Rehakovi https://www.rehakovi.cz/Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.19.2 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Rehakovi Diskuse k Rehakovi Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Rodina Diskuse k Rodina 0 5 341 334 2012-11-03T21:01:23Z Stepan 2 [[Bohuslav Řehák/Životopis|Životopis]] [[Knihy]] [[Články]] 527c30917dac35d573ac387b6f2adebce1f2626b 334 40 2012-11-03T19:21:31Z Stepan 2 [[Knihy]] [[Články]] [[Bohuslav Řehák/Životopis|Životopis]] aa7e1b724b494b6ae655ef0a213eecdc997ae807 40 39 2012-10-13T14:16:46Z Maru 3 [[Knihy]] [[Články]] 288cdf70dafb37f4ec0c3e54653b56fb8f452bf8 39 6 2012-10-13T14:16:34Z Maru 3 [[Knihy]] [[Články]] b7d64459dc37c6c14af2e2745190e89f489ae4ec 6 2012-10-05T16:42:54Z Tom 1 Založena nová stránka: [[Knihy]] [[Knihy]] 062ffc2ea2b516561aff5abd84a7af917cace7be 0 233 393 2012-11-04T20:28:23Z Stepan 2 Založena nová stránka: * [[Sokolstvo a skauting]] Věstník Sokolské župy Čížkovy, ročník XIV., číslo 5 - 6, V Jičíně 20. května 1921 * [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., … * [[Sokolstvo a skauting]] Věstník Sokolské župy Čížkovy, ročník XIV., číslo 5 - 6, V Jičíně 20. května 1921 * [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 * [[Skauting je výchovou charakteru a výchovou k občanství.]] Obrana národa, ročník 1933, číslo 23, V Jablonci nad Nisou 2. června 1933 * [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 * [[Skautská výchova a brannost našeho národa.]] Vůdce, ročník XVI., číslo 3 - 4, 1936 * [[Metodika branné výchovy]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 5, 1938 * [[Metodika branné výchovy 2]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 10, 1938 * [[Švehlovi junáci.]] Vůdce, ročník XIX., číslo 1, září 1938 * [[Proslov na tryzně za A. B. Svojsíka, Městská knihovna v Praze 10. prosince 1938]] Vůdce, ročník XIX., číslo 4 - 5, 1939 * [[Programový projev na Sněmu 22.1.1939]] Vůdce, ročník XX., číslo 1 - 2, 1939 * [[Na uvítanou bratřím]] Vůdce, ročník XX., číslo 3, 1939 * [[Poměr vůdce k rodičům, škole a veřejnosti]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 * [[Jmenování velitelem]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 d30f651c48fb34de40cc011e4265a76fe579bfc1 0 206 397 396 2012-11-04T20:36:23Z Stepan 2 '''RNDr. Bohuslav Řehák - životopis''' Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedníkem, později byl přijat jako podúředník a stal se cestmistrem. Zemřel v roce 1943, tedy v době, kdy byl Bohuslav Řehák vězněn v koncentračním táboře. Jeho matka Josefa rozená Jiřičková se narodila v roce 1871 a zemřela roku 1936. Bohuslav Řehák se narodil 17. 3. 1895 v Jičíně. Měl o rok mladší sestru Marii. Dětství a mládí strávil v Jičíně, kde vystudoval Státní vyšší gymnasium v Jičíně, kde složil v roce 1914 s vyznamenáním maturitu. Během studia vyslechl v roce 1912 přednášku zakladatele československého skautingu Antonína „Benjamína“ Svojsíka. Přednáška na něj velmi zapůsobila a s A. B. Svojsíkem zůstal v kontaktu i nadále a postupně se stal jedním z jeho nejbližších spolupracovníků. <noinclude>Dal se zapsat na universitu na obor přírodopis – zeměpis. V roce 1915 byl odveden a musel do 1. Světové války. Do října 1918 strávil 28 měsíců v poli, přičemž nedostal ani jednu dovolenou. Po válce dostudoval a v roce 1920 nastoupil jako suplující profesor na své první místo na reálce v Jičíně, pak v Trutnově, Turnově a Liberci. V roce 1924 byl jmenován definitivním profesorem na učitelském ústavě v Jičíně. Ihned po svém nástupu získal povolení pro konání přírodovědného praktika v prvním a druhém ročníku. V roce 1922 se stává místonáčelníkem Svazu junáků-skautů RČS (Republiky československé). V roce 1931 byl velitelem Táborů slovanských skautů. Konaly se těsně před prázdninami ve dnech 28. června až 2. července 1931 v Praze. Byl i velitelem československé výpravy na čtvrtém světovém Jamboree v Gödöllö v Maďarsku. V prosinci 1924 si bere za ženu Růženu Šmídovou. V roce 1926 se jim narodil syn Jiří a o rok později syn Vratislav. Během třicátých let vychází několik jeho knih: skauting a škola (1930), Přírodopisné praktikum (1931), Skautský vůdce (1934), Botanika pro vyšší třídy středních škol a učitelské ústavy (1935) a Úvod do didaktiky biologie na střední škole (1938). V prosinci 1938 ukončil svoji činnost Svaz junáků, skautů a skautek RČS, aby se mohl sloučit s Junáky volnosti, Katolickými skauty a Švehlovými junáky. Spojením těchto organizací vznikla nová - „Junák – ústředí skautské výchovy“. Stalo se tak 22. ledna 1939 v sále Městské knihovny v Praze. Velitelem a tedy nejvyšším funkcionářem organizace byl zvolen podplukovník generálního štábu Václav Vlček. Náčelníkem Junáka byl zvolen Bohuslav Řehák. Podplukovník Vlček však na svoji funkci krátce na to rezignoval a velitelem Junáka se stal 12. března 1939 Bohuslav Řehák a v této funkci byl pražským gestapem zatčen 1. 9. 1939. Následně byl vězněn na Pankráci, v Dachau a již koncem roku 1939 převezen do koncentračního tábora v Buchenwald, kde byl vězněn do osvobození 11. 4. 1945. Do Prahy se vrátil 20. 5. V roce 1945 obdržel válečný kříž a vojenskou medaili první třídy. Byl vyzván zemskou školní radou, aby nastoupil místo zemského školního inspektora pro střední školy pro obor přírodopis – zeměpis. Na toto místo nastoupil 20. 6. 1945. Začal hlouběji pracovat v mineralogii, geologii a ve fyzikálním zeměpise. Jako zemský inspektor vybudoval přírodovědná praktika na středních školách a uskutečnil první třídenní metodický kurz pro profesory přírodopisu. V roce 1946 ze zdravotních důvodů resignuje na funkci velitele Junáka a stává se čestným velitelem. Roku 1948 vychází jeho zdaleka nejpodstatnější didaktická práce, a to Úvod do didaktiky biologie na střední škole. Na počátku roku 1949 bylo zrušeno zemské uspořádání. Po zrušení zemské školní rady byl v roce 1950 ministerstvem přikázán pedagogické fakultě v Českých Budějovicích pro přednášky mineralogie, petrografie a geologie a jmenován odborným asistentem. V květnu 1949 byl při protistátní skautské akci zatčen syn Bohuslava Řeháka Jiří a v srpnu 1949 odsouzen a uvězněn v uranových lágrech na Jáchymovsku. Když byl obor geologických věd v Českých Budějovicích zrušen, byl Bohuslav Řehák přeložen na pedagogickou fakultu do Prahy, kde přednášel metodiku a didaktiku biologie. Přednášel i na biologické fakultě univerzity a pracoval na mineralogickém vědeckém výzkumu v oblasti Podkrkonoší. Sestavil sbírku českých drahých kamenů (achát, jaspis a chalcedon) s ohledem na vysvětlení vzniku. Autor monografie o nalezištích. Mimo jiné se věnoval i filatelii. Vytvořil skvělou sbírku známek na téma Zoologie na známce. Oceněna na Světové výstavě známek v Praze druhou nejvyšší cenou. V roce 1963 a opakovaně v roce 1967 vychází další jeho učebnice: "Vyučování biologii na základní devítileté škole a na střední všeobecně vzdělávací škole. Příspěvek k didaktice biologie." Hovořil mimo rodné češtiny i německy, četl ještě anglicky a rusky. Bohuslav Řehák zemřel 26. 12. 1967 v Praze a jeho pohřeb ve strašnickém krematoriu 3. 1. 1968 se stal první veřejnou manifestací krátce poté obnoveného skautského hnutí. </noinclude> 946692b3394a7eee437a97a23c4dfc19223da6f4 396 375 2012-11-04T20:35:23Z Stepan 2 '''RNDr. Bohuslav Řehák - životopis''' Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedníkem, později byl přijat jako podúředník a stal se cestmistrem. Zemřel v roce 1943, tedy v době, kdy byl Bohuslav Řehák vězněn v koncentračním táboře. Jeho matka Josefa rozená Jiřičková se narodila v roce 1871 a zemřela roku 1936. Bohuslav Řehák se narodil 17. 3. 1895 v Jičíně. Měl o rok mladší sestru Marii. Dětství a mládí strávil v Jičíně, kde vystudoval Státní vyšší gymnasium v Jičíně, kde složil v roce 1914 s vyznamenáním maturitu. Během studia vyslechl v roce 1912 přednášku zakladatele československého skautingu Antonína „Benjamína“ Svojsíka. Přednáška na něj velmi zapůsobila a s A. B. Svojsíkem zůstal v kontaktu i nadále a postupně se stal jedním z jeho nejbližších spolupracovníků. <noinclude>Dal se zapsat na universitu na obor přírodopis – zeměpis. V roce 1915 byl odveden a musel do 1. Světové války. Do října 1918 strávil 28 měsíců v poli, přičemž nedostal ani jednu dovolenou. Po válce dostudoval a v roce 1920 nastoupil jako suplující profesor na své první místo na reálce v Jičíně, pak v Trutnově, Turnově a Liberci. V roce 1924 byl jmenován definitivním profesorem na učitelském ústavě v Jičíně. Ihned po svém nástupu získal povolení pro konání přírodovědného praktika v prvním a druhém ročníku. V roce 1922 se stává místonáčelníkem Svazu junáků-skautů RČS (Republiky československé). V roce 1931 byl velitelem Táborů slovanských skautů. Konaly se těsně před prázdninami ve dnech 28. června až 2. července 1931 v Praze. Byl i velitelem československé výpravy na čtvrtém světovém Jamboree v Gödöllö v Maďarsku. V prosinci 1924 si bere za ženu Růženu Šmídovou. V roce 1926 se jim narodil syn Jiří a o rok později syn Vratislav. Během třicátých let vychází několik jeho knih: skauting a škola (1930), Přírodopisné praktikum (1931), Skautský vůdce (1934), Botanika pro vyšší třídy středních škol a učitelské ústavy (1935) a Úvod do didaktiky biologie na střední škole (1938). V prosinci 1938 ukončil svoji činnost Svaz junáků, skautů a skautek RČS, aby se mohl sloučit s Junáky volnosti, Katolickými skauty a Švehlovými junáky. Spojením těchto organizací vznikla nová - „Junák – ústředí skautské výchovy“. Stalo se tak 22. ledna 1939 v sále Městské knihovny v Praze. Velitelem a tedy nejvyšším funkcionářem organizace byl zvolen podplukovník generálního štábu Václav Vlček. Náčelníkem Junáka byl zvolen Bohuslav Řehák. Podplukovník Vlček však na svoji funkci krátce na to rezignoval a velitelem Junáka se stal 12. března 1939 Bohuslav Řehák a v této funkci byl pražským gestapem zatčen 1. 9. 1939. Následně byl vězněn na Pankráci, v Dachau a již koncem roku 1939 převezen do koncentračního tábora v Buchenwald, kde byl vězněn do osvobození 11. 4. 1945. Do Prahy se vrátil 20. 5. V roce 1945 obdržel válečný kříž a vojenskou medaili první třídy. Byl vyzván zemskou školní radou, aby nastoupil místo zemského školního inspektora pro střední školy pro obor přírodopis – zeměpis. Na toto místo nastoupil 20. 6. 1945. Začal hlouběji pracovat v mineralogii, geologii a ve fyzikálním zeměpise. Jako zemský inspektor vybudoval přírodovědná praktika na středních školách a uskutečnil první třídenní metodický kurz pro profesory přírodopisu. V roce 1946 ze zdravotních důvodů resignuje na funkci velitele Junáka a stává se čestným velitelem. Roku 1948 vychází jeho zdaleka nejpodstatnější didaktická práce, a to Úvod do didaktiky biologie na střední škole. Na počátku roku 1949 bylo zrušeno zemské uspořádání. Po zrušení zemské školní rady byl v roce 1950 ministerstvem přikázán pedagogické fakultě v Českých Budějovicích pro přednášky mineralogie, petrografie a geologie a jmenován odborným asistentem. V květnu 1949 byl při protistátní skautské akci zatčen syn Bohuslava Řeháka Jiří a v srpnu 1949 odsouzen a uvězněn v uranových lágrech na Jáchymovsku. Když byl obor geologických věd v Českých Budějovicích zrušen, byl Bohuslav Řehák přeložen na pedagogickou fakultu do Prahy, kde přednášel metodiku a didaktiku biologie. Přednášel i na biologické fakultě univerzity a pracoval na mineralogickém vědeckém výzkumu v oblasti Podkrkonoší. Sestavil sbírku českých drahých kamenů (achát, jaspis a chalcedon) s ohledem na vysvětlení vzniku. Autor monografie o nalezištích. Mimo jiné se věnoval i filatelii. Vytvořil skvělou sbírku známek na téma Zoologie na známce. Oceněna na Světové výstavě známek v Praze druhou nejvyšší cenou. V roce 1963 a opakovaně v roce 1967 vychází další jeho učebnice: "Vyučování biologii na základní devítileté škole a na střední všeobecně vzdělávací škole. Příspěvek k didaktice biologie." Hovořil mimo rodné češtiny i německy, četl ještě anglicky a rusky. Bohuslav Řehák zemřel 26. 12. 1967 v Praze a jeho pohřeb ve strašnickém krematoriu 3. 1. 1968 se stal první veřejnou manifestací krátce poté obnoveného skautského hnutí. </noinclude> 619c765a3dbd6a82e33f0afcafd1ce9ade61b747 375 336 2012-11-04T18:15:33Z Stepan 2 '''RNDr. Bohuslav Řehák - životopis''' Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedníkem, později byl přijat jako podúředník a stal se cestmistrem. Zemřel v roce 1943, tedy v době, kdy byl Bohuslav Řehák vězněn v koncentračním táboře. Jeho matka rozená Jiřičková se narodila v roce 1871 a zemřela roku 1936. Bohuslav Řehák se narodil 17. 3. 1895 v Jičíně. Měl o rok mladší sestru Marii. Dětství a mládí strávil v Jičíně, kde vystudoval Státní vyšší gymnasium v Jičíně, kde složil v roce 1914 s vyznamenáním maturitu. Během studia vyslechl v roce 1912 přednášku zakladatele československého skautingu Antonína „Benjamína“ Svojsíka. Přednáška na něj velmi zapůsobila a s A. B. Svojsíkem zůstal v kontaktu i nadále a postupně se stal jedním z jeho nejbližších spolupracovníků. <noinclude>Dal se zapsat na universitu na obor přírodopis – zeměpis. V roce 1915 byl odveden a musel do 1. Světové války. Do října 1918 strávil 28 měsíců v poli, přičemž nedostal ani jednu dovolenou. Po válce dostudoval a v roce 1920 nastoupil jako suplující profesor na své první místo na reálce v Jičíně, pak v Trutnově, Turnově a Liberci. V roce 1924 byl jmenován definitivním profesorem na učitelském ústavě v Jičíně. Ihned po svém nástupu získal povolení pro konání přírodovědného praktika v prvním a druhém ročníku. V roce 1922 se stává místonáčelníkem Svazu junáků-skautů RČS (Republiky československé). V roce 1931 byl velitelem Táborů slovanských skautů. Konaly se těsně před prázdninami ve dnech 28. června až 2. července 1931 v Praze. Byl i velitelem československé výpravy na čtvrtém světovém Jamboree v Gödöllö v Maďarsku. V roce 1926 se jemu jeho ženě Růženě rozené Šmídové narodil syn Jiří a o rok později syn Vratislav. Během třicátých let vychází několik jeho knih: skauting a škola (1930), Přírodopisné praktikum (1931), Skautský vůdce (1934), Botanika pro vyšší třídy středních škol a učitelské ústavy (1935) a Úvod do didaktiky biologie na střední škole (1938). V prosinci 1938 ukončil svoji činnost Svaz junáků, skautů a skautek RČS, aby se mohl sloučit s Junáky volnosti, Katolickými skauty a Švehlovými junáky. Spojením těchto organizací vznikla nová - „Junák – ústředí skautské výchovy“. Stalo se tak 22. ledna 1939 v sále Městské knihovny v Praze. Velitelem a tedy nejvyšším funkcionářem organizace byl zvolen podplukovník generálního štábu Václav Vlček. Náčelníkem Junáka byl zvolen Bohuslav Řehák. Podplukovník Vlček však na svoji funkci krátce na to rezignoval a velitelem Junáka se stal 12. března 1939 Bohuslav Řehák a v této funkci byl pražským gestapem zatčen 1. 9. 1939. Následně byl vězněn na Pankráci, v Dachau a již koncem roku 1939 převezen do koncentračního tábora v Buchenwald, kde byl vězněn do osvobození 11. 4. 1945. Do Prahy se vrátil 20. 5. V roce 1945 obdržel válečný kříž a vojenskou medaili první třídy. Byl vyzván zemskou školní radou, aby nastoupil místo zemského školního inspektora pro střední školy pro obor přírodopis – zeměpis. Na toto místo nastoupil 20. 6. 1945. Začal hlouběji pracovat v mineralogii, geologii a ve fyzikálním zeměpise. Jako zemský inspektor vybudoval přírodovědná praktika na středních školách a uskutečnil první třídenní metodický kurz pro profesory přírodopisu. V roce 1946 ze zdravotních důvodů resignuje na funkci velitele Junáka a stává se čestným velitelem. Roku 1948 vychází jeho zdaleka nejpodstatnější didaktická práce, a to Úvod do didaktiky biologie na střední škole. Na počátku roku 1949 bylo zrušeno zemské uspořádání. Po zrušení zemské školní rady byl v roce 1950 ministerstvem přikázán pedagogické fakultě v Českých Budějovicích pro přednášky mineralogie, petrografie a geologie a jmenován odborným asistentem. V květnu 1949 byl při protistátní skautské akci zatčen syn Bohuslava Řeháka Jiří a v srpnu 1949 odsouzen a uvězněn v uranových lágrech na Jáchymovsku. Když byl obor geologických věd v Českých Budějovicích zrušen, byl Bohuslav Řehák přeložen na pedagogickou fakultu do Prahy, kde přednášel metodiku a didaktiku biologie. Přednášel i na biologické fakultě univerzity a pracoval na mineralogickém vědeckém výzkumu v oblasti Podkrkonoší. Sestavil sbírku českých drahých kamenů (achát, jaspis a chalcedon) s ohledem na vysvětlení vzniku. Autor monografie o nalezištích. Mimo jiné se věnoval i filatelii. Vytvořil skvělou sbírku známek na téma Zoologie na známce. Oceněna na Světové výstavě známek v Praze druhou nejvyšší cenou. V roce 1963 a opakovaně v roce 1967 vychází další jeho učebnice: "Vyučování biologii na základní devítileté škole a na střední všeobecně vzdělávací škole. Příspěvek k didaktice biologie." Hovořil mimo rodné češtiny i německy, četl ještě anglicky a rusky. Bohuslav Řehák zemřel 26. 12. 1967 v Praze a jeho pohřeb ve strašnickém krematoriu 3. 1. 1968 se stal první veřejnou manifestací krátce poté obnoveného skautského hnutí. </noinclude> f1700142a828051750aa98943ffb607e49eeec57 336 335 2012-11-03T20:05:43Z Stepan 2 '''RNDr. Bohuslav Řehák - životopis''' Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedníkem, později byl přijat jako podúředník a stal se cestmistrem. Zemřel v roce 1943, tedy v době, kdy byl Bohuslav Řehák vězněn v koncentračním táboře. Jeho matka rozená Jiřičková se narodila v roce 1871 a zemřela roku 1936. Bohuslav Řehák se narodil 17. 3. 1895 v Jičíně. Měl o rok mladší sestru Marii. Dětství a mládí strávil v Jičíně, kde vystudoval Státní vyšší gymnasium v Jičíně, kde složil v roce 1914 s vyznamenáním maturitu. Během studia vyslechl v roce 1912 přednášku zakladatele československého skautingu Antonína „Benjamína“ Svojsíka. Přednáška na něj velmi zapůsobila a s A. B. Svojsíkem zůstal v kontaktu i nadále a postupně se stal jedním z jeho nejbližších spolupracovníků. Dal se zapsat na universitu na obor přírodopis – zeměpis. V roce 1915 byl odveden a musel do 1. Světové války. Do října 1918 strávil 28 měsíců v poli, přičemž nedostal ani jednu dovolenou. Po válce dostudoval a v roce 1920 nastoupil jako suplující profesor na své první místo na reálce v Jičíně, pak v Trutnově, Turnově a Liberci. V roce 1924 byl jmenován definitivním profesorem na učitelském ústavě v Jičíně. Ihned po svém nástupu získal povolení pro konání přírodovědného praktika v prvním a druhém ročníku. V roce 1922 se stává místonáčelníkem Svazu junáků-skautů RČS (Republiky československé). V roce 1931 byl velitelem Táborů slovanských skautů. Konaly se těsně před prázdninami ve dnech 28. června až 2. července 1931 v Praze. Byl i velitelem československé výpravy na čtvrtém světovém Jamboree v Gödöllö v Maďarsku. V roce 1926 se jemu jeho ženě Růženě rozené Šmídové narodil syn Jiří a o rok později syn Vratislav. Během třicátých let vychází několik jeho knih: skauting a škola (1930), Přírodopisné praktikum (1931), Skautský vůdce (1934), Botanika pro vyšší třídy středních škol a učitelské ústavy (1935) a Úvod do didaktiky biologie na střední škole (1938). V prosinci 1938 ukončil svoji činnost Svaz junáků, skautů a skautek RČS, aby se mohl sloučit s Junáky volnosti, Katolickými skauty a Švehlovými junáky. Spojením těchto organizací vznikla nová - „Junák – ústředí skautské výchovy“. Stalo se tak 22. ledna 1939 v sále Městské knihovny v Praze. Velitelem a tedy nejvyšším funkcionářem organizace byl zvolen podplukovník generálního štábu Václav Vlček. Náčelníkem Junáka byl zvolen Bohuslav Řehák. Podplukovník Vlček však na svoji funkci krátce na to rezignoval a velitelem Junáka se stal 12. března 1939 Bohuslav Řehák a v této funkci byl pražským gestapem zatčen 1. 9. 1939. Následně byl vězněn na Pankráci, v Dachau a již koncem roku 1939 převezen do koncentračního tábora v Buchenwald, kde byl vězněn do osvobození 11. 4. 1945. Do Prahy se vrátil 20. 5. V roce 1945 obdržel válečný kříž a vojenskou medaili první třídy. Byl vyzván zemskou školní radou, aby nastoupil místo zemského školního inspektora pro střední školy pro obor přírodopis – zeměpis. Na toto místo nastoupil 20. 6. 1945. Začal hlouběji pracovat v mineralogii, geologii a ve fyzikálním zeměpise. Jako zemský inspektor vybudoval přírodovědná praktika na středních školách a uskutečnil první třídenní metodický kurz pro profesory přírodopisu. V roce 1946 ze zdravotních důvodů resignuje na funkci velitele Junáka a stává se čestným velitelem. Roku 1948 vychází jeho zdaleka nejpodstatnější didaktická práce, a to Úvod do didaktiky biologie na střední škole. Na počátku roku 1949 bylo zrušeno zemské uspořádání. Po zrušení zemské školní rady byl v roce 1950 ministerstvem přikázán pedagogické fakultě v Českých Budějovicích pro přednášky mineralogie, petrografie a geologie a jmenován odborným asistentem. V květnu 1949 byl při protistátní skautské akci zatčen syn Bohuslava Řeháka Jiří a v srpnu 1949 odsouzen a uvězněn v uranových lágrech na Jáchymovsku. Když byl obor geologických věd v Českých Budějovicích zrušen, byl Bohuslav Řehák přeložen na pedagogickou fakultu do Prahy, kde přednášel metodiku a didaktiku biologie. Přednášel i na biologické fakultě univerzity a pracoval na mineralogickém vědeckém výzkumu v oblasti Podkrkonoší. Sestavil sbírku českých drahých kamenů (achát, jaspis a chalcedon) s ohledem na vysvětlení vzniku. Autor monografie o nalezištích. Mimo jiné se věnoval i filatelii. Vytvořil skvělou sbírku známek na téma Zoologie na známce. Oceněna na Světové výstavě známek v Praze druhou nejvyšší cenou. V roce 1963 a opakovaně v roce 1967 vychází další jeho učebnice: "Vyučování biologii na základní devítileté škole a na střední všeobecně vzdělávací škole. Příspěvek k didaktice biologie." Hovořil mimo rodné češtiny i německy, četl ještě anglicky a rusky. Bohuslav Řehák zemřel 26. 12. 1967 v Praze a jeho pohřeb ve strašnickém krematoriu 3. 1. 1968 se stal první veřejnou manifestací krátce poté obnoveného skautského hnutí. 5bae4908a16c9670e7783d902a3af829496dea23 335 2012-11-03T19:57:39Z Stepan 2 Založena nová stránka: RNDr. Bohuslav Řehák - životopis Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedník… RNDr. Bohuslav Řehák - životopis Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedníkem, později byl přijat jako podúředník a stal se cestmistrem. Zemřel v roce 1943, tedy v době, kdy byl Bohuslav Řehák vězněn v koncentračním táboře. Jeho matka rozená Jiřičková se narodila v roce 1871 a zemřela roku 1936. Bohuslav Řehák se narodil 17. 3. 1895 v Jičíně. Měl o rok mladší sestru Marii. Dětství a mládí strávil v Jičíně, kde vystudoval Státní vyšší gymnasium v Jičíně, kde složil v roce 1914 s vyznamenáním maturitu. Během studia vyslechl v roce 1912 přednášku zakladatele československého skautingu Antonína „Benjamína“ Svojsíka. Přednáška na něj velmi zapůsobila a s A. B. Svojsíkem zůstal v kontaktu i nadále a postupně se stal jedním z jeho nejbližších spolupracovníků. Dal se zapsat na universitu na obor přírodopis – zeměpis. V roce 1915 byl odveden a musel do 1. Světové války. Do října 1918 strávil 28 měsíců v poli, přičemž nedostal ani jednu dovolenou. Po válce dostudoval a v roce 1920 nastoupil jako suplující profesor na své první místo na reálce v Jičíně, pak v Trutnově, Turnově a Liberci. V roce 1924 byl jmenován definitivním profesorem na učitelském ústavě v Jičíně. Ihned po svém nástupu získal povolení pro konání přírodovědného praktika v prvním a druhém ročníku. V roce 1922 se stává místonáčelníkem Svazu junáků-skautů RČS (Republiky československé). V roce 1931 byl velitelem Táborů slovanských skautů. Konaly se těsně před prázdninami ve dnech 28. června až 2. července 1931 v Praze. Byl i velitelem československé výpravy na čtvrtém světovém Jamboree v Gödöllö v Maďarsku. V roce 1926 se jemu jeho ženě Růženě rozené Šmídové narodil syn Jiří a o rok později syn Vratislav. Během třicátých let vychází několik jeho knih: skauting a škola (1930), Přírodopisné praktikum (1931), Skautský vůdce (1934), Botanika pro vyšší třídy středních škol a učitelské ústavy (1935) a Úvod do didaktiky biologie na střední škole (1938). V prosinci 1938 ukončil svoji činnost Svaz junáků, skautů a skautek RČS, aby se mohl sloučit s Junáky volnosti, Katolickými skauty a Švehlovými junáky. Spojením těchto organizací vznikla nová - „Junák – ústředí skautské výchovy“. Stalo se tak 22. ledna 1939 v sále Městské knihovny v Praze. Velitelem a tedy nejvyšším funkcionářem organizace byl zvolen podplukovník generálního štábu Václav Vlček. Náčelníkem Junáka byl zvolen Bohuslav Řehák. Podplukovník Vlček však na svoji funkci krátce na to rezignoval a velitelem Junáka se stal 12. března 1939 Bohuslav Řehák a v této funkci byl pražským gestapem zatčen 1. 9. 1939. Následně byl vězněn na Pankráci, v Dachau a již koncem roku 1939 převezen do koncentračního tábora v Buchenwald, kde byl vězněn do osvobození 11. 4. 1945. Do Prahy se vrátil 20. 5. V roce 1945 obdržel válečný kříž a vojenskou medaili první třídy. Byl vyzván zemskou školní radou, aby nastoupil místo zemského školního inspektora pro střední školy pro obor přírodopis – zeměpis. Na toto místo nastoupil 20. 6. 1945. Začal hlouběji pracovat v mineralogii, geologii a ve fyzikálním zeměpise. Jako zemský inspektor vybudoval přírodovědná praktika na středních školách a uskutečnil první třídenní metodický kurz pro profesory přírodopisu. V roce 1946 ze zdravotních důvodů resignuje na funkci velitele Junáka a stává se čestným velitelem. Roku 1948 vychází jeho zdaleka nejpodstatnější didaktická práce, a to Úvod do didaktiky biologie na střední škole. Na počátku roku 1949 bylo zrušeno zemské uspořádání. Po zrušení zemské školní rady byl v roce 1950 ministerstvem přikázán pedagogické fakultě v Českých Budějovicích pro přednášky mineralogie, petrografie a geologie a jmenován odborným asistentem. V květnu 1949 byl při protistátní skautské akci zatčen syn Bohuslava Řeháka Jiří a v srpnu 1949 odsouzen a uvězněn v uranových lágrech na Jáchymovsku. Když byl obor geologických věd v Českých Budějovicích zrušen, byl Bohuslav Řehák přeložen na pedagogickou fakultu do Prahy, kde přednášel metodiku a didaktiku biologie. Přednášel i na biologické fakultě univerzity a pracoval na mineralogickém vědeckém výzkumu v oblasti Podkrkonoší. Sestavil sbírku českých drahých kamenů (achát, jaspis a chalcedon) s ohledem na vysvětlení vzniku. Autor monografie o nalezištích. Mimo jiné se věnoval i filatelii. Vytvořil skvělou sbírku známek na téma Zoologie na známce. Oceněna na Světové výstavě známek v Praze druhou nejvyšší cenou. V roce 1963 a opakovaně v roce 1967 vychází další jeho učebnice: „Vyučování biologii na základní devítileté škole a na střední všeobecně vzdělávací škole. Příspěvek k didaktice biologie.“ Hovořil mimo rodné češtiny i německy, četl ještě anglicky a rusky. Bohuslav Řehák zemřel 26. 12. 1967 v Praze a jeho pohřeb ve strašnickém krematoriu 3. 1. 1968 se stal první veřejnou manifestací krátce poté obnoveného skautského hnutí. Zdroje: 1) Jan Andreska: Bohuslav Řehák (*1895, +1967). Rukopis článku 2) Bohuslav Řehák (1895 – 1967). [Autor neznámý, rukopis pravděpodobně seminární práce]. 3) Vratislav Řehák: [rukopisné poznámky]. 4) 3849d1f924a64f1af711c1ab674297536a870605 0 1 2272 2173 2014-07-15T21:18:12Z Tom 1 __NOTOC__ __NOEDITSECTION__ <!------- ÚVODNÍ OKNO -------> {|style="width:99.6%;margin-top:.7em;margin-left:.1em;background-color:#fcfcfc;border:1px solid #ccc" |style="width:56%;color:#000;padding-bottom:0.9em;"| {|style="border:solid 0px;background:none;width:100%" <div style="font-size:170%;border:none;text-align: center;margin: 0;padding:.5em;color:#000"> '''www.rehakovi.cz {{CURRENTDAY}}. {{CURRENTMONTHNAMEGEN}} {{CURRENTYEAR}}''' <!------- ÚVODNÍK -------> {| border="0" width="100%" style="margin-bottom:-10px" | <div style="margin:0.7% 0px 0px 0.3%;text-align:center; font-size:100%;"> ''Stránky věnované především Bohuslavu Řehákovi, jeho životu a dílu''</div> <!------- TABULKA UDRŽUJÍCÍ DESIGN -------> {| style="width: 100%; padding: 0px;margin-top:4px;" | style="width: 55%; vertical-align: top;"| {{Titulka-Bohuslav-Životopis}} {{Titulka-Bohuslav-Články}} | <!------- DRUHÝ SLOUPEC -------> | style="vertical-align: top;"| {{Titulka-Bohuslav-Skautský vůdce}} {{Titulka-Bohuslav-Jak šel životem}} |- | colspan="3" | <!------- PATIČKA -------> {{Titulka-patička}} <div style="text-align: center;"><small> ===== [[#globalWrapper|NAHORU]] ===== </small></div> |} 7adc100c6ff1716f2b2bcc35426ac9f874a56803 2267 2266 2013-11-01T15:10:51Z Tom 1 __NOTOC__ __NOEDITSECTION__ <!------- ÚVODNÍ OKNO -------> {|style="width:99.6%;margin-top:.7em;margin-left:.1em;background-color:#fcfcfc;border:1px solid #ccc" |style="width:56%;color:#000;padding-bottom:0.9em;"| {|style="border:solid 0px;background:none;width:100%" <div style="font-size:170%;border:none;text-align: center;margin: 0;padding:.5em;color:#000"> '''www.rehakovi.cz {{CURRENTDAY}}. {{CURRENTMONTHNAMEGEN}} {{CURRENTYEAR}}''' <!------- ÚVODNÍK -------> {| border="0" width="100%" style="margin-bottom:-10px" | <div style="margin:0.7% 0px 0px 0.3%;text-align:center; font-size:100%;"> ''Stránky věnované především Bohuslavu Řehákovi, jeho životu a dílu''</div> <!------- TABULKA UDRŽUJÍCÍ DESIGN -------> {| style="width: 100%; padding: 0px;margin-top:4px;" | style="width: 55%; vertical-align: top;"| {{Titulka-Bohuslav-Životopis}} {{Titulka-Bohuslav-Články}} | <!------- DRUHÝ SLOUPEC -------> | style="vertical-align: top;"| {{Titulka-Bohuslav-Skautský vůdce}} {{Titulka-Bohuslav-Jak šel životem}} |- | colspan="3" | <!------- PATIČKA -------> {{Titulka-patička}} <div style="text-align: center;"><small> ===== [[#globalWrapper|NAHORU]] ===== </small></div> |} 7adc100c6ff1716f2b2bcc35426ac9f874a56803 2266 2265 2013-11-01T15:09:41Z Tom 1 Editace uživatele „[[Special:Contributions/Tom|Tom]]“ ([[User talk:Tom|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:HarrisonRiddle|HarrisonRiddle]]“ wilson from home improvement ([http://jinoos.com/wiki/%EC%82%AC%EC%9A%A9%EC%9E%90:QKRWaynewn jinoos.com]) 107e1ca516c50ee28e8aefaf5f4a19667f9c568f 2265 2176 2013-11-01T15:09:29Z Tom 1 Editace uživatele „[[Special:Contributions/HarrisonRiddle|HarrisonRiddle]]“ ([[User talk:HarrisonRiddle|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:KeithSorrells|KeithSorrells]]“ <br><br>If you are you looking for more information in regards to american public education - [http://www.jokemusic.jp/index.php/%E5%88%A9%E7%94%A8%E8%80%85:ElbertCurry why not check here] - visit the web-page. ce7edacd459e7fb8cc698c7b0e8645f9d270c2c6 398 374 2012-11-04T20:41:49Z Stepan 2 __NOTOC__ __NOEDITSECTION__ <!------- ÚVODNÍ OKNO -------> {|style="width:99.6%;margin-top:.7em;margin-left:.1em;background-color:#fcfcfc;border:1px solid #ccc" |style="width:56%;color:#000;padding-bottom:0.9em;"| {|style="border:solid 0px;background:none;width:100%" <div style="font-size:170%;border:none;text-align: center;margin: 0;padding:.5em;color:#000"> '''www.rehakovi.cz {{CURRENTDAY}}. {{CURRENTMONTHNAMEGEN}} {{CURRENTYEAR}}''' <!------- ÚVODNÍK -------> {| border="0" width="100%" style="margin-bottom:-10px" | <div style="margin:0.7% 0px 0px 0.3%;text-align:center; font-size:100%;"> ''Stránky věnované především Bohuslavu Řehákovi, jeho životu a dílu''</div> <!------- TABULKA UDRŽUJÍCÍ DESIGN -------> {| style="width: 100%; padding: 0px;margin-top:4px;" | style="width: 55%; vertical-align: top;"| {{Titulka-Bohuslav-Životopis}} {{Titulka-Bohuslav-Články}} | <!------- DRUHÝ SLOUPEC -------> | style="vertical-align: top;"| {{Titulka-Bohuslav-Skautský vůdce}} {{Titulka-Bohuslav-Jak šel životem}} |- | colspan="3" | <!------- PATIČKA -------> {{Titulka-patička}} <div style="text-align: center;"><small> ===== [[#globalWrapper|NAHORU]] ===== </small></div> |} 7adc100c6ff1716f2b2bcc35426ac9f874a56803 374 73 2012-11-04T18:13:39Z Stepan 2 __NOTOC__ __NOEDITSECTION__ <!------- ÚVODNÍ OKNO -------> {|style="width:99.6%;margin-top:.7em;margin-left:.1em;background-color:#fcfcfc;border:1px solid #ccc" |style="width:56%;color:#000;padding-bottom:0.9em;"| {|style="border:solid 0px;background:none;width:100%" <div style="font-size:170%;border:none;text-align: center;margin: 0;padding:.5em;color:#000"> '''[www.rehakovi.cz {{CURRENTDAY}}. {{CURRENTMONTHNAMEGEN}} {{CURRENTYEAR}}]''' <!------- ÚVODNÍK -------> {| border="0" width="100%" style="margin-bottom:-10px" | <div style="margin:0.7% 0px 0px 0.3%;text-align:center; font-size:100%;"> ''Stránky věnované především Bohuslavu Řehákovi, jeho životu a dílu''</div> <!------- TABULKA UDRŽUJÍCÍ DESIGN -------> {| style="width: 100%; padding: 0px;margin-top:4px;" | style="width: 55%; vertical-align: top;"| {{Titulka-Bohuslav-Životopis}} {{Titulka-Bohuslav-Články}} | <!------- DRUHÝ SLOUPEC -------> | style="vertical-align: top;"| {{Titulka-Bohuslav-Skautský vůdce}} {{Titulka-Bohuslav-Jak šel životem}} |- | colspan="3" | <!------- PATIČKA -------> {{Titulka-patička}} <div style="text-align: center;"><small> ===== [[#globalWrapper|NAHORU]] ===== </small></div> |} e4d443d82016c320ec7d09035308eebe7309f783 73 5 2012-10-13T20:05:57Z Stepan 2 [[Bohuslav Řehák]] '''MediaWiki byla úspěšně nainstalována.''' [//meta.wikimedia.org/wiki/Help:Contents Uživatelská příručka] vám napoví, jak MediaWiki používat. == Začínáme == * [//www.mediawiki.org/wiki/Manual:Configuration_settings Nastavení konfigurace] * [//www.mediawiki.org/wiki/Manual:FAQ Často kladené otázky o MediaWiki] * [https://lists.wikimedia.org/mailman/listinfo/mediawiki-announce E-mailová konference oznámení MediaWiki] c55006f4350f0d081136ea56b060f466ac3d6f0d 5 1 2012-10-05T15:53:26Z 88.100.60.52 0 '''MediaWiki byla úspěšně nainstalována.''' [//meta.wikimedia.org/wiki/Help:Contents Uživatelská příručka] vám napoví, jak MediaWiki používat. == Začínáme == * [//www.mediawiki.org/wiki/Manual:Configuration_settings Nastavení konfigurace] * [//www.mediawiki.org/wiki/Manual:FAQ Často kladené otázky o MediaWiki] * [https://lists.wikimedia.org/mailman/listinfo/mediawiki-announce E-mailová konference oznámení MediaWiki] [[Bohuslav Řehák]] 08ad6f2f11507e185e854d2abe5fa08b7e35f4e8 1 2012-09-30T20:23:13Z MediaWiki default 0 '''MediaWiki byla úspěšně nainstalována.''' [//meta.wikimedia.org/wiki/Help:Contents Uživatelská příručka] vám napoví, jak MediaWiki používat. == Začínáme == * [//www.mediawiki.org/wiki/Manual:Configuration_settings Nastavení konfigurace] * [//www.mediawiki.org/wiki/Manual:FAQ Často kladené otázky o MediaWiki] * [https://lists.wikimedia.org/mailman/listinfo/mediawiki-announce E-mailová konference oznámení MediaWiki] cf8460376973bdc5dd4f732d4f8f1e489cc639e1 0 29 60 50 2012-10-13T18:24:24Z Stepan 2 Vůdce, ročník XIV, číslo 2, listopad 1933 ===S. Řehák=== ===JAK SKAUTSKÝ TÁBOR VYPADAT NEMÁ=== Náčelnictvo Svazu věnovalo celou svoji schůzi dne 17. října 1933 prázdninovému táboření oddílů. Mnozí členové Náčelnictva a župani navštívili o letošních prázdninách četné tábory, aby se přesvědčili o stavu táboření. Jejich zkušenostmi doplněn byl referát br. Dr. Cyvína a mně bylo Náčelnictvem uloženo, zpracovati nashromážděný materiál pro Vůdce. Náčelnictvo konstatovalo, že většina táborů byla bez výtek a poskytovala radostný obraz dobrého provádění zásad skautské výchovy. V některých táborech shledány však byly přes to vážné nedostatky, hlavně hygienické a výchovné a byť to někdy byly zjevy zcela ojedinělé, je nutno je vytknouti, aby se předešlo opakování. Byly pozorovány takovéto zjevy, naprosto neskautské: '''Vstup do tábora.''' Přijde host nebo cizí činovník. Hoši z rozpačitosti ani nepozdraví, nervosně si hrají rukama, přešlapují, dávají přerývané, rozpačité odpovědi. Odpovídají s rukama v kapsách. Ještě trapněji působí takové chování u vedoucího. '''Vystoupení celku.''' Nezvyk okamžitého uposlechnutí skautů na zavolání vůdce. Nikoliv dobrovolná kázeň, ale dobrovolná nekázeň. Zmatek při nastupování do sevřeného útvaru, nedostatek nácviku pochodu v trojstupech. Bezradnost vůdců jednotek při příchodu činovníka (náčelníka, župana apod.), při oficielních příležitostech, jak ho pozdravit, oslovit. Patrně přílišná obava, aby ukázněné vystupování oddílu nevypadalo vojensky. A přece je velmi třeba, aby veřejnost na první pohled viděla nápadný rozdíl mezi spořádaným oddílem skautů a tlupou trampů. '''Osoba vůdcova.''' Úbor vůdce neuspořádaný, dokonce roztrhaný a špinavý. Nedostatek inteligence a důsledky z toho: drsnost, vůdce skautům neimponuje, dovolují si posměšné poznámky. Lajdáctví a jeho důsledek: vůdce nemá autority, neboť není sám vzorem v plnění povinností; právě přísná sebekázeň je nejdůležitější vlastností vůdce. Vůdce si chce dodati důležitosti a mluví před hochy a s hochy nevážně o nařízeních Svazu nebo některého činovníka apod. Není dobře, když je vedoucí blízko stáří skautů (181etý a hoši 15—171etí). Snadno si zadá a nemá pak potřebné autority. '''Program činnosti.''' I na technicky dobře vybavených táborech bývá chudý vinou vůdce. Vůdcem je přece ten, jenž vždy ví, co se má a jak se to má dělat. O sestavování programu se mají však pokusit a na něm se zúčastnit rádcové a skauti. Denní program se často nedodržuje z pohodlnosti vůdce nebo rádců. Odpouštějí se hlídky, ranní cviky. Práce (úklid tábora, dříví apod.) se odbývá. Míčové hry, hl. wolley-ball příliš zatlačují ostatní výcvik skautů, pro který není přece vhodnějšího místa než tábor. '''Organisace práce.''' Špatné rozdělení práce tím, že se nezavedla družinová soustava. Družiny jsou vůbec na táboře závodivé celky, které se snaží podati nejlepší výkon ve všem. Ovšem dlužno dbát, aby závodivost nebyla na úkor skautské družnosti v táboře. Nepochopení úkolu vůdce: vůdce krájí zelí a hoši kopou míč. Vůdce se musí opírat o rádce a podporovat jejich autoritu. Jednat má pokud jen možno jejich prostřednictvím, rádce zodpovídá za družinu. Vůdce nesmí trpět ulejváctví ani jejich, ani skautů, hlavně však ne svoje. '''Hygiena tábora.''' Nevalná čistota v okolí tábora. Povalují se papíry, sláma, štěpiny dříví, plechovky, pecky z ovoce. Nedělá se, nebo jen ledabyle, denní úklid tábora a stanů. Hned první den táboření potřeba je vykopati latrinu. V noci se na ni nechodí. Nezasypává se pravidelně hlínou. Do rybníka na koupání se chodí bahnem, místo aby se položilo prkno. Nejhorší věcí je zanedbávání malých poranění. Z toho jsou vředy a infekce, jež se pak šíří v celém táboře. Nedovolit koupati se s otevřeným poraněním. Z toho jsou staphylococové infekce, lyšeje a vředivost. Nechce-li si hoch dáti něco udělat, např. desinfikovat ránu, ošetřit apod., nedbati toho a udělat, co je nutné, nebo pohrozit okamžitým odesláním domů. Trpí se špinavé ruce i při jídle, špinavé nohy ke spánku na noc. Je třeba dobře se postarat o náležitě vybavenou příruční lékárnu. Ještě jedna osoba kromě vůdce, musí být dobře znalá hygieny, první pomoci a ošetření ran. Je málo odbor. zkoušek z první pomoci. Onemocní-li kdo anginou či jinak, hned isolovat ve zvláštním stanu, oddělit i jeho příbor, prádlo apod. Vědět o nejbližších lékařích a včas je volat. Při tomto bodě konstatovalo Náčelnictvo, že technická výstavba tábora (stanů) je skoro vždy velmi dobrá. Že za dvacet let praxe na mnoha stech táborech ještě nikdy se nepřihodil vážný úraz, jenž by vedl k zmrzačení a nikdy se nevyskytla epidemie. Celkový zdravotní stav na našich táborech je tudíž opravdu velmi dobrý. '''Vaření a kuchyně.''' Hoši si nepostaví větší ohniště nebo kamna a vaří příliš primitivně. Je nutné, aby vůdce znal techniku stavby ohnišť a kamen a uměl vařit. Vůdce však na táboře nemá sám vařit. V každé družině musí být nejméně jeden skaut, dobrý kuchař. Trpí se umouněnost, špinavost nádobí a kuchyně, válení nádobí po zemi. Nedodržuje se doba oběda. Nesmí být až ve tři nebo ještě později, ale nejpozději v ½ 2. Jídla musí být dosti, chleba a příkrmu neomezeně, avšak vydávati jen do určité doby (ne ještě hodinu před hlavním jídlem). Osvědčuje se jísti pohromadě v kruhu nebo u stolů. Maminky v táboře nesmějí vařit (výjimka u Vlčat), jen výjimkou (v neděli) a ještě jen dohlížet, vést a radit, ne vše samy pracovat. Je třeba zavésti odevzdávání kuchyně rádci nastupujících kuchařů bezvadně uklizené, pokud možno ještě za denního světla. Podporovati závodivost v tom, které družině se lépe podaří něco uvařiti, nebo která se stejnými prostředky udělá oběd nejlepší. Potraviny i jídlo hotové, jež s sebou rodiče při návštěvě přinesou, nechť jsou vždy odevzdány vůdci, který je rozdělí mezi všechny účastníky popř. použije pro celý tábor. '''Písně, četba, chování skautů.''' Málokterý oddíl zpívá dobře sk. hymnu „Junáci, vzhůru!“ Je ovšem trochu těžká, ale při dobré vůli půjde i to. Horší je, kde se skauti spokojují jen písničkou „Stály báby u vesnice“, jež je nyní zpívána i trampy s přeměněným hrubým textem. A přece máme krásné a vhodné skautské písně Pospíšil-Naumanovy, jež bohužel jsou v oddílech málo známy. Na pěkný zpěv v táborech je třeba klásti největší důraz. Hojně se čte na táborech May a Verne, upozorněte však i na Setona, Kipplinga, Curwooda, Londona aj. Mějte je vždy v táboře. Vybízejte skauty, aby se sami pokoušeli o skautské povídky s náměty z táboření, výletů a kluboven. Demokracie, toť diskuse, ale ne drzost a odmlouvání. Přímo odporně působila též zpráva, že se vyskytly i případy sprostoty hovoru, nadávky, hádky a klevetění na táboře. Je téměř neuvěřitelno, že se něco takového mohlo na skautském táboře vyskytnouti a byla samozřejmá přísná důtka zpravodajova vedoucím, kteří tomu nepředešli. Nemůže být na táboře zjevu ošklivějšího, než je nadávka nebo sprosté slovo. A není to tábor skautů, byť byl technicky velmi dokonalý, může-li na něm takové slovo padnouti bez velmi přísných důsledků. Hned při prvém případě zahroziti radikálně. Se vší rozhodností zameziti i vysmívání a hrubé „žerty“, dávati „hobly“, pasáky ve vodě apod. Tyto výtky netýkají se ovšem vtipných, neurážlivých skautských přezdívek, které přišly do zvyku v každém táboře. '''Skautská symbolika.''' Udělovat slavnostně u táborového ohně skautská jména, podporovat užívání osobních totemů. Vyzdvihnouti posvátnost táborového ohně. Do jeho kruhu a popela se nevkročí, neházejí se do něho pecky, papírky, slupky z burských oříšků! Vyzdvihnouti vážnost a krásný, hluboký význam skautské symboliky, hoši ji mají rádi. Někde však nerozumný vůdce ji zesměšňuje. Na podsadách se začínají objevovat neblahé vlivy trampského „humoru“ a hrubosti malbou i slovem. Svědčí to o chudosti nápadů hochů i vůdce a velkém nevkusu. A přece není nic bohatšího na krásné náměty, než je právě skauting. Náčelnictvo očekává, že se všichni bratři vůdcové a zpravodajové přičiní o nápravu těchto zjevů a bude ji hledět zajistit ještě těmito opatřeními, jež buď zavádí nově, nebo důrazně připomíná: Náčelnictvo konstatuje, že máme dobrá ustanovení, podrobný návod k vedení táborů ve vůdcovských příručkách, že se však od některých vedoucích nedodržují, nebo přímo přestupují s neomluvitelnou lhostejností. Každý tábor musí býti hlášen okr. zpravodaji a ten hromadně hlásí županovi. Je-li tábor na území cizího zpravodaje, tedy i jemu přímo oddílem. Okr. zpravodaj je povinen navštíviti a provésti svědomitou kontrolu všech táborů ve své oblasti. Kde tak nemůže učiniti osobně, požádá a pověří vhodnou osobu, např. člena Místního sdružení, místního lékaře, učitele apod. o provedení kontroly a naznačí mu, co má prohlédnouti a o čem s vedoucím promluviti. Náčelnictvo připomíná, že každý tábor musí býti hlášen jeho vůdcem na příslušné četnické stanici a u starosty příslušné katastrální obce. Náčelnictvo vydá normy, co může každý zpravodaj při kontrole kteréhokoliv tábora vyžadovati, i když nepatří jeho okresu. Kromě toho přikazuje županům, že je jejich povinností po osobní kontrole zrušit tábor, který nevyhovuje a kde nelze nápravu zjednati. Osoby, jež nejsou registrovány v řadách skautských (rodiče, přátelé skautingu), smějí se zúčastniti tábora jen s výslovným svolením okr. zpravodaje, o něž nutno vůdcem tábora zvlášť písemně žádat a uvést záruky, že výchovná činnost táborová tím nebude rušena. V časopisu Vůdce je třeba soustavně uveřejňovati instruktorské referáty z Lesních škol Svazu, aby mohly být prakticky využity všemi vůdci. Je toho třeba i proto, že se v L. šk. musí dosud příliš mnoho psát a kreslit. Vůdcem tábora musí být člověk inteligentní, ovšem nemáme tu na mysli jen inteligenci knižní nebo školní. Věcné požadavky se dají lehce obsáhnouti, avšak vlastní vedení a vývoj povah, t. j. výchova, je mnohem těžší a důležitější. Vyžaduje nejenom metodickou přípravu programu činnosti, nýbrž i řešení situací psychologických, jež vyžadují správný postřeh, takt a individuelni řešení. A to nejenom v jednání s mládeží, ale i v jednání s rodiči a obecenstvem v okolí. Jím se může skautingu v místě mnoho prospět, nebo i přes dobrou vnitřní práci v oddíle, mnoho uškodit. Je potřeba, aby nový vedoucí tábora dříve aspoň jednou tábořil se zkušeným vůdcem, jako jeho zástupce a pak teprve směl samostatně vésti tábor při povinné kontrole zpravodajově. Mnoho pomohou i praktické vůdcovské kursy v táboře nejzkušenějšího vůdce župy (jakési župní Lesní školy), s menším počtem účastníků (5—10), budoucích to vůdců tábora. Ideálem a normou zůstanou pro nás tábory oddílové, v nichž třicet účastníků je již maximum, aby zachována byla intimita a kouzlo našich skautských vesniček, dobrých kamarádů s dobrým vůdcem. Tábory větší povolujeme jen z naprosté nutnosti. 85b7964340bd0e404f3467afcbf5ac697a9b6adf 50 49 2012-10-13T17:03:55Z Stepan 2 Vůdce, ročník XIV, číslo 2, listopad 1933 S. Řehák : JAK SKAUTSKÝ TÁBOR VYPADAT NEMÁ Náčelnictvo Svazu věnovalo celou svoji schůzi dne 17. října 1933 prázdninovému táboření oddílů. Mnozí členové Náčelnictva a župani navštívili o letošních prázdninách četné tábory, aby se přesvědčili o stavu táboření. Jejich zkušenostmi doplněn byl referát br. Dr. Cyvína a mně bylo Náčelnictvem uloženo, zpracovati nashromážděný materiál pro Vůdce. Náčelnictvo konstatovalo, že většina táborů byla bez výtek a poskytovala radostný obraz dobrého provádění zásad skautské výchovy. V některých táborech shledány však byly přes to vážné nedostatky, hlavně hygienické a výchovné a byť to někdy byly zjevy zcela ojedinělé, je nutno je vytknouti, aby se předešlo opakování. Byly pozorovány takovéto zjevy, naprosto neskautské: '''Vstup do tábora.''' Přijde host nebo cizí činovník. Hoši z rozpačitosti ani nepozdraví, nervosně si hrají rukama, přešlapují, dávají přerývané, rozpačité odpovědi. Odpovídají s rukama v kapsách. Ještě trapněji působí takové chování u vedoucího. '''Vystoupení celku.''' Nezvyk okamžitého uposlechnutí skautů na zavolání vůdce. Nikoliv dobrovolná kázeň, ale dobrovolná nekázeň. Zmatek při nastupování do sevřeného útvaru, nedostatek nácviku pochodu v trojstupech. Bezradnost vůdců jednotek při příchodu činovníka (náčelníka, župana apod.), při oficielních příležitostech, jak ho pozdravit, oslovit. Patrně přílišná obava, aby ukázněné vystupování oddílu nevypadalo vojensky. A přece je velmi třeba, aby veřejnost na první pohled viděla nápadný rozdíl mezi spořádaným oddílem skautů a tlupou trampů. '''Osoba vůdcova.''' Úbor vůdce neuspořádaný, dokonce roztrhaný a špinavý. Nedostatek inteligence a důsledky z toho: drsnost, vůdce skautům neimponuje, dovolují si posměšné poznámky. Lajdáctví a jeho důsledek: vůdce nemá autority, neboť není sám vzorem v plnění povinností; právě přísná sebekázeň je nejdůležitější vlastností vůdce. Vůdce si chce dodati důležitosti a mluví před hochy a s hochy nevážně o nařízeních Svazu nebo některého činovníka apod. Není dobře, když je vedoucí blízko stáří skautů (181etý a hoši 15—171etí). Snadno si zadá a nemá pak potřebné autority. '''Program činnosti.''' I na technicky dobře vybavených táborech bývá chudý vinou vůdce. Vůdcem je přece ten, jenž vždy ví, co se má a jak se to má dělat. O sestavování programu se mají však pokusit a na něm se zúčastnit rádcové a skauti. Denní program se často nedodržuje z pohodlnosti vůdce nebo rádců. Odpouštějí se hlídky, ranní cviky. Práce (úklid tábora, dříví apod.) se odbývá. Míčové hry, hl. wolley-ball příliš zatlačují ostatní výcvik skautů, pro který není přece vhodnějšího místa než tábor. '''Organisace práce.''' Špatné rozdělení práce tím, že se nezavedla družinová soustava. Družiny jsou vůbec na táboře závodivé celky, které se snaží podati nejlepší výkon ve všem. Ovšem dlužno dbát, aby závodivost nebyla na úkor skautské družnosti v táboře. Nepochopení úkolu vůdce: vůdce krájí zelí a hoši kopou míč. Vůdce se musí opírat o rádce a podporovat jejich autoritu. Jednat má pokud jen možno jejich prostřednictvím, rádce zodpovídá za družinu. Vůdce nesmí trpět ulejváctví ani jejich, ani skautů, hlavně však ne svoje. '''Hygiena tábora.''' Nevalná čistota v okolí tábora. Povalují se papíry, sláma, štěpiny dříví, plechovky, pecky z ovoce. Nedělá se, nebo jen ledabyle, denní úklid tábora a stanů. Hned první den táboření potřeba je vykopati latrinu. V noci se na ni nechodí. Nezasypává se pravidelně hlínou. Do rybníka na koupání se chodí bahnem, místo aby se položilo prkno. Nejhorší věcí je zanedbávání malých poranění. Z toho jsou vředy a infekce, jež se pak šíří v celém táboře. Nedovolit koupati se s otevřeným poraněním. Z toho jsou staphylococové infekce, lyšeje a vředivost. Nechce-li si hoch dáti něco udělat, např. desinfikovat ránu, ošetřit apod., nedbati toho a udělat, co je nutné, nebo pohrozit okamžitým odesláním domů. Trpí se špinavé ruce i při jídle, špinavé nohy ke spánku na noc. Je třeba dobře se postarat o náležitě vybavenou příruční lékárnu. Ještě jedna osoba kromě vůdce, musí být dobře znalá hygieny, první pomoci a ošetření ran. Je málo odbor. zkoušek z první pomoci. Onemocní-li kdo anginou či jinak, hned isolovat ve zvláštním stanu, oddělit i jeho příbor, prádlo apod. Vědět o nejbližších lékařích a včas je volat. Při tomto bodě konstatovalo Náčelnictvo, že technická výstavba tábora (stanů) je skoro vždy velmi dobrá. Že za dvacet let praxe na mnoha stech táborech ještě nikdy se nepřihodil vážný úraz, jenž by vedl k zmrzačení a nikdy se nevyskytla epidemie. Celkový zdravotní stav na našich táborech je tudíž opravdu velmi dobrý. '''Vaření a kuchyně.''' Hoši si nepostaví větší ohniště nebo kamna a vaří příliš primitivně. Je nutné, aby vůdce znal techniku stavby ohnišť a kamen a uměl vařit. Vůdce však na táboře nemá sám vařit. V každé družině musí být nejméně jeden skaut, dobrý kuchař. Trpí se umouněnost, špinavost nádobí a kuchyně, válení nádobí po zemi. Nedodržuje se doba oběda. Nesmí být až ve tři nebo ještě později, ale nejpozději v ½ 2. Jídla musí být dosti, chleba a příkrmu neomezeně, avšak vydávati jen do určité doby (ne ještě hodinu před hlavním jídlem). Osvědčuje se jísti pohromadě v kruhu nebo u stolů. Maminky v táboře nesmějí vařit (výjimka u Vlčat), jen výjimkou (v neděli) a ještě jen dohlížet, vést a radit, ne vše samy pracovat. Je třeba zavésti odevzdávání kuchyně rádci nastupujících kuchařů bezvadně uklizené, pokud možno ještě za denního světla. Podporovati závodivost v tom, které družině se lépe podaří něco uvařiti, nebo která se stejnými prostředky udělá oběd nejlepší. Potraviny i jídlo hotové, jež s sebou rodiče při návštěvě přinesou, nechť jsou vždy odevzdány vůdci, který je rozdělí mezi všechny účastníky popř. použije pro celý tábor. '''Písně, četba, chování skautů.''' Málokterý oddíl zpívá dobře sk. hymnu „Junáci, vzhůru!“ Je ovšem trochu těžká, ale při dobré vůli půjde i to. Horší je, kde se skauti spokojují jen písničkou „Stály báby u vesnice“, jež je nyní zpívána i trampy s přeměněným hrubým textem. A přece máme krásné a vhodné skautské písně Pospíšil-Naumanovy, jež bohužel jsou v oddílech málo známy. Na pěkný zpěv v táborech je třeba klásti největší důraz. Hojně se čte na táborech May a Verne, upozorněte však i na Setona, Kipplinga, Curwooda, Londona aj. Mějte je vždy v táboře. Vybízejte skauty, aby se sami pokoušeli o skautské povídky s náměty z táboření, výletů a kluboven. Demokracie, toť diskuse, ale ne drzost a odmlouvání. Přímo odporně působila též zpráva, že se vyskytly i případy sprostoty hovoru, nadávky, hádky a klevetění na táboře. Je téměř neuvěřitelno, že se něco takového mohlo na skautském táboře vyskytnouti a byla samozřejmá přísná důtka zpravodajova vedoucím, kteří tomu nepředešli. Nemůže být na táboře zjevu ošklivějšího, než je nadávka nebo sprosté slovo. A není to tábor skautů, byť byl technicky velmi dokonalý, může-li na něm takové slovo padnouti bez velmi přísných důsledků. Hned při prvém případě zahroziti radikálně. Se vší rozhodností zameziti i vysmívání a hrubé „žerty“, dávati „hobly“, pasáky ve vodě apod. Tyto výtky netýkají se ovšem vtipných, neurážlivých skautských přezdívek, které přišly do zvyku v každém táboře. '''Skautská symbolika.''' Udělovat slavnostně u táborového ohně skautská jména, podporovat užívání osobních totemů. Vyzdvihnouti posvátnost táborového ohně. Do jeho kruhu a popela se nevkročí, neházejí se do něho pecky, papírky, slupky z burských oříšků! Vyzdvihnouti vážnost a krásný, hluboký význam skautské symboliky, hoši ji mají rádi. Někde však nerozumný vůdce ji zesměšňuje. Na podsadách se začínají objevovat neblahé vlivy trampského „humoru“ a hrubosti malbou i slovem. Svědčí to o chudosti nápadů hochů i vůdce a velkém nevkusu. A přece není nic bohatšího na krásné náměty, než je právě skauting. Náčelnictvo očekává, že se všichni bratři vůdcové a zpravodajové přičiní o nápravu těchto zjevů a bude ji hledět zajistit ještě těmito opatřeními, jež buď zavádí nově, nebo důrazně připomíná: Náčelnictvo konstatuje, že máme dobrá ustanovení, podrobný návod k vedení táborů ve vůdcovských příručkách, že se však od některých vedoucích nedodržují, nebo přímo přestupují s neomluvitelnou lhostejností. Každý tábor musí býti hlášen okr. zpravodaji a ten hromadně hlásí županovi. Je-li tábor na území cizího zpravodaje, tedy i jemu přímo oddílem. Okr. zpravodaj je povinen navštíviti a provésti svědomitou kontrolu všech táborů ve své oblasti. Kde tak nemůže učiniti osobně, požádá a pověří vhodnou osobu, např. člena Místního sdružení, místního lékaře, učitele apod. o provedení kontroly a naznačí mu, co má prohlédnouti a o čem s vedoucím promluviti. Náčelnictvo připomíná, že každý tábor musí býti hlášen jeho vůdcem na příslušné četnické stanici a u starosty příslušné katastrální obce. Náčelnictvo vydá normy, co může každý zpravodaj při kontrole kteréhokoliv tábora vyžadovati, i když nepatří jeho okresu. Kromě toho přikazuje županům, že je jejich povinností po osobní kontrole zrušit tábor, který nevyhovuje a kde nelze nápravu zjednati. Osoby, jež nejsou registrovány v řadách skautských (rodiče, přátelé skautingu), smějí se zúčastniti tábora jen s výslovným svolením okr. zpravodaje, o něž nutno vůdcem tábora zvlášť písemně žádat a uvést záruky, že výchovná činnost táborová tím nebude rušena. V časopisu Vůdce je třeba soustavně uveřejňovati instruktorské referáty z Lesních škol Svazu, aby mohly být prakticky využity všemi vůdci. Je toho třeba i proto, že se v L. šk. musí dosud příliš mnoho psát a kreslit. Vůdcem tábora musí být člověk inteligentní, ovšem nemáme tu na mysli jen inteligenci knižní nebo školní. Věcné požadavky se dají lehce obsáhnouti, avšak vlastní vedení a vývoj povah, t. j. výchova, je mnohem těžší a důležitější. Vyžaduje nejenom metodickou přípravu programu činnosti, nýbrž i řešení situací psychologických, jež vyžadují správný postřeh, takt a individuelni řešení. A to nejenom v jednání s mládeží, ale i v jednání s rodiči a obecenstvem v okolí. Jím se může skautingu v místě mnoho prospět, nebo i přes dobrou vnitřní práci v oddíle, mnoho uškodit. Je potřeba, aby nový vedoucí tábora dříve aspoň jednou tábořil se zkušeným vůdcem, jako jeho zástupce a pak teprve směl samostatně vésti tábor při povinné kontrole zpravodajově. Mnoho pomohou i praktické vůdcovské kursy v táboře nejzkušenějšího vůdce župy (jakési župní Lesní školy), s menším počtem účastníků (5—10), budoucích to vůdců tábora. Ideálem a normou zůstanou pro nás tábory oddílové, v nichž třicet účastníků je již maximum, aby zachována byla intimita a kouzlo našich skautských vesniček, dobrých kamarádů s dobrým vůdcem. Tábory větší povolujeme jen z naprosté nutnosti. 3260fac36857f89f0a05b11587d6d90de4d700c4 49 48 2012-10-13T17:03:41Z Stepan 2 Vůdce, ročník XIV, číslo 2, listopad 1933 S. Řehák : JAK SKAUTSKÝ TÁBOR VYPADAT NEMÁ Náčelnictvo Svazu věnovalo celou svoji schůzi dne 17. října 1933 prázdninovému táboření oddílů. Mnozí členové Náčelnictva a župani navštívili o letošních prázdninách četné tábory, aby se přesvědčili o stavu táboření. Jejich zkušenostmi doplněn byl referát br. Dr. Cyvína a mně bylo Náčelnictvem uloženo, zpracovati nashromážděný materiál pro Vůdce. Náčelnictvo konstatovalo, že většina táborů byla bez výtek a poskytovala radostný obraz dobrého provádění zásad skautské výchovy. V některých táborech shledány však byly přes to vážné nedostatky, hlavně hygienické a výchovné a byť to někdy byly zjevy zcela ojedinělé, je nutno je vytknouti, aby se předešlo opakování. Byly pozorovány takovéto zjevy, naprosto neskautské: '''Vstup do tábora.''' Přijde host nebo cizí činovník. Hoši z rozpačitosti ani nepozdraví, nervosně si hrají rukama, přešlapují, dávají přerývané, rozpačité odpovědi. Odpovídají s rukama v kapsách. Ještě trapněji působí takové chování u vedoucího. '''Vystoupení celku.''' Nezvyk okamžitého uposlechnutí skautů na zavolání vůdce. Nikoliv dobrovolná kázeň, ale dobrovolná nekázeň. Zmatek při nastupování do sevřeného útvaru, nedostatek nácviku pochodu v trojstupech. Bezradnost vůdců jednotek při příchodu činovníka (náčelníka, župana apod.), při oficielních příležitostech, jak ho pozdravit, oslovit. Patrně přílišná obava, aby ukázněné vystupování oddílu nevypadalo vojensky. A přece je velmi třeba, aby veřejnost na první pohled viděla nápadný rozdíl mezi spořádaným oddílem skautů a tlupou trampů. '''Osoba vůdcova.''' Úbor vůdce neuspořádaný, dokonce roztrhaný a špinavý. Nedostatek inteligence a důsledky z toho: drsnost, vůdce skautům neimponuje, dovolují si posměšné poznámky. Lajdáctví a jeho důsledek: vůdce nemá autority, neboť není sám vzorem v plnění povinností; právě přísná sebekázeň je nejdůležitější vlastností vůdce. Vůdce si chce dodati důležitosti a mluví před hochy a s hochy nevážně o nařízeních Svazu nebo některého činovníka apod. Není dobře, když je vedoucí blízko stáří skautů (181etý a hoši 15—171etí). Snadno si zadá a nemá pak potřebné autority. '''Program činnosti.''' I na technicky dobře vybavených táborech bývá chudý vinou vůdce. Vůdcem je přece ten, jenž vždy ví, co se má a jak se to má dělat. O sestavování programu se mají však pokusit a na něm se zúčastnit rádcové a skauti. Denní program se často nedodržuje z pohodlnosti vůdce nebo rádců. Odpouštějí se hlídky, ranní cviky. Práce (úklid tábora, dříví apod.) se odbývá. Míčové hry, hl. wolley-ball příliš zatlačují ostatní výcvik skautů, pro který není přece vhodnějšího místa než tábor. '''Organisace práce.''' Špatné rozdělení práce tím, že se nezavedla družinová soustava. Družiny jsou vůbec na táboře závodivé celky, které se snaží podati nejlepší výkon ve všem. Ovšem dlužno dbát, aby závodivost nebyla na úkor skautské družnosti v táboře. Nepochopení úkolu vůdce: vůdce krájí zelí a hoši kopou míč. Vůdce se musí opírat o rádce a podporovat jejich autoritu. Jednat má pokud jen možno jejich prostřednictvím, rádce zodpovídá za družinu. Vůdce nesmí trpět ulejváctví ani jejich, ani skautů, hlavně však ne svoje. '''Hygiena tábora.''' Nevalná čistota v okolí tábora. Povalují se papíry, sláma, štěpiny dříví, plechovky, pecky z ovoce. Nedělá se, nebo jen ledabyle, denní úklid tábora a stanů. Hned první den táboření potřeba je vykopati latrinu. V noci se na ni nechodí. Nezasypává se pravidelně hlínou. Do rybníka na koupání se chodí bahnem, místo aby se položilo prkno. Nejhorší věcí je zanedbávání malých poranění. Z toho jsou vředy a infekce, jež se pak šíří v celém táboře. Nedovolit koupati se s otevřeným poraněním. Z toho jsou staphylococové infekce, lyšeje a vředivost. Nechce-li si hoch dáti něco udělat, např. desinfikovat ránu, ošetřit apod., nedbati toho a udělat, co je nutné, nebo pohrozit okamžitým odesláním domů. Trpí se špinavé ruce i při jídle, špinavé nohy ke spánku na noc. Je třeba dobře se postarat o náležitě vybavenou příruční lékárnu. Ještě jedna osoba kromě vůdce, musí být dobře znalá hygieny, první pomoci a ošetření ran. Je málo odbor. zkoušek z první pomoci. Onemocní-li kdo anginou či jinak, hned isolovat ve zvláštním stanu, oddělit i jeho příbor, prádlo apod. Vědět o nejbližších lékařích a včas je volat. Při tomto bodě konstatovalo Náčelnictvo, že technická výstavba tábora (stanů) je skoro vždy velmi dobrá. Že za dvacet let praxe na mnoha stech táborech ještě nikdy se nepřihodil vážný úraz, jenž by vedl k zmrzačení a nikdy se nevyskytla epidemie. Celkový zdravotní stav na našich táborech je tudíž opravdu velmi dobrý. '''Vaření a kuchyně.''' Hoši si nepostaví větší ohniště nebo kamna a vaří příliš primitivně. Je nutné, aby vůdce znal techniku stavby ohnišť a kamen a uměl vařit. Vůdce však na táboře nemá sám vařit. V každé družině musí být nejméně jeden skaut, dobrý kuchař. Trpí se umouněnost, špinavost nádobí a kuchyně, válení nádobí po zemi. Nedodržuje se doba oběda. Nesmí být až ve tři nebo ještě později, ale nejpozději v ½ 2. Jídla musí být dosti, chleba a příkrmu neomezeně, avšak vydávati jen do určité doby (ne ještě hodinu před hlavním jídlem). Osvědčuje se jísti pohromadě v kruhu nebo u stolů. Maminky v táboře nesmějí vařit (výjimka u Vlčat), jen výjimkou (v neděli) a ještě jen dohlížet, vést a radit, ne vše samy pracovat. Je třeba zavésti odevzdávání kuchyně rádci nastupujících kuchařů bezvadně uklizené, pokud možno ještě za denního světla. Podporovati závodivost v tom, které družině se lépe podaří něco uvařiti, nebo která se stejnými prostředky udělá oběd nejlepší. Potraviny i jídlo hotové, jež s sebou rodiče při návštěvě přinesou, nechť jsou vždy odevzdány vůdci, který je rozdělí mezi všechny účastníky popř. použije pro celý tábor. '''Písně, četba, chování skautů.''' Málokterý oddíl zpívá dobře sk. hymnu „Junáci, vzhůru!“ Je ovšem trochu těžká, ale při dobré vůli půjde i to. Horší je, kde se skauti spokojují jen písničkou „Stály báby u vesnice“, jež je nyní zpívána i trampy s přeměněným hrubým textem. A přece máme krásné a vhodné skautské písně Pospíšil-Naumanovy, jež bohužel jsou v oddílech málo známy. Na pěkný zpěv v táborech je třeba klásti největší důraz. Hojně se čte na táborech May a Verne, upozorněte však i na Setona, Kipplinga, Curwooda, Londona aj. Mějte je vždy v táboře. Vybízejte skauty, aby se sami pokoušeli o skautské povídky s náměty z táboření, výletů a kluboven. Demokracie, toť diskuse, ale ne drzost a odmlouvání. Přímo odporně působila též zpráva, že se vyskytly i případy sprostoty hovoru, nadávky, hádky a klevetění na táboře. Je téměř neuvěřitelno, že se něco takového mohlo na skautském táboře vyskytnouti a byla samozřejmá přísná důtka zpravodajova vedoucím, kteří tomu nepředešli. Nemůže být na táboře zjevu ošklivějšího, než je nadávka nebo sprosté slovo. A není to tábor skautů, byť byl technicky velmi dokonalý, může-li na něm takové slovo padnouti bez velmi přísných důsledků. Hned při prvém případě zahroziti radikálně. Se vší rozhodností zameziti i vysmívání a hrubé „žerty“, dávati „hobly“, pasáky ve vodě apod. Tyto výtky netýkají se ovšem vtipných, neurážlivých skautských přezdívek, které přišly do zvyku v každém táboře. '''Skautská symbolika.''' Udělovat slavnostně u táborového ohně skautská jména, podporovat užívání osobních totemů. Vyzdvihnouti posvátnost táborového ohně. Do jeho kruhu a popela se nevkročí, neházejí se do něho pecky, papírky, slupky z burských oříšků! Vyzdvihnouti vážnost a krásný, hluboký význam skautské symboliky, hoši ji mají rádi. Někde však nerozumný vůdce ji zesměšňuje. Na podsadách se začínají objevovat neblahé vlivy trampského „humoru“ a hrubosti malbou i slovem. Svědčí to o chudosti nápadů hochů i vůdce a velkém nevkusu. A přece není nic bohatšího na krásné náměty, než je právě skauting. Náčelnictvo očekává, že se všichni bratři vůdcové a zpravodajové přičiní o nápravu těchto zjevů a bude ji hledět zajistit ještě těmito opatřeními, jež buď zavádí nově, nebo důrazně připomíná: Náčelnictvo konstatuje, že máme dobrá ustanovení, podrobný návod k vedení táborů ve vůdcovských příručkách, že se však od některých vedoucích nedodržují, nebo přímo přestupují s neomluvitelnou lhostejností. Každý tábor musí býti hlášen okr. zpravodaji a ten hromadně hlásí županovi. Je-li tábor na území cizího zpravodaje, tedy i jemu přímo oddílem. Okr. zpravodaj je povinen navštíviti a provésti svědomitou kontrolu všech táborů ve své oblasti. Kde tak nemůže učiniti osobně, požádá a pověří vhodnou osobu, např. člena Místního sdružení, místního lékaře, učitele apod. o provedení kontroly a naznačí mu, co má prohlédnouti a o čem s vedoucím promluviti. Náčelnictvo připomíná, že každý tábor musí býti hlášen jeho vůdcem na příslušné četnické stanici a u starosty příslušné katastrální obce. Náčelnictvo vydá normy, co může každý zpravodaj při kontrole kteréhokoliv tábora vyžadovati, i když nepatří jeho okresu. Kromě toho přikazuje županům, že je jejich povinností po osobní kontrole zrušit tábor, který nevyhovuje a kde nelze nápravu zjednati. Osoby, jež nejsou registrovány v řadách skautských (rodiče, přátelé skautingu), smějí se zúčastniti tábora jen s výslovným svolením okr. zpravodaje, o něž nutno vůdcem tábora zvlášť písemně žádat a uvést záruky, že výchovná činnost táborová tím nebude rušena. V časopisu Vůdce je třeba soustavně uveřejňovati instruktorské referáty z Lesních škol Svazu, aby mohly být prakticky využity všemi vůdci. Je toho třeba i proto, že se v L. šk. musí dosud příliš mnoho psát a kreslit. Vůdcem tábora musí být člověk inteligentní, ovšem nemáme tu na mysli jen inteligenci knižní nebo školní. Věcné požadavky se dají lehce obsáhnouti, avšak vlastní vedení a vývoj povah, t. j. výchova, je mnohem těžší a důležitější. Vyžaduje nejenom metodickou přípravu programu činnosti, nýbrž i řešení situací psychologických, jež vyžadují správný postřeh, takt a individuelni řešení. A to nejenom v jednání s mládeží, ale i v jednání s rodiči a obecenstvem v okolí. Jím se může skautingu v místě mnoho prospět, nebo i přes dobrou vnitřní práci v oddíle, mnoho uškodit. Je potřeba, aby nový vedoucí tábora dříve aspoň jednou tábořil se zkušeným vůdcem, jako jeho zástupce a pak teprve směl samostatně vésti tábor při povinné kontrole zpravodajově. Mnoho pomohou i praktické vůdcovské kursy v táboře nejzkušenějšího vůdce župy (jakési župní Lesní školy), s menším počtem účastníků (5—10), budoucích to vůdců tábora. Ideálem a normou zůstanou pro nás tábory oddílové, v nichž třicet účastníků je již maximum, aby zachována byla intimita a kouzlo našich skautských vesniček, dobrých kamarádů s dobrým vůdcem. Tábory větší povolujeme jen z naprosté nutnosti. 33ed5437727e75b330eb67e0a549ae85a39a2beb 48 47 2012-10-13T17:03:09Z Stepan 2 Vůdce, ročník XIV, číslo 2, listopad 1933 S. Řehák : JAK SKAUTSKÝ TÁBOR VYPADAT NEMÁ Náčelnictvo Svazu věnovalo celou svoji schůzi dne 17. října 1933 prázdninovému táboření oddílů. Mnozí členové Náčelnictva a župani navštívili o letošních prázdninách četné tábory, aby se přesvědčili o stavu táboření. Jejich zkušenostmi doplněn byl referát br. Dr. Cyvína a mně bylo Náčelnictvem uloženo, zpracovati nashromážděný materiál pro Vůdce. Náčelnictvo konstatovalo, že většina táborů byla bez výtek a poskytovala radostný obraz dobrého provádění zásad skautské výchovy. V některých táborech shledány však byly přes to vážné nedostatky, hlavně hygienické a výchovné a byť to někdy byly zjevy zcela ojedinělé, je nutno je vytknouti, aby se předešlo opakování. Byly pozorovány takovéto zjevy, naprosto neskautské: '''Vstup do tábora.''' Přijde host nebo cizí činovník. Hoši z rozpačitosti ani nepozdraví, nervosně si hrají rukama, přešlapují, dávají přerývané, rozpačité odpovědi. Odpovídají s rukama v kapsách. Ještě trapněji působí takové chování u vedoucího. '''Vystoupení celku.''' Nezvyk okamžitého uposlechnutí skautů na zavolání vůdce. Nikoliv dobrovolná kázeň, ale dobrovolná nekázeň. Zmatek při nastupování do sevřeného útvaru, nedostatek nácviku pochodu v trojstupech. Bezradnost vůdců jednotek při příchodu činovníka (náčelníka, župana apod.), při oficielních příležitostech, jak ho pozdravit, oslovit. Patrně přílišná obava, aby ukázněné vystupování oddílu nevypadalo vojensky. A přece je velmi třeba, aby veřejnost na první pohled viděla nápadný rozdíl mezi spořádaným oddílem skautů a tlupou trampů. '''Osoba vůdcova.''' Úbor vůdce neuspořádaný, dokonce roztrhaný a špinavý. Nedostatek inteligence a důsledky z toho: drsnost, vůdce skautům neimponuje, dovolují si posměšné poznámky. Lajdáctví a jeho důsledek: vůdce nemá autority, neboť není sám vzorem v plnění povinností; právě přísná sebekázeň je nejdůležitější vlastností vůdce. Vůdce si chce dodati důležitosti a mluví před hochy a s hochy nevážně o nařízeních Svazu nebo některého činovníka apod. Není dobře, když je vedoucí blízko stáří skautů (181etý a hoši 15—171etí). Snadno si zadá a nemá pak potřebné autority. '''Program činnosti.''' I na technicky dobře vybavených táborech bývá chudý vinou vůdce. Vůdcem je přece ten, jenž vždy ví, co se má a jak se to má dělat. O sestavování programu se mají však pokusit a na něm se zúčastnit rádcové a skauti. Denní program se často nedodržuje z pohodlnosti vůdce nebo rádců. Odpouštějí se hlídky, ranní cviky. Práce (úklid tábora, dříví apod.) se odbývá. Míčové hry, hl. wolley-ball příliš zatlačují ostatní výcvik skautů, pro který není přece vhodnějšího místa než tábor. '''Organisace práce.''' Špatné rozdělení práce tím, že se nezavedla družinová soustava. Družiny jsou vůbec na táboře závodivé celky, které se snaží podati nejlepší výkon ve všem. Ovšem dlužno dbát, aby závodivost nebyla na úkor skautské družnosti v táboře. Nepochopení úkolu vůdce: vůdce krájí zelí a hoši kopou míč. Vůdce se musí opírat o rádce a podporovat jejich autoritu. Jednat má pokud jen možno jejich prostřednictvím, rádce zodpovídá za družinu. Vůdce nesmí trpět ulejváctví ani jejich, ani skautů, hlavně však ne svoje. '''Hygiena tábora.''' Nevalná čistota v okolí tábora. Povalují se papíry, sláma, štěpiny dříví, plechovky, pecky z ovoce. Nedělá se, nebo jen ledabyle, denní úklid tábora a stanů. Hned první den táboření potřeba je vykopati latrinu. V noci se na ni nechodí. Nezasypává se pravidelně hlínou. Do rybníka na koupání se chodí bahnem, místo aby se položilo prkno. Nejhorší věcí je zanedbávání malých poranění. Z toho jsou vředy a infekce, jež se pak šíří v celém táboře. Nedovolit koupati se s otevřeným poraněním. Z toho jsou staphylococové infekce, lyšeje a vředivost. Nechce-li si hoch dáti něco udělat, např. desinfikovat ránu, ošetřit apod., nedbati toho a udělat, co je nutné, nebo pohrozit okamžitým odesláním domů. Trpí se špinavé ruce i při jídle, špinavé nohy ke spánku na noc. Je třeba dobře se postarat o náležitě vybavenou příruční lékárnu. Ještě jedna osoba kromě vůdce, musí být dobře znalá hygieny, první pomoci a ošetření ran. Je málo odbor. zkoušek z první pomoci. Onemocní-li kdo anginou či jinak, hned isolovat ve zvláštním stanu, oddělit i jeho příbor, prádlo apod. Vědět o nejbližších lékařích a včas je volat. Při tomto bodě konstatovalo Náčelnictvo, že technická výstavba tábora (stanů) je skoro vždy velmi dobrá. Že za dvacet let praxe na mnoha stech táborech ještě nikdy se nepřihodil vážný úraz, jenž by vedl k zmrzačení a nikdy se nevyskytla epidemie. Celkový zdravotní stav na našich táborech je tudíž opravdu velmi dobrý. '''Vaření a kuchyně.''' Hoši si nepostaví větší ohniště nebo kamna a vaří příliš primitivně. Je nutné, aby vůdce znal techniku stavby ohnišť a kamen a uměl vařit. Vůdce však na táboře nemá sám vařit. V každé družině musí být nejméně jeden skaut, dobrý kuchař. Trpí se umouněnost, špinavost nádobí a kuchyně, válení nádobí po zemi. Nedodržuje se doba oběda. Nesmí být až ve tři nebo ještě později, ale nejpozději v ½ 2. Jídla musí být dosti, chleba a příkrmu neomezeně, avšak vydávati jen do určité doby (ne ještě hodinu před hlavním jídlem). Osvědčuje se jísti pohromadě v kruhu nebo u stolů. Maminky v táboře nesmějí vařit (výjimka u Vlčat), jen výjimkou (v neděli) a ještě jen dohlížet, vést a radit, ne vše samy pracovat. Je třeba zavésti odevzdávání kuchyně rádci nastupujících kuchařů bezvadně uklizené, pokud možno ještě za denního světla. Podporovati závodivost v tom, které družině se lépe podaří něco uvařiti, nebo která se stejnými prostředky udělá oběd nejlepší. Potraviny i jídlo hotové, jež s sebou rodiče při návštěvě přinesou, nechť jsou vždy odevzdány vůdci, který je rozdělí mezi všechny účastníky popř. použije pro celý tábor. '''Písně, četba, chování skautů.''' Málokterý oddíl zpívá dobře sk. hymnu „Junáci, vzhůru!“ Je ovšem trochu těžká, ale při dobré vůli půjde i to. Horší je, kde se skauti spokojují jen písničkou „Stály báby u vesnice“, jež je nyní zpívána i trampy s přeměněným hrubým textem. A přece máme krásné a vhodné skautské písně Pospíšil-Naumanovy, jež bohužel jsou v oddílech málo známy. Na pěkný zpěv v táborech je třeba klásti největší důraz. Hojně se čte na táborech May a Verne, upozorněte však i na Setona, Kipplinga, Curwooda, Londona aj. Mějte je vždy v táboře. Vybízejte skauty, aby se sami pokoušeli o skautské povídky s náměty z táboření, výletů a kluboven. Demokracie, toť diskuse, ale ne drzost a odmlouvání. Přímo odporně působila též zpráva, že se vyskytly i případy sprostoty hovoru, nadávky, hádky a klevetění na táboře. Je téměř neuvěřitelno, že se něco takového mohlo na skautském táboře vyskytnouti a byla samozřejmá přísná důtka zpravodajova vedoucím, kteří tomu nepředešli. Nemůže být na táboře zjevu ošklivějšího, než je nadávka nebo sprosté slovo. A není to tábor skautů, byť byl technicky velmi dokonalý, může-li na něm takové slovo padnouti bez velmi přísných důsledků. Hned při prvém případě zahroziti radikálně. Se vší rozhodností zameziti i vysmívání a hrubé „žerty“, dávati „hobly“, pasáky ve vodě apod. Tyto výtky netýkají se ovšem vtipných, neurážlivých skautských přezdívek, které přišly do zvyku v každém táboře. '''Skautská symbolika.''' Udělovat slavnostně u táborového ohně skautská jména, podporovat užívání osobních totemů. Vyzdvihnouti posvátnost táborového ohně. Do jeho kruhu a popela se nevkročí, neházejí se do něho pecky, papírky, slupky z burských oříšků! Vyzdvihnouti vážnost a krásný, hluboký význam skautské symboliky, hoši ji mají rádi. Někde však nerozumný vůdce ji zesměšňuje. Na podsadách se začínají objevovat neblahé vlivy trampského „humoru“ a hrubosti malbou i slovem. Svědčí to o chudosti nápadů hochů i vůdce a velkém nevkusu. A přece není nic bohatšího na krásné náměty, než je právě skauting. Náčelnictvo očekává, že se všichni bratři vůdcové a zpravodajové přičiní o nápravu těchto zjevů a bude ji hledět zajistit ještě těmito opatřeními, jež buď zavádí nově, nebo důrazně připomíná: Náčelnictvo konstatuje, že máme dobrá ustanovení, podrobný návod k vedení táborů ve vůdcovských příručkách, že se však od některých vedoucích nedodržují, nebo přímo přestupují s neomluvitelnou lhostejností. Každý tábor musí býti hlášen okr. zpravodaji a ten hromadně hlásí županovi. Je-li tábor na území cizího zpravodaje, tedy i jemu přímo oddílem. Okr. zpravodaj je povinen navštíviti a provésti svědomitou kontrolu všech táborů ve své oblasti. Kde tak nemůže učiniti osobně, požádá a pověří vhodnou osobu, např. člena Místního sdružení, místního lékaře, učitele apod. o provedení kontroly a naznačí mu, co má prohlédnouti a o čem s vedoucím promluviti. Náčelnictvo připomíná, že každý tábor musí býti hlášen jeho vůdcem na příslušné četnické stanici a u starosty příslušné katastrální obce. Náčelnictvo vydá normy, co může každý zpravodaj při kontrole kteréhokoliv tábora vyžadovati, i když nepatří jeho okresu. Kromě toho přikazuje županům, že je jejich povinností po osobní kontrole zrušit tábor, který nevyhovuje a kde nelze nápravu zjednati. Osoby, jež nejsou registrovány v řadách skautských (rodiče, přátelé skautingu), smějí se zúčastniti tábora jen s výslovným svolením okr. zpravodaje, o něž nutno vůdcem tábora zvlášť písemně žádat a uvést záruky, že výchovná činnost táborová tím nebude rušena. V časopisu Vůdce je třeba soustavně uveřejňovati instruktorské referáty z Lesních škol Svazu, aby mohly být prakticky využity všemi vůdci. Je toho třeba i proto, že se v L. šk. musí dosud příliš mnoho psát a kreslit. Vůdcem tábora musí být člověk inteligentní, ovšem nemáme tu na mysli jen inteligenci knižní nebo školní. Věcné požadavky se dají lehce obsáhnouti, avšak vlastní vedení a vývoj povah, t. j. výchova, je mnohem těžší a důležitější. Vyžaduje nejenom metodickou přípravu programu činnosti, nýbrž i řešení situací psychologických, jež vyžadují správný postřeh, takt a individuelni řešení. A to nejenom v jednání s mládeží, ale i v jednání s rodiči a obecenstvem v okolí. Jím se může skautingu v místě mnoho prospět, nebo i přes dobrou vnitřní práci v oddíle, mnoho uškodit. Je potřeba, aby nový vedoucí tábora dříve aspoň jednou tábořil se zkušeným vůdcem, jako jeho zástupce a pak teprve směl samostatně vésti tábor při povinné kontrole zpravodajově. Mnoho pomohou i praktické vůdcovské kursy v táboře nejzkušenějšího vůdce župy (jakési župní Lesní školy), s menším počtem účastníků (5—10), budoucích to vůdců tábora. Ideálem a normou zůstanou pro nás tábory oddílové, v nichž třicet účastníků je již maximum, aby zachována byla intimita a kouzlo našich skautských vesniček, dobrých kamarádů s dobrým vůdcem. Tábory větší povolujeme jen z naprosté nutnosti. 1936b27d578f83a48a7545a0ab2c1ea487c8ada3 47 2012-10-13T16:51:51Z Stepan 2 Založena nová stránka: Vůdce, ročník XIV, číslo 2, listopad 1933 S. Řehák : JAK SKAUTSKÝ TÁBOR VYPADAT NEMÁ Náčelnictvo Svazu věnovalo celou svoji schůzi dne 17. října 1933 pr… Vůdce, ročník XIV, číslo 2, listopad 1933 S. Řehák : JAK SKAUTSKÝ TÁBOR VYPADAT NEMÁ Náčelnictvo Svazu věnovalo celou svoji schůzi dne 17. října 1933 prázdninovému táboření oddílů. Mnozí členové Náčelnictva a župani navštívili o letošních prázdninách četné tábory, aby se přesvědčili o stavu táboření. Jejich zkušenostmi doplněn byl referát br. Dr. Cyvína a mně bylo Náčelnictvem uloženo, zpracovati nashromážděný materiál pro Vůdce. Náčelnictvo konstatovalo, že většina táborů byla bez výtek a poskytovala radostný obraz dobrého provádění zásad skautské výchovy. V některých táborech shledány však byly přes to vážné nedostatky, hlavně hygienické a výchovné a byť to někdy byly zjevy zcela ojedinělé, je nutno je vytknouti, aby se předešlo opakování. Byly pozorovány takovéto zjevy, naprosto neskautské: **Vstup do tábora.** Přijde host nebo cizí činovník. Hoši z rozpačitosti ani nepozdraví, nervosně si hrají rukama, přešlapují, dávají přerývané, rozpačité odpovědi. Odpovídají s rukama v kapsách. Ještě trapněji působí takové chování u vedoucího. *Vystoupení celku.* Nezvyk okamžitého uposlechnutí skautů na zavolání vůdce. Nikoliv dobrovolná kázeň, ale dobrovolná nekázeň. Zmatek při nastupování do sevřeného útvaru, nedostatek nácviku pochodu v trojstupech. Bezradnost vůdců jednotek při příchodu činovníka (náčelníka, župana apod.), při oficielních příležitostech, jak ho pozdravit, oslovit. Patrně přílišná obava, aby ukázněné vystupování oddílu nevypadalo vojensky. A přece je velmi třeba, aby veřejnost na první pohled viděla nápadný rozdíl mezi spořádaným oddílem skautů a tlupou trampů. *Osoba vůdcova.* Úbor vůdce neuspořádaný, dokonce roztrhaný a špinavý. Nedostatek inteligence a důsledky z toho: drsnost, vůdce skautům neimponuje, dovolují si posměšné poznámky. Lajdáctví a jeho důsledek: vůdce nemá autority, neboť není sám vzorem v plnění povinností; právě přísná sebekázeň je nejdůležitější vlastností vůdce. Vůdce si chce dodati důležitosti a mluví před hochy a s hochy nevážně o nařízeních Svazu nebo některého činovníka apod. Není dobře, když je vedoucí blízko stáří skautů (181etý a hoši 15—171etí). Snadno si zadá a nemá pak potřebné autority. *Program činnosti.* I na technicky dobře vybavených táborech bývá chudý vinou vůdce. Vůdcem je přece ten, jenž vždy ví, co se má a jak se to má dělat. O sestavování programu se mají však pokusit a na něm se zúčastnit rádcové a skauti. Denní program se často nedodržuje z pohodlnosti vůdce nebo rádců. Odpouštějí se hlídky, ranní cviky. Práce (úklid tábora, dříví apod.) se odbývá. Míčové hry, hl. wolley-ball příliš zatlačují ostatní výcvik skautů, pro který není přece vhodnějšího místa než tábor. *Organisace práce.* Špatné rozdělení práce tím, že se nezavedla družinová soustava. Družiny jsou vůbec na táboře závodivé celky, které se snaží podati nejlepší výkon ve všem. Ovšem dlužno dbát, aby závodivost nebyla na úkor skautské družnosti v táboře. Nepochopení úkolu vůdce: vůdce krájí zelí a hoši kopou míč. Vůdce se musí opírat o rádce a podporovat jejich autoritu. Jednat má pokud jen možno jejich prostřednictvím, rádce zodpovídá za družinu. Vůdce nesmí trpět ulejváctví ani jejich, ani skautů, hlavně však ne svoje. *Hygiena tábora.* Nevalná čistota v okolí tábora. Povalují se papíry, sláma, štěpiny dříví, plechovky, pecky z ovoce. Nedělá se, nebo jen ledabyle, denní úklid tábora a stanů. Hned první den táboření potřeba je vykopati latrinu. V noci se na ni nechodí. Nezasypává se pravidelně hlínou. Do rybníka na koupání se chodí bahnem, místo aby se položilo prkno. Nejhorší věcí je zanedbávání malých poranění. Z toho jsou vředy a infekce, jež se pak šíří v celém táboře. Nedovolit koupati se s otevřeným poraněním. Z toho jsou staphylococové infekce, lyšeje a vředivost. Nechce-li si hoch dáti něco udělat, např. desinfikovat ránu, ošetřit apod., nedbati toho a udělat, co je nutné, nebo pohrozit okamžitým odesláním domů. Trpí se špinavé ruce i při jídle, špinavé nohy ke spánku na noc. Je třeba dobře se postarat o náležitě vybavenou příruční lékárnu. Ještě jedna osoba kromě vůdce, musí být dobře znalá hygieny, první pomoci a ošetření ran. Je málo odbor. zkoušek z první pomoci. Onemocní-li kdo anginou či jinak, hned isolovat ve zvláštním stanu, oddělit i jeho příbor, prádlo apod. Vědět o nejbližších lékařích a včas je volat. Při tomto bodě konstatovalo Náčelnictvo, že technická výstavba tábora (stanů) je skoro vždy velmi dobrá. Že za dvacet let praxe na mnoha stech táborech ještě nikdy se nepřihodil vážný úraz, jenž by vedl k zmrzačení a nikdy se nevyskytla epidemie. Celkový zdravotní stav na našich táborech je tudíž opravdu velmi dobrý. *Vaření a kuchyně.* Hoši si nepostaví větší ohniště nebo kamna a vaří příliš primitivně. Je nutné, aby vůdce znal techniku stavby ohnišť a kamen a uměl vařit. Vůdce však na táboře nemá sám vařit. V každé družině musí být nejméně jeden skaut, dobrý kuchař. Trpí se umouněnost, špinavost nádobí a kuchyně, válení nádobí po zemi. Nedodržuje se doba oběda. Nesmí být až ve tři nebo ještě později, ale nejpozději v ½ 2. Jídla musí být dosti, chleba a příkrmu neomezeně, avšak vydávati jen do určité doby (ne ještě hodinu před hlavním jídlem). Osvědčuje se jísti pohromadě v kruhu nebo u stolů. Maminky v táboře nesmějí vařit (výjimka u Vlčat), jen výjimkou (v neděli) a ještě jen dohlížet, vést a radit, ne vše samy pracovat. Je třeba zavésti odevzdávání kuchyně rádci nastupujících kuchařů bezvadně uklizené, pokud možno ještě za denního světla. Podporovati závodivost v tom, které družině se lépe podaří něco uvařiti, nebo která se stejnými prostředky udělá oběd nejlepší. Potraviny i jídlo hotové, jež s sebou rodiče při návštěvě přinesou, nechť jsou vždy odevzdány vůdci, který je rozdělí mezi všechny účastníky popř. použije pro celý tábor. *Písně, četba, chování skautů.* Málokterý oddíl zpívá dobře sk. hymnu „Junáci, vzhůru!“ Je ovšem trochu těžká, ale při dobré vůli půjde i to. Horší je, kde se skauti spokojují jen písničkou „Stály báby u vesnice“, jež je nyní zpívána i trampy s přeměněným hrubým textem. A přece máme krásné a vhodné skautské písně Pospíšil-Naumanovy, jež bohužel jsou v oddílech málo známy. Na pěkný zpěv v táborech je třeba klásti největší důraz. Hojně se čte na táborech May a Verne, upozorněte však i na Setona, Kipplinga, Curwooda, Londona aj. Mějte je vždy v táboře. Vybízejte skauty, aby se sami pokoušeli o skautské povídky s náměty z táboření, vý¬letů a kluboven. Demokracie, toť diskuse, ale ne drzost a odmlouvání. Přímo odporně působila též zpráva, že se vyskytly i případy sprostoty hovoru, nadávky, hádky a klevetění na táboře. Je téměř neuvěřitelno, že se něco takového mohlo na skautském táboře vyskytnouti a byla samozřejmá přísná důtka zpravodajova vedoucím, kteří tomu nepředešli. Nemůže být na táboře zjevu ošklivějšího, než je nadávka nebo sprosté slovo. A není to tábor skautů, byť byl technicky velmi dokonalý, může-li na něm takové slovo padnouti bez velmi přísných důsledků. Hned při prvém případě zahroziti radikálně. Se vší rozhodností zameziti i vysmívání a hrubé „žerty“, dávati „hobly“, pa¬sáky ve vodě apod. Tyto výtky netýkají se ovšem vtipných, neurážlivých skautských přezdívek, které přišly do zvyku v každém táboře. Skautská symbolika. Udělovat slavnostně u táborového ohně skautská jména, podporovat užívání osobních totemů. Vyzdvihnouti posvátnost tábo¬rového ohně. Do jeho kruhu a popela se nevkročí, neházejí se do něho pecky, papírky, slupky z burských oříšků! Vyzdvihnouti vážnost a krásný, hluboký význam skautské symboliky, hoši ji mají rádi. Někde však ne¬rozumný vůdce ji zesměšňuje. Na podsadách se začínají objevovat neblahé vlivy trampského „humoru“ a hrubosti malbou i slovem. Svědčí to o chu¬dosti nápadů hochů i vůdce a velkém nevkusu. A přece není nic bohatšího na krásné náměty, než je právě skauting. Náčelnictvo očekává, že se všichni bratři vůdcové a zpravodajové přičiní o nápravu těchto zjevů a bude ji hledět zajistit ještě těmito opatřeními, jež buď zavádí nově, nebo důrazně připomíná: Náčelnictvo konstatuje, že máme dobrá ustanovení, podrobný návod k vedení táborů ve vůdcovských příručkách, že se však od některých ve¬doucích nedodržují, nebo přímo přestupují s neomluvitelnou lhostejností. Každý tábor musí býti hlášen okr. zpravodaji a ten hromadně hlásí žu¬panovi. Je-li tábor na území cizího zpravodaje, tedy i jemu přímo oddílem. Okr. zpravodaj je povinen navštíviti a provésti svědomitou kontrolu všech táborů ve své oblasti. Kde tak nemůže učiniti osobně, požádá a po¬věří vhodnou osobu, např. člena Místního sdružení, místního lékaře, učitele apod. o provedení kontroly a naznačí mu, co má prohlédnouti a o čem s vedoucím promluviti. Náčelnictvo připomíná, že každý tábor musí býti hlášen jeho vůdcem na příslušné četnické stanici a u starosty příslušné katastrální obce. Náčelnictvo vydá normy, co může každý zpravodaj při kontrole kte¬réhokoliv tábora vyžadovati, i když nepatří jeho okresu. Kromě toho při¬kazuje županům, že je jejich povinností po osobní kontrole zrušit tábor, který nevyhovuje a kde nelze nápravu zjednati. Osoby, jež nejsou registrovány v řadách skautských (rodiče, přátelé skautingu), smějí se zúčastniti tábora jen s výslovným svolením okr. zpra¬vodaje, o něž nutno vůdcem tábora zvlášť písemně žádat a uvést záruky, že výchovná činnost táborová tím nebude rušena. V časopisu Vůdce je třeba soustavně uveřejňovati instruktorské refe¬ráty z Lesních škol Svazu, aby mohly být prakticky využity všemi vůdci. Je toho třeba i proto, že se v L. šk. musí dosud příliš mnoho psát a kreslit. Vůdcem tábora musí být člověk inteligentní, ovšem nemáme tu na mysli jen inteligenci knižní nebo školní. Věcné požadavky se dají lehce obsáhnouti, avšak vlastní vedení a vývoj povah, t. j. výchova, je mnohem těžší a důležitější. Vyžaduje nejenom metodickou přípravu programu čin¬nosti, nýbrž i řešení situací psychologických, jež vyžadují správný postřeh, takt a individuelni řešení. A to nejenom v jednání s mládeží, ale i v jed¬nání s rodiči a obecenstvem v okolí. Jím se může skautingu v místě mnoho prospět, nebo i přes dobrou vnitřní práci v oddíle, mnoho uškodit. Je potřeba, aby nový vedoucí tábora dříve aspoň jednou tábořil se zku¬šeným vůdcem, jako jeho zástupce a pak teprve směl samostatně vésti tábor při povinné kontrole zpravodajově. Mnoho pomohou i praktické vůdcovské kursy v táboře nejzkušenějšího vůdce župy (jakési župní Lesní školy), s menším počtem účastníků (5—10), budoucích to vůdců tábora. Ideálem a normou zůstanou pro nás tábory oddílové, v nichž třicet účastníků je již maximum, aby zachována byla intimita a kouzlo našich skautských vesniček, dobrých kamarádů s dobrým vůdcem. Tábory větší povolujeme jen z naprosté nutnosti. 8c61e4f3d83dbbd067d749c8300a529903c73704 0 37 77 76 2012-10-13T20:14:12Z Stepan 2 Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 ===Změny ve vedení JUNÁKA.=== *1. Prvý velitel JUNÁKA, zvolený ustavujícím, junáckým sněmem, bratr pplk. gšt. Václav Vlček, resignoval na svoji funkci. Všichni víme, že to byl pravý junák na pravém místě a proto jeho odchodu litujeme. Na schůzi náčelnictva rozloučil se s. ním br. náčelník Řehák, poděkoval mu za práci a stiskl mu za nás ostatní tu poctivou legionářskou levici. *2. Výnosem ministerstva vnitra ze dne 12. března 1939 č. 2899 ai 1939 byla povolena změna stanov spolku JUNÁK se sídlem v Praze. Podle ustanovení čl. XII. změněných stanov jmenuje velitele, náčelníka a náčelní spolku na tři roky ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra opírajíc se o výše uvedené statutární ustanovení, jmenovalo na tři roky velitelem spolku p. Bohuslava Řeháka, profesora státního pedagogického semináře v Praze XII., náčelníkem p. Dr. Rudolfa P1ajnera, profesora státního reformního reálného gymnasia v Praze XIX., Dejvicích a náčelní pí. Vlastu Koseovou. *3. Knížecí arcibiskupská konsistoř nám oznámila, že jmenuje vldp. Dr. Štěpána Trochtu, ředitele Salesiánského chlapeckého domova v Praze-Kobylisích, ústředním duchovním vůdcem JUNÁKA a že tak činí s radostí a důvěrou, že spojeným českým junákům dostane se tak nového ústředního vedení, které chce loyálně umožniti všemu členstvu výchovu svatováclavskou, prohloubení a rozšíření nábožensko-mravní výchovy junáckých oddílů. Dr. R. Plajner. 106fe1da58e74f25b74eb462f6b3769885c22bb8 76 75 2012-10-13T20:13:26Z Stepan 2 ===Změny ve vedení JUNÁKA.=== *1. Prvý velitel JUNÁKA, zvolený ustavujícím, junáckým sněmem, bratr pplk. gšt. Václav Vlček, resignoval na svoji funkci. Všichni víme, že to byl pravý junák na pravém místě a proto jeho odchodu litujeme. Na schůzi náčelnictva rozloučil se s. ním br. náčelník Řehák, poděkoval mu za práci a stiskl mu za nás ostatní tu poctivou legionářskou levici. *2. Výnosem ministerstva vnitra ze dne 12. března 1939 č. 2899 ai 1939 byla povolena změna stanov spolku JUNÁK se sídlem v Praze. Podle ustanovení čl. XII. změněných stanov jmenuje velitele, náčelníka a náčelní spolku na tři roky ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra opírajíc se o výše uvedené statutární ustanovení, jmenovalo na tři roky velitelem spolku p. Bohuslava Řeháka, profesora státního pedagogického semináře v Praze XII., náčelníkem p. Dr. Rudolfa P1ajnera, profesora státního reformního reálného gymnasia v Praze XIX., Dejvicích a náčelní pí. Vlastu Koseovou. *3. Knížecí arcibiskupská konsistoř nám oznámila, že jmenuje vldp. Dr. Štěpána Trochtu, ředitele Salesiánského chlapeckého domova v Praze-Kobylisích, ústředním duchovním vůdcem JUNÁKA a že tak činí s radostí a důvěrou, že spojeným českým junákům dostane se tak nového ústředního vedení, které chce loyálně umožniti všemu členstvu výchovu svatováclavskou, prohloubení a rozšíření nábožensko-mravní výchovy junáckých oddílů. Dr. R. Plajner. 014c1cefec6cee36c8efc4dd3f7605d28fe080a0 75 2012-10-13T20:13:07Z Stepan 2 Založena nová stránka: ===Změny ve vedení JUNÁKA.=== *1. Prvý velitel JUNÁKA, zvolený ustavujícím, junáckým sněmem, bratr pplk. gšt. Václav Vlček, resignoval na svoji funkci. V… ===Změny ve vedení JUNÁKA.=== *1. Prvý velitel JUNÁKA, zvolený ustavujícím, junáckým sněmem, bratr pplk. gšt. Václav Vlček, resignoval na svoji funkci. Všichni víme, že to byl pravý junák na pravém místě a proto jeho odchodu litujeme. Na schůzi náčelnictva rozloučil se s. ním br. náčelník Řehák, poděkoval mu za práci a stiskl mu za nás ostatní tu poctivou legionářskou levici. *2. Výnosem ministerstva vnitra ze dne 12. března 1939 č. 2899 ai 1939 byla povolena změna stanov spolku JUNÁK se sídlem v Praze. Podle ustanovení čl. XII. změněných stanov jmenuje velitele, náčelníka a náčelní spolku na tři roky ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra opírajíc se o výše uvedené statutární ustanovení, jmenovalo na tři roky velitelem spolku p. Bohuslava Řeháka, profesora státního pedagogického semináře v Praze XII., náčelníkem p. Dr. Rudolfa P1ajnera, profesora státního reformního reálného gymnasia v Praze XIX., Dejvicích a náčelní pí. Vlastu Koseovou. *3. Knížecí arcibiskupská konsistoř nám oznámila, že jmenuje vldp. Dr. Štěpána Trochtu, ředitele Salesiánského chlapeckého domova v Praze-Kobylisích, ústředním duchovním vůdcem JUNÁKA a že tak činí s radostí a důvěrou, že spojeným českým junákům dostane se tak nového ústředního vedení, které chce loyálně umožniti všemu členstvu výchovu svatováclavskou, prohloubení a rozšíření nábožensko-mravní výchovy junáckých oddílů. Dr. R. Plajner. 12355dc64fb83a3759ed32cb7b9a86a8c375bf54 0 6 163 31 2012-10-16T18:12:50Z Stepan 2 [[Knihy/Skautský vůdce]] [[Knihy/Jak šel životem]] a87ba7a4df3d4ac5a42c35bfa0e9c0b02af70d19 31 14 2012-10-09T06:26:22Z Tom 1 [[Knihy/Skautský vůdce]] d114e409297243341eba7b0f11d860d258a3a5e9 14 7 2012-10-06T08:39:35Z 88.100.60.52 0 [[knihy/Skautský vůdce]] b63eb1acf4a14adfb438c4aeb3ff85e2f5750df7 7 2012-10-05T16:43:09Z Tom 1 Založena nová stránka: [[Skautský vůdce]] [[Skautský vůdce]] cdc494bb2ffff2a9bb6011a11dfbeeb95b256dac 0 94 389 355 2012-11-04T20:20:06Z Stepan 2 * [[Knihy/Jak šel životem/Předmluva|Předmluva]] * [[Knihy/Jak šel životem/Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka|Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka]] * [[Knihy/Jak šel životem/Bohuslav Řehák o A. B. Svojsíkovi|Bohuslav Řehák o A. B. Svojsíkovi]] 558bdf0d08a09540291e100c26a7e2e746f24b26 355 212 2012-11-04T11:01:39Z Stepan 2 [[Knihy/Jak šel životem/Předmluva]] [[Knihy/Jak šel životem/Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka]] [[Knihy/Jak šel životem/Bohuslav Řehák o A. B. Svojsíkovi]] b4e5788bd104a15c15efe506924a7c4104466cae 212 167 2012-10-21T10:06:30Z Stepan 2 [[Knihy/Jak šel životem/Předmluva]] [[Knihy/Jak šel životem/Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka]] [[Knihy/Jak šel životem/Bohuslav Řehák o A. B. Svojíkovi]] 2ce25dee808f66b39ce84ea00bd2cac043ddaa53 167 166 2012-10-16T18:21:23Z Stepan 2 [[Knihy/Jak šel životem/Předmluva]] [[Knihy/Jak šel životem/Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka]] [[Knihy/Jak šel životem/]] e9f364efbd8f4d9822e684de91f4073e210768d9 166 164 2012-10-16T18:21:10Z Stepan 2 [[Knihy/Jak šel životem/Předmluva]] [[Knihy/Jak šel životem/Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka]] [[Knihy/Jak šel životem/Předmluva]] 35dea2b930fc771c16dae7b60cb478d7e8bbcead 164 2012-10-16T18:14:25Z Stepan 2 Založena nová stránka: [[Knihy/Jak šel životem/Předmluva]] [[Knihy/Jak šel životem/Předmluva]] ca4232dd3be33dd787c5e71e3edddbbd2d39baa8 0 217 405 404 2012-11-06T21:33:06Z Stepan 2 '''Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík.''' Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl rozeným skautem svými vlastnostmi, svým životem, celou svou bytostí. Od útlého mládí byl nucen spoléhat především na vlastní síly a schopnosti, neboť otce ztratil br. náčelník už v dětském věku, takže se na něho nepamatoval. Malému Toníkovi byly teprve 3 roky, když mu otec zemřel ve věku 45 let na zánět plic. Byl okresním tajemníkem ve Dvoře Králové a tam je také pochován. Když ta hrozná rána dopadla, nejstaršímu z ostatních tří dětí, Aloisi Svojsíkovi, pozdějšímu knězi a cestovateli, bylo pět a půl roku. Nejmladšímu Gustavovi byly tři měsíce. Tak tu zůstala maminka br. náčelníka se čtyřmi drobnými dětmi a s pensí 30 zlatých měsíčně. Statečná žena však neklesla pod tíhou neštěstí, dovedla se obětavě probíjet těžkým životem a dovedla při tom vychovat čtyři vzorné syny. Mladší bratr náčelníkův, JUDr. František Svojsík, byl advokátem a nejmladší bratr, Gustav, byl operním pěvcem a koncertním ředitelem. Bratr náčelník vypravoval mně několikrát o svém dětství i pozdějším životě a vždy při tom s hlubokou úctou a láskou vzpomínal na svoji maminku, jak šila prádlo po nocích a jak se všichni čtyři bratři museli přičiňovat, aby mamince pomohli uhájit živobytí. S humorem vyprávěl, jak nosíval velké pecny chleba z vnitřního města pražského, kde byl chléb lacinější, než na Smíchově, a aby ušetřil krejcar za most, dělal vždy velkou okliku až přes Karlův most. A když mu bylo 11 let, přiučoval již hocha o jeden a půl roku staršího. Na Smíchově po smrti otcově hoši s maminkou bydleli u příbuzných. Na Smíchově (nikoliv ve Dvoře Králové, jak omylem kdysi bylo napsáno také ve Vůdci), se také br. náčelník narodil, 5. září 1876, v domě rodiny Havlíkových. Neboť maminka jeho byla Ludmila, rozená Havlíková. Byla dcera mlynáře a byla ze třinácti dětí, z nichž jenom jedno záhy zemřelo, a ostatní se všichni dožili velkého věku. Otec maminky br. náčelníka, dědeček jeho, mlynář Havlík, začínal jako sekerník. Sekerníci byli řemeslníci, kteří uměli stavět a opravovat dřevěné vodní mlýny. Dědeček Havlík byl velmi dovedný řemeslník, pilný a podnikavý, který si vlastní rukou udělal všechno zařízení mlýna, i velké vodní kolo, a vlastní prací a přičinlivostí si po částech vybudoval celý mlýn. Tento mlýn dosud stojí v Dobřichovicích, ovšem již značně zvětšený a rozšířený o elektrárnu. Patří panu R. Havlíkovi. U dědečka mlynáře trávíval br. náčelník svoje chlapecké prázdniny a dobře se pamatoval, jak se svými bratry musel dědečkovi pomáhat při práci na různých přestavbách mlýna a i kameny nosit na stavbu jezu. Do obecné školy chodil malý Toník na Smíchově a tam také do gymnasia v letech 1888—1891. Učitelský ústav v Praze navštěvoval v roce 1892—1896 a složil maturitu s vyznamenáním. Pak si udělal ještě zkoušku z tělocviku pro vyučování na středních školách s velmi dobrým prospěchem. Po maturitě učil pět let na obecné škole, rok tělocviku na učitelském ústavu a současně na gymnasiu v Křemencově ulici, od r. 1901—1914 na reálce v Žižkově a od r. 1914 do 30. června 1937, kdy odešel do pense, na reálném gymnasiu v Křemencově ulici. Když jsme tak sedávali s br. náčelníkem, stočil se někdy hovor na přírodu a její krásy. A tu mne často překvapila náčelníkova znalost přírody, zvláště rostlin a jeho pěkné postřehy ze života zvířat. Tento zájem a cit pro přírodu projevil se prý u něho velmi záhy, spolu se zájmem o cestování. Vyprávěl mně jednou, jak s 9 zlatými, jež si sám vydělal, dovedl cestovat celé prázdniny. Bylo mu tehdy 18 let a šli společně několik kamarádů — členové pozdějšího pěveckého kvarteta. A nebyla to jen cesta ledajaká. Pěšky po celé Moravě, po Slovensku na Tatry a pak až do Budapešti a po Dunaj přes Moravu a Českomoravskou vysočinu opět domů. Sotva se stal podučitelem, šetřil a přičiňoval se, aby mohl o prázdninách poznat svět o kus dál. Prošel Itálií, podruhé Francií a Španělskem až do Alžíru, poznal Řecko, Palestinu a Egypt. Mnoho cestoval i později v mužném věku. V Anglii byl třikrát, v Itálii asi 27krát, byl ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Rumunsku, Polsku a naposledy v Rusku. Z této poslední cesty si přivezl zárodek zákeřné choroby — otravu streptokokkem, které jeho statné, atletické tělo marně se bránilo sedm týdnů, až se z ní vyvinul hnisavý zánět plic, jemuž br. náčelník podlehl. Již jako hoch br. náčelník rád zpíval. Na učitelském ústavě si začal školit hlas a zdokonalil se v dobrého pěvce. Byl rozeným hudebníkem. Zpěv a hudba staly se mu po celý život nejmilejší zábavou. Spolu s věrným kamarádem ze školy, učitelem Janem Novákem, pozdějším naším místonáčelníkem, a ještě se dvěma přáteli, Mikolášem a Černým, studovali mladí nadšenci hudbu komorní a klasickou a založili Učitelské kvarteto, později nazvané České pěvecké kvarteto. Svojsík v něm zpíval druhý baryton a byl jeho duší i srdcem. Uspořádali mnoho koncertů, a když sklízeli velké úspěchy i v cizině, ba až v Bulharsku a Turecku, odvážili se r. 1902 na cestu do Ameriky. Stála 320 K, což byla cena lístku do New Yorku — víc na ni mladý učitel Antonín Svojsík neměl. Ostatní si vydělal na koncertech a ještě přivezl peníze domů. [[Soubor:České pěvecké kvarteto.png|thumb|left|''Třetí vpravo Jan Novák, čtvrtý A. B. Svojsík.'']] S touto pěveckou činností souvisí i jeho jméno, jak se vždy podepisoval: A. B. Svojsík. To není Antonín Bohumil, jak jste obyčejně čítávali. Ono B. byla zkratka z pojmenování Benjamínek, jež dostal jako nejmladší člen kvarteta. Ponechal si je a podepisoval se vždy tímto uměleckým jménem A. B. Svojsík. Jeho plné jméno znělo Antonín František, jak je na jeho křestním listě. Za čtyři roky potom, 1905—1906 jelo učitelské kvarteto do Ameriky po druhé a tentokrát bylo celý rok na cestě kolem světa. Br. náčelník si z ní přivezl mnoho uměleckých památek, zvláště z Japonska, o němž uměl on i jeho zvěčnělý ušlechtilý bratr, páter Svojsík, velmi zajímavě vyprávěti. Sám také více než stokráte o Japonsku přednášel a měl soubor krásně kolorovaných diapositivů. Pěvecká činnost přivedla mladého Svojsíka záhy mezi české umělce do Umělecké besedy. Stal se brzy členem a později jednatelem jejího hudebního odboru. V té době i takoví umělci jako Vítězslav Novák a Suk neměli žádnou větší věc vytištěnu, jejich umělecká díla ležela v rukopisech v zásuvkách. Nebyl by to býval Svojsík, aby na tento stav neodpověděl činem. Vyžádal si do začátku 300 K a pustil se do vydávání nových věcí. Vyrostlo z toho veliké dílo. Svým promyšleným činem dal základ Hudební matici, vydavatelskému sdružení při Umělecké besedě, jež postupně vydala všechna velká česká hudební díla a představuje dnes hodnoty milionové. Není divu, že se iniciativní a vytrvalý Svojsík stal brzy jednatelem celé Umělecké besedy. Div je spíše, že jím byl úspěšně přes dvacet let, při veškeré té nadlidské práci ostatní. Jeho překypující energii a živelné touze po tvořivé činnosti nestačilo jedno povolání. Hudbě a zpěvu věnoval se i jako profesor hlavně o prázdninách. Později chodíval též se svými dětmi do obce Karlíka, asi 1 km cesty ze svého letního sídla Lety u Dobřichovic, kde v kostele hrával na varhany a zpíval. Chodil sem do posledka, ještě i o prázdninách, než odejel do Ruska. Zahradní domek v Letech koupil r. 1917 k vůli dětem. V něm trávíval se svojí rodinou prázdniny téměř po 21 let. Zabýval se hodně zahradou, velmi dobře znal květiny a stromy a pečlivě je ošetřoval. Obyčejně každé ráno a večer zahradu zaléval a přes den v ní stále něco kutil. Při tom míval ležet papírek na stole ve verandě, občas odešel od práce v zahradě, udělal si poznámku a šel zase dále pracovat. Jinak u sebe míval vždy svůj typický čtverečkovaný notýsek, v němž si drobným písmem, tak charakteristickým, poznamenával hesla, obyčejně jen slovem, nebo kratičkou větičkou, a důležité věci si označil elipsou. Plně spoléhal na svoji znamenitou paměť, jež opravdu byla obdivuhodná. Pamatoval dobře i jména a tváře. V Letech zabýval se br. náčelník přes den hodně zahradou, večer se však zpívalo a hrálo. Jeho choť, paní Julie Svojsíková, krásně hrála na klavír i zpívala a tak se vzájemně při zpěvu doprovázeli. Hudba a zpěv, to byla velká láska br. náčelníka i jeho ušlechtilé choti a jejich nejkrásnější zábava. Snad i to bylo symbolem jejich nade vše krásného rodinného života, že br. náčelník svoji jemnou, milovanou choť poznal na koncertě, jež Pěvecké kvarteto dávalo na Žofíně po svém návratu z cesty kolem světa 13. října 1906. Teprve podzimní zákeřná rána nelítostného osudu přervala roku 1938 tento akord šťastného rodinného života právě ve dnech, kdy všechna česká srdce se chvěla velkou bolestí… Přáli jsme mrtvému, že naší urážky v Mnichově už nezažil. Jednu věc právem vždy považoval br. náčelník v životě člověka za velmi důležitou: Být ve své věci skutečným odborníkem. A on sám jím v oboru tělovýchovy nesporně byl a bedlivě sledoval, co nového v tomto oboru přinášela cizina, aby byl stále dobře informován. Hned po maturitě vstoupil do Sokola. Již v 19 letech se stal náčelníkem jednoty ve Slivenci u Prahy a když se dostal na Smíchov, byl ve svých 23 letech zvolen náčelníkem župy Jungmannovy. V té době uspořádal závody, v nichž uplatnil své názory a jež Otčenáškem a Jindrou Vaníčkem zvlášť byly oceněny. Na Svojsíka vzpomínají všichni — odborníci i jeho žáci — jako na výborného učitele, který dovedl hodinu tělocviku sestavit poutavě a radostně s nevšedním smyslem a postřehem pro krásu, ladnost a rytmus plný života a vzruchu. Jistě k tomu přispívalo jeho velké nadání a vzdělání hudební. Právě proto, že byl na slovo vzatým odborníkem v tělovýchově, který dobře viděl i slabiny tehdejšího jejího provádění a bystře si při tom všímal, jaké směry a nové názory raženy jsou jinde, zvláště ve výchově mládeže, mohl později tak šťastným způsobem rozřešit tělovýchovu v hnutí skautském. Budoucí vývoj správně předvídal. Svojsík to byl, který vyvedl mládež ze zaprášených, těžkým vzduchem přeplněných tělocvičen do přírody, na palouky a do lesa, Svojsík svlékl mládež do plavek, poslal na celé týdny do táborů, Svojsík propagoval zásadu: mládeži co nejméně nářadí, za to hodně lehké atletiky, růzností, her a rozumného sportu bez honby za rekordy. A když už nářadí, tedy ne ohlazené a vyleštěné, ale překážkové nářadí, jak je dává příroda i s blátivým břehem potoků, drsnými větvemi stromů, kopřivami a bodláky, jak je potřebuje branná výchova. První, kdo upozornil br. náčelníka na skauting, byl inž. Meilbeck. Ten skoro celý život strávil v Anglii. Při jednom svém zájezdu do Čech r. 1911 vyprávěl br. náčelníkovi, že v Anglii vzniklo hnutí, jež je pro mládež mnohem významnější než Sokol. Líčení inženýrovo vyvolalo u br. náčelníka silný zájem, takže si vyžádal od něho stálé informace. Inž. Meilbeck posílal mu výstřižky z anglických novin a poslal mu i Baden-Powellovu knížku „Scouting for boys“. Hned o prázdninách r. 1911 jel br. náčelník do Anglie, vyhledal si skautské oddíly, chodil s nimi ven a do kluboven na schůzky. Byl nadšen krásou jejich života v přírodě, jejich energickým a přece ušlechtilým vystupováním, opravdovostí, s jakou konali svoji práci a plnili příkazy konání dobra. Sám jednou řekl: „Když jsem poznal tuto soustavu, byl jsem jí přímo očarován. Zejména uchvátil mne problém výchovy v přírodě.“ Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášť se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě — věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávati hrou, neboť i „život je velká hra“. [[Soubor:Prakticka maturita chata.PNG|thumb|left|''Z této chaty vyšlo čsl. junáctví.'']] Viděl a přesvědčil se již tenkrát, že skauting šťastně rozřešil ideály nejsmělejších reformátorů pedagogických a že zvlášť krásně rozřešil hledisko sociální. Konec léta tohoto roku 1911 ztrávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny „Vorlovny“ pod hradem Lipnicí na Českomoravské Vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. V březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu bratrem své paní p. Adolfem Stránským, knihu Scouting for Boys. V té době již byl v písemném spojení s Baden-Powellem. Přemýšlel, co lze z výchovy mládeže směru Baden-Powellova s úspěchem převzít pro poměry české, co opět z amerického směru Setonova, neboť i toto hnutí již znal. Tak tvořil samostatně nové směrnice pro skauting český, zasazený do naší tradice, naší přírody, našich potřeb a našeho národního programu. Je zbytečnou zlomyslností vytýkat junáctví, že mělo cizí vzor. Také Tyršovi bylo vzorem turnerství a přece vytvořil sokolství. Není rozhodujícím, co bylo vzorem, rozhodujícím je, co z toho bylo samostatně vytvořeno, a to bylo české národní junáctví. Hned po prázdninách sestavil si br. náčelník oddíl ze žáků žižkovské reálky a konal s nimi skautské vycházky do pražského okolí, hlavně do Radotína a Prokopského údolí. Navštívil i některé vynikající muže, prof. Dr. Čadu, Dr. Kramáře, Klofáče, Soukupa, prof. Dr. Masaryka, Al. Jiráska, insp. Klenku, a radil se s nimi o novém směru výchovy české mládeže. Chtěl původně, aby Sokol zavedl skauting jako novou výchovu pro mládež, lepší v náplni i methodě, než jí dosud poskytoval. Vycházel při tom z fakta, že Tyrš se nezabýval tělocvikem žen ani mládeže a že současná výchova sokolského dorostu byla jen pouhá kopie tělocviku dospělých a pro všestrannou výchovu, jakou česká mládež bude stále více potřebovat, že je současná výchova sokolského dorostu příliš úzká a jednostranná. Bylo vřelým přáním Svojsíkovým, aby Sokol zavedl pro svůj dorost výchovu junáckou. Proto ještě dřív, než slovo skaut bylo v Čechách napsáno, jednal s předáky sokolskými. Vaníček a Heller se dívali na skauting celkem příznivě, namítali však, že je potřebí vydat o tom nejprve českou knížku, aby si to mohli i jiní prostudovat. Svojsík přednášel v Pražském Sokole, i pro veřejnost. Uveřejňoval informativní články. Aga Heller měl však později v náčelnictvu ČOS referát v tomto smyslu: Když se to daří Svojsíkovi, nemusí se to dařit jiným. Počkejme, až budou vydány knížky a budou zkušenosti. Tím byl skauting v Sokole odmítnut. Svojsík vydal jako první informační brožuru 1. února 1912 spisek „Český Skaut“ a hned začal psát základní knihu o junácké výchově mládeže. Vyžádal si do ní příspěvky našich vynikajících lidí na určitá témata. Mám o těch věcech z vypravování br. náčelníka hodně poznámek, nemohu však o všem psát. Jen aspoň jeden zajímavý rozhovor uvedu, jejž jsem si zaznamenal doslovně. Br. náčelník navštívil s prosbou o příspěvek i profesora Thomayera. Thomayer v jádře souhlasil, ale vyslovil pochyby: „Proč vlastně nejvíc chcete ten skauting, co je v něm hlavní?“ „Vychovávat charakter!“ „Kolik je Vám let?“ „Třicetšest.“ „To jste ještě mladý, ale starý dost, abyste věděl, že to u nás nepůjde — nenajdete na to lidi. Ale co, mně je už za tejden 60 let — já Vám ten článek napíšu, ale tohle si tam tak trochu dám...“ A také dal. Nadšeně uvítal skauting také náš vynikající pedagog univ. prof. Čáda. Když mu Svojsík vyložil podstatu a cíle hnutí, Čáda slíbil veškerou podporu. „To je skvěle udělaný výchovný systém, nic lepšího neznám. To ani není možné, aby to udělat anglický generál. Uvážil jste ale, že to znamená, věnovat tomu život?“ „Jsem odhodlán“ byla jasná odpověď Svojsíkova. — Čáda slib dodržel a účinně až do konce svého života skauting podporoval. V březnu 1913 přednášel „O velké výchovné hodnotě skautingu“ a zhodnotil jej jako ideální výchovu mládeže. Stejně příznivě přijali hnutí Dr. Drtina a Dr. Kramář, který kladl důraz hlavně na výchovu charakteru, stejně jako Svojsík, který sám byl všem junákům zářivým vzorem. Ryzost charakteru byla pro něho vždy první, co u něho rozhodovalo. Nejednou jasně to řekl, že junáctví je zkušebním kamenem charakterů a dějiny junáckého hnutí plně to jednou potvrdí... obrázek U Prokopa r. 1912. Přes zimu psal Svojsík „Základy junáctví", uveřejňoval o něm články v novinách a přednášel. Jméno junák pro české skauty navrhoval zem. šk. insp, Fr. Bílý, který od prvních počátků byl příznivcem tohoto hnutí. Na jaře 1912 konal br. náčelník vycházky hlavně do Prokopského údolí, kde vždy postavili velký zvonový stan a dvě „áčka" a vařili v kotli. První veřejná služba, kterou skauti konali, byla pořadatelská služba při představeních národního divadla V Šárce. V březnu uspořádal Svojsík první kurs pro skautské vůdce v Praze, z něhož vyšlo asi 20 frekventantů. V květnu 1912 vyšly „Základy junáctví", k nimž obálku nakreslil Mikuláš Aleš. Brzy byl br. Svojsík udán u rakouských úřadů, že v Základech není zdůrazněna „Kaisertreu", ba že je vůbec vynechána. Zachránil jej Dr. Kramář a tehdejší místodržitel kníže Thun. V obrázkovém časopise Českém světě, roč. VIII., sešit 25, z r. 1912 po prvé je u nás uveřejněna fotografie B. Powella s tímto označením: Sir Robert Baden-Powell, moderní reformátor výchovy mládeže — skautingu —, kterou pod jménem junáctví u nás prof. Svojsík v život uvádí. O prázdninách 1912 po prvé br. Svojsík tábořil s oddílem hochů pod hradem Lipnicí. Fotografie této prvé cesty do prvního skautského tábora v Čechách byly svého času vydány tiskem. Br. náčelník má na nich ještě širokou „kumštýřskou" vázanku. Mezi 13 účastníky, kteří táhli po 4 dny 3 q těžkou dvoukolovou káru, naloženou táborovou výbavou, přes 100 km na tábořiště, byl i dlouholetý tajemník Svazu Junáků Skautů a dnešní vedoucí junácké Edice br. Jar. Novák. Když začali stavět tábor, přiběhla k panu lesnímu jedna bába z okolí, celá udýchaná: „Pane lesní, na potoce maj cikány. Napočítala jsem jich tam šestnáct bez ženskejch. Jakživa jsem takovou partaj neviděla pohromadě." Postavili na mýtině zvonový stan a do půlkruhu několik jehlanů a dvojáků z rakouských pláten přímo na zem, bez podsad, jež jsou vynálezem o rok pozdějším. Ke studánce a ke sklepu postavili přes potok mostek z tyčkoviny. Všechno, i vaření, si obstarávali sami. Tábor se zdařil, obavy nedůvěřivců byly vyvráceny. Snímky z něho jsou otištěny v brožuře „Den v táboře junáků", jež vyšla r. 1913. Byly tu první přímé zkušenosti ve větším měřítku, a proto v lednu 1913 uspořádal br. Svojsík vůdcovský kurs, z něhož vyšlo 40 účastníků. V květnovém čísle Českého světa r. 1913 uveřejnil br. náčelník 5 fotografií „Hry a cvičení junáků-skautů z družin prof. A. B. Svojsíka v Lesních táborech". (Podle fotografií, jež od br. náčelníka mám, zjišťuji, že jsou to snímky z Prokopského údolí, dělané na vycházkách z jara 1912, na nichž byl i první vůdcovský kurs. — Postupně vzniklo v Praze 19 oddílů, z nichž 13 mělo pak o prázdninách 1913 tábory. Již před tím br. náčelník přednášel v některých místech o skautingu a tak i na venkově vznikaly první oddíly: v Jičíně, Domažlicích, Třebechovicích p. Orebem, Nymburce, a tyto oddíly již také o prázdninách 1913 tábořily. Tábořil jsem s jičínským oddílem na Potštýně — ty vzpomínky jsou dodnes živé a krásné. V září 1913 uspořádal br. Svojsík první veřejný tábor na Císařském ostrově. Na něm byly již některé stany s dřevěnými podsadami, postelemi, stolkem i policí. Skauti na kamnech z cihel zrobených připravovali cikánskou pečeni a lívance a dávali ochutnat návštěvníkům, aby se maminky nebály pustit hochy tábořit, „že budou mít hlad". Byla tu i první skautská výstavka a truhlářská dílna. Nedůvěra maminek k novému směru výchovy mizela a přihlášek do skautských oddílů rychle přibývalo. Tenkráte to byl velký úspěch! Přesvědčit, že kluk může spát pod stanem v lese a nemusí být za zavřenými okny pod peřinou... Poněvadž Sokol junáctví nepřijal, musel se br. Svojsík starat o jeho samostatnou organisaci. Stalo se tak ve formě Skautského odboru při Svazu spolků a přátel pro tělesnou výchovu. Brzy však měl skautský odbor daleko větší agendu nežli celý Svaz a proto br. Svojsík založil na ustavující hromadě 15. června 1914 samostatný skautský spolek „Junák — český skaut" po přednášce, kterou měl v Obecném domě 5. května 1914. Prvním starostou byl městský fysik Dr. Čeněk Klika. Scházeli jsme se k schůzím v městském fysikátě na Staré rychtě v Rytířské ulici. Jako odznak nosili jsme tenkráte kovové trojúhelníky s postavou řeckého atleta a nápisem: Junák — český skaut. Mám dodnes svůj vůdcovský odznak, jejž mně připínal sám br. Svojsík — tehdy vrchní vůdce —, jako nejdražší skautskou památku. Do nejslibnějšího vývoje českého junáctví hned na jeho počátku zasáhla však rušivě světová válka. Br. Svojsík dal skauty k disposici pro účely humánní, hlavně ve službách Červeného kříže, ne však pro účely válečné. Ač ve válce, staral se br. náčelník hned na počátku hnutí i o dívčí skauting. Svolal na 11. ledna 1915 schůzi s programem „Skautská výchova dívčí", na níž založil „Odbor pro dívčí skauting spolku Junák—český skaut". První předsedkyní byla Dr. Berkovcová. V dubnu 1915 vyšla brožura Dr. Čeňka Kliky, jejímž obsahem byl proslov, který měl Dr. Klika, pražský fysik, jako úvod k Svojsíkově přednášce v květnu 1914. A v tomto roce, ve válce a v rakouské persekuci, odvážil se Svojsík vydávat časopis Junák a udržel jej přes celou válku. Dnes má už 29. ročník a před válkou byl uznáván za nejlepší časopis pro mládež. První číslo Junáka vyšlo 15. ledna 1915 a bylo celé sestaveno z prací junáků samých. Br. Svojsík jé začínal těmito úvodními slovy: "Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kdy jíně zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spolehajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti." Spolupracovníky br. Svojsíka v té době z těch, kteří dodnes nepřetržitě pracují, byli vůdcové: Jaroslav Novák, SL Řehák a sestra Koseová. Jeho skauty již tehdy, pokud vím, bratří: VI. Herles, K. Kulhánek, Sláva Bursík, J. Charvát, J. Řeháček, L. Filip, R. Plajner a VI. Wildman. Br. Svojsík sám za první rok činnosti spolku Junák — český skaut přednášel o junácké výchově pětačtyřicetkrát. Na jaře 1915 o Svatodušních svátcích byl v Klamovce v Praze první větší tábor skautský a slavnost ve prospěch Červeného Kříže. Br. náčelník svěřil mně jeho vybudování a praktické vedení jako svému zástupci. Tenkráte nám dost starostí způsobilo umístění a problém táboření dívek. Neboť póprve se tu veřejnosti představil i oddíl skautek, vedený Dr. Berkovcovou, jehož členkami byly i ses. Milčicová a Vlasta Štěpánová (dnes ses. náčelní Koseová). Kdo prožil první světovou válku, ví, jak těžké doby byly již v roce 1916. Neodradily však br. náčelníka, aby se svým 18. oddílem, jehož byl vůdcem, netábořil opět pod Lipnicí asi s 25 skauty. V tomto táboře byl poprvé i Jiří Wolker, v něm napsal svůj krásný skautský deník. Válka zabrzdila vývoj skautingu, avšak neudusila, třebaže jsme my vůdcové oddílů jéden za druhým museli na vojnu a do pole. Br. náčelník byl však s některými z nás ve stálém písemném styku. Od podzima 1915 byl jsem také tři roky ve válce. A vím, že to bude za mnohé, když na tomto místě vděčně poděkují br. Svojsíkóvi, že nás, své skauty, zachránil od mnohého strádání a utrpení tělesného. A zač jsme mu ještě vděčnější, že zásady skautské, jež on nám do srdcí vložil, nedaly nám klesnout ani tam, kde kalný proud kolem nás strhoval i lidi íntéligéntní. Není druhé výchovy, jež by tak hluboko dovedla zasáhnout v mravní základ charakteru budoucího muže, jako je výchova junácká. Asi 300 skautů se udrželo v Praze přes Válku a ti se na jediné zavolání Svojsíkovo dostavili 28. října 1918 do služby Národního výboru. Můžéme být právem hrdi na četná prohlášení o skautech z té doby, jimiž jim bylo uznáno od nejpovolanějších osob a institucí, že konali svoji službu vzorně, vytrvale a spolehlivě. Byli prvními poštovními poslíčky republiky, doručovali veškerou korespondenci Národního výboru. I první poštovní známky Čsl. Republiky byly známky skautské. Frankovala se jimi v úředním skautském poštovním úřadě při Národním výboru všecka korespondence Národního výboru. Tenkrát bř. Fučík prohlásil Svojsíkovi: Chovají se ti hoši vzorně, odvolám vše, co jsem kdy o skautingu nepříznivého napsal. Národní listy z 29. října 1918 napsaly v obsáhlém článku o práci V Národním výboru v Harrachovském paláci o skautech toto: „... Není lehké sem vníknouti. Malý, pevný řetězec skautů zastaví každého návštěvníka, každého bez výjimky. Musí se legitimovati, říci kdo je, v jáké věci přichází, ke komu. Je-li oprávněn, ochotně je' vpuštěn s pokynem kam, na koho. Kterýkoli hodnostář státní, či vojenský ze včerejška je nucen se tu legifimovati bystrému skautovi. Při tom jde všechno rychle a hladce." Popisována je ještě agenda v přízemí a v prvním poschodí a článek pak pakračuje: „I tady, jako všuder službu strážnou konají skauti, obstarávají posilky, od nejdůležitěj- ších věcí státních až po drobné službičky, jež vyžaduje shon a potřeba tisíce rukou — všecko lze svěřiti s bezpečností těmto bystrým, inteligentním hochům, jejichž horlivost je obdivuhodná a disciplina vzorná. Jejich hlavní vůdce, prof. Svojsík, může na ně býti pyšný!" Tahle pořadatelská služba už nám pak zůstala. Myslím, že bylo málo národních podniků po dlouhá léta, na nichž by naši hoši a děvčata radostně nepomáhali s kázní v srdci a s úsměvem na tváři. Junácká mládež vždy stála podle svého slibu připravena ke službě pro každou dobrou věc. A přece v prvních měsících naší samostatnosti prožil br. Svojsík kruté, zákeřné útoky na svoji osobní čest a na skauting. Bylo mu lidmi, kteří tušili velkou budoucnost skau¬tingu a chtěli jej dostat do svých rukou, záludně a zlomyslně vytýkáno rakušácfví. Stačilo, že dal skauty ve válce do služeb Červeného kříže, že musel jednat velmi obratně, aby je uchránil před rozpuštěním a že jako odpovědný činovník musel konat věci, jež mu byly nařízeny. — Vrátiv se z války, přišel jsem v Praze v prosinci 1918 do období nejprudších útoků podzemních i zjevných, jež vedlo proti němu několik lidí, kteří zklamali jeho důvěru. Znemožňovali mu práci, šeptanými pomluvami podráželi mu nohy. Viděl jsem, jak br. Svojsík tímto zkrucováním fakt trpí, jak těžce nese ohrožení svého díla, jež převedl přes nejhorší úskalí a jemuž se otvírá důležité pole činnosti v nových radostných poměrech. Svojsík znechucen a roztrpčen měl plné právo uspořit si všechnu tu bolest. Sto jiných by to bylo udělalo. Ne však on. Vytrval, nebof jsme se za něho postavili. Tenkrát poprvé jsem bojoval za Svojsíka a za jeho dílo, až jsem rozbil a skoncoval celé to předivo pomluv a podezírání tak, jak zasluhovalo. Přišly však nové starosti. Projevila se neblahá česká povaha, jež individualismus nepodřizuje zájmům celku, dává mu naopak výraz tříštěním sil. A tak vznikly nové, úplně samostatné organisace skautské: Skauti Baden-Powellovi, Psohlavci, Stychovi Skauti socialisti, Skauti DTJ, Děti přírody. Děti svobody, Skauti práce a j. Spolky a společky, která měnily jména a vedení, většina byla bez kázně a bez skutečné skautské činnosti. Br. Svojsík viděl nutnost udělat v tom pořádek a hlavně zamezit, aby se na účet dobré junácké výchovy nepáchaly nepřístojnosti od lidí, kteří o ní neměli ani ponětí, ač stáli v čele některých z těchto spolků. A tyto nepěkné zjevy poškozovaly dobré jméno skautů. Nebylo jeho úmyslem všechny skupiny dostat do spolku Junák -— český skaut. Věděl, že musí počítat s poměry, ačkoliv ideálem jeho byla a zůstala „velká jednotná národní organisace skautská", jak to prohlásil jasně na přednášce; v Obecním domě pražském 20. června 1920. Jeho snahou bylo dostat tyto skupiny alespoň k spolupráci, k vytvoření společného střediska. Navázal styky a jednání, trpělivě a ne¬únavně sledoval svůj cíl. Byl jsem s ním při všech jednáních, dlouho do noci jsme po schůzích ještě spolu chodili v Náplavní ulici, kde bydlel, a diskutovali nebo pracovali v jeho bytě. Někdy přitom býval také br. Jan Novák. Vím, jak; br. náčelníka tato práce vyčerpávala a přece každý den znova, plný energie, s rozhledem a předvídavostí pravého vůdce přišel s notesem nebo papírkem, plným poznámek a všechny nás podělil: „Slávku, to a to, Honzo (to byl br. Jan Novák), od Tebe bych potřeboval to a to, bratře Nováče (to byl br. tajemník), poznamenej si... a ovšem největší díl nechával vždy sobě. Pro dva bylo té práce dost a on ji konal den ode dne, rok po roce, plných 27 let. Hrdina práce, sta^ tečný muž — Bez intrik se neobešlo ani toto zakládání Svazu skautů. Hořko vzpomínat... Konečně po přednáškách br. náčelníka „Za český skauting", které měl v dubnu a v květnu 1919 v Obecním domě pražském, byl v červnu roku 1919 založen Svaz junáků skautů RČS. Br. Svojsík stal se jeho náčelníkem a při všech těch starostech si přidal ještě novou. Věděl, že nutným předpokladem organisačního i věcného úspěchu je časopis, určený činovníkům. Začal vydávat „V ů d c e", zprvu jako odbornou přílohu Skauta-Junáka, později jako časopis samostatný, který má dnes 23. ročník jako „Č i n o v n í k". Kolik článků do něho napsal a kolik nocí proseděl nad korekturami... S těmi mu často pomáhala i jeho obětavá choť. Od 5. ročníku převzal tyto starosti br. místonáčelník Jan Novák. Ten byl od prvních počátků skautingu velkou oporou br. náčelníka, věnoval se však více literární práci, překladům z cizí literatury, psal články a příručky a kritické postřehy a byl velmi dobrým řečníkem. Hned po převratu pokusil se br. náčelník opětovně získat Sokol pro zavedení junácké výchovy v žactvu a v dorostu. Přednášel, psal články, informoval na schůzích a pln naděje, že se tato reforma podaří, pustil se s br. Janem Novákem do nové, obsažné knihy „Základové skauting u", jež byla určena pro výchovu sokolského dorostu. Ovšem, br. Svojsík si nikdy nepředstavoval a nikdy tomu nerozuměl tak, že by stačilo vyjmout několik věcí ze skautské výchovy, na pr. vycházky, orientaci a táboření, přidat je k tělocviku a tím že by skautská výchova byla v Sokole provedena. Br. náčelník vždy mluvil, psal a uvažoval o junácké výchově v Sokole jako o věcném i výchovném celku, z něhož nelze vytrhat jen Části, neboť junáctví je výchova vnitřně záměrně tak skloubená a tak stoustavně navršující ve svém výchovném pásmu, že porušení této souvislosti je jejím znehodnocením. „Základové skautingu", krásné reformní dílo, přinášející nové myšlenky a nový život, byly napsány pro Sokol, zapadly však v něm bez ohlasu. Zůstaly ležet na Br. náčelník A. B. Svojsík a br. místonáčelník Jan Novák. skladě, kupovali je jen skauti. Vyšly r. 1920 s předmluvou br. Jindry Vanička, jemuž se však nepodařilo přesvědčit náčelnictvo ČOS a junáctví v Sokole zavést. Dr. Chalupný už tenkrát vytkl Sokolstvu jako velkou chybu, že odmítlo skauting — již podruhé. Br. náčelník ještě v roce 1922 doufal, že Sokol skauting žavede, a staral se o to. Když však viděl, že je všechno marné a že naopak jsou podnikány v Sokole útoky proti skautingu i na něho, ba že dochází i k potlačování skautingu který vždy ještě vyvedl »ej ze tmy ke světlu. 2e tomu tak bude, věřím pevně Rozmach skautingu přinesl nejvíce práce jemu. Začaly Lesní školy pro výchovu vůdců, župní srazy a slavnosti, venkov jej žádal na přednášky, v ústředí byly starostí hospodářské, jak unést náklad na propagaci, administrativu a písemnosti, starost s vhodnými místnostmi, přišly intervence a jednání s úřady, representační povinnosti, práce a zájezdy do ciziny spojené s členstvím ve světovém výboru skautském, a to vše leželo z největší části na bedrách Svojsíkových, on byl duší všeho. A při tom psal články, zprávy do novin, vydával a redigoval příručky, o všem věděl a prozřetelně řídil práci v ústředí i činnost výchovnou. Nepoznal jsem ve svém životě muže, který by dovedl v časovém rozpětí oněch 24 denních hodin a dnů roku vykonati větší kus práce a s větší houževnatou energií, než to dělal br. Svojsík po dlouhá léta den po dni, rok po roce. Bystrý a pohotový, věděl si rady vždy a ve všem a neznal mezí v práci pro svoje životní dílo — obdivuhodný muži Plným právem nosil zlatý odznak za čin junácký, neboť to je největším hrdinstvím, nést po léta tíhu odpovědnosti a břímě práce přes všechny ústrky a útoky, překážky a ne¬zdary, nepovolit, vytrvat, bojovat za své myšlenky a své dílo v pevné víře, že je to dobrá služba pro mládež milovaného národa Velkým vypjetím sil pro br. náčelníka a pro nás pro všechny byly Tábory slovanských skautů v červenci r. 1931 v Praze v Královské oboře, kdy bylo jíž 15.000 účastníků, z toho 3000 cizinců, a jež trvaly týden. Tyto slavnosti byly důstojnou oslavou dvaceti let československého skautingu. Přípravné práce vyžádaly si několikaměsíčního nadlidského úsilí a duší všeho byl ópět br. Svojsík. Pamatuji se, že jeden z jeho pověstných poznámkových notýsků padl jen ná tyto slavnosti. Tenkráte se všechny župy přičinily tak, že výsledek byl skvělou a radostnou přehlídkou záslužného díla, jež za dvacet let dokázal vytvořit apoštol nového náboženství mládeže, ušlechtilý prof. Svojsík. Všem účastníkům těchto krásných dnů zůstal slavnostní odznak, na němž je relief jeho hlavy, drahou upomínkou. Pohled na čtyřiadvacet ukázkových táborů v parku za výstavištěm, z nichž každý byl jiný, z jiného materialu a odlišné výstavby, byl nezapomenutelný. Tehdy br. náčelník ukázal veřejnosti a úřadům republiky zvlášť přesvědčivě, co dokáže mládež, když je dobře vedena. Od té doby také získal skauting i v úřadech republiky pevnou posici a byl po zásluze oceňován hlavně v těch ministerstvech, jež porozuměla, jakou to má před sebou mládež. Byl jsem velitelem ukázkových táborů, prožil jsem všechno od prvních přípravných počátků až do vybudování táborů a ještě dnes, po odstupu mnoha roků vidím, že do té doby, ani kdy potom nevykonala česká mládež díla většího, než bylo vykonáno na Slovanských táborech skautských v roce 1931. Kdo viděl tehdejší skautskou výstavu, tábory ukázkové a ubytovací a poznal činnost a život v nich, dá mně za pravdu. Byl to triumf Svojsikových ideí, vzrušující obraz mladistvé a strhující krásy tak rozmanité a kypící živelným projevem ducha i dovedné ruky, že jsem nikdy neviděl mládež v projevu mohutnějším a technicky vynalézavějším. Byl to i hospodářský podnik úctyhodných rozměrů a jistě i odvahy, neboť to byla práce s mládeží a finanční obrat byl přes 2 miliony korun, tenkrát! Snad již toto velké vypjetí sil, jež příprava slavností vyžadovala a pak i jiné vážné starosti hospodářské způsobily, že se ukázaly u br. náčelníka poruchy činnosti srdeční, jež vyžadovaly léčení v Poděbradech. Věrný jeho spolupracovník br. místoháčelník Jan Novák také se už necítil zdráv, i jeho srdce zle zlobilo. Statné tělo náčelníkovo a jeho houževnatá energie překonaly však choroby a přišly opět doby jasnější. Přibývalo uznání významu junácké výchovy, ukázalo se, že Svojsík viděl daleko dopředu a radil dobře. Zásluhy jeho oceněny byly čestnou cenou České akademie věd a umění i vysokými řády zahraničními. Junáckých oddílů přibývalo, rostly i úkoly skautingu a práce v ústředí. Nebylo Svojsíkovou vinou, že skauting se ujal s počátku jen ve městech. Svojsík však cítil tento svůj dluh mládeži venkovské a usiloval splatit jej. V jeho hlavě bylo ještě plno plánů a podnětů, jež jsme s ním probírali v rozhovorech po zasedáních náčelnictva, abychom si vytříbili problémy a ujasnili řešení. Rýsovaly se tu otázky velkých oddílů, výchovné jednotky stejného stáří, úzká spolupráce s ostatními organisacemi skautskými a případná reorganisace Svazu a jiné a jiné. A ze všeho vždy vyzařovala jeho pevná víra, že junáctvím můžeme vychovat nový typ mladého českého muže a české ženy, po nichž vlast naše volá jako po své záchraně a naději. Neboť junáctví je školou skutečného života pro všechny ty, kteří vědí, že nemohou spoléhat na nikoho, v mimo sebe a chtějí se uplatnit kvalitou své práce. Z jeho práce měly a budou mít prospěch statisíce české mládeže, jeho zásluhou budou rádi vzpomínat na radostně a účelně prožité mládí. Česká mládež nikdy mu nebude moci být dost vděčna za to, co pro ni vykonal. Však jí také rozuměl, jako nikdo druhý. Celý svůj život prožil mezi ní a to byl krásný úděl jeho života — A pak ještě jéden: Svojsík nejen pracoval, on tvořil, on poznal radost z tvůrčí práce, jež se dařila, radost, již nic nemůže nahradit — Je-li pravdou, že osud určuje pro velké úkoly muže vy¬volené, pak české junáctví našlo svého muže od první chvíle, kdy toto slovo bylo u nás po prvé vysloveno. O prázdninách 16. července 1938 odejel br. Svojsík do Ruska, aby se seznámil s výchovou mládeže ruské, když již výchovu v italské Balile poznal dokonale při svých četných zájezdech do Itálie k rodině své provdané dcery. Chtěl také z vlastního názoru poznat nové směry v ruské tělovýchově a způsob, jakým je organisována. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce, třebaže s velkým sebe¬zapřením a vrátil se, trápen stále velkou žízní, 2. srpna. Za týden ulehl s horečkami a pocitem velké únavy. Přes všechnu lékařskou péči horečky po pěti týdnech nebezpečně stou¬paly na 39.6°. Projevila se otrava streptokokkem. Dne 8. září převezen byl z Dobřichovic do svého pražského bytu a ve středu 14. září do sanatoria v Podolí. Slunce jasně svítilo na jeho horečkou se lesknoucí oči, když naposledy viděl květy a přírodu — lékaři zatím připravovali v pokoji č. 103 novou transfusi krve Marně. Horečky stoupaly, dech se krátil, začínal zápal plic. Zmítán vysokými horečkami, blouznil a volal: „Stojím tu, šedesátiletý člověk, tolik práce..." „Potkáváte chlapce a jeho oči září..." „Rád bych, když mne ale nechtějí pustit 4.." „Snad si to rozmyslí, je to ohromná zodpovědnost, způsobit utrpení tolika liclem . „Já už jsem tak unaven, ale myslím, že náš úkol a naše volání k celému kulturnímu světu pomůže. Děkuji, s Bohem. •.“ „Uvidíte, že takový život v lesích zaujme každého… „Prosím Jana Nováka — z nejtěžších dob, které jsme prožívali…“ „Já jsem zvyklý pracovat, ne koukat…“ „Mládež nechte, ta ať si hlavně pracuje " „Nic neodkládejte, kde máte větší celky, zachovejte je pohromadě… S Bohem…“ „Každý konej dnes svoji povinnost…“ Volal z horeček a byl to program a odkaz — Bojoval statečně, jako celý svůj život. Slunce zalévalo jeho pokoj jasným světlem, zákeřný osud však chystal už svoji smrtící ránu. Dopadla 17. září, v sobotu, v 9 hodin do¬poledne… Majestát Smrti zastavil tep jeho srdce a rozmach křídel jeho ducha. S hrdlem bolestí sevřeným stáli jsme u úmrtního lože a nemohli uvěřit… V neděli dopoledne provázel jsem rodinu k rakvi milovaného Náčelníka, abych se s ním naposledy rozloučil a v tichu síně krematoria nad jeho drahou hlavou přísahal za nás za všechny, že jeho životní dílo neopustíme, s věrnou oddaností o ně pečovat budeme a ze všech svých sil se při¬činíme o jeho rozkvět a ušlechtilé poslání. Pohřeb br. náčelníka od sv. Ludmily via Vinohradech. Chvějící se rukou sejmul jsem s prsou náčelníkových jeho čestné odznaky a na srdce jsem mu položil český granát jako pozdrav drahé české země, jež krůpějím své krve dala ztuh¬nout v ohnivý drahokam vzácné krásy a ušlechtilosti. Drahokamem, jiskřícím ohněm nadšení, bylo i srdce náčelníkovo. Ani poslední dlouhý pohled do tváře milovaného učitele a přítele nemohl odvrátiti chvíli nade vše smutnou… Se syny Jiřím a Toníkem zvedáme víko rakve a uzavíráme kovový stan, v němž bude spát svůj věčný sen první český skaut, Velký Náčelník-Zakladatel. — Tři tisíce junáckých srdcí doprovodilo svého náčelníka na památný hřbitov vyšehradský, v jehož posvátné půdě dřímou věčný sen nejlepší synové a dcery českého národa. Br. starosta Dr. Charvát a br. místonáčelník Jan Novák řekli za nás za Všechny, jaká bolest svírala naše duše nad odchodem našeho náčelníka v době pro národ náš tak osudově těžké… b630ab7f2e6b446dc82dc2273938c87c10f75afe 404 403 2012-11-06T21:18:32Z Stepan 2 '''Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík.''' Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl rozeným skautem svými vlastnostmi, svým životem, celou svou bytostí. Od útlého mládí byl nucen spoléhat především na vlastní síly a schopnosti, neboť otce ztratil br. náčelník už v dětském věku, takže se na něho nepamatoval. Malému Toníkovi byly teprve 3 roky, když mu otec zemřel ve věku 45 let na zánět plic. Byl okresním tajemníkem ve Dvoře Králové a tam je také pochován. Když ta hrozná rána dopadla, nejstaršímu z ostatních tří dětí, Aloisi Svojsíkovi, pozdějšímu knězi a cestovateli, bylo pět a půl roku. Nejmladšímu Gustavovi byly tři měsíce. Tak tu zůstala maminka br. náčelníka se čtyřmi drobnými dětmi a s pensí 30 zlatých měsíčně. Statečná žena však neklesla pod tíhou neštěstí, dovedla se obětavě probíjet těžkým životem a dovedla při tom vychovat čtyři vzorné syny. Mladší bratr náčelníkův, JUDr. František Svojsík, byl advokátem a nejmladší bratr, Gustav, byl operním pěvcem a koncertním ředitelem. Bratr náčelník vypravoval mně několikrát o svém dětství i pozdějším životě a vždy při tom s hlubokou úctou a láskou vzpomínal na svoji maminku, jak šila prádlo po nocích a jak se všichni čtyři bratři museli přičiňovat, aby mamince pomohli uhájit živobytí. S humorem vyprávěl, jak nosíval velké pecny chleba z vnitřního města pražského, kde byl chléb lacinější, než na Smíchově, a aby ušetřil krejcar za most, dělal vždy velkou okliku až přes Karlův most. A když mu bylo 11 let, přiučoval již hocha o jeden a půl roku staršího. Na Smíchově po smrti otcově hoši s maminkou bydleli u příbuzných. Na Smíchově (nikoliv ve Dvoře Králové, jak omylem kdysi bylo napsáno také ve Vůdci), se také br. náčelník narodil, 5. září 1876, v domě rodiny Havlíkových. Neboť maminka jeho byla Ludmila, rozená Havlíková. Byla dcera mlynáře a byla ze třinácti dětí, z nichž jenom jedno záhy zemřelo, a ostatní se všichni dožili velkého věku. Otec maminky br. náčelníka, dědeček jeho, mlynář Havlík, začínal jako sekerník. Sekerníci byli řemeslníci, kteří uměli stavět a opravovat dřevěné vodní mlýny. Dědeček Havlík byl velmi dovedný řemeslník, pilný a podnikavý, který si vlastní rukou udělal všechno zařízení mlýna, i velké vodní kolo, a vlastní prací a přičinlivostí si po částech vybudoval celý mlýn. Tento mlýn dosud stojí v Dobřichovicích, ovšem již značně zvětšený a rozšířený o elektrárnu. Patří panu R. Havlíkovi. U dědečka mlynáře trávíval br. náčelník svoje chlapecké prázdniny a dobře se pamatoval, jak se svými bratry musel dědečkovi pomáhat při práci na různých přestavbách mlýna a i kameny nosit na stavbu jezu. Do obecné školy chodil malý Toník na Smíchově a tam také do gymnasia v letech 1888—1891. Učitelský ústav v Praze navštěvoval v roce 1892—1896 a složil maturitu s vyznamenáním. Pak si udělal ještě zkoušku z tělocviku pro vyučování na středních školách s velmi dobrým prospěchem. Po maturitě učil pět let na obecné škole, rok tělocviku na učitelském ústavu a současně na gymnasiu v Křemencově ulici, od r. 1901—1914 na reálce v Žižkově a od r. 1914 do 30. června 1937, kdy odešel do pense, na reálném gymnasiu v Křemencově ulici. Když jsme tak sedávali s br. náčelníkem, stočil se někdy hovor na přírodu a její krásy. A tu mne často překvapila náčelníkova znalost přírody, zvláště rostlin a jeho pěkné postřehy ze života zvířat. Tento zájem a cit pro přírodu projevil se prý u něho velmi záhy, spolu se zájmem o cestování. Vyprávěl mně jednou, jak s 9 zlatými, jež si sám vydělal, dovedl cestovat celé prázdniny. Bylo mu tehdy 18 let a šli společně několik kamarádů — členové pozdějšího pěveckého kvarteta. A nebyla to jen cesta ledajaká. Pěšky po celé Moravě, po Slovensku na Tatry a pak až do Budapešti a po Dunaj přes Moravu a Českomoravskou vysočinu opět domů. Sotva se stal podučitelem, šetřil a přičiňoval se, aby mohl o prázdninách poznat svět o kus dál. Prošel Itálií, podruhé Francií a Španělskem až do Alžíru, poznal Řecko, Palestinu a Egypt. Mnoho cestoval i později v mužném věku. V Anglii byl třikrát, v Itálii asi 27krát, byl ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Rumunsku, Polsku a naposledy v Rusku. Z této poslední cesty si přivezl zárodek zákeřné choroby — otravu streptokokkem, které jeho statné, atletické tělo marně se bránilo sedm týdnů, až se z ní vyvinul hnisavý zánět plic, jemuž br. náčelník podlehl. Již jako hoch br. náčelník rád zpíval. Na učitelském ústavě si začal školit hlas a zdokonalil se v dobrého pěvce. Byl rozeným hudebníkem. Zpěv a hudba staly se mu po celý život nejmilejší zábavou. Spolu s věrným kamarádem ze školy, učitelem Janem Novákem, pozdějším naším místonáčelníkem, a ještě se dvěma přáteli, Mikolášem a Černým, studovali mladí nadšenci hudbu komorní a klasickou a založili Učitelské kvarteto, později nazvané České pěvecké kvarteto. Svojsík v něm zpíval druhý baryton a byl jeho duší i srdcem. Uspořádali mnoho koncertů, a když sklízeli velké úspěchy i v cizině, ba až v Bulharsku a Turecku, odvážili se r. 1902 na cestu do Ameriky. Stála 320 K, což byla cena lístku do New Yorku — víc na ni mladý učitel Antonín Svojsík neměl. Ostatní si vydělal na koncertech a ještě přivezl peníze domů. [[Soubor:České pěvecké kvarteto.png|thumb|left|''Třetí vpravo Jan Novák, čtvrtý A. B. Svojsík.'']] S touto pěveckou činností souvisí i jeho jméno, jak se vždy podepisoval: A. B. Svojsík. To není Antonín Bohumil, jak jste obyčejně čítávali. Ono B. byla zkratka z pojmenování Benjamínek, jež dostal jako nejmladší člen kvarteta. Ponechal si je a podepisoval se vždy tímto uměleckým jménem A. B. Svojsík. Jeho plné jméno znělo Antonín František, jak je na jeho křestním listě. Za čtyři roky potom, 1905—1906 jelo učitelské kvarteto do Ameriky po druhé a tentokrát bylo celý rok na cestě kolem světa. Br. náčelník si z ní přivezl mnoho uměleckých památek, zvláště z Japonska, o němž uměl on i jeho zvěčnělý ušlechtilý bratr, páter Svojsík, velmi zajímavě vyprávěti. Sám také více než stokráte o Japonsku přednášel a měl soubor krásně kolorovaných diapositivů. Pěvecká činnost přivedla mladého Svojsíka záhy mezi české umělce do Umělecké besedy. Stal se brzy členem a později jednatelem jejího hudebního odboru. V té době i takoví umělci jako Vítězslav Novák a Suk neměli žádnou větší věc vytištěnu, jejich umělecká díla ležela v rukopisech v zásuvkách. Nebyl by to býval Svojsík, aby na tento stav neodpověděl činem. Vyžádal si do začátku 300 K a pustil se do vydávání nových věcí. Vyrostlo z toho veliké dílo. Svým promyšleným činem dal základ Hudební matici, vydavatelskému sdružení při Umělecké besedě, jež postupně vydala všechna velká česká hudební díla a představuje dnes hodnoty milionové. Není divu, že se iniciativní a vytrvalý Svojsík stal brzy jednatelem celé Umělecké besedy. Div je spíše, že jím byl úspěšně přes dvacet let, při veškeré té nadlidské práci ostatní. Jeho překypující energii a živelné touze po tvořivé činnosti nestačilo jedno povolání. Hudbě a zpěvu věnoval se i jako profesor hlavně o prázdninách. Později chodíval též se svými dětmi do obce Karlíka, asi 1 km cesty ze svého letního sídla Lety u Dobřichovic, kde v kostele hrával na varhany a zpíval. Chodil sem do posledka, ještě i o prázdninách, než odejel do Ruska. Zahradní domek v Letech koupil r. 1917 k vůli dětem. V něm trávíval se svojí rodinou prázdniny téměř po 21 let. Zabýval se hodně zahradou, velmi dobře znal květiny a stromy a pečlivě je ošetřoval. Obyčejně každé ráno a večer zahradu zaléval a přes den v ní stále něco kutil. Při tom míval ležet papírek na stole ve verandě, občas odešel od práce v zahradě, udělal si poznámku a šel zase dále pracovat. Jinak u sebe míval vždy svůj typický čtverečkovaný notýsek, v němž si drobným písmem, tak charakteristickým, poznamenával hesla, obyčejně jen slovem, nebo kratičkou větičkou, a důležité věci si označil elipsou. Plně spoléhal na svoji znamenitou paměť, jež opravdu byla obdivuhodná. Pamatoval dobře i jména a tváře. V Letech zabýval se br. náčelník přes den hodně zahradou, večer se však zpívalo a hrálo. Jeho choť, paní Julie Svojsíková, krásně hrála na klavír i zpívala a tak se vzájemně při zpěvu doprovázeli. Hudba a zpěv, to byla velká láska br. náčelníka i jeho ušlechtilé choti a jejich nejkrásnější zábava. Snad i to bylo symbolem jejich nade vše krásného rodinného života, že br. náčelník svoji jemnou, milovanou choť poznal na koncertě, jež Pěvecké kvarteto dávalo na Žofíně po svém návratu z cesty kolem světa 13. října 1906. Teprve podzimní zákeřná rána nelítostného osudu přervala roku 1938 tento akord šťastného rodinného života právě ve dnech, kdy všechna česká srdce se chvěla velkou bolestí… Přáli jsme mrtvému, že naší urážky v Mnichově už nezažil. Jednu věc právem vždy považoval br. náčelník v životě člověka za velmi důležitou: Být ve své věci skutečným odborníkem. A on sám jím v oboru tělovýchovy nesporně byl a bedlivě sledoval, co nového v tomto oboru přinášela cizina, aby byl stále dobře informován. Hned po maturitě vstoupil do Sokola. Již v 19 letech se stal náčelníkem jednoty ve Slivenci u Prahy a když se dostal na Smíchov, byl ve svých 23 letech zvolen náčelníkem župy Jungmannovy. V té době uspořádal závody, v nichž uplatnil své názory a jež Otčenáškem a Jindrou Vaníčkem zvlášť byly oceněny. Na Svojsíka vzpomínají všichni — odborníci i jeho žáci — jako na výborného učitele, který dovedl hodinu tělocviku sestavit poutavě a radostně s nevšedním smyslem a postřehem pro krásu, ladnost a rytmus plný života a vzruchu. Jistě k tomu přispívalo jeho velké nadání a vzdělání hudební. Právě proto, že byl na slovo vzatým odborníkem v tělovýchově, který dobře viděl i slabiny tehdejšího jejího provádění a bystře si při tom všímal, jaké směry a nové názory raženy jsou jinde, zvláště ve výchově mládeže, mohl později tak šťastným způsobem rozřešit tělovýchovu v hnutí skautském. Budoucí vývoj správně předvídal. Svojsík to byl, který vyvedl mládež ze zaprášených, těžkým vzduchem přeplněných tělocvičen do přírody, na palouky a do lesa, Svojsík svlékl mládež do plavek, poslal na celé týdny do táborů, Svojsík propagoval zásadu: mládeži co nejméně nářadí, za to hodně lehké atletiky, růzností, her a rozumného sportu bez honby za rekordy. A když už nářadí, tedy ne ohlazené a vyleštěné, ale překážkové nářadí, jak je dává příroda i s blátivým břehem potoků, drsnými větvemi stromů, kopřivami a bodláky, jak je potřebuje branná výchova. První, kdo upozornil br. náčelníka na skauting, byl inž. Meilbeck. Ten skoro celý život strávil v Anglii. Při jednom svém zájezdu do Čech r. 1911 vyprávěl br. náčelníkovi, že v Anglii vzniklo hnutí, jež je pro mládež mnohem významnější než Sokol. Líčení inženýrovo vyvolalo u br. náčelníka silný zájem, takže si vyžádal od něho stálé informace. Inž. Meilbeck posílal mu výstřižky z anglických novin a poslal mu i Baden-Powellovu knížku „Scouting for boys“. Hned o prázdninách r. 1911 jel br. náčelník do Anglie, vyhledal si skautské oddíly, chodil s nimi ven a do kluboven na schůzky. Byl nadšen krásou jejich života v přírodě, jejich energickým a přece ušlechtilým vystupováním, opravdovostí, s jakou konali svoji práci a plnili příkazy konání dobra. Sám jednou řekl: „Když jsem poznal tuto soustavu, byl jsem jí přímo očarován. Zejména uchvátil mne problém výchovy v přírodě.“ Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášť se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě — věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávati hrou, neboť i „život je velká hra“. [[Soubor:Prakticka maturita chata.PNG|thumb|left|''Z této chaty vyšlo čsl. junáctví.'']] Viděl a přesvědčil se již tenkrát, že skauting šťastně rozřešil ideály nejsmělejších reformátorů pedagogických a že zvlášť krásně rozřešil hledisko sociální. Konec léta tohoto roku 1911 ztrávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny „Vorlovny" pod hradem Lipnicí na Českomoravské Vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. V březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu bratrem své paní p. Adolfem Stránským, knihu Scouting for boys. V té době již byl v písemném spojení s Baden-Powellem. Přemýšlel, co lze z výchovy mládeže směru Baden-Powellova s úspěchem převzít pro poměry české, co opět z amerického směru Setonova, neboť i toto hnutí již znal. Tak tvořil samostatně nové směrnice pro skauting český, zasazený do naší tradice, naší přírody, našich potřeb a našeho národního programu. Je zbytečnou zlomyslností vytýkat junáctví, že mělo cizí vzor. Také Tyršovi bylo vzorem turnerství a přece vytvořil sokolství. Není rozhodující, co bylo vzorem, rozhodujícím je, co z toho bylo samostatně vytvořeno, a to bylo české národní junáctví. Hned po prázdninách sestavil si br. náčelník oddíl ze žáků žižkovské reálky a konal s nimi skautské vycházky do pražského okolí, hlavně do Radotína a Prokopského údolí. Navštívil i některé vynikající muže, prof. Dr. Čadu, Dr. Kramáře, Klofáče, Soukupa, prof. Dr. Masaryka, Al. Jiráska, insp. Klenku, a radilb se s nimi o novém směru výchovy české mládeže. Chtěl původně, aby Sokol zavedl skauting jako novou výchovu pro mládež, lepší v náplni i metodě, než jí dosud poskytoval. Vycházel přitom z fakta, že Tyrš se nezabýval tělocvikem žen ani mládeže a že současná výchova sokolního dorostu byla jen pouhá kopie tělocviku dospělých a pro všestrannou výchovu, jakou česká mládež bude stále více potřebovat, že je současná výchova sokolského dorostu příliš nízká a jednostranná. Bylo vřelým přáním sokolníků, aby Sokol zavedl pro svůj dorost výchovu junáckou. Proto ještě dřív, než slovo skaut bylo v Čechách napsáno, jednal s předáky sokolskými. Vaníček a Heller se dívali na skauting celkem příznivě, namítali však, že je potřebí vydat o tom nejprve českou knížku, aby si to mohli i jiní prostudovat. Svojsík přednášel v Pražském Sokole, i pro veřejnost. Uveřejňoval informativní články. Aga Heller měl však později s náčelnictvem ČOS referát v tomto smyslu: Když se to daří Svojsíkovi, nemusí se to dařit jiným. Počkejme, až budou vydány knížky a budou zkušenosti. Tím byl skauting v Sokole odmítnut. Svojsík vydal jako první intormační brožuru 1. února 1912 spisek „Český Skaut" a hned začal psát základní knihu o junácké výchově mládeže. Vyžádal si do ní příspěvky našich vynikajících lidí na určitá témata. Mám o těch věcech z vypravování br. náčelníka hodně poznámek, nemohu však o všem psát. Jen aspoň jeden zajímavý rozhovor uvedu, jejž jsem si zaznamenal doslovně. Br. náčelník navštívil s prosbou o příspěvek i profesora Thómayera. Thomayer v jádře souhlasil, ale vyslovil pochyby: „Proč vlastně nejvíc chcete ten skauting, co je v něm hlavní?" „Vychovávat charakter!" „Kolik je Vám let?" „Třicetšest." „To jste ještě mladý, ale starý dost, abyste věděl, že to u nás nepůjde — nenajdete na to lidi. Ale co, mně je už za tejden 60 let — já Vám ten článek napíšu, ale tohle si tam tak trochu dám..." A také dal. Nadšeně uvítal skauting také náš vynikající pedagog univ. prof. Čáda. Když mu Svojsík vyložil podstatu a cíle hnutí, Čáda slíbil veškerou podporu. „To je skvěle udělaný výchovný systém, nic lepšího neznám. To ani není možné, aby to udělat anglický generál. Uvážil jste ale, že to znamená, věnovat tomu život?" „Jsem odhodlán" byla jasná odpověď Svojsíkova. — Čáda slib dodržel a účinně až do konce svého života skauting podporoval. V březnu 1913 přednášel „O velké výchovné hodnotě skautingu" a zhodnotil jej jako ideální výchovu mládeže. Stejně příznivě přijali hnutí Dr. Drtina a Dr. Kramář, který kladl důraz hlavně na výchovu charakteru, stejně jako Svojsík, který sám byl všem junákům zářivým vzorem. Ryzost charakteru byla pro něho vždy první, co u něho rozhodovalo. Nejednou jasně to řekl, že junáctví je zkušebním kamenem charakterů a dějiny junáckého hnutí plně to jednou potvrdí... obrázek U Prokopa r. 1912. Přes zimu psal Svojsík „Základy junáctví", uveřejňoval o něm články v novinách a přednášel. Jméno junák pro české skauty navrhoval zem. šk. insp, Fr. Bílý, který od prvních počátků byl příznivcem tohoto hnutí. Na jaře 1912 konal br. náčelník vycházky hlavně do Prokopského údolí, kde vždy postavili velký zvonový stan a dvě „áčka" a vařili v kotli. První veřejná služba, kterou skauti konali, byla pořadatelská služba při představeních národního divadla V Šárce. V březnu uspořádal Svojsík první kurs pro skautské vůdce v Praze, z něhož vyšlo asi 20 frekventantů. V květnu 1912 vyšly „Základy junáctví", k nimž obálku nakreslil Mikuláš Aleš. Brzy byl br. Svojsík udán u rakouských úřadů, že v Základech není zdůrazněna „Kaisertreu", ba že je vůbec vynechána. Zachránil jej Dr. Kramář a tehdejší místodržitel kníže Thun. V obrázkovém časopise Českém světě, roč. VIII., sešit 25, z r. 1912 po prvé je u nás uveřejněna fotografie B. Powella s tímto označením: Sir Robert Baden-Powell, moderní reformátor výchovy mládeže — skautingu —, kterou pod jménem junáctví u nás prof. Svojsík v život uvádí. O prázdninách 1912 po prvé br. Svojsík tábořil s oddílem hochů pod hradem Lipnicí. Fotografie této prvé cesty do prvního skautského tábora v Čechách byly svého času vydány tiskem. Br. náčelník má na nich ještě širokou „kumštýřskou" vázanku. Mezi 13 účastníky, kteří táhli po 4 dny 3 q těžkou dvoukolovou káru, naloženou táborovou výbavou, přes 100 km na tábořiště, byl i dlouholetý tajemník Svazu Junáků Skautů a dnešní vedoucí junácké Edice br. Jar. Novák. Když začali stavět tábor, přiběhla k panu lesnímu jedna bába z okolí, celá udýchaná: „Pane lesní, na potoce maj cikány. Napočítala jsem jich tam šestnáct bez ženskejch. Jakživa jsem takovou partaj neviděla pohromadě." Postavili na mýtině zvonový stan a do půlkruhu několik jehlanů a dvojáků z rakouských pláten přímo na zem, bez podsad, jež jsou vynálezem o rok pozdějším. Ke studánce a ke sklepu postavili přes potok mostek z tyčkoviny. Všechno, i vaření, si obstarávali sami. Tábor se zdařil, obavy nedůvěřivců byly vyvráceny. Snímky z něho jsou otištěny v brožuře „Den v táboře junáků", jež vyšla r. 1913. Byly tu první přímé zkušenosti ve větším měřítku, a proto v lednu 1913 uspořádal br. Svojsík vůdcovský kurs, z něhož vyšlo 40 účastníků. V květnovém čísle Českého světa r. 1913 uveřejnil br. náčelník 5 fotografií „Hry a cvičení junáků-skautů z družin prof. A. B. Svojsíka v Lesních táborech". (Podle fotografií, jež od br. náčelníka mám, zjišťuji, že jsou to snímky z Prokopského údolí, dělané na vycházkách z jara 1912, na nichž byl i první vůdcovský kurs. — Postupně vzniklo v Praze 19 oddílů, z nichž 13 mělo pak o prázdninách 1913 tábory. Již před tím br. náčelník přednášel v některých místech o skautingu a tak i na venkově vznikaly první oddíly: v Jičíně, Domažlicích, Třebechovicích p. Orebem, Nymburce, a tyto oddíly již také o prázdninách 1913 tábořily. Tábořil jsem s jičínským oddílem na Potštýně — ty vzpomínky jsou dodnes živé a krásné. V září 1913 uspořádal br. Svojsík první veřejný tábor na Císařském ostrově. Na něm byly již některé stany s dřevěnými podsadami, postelemi, stolkem i policí. Skauti na kamnech z cihel zrobených připravovali cikánskou pečeni a lívance a dávali ochutnat návštěvníkům, aby se maminky nebály pustit hochy tábořit, „že budou mít hlad". Byla tu i první skautská výstavka a truhlářská dílna. Nedůvěra maminek k novému směru výchovy mizela a přihlášek do skautských oddílů rychle přibývalo. Tenkráte to byl velký úspěch! Přesvědčit, že kluk může spát pod stanem v lese a nemusí být za zavřenými okny pod peřinou... Poněvadž Sokol junáctví nepřijal, musel se br. Svojsík starat o jeho samostatnou organisaci. Stalo se tak ve formě Skautského odboru při Svazu spolků a přátel pro tělesnou výchovu. Brzy však měl skautský odbor daleko větší agendu nežli celý Svaz a proto br. Svojsík založil na ustavující hromadě 15. června 1914 samostatný skautský spolek „Junák — český skaut" po přednášce, kterou měl v Obecném domě 5. května 1914. Prvním starostou byl městský fysik Dr. Čeněk Klika. Scházeli jsme se k schůzím v městském fysikátě na Staré rychtě v Rytířské ulici. Jako odznak nosili jsme tenkráte kovové trojúhelníky s postavou řeckého atleta a nápisem: Junák — český skaut. Mám dodnes svůj vůdcovský odznak, jejž mně připínal sám br. Svojsík — tehdy vrchní vůdce —, jako nejdražší skautskou památku. Do nejslibnějšího vývoje českého junáctví hned na jeho počátku zasáhla však rušivě světová válka. Br. Svojsík dal skauty k disposici pro účely humánní, hlavně ve službách Červeného kříže, ne však pro účely válečné. Ač ve válce, staral se br. náčelník hned na počátku hnutí i o dívčí skauting. Svolal na 11. ledna 1915 schůzi s programem „Skautská výchova dívčí", na níž založil „Odbor pro dívčí skauting spolku Junák—český skaut". První předsedkyní byla Dr. Berkovcová. V dubnu 1915 vyšla brožura Dr. Čeňka Kliky, jejímž obsahem byl proslov, který měl Dr. Klika, pražský fysik, jako úvod k Svojsíkově přednášce v květnu 1914. A v tomto roce, ve válce a v rakouské persekuci, odvážil se Svojsík vydávat časopis Junák a udržel jej přes celou válku. Dnes má už 29. ročník a před válkou byl uznáván za nejlepší časopis pro mládež. První číslo Junáka vyšlo 15. ledna 1915 a bylo celé sestaveno z prací junáků samých. Br. Svojsík jé začínal těmito úvodními slovy: "Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kdy jíně zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spolehajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti." Spolupracovníky br. Svojsíka v té době z těch, kteří dodnes nepřetržitě pracují, byli vůdcové: Jaroslav Novák, SL Řehák a sestra Koseová. Jeho skauty již tehdy, pokud vím, bratří: VI. Herles, K. Kulhánek, Sláva Bursík, J. Charvát, J. Řeháček, L. Filip, R. Plajner a VI. Wildman. Br. Svojsík sám za první rok činnosti spolku Junák — český skaut přednášel o junácké výchově pětačtyřicetkrát. Na jaře 1915 o Svatodušních svátcích byl v Klamovce v Praze první větší tábor skautský a slavnost ve prospěch Červeného Kříže. Br. náčelník svěřil mně jeho vybudování a praktické vedení jako svému zástupci. Tenkráte nám dost starostí způsobilo umístění a problém táboření dívek. Neboť póprve se tu veřejnosti představil i oddíl skautek, vedený Dr. Berkovcovou, jehož členkami byly i ses. Milčicová a Vlasta Štěpánová (dnes ses. náčelní Koseová). Kdo prožil první světovou válku, ví, jak těžké doby byly již v roce 1916. Neodradily však br. náčelníka, aby se svým 18. oddílem, jehož byl vůdcem, netábořil opět pod Lipnicí asi s 25 skauty. V tomto táboře byl poprvé i Jiří Wolker, v něm napsal svůj krásný skautský deník. Válka zabrzdila vývoj skautingu, avšak neudusila, třebaže jsme my vůdcové oddílů jéden za druhým museli na vojnu a do pole. Br. náčelník byl však s některými z nás ve stálém písemném styku. Od podzima 1915 byl jsem také tři roky ve válce. A vím, že to bude za mnohé, když na tomto místě vděčně poděkují br. Svojsíkóvi, že nás, své skauty, zachránil od mnohého strádání a utrpení tělesného. A zač jsme mu ještě vděčnější, že zásady skautské, jež on nám do srdcí vložil, nedaly nám klesnout ani tam, kde kalný proud kolem nás strhoval i lidi íntéligéntní. Není druhé výchovy, jež by tak hluboko dovedla zasáhnout v mravní základ charakteru budoucího muže, jako je výchova junácká. Asi 300 skautů se udrželo v Praze přes Válku a ti se na jediné zavolání Svojsíkovo dostavili 28. října 1918 do služby Národního výboru. Můžéme být právem hrdi na četná prohlášení o skautech z té doby, jimiž jim bylo uznáno od nejpovolanějších osob a institucí, že konali svoji službu vzorně, vytrvale a spolehlivě. Byli prvními poštovními poslíčky republiky, doručovali veškerou korespondenci Národního výboru. I první poštovní známky Čsl. Republiky byly známky skautské. Frankovala se jimi v úředním skautském poštovním úřadě při Národním výboru všecka korespondence Národního výboru. Tenkrát bř. Fučík prohlásil Svojsíkovi: Chovají se ti hoši vzorně, odvolám vše, co jsem kdy o skautingu nepříznivého napsal. Národní listy z 29. října 1918 napsaly v obsáhlém článku o práci V Národním výboru v Harrachovském paláci o skautech toto: „... Není lehké sem vníknouti. Malý, pevný řetězec skautů zastaví každého návštěvníka, každého bez výjimky. Musí se legitimovati, říci kdo je, v jáké věci přichází, ke komu. Je-li oprávněn, ochotně je' vpuštěn s pokynem kam, na koho. Kterýkoli hodnostář státní, či vojenský ze včerejška je nucen se tu legifimovati bystrému skautovi. Při tom jde všechno rychle a hladce." Popisována je ještě agenda v přízemí a v prvním poschodí a článek pak pakračuje: „I tady, jako všuder službu strážnou konají skauti, obstarávají posilky, od nejdůležitěj- ších věcí státních až po drobné službičky, jež vyžaduje shon a potřeba tisíce rukou — všecko lze svěřiti s bezpečností těmto bystrým, inteligentním hochům, jejichž horlivost je obdivuhodná a disciplina vzorná. Jejich hlavní vůdce, prof. Svojsík, může na ně býti pyšný!" Tahle pořadatelská služba už nám pak zůstala. Myslím, že bylo málo národních podniků po dlouhá léta, na nichž by naši hoši a děvčata radostně nepomáhali s kázní v srdci a s úsměvem na tváři. Junácká mládež vždy stála podle svého slibu připravena ke službě pro každou dobrou věc. A přece v prvních měsících naší samostatnosti prožil br. Svojsík kruté, zákeřné útoky na svoji osobní čest a na skauting. Bylo mu lidmi, kteří tušili velkou budoucnost skau¬tingu a chtěli jej dostat do svých rukou, záludně a zlomyslně vytýkáno rakušácfví. Stačilo, že dal skauty ve válce do služeb Červeného kříže, že musel jednat velmi obratně, aby je uchránil před rozpuštěním a že jako odpovědný činovník musel konat věci, jež mu byly nařízeny. — Vrátiv se z války, přišel jsem v Praze v prosinci 1918 do období nejprudších útoků podzemních i zjevných, jež vedlo proti němu několik lidí, kteří zklamali jeho důvěru. Znemožňovali mu práci, šeptanými pomluvami podráželi mu nohy. Viděl jsem, jak br. Svojsík tímto zkrucováním fakt trpí, jak těžce nese ohrožení svého díla, jež převedl přes nejhorší úskalí a jemuž se otvírá důležité pole činnosti v nových radostných poměrech. Svojsík znechucen a roztrpčen měl plné právo uspořit si všechnu tu bolest. Sto jiných by to bylo udělalo. Ne však on. Vytrval, nebof jsme se za něho postavili. Tenkrát poprvé jsem bojoval za Svojsíka a za jeho dílo, až jsem rozbil a skoncoval celé to předivo pomluv a podezírání tak, jak zasluhovalo. Přišly však nové starosti. Projevila se neblahá česká povaha, jež individualismus nepodřizuje zájmům celku, dává mu naopak výraz tříštěním sil. A tak vznikly nové, úplně samostatné organisace skautské: Skauti Baden-Powellovi, Psohlavci, Stychovi Skauti socialisti, Skauti DTJ, Děti přírody. Děti svobody, Skauti práce a j. Spolky a společky, která měnily jména a vedení, většina byla bez kázně a bez skutečné skautské činnosti. Br. Svojsík viděl nutnost udělat v tom pořádek a hlavně zamezit, aby se na účet dobré junácké výchovy nepáchaly nepřístojnosti od lidí, kteří o ní neměli ani ponětí, ač stáli v čele některých z těchto spolků. A tyto nepěkné zjevy poškozovaly dobré jméno skautů. Nebylo jeho úmyslem všechny skupiny dostat do spolku Junák -— český skaut. Věděl, že musí počítat s poměry, ačkoliv ideálem jeho byla a zůstala „velká jednotná národní organisace skautská", jak to prohlásil jasně na přednášce; v Obecním domě pražském 20. června 1920. Jeho snahou bylo dostat tyto skupiny alespoň k spolupráci, k vytvoření společného střediska. Navázal styky a jednání, trpělivě a ne¬únavně sledoval svůj cíl. Byl jsem s ním při všech jednáních, dlouho do noci jsme po schůzích ještě spolu chodili v Náplavní ulici, kde bydlel, a diskutovali nebo pracovali v jeho bytě. Někdy přitom býval také br. Jan Novák. Vím, jak; br. náčelníka tato práce vyčerpávala a přece každý den znova, plný energie, s rozhledem a předvídavostí pravého vůdce přišel s notesem nebo papírkem, plným poznámek a všechny nás podělil: „Slávku, to a to, Honzo (to byl br. Jan Novák), od Tebe bych potřeboval to a to, bratře Nováče (to byl br. tajemník), poznamenej si... a ovšem největší díl nechával vždy sobě. Pro dva bylo té práce dost a on ji konal den ode dne, rok po roce, plných 27 let. Hrdina práce, sta^ tečný muž — Bez intrik se neobešlo ani toto zakládání Svazu skautů. Hořko vzpomínat... Konečně po přednáškách br. náčelníka „Za český skauting", které měl v dubnu a v květnu 1919 v Obecním domě pražském, byl v červnu roku 1919 založen Svaz junáků skautů RČS. Br. Svojsík stal se jeho náčelníkem a při všech těch starostech si přidal ještě novou. Věděl, že nutným předpokladem organisačního i věcného úspěchu je časopis, určený činovníkům. Začal vydávat „V ů d c e", zprvu jako odbornou přílohu Skauta-Junáka, později jako časopis samostatný, který má dnes 23. ročník jako „Č i n o v n í k". Kolik článků do něho napsal a kolik nocí proseděl nad korekturami... S těmi mu často pomáhala i jeho obětavá choť. Od 5. ročníku převzal tyto starosti br. místonáčelník Jan Novák. Ten byl od prvních počátků skautingu velkou oporou br. náčelníka, věnoval se však více literární práci, překladům z cizí literatury, psal články a příručky a kritické postřehy a byl velmi dobrým řečníkem. Hned po převratu pokusil se br. náčelník opětovně získat Sokol pro zavedení junácké výchovy v žactvu a v dorostu. Přednášel, psal články, informoval na schůzích a pln naděje, že se tato reforma podaří, pustil se s br. Janem Novákem do nové, obsažné knihy „Základové skauting u", jež byla určena pro výchovu sokolského dorostu. Ovšem, br. Svojsík si nikdy nepředstavoval a nikdy tomu nerozuměl tak, že by stačilo vyjmout několik věcí ze skautské výchovy, na pr. vycházky, orientaci a táboření, přidat je k tělocviku a tím že by skautská výchova byla v Sokole provedena. Br. náčelník vždy mluvil, psal a uvažoval o junácké výchově v Sokole jako o věcném i výchovném celku, z něhož nelze vytrhat jen Části, neboť junáctví je výchova vnitřně záměrně tak skloubená a tak stoustavně navršující ve svém výchovném pásmu, že porušení této souvislosti je jejím znehodnocením. „Základové skautingu", krásné reformní dílo, přinášející nové myšlenky a nový život, byly napsány pro Sokol, zapadly však v něm bez ohlasu. Zůstaly ležet na Br. náčelník A. B. Svojsík a br. místonáčelník Jan Novák. skladě, kupovali je jen skauti. Vyšly r. 1920 s předmluvou br. Jindry Vanička, jemuž se však nepodařilo přesvědčit náčelnictvo ČOS a junáctví v Sokole zavést. Dr. Chalupný už tenkrát vytkl Sokolstvu jako velkou chybu, že odmítlo skauting — již podruhé. Br. náčelník ještě v roce 1922 doufal, že Sokol skauting žavede, a staral se o to. Když však viděl, že je všechno marné a že naopak jsou podnikány v Sokole útoky proti skautingu i na něho, ba že dochází i k potlačování skautingu který vždy ještě vyvedl »ej ze tmy ke světlu. 2e tomu tak bude, věřím pevně Rozmach skautingu přinesl nejvíce práce jemu. Začaly Lesní školy pro výchovu vůdců, župní srazy a slavnosti, venkov jej žádal na přednášky, v ústředí byly starostí hospodářské, jak unést náklad na propagaci, administrativu a písemnosti, starost s vhodnými místnostmi, přišly intervence a jednání s úřady, representační povinnosti, práce a zájezdy do ciziny spojené s členstvím ve světovém výboru skautském, a to vše leželo z největší části na bedrách Svojsíkových, on byl duší všeho. A při tom psal články, zprávy do novin, vydával a redigoval příručky, o všem věděl a prozřetelně řídil práci v ústředí i činnost výchovnou. Nepoznal jsem ve svém životě muže, který by dovedl v časovém rozpětí oněch 24 denních hodin a dnů roku vykonati větší kus práce a s větší houževnatou energií, než to dělal br. Svojsík po dlouhá léta den po dni, rok po roce. Bystrý a pohotový, věděl si rady vždy a ve všem a neznal mezí v práci pro svoje životní dílo — obdivuhodný muži Plným právem nosil zlatý odznak za čin junácký, neboť to je největším hrdinstvím, nést po léta tíhu odpovědnosti a břímě práce přes všechny ústrky a útoky, překážky a ne¬zdary, nepovolit, vytrvat, bojovat za své myšlenky a své dílo v pevné víře, že je to dobrá služba pro mládež milovaného národa Velkým vypjetím sil pro br. náčelníka a pro nás pro všechny byly Tábory slovanských skautů v červenci r. 1931 v Praze v Královské oboře, kdy bylo jíž 15.000 účastníků, z toho 3000 cizinců, a jež trvaly týden. Tyto slavnosti byly důstojnou oslavou dvaceti let československého skautingu. Přípravné práce vyžádaly si několikaměsíčního nadlidského úsilí a duší všeho byl ópět br. Svojsík. Pamatuji se, že jeden z jeho pověstných poznámkových notýsků padl jen ná tyto slavnosti. Tenkráte se všechny župy přičinily tak, že výsledek byl skvělou a radostnou přehlídkou záslužného díla, jež za dvacet let dokázal vytvořit apoštol nového náboženství mládeže, ušlechtilý prof. Svojsík. Všem účastníkům těchto krásných dnů zůstal slavnostní odznak, na němž je relief jeho hlavy, drahou upomínkou. Pohled na čtyřiadvacet ukázkových táborů v parku za výstavištěm, z nichž každý byl jiný, z jiného materialu a odlišné výstavby, byl nezapomenutelný. Tehdy br. náčelník ukázal veřejnosti a úřadům republiky zvlášť přesvědčivě, co dokáže mládež, když je dobře vedena. Od té doby také získal skauting i v úřadech republiky pevnou posici a byl po zásluze oceňován hlavně v těch ministerstvech, jež porozuměla, jakou to má před sebou mládež. Byl jsem velitelem ukázkových táborů, prožil jsem všechno od prvních přípravných počátků až do vybudování táborů a ještě dnes, po odstupu mnoha roků vidím, že do té doby, ani kdy potom nevykonala česká mládež díla většího, než bylo vykonáno na Slovanských táborech skautských v roce 1931. Kdo viděl tehdejší skautskou výstavu, tábory ukázkové a ubytovací a poznal činnost a život v nich, dá mně za pravdu. Byl to triumf Svojsikových ideí, vzrušující obraz mladistvé a strhující krásy tak rozmanité a kypící živelným projevem ducha i dovedné ruky, že jsem nikdy neviděl mládež v projevu mohutnějším a technicky vynalézavějším. Byl to i hospodářský podnik úctyhodných rozměrů a jistě i odvahy, neboť to byla práce s mládeží a finanční obrat byl přes 2 miliony korun, tenkrát! Snad již toto velké vypjetí sil, jež příprava slavností vyžadovala a pak i jiné vážné starosti hospodářské způsobily, že se ukázaly u br. náčelníka poruchy činnosti srdeční, jež vyžadovaly léčení v Poděbradech. Věrný jeho spolupracovník br. místoháčelník Jan Novák také se už necítil zdráv, i jeho srdce zle zlobilo. Statné tělo náčelníkovo a jeho houževnatá energie překonaly však choroby a přišly opět doby jasnější. Přibývalo uznání významu junácké výchovy, ukázalo se, že Svojsík viděl daleko dopředu a radil dobře. Zásluhy jeho oceněny byly čestnou cenou České akademie věd a umění i vysokými řády zahraničními. Junáckých oddílů přibývalo, rostly i úkoly skautingu a práce v ústředí. Nebylo Svojsíkovou vinou, že skauting se ujal s počátku jen ve městech. Svojsík však cítil tento svůj dluh mládeži venkovské a usiloval splatit jej. V jeho hlavě bylo ještě plno plánů a podnětů, jež jsme s ním probírali v rozhovorech po zasedáních náčelnictva, abychom si vytříbili problémy a ujasnili řešení. Rýsovaly se tu otázky velkých oddílů, výchovné jednotky stejného stáří, úzká spolupráce s ostatními organisacemi skautskými a případná reorganisace Svazu a jiné a jiné. A ze všeho vždy vyzařovala jeho pevná víra, že junáctvím můžeme vychovat nový typ mladého českého muže a české ženy, po nichž vlast naše volá jako po své záchraně a naději. Neboť junáctví je školou skutečného života pro všechny ty, kteří vědí, že nemohou spoléhat na nikoho, v mimo sebe a chtějí se uplatnit kvalitou své práce. Z jeho práce měly a budou mít prospěch statisíce české mládeže, jeho zásluhou budou rádi vzpomínat na radostně a účelně prožité mládí. Česká mládež nikdy mu nebude moci být dost vděčna za to, co pro ni vykonal. Však jí také rozuměl, jako nikdo druhý. Celý svůj život prožil mezi ní a to byl krásný úděl jeho života — A pak ještě jéden: Svojsík nejen pracoval, on tvořil, on poznal radost z tvůrčí práce, jež se dařila, radost, již nic nemůže nahradit — Je-li pravdou, že osud určuje pro velké úkoly muže vy¬volené, pak české junáctví našlo svého muže od první chvíle, kdy toto slovo bylo u nás po prvé vysloveno. O prázdninách 16. července 1938 odejel br. Svojsík do Ruska, aby se seznámil s výchovou mládeže ruské, když již výchovu v italské Balile poznal dokonale při svých četných zájezdech do Itálie k rodině své provdané dcery. Chtěl také z vlastního názoru poznat nové směry v ruské tělovýchově a způsob, jakým je organisována. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce, třebaže s velkým sebe¬zapřením a vrátil se, trápen stále velkou žízní, 2. srpna. Za týden ulehl s horečkami a pocitem velké únavy. Přes všechnu lékařskou péči horečky po pěti týdnech nebezpečně stou¬paly na 39.6°. Projevila se otrava streptokokkem. Dne 8. září převezen byl z Dobřichovic do svého pražského bytu a ve středu 14. září do sanatoria v Podolí. Slunce jasně svítilo na jeho horečkou se lesknoucí oči, když naposledy viděl květy a přírodu — lékaři zatím připravovali v pokoji č. 103 novou transfusi krve Marně. Horečky stoupaly, dech se krátil, začínal zápal plic. Zmítán vysokými horečkami, blouznil a volal: „Stojím tu, šedesátiletý člověk, tolik práce..." „Potkáváte chlapce a jeho oči září..." „Rád bych, když mne ale nechtějí pustit 4.." „Snad si to rozmyslí, je to ohromná zodpovědnost, způsobit utrpení tolika liclem . „Já už jsem tak unaven, ale myslím, že náš úkol a naše volání k celému kulturnímu světu pomůže. Děkuji, s Bohem. •.“ „Uvidíte, že takový život v lesích zaujme každého… „Prosím Jana Nováka — z nejtěžších dob, které jsme prožívali…“ „Já jsem zvyklý pracovat, ne koukat…“ „Mládež nechte, ta ať si hlavně pracuje " „Nic neodkládejte, kde máte větší celky, zachovejte je pohromadě… S Bohem…“ „Každý konej dnes svoji povinnost…“ Volal z horeček a byl to program a odkaz — Bojoval statečně, jako celý svůj život. Slunce zalévalo jeho pokoj jasným světlem, zákeřný osud však chystal už svoji smrtící ránu. Dopadla 17. září, v sobotu, v 9 hodin do¬poledne… Majestát Smrti zastavil tep jeho srdce a rozmach křídel jeho ducha. S hrdlem bolestí sevřeným stáli jsme u úmrtního lože a nemohli uvěřit… V neděli dopoledne provázel jsem rodinu k rakvi milovaného Náčelníka, abych se s ním naposledy rozloučil a v tichu síně krematoria nad jeho drahou hlavou přísahal za nás za všechny, že jeho životní dílo neopustíme, s věrnou oddaností o ně pečovat budeme a ze všech svých sil se při¬činíme o jeho rozkvět a ušlechtilé poslání. Pohřeb br. náčelníka od sv. Ludmily via Vinohradech. Chvějící se rukou sejmul jsem s prsou náčelníkových jeho čestné odznaky a na srdce jsem mu položil český granát jako pozdrav drahé české země, jež krůpějím své krve dala ztuh¬nout v ohnivý drahokam vzácné krásy a ušlechtilosti. Drahokamem, jiskřícím ohněm nadšení, bylo i srdce náčelníkovo. Ani poslední dlouhý pohled do tváře milovaného učitele a přítele nemohl odvrátiti chvíli nade vše smutnou… Se syny Jiřím a Toníkem zvedáme víko rakve a uzavíráme kovový stan, v němž bude spát svůj věčný sen první český skaut, Velký Náčelník-Zakladatel. — Tři tisíce junáckých srdcí doprovodilo svého náčelníka na památný hřbitov vyšehradský, v jehož posvátné půdě dřímou věčný sen nejlepší synové a dcery českého národa. Br. starosta Dr. Charvát a br. místonáčelník Jan Novák řekli za nás za Všechny, jaká bolest svírala naše duše nad odchodem našeho náčelníka v době pro národ náš tak osudově těžké… 35a4531e9c9cb07ac4d37e6a281cef6a236ef79f 403 402 2012-11-06T21:14:20Z Stepan 2 '''Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík.''' Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl rozeným skautem svými vlastnostmi, svým životem, celou svou bytostí. Od útlého mládí byl nucen spoléhat především na vlastní síly a schopnosti, neboť otce ztratil br. náčelník už v dětském věku, takže se na něho nepamatoval. Malému Toníkovi byly teprve 3 roky, když mu otec zemřel ve věku 45 let na zánět plic. Byl okresním tajemníkem ve Dvoře Králové a tam je také pochován. Když ta hrozná rána dopadla, nejstaršímu z ostatních tří dětí, Aloisi Svojsíkovi, pozdějšímu knězi a cestovateli, bylo pět a půl roku. Nejmladšímu Gustavovi byly tři měsíce. Tak tu zůstala maminka br. náčelníka se čtyřmi drobnými dětmi a s pensí 30 zlatých měsíčně. Statečná žena však neklesla pod tíhou neštěstí, dovedla se obětavě probíjet těžkým životem a dovedla při tom vychovat čtyři vzorné syny. Mladší bratr náčelníkův, JUDr. František Svojsík, byl advokátem a nejmladší bratr, Gustav, byl operním pěvcem a koncertním ředitelem. Bratr náčelník vypravoval mně několikrát o svém dětství i pozdějším životě a vždy při tom s hlubokou úctou a láskou vzpomínal na svoji maminku, jak šila prádlo po nocích a jak se všichni čtyři bratři museli přičiňovat, aby mamince pomohli uhájit živobytí. S humorem vyprávěl, jak nosíval velké pecny chleba z vnitřního města pražského, kde byl chléb lacinější, než na Smíchově, a aby ušetřil krejcar za most, dělal vždy velkou okliku až přes Karlův most. A když mu bylo 11 let, přiučoval již hocha o jeden a půl roku staršího. Na Smíchově po smrti otcově hoši s maminkou bydleli u příbuzných. Na Smíchově (nikoliv ve Dvoře Králové, jak omylem kdysi bylo napsáno také ve Vůdci), se také br. náčelník narodil, 5. září 1876, v domě rodiny Havlíkových. Neboť maminka jeho byla Ludmila, rozená Havlíková. Byla dcera mlynáře a byla ze třinácti dětí, z nichž jenom jedno záhy zemřelo, a ostatní se všichni dožili velkého věku. Otec maminky br. náčelníka, dědeček jeho, mlynář Havlík, začínal jako sekerník. Sekerníci byli řemeslníci, kteří uměli stavět a opravovat dřevěné vodní mlýny. Dědeček Havlík byl velmi dovedný řemeslník, pilný a podnikavý, který si vlastní rukou udělal všechno zařízení mlýna, i velké vodní kolo, a vlastní prací a přičinlivostí si po částech vybudoval celý mlýn. Tento mlýn dosud stojí v Dobřichovicích, ovšem již značně zvětšený a rozšířený o elektrárnu. Patří panu R. Havlíkovi. U dědečka mlynáře trávíval br. náčelník svoje chlapecké prázdniny a dobře se pamatoval, jak se svými bratry musel dědečkovi pomáhat při práci na různých přestavbách mlýna a i kameny nosit na stavbu jezu. Do obecné školy chodil malý Toník na Smíchově a tam také do gymnasia v letech 1888—1891. Učitelský ústav v Praze navštěvoval v roce 1892—1896 a složil maturitu s vyznamenáním. Pak si udělal ještě zkoušku z tělocviku pro vyučování na středních školách s velmi dobrým prospěchem. Po maturitě učil pět let na obecné škole, rok tělocviku na učitelském ústavu a současně na gymnasiu v Křemencově ulici, od r. 1901—1914 na reálce v Žižkově a od r. 1914 do 30. června 1937, kdy odešel do pense, na reálném gymnasiu v Křemencově ulici. Když jsme tak sedávali s br. náčelníkem, stočil se někdy hovor na přírodu a její krásy. A tu mne často překvapila náčelníkova znalost přírody, zvláště rostlin a jeho pěkné postřehy ze života zvířat. Tento zájem a cit pro přírodu projevil se prý u něho velmi záhy, spolu se zájmem o cestování. Vyprávěl mně jednou, jak s 9 zlatými, jež si sám vydělal, dovedl cestovat celé prázdniny. Bylo mu tehdy 18 let a šli společně několik kamarádů — členové pozdějšího pěveckého kvarteta. A nebyla to jen cesta ledajaká. Pěšky po celé Moravě, po Slovensku na Tatry a pak až do Budapešti a po Dunaj přes Moravu a Českomoravskou vysočinu opět domů. Sotva se stal podučitelem, šetřil a přičiňoval se, aby mohl o prázdninách poznat svět o kus dál. Prošel Itálií, podruhé Francií a Španělskem až do Alžíru, poznal Řecko, Palestinu a Egypt. Mnoho cestoval i později v mužném věku. V Anglii byl třikrát, v Itálii asi 27krát, byl ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Rumunsku, Polsku a naposledy v Rusku. Z této poslední cesty si přivezl zárodek zákeřné choroby — otravu streptokokkem, které jeho statné, atletické tělo marně se bránilo sedm týdnů, až se z ní vyvinul hnisavý zánět plic, jemuž br. náčelník podlehl. Již jako hoch br. náčelník rád zpíval. Na učitelském ústavě si začal školit hlas a zdokonalil se v dobrého pěvce. Byl rozeným hudebníkem. Zpěv a hudba staly se mu po celý život nejmilejší zábavou. Spolu s věrným kamarádem ze školy, učitelem Janem Novákem, pozdějším naším místonáčelníkem, a ještě se dvěma přáteli, Mikolášem a Černým, studovali mladí nadšenci hudbu komorní a klasickou a založili Učitelské kvarteto, později nazvané České pěvecké kvarteto. Svojsík v něm zpíval druhý baryton a byl jeho duší i srdcem. Uspořádali mnoho koncertů, a když sklízeli velké úspěchy i v cizině, ba až v Bulharsku a Turecku, odvážili se r. 1902 na cestu do Ameriky. Stála 320 K, což byla cena lístku do New Yorku — víc na ni mladý učitel Antonín Svojsík neměl. Ostatní si vydělal na koncertech a ještě přivezl peníze domů. [[Soubor:České pěvecké kvarteto.png|thumb|left|''Třetí vpravo Jan Novák, čtvrtý A. B. Svojsík.'']] S touto pěveckou činností souvisí i jeho jméno, jak se vždy podepisoval: A. B. Svojsík. To není Antonín Bohumil, jak jste obyčejně čítávali. Ono B. byla zkratka z pojmenování Benjamínek, jež dostal jako nejmladší člen kvarteta. Ponechal si je a podepisoval se vždy tímto uměleckým jménem A. B. Svojsík. Jeho plné jméno znělo Antonín František, jak je na jeho křestním listě. Za čtyři roky potom, 1905—1906 jelo učitelské kvarteto do Ameriky po druhé a tentokrát bylo celý rok na cestě kolem světa. Br. náčelník si z ní přivezl mnoho uměleckých památek, zvláště z Japonska, o němž uměl on i jeho zvěčnělý ušlechtilý bratr, páter Svojsík, velmi zajímavě vyprávěti. Sám také více než stokráte o Japonsku přednášel a měl soubor krásně kolorovaných diapositivů. Pěvecká činnost přivedla mladého Svojsíka záhy mezi české umělce do Umělecké besedy. Stal se brzy členem a později jednatelem jejího hudebního odboru. V té době i takoví umělci jako Vítězslav Novák a Suk neměli žádnou větší věc vytištěnu, jejich umělecká díla ležela v rukopisech v zásuvkách. Nebyl by to býval Svojsík, aby na tento stav neodpověděl činem. Vyžádal si do začátku 300 K a pustil se do vydávání nových věcí. Vyrostlo z toho veliké dílo. Svým promyšleným činem dal základ Hudební matici, vydavatelskému sdružení při Umělecké besedě, jež postupně vydala všechna velká česká hudební díla a představuje dnes hodnoty milionové. Není divu, že se iniciativní a vytrvalý Svojsík stal brzy jednatelem celé Umělecké besedy. Div je spíše, že jím byl úspěšně přes dvacet let, při veškeré té nadlidské práci ostatní. Jeho překypující energii a živelné touze po tvořivé činnosti nestačilo jedno povolání. Hudbě a zpěvu věnoval se i jako profesor hlavně o prázdninách. Později chodíval též se svými dětmi do obce Karlíka, asi 1 km cesty ze svého letního sídla Lety u Dobřichovic, kde v kostele hrával na varhany a zpíval. Chodil sem do posledka, ještě i o prázdninách, než odejel do Ruska. Zahradní domek v Letech koupil r. 1917 k vůli dětem. V něm trávíval se svojí rodinou prázdniny téměř po 21 let. Zabýval se hodně zahradou, velmi dobře znal květiny a stromy a pečlivě je ošetřoval. Obyčejně každé ráno a večer zahradu zaléval a přes den v ní stále něco kutil. Při tom míval ležet papírek na stole ve verandě, občas odešel od práce v zahradě, udělal si poznámku a šel zase dále pracovat. Jinak u sebe míval vždy svůj typický čtverečkovaný notýsek, v němž si drobným písmem, tak charakteristickým, poznamenával hesla, obyčejně jen slovem, nebo kratičkou větičkou, a důležité věci si označil elipsou. Plně spoléhal na svoji znamenitou paměť, jež opravdu byla obdivuhodná. Pamatoval dobře i jména a tváře. V Letech zabýval se br. náčelník přes den hodně zahradou, večer se však zpívalo a hrálo. Jeho choť, paní Julie Svojsíková, krásně hrála na klavír i zpívala a tak se vzájemně při zpěvu doprovázeli. Hudba a zpěv, to byla velká láska br. náčelníka i jeho ušlechtilé choti a jejich nejkrásnější zábava. Snad i to bylo symbolem jejich nade vše krásného rodinného života, že br. náčelník svoji jemnou, milovanou choť poznal na koncertě, jež Pěvecké kvarteto dávalo na Žofíně po svém návratu z cesty kolem světa 13. října 1906. Teprve podzimní zákeřná rána nelítostného osudu přervala roku 1938 tento akord šťastného rodinného života právě ve dnech, kdy všechna česká srdce se chvěla velkou bolestí… Přáli jsme mrtvému, že naší urážky v Mnichově už nezažil. Jednu věc právem vždy považoval br. náčelník v životě člověka za velmi důležitou: Být ve své věci skutečným odborníkem. A on sám jím v oboru tělovýchovy nesporně byl a bedlivě sledoval, co nového v tomto oboru přinášela cizina, aby byl stále dobře informován. Hned po maturitě vstoupil do Sokola. Již v 19 letech se stal náčelníkem jednoty ve Slivenci u Prahy a když se dostal na Smíchov, byl ve svých 23 letech zvolen náčelníkem župy Jungmannovy. V té době uspořádal závody, v nichž uplatnil své názory a jež Otčenáškem a Jindrou Vaníčkem zvlášť byly oceněny. Na Svojsíka vzpomínají všichni — odborníci i jeho žáci — jako na výborného učitele, který dovedl hodinu tělocviku sestavit poutavě a radostně s nevšedním smyslem a postřehem pro krásu, ladnost a rytmus plný života a vzruchu. Jistě k tomu přispívalo jeho velké nadání a vzdělání hudební. Právě proto, že byl na slovo vzatým odborníkem v tělovýchově, který dobře viděl i slabiny tehdejšího jejího provádění a bystře si při tom všímal, jaké směry a nové názory raženy jsou jinde, zvláště ve výchově mládeže, mohl později tak šťastným způsobem rozřešit tělovýchovu v hnutí skautském. Budoucí vývoj správně předvídal. Svojsík to byl, který vyvedl mládež ze zaprášených, těžkým vzduchem přeplněných tělocvičen do přírody, na palouky a do lesa, Svojsík svlékl mládež do plavek, poslal na celé týdny do táborů, Svojsík propagoval zásadu: mládeži co nejméně nářadí, za to hodně lehké atletiky, růzností, her a rozumného sportu bez honby za rekordy. A když už nářadí, tedy ne ohlazené a vyleštěné, ale překážkové nářadí, jak je dává příroda i s blátivým břehem potoků, drsnými větvemi stromů, kopřivami a bodláky, jak je potřebuje branná výchova. První, kdo upozornil br. náčelníka na skauting, byl inž. Meilbeck. Ten skoro celý život strávil v Anglii. Při jednom svém zájezdu do Čech r. 1911 vyprávěl br. náčelníkovi, že v Anglii vzniklo hnutí, jež je pro mládež mnohem významnější než Sokol. Líčení inženýrovo vyvolalo u br. náčelníka silný zájem, takže si vyžádal od něho stálé informace. Inž. Meilbeck posílal mu výstřižky z anglických novin a poslal mu i Baden-Powellovu knížku „Scouting for boys. Hned o prázdninách r. 1911 jel br. náčelník do Anglier vyhledal si skautské oddíly, chodil s nimi ven a do kluboven na schůzky. Byl nadšen krásou jejich života v přírodě, jejich energickým a přece ušlechtilým vystupováním, opravdovostí, s jakou konali svoji práci a plnili příkazy konání dobra. Sám jednou řekl: „Když jsem poznal tuto soustavu, byl jsem jí přímo očarován. Zejména uchvátil mne problém výchovy v přírodě." Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášf se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě — věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávali hrou, neboť i „život je velká hra". [[Soubor:Prakticka maturita chata.PNG]] Z této chaty vyšlo čsl. junáctví. Viděl a přesvědčil se již tenkrát, že skauting šťastně rozřešil ideály nejsmělejších reformátorů pedagogických a že zvlášť krásně rozřešil hledisko sociální. Konec léta tohoto roku 1911 ztrávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny „Vorlovny" pod hradem Lipnicí na Českomoravské Vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. V březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu bratrem své paní p. Adolfem Stránským, knihu Scouting for boys. V té době již byl v písemném spojení s Baden-Powellem. Přemýšlel, co lze z výchovy mládeže směru Baden-Powellova s úspěchem převzít pro poměry české, co opět z amerického směru Setonova, neboť i toto hnutí již znal. Tak tvořil samostatně nové směrnice pro skauting český, zasazený do naší tradice, naší přírody, našich potřeb a našeho národního programu. Je zbytečnou zlomyslností vytýkat junáctví, že mělo cizí vzor. Také Tyršovi bylo vzorem turnerství a přece vytvořil sokolství. Není rozhodující, co bylo vzorem, rozhodujícím je, co z toho bylo samostatně vytvořeno, a to bylo české národní junáctví. Hned po prázdninách sestavil si br. náčelník oddíl ze žáků žižkovské reálky a konal s nimi skautské vycházky do pražského okolí, hlavně do Radotína a Prokopského údolí. Navštívil i některé vynikající muže, prof. Dr. Čadu, Dr. Kramáře, Klofáče, Soukupa, prof. Dr. Masaryka, Al. Jiráska, insp. Klenku, a radilb se s nimi o novém směru výchovy české mládeže. Chtěl původně, aby Sokol zavedl skauting jako novou výchovu pro mládež, lepší v náplni i metodě, než jí dosud poskytoval. Vycházel přitom z fakta, že Tyrš se nezabýval tělocvikem žen ani mládeže a že současná výchova sokolního dorostu byla jen pouhá kopie tělocviku dospělých a pro všestrannou výchovu, jakou česká mládež bude stále více potřebovat, že je současná výchova sokolského dorostu příliš nízká a jednostranná. Bylo vřelým přáním sokolníků, aby Sokol zavedl pro svůj dorost výchovu junáckou. Proto ještě dřív, než slovo skaut bylo v Čechách napsáno, jednal s předáky sokolskými. Vaníček a Heller se dívali na skauting celkem příznivě, namítali však, že je potřebí vydat o tom nejprve českou knížku, aby si to mohli i jiní prostudovat. Svojsík přednášel v Pražském Sokole, i pro veřejnost. Uveřejňoval informativní články. Aga Heller měl však později s náčelnictvem ČOS referát v tomto smyslu: Když se to daří Svojsíkovi, nemusí se to dařit jiným. Počkejme, až budou vydány knížky a budou zkušenosti. Tím byl skauting v Sokole odmítnut. Svojsík vydal jako první intormační brožuru 1. února 1912 spisek „Český Skaut" a hned začal psát základní knihu o junácké výchově mládeže. Vyžádal si do ní příspěvky našich vynikajících lidí na určitá témata. Mám o těch věcech z vypravování br. náčelníka hodně poznámek, nemohu však o všem psát. Jen aspoň jeden zajímavý rozhovor uvedu, jejž jsem si zaznamenal doslovně. Br. náčelník navštívil s prosbou o příspěvek i profesora Thómayera. Thomayer v jádře souhlasil, ale vyslovil pochyby: „Proč vlastně nejvíc chcete ten skauting, co je v něm hlavní?" „Vychovávat charakter!" „Kolik je Vám let?" „Třicetšest." „To jste ještě mladý, ale starý dost, abyste věděl, že to u nás nepůjde — nenajdete na to lidi. Ale co, mně je už za tejden 60 let — já Vám ten článek napíšu, ale tohle si tam tak trochu dám..." A také dal. Nadšeně uvítal skauting také náš vynikající pedagog univ. prof. Čáda. Když mu Svojsík vyložil podstatu a cíle hnutí, Čáda slíbil veškerou podporu. „To je skvěle udělaný výchovný systém, nic lepšího neznám. To ani není možné, aby to udělat anglický generál. Uvážil jste ale, že to znamená, věnovat tomu život?" „Jsem odhodlán" byla jasná odpověď Svojsíkova. — Čáda slib dodržel a účinně až do konce svého života skauting podporoval. V březnu 1913 přednášel „O velké výchovné hodnotě skautingu" a zhodnotil jej jako ideální výchovu mládeže. Stejně příznivě přijali hnutí Dr. Drtina a Dr. Kramář, který kladl důraz hlavně na výchovu charakteru, stejně jako Svojsík, který sám byl všem junákům zářivým vzorem. Ryzost charakteru byla pro něho vždy první, co u něho rozhodovalo. Nejednou jasně to řekl, že junáctví je zkušebním kamenem charakterů a dějiny junáckého hnutí plně to jednou potvrdí... obrázek U Prokopa r. 1912. Přes zimu psal Svojsík „Základy junáctví", uveřejňoval o něm články v novinách a přednášel. Jméno junák pro české skauty navrhoval zem. šk. insp, Fr. Bílý, který od prvních počátků byl příznivcem tohoto hnutí. Na jaře 1912 konal br. náčelník vycházky hlavně do Prokopského údolí, kde vždy postavili velký zvonový stan a dvě „áčka" a vařili v kotli. První veřejná služba, kterou skauti konali, byla pořadatelská služba při představeních národního divadla V Šárce. V březnu uspořádal Svojsík první kurs pro skautské vůdce v Praze, z něhož vyšlo asi 20 frekventantů. V květnu 1912 vyšly „Základy junáctví", k nimž obálku nakreslil Mikuláš Aleš. Brzy byl br. Svojsík udán u rakouských úřadů, že v Základech není zdůrazněna „Kaisertreu", ba že je vůbec vynechána. Zachránil jej Dr. Kramář a tehdejší místodržitel kníže Thun. V obrázkovém časopise Českém světě, roč. VIII., sešit 25, z r. 1912 po prvé je u nás uveřejněna fotografie B. Powella s tímto označením: Sir Robert Baden-Powell, moderní reformátor výchovy mládeže — skautingu —, kterou pod jménem junáctví u nás prof. Svojsík v život uvádí. O prázdninách 1912 po prvé br. Svojsík tábořil s oddílem hochů pod hradem Lipnicí. Fotografie této prvé cesty do prvního skautského tábora v Čechách byly svého času vydány tiskem. Br. náčelník má na nich ještě širokou „kumštýřskou" vázanku. Mezi 13 účastníky, kteří táhli po 4 dny 3 q těžkou dvoukolovou káru, naloženou táborovou výbavou, přes 100 km na tábořiště, byl i dlouholetý tajemník Svazu Junáků Skautů a dnešní vedoucí junácké Edice br. Jar. Novák. Když začali stavět tábor, přiběhla k panu lesnímu jedna bába z okolí, celá udýchaná: „Pane lesní, na potoce maj cikány. Napočítala jsem jich tam šestnáct bez ženskejch. Jakživa jsem takovou partaj neviděla pohromadě." Postavili na mýtině zvonový stan a do půlkruhu několik jehlanů a dvojáků z rakouských pláten přímo na zem, bez podsad, jež jsou vynálezem o rok pozdějším. Ke studánce a ke sklepu postavili přes potok mostek z tyčkoviny. Všechno, i vaření, si obstarávali sami. Tábor se zdařil, obavy nedůvěřivců byly vyvráceny. Snímky z něho jsou otištěny v brožuře „Den v táboře junáků", jež vyšla r. 1913. Byly tu první přímé zkušenosti ve větším měřítku, a proto v lednu 1913 uspořádal br. Svojsík vůdcovský kurs, z něhož vyšlo 40 účastníků. V květnovém čísle Českého světa r. 1913 uveřejnil br. náčelník 5 fotografií „Hry a cvičení junáků-skautů z družin prof. A. B. Svojsíka v Lesních táborech". (Podle fotografií, jež od br. náčelníka mám, zjišťuji, že jsou to snímky z Prokopského údolí, dělané na vycházkách z jara 1912, na nichž byl i první vůdcovský kurs. — Postupně vzniklo v Praze 19 oddílů, z nichž 13 mělo pak o prázdninách 1913 tábory. Již před tím br. náčelník přednášel v některých místech o skautingu a tak i na venkově vznikaly první oddíly: v Jičíně, Domažlicích, Třebechovicích p. Orebem, Nymburce, a tyto oddíly již také o prázdninách 1913 tábořily. Tábořil jsem s jičínským oddílem na Potštýně — ty vzpomínky jsou dodnes živé a krásné. V září 1913 uspořádal br. Svojsík první veřejný tábor na Císařském ostrově. Na něm byly již některé stany s dřevěnými podsadami, postelemi, stolkem i policí. Skauti na kamnech z cihel zrobených připravovali cikánskou pečeni a lívance a dávali ochutnat návštěvníkům, aby se maminky nebály pustit hochy tábořit, „že budou mít hlad". Byla tu i první skautská výstavka a truhlářská dílna. Nedůvěra maminek k novému směru výchovy mizela a přihlášek do skautských oddílů rychle přibývalo. Tenkráte to byl velký úspěch! Přesvědčit, že kluk může spát pod stanem v lese a nemusí být za zavřenými okny pod peřinou... Poněvadž Sokol junáctví nepřijal, musel se br. Svojsík starat o jeho samostatnou organisaci. Stalo se tak ve formě Skautského odboru při Svazu spolků a přátel pro tělesnou výchovu. Brzy však měl skautský odbor daleko větší agendu nežli celý Svaz a proto br. Svojsík založil na ustavující hromadě 15. června 1914 samostatný skautský spolek „Junák — český skaut" po přednášce, kterou měl v Obecném domě 5. května 1914. Prvním starostou byl městský fysik Dr. Čeněk Klika. Scházeli jsme se k schůzím v městském fysikátě na Staré rychtě v Rytířské ulici. Jako odznak nosili jsme tenkráte kovové trojúhelníky s postavou řeckého atleta a nápisem: Junák — český skaut. Mám dodnes svůj vůdcovský odznak, jejž mně připínal sám br. Svojsík — tehdy vrchní vůdce —, jako nejdražší skautskou památku. Do nejslibnějšího vývoje českého junáctví hned na jeho počátku zasáhla však rušivě světová válka. Br. Svojsík dal skauty k disposici pro účely humánní, hlavně ve službách Červeného kříže, ne však pro účely válečné. Ač ve válce, staral se br. náčelník hned na počátku hnutí i o dívčí skauting. Svolal na 11. ledna 1915 schůzi s programem „Skautská výchova dívčí", na níž založil „Odbor pro dívčí skauting spolku Junák—český skaut". První předsedkyní byla Dr. Berkovcová. V dubnu 1915 vyšla brožura Dr. Čeňka Kliky, jejímž obsahem byl proslov, který měl Dr. Klika, pražský fysik, jako úvod k Svojsíkově přednášce v květnu 1914. A v tomto roce, ve válce a v rakouské persekuci, odvážil se Svojsík vydávat časopis Junák a udržel jej přes celou válku. Dnes má už 29. ročník a před válkou byl uznáván za nejlepší časopis pro mládež. První číslo Junáka vyšlo 15. ledna 1915 a bylo celé sestaveno z prací junáků samých. Br. Svojsík jé začínal těmito úvodními slovy: "Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kdy jíně zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spolehajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti." Spolupracovníky br. Svojsíka v té době z těch, kteří dodnes nepřetržitě pracují, byli vůdcové: Jaroslav Novák, SL Řehák a sestra Koseová. Jeho skauty již tehdy, pokud vím, bratří: VI. Herles, K. Kulhánek, Sláva Bursík, J. Charvát, J. Řeháček, L. Filip, R. Plajner a VI. Wildman. Br. Svojsík sám za první rok činnosti spolku Junák — český skaut přednášel o junácké výchově pětačtyřicetkrát. Na jaře 1915 o Svatodušních svátcích byl v Klamovce v Praze první větší tábor skautský a slavnost ve prospěch Červeného Kříže. Br. náčelník svěřil mně jeho vybudování a praktické vedení jako svému zástupci. Tenkráte nám dost starostí způsobilo umístění a problém táboření dívek. Neboť póprve se tu veřejnosti představil i oddíl skautek, vedený Dr. Berkovcovou, jehož členkami byly i ses. Milčicová a Vlasta Štěpánová (dnes ses. náčelní Koseová). Kdo prožil první světovou válku, ví, jak těžké doby byly již v roce 1916. Neodradily však br. náčelníka, aby se svým 18. oddílem, jehož byl vůdcem, netábořil opět pod Lipnicí asi s 25 skauty. V tomto táboře byl poprvé i Jiří Wolker, v něm napsal svůj krásný skautský deník. Válka zabrzdila vývoj skautingu, avšak neudusila, třebaže jsme my vůdcové oddílů jéden za druhým museli na vojnu a do pole. Br. náčelník byl však s některými z nás ve stálém písemném styku. Od podzima 1915 byl jsem také tři roky ve válce. A vím, že to bude za mnohé, když na tomto místě vděčně poděkují br. Svojsíkóvi, že nás, své skauty, zachránil od mnohého strádání a utrpení tělesného. A zač jsme mu ještě vděčnější, že zásady skautské, jež on nám do srdcí vložil, nedaly nám klesnout ani tam, kde kalný proud kolem nás strhoval i lidi íntéligéntní. Není druhé výchovy, jež by tak hluboko dovedla zasáhnout v mravní základ charakteru budoucího muže, jako je výchova junácká. Asi 300 skautů se udrželo v Praze přes Válku a ti se na jediné zavolání Svojsíkovo dostavili 28. října 1918 do služby Národního výboru. Můžéme být právem hrdi na četná prohlášení o skautech z té doby, jimiž jim bylo uznáno od nejpovolanějších osob a institucí, že konali svoji službu vzorně, vytrvale a spolehlivě. Byli prvními poštovními poslíčky republiky, doručovali veškerou korespondenci Národního výboru. I první poštovní známky Čsl. Republiky byly známky skautské. Frankovala se jimi v úředním skautském poštovním úřadě při Národním výboru všecka korespondence Národního výboru. Tenkrát bř. Fučík prohlásil Svojsíkovi: Chovají se ti hoši vzorně, odvolám vše, co jsem kdy o skautingu nepříznivého napsal. Národní listy z 29. října 1918 napsaly v obsáhlém článku o práci V Národním výboru v Harrachovském paláci o skautech toto: „... Není lehké sem vníknouti. Malý, pevný řetězec skautů zastaví každého návštěvníka, každého bez výjimky. Musí se legitimovati, říci kdo je, v jáké věci přichází, ke komu. Je-li oprávněn, ochotně je' vpuštěn s pokynem kam, na koho. Kterýkoli hodnostář státní, či vojenský ze včerejška je nucen se tu legifimovati bystrému skautovi. Při tom jde všechno rychle a hladce." Popisována je ještě agenda v přízemí a v prvním poschodí a článek pak pakračuje: „I tady, jako všuder službu strážnou konají skauti, obstarávají posilky, od nejdůležitěj- ších věcí státních až po drobné službičky, jež vyžaduje shon a potřeba tisíce rukou — všecko lze svěřiti s bezpečností těmto bystrým, inteligentním hochům, jejichž horlivost je obdivuhodná a disciplina vzorná. Jejich hlavní vůdce, prof. Svojsík, může na ně býti pyšný!" Tahle pořadatelská služba už nám pak zůstala. Myslím, že bylo málo národních podniků po dlouhá léta, na nichž by naši hoši a děvčata radostně nepomáhali s kázní v srdci a s úsměvem na tváři. Junácká mládež vždy stála podle svého slibu připravena ke službě pro každou dobrou věc. A přece v prvních měsících naší samostatnosti prožil br. Svojsík kruté, zákeřné útoky na svoji osobní čest a na skauting. Bylo mu lidmi, kteří tušili velkou budoucnost skau¬tingu a chtěli jej dostat do svých rukou, záludně a zlomyslně vytýkáno rakušácfví. Stačilo, že dal skauty ve válce do služeb Červeného kříže, že musel jednat velmi obratně, aby je uchránil před rozpuštěním a že jako odpovědný činovník musel konat věci, jež mu byly nařízeny. — Vrátiv se z války, přišel jsem v Praze v prosinci 1918 do období nejprudších útoků podzemních i zjevných, jež vedlo proti němu několik lidí, kteří zklamali jeho důvěru. Znemožňovali mu práci, šeptanými pomluvami podráželi mu nohy. Viděl jsem, jak br. Svojsík tímto zkrucováním fakt trpí, jak těžce nese ohrožení svého díla, jež převedl přes nejhorší úskalí a jemuž se otvírá důležité pole činnosti v nových radostných poměrech. Svojsík znechucen a roztrpčen měl plné právo uspořit si všechnu tu bolest. Sto jiných by to bylo udělalo. Ne však on. Vytrval, nebof jsme se za něho postavili. Tenkrát poprvé jsem bojoval za Svojsíka a za jeho dílo, až jsem rozbil a skoncoval celé to předivo pomluv a podezírání tak, jak zasluhovalo. Přišly však nové starosti. Projevila se neblahá česká povaha, jež individualismus nepodřizuje zájmům celku, dává mu naopak výraz tříštěním sil. A tak vznikly nové, úplně samostatné organisace skautské: Skauti Baden-Powellovi, Psohlavci, Stychovi Skauti socialisti, Skauti DTJ, Děti přírody. Děti svobody, Skauti práce a j. Spolky a společky, která měnily jména a vedení, většina byla bez kázně a bez skutečné skautské činnosti. Br. Svojsík viděl nutnost udělat v tom pořádek a hlavně zamezit, aby se na účet dobré junácké výchovy nepáchaly nepřístojnosti od lidí, kteří o ní neměli ani ponětí, ač stáli v čele některých z těchto spolků. A tyto nepěkné zjevy poškozovaly dobré jméno skautů. Nebylo jeho úmyslem všechny skupiny dostat do spolku Junák -— český skaut. Věděl, že musí počítat s poměry, ačkoliv ideálem jeho byla a zůstala „velká jednotná národní organisace skautská", jak to prohlásil jasně na přednášce; v Obecním domě pražském 20. června 1920. Jeho snahou bylo dostat tyto skupiny alespoň k spolupráci, k vytvoření společného střediska. Navázal styky a jednání, trpělivě a ne¬únavně sledoval svůj cíl. Byl jsem s ním při všech jednáních, dlouho do noci jsme po schůzích ještě spolu chodili v Náplavní ulici, kde bydlel, a diskutovali nebo pracovali v jeho bytě. Někdy přitom býval také br. Jan Novák. Vím, jak; br. náčelníka tato práce vyčerpávala a přece každý den znova, plný energie, s rozhledem a předvídavostí pravého vůdce přišel s notesem nebo papírkem, plným poznámek a všechny nás podělil: „Slávku, to a to, Honzo (to byl br. Jan Novák), od Tebe bych potřeboval to a to, bratře Nováče (to byl br. tajemník), poznamenej si... a ovšem největší díl nechával vždy sobě. Pro dva bylo té práce dost a on ji konal den ode dne, rok po roce, plných 27 let. Hrdina práce, sta^ tečný muž — Bez intrik se neobešlo ani toto zakládání Svazu skautů. Hořko vzpomínat... Konečně po přednáškách br. náčelníka „Za český skauting", které měl v dubnu a v květnu 1919 v Obecním domě pražském, byl v červnu roku 1919 založen Svaz junáků skautů RČS. Br. Svojsík stal se jeho náčelníkem a při všech těch starostech si přidal ještě novou. Věděl, že nutným předpokladem organisačního i věcného úspěchu je časopis, určený činovníkům. Začal vydávat „V ů d c e", zprvu jako odbornou přílohu Skauta-Junáka, později jako časopis samostatný, který má dnes 23. ročník jako „Č i n o v n í k". Kolik článků do něho napsal a kolik nocí proseděl nad korekturami... S těmi mu často pomáhala i jeho obětavá choť. Od 5. ročníku převzal tyto starosti br. místonáčelník Jan Novák. Ten byl od prvních počátků skautingu velkou oporou br. náčelníka, věnoval se však více literární práci, překladům z cizí literatury, psal články a příručky a kritické postřehy a byl velmi dobrým řečníkem. Hned po převratu pokusil se br. náčelník opětovně získat Sokol pro zavedení junácké výchovy v žactvu a v dorostu. Přednášel, psal články, informoval na schůzích a pln naděje, že se tato reforma podaří, pustil se s br. Janem Novákem do nové, obsažné knihy „Základové skauting u", jež byla určena pro výchovu sokolského dorostu. Ovšem, br. Svojsík si nikdy nepředstavoval a nikdy tomu nerozuměl tak, že by stačilo vyjmout několik věcí ze skautské výchovy, na pr. vycházky, orientaci a táboření, přidat je k tělocviku a tím že by skautská výchova byla v Sokole provedena. Br. náčelník vždy mluvil, psal a uvažoval o junácké výchově v Sokole jako o věcném i výchovném celku, z něhož nelze vytrhat jen Části, neboť junáctví je výchova vnitřně záměrně tak skloubená a tak stoustavně navršující ve svém výchovném pásmu, že porušení této souvislosti je jejím znehodnocením. „Základové skautingu", krásné reformní dílo, přinášející nové myšlenky a nový život, byly napsány pro Sokol, zapadly však v něm bez ohlasu. Zůstaly ležet na Br. náčelník A. B. Svojsík a br. místonáčelník Jan Novák. skladě, kupovali je jen skauti. Vyšly r. 1920 s předmluvou br. Jindry Vanička, jemuž se však nepodařilo přesvědčit náčelnictvo ČOS a junáctví v Sokole zavést. Dr. Chalupný už tenkrát vytkl Sokolstvu jako velkou chybu, že odmítlo skauting — již podruhé. Br. náčelník ještě v roce 1922 doufal, že Sokol skauting žavede, a staral se o to. Když však viděl, že je všechno marné a že naopak jsou podnikány v Sokole útoky proti skautingu i na něho, ba že dochází i k potlačování skautingu který vždy ještě vyvedl »ej ze tmy ke světlu. 2e tomu tak bude, věřím pevně Rozmach skautingu přinesl nejvíce práce jemu. Začaly Lesní školy pro výchovu vůdců, župní srazy a slavnosti, venkov jej žádal na přednášky, v ústředí byly starostí hospodářské, jak unést náklad na propagaci, administrativu a písemnosti, starost s vhodnými místnostmi, přišly intervence a jednání s úřady, representační povinnosti, práce a zájezdy do ciziny spojené s členstvím ve světovém výboru skautském, a to vše leželo z největší části na bedrách Svojsíkových, on byl duší všeho. A při tom psal články, zprávy do novin, vydával a redigoval příručky, o všem věděl a prozřetelně řídil práci v ústředí i činnost výchovnou. Nepoznal jsem ve svém životě muže, který by dovedl v časovém rozpětí oněch 24 denních hodin a dnů roku vykonati větší kus práce a s větší houževnatou energií, než to dělal br. Svojsík po dlouhá léta den po dni, rok po roce. Bystrý a pohotový, věděl si rady vždy a ve všem a neznal mezí v práci pro svoje životní dílo — obdivuhodný muži Plným právem nosil zlatý odznak za čin junácký, neboť to je největším hrdinstvím, nést po léta tíhu odpovědnosti a břímě práce přes všechny ústrky a útoky, překážky a ne¬zdary, nepovolit, vytrvat, bojovat za své myšlenky a své dílo v pevné víře, že je to dobrá služba pro mládež milovaného národa Velkým vypjetím sil pro br. náčelníka a pro nás pro všechny byly Tábory slovanských skautů v červenci r. 1931 v Praze v Královské oboře, kdy bylo jíž 15.000 účastníků, z toho 3000 cizinců, a jež trvaly týden. Tyto slavnosti byly důstojnou oslavou dvaceti let československého skautingu. Přípravné práce vyžádaly si několikaměsíčního nadlidského úsilí a duší všeho byl ópět br. Svojsík. Pamatuji se, že jeden z jeho pověstných poznámkových notýsků padl jen ná tyto slavnosti. Tenkráte se všechny župy přičinily tak, že výsledek byl skvělou a radostnou přehlídkou záslužného díla, jež za dvacet let dokázal vytvořit apoštol nového náboženství mládeže, ušlechtilý prof. Svojsík. Všem účastníkům těchto krásných dnů zůstal slavnostní odznak, na němž je relief jeho hlavy, drahou upomínkou. Pohled na čtyřiadvacet ukázkových táborů v parku za výstavištěm, z nichž každý byl jiný, z jiného materialu a odlišné výstavby, byl nezapomenutelný. Tehdy br. náčelník ukázal veřejnosti a úřadům republiky zvlášť přesvědčivě, co dokáže mládež, když je dobře vedena. Od té doby také získal skauting i v úřadech republiky pevnou posici a byl po zásluze oceňován hlavně v těch ministerstvech, jež porozuměla, jakou to má před sebou mládež. Byl jsem velitelem ukázkových táborů, prožil jsem všechno od prvních přípravných počátků až do vybudování táborů a ještě dnes, po odstupu mnoha roků vidím, že do té doby, ani kdy potom nevykonala česká mládež díla většího, než bylo vykonáno na Slovanských táborech skautských v roce 1931. Kdo viděl tehdejší skautskou výstavu, tábory ukázkové a ubytovací a poznal činnost a život v nich, dá mně za pravdu. Byl to triumf Svojsikových ideí, vzrušující obraz mladistvé a strhující krásy tak rozmanité a kypící živelným projevem ducha i dovedné ruky, že jsem nikdy neviděl mládež v projevu mohutnějším a technicky vynalézavějším. Byl to i hospodářský podnik úctyhodných rozměrů a jistě i odvahy, neboť to byla práce s mládeží a finanční obrat byl přes 2 miliony korun, tenkrát! Snad již toto velké vypjetí sil, jež příprava slavností vyžadovala a pak i jiné vážné starosti hospodářské způsobily, že se ukázaly u br. náčelníka poruchy činnosti srdeční, jež vyžadovaly léčení v Poděbradech. Věrný jeho spolupracovník br. místoháčelník Jan Novák také se už necítil zdráv, i jeho srdce zle zlobilo. Statné tělo náčelníkovo a jeho houževnatá energie překonaly však choroby a přišly opět doby jasnější. Přibývalo uznání významu junácké výchovy, ukázalo se, že Svojsík viděl daleko dopředu a radil dobře. Zásluhy jeho oceněny byly čestnou cenou České akademie věd a umění i vysokými řády zahraničními. Junáckých oddílů přibývalo, rostly i úkoly skautingu a práce v ústředí. Nebylo Svojsíkovou vinou, že skauting se ujal s počátku jen ve městech. Svojsík však cítil tento svůj dluh mládeži venkovské a usiloval splatit jej. V jeho hlavě bylo ještě plno plánů a podnětů, jež jsme s ním probírali v rozhovorech po zasedáních náčelnictva, abychom si vytříbili problémy a ujasnili řešení. Rýsovaly se tu otázky velkých oddílů, výchovné jednotky stejného stáří, úzká spolupráce s ostatními organisacemi skautskými a případná reorganisace Svazu a jiné a jiné. A ze všeho vždy vyzařovala jeho pevná víra, že junáctvím můžeme vychovat nový typ mladého českého muže a české ženy, po nichž vlast naše volá jako po své záchraně a naději. Neboť junáctví je školou skutečného života pro všechny ty, kteří vědí, že nemohou spoléhat na nikoho, v mimo sebe a chtějí se uplatnit kvalitou své práce. Z jeho práce měly a budou mít prospěch statisíce české mládeže, jeho zásluhou budou rádi vzpomínat na radostně a účelně prožité mládí. Česká mládež nikdy mu nebude moci být dost vděčna za to, co pro ni vykonal. Však jí také rozuměl, jako nikdo druhý. Celý svůj život prožil mezi ní a to byl krásný úděl jeho života — A pak ještě jéden: Svojsík nejen pracoval, on tvořil, on poznal radost z tvůrčí práce, jež se dařila, radost, již nic nemůže nahradit — Je-li pravdou, že osud určuje pro velké úkoly muže vy¬volené, pak české junáctví našlo svého muže od první chvíle, kdy toto slovo bylo u nás po prvé vysloveno. O prázdninách 16. července 1938 odejel br. Svojsík do Ruska, aby se seznámil s výchovou mládeže ruské, když již výchovu v italské Balile poznal dokonale při svých četných zájezdech do Itálie k rodině své provdané dcery. Chtěl také z vlastního názoru poznat nové směry v ruské tělovýchově a způsob, jakým je organisována. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce, třebaže s velkým sebe¬zapřením a vrátil se, trápen stále velkou žízní, 2. srpna. Za týden ulehl s horečkami a pocitem velké únavy. Přes všechnu lékařskou péči horečky po pěti týdnech nebezpečně stou¬paly na 39.6°. Projevila se otrava streptokokkem. Dne 8. září převezen byl z Dobřichovic do svého pražského bytu a ve středu 14. září do sanatoria v Podolí. Slunce jasně svítilo na jeho horečkou se lesknoucí oči, když naposledy viděl květy a přírodu — lékaři zatím připravovali v pokoji č. 103 novou transfusi krve Marně. Horečky stoupaly, dech se krátil, začínal zápal plic. Zmítán vysokými horečkami, blouznil a volal: „Stojím tu, šedesátiletý člověk, tolik práce..." „Potkáváte chlapce a jeho oči září..." „Rád bych, když mne ale nechtějí pustit 4.." „Snad si to rozmyslí, je to ohromná zodpovědnost, způsobit utrpení tolika liclem . „Já už jsem tak unaven, ale myslím, že náš úkol a naše volání k celému kulturnímu světu pomůže. Děkuji, s Bohem. •.“ „Uvidíte, že takový život v lesích zaujme každého… „Prosím Jana Nováka — z nejtěžších dob, které jsme prožívali…“ „Já jsem zvyklý pracovat, ne koukat…“ „Mládež nechte, ta ať si hlavně pracuje " „Nic neodkládejte, kde máte větší celky, zachovejte je pohromadě… S Bohem…“ „Každý konej dnes svoji povinnost…“ Volal z horeček a byl to program a odkaz — Bojoval statečně, jako celý svůj život. Slunce zalévalo jeho pokoj jasným světlem, zákeřný osud však chystal už svoji smrtící ránu. Dopadla 17. září, v sobotu, v 9 hodin do¬poledne… Majestát Smrti zastavil tep jeho srdce a rozmach křídel jeho ducha. S hrdlem bolestí sevřeným stáli jsme u úmrtního lože a nemohli uvěřit… V neděli dopoledne provázel jsem rodinu k rakvi milovaného Náčelníka, abych se s ním naposledy rozloučil a v tichu síně krematoria nad jeho drahou hlavou přísahal za nás za všechny, že jeho životní dílo neopustíme, s věrnou oddaností o ně pečovat budeme a ze všech svých sil se při¬činíme o jeho rozkvět a ušlechtilé poslání. Pohřeb br. náčelníka od sv. Ludmily via Vinohradech. Chvějící se rukou sejmul jsem s prsou náčelníkových jeho čestné odznaky a na srdce jsem mu položil český granát jako pozdrav drahé české země, jež krůpějím své krve dala ztuh¬nout v ohnivý drahokam vzácné krásy a ušlechtilosti. Drahokamem, jiskřícím ohněm nadšení, bylo i srdce náčelníkovo. Ani poslední dlouhý pohled do tváře milovaného učitele a přítele nemohl odvrátiti chvíli nade vše smutnou… Se syny Jiřím a Toníkem zvedáme víko rakve a uzavíráme kovový stan, v němž bude spát svůj věčný sen první český skaut, Velký Náčelník-Zakladatel. — Tři tisíce junáckých srdcí doprovodilo svého náčelníka na památný hřbitov vyšehradský, v jehož posvátné půdě dřímou věčný sen nejlepší synové a dcery českého národa. Br. starosta Dr. Charvát a br. místonáčelník Jan Novák řekli za nás za Všechny, jaká bolest svírala naše duše nad odchodem našeho náčelníka v době pro národ náš tak osudově těžké… a341697e16a2cffcb99c0a1520427bda8655568b 402 356 2012-11-06T21:00:59Z Stepan 2 '''Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík.''' Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl rozeným skautem svými vlastnostmi, svým životem, celou svou bytostí. Od útlého mládí byl nucen spoléhat především na vlastní síly a schopnosti, neboť otce ztratil br. náčelník už v dětském věku, takže se na něho nepamatoval. Malému Toníkovi byly teprve 3 roky, když mu otec zemřel ve věku 45 let na zánět plic. Byl okresním tajemníkem ve Dvoře Králové a tam je také pochován. Když ta hrozná rána dopadla, nejstaršímu z ostatních tří dětí, Aloisi Svojsíkovi, pozdějšímu knězi a cestovateli, bylo pět a půl roku. Nejmladšímu Gustavovi byly tři měsíce. Tak tu zůstala maminka br. náčelníka se čtyřmi drobnými dětmi a s pensí 30 zlatých měsíčně. Statečná žena však neklesla pod tíhou neštěstí, dovedla se obětavě probíjet těžkým životem a dovedla při tom vychovat čtyři vzorné syny. Mladší bratr náčelníkův, JUDr. František Svojsík, byl advokátem a nejmladší bratr, Gustav, byl operním pěvcem a koncertním ředitelem. Bratr náčelník vypravoval mně několikrát o svém dětství i pozdějším životě a vždy při tom s hlubokou úctou a láskou vzpomínal na svoji maminku, jak šila prádlo po nocích a jak se všichni čtyři bratři museli přičiňovat, aby mamince pomohli uhájit živobytí. S humorem vyprávěl, jak nosíval velké pecny chleba z vnitřního města pražského, kde byl chléb lacinější, než na Smíchově, a aby ušetřil krejcar za most, dělal vždy velkou okliku až přes Karlův most. A když mu bylo 11 let, přiučoval již hocha o jeden a půl roku staršího. Na Smíchově po smrti otcově hoši s maminkou bydleli u příbuzných. Na Smíchově (nikoliv ve Dvoře Králové, jak omylem kdysi bylo napsáno také ve Vůdci), se také br. náčelník narodil, 5. září 1876, v domě rodiny Havlíkových. Neboť maminka jeho byla Ludmila, rozená Havlíková. Byla dcera mlynáře a byla ze třinácti dětí, z nichž jenom jedno záhy zemřelo, a ostatní se všichni dožili velkého věku. Otec maminky br. náčelníka, dědeček jeho, mlynář Havlík, začínal jako sekerník. Sekerníci byli řemeslníci, kteří uměli stavět a opravovat dřevěné vodní mlýny. Dědeček Havlík byl velmi dovedný řemeslník, pilný a podnikavý, který si vlastní rukou udělal všechno zařízení mlýna, i velké vodní kolo, a vlastní prací a přičinlivostí si po částech vybudoval celý mlýn. Tento mlýn dosud stojí v Dobřichovicích, ovšem již značně zvětšený a rozšířený o elektrárnu. Patří panu R. Havlíkovi. U dědečka mlynáře trávíval br. náčelník svoje chlapecké prázdniny a dobře se pamatoval, jak se svými bratry musel dědečkovi pomáhat při práci na různých přestavbách mlýna a i kameny nosit na stavbu jezu. Do obecné školy chodil malý Toník na Smíchově a tam také do gymnasia v letech 1888—1891. Učitelský ústav v Praze navštěvoval v roce 1892—1896 a složil maturitu s vyznamenáním. Pak si udělal ještě zkoušku z tělocviku pro vyučování na středních školách s velmi dobrým prospěchem. Po maturitě učil pět let na obecné škole, rok tělocviku na učitelském ústavu a současně na gymnasiu v Křemencově ulici, od r. 1901—1914 na reálce v Žižkově a od r. 1914 do 30. června 1937, kdy odešel do pense, na reálném gymnasiu v Křemencově ulici. Když jsme tak sedávali s br. náčelníkem, stočil se někdy hovor na přírodu a její krásy. A tu mne často překvapila náčelníkova znalost přírody, zvláště rostlin a jeho pěkné postřehy ze života zvířat. Tento zájem a cit pro přírodu projevil se prý u něho velmi záhy, spolu se zájmem o cestování. Vyprávěl mně jednou, jak s 9 zlatými, jež si sám vydělal, dovedl cestovat celé prázdniny. Bylo mu tehdy 18 let a šli společně několik kamarádů — členové pozdějšího pěveckého kvarteta. A nebyla to jen cesta ledajaká. Pěšky po celé Moravě, po Slovensku na Tatry a pak až do Budapešti a po Dunaj přes Moravu a Českomoravskou vysočinu opět domů. Sotva se stal podučitelem, šetřil a přičiňoval se, aby mohl o prázdninách poznat svět o kus dál. Prošel Itálií, podruhé Francií a Španělskem až do Alžíru, poznal Řecko, Palestinu a Egypt. Mnoho cestoval i později v mužném věku. V Anglii byl třikrát, v Itálii asi 27krát, byl ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Rumunsku, Polsku a naposledy v Rusku. Z této poslední cesty si přivezl zárodek zákeřné choroby — otravu streptokokkem, které jeho statné, atletické tělo marně se bránilo sedm týdnů, až se z ní vyvinul hnisavý zánět plic, jemuž br. náčelník podlehl. Již jako hoch br. náčelník rád zpíval. Na učitelském ústavě si začal školit hlas a zdokonalil se v dobrého pěvce. Byl rozeným hudebníkem. Zpěv a hudba staly se mu po celý život nejmilejší zábavou. Spolu s věrným kamarádem ze školy, učitelem Janem Novákem, pozdějším naším místonáčelníkem, a ještě se dvěma přáteli, Mikolášem a Černým, studovali mladí nadšenci hudbu komorní a klasickou a založili Učitelské kvarteto, později nazvané České pěvecké kvarteto. Svojsík v něm zpíval druhý baryton a byl jeho duší i srdcem. Uspořádali mnoho koncertů, a když sklízeli velké úspěchy i v cizině, ba až v Bulharsku a Turecku, odvážili se r. 1902 na cestu do Ameriky. Stála 320 K, což byla cena lístku do New Yorku — víc na ni mladý učitel Antonín Svojsík neměl. Ostatní si vydělal na koncertech a ještě přivezl peníze domů. [[Soubor:České pěvecké kvarteto.png|thumb|left|''Třetí vpravo Jan Novák, čtvrtý A. B. Svojsík.'']] S touto pěveckou činností souvisí i jeho jméno, jak se vždy podepisoval: A. B. Svojsík. To není Antonín Bohumil, jak jste obyčejně čítávali. Ono B. byla zkratka z pojmenování Benjamínek, jež dostal jako nejmladší člen kvarteta. Ponechal si je a podepisoval se vždy tímto uměleckým jménem A. B. Svojsík. Jeho plné jméno znělo Antonín František, jak je na jeho křestním listě. Za čtyři roky potom, 1905—1906 jelo učitelské kvarteto do Ameriky po druhé a tentokrát bylo celý rok na cestě kolem světa. Br. náčelník si z ní přivezl mnoho uměleckých památek, zvláště z Japonska, o němž uměl on i jeho zvěčnělý ušlechtilý bratr, páter Svojsík, velmi zajímavě vyprávěti. Sám také více než stokráte o Japonsku přednášel a měl soubor krásně kolorovaných diapositivů. Pěvecká činnost přivedla mladého Svojsíka záhy mezi české umělce do Umělecké besedy. Stal se brzy členem a později jednatelem jejího hudebního odboru. V té době i takoví umělci jako Vítězslav Novák a Suk neměli žádnou větší věc vytištěnu, jejich umělecká díla ležela v rukopisech v zásuvkách. Nebyl by to býval Svojsík, aby na tento stav neodpověděl činem. Vyžádal si do začátku 300 K a pustil se do vydávání nových věcí. Vyrostlo z toho veliké dílo. Svým promyšleným činem dal základ Hudební matici, vydavatelskému sdružení při Umělecké besedě, jež postupně vydala všechna velká česká hudební díla a představuje dnes hodnoty milionové. Není divu, že se iniciativní a vytrvalý Svojsík stal brzy jednatelem celé Umělecké besedy. Div je spíše, že jím byl úspěšně přes dvacet let, při veškeré té nadlidské práci ostatní. Jeho překypující energii a živelné touze po tvořivé činnosti nestačilo jedno povolání. Hudbě a zpěvu věnoval se i jako profesor hlavně o prázdninách. Později chodíval též se svými dětmi do obce Karlíka, asi 1 km cesty ze svého letního sídla Lety u Dobřichovic, kde v kostele hrával na varhany a zpíval. Chodil sem do posledka, ještě i o prázdninách, než odejel do Ruska. Zahradní domek v Letech koupil r. 1917 k vůli dětem. V něm trávíval se svojí rodinou prázdniny téměř po 21 let. Zabýval se hodně zahradou, velmi dobře znal květiny a stromy a pečlivě je ošetřoval. Obyčejně každé ráno a večeř zahradu zaléval a přes den v ní stále něco kutil. Při tom míval ležet papírek na stole ve verandě, občas odešel od práce v zahradě, udělal si po¬známku a šel zase dále pracovat. Jinak u sebe míval vždy svůj typický čtverečkovaný notýsek, v němž si drobným písmem, tak charakteristickým, poznamenával hesla, obyčejně jen slovem, nebo kratičkou větičkou, a důležité věci si označil elipsou. Plně spoléhal na svoji znamenitou paměť, jež opravdu byla obdivuhodná. Pamatoval dobře i jména a tváře. V Letech zabýval se br. náčelník přes den hodně zahradou, večer se však zpívalo a hrálo. Jeho choť, paní Julie Svojsíková, krásně hrála na klavír i zpívala a tak se vzájemně při zpěvu doprovázeli. Hudba a zpěv, to byla velká láska br. náčelníka i jeho ušlechtilé choti a jejich nejkrásnější zábava. Snad i to bylo symbolem jejich nade vše krásného rodinného života, že br. náčelník svoji jemnou, milovanou choť poznal na koncertě, jež Pěvecké kvarteto dávalo na Zotíně po svém návratu z cesty kolem světa 13. října 1906. Teprve podzimní zákeřná rána nelítostného osudu přervala roku 1938 tento akord šťastného rodinného života právě ve dnech, kdy všechna česká srdce se chvěla velkou bolestí… Přáli jsme mrtvému, že naší urážky v Mnichově už nezažil. Jednu věc právem vždy považoval br. náčelník v životě člověka za velmi důležitou: Být ve své věci skutečným odborníkem. A on sám jím v oboru tělovýchovy nesporně byl a bedlivě sledoval, co nového v tomto oboru přinášela cizina, aby byl stále dobře informován. Hned po maturitě vstoupil do Sokola. Již v 19 letech se stal náčelníkem jednoty ve Slivenci u Prahy a když se dostal na Smíchov, byl ve svých 23 letech zvolen náčelníkem župy Jungmannovy. V té době uspořádal závody, v nichž uplatnil své názory a jež Otčenáškem a Jindrou Vaníčkem zvlášť byly oceněny. Na Svojsíka vzpomínají všichni — odborníci i jeho žáci — jako na výborného učitele, který dovedl hodinu tělocviku sestavit poutavě a radostnis nevšedním smyslem a postřehem pro krásu, ladnost a rytmus plný života a vzruchu. Jistě k tomu přispívalo jeho velké nadání a vzdělání hudební. Právě proto, že byl na slovo vzatým odborníkem v tělovýchově, který dobře viděl i slabiny tehdejšího jejího provádění a bystře si při tom všímal, jaké směry a nové názory raženy jsou jinde, zvláště ve výchově mládeže, mohl později fakt šťastným způsobem rozřešit tělovýchovu v hnutí skaut-ském. Budoucí vývoj správně předvídal. Svojsík to byl, který vyvedl mládež ze zaprášených, těžkým vzduchem přeplněných tělocvičen do přírody, na palouky a do lesa, Svojsík svlékl mládež do plavek, poslal na celé týdny do táborů, Svojsík propagoval zásadu: mládeži co nejméně nářadí, za to hodně lehké atletiky, růzností, her a rozumného sportu bez honby za rekordy. A když už nářadí, tedy ne ohlazené a vyleštěné, ale překážkové nářadí, jak je dává příroda i s blátivým břehem potoků, drsnými větvemi stromů, kopřivami a bodláky, jak je potřebuje branná výchova. První, kdo upozornil br. náčelníka na skauting, byl inž. Meilbeck. Ten skoro celý život strávil v Anglii. Při jednom svém zájezdu do Čech r. 1911 vyprávěl br. náčelníkovi, že v Anglii vzniklo hnutí, jež je pro mládež mnohem významnější než Sokol. Líčení inženýrovo vyvolalo u br. náčelníka silný zájem, takže si vyžádal od něho stálé informace. Inž. Meilbeck posílal mu výstřižky z anglických novin a poslal mu i Baden-Powellovu knížku „Scouting for boys". Hned o prázdninách r. 1911 jel br. náčelník do Anglier vyhledal si skautské oddíly, chodil s nimi ven a do kluboven na schůzky. Byl nadšen krásou jejich života v přírodě, jejich energickým a přece ušlechtilým vystupováním, opravdovostí, s jakou konali svoji práci a plnili příkazy konání dobra. Sám jednou řekl: „Když jsem poznal tuto soustavu, byl jsem jí přímo očarován. Zejména uchvátil mne problém výchovy v přírodě." Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášf se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě — věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávali hrou, neboť i „život je velká hra". [[Soubor:Prakticka maturita chata.PNG]] Z této chaty vyšlo čsl. junáctví. Viděl a přesvědčil se již tenkrát, že skauting šťastně rozřešil ideály nejsmělejších reformátorů pedagogických a že zvlášť krásně rozřešil hledisko sociální. Konec léta tohoto roku 1911 ztrávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny „Vorlovny" pod hradem Lipnicí na Českomoravské Vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. V březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu bratrem své paní p. Adolfem Stránským, knihu Scouting for boys. V té době již byl v písemném spojení s Baden-Powellem. Přemýšlel, co lze z výchovy mládeže směru Baden-Powellova s úspěchem převzít pro poměry české, co opět z amerického směru Setonova, neboť i toto hnutí již znal. Tak tvořil samostatně nové směrnice pro skauting český, zasazený do naší tradice, naší přírody, našich potřeb a našeho národního programu. Je zbytečnou zlomyslností vytýkat junáctví, že mělo cizí vzor. Také Tyršovi bylo vzorem turnerství a přece vytvořil sokolství. Není rozhodující, co bylo vzorem, rozhodujícím je, co z toho bylo samostatně vytvořeno, a to bylo české národní junáctví. Hned po prázdninách sestavil si br. náčelník oddíl ze žáků žižkovské reálky a konal s nimi skautské vycházky do pražského okolí, hlavně do Radotína a Prokopského údolí. Navštívil i některé vynikající muže, prof. Dr. Čadu, Dr. Kramáře, Klofáče, Soukupa, prof. Dr. Masaryka, Al. Jiráska, insp. Klenku, a radilb se s nimi o novém směru výchovy české mládeže. Chtěl původně, aby Sokol zavedl skauting jako novou výchovu pro mládež, lepší v náplni i metodě, než jí dosud poskytoval. Vycházel přitom z fakta, že Tyrš se nezabýval tělocvikem žen ani mládeže a že současná výchova sokolního dorostu byla jen pouhá kopie tělocviku dospělých a pro všestrannou výchovu, jakou česká mládež bude stále více potřebovat, že je současná výchova sokolského dorostu příliš nízká a jednostranná. Bylo vřelým přáním sokolníků, aby Sokol zavedl pro svůj dorost výchovu junáckou. Proto ještě dřív, než slovo skaut bylo v Čechách napsáno, jednal s předáky sokolskými. Vaníček a Heller se dívali na skauting celkem příznivě, namítali však, že je potřebí vydat o tom nejprve českou knížku, aby si to mohli i jiní prostudovat. Svojsík přednášel v Pražském Sokole, i pro veřejnost. Uveřejňoval informativní články. Aga Heller měl však později s náčelnictvem ČOS referát v tomto smyslu: Když se to daří Svojsíkovi, nemusí se to dařit jiným. Počkejme, až budou vydány knížky a budou zkušenosti. Tím byl skauting v Sokole odmítnut. Svojsík vydal jako první intormační brožuru 1. února 1912 spisek „Český Skaut" a hned začal psát základní knihu o junácké výchově mládeže. Vyžádal si do ní příspěvky našich vynikajících lidí na určitá témata. Mám o těch věcech z vypravování br. náčelníka hodně poznámek, nemohu však o všem psát. Jen aspoň jeden zajímavý rozhovor uvedu, jejž jsem si zaznamenal doslovně. Br. náčelník navštívil s prosbou o příspěvek i profesora Thómayera. Thomayer v jádře souhlasil, ale vyslovil pochyby: „Proč vlastně nejvíc chcete ten skauting, co je v něm hlavní?" „Vychovávat charakter!" „Kolik je Vám let?" „Třicetšest." „To jste ještě mladý, ale starý dost, abyste věděl, že to u nás nepůjde — nenajdete na to lidi. Ale co, mně je už za tejden 60 let — já Vám ten článek napíšu, ale tohle si tam tak trochu dám..." A také dal. Nadšeně uvítal skauting také náš vynikající pedagog univ. prof. Čáda. Když mu Svojsík vyložil podstatu a cíle hnutí, Čáda slíbil veškerou podporu. „To je skvěle udělaný výchovný systém, nic lepšího neznám. To ani není možné, aby to udělat anglický generál. Uvážil jste ale, že to znamená, věnovat tomu život?" „Jsem odhodlán" byla jasná odpověď Svojsíkova. — Čáda slib dodržel a účinně až do konce svého života skauting podporoval. V březnu 1913 přednášel „O velké výchovné hodnotě skautingu" a zhodnotil jej jako ideální výchovu mládeže. Stejně příznivě přijali hnutí Dr. Drtina a Dr. Kramář, který kladl důraz hlavně na výchovu charakteru, stejně jako Svojsík, který sám byl všem junákům zářivým vzorem. Ryzost charakteru byla pro něho vždy první, co u něho rozhodovalo. Nejednou jasně to řekl, že junáctví je zkušebním kamenem charakterů a dějiny junáckého hnutí plně to jednou potvrdí... obrázek U Prokopa r. 1912. Přes zimu psal Svojsík „Základy junáctví", uveřejňoval o něm články v novinách a přednášel. Jméno junák pro české skauty navrhoval zem. šk. insp, Fr. Bílý, který od prvních počátků byl příznivcem tohoto hnutí. Na jaře 1912 konal br. náčelník vycházky hlavně do Prokopského údolí, kde vždy postavili velký zvonový stan a dvě „áčka" a vařili v kotli. První veřejná služba, kterou skauti konali, byla pořadatelská služba při představeních národního divadla V Šárce. V březnu uspořádal Svojsík první kurs pro skautské vůdce v Praze, z něhož vyšlo asi 20 frekventantů. V květnu 1912 vyšly „Základy junáctví", k nimž obálku nakreslil Mikuláš Aleš. Brzy byl br. Svojsík udán u rakouských úřadů, že v Základech není zdůrazněna „Kaisertreu", ba že je vůbec vynechána. Zachránil jej Dr. Kramář a tehdejší místodržitel kníže Thun. V obrázkovém časopise Českém světě, roč. VIII., sešit 25, z r. 1912 po prvé je u nás uveřejněna fotografie B. Powella s tímto označením: Sir Robert Baden-Powell, moderní reformátor výchovy mládeže — skautingu —, kterou pod jménem junáctví u nás prof. Svojsík v život uvádí. O prázdninách 1912 po prvé br. Svojsík tábořil s oddílem hochů pod hradem Lipnicí. Fotografie této prvé cesty do prvního skautského tábora v Čechách byly svého času vydány tiskem. Br. náčelník má na nich ještě širokou „kumštýřskou" vázanku. Mezi 13 účastníky, kteří táhli po 4 dny 3 q těžkou dvoukolovou káru, naloženou táborovou výbavou, přes 100 km na tábořiště, byl i dlouholetý tajemník Svazu Junáků Skautů a dnešní vedoucí junácké Edice br. Jar. Novák. Když začali stavět tábor, přiběhla k panu lesnímu jedna bába z okolí, celá udýchaná: „Pane lesní, na potoce maj cikány. Napočítala jsem jich tam šestnáct bez ženskejch. Jakživa jsem takovou partaj neviděla pohromadě." Postavili na mýtině zvonový stan a do půlkruhu několik jehlanů a dvojáků z rakouských pláten přímo na zem, bez podsad, jež jsou vynálezem o rok pozdějším. Ke studánce a ke sklepu postavili přes potok mostek z tyčkoviny. Všechno, i vaření, si obstarávali sami. Tábor se zdařil, obavy nedůvěřivců byly vyvráceny. Snímky z něho jsou otištěny v brožuře „Den v táboře junáků", jež vyšla r. 1913. Byly tu první přímé zkušenosti ve větším měřítku, a proto v lednu 1913 uspořádal br. Svojsík vůdcovský kurs, z něhož vyšlo 40 účastníků. V květnovém čísle Českého světa r. 1913 uveřejnil br. náčelník 5 fotografií „Hry a cvičení junáků-skautů z družin prof. A. B. Svojsíka v Lesních táborech". (Podle fotografií, jež od br. náčelníka mám, zjišťuji, že jsou to snímky z Prokopského údolí, dělané na vycházkách z jara 1912, na nichž byl i první vůdcovský kurs. — Postupně vzniklo v Praze 19 oddílů, z nichž 13 mělo pak o prázdninách 1913 tábory. Již před tím br. náčelník přednášel v některých místech o skautingu a tak i na venkově vznikaly první oddíly: v Jičíně, Domažlicích, Třebechovicích p. Orebem, Nymburce, a tyto oddíly již také o prázdninách 1913 tábořily. Tábořil jsem s jičínským oddílem na Potštýně — ty vzpomínky jsou dodnes živé a krásné. V září 1913 uspořádal br. Svojsík první veřejný tábor na Císařském ostrově. Na něm byly již některé stany s dřevěnými podsadami, postelemi, stolkem i policí. Skauti na kamnech z cihel zrobených připravovali cikánskou pečeni a lívance a dávali ochutnat návštěvníkům, aby se maminky nebály pustit hochy tábořit, „že budou mít hlad". Byla tu i první skautská výstavka a truhlářská dílna. Nedůvěra maminek k novému směru výchovy mizela a přihlášek do skautských oddílů rychle přibývalo. Tenkráte to byl velký úspěch! Přesvědčit, že kluk může spát pod stanem v lese a nemusí být za zavřenými okny pod peřinou... Poněvadž Sokol junáctví nepřijal, musel se br. Svojsík starat o jeho samostatnou organisaci. Stalo se tak ve formě Skautského odboru při Svazu spolků a přátel pro tělesnou výchovu. Brzy však měl skautský odbor daleko větší agendu nežli celý Svaz a proto br. Svojsík založil na ustavující hromadě 15. června 1914 samostatný skautský spolek „Junák — český skaut" po přednášce, kterou měl v Obecném domě 5. května 1914. Prvním starostou byl městský fysik Dr. Čeněk Klika. Scházeli jsme se k schůzím v městském fysikátě na Staré rychtě v Rytířské ulici. Jako odznak nosili jsme tenkráte kovové trojúhelníky s postavou řeckého atleta a nápisem: Junák — český skaut. Mám dodnes svůj vůdcovský odznak, jejž mně připínal sám br. Svojsík — tehdy vrchní vůdce —, jako nejdražší skautskou památku. Do nejslibnějšího vývoje českého junáctví hned na jeho počátku zasáhla však rušivě světová válka. Br. Svojsík dal skauty k disposici pro účely humánní, hlavně ve službách Červeného kříže, ne však pro účely válečné. Ač ve válce, staral se br. náčelník hned na počátku hnutí i o dívčí skauting. Svolal na 11. ledna 1915 schůzi s programem „Skautská výchova dívčí", na níž založil „Odbor pro dívčí skauting spolku Junák—český skaut". První předsedkyní byla Dr. Berkovcová. V dubnu 1915 vyšla brožura Dr. Čeňka Kliky, jejímž obsahem byl proslov, který měl Dr. Klika, pražský fysik, jako úvod k Svojsíkově přednášce v květnu 1914. A v tomto roce, ve válce a v rakouské persekuci, odvážil se Svojsík vydávat časopis Junák a udržel jej přes celou válku. Dnes má už 29. ročník a před válkou byl uznáván za nejlepší časopis pro mládež. První číslo Junáka vyšlo 15. ledna 1915 a bylo celé sestaveno z prací junáků samých. Br. Svojsík jé začínal těmito úvodními slovy: "Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kdy jíně zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spolehajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti." Spolupracovníky br. Svojsíka v té době z těch, kteří dodnes nepřetržitě pracují, byli vůdcové: Jaroslav Novák, SL Řehák a sestra Koseová. Jeho skauty již tehdy, pokud vím, bratří: VI. Herles, K. Kulhánek, Sláva Bursík, J. Charvát, J. Řeháček, L. Filip, R. Plajner a VI. Wildman. Br. Svojsík sám za první rok činnosti spolku Junák — český skaut přednášel o junácké výchově pětačtyřicetkrát. Na jaře 1915 o Svatodušních svátcích byl v Klamovce v Praze první větší tábor skautský a slavnost ve prospěch Červeného Kříže. Br. náčelník svěřil mně jeho vybudování a praktické vedení jako svému zástupci. Tenkráte nám dost starostí způsobilo umístění a problém táboření dívek. Neboť póprve se tu veřejnosti představil i oddíl skautek, vedený Dr. Berkovcovou, jehož členkami byly i ses. Milčicová a Vlasta Štěpánová (dnes ses. náčelní Koseová). Kdo prožil první světovou válku, ví, jak těžké doby byly již v roce 1916. Neodradily však br. náčelníka, aby se svým 18. oddílem, jehož byl vůdcem, netábořil opět pod Lipnicí asi s 25 skauty. V tomto táboře byl poprvé i Jiří Wolker, v něm napsal svůj krásný skautský deník. Válka zabrzdila vývoj skautingu, avšak neudusila, třebaže jsme my vůdcové oddílů jéden za druhým museli na vojnu a do pole. Br. náčelník byl však s některými z nás ve stálém písemném styku. Od podzima 1915 byl jsem také tři roky ve válce. A vím, že to bude za mnohé, když na tomto místě vděčně poděkují br. Svojsíkóvi, že nás, své skauty, zachránil od mnohého strádání a utrpení tělesného. A zač jsme mu ještě vděčnější, že zásady skautské, jež on nám do srdcí vložil, nedaly nám klesnout ani tam, kde kalný proud kolem nás strhoval i lidi íntéligéntní. Není druhé výchovy, jež by tak hluboko dovedla zasáhnout v mravní základ charakteru budoucího muže, jako je výchova junácká. Asi 300 skautů se udrželo v Praze přes Válku a ti se na jediné zavolání Svojsíkovo dostavili 28. října 1918 do služby Národního výboru. Můžéme být právem hrdi na četná prohlášení o skautech z té doby, jimiž jim bylo uznáno od nejpovolanějších osob a institucí, že konali svoji službu vzorně, vytrvale a spolehlivě. Byli prvními poštovními poslíčky republiky, doručovali veškerou korespondenci Národního výboru. I první poštovní známky Čsl. Republiky byly známky skautské. Frankovala se jimi v úředním skautském poštovním úřadě při Národním výboru všecka korespondence Národního výboru. Tenkrát bř. Fučík prohlásil Svojsíkovi: Chovají se ti hoši vzorně, odvolám vše, co jsem kdy o skautingu nepříznivého napsal. Národní listy z 29. října 1918 napsaly v obsáhlém článku o práci V Národním výboru v Harrachovském paláci o skautech toto: „... Není lehké sem vníknouti. Malý, pevný řetězec skautů zastaví každého návštěvníka, každého bez výjimky. Musí se legitimovati, říci kdo je, v jáké věci přichází, ke komu. Je-li oprávněn, ochotně je' vpuštěn s pokynem kam, na koho. Kterýkoli hodnostář státní, či vojenský ze včerejška je nucen se tu legifimovati bystrému skautovi. Při tom jde všechno rychle a hladce." Popisována je ještě agenda v přízemí a v prvním poschodí a článek pak pakračuje: „I tady, jako všuder službu strážnou konají skauti, obstarávají posilky, od nejdůležitěj- ších věcí státních až po drobné službičky, jež vyžaduje shon a potřeba tisíce rukou — všecko lze svěřiti s bezpečností těmto bystrým, inteligentním hochům, jejichž horlivost je obdivuhodná a disciplina vzorná. Jejich hlavní vůdce, prof. Svojsík, může na ně býti pyšný!" Tahle pořadatelská služba už nám pak zůstala. Myslím, že bylo málo národních podniků po dlouhá léta, na nichž by naši hoši a děvčata radostně nepomáhali s kázní v srdci a s úsměvem na tváři. Junácká mládež vždy stála podle svého slibu připravena ke službě pro každou dobrou věc. A přece v prvních měsících naší samostatnosti prožil br. Svojsík kruté, zákeřné útoky na svoji osobní čest a na skauting. Bylo mu lidmi, kteří tušili velkou budoucnost skau¬tingu a chtěli jej dostat do svých rukou, záludně a zlomyslně vytýkáno rakušácfví. Stačilo, že dal skauty ve válce do služeb Červeného kříže, že musel jednat velmi obratně, aby je uchránil před rozpuštěním a že jako odpovědný činovník musel konat věci, jež mu byly nařízeny. — Vrátiv se z války, přišel jsem v Praze v prosinci 1918 do období nejprudších útoků podzemních i zjevných, jež vedlo proti němu několik lidí, kteří zklamali jeho důvěru. Znemožňovali mu práci, šeptanými pomluvami podráželi mu nohy. Viděl jsem, jak br. Svojsík tímto zkrucováním fakt trpí, jak těžce nese ohrožení svého díla, jež převedl přes nejhorší úskalí a jemuž se otvírá důležité pole činnosti v nových radostných poměrech. Svojsík znechucen a roztrpčen měl plné právo uspořit si všechnu tu bolest. Sto jiných by to bylo udělalo. Ne však on. Vytrval, nebof jsme se za něho postavili. Tenkrát poprvé jsem bojoval za Svojsíka a za jeho dílo, až jsem rozbil a skoncoval celé to předivo pomluv a podezírání tak, jak zasluhovalo. Přišly však nové starosti. Projevila se neblahá česká povaha, jež individualismus nepodřizuje zájmům celku, dává mu naopak výraz tříštěním sil. A tak vznikly nové, úplně samostatné organisace skautské: Skauti Baden-Powellovi, Psohlavci, Stychovi Skauti socialisti, Skauti DTJ, Děti přírody. Děti svobody, Skauti práce a j. Spolky a společky, která měnily jména a vedení, většina byla bez kázně a bez skutečné skautské činnosti. Br. Svojsík viděl nutnost udělat v tom pořádek a hlavně zamezit, aby se na účet dobré junácké výchovy nepáchaly nepřístojnosti od lidí, kteří o ní neměli ani ponětí, ač stáli v čele některých z těchto spolků. A tyto nepěkné zjevy poškozovaly dobré jméno skautů. Nebylo jeho úmyslem všechny skupiny dostat do spolku Junák -— český skaut. Věděl, že musí počítat s poměry, ačkoliv ideálem jeho byla a zůstala „velká jednotná národní organisace skautská", jak to prohlásil jasně na přednášce; v Obecním domě pražském 20. června 1920. Jeho snahou bylo dostat tyto skupiny alespoň k spolupráci, k vytvoření společného střediska. Navázal styky a jednání, trpělivě a ne¬únavně sledoval svůj cíl. Byl jsem s ním při všech jednáních, dlouho do noci jsme po schůzích ještě spolu chodili v Náplavní ulici, kde bydlel, a diskutovali nebo pracovali v jeho bytě. Někdy přitom býval také br. Jan Novák. Vím, jak; br. náčelníka tato práce vyčerpávala a přece každý den znova, plný energie, s rozhledem a předvídavostí pravého vůdce přišel s notesem nebo papírkem, plným poznámek a všechny nás podělil: „Slávku, to a to, Honzo (to byl br. Jan Novák), od Tebe bych potřeboval to a to, bratře Nováče (to byl br. tajemník), poznamenej si... a ovšem největší díl nechával vždy sobě. Pro dva bylo té práce dost a on ji konal den ode dne, rok po roce, plných 27 let. Hrdina práce, sta^ tečný muž — Bez intrik se neobešlo ani toto zakládání Svazu skautů. Hořko vzpomínat... Konečně po přednáškách br. náčelníka „Za český skauting", které měl v dubnu a v květnu 1919 v Obecním domě pražském, byl v červnu roku 1919 založen Svaz junáků skautů RČS. Br. Svojsík stal se jeho náčelníkem a při všech těch starostech si přidal ještě novou. Věděl, že nutným předpokladem organisačního i věcného úspěchu je časopis, určený činovníkům. Začal vydávat „V ů d c e", zprvu jako odbornou přílohu Skauta-Junáka, později jako časopis samostatný, který má dnes 23. ročník jako „Č i n o v n í k". Kolik článků do něho napsal a kolik nocí proseděl nad korekturami... S těmi mu často pomáhala i jeho obětavá choť. Od 5. ročníku převzal tyto starosti br. místonáčelník Jan Novák. Ten byl od prvních počátků skautingu velkou oporou br. náčelníka, věnoval se však více literární práci, překladům z cizí literatury, psal články a příručky a kritické postřehy a byl velmi dobrým řečníkem. Hned po převratu pokusil se br. náčelník opětovně získat Sokol pro zavedení junácké výchovy v žactvu a v dorostu. Přednášel, psal články, informoval na schůzích a pln naděje, že se tato reforma podaří, pustil se s br. Janem Novákem do nové, obsažné knihy „Základové skauting u", jež byla určena pro výchovu sokolského dorostu. Ovšem, br. Svojsík si nikdy nepředstavoval a nikdy tomu nerozuměl tak, že by stačilo vyjmout několik věcí ze skautské výchovy, na pr. vycházky, orientaci a táboření, přidat je k tělocviku a tím že by skautská výchova byla v Sokole provedena. Br. náčelník vždy mluvil, psal a uvažoval o junácké výchově v Sokole jako o věcném i výchovném celku, z něhož nelze vytrhat jen Části, neboť junáctví je výchova vnitřně záměrně tak skloubená a tak stoustavně navršující ve svém výchovném pásmu, že porušení této souvislosti je jejím znehodnocením. „Základové skautingu", krásné reformní dílo, přinášející nové myšlenky a nový život, byly napsány pro Sokol, zapadly však v něm bez ohlasu. Zůstaly ležet na Br. náčelník A. B. Svojsík a br. místonáčelník Jan Novák. skladě, kupovali je jen skauti. Vyšly r. 1920 s předmluvou br. Jindry Vanička, jemuž se však nepodařilo přesvědčit náčelnictvo ČOS a junáctví v Sokole zavést. Dr. Chalupný už tenkrát vytkl Sokolstvu jako velkou chybu, že odmítlo skauting — již podruhé. Br. náčelník ještě v roce 1922 doufal, že Sokol skauting žavede, a staral se o to. Když však viděl, že je všechno marné a že naopak jsou podnikány v Sokole útoky proti skautingu i na něho, ba že dochází i k potlačování skautingu který vždy ještě vyvedl »ej ze tmy ke světlu. 2e tomu tak bude, věřím pevně Rozmach skautingu přinesl nejvíce práce jemu. Začaly Lesní školy pro výchovu vůdců, župní srazy a slavnosti, venkov jej žádal na přednášky, v ústředí byly starostí hospodářské, jak unést náklad na propagaci, administrativu a písemnosti, starost s vhodnými místnostmi, přišly intervence a jednání s úřady, representační povinnosti, práce a zájezdy do ciziny spojené s členstvím ve světovém výboru skautském, a to vše leželo z největší části na bedrách Svojsíkových, on byl duší všeho. A při tom psal články, zprávy do novin, vydával a redigoval příručky, o všem věděl a prozřetelně řídil práci v ústředí i činnost výchovnou. Nepoznal jsem ve svém životě muže, který by dovedl v časovém rozpětí oněch 24 denních hodin a dnů roku vykonati větší kus práce a s větší houževnatou energií, než to dělal br. Svojsík po dlouhá léta den po dni, rok po roce. Bystrý a pohotový, věděl si rady vždy a ve všem a neznal mezí v práci pro svoje životní dílo — obdivuhodný muži Plným právem nosil zlatý odznak za čin junácký, neboť to je největším hrdinstvím, nést po léta tíhu odpovědnosti a břímě práce přes všechny ústrky a útoky, překážky a ne¬zdary, nepovolit, vytrvat, bojovat za své myšlenky a své dílo v pevné víře, že je to dobrá služba pro mládež milovaného národa Velkým vypjetím sil pro br. náčelníka a pro nás pro všechny byly Tábory slovanských skautů v červenci r. 1931 v Praze v Královské oboře, kdy bylo jíž 15.000 účastníků, z toho 3000 cizinců, a jež trvaly týden. Tyto slavnosti byly důstojnou oslavou dvaceti let československého skautingu. Přípravné práce vyžádaly si několikaměsíčního nadlidského úsilí a duší všeho byl ópět br. Svojsík. Pamatuji se, že jeden z jeho pověstných poznámkových notýsků padl jen ná tyto slavnosti. Tenkráte se všechny župy přičinily tak, že výsledek byl skvělou a radostnou přehlídkou záslužného díla, jež za dvacet let dokázal vytvořit apoštol nového náboženství mládeže, ušlechtilý prof. Svojsík. Všem účastníkům těchto krásných dnů zůstal slavnostní odznak, na němž je relief jeho hlavy, drahou upomínkou. Pohled na čtyřiadvacet ukázkových táborů v parku za výstavištěm, z nichž každý byl jiný, z jiného materialu a odlišné výstavby, byl nezapomenutelný. Tehdy br. náčelník ukázal veřejnosti a úřadům republiky zvlášť přesvědčivě, co dokáže mládež, když je dobře vedena. Od té doby také získal skauting i v úřadech republiky pevnou posici a byl po zásluze oceňován hlavně v těch ministerstvech, jež porozuměla, jakou to má před sebou mládež. Byl jsem velitelem ukázkových táborů, prožil jsem všechno od prvních přípravných počátků až do vybudování táborů a ještě dnes, po odstupu mnoha roků vidím, že do té doby, ani kdy potom nevykonala česká mládež díla většího, než bylo vykonáno na Slovanských táborech skautských v roce 1931. Kdo viděl tehdejší skautskou výstavu, tábory ukázkové a ubytovací a poznal činnost a život v nich, dá mně za pravdu. Byl to triumf Svojsikových ideí, vzrušující obraz mladistvé a strhující krásy tak rozmanité a kypící živelným projevem ducha i dovedné ruky, že jsem nikdy neviděl mládež v projevu mohutnějším a technicky vynalézavějším. Byl to i hospodářský podnik úctyhodných rozměrů a jistě i odvahy, neboť to byla práce s mládeží a finanční obrat byl přes 2 miliony korun, tenkrát! Snad již toto velké vypjetí sil, jež příprava slavností vyžadovala a pak i jiné vážné starosti hospodářské způsobily, že se ukázaly u br. náčelníka poruchy činnosti srdeční, jež vyžadovaly léčení v Poděbradech. Věrný jeho spolupracovník br. místoháčelník Jan Novák také se už necítil zdráv, i jeho srdce zle zlobilo. Statné tělo náčelníkovo a jeho houževnatá energie překonaly však choroby a přišly opět doby jasnější. Přibývalo uznání významu junácké výchovy, ukázalo se, že Svojsík viděl daleko dopředu a radil dobře. Zásluhy jeho oceněny byly čestnou cenou České akademie věd a umění i vysokými řády zahraničními. Junáckých oddílů přibývalo, rostly i úkoly skautingu a práce v ústředí. Nebylo Svojsíkovou vinou, že skauting se ujal s počátku jen ve městech. Svojsík však cítil tento svůj dluh mládeži venkovské a usiloval splatit jej. V jeho hlavě bylo ještě plno plánů a podnětů, jež jsme s ním probírali v rozhovorech po zasedáních náčelnictva, abychom si vytříbili problémy a ujasnili řešení. Rýsovaly se tu otázky velkých oddílů, výchovné jednotky stejného stáří, úzká spolupráce s ostatními organisacemi skautskými a případná reorganisace Svazu a jiné a jiné. A ze všeho vždy vyzařovala jeho pevná víra, že junáctvím můžeme vychovat nový typ mladého českého muže a české ženy, po nichž vlast naše volá jako po své záchraně a naději. Neboť junáctví je školou skutečného života pro všechny ty, kteří vědí, že nemohou spoléhat na nikoho, v mimo sebe a chtějí se uplatnit kvalitou své práce. Z jeho práce měly a budou mít prospěch statisíce české mládeže, jeho zásluhou budou rádi vzpomínat na radostně a účelně prožité mládí. Česká mládež nikdy mu nebude moci být dost vděčna za to, co pro ni vykonal. Však jí také rozuměl, jako nikdo druhý. Celý svůj život prožil mezi ní a to byl krásný úděl jeho života — A pak ještě jéden: Svojsík nejen pracoval, on tvořil, on poznal radost z tvůrčí práce, jež se dařila, radost, již nic nemůže nahradit — Je-li pravdou, že osud určuje pro velké úkoly muže vy¬volené, pak české junáctví našlo svého muže od první chvíle, kdy toto slovo bylo u nás po prvé vysloveno. O prázdninách 16. července 1938 odejel br. Svojsík do Ruska, aby se seznámil s výchovou mládeže ruské, když již výchovu v italské Balile poznal dokonale při svých četných zájezdech do Itálie k rodině své provdané dcery. Chtěl také z vlastního názoru poznat nové směry v ruské tělovýchově a způsob, jakým je organisována. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce, třebaže s velkým sebe¬zapřením a vrátil se, trápen stále velkou žízní, 2. srpna. Za týden ulehl s horečkami a pocitem velké únavy. Přes všechnu lékařskou péči horečky po pěti týdnech nebezpečně stou¬paly na 39.6°. Projevila se otrava streptokokkem. Dne 8. září převezen byl z Dobřichovic do svého pražského bytu a ve středu 14. září do sanatoria v Podolí. Slunce jasně svítilo na jeho horečkou se lesknoucí oči, když naposledy viděl květy a přírodu — lékaři zatím připravovali v pokoji č. 103 novou transfusi krve Marně. Horečky stoupaly, dech se krátil, začínal zápal plic. Zmítán vysokými horečkami, blouznil a volal: „Stojím tu, šedesátiletý člověk, tolik práce..." „Potkáváte chlapce a jeho oči září..." „Rád bych, když mne ale nechtějí pustit 4.." „Snad si to rozmyslí, je to ohromná zodpovědnost, způsobit utrpení tolika liclem . „Já už jsem tak unaven, ale myslím, že náš úkol a naše volání k celému kulturnímu světu pomůže. Děkuji, s Bohem. •.“ „Uvidíte, že takový život v lesích zaujme každého… „Prosím Jana Nováka — z nejtěžších dob, které jsme prožívali…“ „Já jsem zvyklý pracovat, ne koukat…“ „Mládež nechte, ta ať si hlavně pracuje " „Nic neodkládejte, kde máte větší celky, zachovejte je pohromadě… S Bohem…“ „Každý konej dnes svoji povinnost…“ Volal z horeček a byl to program a odkaz — Bojoval statečně, jako celý svůj život. Slunce zalévalo jeho pokoj jasným světlem, zákeřný osud však chystal už svoji smrtící ránu. Dopadla 17. září, v sobotu, v 9 hodin do¬poledne… Majestát Smrti zastavil tep jeho srdce a rozmach křídel jeho ducha. S hrdlem bolestí sevřeným stáli jsme u úmrtního lože a nemohli uvěřit… V neděli dopoledne provázel jsem rodinu k rakvi milovaného Náčelníka, abych se s ním naposledy rozloučil a v tichu síně krematoria nad jeho drahou hlavou přísahal za nás za všechny, že jeho životní dílo neopustíme, s věrnou oddaností o ně pečovat budeme a ze všech svých sil se při¬činíme o jeho rozkvět a ušlechtilé poslání. Pohřeb br. náčelníka od sv. Ludmily via Vinohradech. Chvějící se rukou sejmul jsem s prsou náčelníkových jeho čestné odznaky a na srdce jsem mu položil český granát jako pozdrav drahé české země, jež krůpějím své krve dala ztuh¬nout v ohnivý drahokam vzácné krásy a ušlechtilosti. Drahokamem, jiskřícím ohněm nadšení, bylo i srdce náčelníkovo. Ani poslední dlouhý pohled do tváře milovaného učitele a přítele nemohl odvrátiti chvíli nade vše smutnou… Se syny Jiřím a Toníkem zvedáme víko rakve a uzavíráme kovový stan, v němž bude spát svůj věčný sen první český skaut, Velký Náčelník-Zakladatel. — Tři tisíce junáckých srdcí doprovodilo svého náčelníka na památný hřbitov vyšehradský, v jehož posvátné půdě dřímou věčný sen nejlepší synové a dcery českého národa. Br. starosta Dr. Charvát a br. místonáčelník Jan Novák řekli za nás za Všechny, jaká bolest svírala naše duše nad odchodem našeho náčelníka v době pro národ náš tak osudově těžké… 4f3cffa2846bce470554c3e8c446d673d6be537d 356 2012-11-04T11:03:01Z Stepan 2 Založena nová stránka: Bohuslav Řehák: Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík. Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl … Bohuslav Řehák: Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík. Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl rozeným skautem svými vlastnostmi, svým životem, celou svou bytostí. Od útlého mládí byl nucen spoléhat především na vlastní síly a schopnosti, nebof otce ztratil br. náčelník už v dětském věku, takže se na něho nepamatoval. Malému Toníkovi byly teprve 3 roky, když mu otec zemřel ve věku 45 let na zánět plic. Byl okresním tajemníkem ve Dvoře Králové a tam je také pochován. Když ta hrozná rána dopadla, nejstaršímu z ostatních tří dětí, Aloisi Svojsíkovi, pozdějšímu knězi a cestovateli, bylo pět a půl roku. Nejmladšímu Gustavovi byly tři měsíce. Tak tu zůstala maminka br. náčelníka se čtyřmi drobnými dětmi a s pensí 30 zlatých měsíčně. Statečná žena však neklesla pod tíhou neštěstí, dovedla se obětavě probíjet těžkým životem a dovedla při tom vychovat čtyři vzorné syny. Mladší bratr náčelníkův, JUDr. František Svojsík, byl advokátem a nejmladší bratr, Gustav, byl operním pěvcem a koncertním ředitelem. Bratr náčelník vypravoval mně několikrát o svém dětství i pozdějším životě a vždy při tom s hlubokou úctou a láskou vzpomínal na svoji maminku, jak šila prádlo po nocích a jak se všichni čtyři bratři museli přičiňovat, aby mamince pomohli uhájit živobytí. S humorem vyprávěl, jak nosíval velké pecny chleba z vnitřního města pražského, kde byl chléb lacinější, než na Smíchově, a aby ušetřil krejcar za most, dělal vždy velkou okliku až přes Karlův most. A když mu bylo 11 let, přiučoval již hocha o jeden a půl roku staršího. Na Smíchově po smrti otcově hoši s maminkou bydleli u příbuzných. Na Smíchově (nikoliv ve Dvoře Králové, jak omylem kdysi bylo napsáno také ve Vůdci), se také br. náčelník narodil, 5. září 1876, v domě rodiny Havlíkových. Neboť maminka jeho byla Ludmila, rozená Havlíková. Byla dcera mlynáře a byla ze třinácti dětí, z nichž jenom jedno záhy zemřelo, a ostatní se všichni dožili velkého věku. Otec maminky br. náčelníka, dědeček jeho, mlynář Havlík, začínal jako sekerník. Sekerníci byli řemeslníci, kteří uměli stavět a opravovat dřevěné vodní mlýny. Dědeček Havlík byl velmi dovedný řemeslník, pilný a podnikavý, který si vlastní rukou udělal všechno zařízení mlýna, i velké vodní kolo, a vlastní prací a přičinlivostí si po částech vybudoval celý mlýn. Tento mlýn dosud stojí v Dobřichovicích, ovšem již značně zvětšený a rozšířený o elektrárnu. Patří panu R. Havlíkovi. U dědečka mlynáře trávíval br. náčelník svoje chlapecké prázdniny a dobře se pamatoval, jak se svými bratry musel dědečkovi pomáhat při práci na různých přestavbách mlýna a i kameny nosit na stavbu jezu. Do obecné školy chodil malý Toník na Smíchově a tam také do gymnasia v letech 1888—1891. Učitelský ústav v Praze navštěvoval v roce 1892—1896 a složil maturitu s vyznamenáním. Pak si udělal ještě zkoušku z tělocviku pro vyučování na středních školách s velmi dobrým prospěchem. Po maturitě učil pět let na obecné škole, rok tělocviku na učitelském ústavu a současně na gymnasiu v Křemencově ulici, od r. 1901—1914 na reálce v Žižkově a od r. 1914 do 30. června 1937, kdy odešel do pense, na reálném gymnasiu v Křemencově ulici. Když jsme tak sedávali s br. náčelníkem, stočil se někdy hovor na přírodu a její krásy. A tu mne často překvapila náčelníkova znalost přírody, zvláště rostlin a jeho pěkné po¬střehy ze života zvířat. Tento zájem a cit pro přírodu projevil se prý u něho velmi záhy, spolu se zájmem o cestování. Vyprávěl mně jednou, jak s 9 zlatými, jež si sám vydělal, dovedl cestovat celé prázdniny. Bylo mu tehdy 18 let a šli společně několik kamarádů — členové pozdějšího pěveckého kvarteta. A nebyla to jen cesta ledajaká. Pěšky po celé Moravě, po Slovensku na Tatry a pak až do Budapešti a po Dunaj přes Moravu a Českomoravskou vysočinu opět domů. Sotva se stal podučitelem, šetřil a přičiňoval se, aby mohl o prázdninách poznat svět o kus dál. Prošel Itálií, podruhé francií a Španělskem až do Alžíru, poznal Řecko, Palestinu a Egypt. Mnoho cestoval i později v mužném věku. V Anglii byl třikrát, v Itálii asi 27krát, byl ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Rumunsku, Polsku a naposledy v Rusku. Z této poslední cesty si přivezl zárodek zákeřné choroby — otravu streptokokem, které jeho statné, atletické tělo marně se bránilo sedm týdnů, až se z ní vyvinul hnisavý zánět plic, jemuž br. náčelník podlehl. Již jako hoch br. náčelník rád zpíval. Na učitelském ústavě si začal školit hlas a zdokonalil se v dobrého pěvce. Byl rozeným hudebníkem. Zpěv a hudba staly se mu po celý život nejmilejší zábavou. Spolu s věrným kamarádem ze školy, učitelem Janem Novákem, pozdějším naším místo-náčelníkem, a ještě se dvěma přáteli, Mikolášem a Černým, studovali mladí nadšenci hudbu komorní a klasickou a založili Učitelské kvarteto, později nazvané České pěvecké kvarteto. Svojsík v něm zpíval druhý bary ion a byl jeho duší i srdcem. Uspořádali mnoho koncertů, a když sklízeli velké úspěchy i v cizině, ba až v Bulharsku a Turecku, odvážili se r. 1902 na cestu do Ameriky. Stála 320 K, což byla cena lístku do New Yorku — víc na ni mladý učitel Antonín Svojsík neměl. Ostatní si vydělal na koncertech a ještě přivezl peníze domů. obrázek Třetí vpravo Jan Novák, čtvrtý A. B. Svojsík. S touto pěveckou činností souvisí i jeho jméno, jak se vždy podepisoval: A. B. Svojsík. To není Antonín Bohumil, jak jste obyčejně čítávali. Ono B. byla zkratka z pojmenování Benjamínek, jež dostal jako nejmladší člen kvarteta. Ponechal si je a podepisoval se vždy tímto uměleckým jménem A. B. Svojsík. Jeho plné jméno znělo Antonín František, jak je na jeho křestním listě. Za čtyři roky potom, 1905—1906 jelo učitelské kvarteto do Ameriky po druhé a tentokrát bylo celý rok na cestě kolem světa. Br. náčelník si z ní přivezl mnoho uměleckých památek, zvláště z Japonska, o němž uměl on i jeho zvěčnělý ušlechtilý bratr, páter Svojsík, velmi zajímavě vyprávěti. Sám také více než stokráte o Japonsku přednášel a měl soubor krásně kolorovaných diapositivů. Pěvecká činnost přivedla mladého Svojsíka záhy mezi české umělce do Umělecké besedy. Stal se brzy členem a později jednatelem jejího hudebního odboru. V té době i takoví umělci jako Vítězslav Novák a Suk neměli žádnou větší věc vytištěnu, jejich umělecká díla ležela v rukopisech v zásuvkách. Nebyl by to býval Svojsík, aby na tento stav neodpověděl činem. Vyžádal si do začátku 300 K a pustil se do vydávání nových věcí. Vyrostlo z toho veliké dílo. Svým promyšleným činem dal základ Hudební matici, vydavatelskému sdružení při Umělecké besedě, jež postupně vydala všechna velká česká hudební díla a představuje dnes hodnoty milionové. Není divu, že se iniciativní a vytrvalý Svojsík stal brzy jednatelem celé Umělecké besedy. Div je spíše, že jím byl úspěšně přes dvacet let, při veškeré té nadlidské práci ostatní. Jeho překypující energii a živelné touze po tvořivé činnosti nestačilo jedno povolání. Hudbě a zpěvu věnoval se i jako profesor hlavně o prázdninách. Později chodíval též se svými dětmi do obce Karlíka, asi 1 km cesty ze svého letního sídla Lety u Dobřichovic, kde v kostele hrával na varhany a zpíval. Chodil sem do posledka, ještě i o prázdninách, než odejel do Ruska. Zahradní domek v Letech koupil r. 1917 k vůli dětem. V něm trávíval se svojí rodinou prázdniny téměř po 21 let. Zabýval se hodně zahradou, velmi dobře znal květiny a stromy a pečlivě je ošetřoval. Obyčejně každé ráno a večeř zahradu zaléval a přes den v ní stále něco kutil. Při tom míval ležet papírek na stole ve verandě, občas odešel od práce v zahradě, udělal si po¬známku a šel zase dále pracovat. Jinak u sebe míval vždy svůj typický čtverečkovaný notýsek, v němž si drobným písmem, tak charakteristickým, poznamenával hesla, obyčejně jen slovem, nebo kratičkou větičkou, a důležité věci si označil elipsou. Plně spoléhal na svoji znamenitou paměť, jež opravdu byla obdivuhodná. Pamatoval dobře i jména a tváře. V Letech zabýval se br. náčelník přes den hodně zahradou, večer se však zpívalo a hrálo. Jeho choť, paní Julie Svojsíková, krásně hrála na klavír i zpívala a tak se vzájemně při zpěvu doprovázeli. Hudba a zpěv, to byla velká láska br. náčelníka i jeho ušlechtilé choti a jejich nejkrásnější zábava. Snad i to bylo symbolem jejich nade vše krásného rodinného života, že br. náčelník svoji jemnou, milovanou choť poznal na koncertě, jež Pěvecké kvarteto dávalo na Zotíně po svém návratu z cesty kolem světa 13. října 1906. Teprve podzimní zákeřná rána nelítostného osudu přervala roku 1938 tento akord šťastného rodinného života právě ve dnech, kdy všechna česká srdce se chvěla velkou bolestí… Přáli jsme mrtvému, že naší urážky v Mnichově už nezažil. Jednu věc právem vždy považoval br. náčelník v životě člověka za velmi důležitou: Být ve své věci skutečným odborníkem. A on sám jím v oboru tělovýchovy nesporně byl a bedlivě sledoval, co nového v tomto oboru přinášela cizina, aby byl stále dobře informován. Hned po maturitě vstoupil do Sokola. Již v 19 letech se stal náčelníkem jednoty ve Slivenci u Prahy a když se dostal na Smíchov, byl ve svých 23 letech zvolen náčelníkem župy Jungmannovy. V té době uspořádal závody, v nichž uplatnil své názory a jež Otčenáškem a Jindrou Vaníčkem zvlášť byly oceněny. Na Svojsíka vzpomínají všichni — odborníci i jeho žáci — jako na výborného učitele, který dovedl hodinu tělocviku sestavit poutavě a radostnis nevšedním smyslem a postřehem pro krásu, ladnost a rytmus plný života a vzruchu. Jistě k tomu přispívalo jeho velké nadání a vzdělání hudební. Právě proto, že byl na slovo vzatým odborníkem v tělovýchově, který dobře viděl i slabiny tehdejšího jejího provádění a bystře si při tom všímal, jaké směry a nové názory raženy jsou jinde, zvláště ve výchově mládeže, mohl později fakt šťastným způsobem rozřešit tělovýchovu v hnutí skaut-ském. Budoucí vývoj správně předvídal. Svojsík to byl, který vyvedl mládež ze zaprášených, těžkým vzduchem přeplněných tělocvičen do přírody, na palouky a do lesa, Svojsík svlékl mládež do plavek, poslal na celé týdny do táborů, Svojsík propagoval zásadu: mládeži co nejméně nářadí, za to hodně lehké atletiky, růzností, her a rozumného sportu bez honby za rekordy. A když už nářadí, tedy ne ohlazené a vyleštěné, ale překážkové nářadí, jak je dává příroda i s blátivým břehem potoků, drsnými větvemi stromů, kopřivami a bodláky, jak je potřebuje branná výchova. První, kdo upozornil br. náčelníka na skauting, byl inž. Meilbeck. Ten skoro celý život strávil v Anglii. Při jednom svém zájezdu do Čech r. 1911 vyprávěl br. náčelníkovi, že v Anglii vzniklo hnutí, jež je pro mládež mnohem významnější než Sokol. Líčení inženýrovo vyvolalo u br. náčelníka silný zájem, takže si vyžádal od něho stálé informace. Inž. Meilbeck posílal mu výstřižky z anglických novin a poslal mu i Baden-Powellovu knížku „Scouting for boys". Hned o prázdninách r. 1911 jel br. náčelník do Anglier vyhledal si skautské oddíly, chodil s nimi ven a do kluboven na schůzky. Byl nadšen krásou jejich života v přírodě, jejich energickým a přece ušlechtilým vystupováním, opravdovostí, s jakou konali svoji práci a plnili příkazy konání dobra. Sám jednou řekl: „Když jsem poznal tuto soustavu, byl jsem jí přímo očarován. Zejména uchvátil mne problém výchovy v přírodě." Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášf se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě — věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávali hrou, neboť i „život je velká hra". [[Soubor:Prakticka maturita chata.PNG]] Z této chaty vyšlo čsl. junáctví. Viděl a přesvědčil se již tenkrát, že skauting šťastně rozřešil ideály nejsmělejších reformátorů pedagogických a že zvlášť krásně rozřešil hledisko sociální. Konec léta tohoto roku 1911 ztrávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny „Vorlovny" pod hradem Lipnicí na Českomoravské Vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. V březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu bratrem své paní p. Adolfem Stránským, knihu Scouting for boys. V té době již byl v písemném spojení s Baden-Powellem. Přemýšlel, co lze z výchovy mládeže směru Baden-Powellova s úspěchem převzít pro poměry české, co opět z amerického směru Setonova, neboť i toto hnutí již znal. Tak tvořil samostatně nové směrnice pro skauting český, zasazený do naší tradice, naší přírody, našich potřeb a našeho národního programu. Je zbytečnou zlomyslností vytýkat junáctví, že mělo cizí vzor. Také Tyršovi bylo vzorem turnerství a přece vytvořil sokolství. Není rozhodující, co bylo vzorem, rozhodujícím je, co z toho bylo samostatně vytvořeno, a to bylo české národní junáctví. Hned po prázdninách sestavil si br. náčelník oddíl ze žáků žižkovské reálky a konal s nimi skautské vycházky do pražského okolí, hlavně do Radotína a Prokopského údolí. Navštívil i některé vynikající muže, prof. Dr. Čadu, Dr. Kramáře, Klofáče, Soukupa, prof. Dr. Masaryka, Al. Jiráska, insp. Klenku, a radilb se s nimi o novém směru výchovy české mládeže. Chtěl původně, aby Sokol zavedl skauting jako novou výchovu pro mládež, lepší v náplni i metodě, než jí dosud poskytoval. Vycházel přitom z fakta, že Tyrš se nezabýval tělocvikem žen ani mládeže a že současná výchova sokolního dorostu byla jen pouhá kopie tělocviku dospělých a pro všestrannou výchovu, jakou česká mládež bude stále více potřebovat, že je současná výchova sokolského dorostu příliš nízká a jednostranná. Bylo vřelým přáním sokolníků, aby Sokol zavedl pro svůj dorost výchovu junáckou. Proto ještě dřív, než slovo skaut bylo v Čechách napsáno, jednal s předáky sokolskými. Vaníček a Heller se dívali na skauting celkem příznivě, namítali však, že je potřebí vydat o tom nejprve českou knížku, aby si to mohli i jiní prostudovat. Svojsík přednášel v Pražském Sokole, i pro veřejnost. Uveřejňoval informativní články. Aga Heller měl však později s náčelnictvem ČOS referát v tomto smyslu: Když se to daří Svojsíkovi, nemusí se to dařit jiným. Počkejme, až budou vydány knížky a budou zkušenosti. Tím byl skauting v Sokole odmítnut. Svojsík vydal jako první intormační brožuru 1. února 1912 spisek „Český Skaut" a hned začal psát základní knihu o junácké výchově mládeže. Vyžádal si do ní příspěvky našich vynikajících lidí na určitá témata. Mám o těch věcech z vypravování br. náčelníka hodně poznámek, nemohu však o všem psát. Jen aspoň jeden zajímavý rozhovor uvedu, jejž jsem si zaznamenal doslovně. Br. náčelník navštívil s prosbou o příspěvek i profesora Thómayera. Thomayer v jádře souhlasil, ale vyslovil pochyby: „Proč vlastně nejvíc chcete ten skauting, co je v něm hlavní?" „Vychovávat charakter!" „Kolik je Vám let?" „Třicetšest." „To jste ještě mladý, ale starý dost, abyste věděl, že to u nás nepůjde — nenajdete na to lidi. Ale co, mně je už za tejden 60 let — já Vám ten článek napíšu, ale tohle si tam tak trochu dám..." A také dal. Nadšeně uvítal skauting také náš vynikající pedagog univ. prof. Čáda. Když mu Svojsík vyložil podstatu a cíle hnutí, Čáda slíbil veškerou podporu. „To je skvěle udělaný výchovný systém, nic lepšího neznám. To ani není možné, aby to udělat anglický generál. Uvážil jste ale, že to znamená, věnovat tomu život?" „Jsem odhodlán" byla jasná odpověď Svojsíkova. — Čáda slib dodržel a účinně až do konce svého života skauting podporoval. V březnu 1913 přednášel „O velké výchovné hodnotě skautingu" a zhodnotil jej jako ideální výchovu mládeže. Stejně příznivě přijali hnutí Dr. Drtina a Dr. Kramář, který kladl důraz hlavně na výchovu charakteru, stejně jako Svojsík, který sám byl všem junákům zářivým vzorem. Ryzost charakteru byla pro něho vždy první, co u něho rozhodovalo. Nejednou jasně to řekl, že junáctví je zkušebním kamenem charakterů a dějiny junáckého hnutí plně to jednou potvrdí... obrázek U Prokopa r. 1912. Přes zimu psal Svojsík „Základy junáctví", uveřejňoval o něm články v novinách a přednášel. Jméno junák pro české skauty navrhoval zem. šk. insp, Fr. Bílý, který od prvních počátků byl příznivcem tohoto hnutí. Na jaře 1912 konal br. náčelník vycházky hlavně do Prokopského údolí, kde vždy postavili velký zvonový stan a dvě „áčka" a vařili v kotli. První veřejná služba, kterou skauti konali, byla pořadatelská služba při představeních národního divadla V Šárce. V březnu uspořádal Svojsík první kurs pro skautské vůdce v Praze, z něhož vyšlo asi 20 frekventantů. V květnu 1912 vyšly „Základy junáctví", k nimž obálku nakreslil Mikuláš Aleš. Brzy byl br. Svojsík udán u rakouských úřadů, že v Základech není zdůrazněna „Kaisertreu", ba že je vůbec vynechána. Zachránil jej Dr. Kramář a tehdejší místodržitel kníže Thun. V obrázkovém časopise Českém světě, roč. VIII., sešit 25, z r. 1912 po prvé je u nás uveřejněna fotografie B. Powella s tímto označením: Sir Robert Baden-Powell, moderní reformátor výchovy mládeže — skautingu —, kterou pod jménem junáctví u nás prof. Svojsík v život uvádí. O prázdninách 1912 po prvé br. Svojsík tábořil s oddílem hochů pod hradem Lipnicí. Fotografie této prvé cesty do prvního skautského tábora v Čechách byly svého času vydány tiskem. Br. náčelník má na nich ještě širokou „kumštýřskou" vázanku. Mezi 13 účastníky, kteří táhli po 4 dny 3 q těžkou dvoukolovou káru, naloženou táborovou výbavou, přes 100 km na tábořiště, byl i dlouholetý tajemník Svazu Junáků Skautů a dnešní vedoucí junácké Edice br. Jar. Novák. Když začali stavět tábor, přiběhla k panu lesnímu jedna bába z okolí, celá udýchaná: „Pane lesní, na potoce maj cikány. Napočítala jsem jich tam šestnáct bez ženskejch. Jakživa jsem takovou partaj neviděla pohromadě." Postavili na mýtině zvonový stan a do půlkruhu několik jehlanů a dvojáků z rakouských pláten přímo na zem, bez podsad, jež jsou vynálezem o rok pozdějším. Ke studánce a ke sklepu postavili přes potok mostek z tyčkoviny. Všechno, i vaření, si obstarávali sami. Tábor se zdařil, obavy nedůvěřivců byly vyvráceny. Snímky z něho jsou otištěny v brožuře „Den v táboře junáků", jež vyšla r. 1913. Byly tu první přímé zkušenosti ve větším měřítku, a proto v lednu 1913 uspořádal br. Svojsík vůdcovský kurs, z něhož vyšlo 40 účastníků. V květnovém čísle Českého světa r. 1913 uveřejnil br. náčelník 5 fotografií „Hry a cvičení junáků-skautů z družin prof. A. B. Svojsíka v Lesních táborech". (Podle fotografií, jež od br. náčelníka mám, zjišťuji, že jsou to snímky z Prokopského údolí, dělané na vycházkách z jara 1912, na nichž byl i první vůdcovský kurs. — Postupně vzniklo v Praze 19 oddílů, z nichž 13 mělo pak o prázdninách 1913 tábory. Již před tím br. náčelník přednášel v některých místech o skautingu a tak i na venkově vznikaly první oddíly: v Jičíně, Domažlicích, Třebechovicích p. Orebem, Nymburce, a tyto oddíly již také o prázdninách 1913 tábořily. Tábořil jsem s jičínským oddílem na Potštýně — ty vzpomínky jsou dodnes živé a krásné. V září 1913 uspořádal br. Svojsík první veřejný tábor na Císařském ostrově. Na něm byly již některé stany s dřevěnými podsadami, postelemi, stolkem i policí. Skauti na kamnech z cihel zrobených připravovali cikánskou pečeni a lívance a dávali ochutnat návštěvníkům, aby se maminky nebály pustit hochy tábořit, „že budou mít hlad". Byla tu i první skautská výstavka a truhlářská dílna. Nedůvěra maminek k novému směru výchovy mizela a přihlášek do skautských oddílů rychle přibývalo. Tenkráte to byl velký úspěch! Přesvědčit, že kluk může spát pod stanem v lese a nemusí být za zavřenými okny pod peřinou... Poněvadž Sokol junáctví nepřijal, musel se br. Svojsík starat o jeho samostatnou organisaci. Stalo se tak ve formě Skautského odboru při Svazu spolků a přátel pro tělesnou výchovu. Brzy však měl skautský odbor daleko větší agendu nežli celý Svaz a proto br. Svojsík založil na ustavující hromadě 15. června 1914 samostatný skautský spolek „Junák — český skaut" po přednášce, kterou měl v Obecném domě 5. května 1914. Prvním starostou byl městský fysik Dr. Čeněk Klika. Scházeli jsme se k schůzím v městském fysikátě na Staré rychtě v Rytířské ulici. Jako odznak nosili jsme tenkráte kovové trojúhelníky s postavou řeckého atleta a nápisem: Junák — český skaut. Mám dodnes svůj vůdcovský odznak, jejž mně připínal sám br. Svojsík — tehdy vrchní vůdce —, jako nejdražší skautskou památku. Do nejslibnějšího vývoje českého junáctví hned na jeho počátku zasáhla však rušivě světová válka. Br. Svojsík dal skauty k disposici pro účely humánní, hlavně ve službách Červeného kříže, ne však pro účely válečné. Ač ve válce, staral se br. náčelník hned na počátku hnutí i o dívčí skauting. Svolal na 11. ledna 1915 schůzi s programem „Skautská výchova dívčí", na níž založil „Odbor pro dívčí skauting spolku Junák—český skaut". První předsedkyní byla Dr. Berkovcová. V dubnu 1915 vyšla brožura Dr. Čeňka Kliky, jejímž obsahem byl proslov, který měl Dr. Klika, pražský fysik, jako úvod k Svojsíkově přednášce v květnu 1914. A v tomto roce, ve válce a v rakouské persekuci, odvážil se Svojsík vydávat časopis Junák a udržel jej přes celou válku. Dnes má už 29. ročník a před válkou byl uznáván za nejlepší časopis pro mládež. První číslo Junáka vyšlo 15. ledna 1915 a bylo celé sestaveno z prací junáků samých. Br. Svojsík jé začínal těmito úvodními slovy: "Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kdy jíně zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spolehajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti." Spolupracovníky br. Svojsíka v té době z těch, kteří dodnes nepřetržitě pracují, byli vůdcové: Jaroslav Novák, SL Řehák a sestra Koseová. Jeho skauty již tehdy, pokud vím, bratří: VI. Herles, K. Kulhánek, Sláva Bursík, J. Charvát, J. Řeháček, L. Filip, R. Plajner a VI. Wildman. Br. Svojsík sám za první rok činnosti spolku Junák — český skaut přednášel o junácké výchově pětačtyřicetkrát. Na jaře 1915 o Svatodušních svátcích byl v Klamovce v Praze první větší tábor skautský a slavnost ve prospěch Červeného Kříže. Br. náčelník svěřil mně jeho vybudování a praktické vedení jako svému zástupci. Tenkráte nám dost starostí způsobilo umístění a problém táboření dívek. Neboť póprve se tu veřejnosti představil i oddíl skautek, vedený Dr. Berkovcovou, jehož členkami byly i ses. Milčicová a Vlasta Štěpánová (dnes ses. náčelní Koseová). Kdo prožil první světovou válku, ví, jak těžké doby byly již v roce 1916. Neodradily však br. náčelníka, aby se svým 18. oddílem, jehož byl vůdcem, netábořil opět pod Lipnicí asi s 25 skauty. V tomto táboře byl poprvé i Jiří Wolker, v něm napsal svůj krásný skautský deník. Válka zabrzdila vývoj skautingu, avšak neudusila, třebaže jsme my vůdcové oddílů jéden za druhým museli na vojnu a do pole. Br. náčelník byl však s některými z nás ve stálém písemném styku. Od podzima 1915 byl jsem také tři roky ve válce. A vím, že to bude za mnohé, když na tomto místě vděčně poděkují br. Svojsíkóvi, že nás, své skauty, zachránil od mnohého strádání a utrpení tělesného. A zač jsme mu ještě vděčnější, že zásady skautské, jež on nám do srdcí vložil, nedaly nám klesnout ani tam, kde kalný proud kolem nás strhoval i lidi íntéligéntní. Není druhé výchovy, jež by tak hluboko dovedla zasáhnout v mravní základ charakteru budoucího muže, jako je výchova junácká. Asi 300 skautů se udrželo v Praze přes Válku a ti se na jediné zavolání Svojsíkovo dostavili 28. října 1918 do služby Národního výboru. Můžéme být právem hrdi na četná prohlášení o skautech z té doby, jimiž jim bylo uznáno od nejpovolanějších osob a institucí, že konali svoji službu vzorně, vytrvale a spolehlivě. Byli prvními poštovními poslíčky republiky, doručovali veškerou korespondenci Národního výboru. I první poštovní známky Čsl. Republiky byly známky skautské. Frankovala se jimi v úředním skautském poštovním úřadě při Národním výboru všecka korespondence Národního výboru. Tenkrát bř. Fučík prohlásil Svojsíkovi: Chovají se ti hoši vzorně, odvolám vše, co jsem kdy o skautingu nepříznivého napsal. Národní listy z 29. října 1918 napsaly v obsáhlém článku o práci V Národním výboru v Harrachovském paláci o skautech toto: „... Není lehké sem vníknouti. Malý, pevný řetězec skautů zastaví každého návštěvníka, každého bez výjimky. Musí se legitimovati, říci kdo je, v jáké věci přichází, ke komu. Je-li oprávněn, ochotně je' vpuštěn s pokynem kam, na koho. Kterýkoli hodnostář státní, či vojenský ze včerejška je nucen se tu legifimovati bystrému skautovi. Při tom jde všechno rychle a hladce." Popisována je ještě agenda v přízemí a v prvním poschodí a článek pak pakračuje: „I tady, jako všuder službu strážnou konají skauti, obstarávají posilky, od nejdůležitěj- ších věcí státních až po drobné službičky, jež vyžaduje shon a potřeba tisíce rukou — všecko lze svěřiti s bezpečností těmto bystrým, inteligentním hochům, jejichž horlivost je obdivuhodná a disciplina vzorná. Jejich hlavní vůdce, prof. Svojsík, může na ně býti pyšný!" Tahle pořadatelská služba už nám pak zůstala. Myslím, že bylo málo národních podniků po dlouhá léta, na nichž by naši hoši a děvčata radostně nepomáhali s kázní v srdci a s úsměvem na tváři. Junácká mládež vždy stála podle svého slibu připravena ke službě pro každou dobrou věc. A přece v prvních měsících naší samostatnosti prožil br. Svojsík kruté, zákeřné útoky na svoji osobní čest a na skauting. Bylo mu lidmi, kteří tušili velkou budoucnost skau¬tingu a chtěli jej dostat do svých rukou, záludně a zlomyslně vytýkáno rakušácfví. Stačilo, že dal skauty ve válce do služeb Červeného kříže, že musel jednat velmi obratně, aby je uchránil před rozpuštěním a že jako odpovědný činovník musel konat věci, jež mu byly nařízeny. — Vrátiv se z války, přišel jsem v Praze v prosinci 1918 do období nejprudších útoků podzemních i zjevných, jež vedlo proti němu několik lidí, kteří zklamali jeho důvěru. Znemožňovali mu práci, šeptanými pomluvami podráželi mu nohy. Viděl jsem, jak br. Svojsík tímto zkrucováním fakt trpí, jak těžce nese ohrožení svého díla, jež převedl přes nejhorší úskalí a jemuž se otvírá důležité pole činnosti v nových radostných poměrech. Svojsík znechucen a roztrpčen měl plné právo uspořit si všechnu tu bolest. Sto jiných by to bylo udělalo. Ne však on. Vytrval, nebof jsme se za něho postavili. Tenkrát poprvé jsem bojoval za Svojsíka a za jeho dílo, až jsem rozbil a skoncoval celé to předivo pomluv a podezírání tak, jak zasluhovalo. Přišly však nové starosti. Projevila se neblahá česká povaha, jež individualismus nepodřizuje zájmům celku, dává mu naopak výraz tříštěním sil. A tak vznikly nové, úplně samostatné organisace skautské: Skauti Baden-Powellovi, Psohlavci, Stychovi Skauti socialisti, Skauti DTJ, Děti přírody. Děti svobody, Skauti práce a j. Spolky a společky, která měnily jména a vedení, většina byla bez kázně a bez skutečné skautské činnosti. Br. Svojsík viděl nutnost udělat v tom pořádek a hlavně zamezit, aby se na účet dobré junácké výchovy nepáchaly nepřístojnosti od lidí, kteří o ní neměli ani ponětí, ač stáli v čele některých z těchto spolků. A tyto nepěkné zjevy poškozovaly dobré jméno skautů. Nebylo jeho úmyslem všechny skupiny dostat do spolku Junák -— český skaut. Věděl, že musí počítat s poměry, ačkoliv ideálem jeho byla a zůstala „velká jednotná národní organisace skautská", jak to prohlásil jasně na přednášce; v Obecním domě pražském 20. června 1920. Jeho snahou bylo dostat tyto skupiny alespoň k spolupráci, k vytvoření společného střediska. Navázal styky a jednání, trpělivě a ne¬únavně sledoval svůj cíl. Byl jsem s ním při všech jednáních, dlouho do noci jsme po schůzích ještě spolu chodili v Náplavní ulici, kde bydlel, a diskutovali nebo pracovali v jeho bytě. Někdy přitom býval také br. Jan Novák. Vím, jak; br. náčelníka tato práce vyčerpávala a přece každý den znova, plný energie, s rozhledem a předvídavostí pravého vůdce přišel s notesem nebo papírkem, plným poznámek a všechny nás podělil: „Slávku, to a to, Honzo (to byl br. Jan Novák), od Tebe bych potřeboval to a to, bratře Nováče (to byl br. tajemník), poznamenej si... a ovšem největší díl nechával vždy sobě. Pro dva bylo té práce dost a on ji konal den ode dne, rok po roce, plných 27 let. Hrdina práce, sta^ tečný muž — Bez intrik se neobešlo ani toto zakládání Svazu skautů. Hořko vzpomínat... Konečně po přednáškách br. náčelníka „Za český skauting", které měl v dubnu a v květnu 1919 v Obecním domě pražském, byl v červnu roku 1919 založen Svaz junáků skautů RČS. Br. Svojsík stal se jeho náčelníkem a při všech těch starostech si přidal ještě novou. Věděl, že nutným předpokladem organisačního i věcného úspěchu je časopis, určený činovníkům. Začal vydávat „V ů d c e", zprvu jako odbornou přílohu Skauta-Junáka, později jako časopis samostatný, který má dnes 23. ročník jako „Č i n o v n í k". Kolik článků do něho napsal a kolik nocí proseděl nad korekturami... S těmi mu často pomáhala i jeho obětavá choť. Od 5. ročníku převzal tyto starosti br. místonáčelník Jan Novák. Ten byl od prvních počátků skautingu velkou oporou br. náčelníka, věnoval se však více literární práci, překladům z cizí literatury, psal články a příručky a kritické postřehy a byl velmi dobrým řečníkem. Hned po převratu pokusil se br. náčelník opětovně získat Sokol pro zavedení junácké výchovy v žactvu a v dorostu. Přednášel, psal články, informoval na schůzích a pln naděje, že se tato reforma podaří, pustil se s br. Janem Novákem do nové, obsažné knihy „Základové skauting u", jež byla určena pro výchovu sokolského dorostu. Ovšem, br. Svojsík si nikdy nepředstavoval a nikdy tomu nerozuměl tak, že by stačilo vyjmout několik věcí ze skautské výchovy, na pr. vycházky, orientaci a táboření, přidat je k tělocviku a tím že by skautská výchova byla v Sokole provedena. Br. náčelník vždy mluvil, psal a uvažoval o junácké výchově v Sokole jako o věcném i výchovném celku, z něhož nelze vytrhat jen Části, neboť junáctví je výchova vnitřně záměrně tak skloubená a tak stoustavně navršující ve svém výchovném pásmu, že porušení této souvislosti je jejím znehodnocením. „Základové skautingu", krásné reformní dílo, přinášející nové myšlenky a nový život, byly napsány pro Sokol, zapadly však v něm bez ohlasu. Zůstaly ležet na Br. náčelník A. B. Svojsík a br. místonáčelník Jan Novák. skladě, kupovali je jen skauti. Vyšly r. 1920 s předmluvou br. Jindry Vanička, jemuž se však nepodařilo přesvědčit náčelnictvo ČOS a junáctví v Sokole zavést. Dr. Chalupný už tenkrát vytkl Sokolstvu jako velkou chybu, že odmítlo skauting — již podruhé. Br. náčelník ještě v roce 1922 doufal, že Sokol skauting žavede, a staral se o to. Když však viděl, že je všechno marné a že naopak jsou podnikány v Sokole útoky proti skautingu i na něho, ba že dochází i k potlačování skautingu který vždy ještě vyvedl »ej ze tmy ke světlu. 2e tomu tak bude, věřím pevně Rozmach skautingu přinesl nejvíce práce jemu. Začaly Lesní školy pro výchovu vůdců, župní srazy a slavnosti, venkov jej žádal na přednášky, v ústředí byly starostí hospodářské, jak unést náklad na propagaci, administrativu a písemnosti, starost s vhodnými místnostmi, přišly intervence a jednání s úřady, representační povinnosti, práce a zájezdy do ciziny spojené s členstvím ve světovém výboru skautském, a to vše leželo z největší části na bedrách Svojsíkových, on byl duší všeho. A při tom psal články, zprávy do novin, vydával a redigoval příručky, o všem věděl a prozřetelně řídil práci v ústředí i činnost výchovnou. Nepoznal jsem ve svém životě muže, který by dovedl v časovém rozpětí oněch 24 denních hodin a dnů roku vykonati větší kus práce a s větší houževnatou energií, než to dělal br. Svojsík po dlouhá léta den po dni, rok po roce. Bystrý a pohotový, věděl si rady vždy a ve všem a neznal mezí v práci pro svoje životní dílo — obdivuhodný muži Plným právem nosil zlatý odznak za čin junácký, neboť to je největším hrdinstvím, nést po léta tíhu odpovědnosti a břímě práce přes všechny ústrky a útoky, překážky a ne¬zdary, nepovolit, vytrvat, bojovat za své myšlenky a své dílo v pevné víře, že je to dobrá služba pro mládež milovaného národa Velkým vypjetím sil pro br. náčelníka a pro nás pro všechny byly Tábory slovanských skautů v červenci r. 1931 v Praze v Královské oboře, kdy bylo jíž 15.000 účastníků, z toho 3000 cizinců, a jež trvaly týden. Tyto slavnosti byly důstojnou oslavou dvaceti let československého skautingu. Přípravné práce vyžádaly si několikaměsíčního nadlidského úsilí a duší všeho byl ópět br. Svojsík. Pamatuji se, že jeden z jeho pověstných poznámkových notýsků padl jen ná tyto slavnosti. Tenkráte se všechny župy přičinily tak, že výsledek byl skvělou a radostnou přehlídkou záslužného díla, jež za dvacet let dokázal vytvořit apoštol nového náboženství mládeže, ušlechtilý prof. Svojsík. Všem účastníkům těchto krásných dnů zůstal slavnostní odznak, na němž je relief jeho hlavy, drahou upomínkou. Pohled na čtyřiadvacet ukázkových táborů v parku za výstavištěm, z nichž každý byl jiný, z jiného materialu a odlišné výstavby, byl nezapomenutelný. Tehdy br. náčelník ukázal veřejnosti a úřadům republiky zvlášť přesvědčivě, co dokáže mládež, když je dobře vedena. Od té doby také získal skauting i v úřadech republiky pevnou posici a byl po zásluze oceňován hlavně v těch ministerstvech, jež porozuměla, jakou to má před sebou mládež. Byl jsem velitelem ukázkových táborů, prožil jsem všechno od prvních přípravných počátků až do vybudování táborů a ještě dnes, po odstupu mnoha roků vidím, že do té doby, ani kdy potom nevykonala česká mládež díla většího, než bylo vykonáno na Slovanských táborech skautských v roce 1931. Kdo viděl tehdejší skautskou výstavu, tábory ukázkové a ubytovací a poznal činnost a život v nich, dá mně za pravdu. Byl to triumf Svojsikových ideí, vzrušující obraz mladistvé a strhující krásy tak rozmanité a kypící živelným projevem ducha i dovedné ruky, že jsem nikdy neviděl mládež v projevu mohutnějším a technicky vynalézavějším. Byl to i hospodářský podnik úctyhodných rozměrů a jistě i odvahy, neboť to byla práce s mládeží a finanční obrat byl přes 2 miliony korun, tenkrát! Snad již toto velké vypjetí sil, jež příprava slavností vyžadovala a pak i jiné vážné starosti hospodářské způsobily, že se ukázaly u br. náčelníka poruchy činnosti srdeční, jež vyžadovaly léčení v Poděbradech. Věrný jeho spolupracovník br. místoháčelník Jan Novák také se už necítil zdráv, i jeho srdce zle zlobilo. Statné tělo náčelníkovo a jeho houževnatá energie překonaly však choroby a přišly opět doby jasnější. Přibývalo uznání významu junácké výchovy, ukázalo se, že Svojsík viděl daleko dopředu a radil dobře. Zásluhy jeho oceněny byly čestnou cenou České akademie věd a umění i vysokými řády zahraničními. Junáckých oddílů přibývalo, rostly i úkoly skautingu a práce v ústředí. Nebylo Svojsíkovou vinou, že skauting se ujal s počátku jen ve městech. Svojsík však cítil tento svůj dluh mládeži venkovské a usiloval splatit jej. V jeho hlavě bylo ještě plno plánů a podnětů, jež jsme s ním probírali v rozhovorech po zasedáních náčelnictva, abychom si vytříbili problémy a ujasnili řešení. Rýsovaly se tu otázky velkých oddílů, výchovné jednotky stejného stáří, úzká spolupráce s ostatními organisacemi skautskými a případná reorganisace Svazu a jiné a jiné. A ze všeho vždy vyzařovala jeho pevná víra, že junáctvím můžeme vychovat nový typ mladého českého muže a české ženy, po nichž vlast naše volá jako po své záchraně a naději. Neboť junáctví je školou skutečného života pro všechny ty, kteří vědí, že nemohou spoléhat na nikoho, v mimo sebe a chtějí se uplatnit kvalitou své práce. Z jeho práce měly a budou mít prospěch statisíce české mládeže, jeho zásluhou budou rádi vzpomínat na radostně a účelně prožité mládí. Česká mládež nikdy mu nebude moci být dost vděčna za to, co pro ni vykonal. Však jí také rozuměl, jako nikdo druhý. Celý svůj život prožil mezi ní a to byl krásný úděl jeho života — A pak ještě jéden: Svojsík nejen pracoval, on tvořil, on poznal radost z tvůrčí práce, jež se dařila, radost, již nic nemůže nahradit — Je-li pravdou, že osud určuje pro velké úkoly muže vy¬volené, pak české junáctví našlo svého muže od první chvíle, kdy toto slovo bylo u nás po prvé vysloveno. O prázdninách 16. července 1938 odejel br. Svojsík do Ruska, aby se seznámil s výchovou mládeže ruské, když již výchovu v italské Balile poznal dokonale při svých četných zájezdech do Itálie k rodině své provdané dcery. Chtěl také z vlastního názoru poznat nové směry v ruské tělovýchově a způsob, jakým je organisována. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce, třebaže s velkým sebe¬zapřením a vrátil se, trápen stále velkou žízní, 2. srpna. Za týden ulehl s horečkami a pocitem velké únavy. Přes všechnu lékařskou péči horečky po pěti týdnech nebezpečně stou¬paly na 39.6°. Projevila se otrava streptokokkem. Dne 8. září převezen byl z Dobřichovic do svého pražského bytu a ve středu 14. září do sanatoria v Podolí. Slunce jasně svítilo na jeho horečkou se lesknoucí oči, když naposledy viděl květy a přírodu — lékaři zatím připravovali v pokoji č. 103 novou transfusi krve Marně. Horečky stoupaly, dech se krátil, začínal zápal plic. Zmítán vysokými horečkami, blouznil a volal: „Stojím tu, šedesátiletý člověk, tolik práce..." „Potkáváte chlapce a jeho oči září..." „Rád bych, když mne ale nechtějí pustit 4.." „Snad si to rozmyslí, je to ohromná zodpovědnost, způsobit utrpení tolika liclem . „Já už jsem tak unaven, ale myslím, že náš úkol a naše volání k celému kulturnímu světu pomůže. Děkuji, s Bohem. •.“ „Uvidíte, že takový život v lesích zaujme každého… „Prosím Jana Nováka — z nejtěžších dob, které jsme prožívali…“ „Já jsem zvyklý pracovat, ne koukat…“ „Mládež nechte, ta ať si hlavně pracuje " „Nic neodkládejte, kde máte větší celky, zachovejte je pohromadě… S Bohem…“ „Každý konej dnes svoji povinnost…“ Volal z horeček a byl to program a odkaz — Bojoval statečně, jako celý svůj život. Slunce zalévalo jeho pokoj jasným světlem, zákeřný osud však chystal už svoji smrtící ránu. Dopadla 17. září, v sobotu, v 9 hodin do¬poledne… Majestát Smrti zastavil tep jeho srdce a rozmach křídel jeho ducha. S hrdlem bolestí sevřeným stáli jsme u úmrtního lože a nemohli uvěřit… V neděli dopoledne provázel jsem rodinu k rakvi milovaného Náčelníka, abych se s ním naposledy rozloučil a v tichu síně krematoria nad jeho drahou hlavou přísahal za nás za všechny, že jeho životní dílo neopustíme, s věrnou oddaností o ně pečovat budeme a ze všech svých sil se při¬činíme o jeho rozkvět a ušlechtilé poslání. Pohřeb br. náčelníka od sv. Ludmily via Vinohradech. Chvějící se rukou sejmul jsem s prsou náčelníkových jeho čestné odznaky a na srdce jsem mu položil český granát jako pozdrav drahé české země, jež krůpějím své krve dala ztuh¬nout v ohnivý drahokam vzácné krásy a ušlechtilosti. Drahokamem, jiskřícím ohněm nadšení, bylo i srdce náčelníkovo. Ani poslední dlouhý pohled do tváře milovaného učitele a přítele nemohl odvrátiti chvíli nade vše smutnou… Se syny Jiřím a Toníkem zvedáme víko rakve a uzavíráme kovový stan, v němž bude spát svůj věčný sen první český skaut, Velký Náčelník-Zakladatel. — Tři tisíce junáckých srdcí doprovodilo svého náčelníka na památný hřbitov vyšehradský, v jehož posvátné půdě dřímou věčný sen nejlepší synové a dcery českého národa. Br. starosta Dr. Charvát a br. místonáčelník Jan Novák řekli za nás za Všechny, jaká bolest svírala naše duše nad odchodem našeho náčelníka v době pro národ náš tak osudově těžké… cb667967cb4ef984a25f553d7200c28b01593294 0 170 358 354 2012-11-04T11:09:15Z Stepan 2 Bohuslav Řehák: Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík. Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl rozeným skautem svými vlastnostmi, svým životem, celou svou bytostí. Od útlého mládí byl nucen spoléhat především na vlastní síly a schopnosti, nebof otce ztratil br. náčelník už v dětském věku, takže se na něho nepamatoval. Malému Toníkovi byly teprve 3 roky, když mu otec zemřel ve věku 45 let na zánět plic. Byl okresním tajemníkem ve Dvoře Králové a tam je také pochován. Když ta hrozná rána dopadla, nejstaršímu z ostatních tří dětí, Aloisi Svojsíkovi, pozdějšímu knězi a cestovateli, bylo pět a půl roku. Nejmladšímu Gustavovi byly tři měsíce. Tak tu zůstala maminka br. náčelníka se čtyřmi drobnými dětmi a s pensí 30 zlatých měsíčně. Statečná žena však neklesla pod tíhou neštěstí, dovedla se obětavě probíjet těžkým životem a dovedla při tom vychovat čtyři vzorné syny. Mladší bratr náčelníkův, JUDr. František Svojsík, byl advokátem a nejmladší bratr, Gustav, byl operním pěvcem a koncertním ředitelem. Bratr náčelník vypravoval mně několikrát o svém dětství i pozdějším životě a vždy při tom s hlubokou úctou a láskou vzpomínal na svoji maminku, jak šila prádlo po nocích a jak se všichni čtyři bratři museli přičiňovat, aby mamince pomohli uhájit živobytí. S humorem vyprávěl, jak nosíval velké pecny chleba z vnitřního města pražského, kde byl chléb lacinější, než na Smíchově, a aby ušetřil krejcar za most, dělal vždy velkou okliku až přes Karlův most. A když mu bylo 11 let, přiučoval již hocha o jeden a půl roku staršího. Na Smíchově po smrti otcově hoši s maminkou bydleli u příbuzných. Na Smíchově (nikoliv ve Dvoře Králové, jak omylem kdysi bylo napsáno také ve Vůdci), se také br. náčelník narodil, 5. září 1876, v domě rodiny Havlíkových. Neboť maminka jeho byla Ludmila, rozená Havlíková. Byla dcera mlynáře a byla ze třinácti dětí, z nichž jenom jedno záhy zemřelo, a ostatní se všichni dožili velkého věku. Otec maminky br. náčelníka, dědeček jeho, mlynář Havlík, začínal jako sekerník. Sekerníci byli řemeslníci, kteří uměli stavět a opravovat dřevěné vodní mlýny. Dědeček Havlík byl velmi dovedný řemeslník, pilný a podnikavý, který si vlastní rukou udělal všechno zařízení mlýna, i velké vodní kolo, a vlastní prací a přičinlivostí si po částech vybudoval celý mlýn. Tento mlýn dosud stojí v Dobřichovicích, ovšem již značně zvětšený a rozšířený o elektrárnu. Patří panu R. Havlíkovi. U dědečka mlynáře trávíval br. náčelník svoje chlapecké prázdniny a dobře se pamatoval, jak se svými bratry musel dědečkovi pomáhat při práci na různých přestavbách mlýna a i kameny nosit na stavbu jezu. Do obecné školy chodil malý Toník na Smíchově a tam také do gymnasia v letech 1888—1891. Učitelský ústav v Praze navštěvoval v roce 1892—1896 a složil maturitu s vyznamenáním. Pak si udělal ještě zkoušku z tělocviku pro vyučování na středních školách s velmi dobrým prospěchem. Po maturitě učil pět let na obecné škole, rok tělocviku na učitelském ústavu a současně na gymnasiu v Křemencově ulici, od r. 1901—1914 na reálce v Žižkově a od r. 1914 do 30. června 1937, kdy odešel do pense, na reálném gymnasiu v Křemencově ulici. Když jsme tak sedávali s br. náčelníkem, stočil se někdy hovor na přírodu a její krásy. A tu mne často překvapila náčelníkova znalost přírody, zvláště rostlin a jeho pěkné po¬střehy ze života zvířat. Tento zájem a cit pro přírodu projevil se prý u něho velmi záhy, spolu se zájmem o cestování. Vyprávěl mně jednou, jak s 9 zlatými, jež si sám vydělal, dovedl cestovat celé prázdniny. Bylo mu tehdy 18 let a šli společně několik kamarádů — členové pozdějšího pěveckého kvarteta. A nebyla to jen cesta ledajaká. Pěšky po celé Moravě, po Slovensku na Tatry a pak až do Budapešti a po Dunaj přes Moravu a Českomoravskou vysočinu opět domů. Sotva se stal podučitelem, šetřil a přičiňoval se, aby mohl o prázdninách poznat svět o kus dál. Prošel Itálií, podruhé francií a Španělskem až do Alžíru, poznal Řecko, Palestinu a Egypt. Mnoho cestoval i později v mužném věku. V Anglii byl třikrát, v Itálii asi 27krát, byl ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Rumunsku, Polsku a naposledy v Rusku. Z této poslední cesty si přivezl zárodek zákeřné choroby — otravu streptokokem, které jeho statné, atletické tělo marně se bránilo sedm týdnů, až se z ní vyvinul hnisavý zánět plic, jemuž br. náčelník podlehl. Již jako hoch br. náčelník rád zpíval. Na učitelském ústavě si začal školit hlas a zdokonalil se v dobrého pěvce. Byl rozeným hudebníkem. Zpěv a hudba staly se mu po celý život nejmilejší zábavou. Spolu s věrným kamarádem ze školy, učitelem Janem Novákem, pozdějším naším místo-náčelníkem, a ještě se dvěma přáteli, Mikolášem a Černým, studovali mladí nadšenci hudbu komorní a klasickou a založili Učitelské kvarteto, později nazvané České pěvecké kvarteto. Svojsík v něm zpíval druhý bary ion a byl jeho duší i srdcem. Uspořádali mnoho koncertů, a když sklízeli velké úspěchy i v cizině, ba až v Bulharsku a Turecku, odvážili se r. 1902 na cestu do Ameriky. Stála 320 K, což byla cena lístku do New Yorku — víc na ni mladý učitel Antonín Svojsík neměl. Ostatní si vydělal na koncertech a ještě přivezl peníze domů. obrázek Třetí vpravo Jan Novák, čtvrtý A. B. Svojsík. S touto pěveckou činností souvisí i jeho jméno, jak se vždy podepisoval: A. B. Svojsík. To není Antonín Bohumil, jak jste obyčejně čítávali. Ono B. byla zkratka z pojmenování Benjamínek, jež dostal jako nejmladší člen kvarteta. Ponechal si je a podepisoval se vždy tímto uměleckým jménem A. B. Svojsík. Jeho plné jméno znělo Antonín František, jak je na jeho křestním listě. Za čtyři roky potom, 1905—1906 jelo učitelské kvarteto do Ameriky po druhé a tentokrát bylo celý rok na cestě kolem světa. Br. náčelník si z ní přivezl mnoho uměleckých památek, zvláště z Japonska, o němž uměl on i jeho zvěčnělý ušlechtilý bratr, páter Svojsík, velmi zajímavě vyprávěti. Sám také více než stokráte o Japonsku přednášel a měl soubor krásně kolorovaných diapositivů. Pěvecká činnost přivedla mladého Svojsíka záhy mezi české umělce do Umělecké besedy. Stal se brzy členem a později jednatelem jejího hudebního odboru. V té době i takoví umělci jako Vítězslav Novák a Suk neměli žádnou větší věc vytištěnu, jejich umělecká díla ležela v rukopisech v zásuvkách. Nebyl by to býval Svojsík, aby na tento stav neodpověděl činem. Vyžádal si do začátku 300 K a pustil se do vydávání nových věcí. Vyrostlo z toho veliké dílo. Svým promyšleným činem dal základ Hudební matici, vydavatelskému sdružení při Umělecké besedě, jež postupně vydala všechna velká česká hudební díla a představuje dnes hodnoty milionové. Není divu, že se iniciativní a vytrvalý Svojsík stal brzy jednatelem celé Umělecké besedy. Div je spíše, že jím byl úspěšně přes dvacet let, při veškeré té nadlidské práci ostatní. Jeho překypující energii a živelné touze po tvořivé činnosti nestačilo jedno povolání. Hudbě a zpěvu věnoval se i jako profesor hlavně o prázdninách. Později chodíval též se svými dětmi do obce Karlíka, asi 1 km cesty ze svého letního sídla Lety u Dobřichovic, kde v kostele hrával na varhany a zpíval. Chodil sem do posledka, ještě i o prázdninách, než odejel do Ruska. Zahradní domek v Letech koupil r. 1917 k vůli dětem. V něm trávíval se svojí rodinou prázdniny téměř po 21 let. Zabýval se hodně zahradou, velmi dobře znal květiny a stromy a pečlivě je ošetřoval. Obyčejně každé ráno a večeř zahradu zaléval a přes den v ní stále něco kutil. Při tom míval ležet papírek na stole ve verandě, občas odešel od práce v zahradě, udělal si po¬známku a šel zase dále pracovat. Jinak u sebe míval vždy svůj typický čtverečkovaný notýsek, v němž si drobným písmem, tak charakteristickým, poznamenával hesla, obyčejně jen slovem, nebo kratičkou větičkou, a důležité věci si označil elipsou. Plně spoléhal na svoji znamenitou paměť, jež opravdu byla obdivuhodná. Pamatoval dobře i jména a tváře. V Letech zabýval se br. náčelník přes den hodně zahradou, večer se však zpívalo a hrálo. Jeho choť, paní Julie Svojsíková, krásně hrála na klavír i zpívala a tak se vzájemně při zpěvu doprovázeli. Hudba a zpěv, to byla velká láska br. náčelníka i jeho ušlechtilé choti a jejich nejkrásnější zábava. Snad i to bylo symbolem jejich nade vše krásného rodinného života, že br. náčelník svoji jemnou, milovanou choť poznal na koncertě, jež Pěvecké kvarteto dávalo na Zotíně po svém návratu z cesty kolem světa 13. října 1906. Teprve podzimní zákeřná rána nelítostného osudu přervala roku 1938 tento akord šťastného rodinného života právě ve dnech, kdy všechna česká srdce se chvěla velkou bolestí… Přáli jsme mrtvému, že naší urážky v Mnichově už nezažil. Jednu věc právem vždy považoval br. náčelník v životě člověka za velmi důležitou: Být ve své věci skutečným odborníkem. A on sám jím v oboru tělovýchovy nesporně byl a bedlivě sledoval, co nového v tomto oboru přinášela cizina, aby byl stále dobře informován. Hned po maturitě vstoupil do Sokola. Již v 19 letech se stal náčelníkem jednoty ve Slivenci u Prahy a když se dostal na Smíchov, byl ve svých 23 letech zvolen náčelníkem župy Jungmannovy. V té době uspořádal závody, v nichž uplatnil své názory a jež Otčenáškem a Jindrou Vaníčkem zvlášť byly oceněny. Na Svojsíka vzpomínají všichni — odborníci i jeho žáci — jako na výborného učitele, který dovedl hodinu tělocviku sestavit poutavě a radostnis nevšedním smyslem a postřehem pro krásu, ladnost a rytmus plný života a vzruchu. Jistě k tomu přispívalo jeho velké nadání a vzdělání hudební. Právě proto, že byl na slovo vzatým odborníkem v tělovýchově, který dobře viděl i slabiny tehdejšího jejího provádění a bystře si při tom všímal, jaké směry a nové názory raženy jsou jinde, zvláště ve výchově mládeže, mohl později fakt šťastným způsobem rozřešit tělovýchovu v hnutí skaut-ském. Budoucí vývoj správně předvídal. Svojsík to byl, který vyvedl mládež ze zaprášených, těžkým vzduchem přeplněných tělocvičen do přírody, na palouky a do lesa, Svojsík svlékl mládež do plavek, poslal na celé týdny do táborů, Svojsík propagoval zásadu: mládeži co nejméně nářadí, za to hodně lehké atletiky, růzností, her a rozumného sportu bez honby za rekordy. A když už nářadí, tedy ne ohlazené a vyleštěné, ale překážkové nářadí, jak je dává příroda i s blátivým břehem potoků, drsnými větvemi stromů, kopřivami a bodláky, jak je potřebuje branná výchova. První, kdo upozornil br. náčelníka na skauting, byl inž. Meilbeck. Ten skoro celý život strávil v Anglii. Při jednom svém zájezdu do Čech r. 1911 vyprávěl br. náčelníkovi, že v Anglii vzniklo hnutí, jež je pro mládež mnohem významnější než Sokol. Líčení inženýrovo vyvolalo u br. náčelníka silný zájem, takže si vyžádal od něho stálé informace. Inž. Meilbeck posílal mu výstřižky z anglických novin a poslal mu i Baden-Powellovu knížku „Scouting for boys". Hned o prázdninách r. 1911 jel br. náčelník do Anglier vyhledal si skautské oddíly, chodil s nimi ven a do kluboven na schůzky. Byl nadšen krásou jejich života v přírodě, jejich energickým a přece ušlechtilým vystupováním, opravdovostí, s jakou konali svoji práci a plnili příkazy konání dobra. Sám jednou řekl: „Když jsem poznal tuto soustavu, byl jsem jí přímo očarován. Zejména uchvátil mne problém výchovy v přírodě." Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášf se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě — věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávali hrou, neboť i „život je velká hra". [[Soubor:Prakticka maturita chata.PNG]] Z této chaty vyšlo čsl. junáctví. Viděl a přesvědčil se již tenkrát, že skauting šťastně rozřešil ideály nejsmělejších reformátorů pedagogických a že zvlášť krásně rozřešil hledisko sociální. Konec léta tohoto roku 1911 ztrávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny „Vorlovny" pod hradem Lipnicí na Českomoravské Vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. V březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu bratrem své paní p. Adolfem Stránským, knihu Scouting for boys. V té době již byl v písemném spojení s Baden-Powellem. Přemýšlel, co lze z výchovy mládeže směru Baden-Powellova s úspěchem převzít pro poměry české, co opět z amerického směru Setonova, neboť i toto hnutí již znal. Tak tvořil samostatně nové směrnice pro skauting český, zasazený do naší tradice, naší přírody, našich potřeb a našeho národního programu. Je zbytečnou zlomyslností vytýkat junáctví, že mělo cizí vzor. Také Tyršovi bylo vzorem turnerství a přece vytvořil sokolství. Není rozhodující, co bylo vzorem, rozhodujícím je, co z toho bylo samostatně vytvořeno, a to bylo české národní junáctví. Hned po prázdninách sestavil si br. náčelník oddíl ze žáků žižkovské reálky a konal s nimi skautské vycházky do pražského okolí, hlavně do Radotína a Prokopského údolí. Navštívil i některé vynikající muže, prof. Dr. Čadu, Dr. Kramáře, Klofáče, Soukupa, prof. Dr. Masaryka, Al. Jiráska, insp. Klenku, a radilb se s nimi o novém směru výchovy české mládeže. Chtěl původně, aby Sokol zavedl skauting jako novou výchovu pro mládež, lepší v náplni i metodě, než jí dosud poskytoval. Vycházel přitom z fakta, že Tyrš se nezabýval tělocvikem žen ani mládeže a že současná výchova sokolního dorostu byla jen pouhá kopie tělocviku dospělých a pro všestrannou výchovu, jakou česká mládež bude stále více potřebovat, že je současná výchova sokolského dorostu příliš nízká a jednostranná. Bylo vřelým přáním sokolníků, aby Sokol zavedl pro svůj dorost výchovu junáckou. Proto ještě dřív, než slovo skaut bylo v Čechách napsáno, jednal s předáky sokolskými. Vaníček a Heller se dívali na skauting celkem příznivě, namítali však, že je potřebí vydat o tom nejprve českou knížku, aby si to mohli i jiní prostudovat. Svojsík přednášel v Pražském Sokole, i pro veřejnost. Uveřejňoval informativní články. Aga Heller měl však později s náčelnictvem ČOS referát v tomto smyslu: Když se to daří Svojsíkovi, nemusí se to dařit jiným. Počkejme, až budou vydány knížky a budou zkušenosti. Tím byl skauting v Sokole odmítnut. Svojsík vydal jako první intormační brožuru 1. února 1912 spisek „Český Skaut" a hned začal psát základní knihu o junácké výchově mládeže. Vyžádal si do ní příspěvky našich vynikajících lidí na určitá témata. Mám o těch věcech z vypravování br. náčelníka hodně poznámek, nemohu však o všem psát. Jen aspoň jeden zajímavý rozhovor uvedu, jejž jsem si zaznamenal doslovně. Br. náčelník navštívil s prosbou o příspěvek i profesora Thómayera. Thomayer v jádře souhlasil, ale vyslovil pochyby: „Proč vlastně nejvíc chcete ten skauting, co je v něm hlavní?" „Vychovávat charakter!" „Kolik je Vám let?" „Třicetšest." „To jste ještě mladý, ale starý dost, abyste věděl, že to u nás nepůjde — nenajdete na to lidi. Ale co, mně je už za tejden 60 let — já Vám ten článek napíšu, ale tohle si tam tak trochu dám..." A také dal. Nadšeně uvítal skauting také náš vynikající pedagog univ. prof. Čáda. Když mu Svojsík vyložil podstatu a cíle hnutí, Čáda slíbil veškerou podporu. „To je skvěle udělaný výchovný systém, nic lepšího neznám. To ani není možné, aby to udělat anglický generál. Uvážil jste ale, že to znamená, věnovat tomu život?" „Jsem odhodlán" byla jasná odpověď Svojsíkova. — Čáda slib dodržel a účinně až do konce svého života skauting podporoval. V březnu 1913 přednášel „O velké výchovné hodnotě skautingu" a zhodnotil jej jako ideální výchovu mládeže. Stejně příznivě přijali hnutí Dr. Drtina a Dr. Kramář, který kladl důraz hlavně na výchovu charakteru, stejně jako Svojsík, který sám byl všem junákům zářivým vzorem. Ryzost charakteru byla pro něho vždy první, co u něho rozhodovalo. Nejednou jasně to řekl, že junáctví je zkušebním kamenem charakterů a dějiny junáckého hnutí plně to jednou potvrdí... [[Soubor:Prakticka maturita u prokopa.PNG]] U Prokopa r. 1912. Přes zimu psal Svojsík „Základy junáctví", uveřejňoval o něm články v novinách a přednášel. Jméno junák pro české skauty navrhoval zem. šk. insp, Fr. Bílý, který od prvních počátků byl příznivcem tohoto hnutí. Na jaře 1912 konal br. náčelník vycházky hlavně do Prokopského údolí, kde vždy postavili velký zvonový stan a dvě „áčka" a vařili v kotli. První veřejná služba, kterou skauti konali, byla pořadatelská služba při představeních národního divadla V Šárce. V březnu uspořádal Svojsík první kurs pro skautské vůdce v Praze, z něhož vyšlo asi 20 frekventantů. V květnu 1912 vyšly „Základy junáctví", k nimž obálku nakreslil Mikuláš Aleš. Brzy byl br. Svojsík udán u rakouských úřadů, že v Základech není zdůrazněna „Kaisertreu", ba že je vůbec vynechána. Zachránil jej Dr. Kramář a tehdejší místodržitel kníže Thun. V obrázkovém časopise Českém světě, roč. VIII., sešit 25, z r. 1912 po prvé je u nás uveřejněna fotografie B. Powella s tímto označením: Sir Robert Baden-Powell, moderní reformátor výchovy mládeže — skautingu —, kterou pod jménem junáctví u nás prof. Svojsík v život uvádí. O prázdninách 1912 po prvé br. Svojsík tábořil s oddílem hochů pod hradem Lipnicí. Fotografie této prvé cesty do prvního skautského tábora v Čechách byly svého času vydány tiskem. Br. náčelník má na nich ještě širokou „kumštýřskou" vázanku. Mezi 13 účastníky, kteří táhli po 4 dny 3 q těžkou dvoukolovou káru, naloženou táborovou výbavou, přes 100 km na tábořiště, byl i dlouholetý tajemník Svazu Junáků Skautů a dnešní vedoucí junácké Edice br. Jar. Novák. Když začali stavět tábor, přiběhla k panu lesnímu jedna bába z okolí, celá udýchaná: „Pane lesní, na potoce maj cikány. Napočítala jsem jich tam šestnáct bez ženskejch. Jakživa jsem takovou partaj neviděla pohromadě." Postavili na mýtině zvonový stan a do půlkruhu několik jehlanů a dvojáků z rakouských pláten přímo na zem, bez podsad, jež jsou vynálezem o rok pozdějším. Ke studánce a ke sklepu postavili přes potok mostek z tyčkoviny. Všechno, i vaření, si obstarávali sami. Tábor se zdařil, obavy nedůvěřivců byly vyvráceny. Snímky z něho jsou otištěny v brožuře „Den v táboře junáků", jež vyšla r. 1913. Byly tu první přímé zkušenosti ve větším měřítku, a proto v lednu 1913 uspořádal br. Svojsík vůdcovský kurs, z něhož vyšlo 40 účastníků. V květnovém čísle Českého světa r. 1913 uveřejnil br. náčelník 5 fotografií „Hry a cvičení junáků-skautů z družin prof. A. B. Svojsíka v Lesních táborech". (Podle fotografií, jež od br. náčelníka mám, zjišťuji, že jsou to snímky z Prokopského údolí, dělané na vycházkách z jara 1912, na nichž byl i první vůdcovský kurs. — Postupně vzniklo v Praze 19 oddílů, z nichž 13 mělo pak o prázdninách 1913 tábory. Již před tím br. náčelník přednášel v některých místech o skautingu a tak i na venkově vznikaly první oddíly: v Jičíně, Domažlicích, Třebechovicích p. Orebem, Nymburce, a tyto oddíly již také o prázdninách 1913 tábořily. Tábořil jsem s jičínským oddílem na Potštýně — ty vzpomínky jsou dodnes živé a krásné. V září 1913 uspořádal br. Svojsík první veřejný tábor na Císařském ostrově. Na něm byly již některé stany s dřevěnými podsadami, postelemi, stolkem i policí. Skauti na kamnech z cihel zrobených připravovali cikánskou pečeni a lívance a dávali ochutnat návštěvníkům, aby se maminky nebály pustit hochy tábořit, „že budou mít hlad". Byla tu i první skautská výstavka a truhlářská dílna. Nedůvěra maminek k novému směru výchovy mizela a přihlášek do skautských oddílů rychle přibývalo. Tenkráte to byl velký úspěch! Přesvědčit, že kluk může spát pod stanem v lese a nemusí být za zavřenými okny pod peřinou... Poněvadž Sokol junáctví nepřijal, musel se br. Svojsík starat o jeho samostatnou organisaci. Stalo se tak ve formě Skautského odboru při Svazu spolků a přátel pro tělesnou výchovu. Brzy však měl skautský odbor daleko větší agendu nežli celý Svaz a proto br. Svojsík založil na ustavující hromadě 15. června 1914 samostatný skautský spolek „Junák — český skaut" po přednášce, kterou měl v Obecném domě 5. května 1914. Prvním starostou byl městský fysik Dr. Čeněk Klika. Scházeli jsme se k schůzím v městském fysikátě na Staré rychtě v Rytířské ulici. Jako odznak nosili jsme tenkráte kovové trojúhelníky s postavou řeckého atleta a nápisem: Junák — český skaut. Mám dodnes svůj vůdcovský odznak, jejž mně připínal sám br. Svojsík — tehdy vrchní vůdce —, jako nejdražší skautskou památku. Do nejslibnějšího vývoje českého junáctví hned na jeho počátku zasáhla však rušivě světová válka. Br. Svojsík dal skauty k disposici pro účely humánní, hlavně ve službách Červeného kříže, ne však pro účely válečné. Ač ve válce, staral se br. náčelník hned na počátku hnutí i o dívčí skauting. Svolal na 11. ledna 1915 schůzi s programem „Skautská výchova dívčí", na níž založil „Odbor pro dívčí skauting spolku Junák—český skaut". První předsedkyní byla Dr. Berkovcová. V dubnu 1915 vyšla brožura Dr. Čeňka Kliky, jejímž obsahem byl proslov, který měl Dr. Klika, pražský fysik, jako úvod k Svojsíkově přednášce v květnu 1914. A v tomto roce, ve válce a v rakouské persekuci, odvážil se Svojsík vydávat časopis Junák a udržel jej přes celou válku. Dnes má už 29. ročník a před válkou byl uznáván za nejlepší časopis pro mládež. První číslo Junáka vyšlo 15. ledna 1915 a bylo celé sestaveno z prací junáků samých. Br. Svojsík jé začínal těmito úvodními slovy: "Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kdy jíně zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spolehajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti." Spolupracovníky br. Svojsíka v té době z těch, kteří dodnes nepřetržitě pracují, byli vůdcové: Jaroslav Novák, SL Řehák a sestra Koseová. Jeho skauty již tehdy, pokud vím, bratří: VI. Herles, K. Kulhánek, Sláva Bursík, J. Charvát, J. Řeháček, L. Filip, R. Plajner a VI. Wildman. Br. Svojsík sám za první rok činnosti spolku Junák — český skaut přednášel o junácké výchově pětačtyřicetkrát. Na jaře 1915 o Svatodušních svátcích byl v Klamovce v Praze první větší tábor skautský a slavnost ve prospěch Červeného Kříže. Br. náčelník svěřil mně jeho vybudování a praktické vedení jako svému zástupci. Tenkráte nám dost starostí způsobilo umístění a problém táboření dívek. Neboť póprve se tu veřejnosti představil i oddíl skautek, vedený Dr. Berkovcovou, jehož členkami byly i ses. Milčicová a Vlasta Štěpánová (dnes ses. náčelní Koseová). Kdo prožil první světovou válku, ví, jak těžké doby byly již v roce 1916. Neodradily však br. náčelníka, aby se svým 18. oddílem, jehož byl vůdcem, netábořil opět pod Lipnicí asi s 25 skauty. V tomto táboře byl poprvé i Jiří Wolker, v něm napsal svůj krásný skautský deník. Válka zabrzdila vývoj skautingu, avšak neudusila, třebaže jsme my vůdcové oddílů jéden za druhým museli na vojnu a do pole. Br. náčelník byl však s některými z nás ve stálém písemném styku. Od podzima 1915 byl jsem také tři roky ve válce. A vím, že to bude za mnohé, když na tomto místě vděčně poděkují br. Svojsíkóvi, že nás, své skauty, zachránil od mnohého strádání a utrpení tělesného. A zač jsme mu ještě vděčnější, že zásady skautské, jež on nám do srdcí vložil, nedaly nám klesnout ani tam, kde kalný proud kolem nás strhoval i lidi íntéligéntní. Není druhé výchovy, jež by tak hluboko dovedla zasáhnout v mravní základ charakteru budoucího muže, jako je výchova junácká. Asi 300 skautů se udrželo v Praze přes Válku a ti se na jediné zavolání Svojsíkovo dostavili 28. října 1918 do služby Národního výboru. Můžéme být právem hrdi na četná prohlášení o skautech z té doby, jimiž jim bylo uznáno od nejpovolanějších osob a institucí, že konali svoji službu vzorně, vytrvale a spolehlivě. Byli prvními poštovními poslíčky republiky, doručovali veškerou korespondenci Národního výboru. I první poštovní známky Čsl. Republiky byly známky skautské. Frankovala se jimi v úředním skautském poštovním úřadě při Národním výboru všecka korespondence Národního výboru. Tenkrát bř. Fučík prohlásil Svojsíkovi: Chovají se ti hoši vzorně, odvolám vše, co jsem kdy o skautingu nepříznivého napsal. Národní listy z 29. října 1918 napsaly v obsáhlém článku o práci V Národním výboru v Harrachovském paláci o skautech toto: „... Není lehké sem vníknouti. Malý, pevný řetězec skautů zastaví každého návštěvníka, každého bez výjimky. Musí se legitimovati, říci kdo je, v jáké věci přichází, ke komu. Je-li oprávněn, ochotně je' vpuštěn s pokynem kam, na koho. Kterýkoli hodnostář státní, či vojenský ze včerejška je nucen se tu legifimovati bystrému skautovi. Při tom jde všechno rychle a hladce." Popisována je ještě agenda v přízemí a v prvním poschodí a článek pak pakračuje: „I tady, jako všuder službu strážnou konají skauti, obstarávají posilky, od nejdůležitěj- ších věcí státních až po drobné službičky, jež vyžaduje shon a potřeba tisíce rukou — všecko lze svěřiti s bezpečností těmto bystrým, inteligentním hochům, jejichž horlivost je obdivuhodná a disciplina vzorná. Jejich hlavní vůdce, prof. Svojsík, může na ně býti pyšný!" Tahle pořadatelská služba už nám pak zůstala. Myslím, že bylo málo národních podniků po dlouhá léta, na nichž by naši hoši a děvčata radostně nepomáhali s kázní v srdci a s úsměvem na tváři. Junácká mládež vždy stála podle svého slibu připravena ke službě pro každou dobrou věc. A přece v prvních měsících naší samostatnosti prožil br. Svojsík kruté, zákeřné útoky na svoji osobní čest a na skauting. Bylo mu lidmi, kteří tušili velkou budoucnost skau¬tingu a chtěli jej dostat do svých rukou, záludně a zlomyslně vytýkáno rakušácfví. Stačilo, že dal skauty ve válce do služeb Červeného kříže, že musel jednat velmi obratně, aby je uchránil před rozpuštěním a že jako odpovědný činovník musel konat věci, jež mu byly nařízeny. — Vrátiv se z války, přišel jsem v Praze v prosinci 1918 do období nejprudších útoků podzemních i zjevných, jež vedlo proti němu několik lidí, kteří zklamali jeho důvěru. Znemožňovali mu práci, šeptanými pomluvami podráželi mu nohy. Viděl jsem, jak br. Svojsík tímto zkrucováním fakt trpí, jak těžce nese ohrožení svého díla, jež převedl přes nejhorší úskalí a jemuž se otvírá důležité pole činnosti v nových radostných poměrech. Svojsík znechucen a roztrpčen měl plné právo uspořit si všechnu tu bolest. Sto jiných by to bylo udělalo. Ne však on. Vytrval, nebof jsme se za něho postavili. Tenkrát poprvé jsem bojoval za Svojsíka a za jeho dílo, až jsem rozbil a skoncoval celé to předivo pomluv a podezírání tak, jak zasluhovalo. Přišly však nové starosti. Projevila se neblahá česká povaha, jež individualismus nepodřizuje zájmům celku, dává mu naopak výraz tříštěním sil. A tak vznikly nové, úplně samostatné organisace skautské: Skauti Baden-Powellovi, Psohlavci, Stychovi Skauti socialisti, Skauti DTJ, Děti přírody. Děti svobody, Skauti práce a j. Spolky a společky, která měnily jména a vedení, většina byla bez kázně a bez skutečné skautské činnosti. Br. Svojsík viděl nutnost udělat v tom pořádek a hlavně zamezit, aby se na účet dobré junácké výchovy nepáchaly nepřístojnosti od lidí, kteří o ní neměli ani ponětí, ač stáli v čele některých z těchto spolků. A tyto nepěkné zjevy poškozovaly dobré jméno skautů. Nebylo jeho úmyslem všechny skupiny dostat do spolku Junák -— český skaut. Věděl, že musí počítat s poměry, ačkoliv ideálem jeho byla a zůstala „velká jednotná národní organisace skautská", jak to prohlásil jasně na přednášce; v Obecním domě pražském 20. června 1920. Jeho snahou bylo dostat tyto skupiny alespoň k spolupráci, k vytvoření společného střediska. Navázal styky a jednání, trpělivě a ne¬únavně sledoval svůj cíl. Byl jsem s ním při všech jednáních, dlouho do noci jsme po schůzích ještě spolu chodili v Náplavní ulici, kde bydlel, a diskutovali nebo pracovali v jeho bytě. Někdy přitom býval také br. Jan Novák. Vím, jak; br. náčelníka tato práce vyčerpávala a přece každý den znova, plný energie, s rozhledem a předvídavostí pravého vůdce přišel s notesem nebo papírkem, plným poznámek a všechny nás podělil: „Slávku, to a to, Honzo (to byl br. Jan Novák), od Tebe bych potřeboval to a to, bratře Nováče (to byl br. tajemník), poznamenej si... a ovšem největší díl nechával vždy sobě. Pro dva bylo té práce dost a on ji konal den ode dne, rok po roce, plných 27 let. Hrdina práce, sta^ tečný muž — Bez intrik se neobešlo ani toto zakládání Svazu skautů. Hořko vzpomínat... Konečně po přednáškách br. náčelníka „Za český skauting", které měl v dubnu a v květnu 1919 v Obecním domě pražském, byl v červnu roku 1919 založen Svaz junáků skautů RČS. Br. Svojsík stal se jeho náčelníkem a při všech těch starostech si přidal ještě novou. Věděl, že nutným předpokladem organisačního i věcného úspěchu je časopis, určený činovníkům. Začal vydávat „V ů d c e", zprvu jako odbornou přílohu Skauta-Junáka, později jako časopis samostatný, který má dnes 23. ročník jako „Č i n o v n í k". Kolik článků do něho napsal a kolik nocí proseděl nad korekturami... S těmi mu často pomáhala i jeho obětavá choť. Od 5. ročníku převzal tyto starosti br. místonáčelník Jan Novák. Ten byl od prvních počátků skautingu velkou oporou br. náčelníka, věnoval se však více literární práci, překladům z cizí literatury, psal články a příručky a kritické postřehy a byl velmi dobrým řečníkem. Hned po převratu pokusil se br. náčelník opětovně získat Sokol pro zavedení junácké výchovy v žactvu a v dorostu. Přednášel, psal články, informoval na schůzích a pln naděje, že se tato reforma podaří, pustil se s br. Janem Novákem do nové, obsažné knihy „Základové skauting u", jež byla určena pro výchovu sokolského dorostu. Ovšem, br. Svojsík si nikdy nepředstavoval a nikdy tomu nerozuměl tak, že by stačilo vyjmout několik věcí ze skautské výchovy, na pr. vycházky, orientaci a táboření, přidat je k tělocviku a tím že by skautská výchova byla v Sokole provedena. Br. náčelník vždy mluvil, psal a uvažoval o junácké výchově v Sokole jako o věcném i výchovném celku, z něhož nelze vytrhat jen Části, neboť junáctví je výchova vnitřně záměrně tak skloubená a tak stoustavně navršující ve svém výchovném pásmu, že porušení této souvislosti je jejím znehodnocením. „Základové skautingu", krásné reformní dílo, přinášející nové myšlenky a nový život, byly napsány pro Sokol, zapadly však v něm bez ohlasu. Zůstaly ležet na Br. náčelník A. B. Svojsík a br. místonáčelník Jan Novák. skladě, kupovali je jen skauti. Vyšly r. 1920 s předmluvou br. Jindry Vanička, jemuž se však nepodařilo přesvědčit náčelnictvo ČOS a junáctví v Sokole zavést. Dr. Chalupný už tenkrát vytkl Sokolstvu jako velkou chybu, že odmítlo skauting — již podruhé. Br. náčelník ještě v roce 1922 doufal, že Sokol skauting žavede, a staral se o to. Když však viděl, že je všechno marné a že naopak jsou podnikány v Sokole útoky proti skautingu i na něho, ba že dochází i k potlačování skautingu který vždy ještě vyvedl »ej ze tmy ke světlu. 2e tomu tak bude, věřím pevně Rozmach skautingu přinesl nejvíce práce jemu. Začaly Lesní školy pro výchovu vůdců, župní srazy a slavnosti, venkov jej žádal na přednášky, v ústředí byly starostí hospodářské, jak unést náklad na propagaci, administrativu a písemnosti, starost s vhodnými místnostmi, přišly intervence a jednání s úřady, representační povinnosti, práce a zájezdy do ciziny spojené s členstvím ve světovém výboru skautském, a to vše leželo z největší části na bedrách Svojsíkových, on byl duší všeho. A při tom psal články, zprávy do novin, vydával a redigoval příručky, o všem věděl a prozřetelně řídil práci v ústředí i činnost výchovnou. Nepoznal jsem ve svém životě muže, který by dovedl v časovém rozpětí oněch 24 denních hodin a dnů roku vykonati větší kus práce a s větší houževnatou energií, než to dělal br. Svojsík po dlouhá léta den po dni, rok po roce. Bystrý a pohotový, věděl si rady vždy a ve všem a neznal mezí v práci pro svoje životní dílo — obdivuhodný muži Plným právem nosil zlatý odznak za čin junácký, neboť to je největším hrdinstvím, nést po léta tíhu odpovědnosti a břímě práce přes všechny ústrky a útoky, překážky a ne¬zdary, nepovolit, vytrvat, bojovat za své myšlenky a své dílo v pevné víře, že je to dobrá služba pro mládež milovaného národa Velkým vypjetím sil pro br. náčelníka a pro nás pro všechny byly Tábory slovanských skautů v červenci r. 1931 v Praze v Královské oboře, kdy bylo jíž 15.000 účastníků, z toho 3000 cizinců, a jež trvaly týden. Tyto slavnosti byly důstojnou oslavou dvaceti let československého skautingu. Přípravné práce vyžádaly si několikaměsíčního nadlidského úsilí a duší všeho byl ópět br. Svojsík. Pamatuji se, že jeden z jeho pověstných poznámkových notýsků padl jen ná tyto slavnosti. Tenkráte se všechny župy přičinily tak, že výsledek byl skvělou a radostnou přehlídkou záslužného díla, jež za dvacet let dokázal vytvořit apoštol nového náboženství mládeže, ušlechtilý prof. Svojsík. Všem účastníkům těchto krásných dnů zůstal slavnostní odznak, na němž je relief jeho hlavy, drahou upomínkou. Pohled na čtyřiadvacet ukázkových táborů v parku za výstavištěm, z nichž každý byl jiný, z jiného materialu a odlišné výstavby, byl nezapomenutelný. Tehdy br. náčelník ukázal veřejnosti a úřadům republiky zvlášť přesvědčivě, co dokáže mládež, když je dobře vedena. Od té doby také získal skauting i v úřadech republiky pevnou posici a byl po zásluze oceňován hlavně v těch ministerstvech, jež porozuměla, jakou to má před sebou mládež. Byl jsem velitelem ukázkových táborů, prožil jsem všechno od prvních přípravných počátků až do vybudování táborů a ještě dnes, po odstupu mnoha roků vidím, že do té doby, ani kdy potom nevykonala česká mládež díla většího, než bylo vykonáno na Slovanských táborech skautských v roce 1931. Kdo viděl tehdejší skautskou výstavu, tábory ukázkové a ubytovací a poznal činnost a život v nich, dá mně za pravdu. Byl to triumf Svojsikových ideí, vzrušující obraz mladistvé a strhující krásy tak rozmanité a kypící živelným projevem ducha i dovedné ruky, že jsem nikdy neviděl mládež v projevu mohutnějším a technicky vynalézavějším. Byl to i hospodářský podnik úctyhodných rozměrů a jistě i odvahy, neboť to byla práce s mládeží a finanční obrat byl přes 2 miliony korun, tenkrát! Snad již toto velké vypjetí sil, jež příprava slavností vyžadovala a pak i jiné vážné starosti hospodářské způsobily, že se ukázaly u br. náčelníka poruchy činnosti srdeční, jež vyžadovaly léčení v Poděbradech. Věrný jeho spolupracovník br. místoháčelník Jan Novák také se už necítil zdráv, i jeho srdce zle zlobilo. Statné tělo náčelníkovo a jeho houževnatá energie překonaly však choroby a přišly opět doby jasnější. Přibývalo uznání významu junácké výchovy, ukázalo se, že Svojsík viděl daleko dopředu a radil dobře. Zásluhy jeho oceněny byly čestnou cenou České akademie věd a umění i vysokými řády zahraničními. Junáckých oddílů přibývalo, rostly i úkoly skautingu a práce v ústředí. Nebylo Svojsíkovou vinou, že skauting se ujal s počátku jen ve městech. Svojsík však cítil tento svůj dluh mládeži venkovské a usiloval splatit jej. V jeho hlavě bylo ještě plno plánů a podnětů, jež jsme s ním probírali v rozhovorech po zasedáních náčelnictva, abychom si vytříbili problémy a ujasnili řešení. Rýsovaly se tu otázky velkých oddílů, výchovné jednotky stejného stáří, úzká spolupráce s ostatními organisacemi skautskými a případná reorganisace Svazu a jiné a jiné. A ze všeho vždy vyzařovala jeho pevná víra, že junáctvím můžeme vychovat nový typ mladého českého muže a české ženy, po nichž vlast naše volá jako po své záchraně a naději. Neboť junáctví je školou skutečného života pro všechny ty, kteří vědí, že nemohou spoléhat na nikoho, v mimo sebe a chtějí se uplatnit kvalitou své práce. Z jeho práce měly a budou mít prospěch statisíce české mládeže, jeho zásluhou budou rádi vzpomínat na radostně a účelně prožité mládí. Česká mládež nikdy mu nebude moci být dost vděčna za to, co pro ni vykonal. Však jí také rozuměl, jako nikdo druhý. Celý svůj život prožil mezi ní a to byl krásný úděl jeho života — A pak ještě jéden: Svojsík nejen pracoval, on tvořil, on poznal radost z tvůrčí práce, jež se dařila, radost, již nic nemůže nahradit — Je-li pravdou, že osud určuje pro velké úkoly muže vy¬volené, pak české junáctví našlo svého muže od první chvíle, kdy toto slovo bylo u nás po prvé vysloveno. O prázdninách 16. července 1938 odejel br. Svojsík do Ruska, aby se seznámil s výchovou mládeže ruské, když již výchovu v italské Balile poznal dokonale při svých četných zájezdech do Itálie k rodině své provdané dcery. Chtěl také z vlastního názoru poznat nové směry v ruské tělovýchově a způsob, jakým je organisována. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce, třebaže s velkým sebe¬zapřením a vrátil se, trápen stále velkou žízní, 2. srpna. Za týden ulehl s horečkami a pocitem velké únavy. Přes všechnu lékařskou péči horečky po pěti týdnech nebezpečně stou¬paly na 39.6°. Projevila se otrava streptokokkem. Dne 8. září převezen byl z Dobřichovic do svého pražského bytu a ve středu 14. září do sanatoria v Podolí. Slunce jasně svítilo na jeho horečkou se lesknoucí oči, když naposledy viděl květy a přírodu — lékaři zatím připravovali v pokoji č. 103 novou transfusi krve Marně. Horečky stoupaly, dech se krátil, začínal zápal plic. Zmítán vysokými horečkami, blouznil a volal: „Stojím tu, šedesátiletý člověk, tolik práce..." „Potkáváte chlapce a jeho oči září..." „Rád bych, když mne ale nechtějí pustit 4.." „Snad si to rozmyslí, je to ohromná zodpovědnost, způsobit utrpení tolika liclem . „Já už jsem tak unaven, ale myslím, že náš úkol a naše volání k celému kulturnímu světu pomůže. Děkuji, s Bohem. •.“ „Uvidíte, že takový život v lesích zaujme každého… „Prosím Jana Nováka — z nejtěžších dob, které jsme prožívali…“ „Já jsem zvyklý pracovat, ne koukat…“ „Mládež nechte, ta ať si hlavně pracuje " „Nic neodkládejte, kde máte větší celky, zachovejte je pohromadě… S Bohem…“ „Každý konej dnes svoji povinnost…“ Volal z horeček a byl to program a odkaz — Bojoval statečně, jako celý svůj život. Slunce zalévalo jeho pokoj jasným světlem, zákeřný osud však chystal už svoji smrtící ránu. Dopadla 17. září, v sobotu, v 9 hodin do¬poledne… Majestát Smrti zastavil tep jeho srdce a rozmach křídel jeho ducha. S hrdlem bolestí sevřeným stáli jsme u úmrtního lože a nemohli uvěřit… V neděli dopoledne provázel jsem rodinu k rakvi milovaného Náčelníka, abych se s ním naposledy rozloučil a v tichu síně krematoria nad jeho drahou hlavou přísahal za nás za všechny, že jeho životní dílo neopustíme, s věrnou oddaností o ně pečovat budeme a ze všech svých sil se při¬činíme o jeho rozkvět a ušlechtilé poslání. Pohřeb br. náčelníka od sv. Ludmily via Vinohradech. Chvějící se rukou sejmul jsem s prsou náčelníkových jeho čestné odznaky a na srdce jsem mu položil český granát jako pozdrav drahé české země, jež krůpějím své krve dala ztuh¬nout v ohnivý drahokam vzácné krásy a ušlechtilosti. Drahokamem, jiskřícím ohněm nadšení, bylo i srdce náčelníkovo. Ani poslední dlouhý pohled do tváře milovaného učitele a přítele nemohl odvrátiti chvíli nade vše smutnou… Se syny Jiřím a Toníkem zvedáme víko rakve a uzavíráme kovový stan, v němž bude spát svůj věčný sen první český skaut, Velký Náčelník-Zakladatel. — Tři tisíce junáckých srdcí doprovodilo svého náčelníka na památný hřbitov vyšehradský, v jehož posvátné půdě dřímou věčný sen nejlepší synové a dcery českého národa. Br. starosta Dr. Charvát a br. místonáčelník Jan Novák řekli za nás za Všechny, jaká bolest svírala naše duše nad odchodem našeho náčelníka v době pro národ náš tak osudově těžké… 44c2620f1f787efcbe064678bb4441d0d7459d46 354 333 2012-11-04T11:00:03Z Stepan 2 Bohuslav Řehák: Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík. Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl rozeným skautem svými vlastnostmi, svým životem, celou svou bytostí. Od útlého mládí byl nucen spoléhat především na vlastní síly a schopnosti, nebof otce ztratil br. náčelník už v dětském věku, takže se na něho nepamatoval. Malému Toníkovi byly teprve 3 roky, když mu otec zemřel ve věku 45 let na zánět plic. Byl okresním tajemníkem ve Dvoře Králové a tam je také pochován. Když ta hrozná rána dopadla, nejstaršímu z ostatních tří dětí, Aloisi Svojsíkovi, pozdějšímu knězi a cestovateli, bylo pět a půl roku. Nejmladšímu Gustavovi byly tři měsíce. Tak tu zůstala maminka br. náčelníka se čtyřmi drobnými dětmi a s pensí 30 zlatých měsíčně. Statečná žena však neklesla pod tíhou neštěstí, dovedla se obětavě probíjet těžkým životem a dovedla při tom vychovat čtyři vzorné syny. Mladší bratr náčelníkův, JUDr. František Svojsík, byl advokátem a nejmladší bratr, Gustav, byl operním pěvcem a koncertním ředitelem. Bratr náčelník vypravoval mně několikrát o svém dětství i pozdějším životě a vždy při tom s hlubokou úctou a láskou vzpomínal na svoji maminku, jak šila prádlo po nocích a jak se všichni čtyři bratři museli přičiňovat, aby mamince pomohli uhájit živobytí. S humorem vyprávěl, jak nosíval velké pecny chleba z vnitřního města pražského, kde byl chléb lacinější, než na Smíchově, a aby ušetřil krejcar za most, dělal vždy velkou okliku až přes Karlův most. A když mu bylo 11 let, přiučoval již hocha o jeden a půl roku staršího. Na Smíchově po smrti otcově hoši s maminkou bydleli u příbuzných. Na Smíchově (nikoliv ve Dvoře Králové, jak omylem kdysi bylo napsáno také ve Vůdci), se také br. náčelník narodil, 5. září 1876, v domě rodiny Havlíkových. Neboť maminka jeho byla Ludmila, rozená Havlíková. Byla dcera mlynáře a byla ze třinácti dětí, z nichž jenom jedno záhy zemřelo, a ostatní se všichni dožili velkého věku. Otec maminky br. náčelníka, dědeček jeho, mlynář Havlík, začínal jako sekerník. Sekerníci byli řemeslníci, kteří uměli stavět a opravovat dřevěné vodní mlýny. Dědeček Havlík byl velmi dovedný řemeslník, pilný a podnikavý, který si vlastní rukou udělal všechno zařízení mlýna, i velké vodní kolo, a vlastní prací a přičinlivostí si po částech vybudoval celý mlýn. Tento mlýn dosud stojí v Dobřichovicích, ovšem již značně zvětšený a rozšířený o elektrárnu. Patří panu R. Havlíkovi. U dědečka mlynáře trávíval br. náčelník svoje chlapecké prázdniny a dobře se pamatoval, jak se svými bratry musel dědečkovi pomáhat při práci na různých přestavbách mlýna a i kameny nosit na stavbu jezu. Do obecné školy chodil malý Toník na Smíchově a tam také do gymnasia v letech 1888—1891. Učitelský ústav v Praze navštěvoval v roce 1892—1896 a složil maturitu s vyznamenáním. Pak si udělal ještě zkoušku z tělocviku pro vyučování na středních školách s velmi dobrým prospěchem. Po maturitě učil pět let na obecné škole, rok tělocviku na učitelském ústavu a současně na gymnasiu v Křemencově ulici, od r. 1901—1914 na reálce v Žižkově a od r. 1914 do 30. června 1937, kdy odešel do pense, na reálném gymnasiu v Křemencově ulici. Když jsme tak sedávali s br. náčelníkem, stočil se někdy hovor na přírodu a její krásy. A tu mne často překvapila náčelníkova znalost přírody, zvláště rostlin a jeho pěkné po¬střehy ze života zvířat. Tento zájem a cit pro přírodu projevil se prý u něho velmi záhy, spolu se zájmem o cestování. Vyprávěl mně jednou, jak s 9 zlatými, jež si sám vydělal, dovedl cestovat celé prázdniny. Bylo mu tehdy 18 let a šli společně několik kamarádů — členové pozdějšího pěveckého kvarteta. A nebyla to jen cesta ledajaká. Pěšky po celé Moravě, po Slovensku na Tatry a pak až do Budapešti a po Dunaj přes Moravu a Českomoravskou vysočinu opět domů. Sotva se stal podučitelem, šetřil a přičiňoval se, aby mohl o prázdninách poznat svět o kus dál. Prošel Itálií, podruhé francií a Španělskem až do Alžíru, poznal Řecko, Palestinu a Egypt. Mnoho cestoval i později v mužném věku. V Anglii byl třikrát, v Itálii asi 27krát, byl ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Rumunsku, Polsku a naposledy v Rusku. Z této poslední cesty si přivezl zárodek zákeřné choroby — otravu streptokokem, které jeho statné, atletické tělo marně se bránilo sedm týdnů, až se z ní vyvinul hnisavý zánět plic, jemuž br. náčelník podlehl. Již jako hoch br. náčelník rád zpíval. Na učitelském ústavě si začal školit hlas a zdokonalil se v dobrého pěvce. Byl rozeným hudebníkem. Zpěv a hudba staly se mu po celý život nejmilejší zábavou. Spolu s věrným kamarádem ze školy, učitelem Janem Novákem, pozdějším naším místo-náčelníkem, a ještě se dvěma přáteli, Mikolášem a Černým, studovali mladí nadšenci hudbu komorní a klasickou a založili Učitelské kvarteto, později nazvané České pěvecké kvarteto. Svojsík v něm zpíval druhý bary ion a byl jeho duší i srdcem. Uspořádali mnoho koncertů, a když sklízeli velké úspěchy i v cizině, ba až v Bulharsku a Turecku, odvážili se r. 1902 na cestu do Ameriky. Stála 320 K, což byla cena lístku do New Yorku — víc na ni mladý učitel Antonín Svojsík neměl. Ostatní si vydělal na koncertech a ještě přivezl peníze domů. obrázek Třetí vpravo Jan Novák, čtvrtý A. B. Svojsík. S touto pěveckou činností souvisí i jeho jméno, jak se vždy podepisoval: A. B. Svojsík. To není Antonín Bohumil, jak jste obyčejně čítávali. Ono B. byla zkratka z pojmenování Benjamínek, jež dostal jako nejmladší člen kvarteta. Ponechal si je a podepisoval se vždy tímto uměleckým jménem A. B. Svojsík. Jeho plné jméno znělo Antonín František, jak je na jeho křestním listě. Za čtyři roky potom, 1905—1906 jelo učitelské kvarteto do Ameriky po druhé a tentokrát bylo celý rok na cestě kolem světa. Br. náčelník si z ní přivezl mnoho uměleckých památek, zvláště z Japonska, o němž uměl on i jeho zvěčnělý ušlechtilý bratr, páter Svojsík, velmi zajímavě vyprávěti. Sám také více než stokráte o Japonsku přednášel a měl soubor krásně kolorovaných diapositivů. Pěvecká činnost přivedla mladého Svojsíka záhy mezi české umělce do Umělecké besedy. Stal se brzy členem a později jednatelem jejího hudebního odboru. V té době i takoví umělci jako Vítězslav Novák a Suk neměli žádnou větší věc vytištěnu, jejich umělecká díla ležela v rukopisech v zásuvkách. Nebyl by to býval Svojsík, aby na tento stav neodpověděl činem. Vyžádal si do začátku 300 K a pustil se do vydávání nových věcí. Vyrostlo z toho veliké dílo. Svým promyšleným činem dal základ Hudební matici, vydavatelskému sdružení při Umělecké besedě, jež postupně vydala všechna velká česká hudební díla a představuje dnes hodnoty milionové. Není divu, že se iniciativní a vytrvalý Svojsík stal brzy jednatelem celé Umělecké besedy. Div je spíše, že jím byl úspěšně přes dvacet let, při veškeré té nadlidské práci ostatní. Jeho překypující energii a živelné touze po tvořivé činnosti nestačilo jedno povolání. Hudbě a zpěvu věnoval se i jako profesor hlavně o prázdninách. Později chodíval též se svými dětmi do obce Karlíka, asi 1 km cesty ze svého letního sídla Lety u Dobřichovic, kde v kostele hrával na varhany a zpíval. Chodil sem do posledka, ještě i o prázdninách, než odejel do Ruska. Zahradní domek v Letech koupil r. 1917 k vůli dětem. V něm trávíval se svojí rodinou prázdniny téměř po 21 let. Zabýval se hodně zahradou, velmi dobře znal květiny a stromy a pečlivě je ošetřoval. Obyčejně každé ráno a večeř zahradu zaléval a přes den v ní stále něco kutil. Při tom míval ležet papírek na stole ve verandě, občas odešel od práce v zahradě, udělal si po¬známku a šel zase dále pracovat. Jinak u sebe míval vždy svůj typický čtverečkovaný notýsek, v němž si drobným písmem, tak charakteristickým, poznamenával hesla, obyčejně jen slovem, nebo kratičkou větičkou, a důležité věci si označil elipsou. Plně spoléhal na svoji znamenitou paměť, jež opravdu byla obdivuhodná. Pamatoval dobře i jména a tváře. V Letech zabýval se br. náčelník přes den hodně zahradou, večer se však zpívalo a hrálo. Jeho choť, paní Julie Svojsíková, krásně hrála na klavír i zpívala a tak se vzájemně při zpěvu doprovázeli. Hudba a zpěv, to byla velká láska br. náčelníka i jeho ušlechtilé choti a jejich nejkrásnější zábava. Snad i to bylo symbolem jejich nade vše krásného rodinného života, že br. náčelník svoji jemnou, milovanou choť poznal na koncertě, jež Pěvecké kvarteto dávalo na Zotíně po svém návratu z cesty kolem světa 13. října 1906. Teprve podzimní zákeřná rána nelítostného osudu přervala roku 1938 tento akord šťastného rodinného života právě ve dnech, kdy všechna česká srdce se chvěla velkou bolestí… Přáli jsme mrtvému, že naší urážky v Mnichově už nezažil. Jednu věc právem vždy považoval br. náčelník v životě člověka za velmi důležitou: Být ve své věci skutečným odborníkem. A on sám jím v oboru tělovýchovy nesporně byl a bedlivě sledoval, co nového v tomto oboru přinášela cizina, aby byl stále dobře informován. Hned po maturitě vstoupil do Sokola. Již v 19 letech se stal náčelníkem jednoty ve Slivenci u Prahy a když se dostal na Smíchov, byl ve svých 23 letech zvolen náčelníkem župy Jungmannovy. V té době uspořádal závody, v nichž uplatnil své názory a jež Otčenáškem a Jindrou Vaníčkem zvlášť byly oceněny. Na Svojsíka vzpomínají všichni — odborníci i jeho žáci — jako na výborného učitele, který dovedl hodinu tělocviku sestavit poutavě a radostnis nevšedním smyslem a postřehem pro krásu, ladnost a rytmus plný života a vzruchu. Jistě k tomu přispívalo jeho velké nadání a vzdělání hudební. Právě proto, že byl na slovo vzatým odborníkem v tělovýchově, který dobře viděl i slabiny tehdejšího jejího provádění a bystře si při tom všímal, jaké směry a nové názory raženy jsou jinde, zvláště ve výchově mládeže, mohl později fakt šťastným způsobem rozřešit tělovýchovu v hnutí skaut-ském. Budoucí vývoj správně předvídal. Svojsík to byl, který vyvedl mládež ze zaprášených, těžkým vzduchem přeplněných tělocvičen do přírody, na palouky a do lesa, Svojsík svlékl mládež do plavek, poslal na celé týdny do táborů, Svojsík propagoval zásadu: mládeži co nejméně nářadí, za to hodně lehké atletiky, růzností, her a rozumného sportu bez honby za rekordy. A když už nářadí, tedy ne ohlazené a vyleštěné, ale překážkové nářadí, jak je dává příroda i s blátivým břehem potoků, drsnými větvemi stromů, kopřivami a bodláky, jak je potřebuje branná výchova. První, kdo upozornil br. náčelníka na skauting, byl inž. Meilbeck. Ten skoro celý život strávil v Anglii. Při jednom svém zájezdu do Čech r. 1911 vyprávěl br. náčelníkovi, že v Anglii vzniklo hnutí, jež je pro mládež mnohem významnější než Sokol. Líčení inženýrovo vyvolalo u br. náčelníka silný zájem, takže si vyžádal od něho stálé informace. Inž. Meilbeck posílal mu výstřižky z anglických novin a poslal mu i Baden-Powellovu knížku „Scouting for boys". Hned o prázdninách r. 1911 jel br. náčelník do Anglier vyhledal si skautské oddíly, chodil s nimi ven a do kluboven na schůzky. Byl nadšen krásou jejich života v přírodě, jejich energickým a přece ušlechtilým vystupováním, opravdovostí, s jakou konali svoji práci a plnili příkazy konání dobra. Sám jednou řekl: „Když jsem poznal tuto soustavu, byl jsem jí přímo očarován. Zejména uchvátil mne problém výchovy v přírodě." Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášf se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě — věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávali hrou, neboť i „život je velká hra". [[Soubor:Prakticka maturita chata.PNG]] Z této chaty vyšlo čsl. junáctví. Viděl a přesvědčil se již tenkrát, že skauting šťastně rozřešil ideály nejsmělejších reformátorů pedagogických a že zvlášť krásně rozřešil hledisko sociální. Konec léta tohoto roku 1911 ztrávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny „Vorlovny" pod hradem Lipnicí na Českomoravské Vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. V březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu bratrem své paní p. Adolfem Stránským, knihu Scouting for boys. V té době již byl v písemném spojení s Baden-Powellem. Přemýšlel, co lze z výchovy mládeže směru Baden-Powellova s úspěchem převzít pro poměry české, co opět z amerického směru Setonova, neboť i toto hnutí již znal. Tak tvořil samostatně nové směrnice pro skauting český, zasazený do naší tradice, naší přírody, našich potřeb a našeho národního programu. Je zbytečnou zlomyslností vytýkat junáctví, že mělo cizí vzor. Také Tyršovi bylo vzorem turnerství a přece vytvořil sokolství. Není rozhodující, co bylo vzorem, rozhodujícím je, co z toho bylo samostatně vytvořeno, a to bylo české národní junáctví. Hned po prázdninách sestavil si br. náčelník oddíl ze žáků žižkovské reálky a konal s nimi skautské vycházky do pražského okolí, hlavně do Radotína a Prokopského údolí. Navštívil i některé vynikající muže, prof. Dr. Čadu, Dr. Kramáře, Klofáče, Soukupa, prof. Dr. Masaryka, Al. Jiráska, insp. Klenku, a radilb se s nimi o novém směru výchovy české mládeže. Chtěl původně, aby Sokol zavedl skauting jako novou výchovu pro mládež, lepší v náplni i metodě, než jí dosud poskytoval. Vycházel přitom z fakta, že Tyrš se nezabýval tělocvikem žen ani mládeže a že současná výchova sokolního dorostu byla jen pouhá kopie tělocviku dospělých a pro všestrannou výchovu, jakou česká mládež bude stále více potřebovat, že je současná výchova sokolského dorostu příliš nízká a jednostranná. Bylo vřelým přáním sokolníků, aby Sokol zavedl pro svůj dorost výchovu junáckou. Proto ještě dřív, než slovo skaut bylo v Čechách napsáno, jednal s předáky sokolskými. Vaníček a Heller se dívali na skauting celkem příznivě, namítali však, že je potřebí vydat o tom nejprve českou knížku, aby si to mohli i jiní prostudovat. Svojsík přednášel v Pražském Sokole, i pro veřejnost. Uveřejňoval informativní články. Aga Heller měl však později s náčelnictvem ČOS referát v tomto smyslu: Když se to daří Svojsíkovi, nemusí se to dařit jiným. Počkejme, až budou vydány knížky a budou zkušenosti. Tím byl skauting v Sokole odmítnut. Svojsík vydal jako první intormační brožuru 1. února 1912 spisek „Český Skaut" a hned začal psát základní knihu o junácké výchově mládeže. Vyžádal si do ní příspěvky našich vynikajících lidí na určitá témata. Mám o těch věcech z vypravování br. náčelníka hodně poznámek, nemohu však o všem psát. Jen aspoň jeden zajímavý rozhovor uvedu, jejž jsem si zaznamenal doslovně. Br. náčelník navštívil s prosbou o příspěvek i profesora Thómayera. Thomayer v jádře souhlasil, ale vyslovil pochyby: „Proč vlastně nejvíc chcete ten skauting, co je v něm hlavní?" „Vychovávat charakter!" „Kolik je Vám let?" „Třicetšest." „To jste ještě mladý, ale starý dost, abyste věděl, že to u nás nepůjde — nenajdete na to lidi. Ale co, mně je už za tejden 60 let — já Vám ten článek napíšu, ale tohle si tam tak trochu dám..." A také dal. Nadšeně uvítal skauting také náš vynikající pedagog univ. prof. Čáda. Když mu Svojsík vyložil podstatu a cíle hnutí, Čáda slíbil veškerou podporu. „To je skvěle udělaný výchovný systém, nic lepšího neznám. To ani není možné, aby to udělat anglický generál. Uvážil jste ale, že to znamená, věnovat tomu život?" „Jsem odhodlán" byla jasná odpověď Svojsíkova. — Čáda slib dodržel a účinně až do konce svého života skauting podporoval. V březnu 1913 přednášel „O velké výchovné hodnotě skautingu" a zhodnotil jej jako ideální výchovu mládeže. Stejně příznivě přijali hnutí Dr. Drtina a Dr. Kramář, který kladl důraz hlavně na výchovu charakteru, stejně jako Svojsík, který sám byl všem junákům zářivým vzorem. Ryzost charakteru byla pro něho vždy první, co u něho rozhodovalo. Nejednou jasně to řekl, že junáctví je zkušebním kamenem charakterů a dějiny junáckého hnutí plně to jednou potvrdí... obrázek U Prokopa r. 1912. Přes zimu psal Svojsík „Základy junáctví", uveřejňoval o něm články v novinách a přednášel. Jméno junák pro české skauty navrhoval zem. šk. insp, Fr. Bílý, který od prvních počátků byl příznivcem tohoto hnutí. Na jaře 1912 konal br. náčelník vycházky hlavně do Prokopského údolí, kde vždy postavili velký zvonový stan a dvě „áčka" a vařili v kotli. První veřejná služba, kterou skauti konali, byla pořadatelská služba při představeních národního divadla V Šárce. V březnu uspořádal Svojsík první kurs pro skautské vůdce v Praze, z něhož vyšlo asi 20 frekventantů. V květnu 1912 vyšly „Základy junáctví", k nimž obálku nakreslil Mikuláš Aleš. Brzy byl br. Svojsík udán u rakouských úřadů, že v Základech není zdůrazněna „Kaisertreu", ba že je vůbec vynechána. Zachránil jej Dr. Kramář a tehdejší místodržitel kníže Thun. V obrázkovém časopise Českém světě, roč. VIII., sešit 25, z r. 1912 po prvé je u nás uveřejněna fotografie B. Powella s tímto označením: Sir Robert Baden-Powell, moderní reformátor výchovy mládeže — skautingu —, kterou pod jménem junáctví u nás prof. Svojsík v život uvádí. O prázdninách 1912 po prvé br. Svojsík tábořil s oddílem hochů pod hradem Lipnicí. Fotografie této prvé cesty do prvního skautského tábora v Čechách byly svého času vydány tiskem. Br. náčelník má na nich ještě širokou „kumštýřskou" vázanku. Mezi 13 účastníky, kteří táhli po 4 dny 3 q těžkou dvoukolovou káru, naloženou táborovou výbavou, přes 100 km na tábořiště, byl i dlouholetý tajemník Svazu Junáků Skautů a dnešní vedoucí junácké Edice br. Jar. Novák. Když začali stavět tábor, přiběhla k panu lesnímu jedna bába z okolí, celá udýchaná: „Pane lesní, na potoce maj cikány. Napočítala jsem jich tam šestnáct bez ženskejch. Jakživa jsem takovou partaj neviděla pohromadě." Postavili na mýtině zvonový stan a do půlkruhu několik jehlanů a dvojáků z rakouských pláten přímo na zem, bez podsad, jež jsou vynálezem o rok pozdějším. Ke studánce a ke sklepu postavili přes potok mostek z tyčkoviny. Všechno, i vaření, si obstarávali sami. Tábor se zdařil, obavy nedůvěřivců byly vyvráceny. Snímky z něho jsou otištěny v brožuře „Den v táboře junáků", jež vyšla r. 1913. Byly tu první přímé zkušenosti ve větším měřítku, a proto v lednu 1913 uspořádal br. Svojsík vůdcovský kurs, z něhož vyšlo 40 účastníků. V květnovém čísle Českého světa r. 1913 uveřejnil br. náčelník 5 fotografií „Hry a cvičení junáků-skautů z družin prof. A. B. Svojsíka v Lesních táborech". (Podle fotografií, jež od br. náčelníka mám, zjišťuji, že jsou to snímky z Prokopského údolí, dělané na vycházkách z jara 1912, na nichž byl i první vůdcovský kurs. — Postupně vzniklo v Praze 19 oddílů, z nichž 13 mělo pak o prázdninách 1913 tábory. Již před tím br. náčelník přednášel v některých místech o skautingu a tak i na venkově vznikaly první oddíly: v Jičíně, Domažlicích, Třebechovicích p. Orebem, Nymburce, a tyto oddíly již také o prázdninách 1913 tábořily. Tábořil jsem s jičínským oddílem na Potštýně — ty vzpomínky jsou dodnes živé a krásné. V září 1913 uspořádal br. Svojsík první veřejný tábor na Císařském ostrově. Na něm byly již některé stany s dřevěnými podsadami, postelemi, stolkem i policí. Skauti na kamnech z cihel zrobených připravovali cikánskou pečeni a lívance a dávali ochutnat návštěvníkům, aby se maminky nebály pustit hochy tábořit, „že budou mít hlad". Byla tu i první skautská výstavka a truhlářská dílna. Nedůvěra maminek k novému směru výchovy mizela a přihlášek do skautských oddílů rychle přibývalo. Tenkráte to byl velký úspěch! Přesvědčit, že kluk může spát pod stanem v lese a nemusí být za zavřenými okny pod peřinou... Poněvadž Sokol junáctví nepřijal, musel se br. Svojsík starat o jeho samostatnou organisaci. Stalo se tak ve formě Skautského odboru při Svazu spolků a přátel pro tělesnou výchovu. Brzy však měl skautský odbor daleko větší agendu nežli celý Svaz a proto br. Svojsík založil na ustavující hromadě 15. června 1914 samostatný skautský spolek „Junák — český skaut" po přednášce, kterou měl v Obecném domě 5. května 1914. Prvním starostou byl městský fysik Dr. Čeněk Klika. Scházeli jsme se k schůzím v městském fysikátě na Staré rychtě v Rytířské ulici. Jako odznak nosili jsme tenkráte kovové trojúhelníky s postavou řeckého atleta a nápisem: Junák — český skaut. Mám dodnes svůj vůdcovský odznak, jejž mně připínal sám br. Svojsík — tehdy vrchní vůdce —, jako nejdražší skautskou památku. Do nejslibnějšího vývoje českého junáctví hned na jeho počátku zasáhla však rušivě světová válka. Br. Svojsík dal skauty k disposici pro účely humánní, hlavně ve službách Červeného kříže, ne však pro účely válečné. Ač ve válce, staral se br. náčelník hned na počátku hnutí i o dívčí skauting. Svolal na 11. ledna 1915 schůzi s programem „Skautská výchova dívčí", na níž založil „Odbor pro dívčí skauting spolku Junák—český skaut". První předsedkyní byla Dr. Berkovcová. V dubnu 1915 vyšla brožura Dr. Čeňka Kliky, jejímž obsahem byl proslov, který měl Dr. Klika, pražský fysik, jako úvod k Svojsíkově přednášce v květnu 1914. A v tomto roce, ve válce a v rakouské persekuci, odvážil se Svojsík vydávat časopis Junák a udržel jej přes celou válku. Dnes má už 29. ročník a před válkou byl uznáván za nejlepší časopis pro mládež. První číslo Junáka vyšlo 15. ledna 1915 a bylo celé sestaveno z prací junáků samých. Br. Svojsík jé začínal těmito úvodními slovy: "Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kdy jíně zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spolehajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti." Spolupracovníky br. Svojsíka v té době z těch, kteří dodnes nepřetržitě pracují, byli vůdcové: Jaroslav Novák, SL Řehák a sestra Koseová. Jeho skauty již tehdy, pokud vím, bratří: VI. Herles, K. Kulhánek, Sláva Bursík, J. Charvát, J. Řeháček, L. Filip, R. Plajner a VI. Wildman. Br. Svojsík sám za první rok činnosti spolku Junák — český skaut přednášel o junácké výchově pětačtyřicetkrát. Na jaře 1915 o Svatodušních svátcích byl v Klamovce v Praze první větší tábor skautský a slavnost ve prospěch Červeného Kříže. Br. náčelník svěřil mně jeho vybudování a praktické vedení jako svému zástupci. Tenkráte nám dost starostí způsobilo umístění a problém táboření dívek. Neboť póprve se tu veřejnosti představil i oddíl skautek, vedený Dr. Berkovcovou, jehož členkami byly i ses. Milčicová a Vlasta Štěpánová (dnes ses. náčelní Koseová). Kdo prožil první světovou válku, ví, jak těžké doby byly již v roce 1916. Neodradily však br. náčelníka, aby se svým 18. oddílem, jehož byl vůdcem, netábořil opět pod Lipnicí asi s 25 skauty. V tomto táboře byl poprvé i Jiří Wolker, v něm napsal svůj krásný skautský deník. Válka zabrzdila vývoj skautingu, avšak neudusila, třebaže jsme my vůdcové oddílů jéden za druhým museli na vojnu a do pole. Br. náčelník byl však s některými z nás ve stálém písemném styku. Od podzima 1915 byl jsem také tři roky ve válce. A vím, že to bude za mnohé, když na tomto místě vděčně poděkují br. Svojsíkóvi, že nás, své skauty, zachránil od mnohého strádání a utrpení tělesného. A zač jsme mu ještě vděčnější, že zásady skautské, jež on nám do srdcí vložil, nedaly nám klesnout ani tam, kde kalný proud kolem nás strhoval i lidi íntéligéntní. Není druhé výchovy, jež by tak hluboko dovedla zasáhnout v mravní základ charakteru budoucího muže, jako je výchova junácká. Asi 300 skautů se udrželo v Praze přes Válku a ti se na jediné zavolání Svojsíkovo dostavili 28. října 1918 do služby Národního výboru. Můžéme být právem hrdi na četná prohlášení o skautech z té doby, jimiž jim bylo uznáno od nejpovolanějších osob a institucí, že konali svoji službu vzorně, vytrvale a spolehlivě. Byli prvními poštovními poslíčky republiky, doručovali veškerou korespondenci Národního výboru. I první poštovní známky Čsl. Republiky byly známky skautské. Frankovala se jimi v úředním skautském poštovním úřadě při Národním výboru všecka korespondence Národního výboru. Tenkrát bř. Fučík prohlásil Svojsíkovi: Chovají se ti hoši vzorně, odvolám vše, co jsem kdy o skautingu nepříznivého napsal. Národní listy z 29. října 1918 napsaly v obsáhlém článku o práci V Národním výboru v Harrachovském paláci o skautech toto: „... Není lehké sem vníknouti. Malý, pevný řetězec skautů zastaví každého návštěvníka, každého bez výjimky. Musí se legitimovati, říci kdo je, v jáké věci přichází, ke komu. Je-li oprávněn, ochotně je' vpuštěn s pokynem kam, na koho. Kterýkoli hodnostář státní, či vojenský ze včerejška je nucen se tu legifimovati bystrému skautovi. Při tom jde všechno rychle a hladce." Popisována je ještě agenda v přízemí a v prvním poschodí a článek pak pakračuje: „I tady, jako všuder službu strážnou konají skauti, obstarávají posilky, od nejdůležitěj- ších věcí státních až po drobné službičky, jež vyžaduje shon a potřeba tisíce rukou — všecko lze svěřiti s bezpečností těmto bystrým, inteligentním hochům, jejichž horlivost je obdivuhodná a disciplina vzorná. Jejich hlavní vůdce, prof. Svojsík, může na ně býti pyšný!" Tahle pořadatelská služba už nám pak zůstala. Myslím, že bylo málo národních podniků po dlouhá léta, na nichž by naši hoši a děvčata radostně nepomáhali s kázní v srdci a s úsměvem na tváři. Junácká mládež vždy stála podle svého slibu připravena ke službě pro každou dobrou věc. A přece v prvních měsících naší samostatnosti prožil br. Svojsík kruté, zákeřné útoky na svoji osobní čest a na skauting. Bylo mu lidmi, kteří tušili velkou budoucnost skau¬tingu a chtěli jej dostat do svých rukou, záludně a zlomyslně vytýkáno rakušácfví. Stačilo, že dal skauty ve válce do služeb Červeného kříže, že musel jednat velmi obratně, aby je uchránil před rozpuštěním a že jako odpovědný činovník musel konat věci, jež mu byly nařízeny. — Vrátiv se z války, přišel jsem v Praze v prosinci 1918 do období nejprudších útoků podzemních i zjevných, jež vedlo proti němu několik lidí, kteří zklamali jeho důvěru. Znemožňovali mu práci, šeptanými pomluvami podráželi mu nohy. Viděl jsem, jak br. Svojsík tímto zkrucováním fakt trpí, jak těžce nese ohrožení svého díla, jež převedl přes nejhorší úskalí a jemuž se otvírá důležité pole činnosti v nových radostných poměrech. Svojsík znechucen a roztrpčen měl plné právo uspořit si všechnu tu bolest. Sto jiných by to bylo udělalo. Ne však on. Vytrval, nebof jsme se za něho postavili. Tenkrát poprvé jsem bojoval za Svojsíka a za jeho dílo, až jsem rozbil a skoncoval celé to předivo pomluv a podezírání tak, jak zasluhovalo. Přišly však nové starosti. Projevila se neblahá česká povaha, jež individualismus nepodřizuje zájmům celku, dává mu naopak výraz tříštěním sil. A tak vznikly nové, úplně samostatné organisace skautské: Skauti Baden-Powellovi, Psohlavci, Stychovi Skauti socialisti, Skauti DTJ, Děti přírody. Děti svobody, Skauti práce a j. Spolky a společky, která měnily jména a vedení, většina byla bez kázně a bez skutečné skautské činnosti. Br. Svojsík viděl nutnost udělat v tom pořádek a hlavně zamezit, aby se na účet dobré junácké výchovy nepáchaly nepřístojnosti od lidí, kteří o ní neměli ani ponětí, ač stáli v čele některých z těchto spolků. A tyto nepěkné zjevy poškozovaly dobré jméno skautů. Nebylo jeho úmyslem všechny skupiny dostat do spolku Junák -— český skaut. Věděl, že musí počítat s poměry, ačkoliv ideálem jeho byla a zůstala „velká jednotná národní organisace skautská", jak to prohlásil jasně na přednášce; v Obecním domě pražském 20. června 1920. Jeho snahou bylo dostat tyto skupiny alespoň k spolupráci, k vytvoření společného střediska. Navázal styky a jednání, trpělivě a ne¬únavně sledoval svůj cíl. Byl jsem s ním při všech jednáních, dlouho do noci jsme po schůzích ještě spolu chodili v Náplavní ulici, kde bydlel, a diskutovali nebo pracovali v jeho bytě. Někdy přitom býval také br. Jan Novák. Vím, jak; br. náčelníka tato práce vyčerpávala a přece každý den znova, plný energie, s rozhledem a předvídavostí pravého vůdce přišel s notesem nebo papírkem, plným poznámek a všechny nás podělil: „Slávku, to a to, Honzo (to byl br. Jan Novák), od Tebe bych potřeboval to a to, bratře Nováče (to byl br. tajemník), poznamenej si... a ovšem největší díl nechával vždy sobě. Pro dva bylo té práce dost a on ji konal den ode dne, rok po roce, plných 27 let. Hrdina práce, sta^ tečný muž — Bez intrik se neobešlo ani toto zakládání Svazu skautů. Hořko vzpomínat... Konečně po přednáškách br. náčelníka „Za český skauting", které měl v dubnu a v květnu 1919 v Obecním domě pražském, byl v červnu roku 1919 založen Svaz junáků skautů RČS. Br. Svojsík stal se jeho náčelníkem a při všech těch starostech si přidal ještě novou. Věděl, že nutným předpokladem organisačního i věcného úspěchu je časopis, určený činovníkům. Začal vydávat „V ů d c e", zprvu jako odbornou přílohu Skauta-Junáka, později jako časopis samostatný, který má dnes 23. ročník jako „Č i n o v n í k". Kolik článků do něho napsal a kolik nocí proseděl nad korekturami... S těmi mu často pomáhala i jeho obětavá choť. Od 5. ročníku převzal tyto starosti br. místonáčelník Jan Novák. Ten byl od prvních počátků skautingu velkou oporou br. náčelníka, věnoval se však více literární práci, překladům z cizí literatury, psal články a příručky a kritické postřehy a byl velmi dobrým řečníkem. Hned po převratu pokusil se br. náčelník opětovně získat Sokol pro zavedení junácké výchovy v žactvu a v dorostu. Přednášel, psal články, informoval na schůzích a pln naděje, že se tato reforma podaří, pustil se s br. Janem Novákem do nové, obsažné knihy „Základové skauting u", jež byla určena pro výchovu sokolského dorostu. Ovšem, br. Svojsík si nikdy nepředstavoval a nikdy tomu nerozuměl tak, že by stačilo vyjmout několik věcí ze skautské výchovy, na pr. vycházky, orientaci a táboření, přidat je k tělocviku a tím že by skautská výchova byla v Sokole provedena. Br. náčelník vždy mluvil, psal a uvažoval o junácké výchově v Sokole jako o věcném i výchovném celku, z něhož nelze vytrhat jen Části, neboť junáctví je výchova vnitřně záměrně tak skloubená a tak stoustavně navršující ve svém výchovném pásmu, že porušení této souvislosti je jejím znehodnocením. „Základové skautingu", krásné reformní dílo, přinášející nové myšlenky a nový život, byly napsány pro Sokol, zapadly však v něm bez ohlasu. Zůstaly ležet na Br. náčelník A. B. Svojsík a br. místonáčelník Jan Novák. skladě, kupovali je jen skauti. Vyšly r. 1920 s předmluvou br. Jindry Vanička, jemuž se však nepodařilo přesvědčit náčelnictvo ČOS a junáctví v Sokole zavést. Dr. Chalupný už tenkrát vytkl Sokolstvu jako velkou chybu, že odmítlo skauting — již podruhé. Br. náčelník ještě v roce 1922 doufal, že Sokol skauting žavede, a staral se o to. Když však viděl, že je všechno marné a že naopak jsou podnikány v Sokole útoky proti skautingu i na něho, ba že dochází i k potlačování skautingu který vždy ještě vyvedl »ej ze tmy ke světlu. 2e tomu tak bude, věřím pevně Rozmach skautingu přinesl nejvíce práce jemu. Začaly Lesní školy pro výchovu vůdců, župní srazy a slavnosti, venkov jej žádal na přednášky, v ústředí byly starostí hospodářské, jak unést náklad na propagaci, administrativu a písemnosti, starost s vhodnými místnostmi, přišly intervence a jednání s úřady, representační povinnosti, práce a zájezdy do ciziny spojené s členstvím ve světovém výboru skautském, a to vše leželo z největší části na bedrách Svojsíkových, on byl duší všeho. A při tom psal články, zprávy do novin, vydával a redigoval příručky, o všem věděl a prozřetelně řídil práci v ústředí i činnost výchovnou. Nepoznal jsem ve svém životě muže, který by dovedl v časovém rozpětí oněch 24 denních hodin a dnů roku vykonati větší kus práce a s větší houževnatou energií, než to dělal br. Svojsík po dlouhá léta den po dni, rok po roce. Bystrý a pohotový, věděl si rady vždy a ve všem a neznal mezí v práci pro svoje životní dílo — obdivuhodný muži Plným právem nosil zlatý odznak za čin junácký, neboť to je největším hrdinstvím, nést po léta tíhu odpovědnosti a břímě práce přes všechny ústrky a útoky, překážky a ne¬zdary, nepovolit, vytrvat, bojovat za své myšlenky a své dílo v pevné víře, že je to dobrá služba pro mládež milovaného národa Velkým vypjetím sil pro br. náčelníka a pro nás pro všechny byly Tábory slovanských skautů v červenci r. 1931 v Praze v Královské oboře, kdy bylo jíž 15.000 účastníků, z toho 3000 cizinců, a jež trvaly týden. Tyto slavnosti byly důstojnou oslavou dvaceti let československého skautingu. Přípravné práce vyžádaly si několikaměsíčního nadlidského úsilí a duší všeho byl ópět br. Svojsík. Pamatuji se, že jeden z jeho pověstných poznámkových notýsků padl jen ná tyto slavnosti. Tenkráte se všechny župy přičinily tak, že výsledek byl skvělou a radostnou přehlídkou záslužného díla, jež za dvacet let dokázal vytvořit apoštol nového náboženství mládeže, ušlechtilý prof. Svojsík. Všem účastníkům těchto krásných dnů zůstal slavnostní odznak, na němž je relief jeho hlavy, drahou upomínkou. Pohled na čtyřiadvacet ukázkových táborů v parku za výstavištěm, z nichž každý byl jiný, z jiného materialu a odlišné výstavby, byl nezapomenutelný. Tehdy br. náčelník ukázal veřejnosti a úřadům republiky zvlášť přesvědčivě, co dokáže mládež, když je dobře vedena. Od té doby také získal skauting i v úřadech republiky pevnou posici a byl po zásluze oceňován hlavně v těch ministerstvech, jež porozuměla, jakou to má před sebou mládež. Byl jsem velitelem ukázkových táborů, prožil jsem všechno od prvních přípravných počátků až do vybudování táborů a ještě dnes, po odstupu mnoha roků vidím, že do té doby, ani kdy potom nevykonala česká mládež díla většího, než bylo vykonáno na Slovanských táborech skautských v roce 1931. Kdo viděl tehdejší skautskou výstavu, tábory ukázkové a ubytovací a poznal činnost a život v nich, dá mně za pravdu. Byl to triumf Svojsikových ideí, vzrušující obraz mladistvé a strhující krásy tak rozmanité a kypící živelným projevem ducha i dovedné ruky, že jsem nikdy neviděl mládež v projevu mohutnějším a technicky vynalézavějším. Byl to i hospodářský podnik úctyhodných rozměrů a jistě i odvahy, neboť to byla práce s mládeží a finanční obrat byl přes 2 miliony korun, tenkrát! Snad již toto velké vypjetí sil, jež příprava slavností vyžadovala a pak i jiné vážné starosti hospodářské způsobily, že se ukázaly u br. náčelníka poruchy činnosti srdeční, jež vyžadovaly léčení v Poděbradech. Věrný jeho spolupracovník br. místoháčelník Jan Novák také se už necítil zdráv, i jeho srdce zle zlobilo. Statné tělo náčelníkovo a jeho houževnatá energie překonaly však choroby a přišly opět doby jasnější. Přibývalo uznání významu junácké výchovy, ukázalo se, že Svojsík viděl daleko dopředu a radil dobře. Zásluhy jeho oceněny byly čestnou cenou České akademie věd a umění i vysokými řády zahraničními. Junáckých oddílů přibývalo, rostly i úkoly skautingu a práce v ústředí. Nebylo Svojsíkovou vinou, že skauting se ujal s počátku jen ve městech. Svojsík však cítil tento svůj dluh mládeži venkovské a usiloval splatit jej. V jeho hlavě bylo ještě plno plánů a podnětů, jež jsme s ním probírali v rozhovorech po zasedáních náčelnictva, abychom si vytříbili problémy a ujasnili řešení. Rýsovaly se tu otázky velkých oddílů, výchovné jednotky stejného stáří, úzká spolupráce s ostatními organisacemi skautskými a případná reorganisace Svazu a jiné a jiné. A ze všeho vždy vyzařovala jeho pevná víra, že junáctvím můžeme vychovat nový typ mladého českého muže a české ženy, po nichž vlast naše volá jako po své záchraně a naději. Neboť junáctví je školou skutečného života pro všechny ty, kteří vědí, že nemohou spoléhat na nikoho, v mimo sebe a chtějí se uplatnit kvalitou své práce. Z jeho práce měly a budou mít prospěch statisíce české mládeže, jeho zásluhou budou rádi vzpomínat na radostně a účelně prožité mládí. Česká mládež nikdy mu nebude moci být dost vděčna za to, co pro ni vykonal. Však jí také rozuměl, jako nikdo druhý. Celý svůj život prožil mezi ní a to byl krásný úděl jeho života — A pak ještě jéden: Svojsík nejen pracoval, on tvořil, on poznal radost z tvůrčí práce, jež se dařila, radost, již nic nemůže nahradit — Je-li pravdou, že osud určuje pro velké úkoly muže vy¬volené, pak české junáctví našlo svého muže od první chvíle, kdy toto slovo bylo u nás po prvé vysloveno. O prázdninách 16. července 1938 odejel br. Svojsík do Ruska, aby se seznámil s výchovou mládeže ruské, když již výchovu v italské Balile poznal dokonale při svých četných zájezdech do Itálie k rodině své provdané dcery. Chtěl také z vlastního názoru poznat nové směry v ruské tělovýchově a způsob, jakým je organisována. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce, třebaže s velkým sebe¬zapřením a vrátil se, trápen stále velkou žízní, 2. srpna. Za týden ulehl s horečkami a pocitem velké únavy. Přes všechnu lékařskou péči horečky po pěti týdnech nebezpečně stou¬paly na 39.6°. Projevila se otrava streptokokkem. Dne 8. září převezen byl z Dobřichovic do svého pražského bytu a ve středu 14. září do sanatoria v Podolí. Slunce jasně svítilo na jeho horečkou se lesknoucí oči, když naposledy viděl květy a přírodu — lékaři zatím připravovali v pokoji č. 103 novou transfusi krve Marně. Horečky stoupaly, dech se krátil, začínal zápal plic. Zmítán vysokými horečkami, blouznil a volal: „Stojím tu, šedesátiletý člověk, tolik práce..." „Potkáváte chlapce a jeho oči září..." „Rád bych, když mne ale nechtějí pustit 4.." „Snad si to rozmyslí, je to ohromná zodpovědnost, způsobit utrpení tolika liclem . „Já už jsem tak unaven, ale myslím, že náš úkol a naše volání k celému kulturnímu světu pomůže. Děkuji, s Bohem. •.“ „Uvidíte, že takový život v lesích zaujme každého… „Prosím Jana Nováka — z nejtěžších dob, které jsme prožívali…“ „Já jsem zvyklý pracovat, ne koukat…“ „Mládež nechte, ta ať si hlavně pracuje " „Nic neodkládejte, kde máte větší celky, zachovejte je pohromadě… S Bohem…“ „Každý konej dnes svoji povinnost…“ Volal z horeček a byl to program a odkaz — Bojoval statečně, jako celý svůj život. Slunce zalévalo jeho pokoj jasným světlem, zákeřný osud však chystal už svoji smrtící ránu. Dopadla 17. září, v sobotu, v 9 hodin do¬poledne… Majestát Smrti zastavil tep jeho srdce a rozmach křídel jeho ducha. S hrdlem bolestí sevřeným stáli jsme u úmrtního lože a nemohli uvěřit… V neděli dopoledne provázel jsem rodinu k rakvi milovaného Náčelníka, abych se s ním naposledy rozloučil a v tichu síně krematoria nad jeho drahou hlavou přísahal za nás za všechny, že jeho životní dílo neopustíme, s věrnou oddaností o ně pečovat budeme a ze všech svých sil se při¬činíme o jeho rozkvět a ušlechtilé poslání. Pohřeb br. náčelníka od sv. Ludmily via Vinohradech. Chvějící se rukou sejmul jsem s prsou náčelníkových jeho čestné odznaky a na srdce jsem mu položil český granát jako pozdrav drahé české země, jež krůpějím své krve dala ztuh¬nout v ohnivý drahokam vzácné krásy a ušlechtilosti. Drahokamem, jiskřícím ohněm nadšení, bylo i srdce náčelníkovo. Ani poslední dlouhý pohled do tváře milovaného učitele a přítele nemohl odvrátiti chvíli nade vše smutnou… Se syny Jiřím a Toníkem zvedáme víko rakve a uzavíráme kovový stan, v němž bude spát svůj věčný sen první český skaut, Velký Náčelník-Zakladatel. — Tři tisíce junáckých srdcí doprovodilo svého náčelníka na památný hřbitov vyšehradský, v jehož posvátné půdě dřímou věčný sen nejlepší synové a dcery českého národa. Br. starosta Dr. Charvát a br. místonáčelník Jan Novák řekli za nás za Všechny, jaká bolest svírala naše duše nad odchodem našeho náčelníka v době pro národ náš tak osudově těžké… cb667967cb4ef984a25f553d7200c28b01593294 333 332 2012-11-02T19:08:22Z Stepan 2 Bohuslav Řehák: Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík. Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl rozeným skautem svými vlastnostmi, svým životem, celou svou bytostí. Od útlého mládí byl nucen spoléhat především na vlastní síly a schopnosti, nebof otce ztratil br. náčelník už v dětském věku, takže se na něho nepamatoval. Malému Toníkovi byly teprve 3 roky, když mu otec zemřel ve věku 45 let na zánět plic. Byl okresním tajemníkem ve Dvoře Králové a tam je také pochován. Když ta hrozná rána dopadla, nejstaršímu z ostatních tří dětí, Aloisi Svojsíkovi, pozdějšímu knězi a cestovateli, bylo pět a půl roku. Nejmladšímu Gustavovi byly tři měsíce. Tak tu zůstala maminka br. náčelníka se čtyřmi drobnými dětmi a s pensí 30 zlatých měsíčně. Statečná žena však neklesla pod tíhou neštěstí, dovedla se obětavě probíjet těžkým životem a dovedla při tom vychovat čtyři vzorné syny. Mladší bratr náčelníkův, JUDr. František Svojsík, byl advokátem a nejmladší bratr, Gustav, byl operním pěvcem a koncertním ředitelem. Bratr náčelník vypravoval mně několikrát o svém dětství i pozdějším životě a vždy při tom s hlubokou úctou a láskou vzpomínal na svoji maminku, jak šila prádlo po nocích a jak se všichni čtyři bratři museli přičiňovat, aby mamince pomohli uhájit živobytí. S humorem vyprávěl, jak nosíval velké pecny chleba z vnitřního města pražského, kde byl chléb lacinější, než na Smíchově, a aby ušetřil krejcar za most, dělal vždy velkou okliku až přes Karlův most. A když mu bylo 11 let, přiučoval již hocha o jeden a půl roku staršího. Na Smíchově po smrti otcově hoši s maminkou bydleli u příbuzných. Na Smíchově (nikoliv ve Dvoře Králové, jak omylem kdysi bylo napsáno také ve Vůdci), se také br. náčelník narodil, 5. září 1876, v domě rodiny Havlíkových. Neboť maminka jeho byla Ludmila, rozená Havlíková. Byla dcera mlynáře a byla ze třinácti dětí, z nichž jenom jedno záhy zemřelo, a ostatní se všichni dožili velkého věku. Otec maminky br. náčelníka, dědeček jeho, mlynář Havlík, začínal jako sekerník. Sekerníci byli řemeslníci, kteří uměli stavět a opravovat dřevěné vodní mlýny. Dědeček Havlík byl velmi dovedný řemeslník, pilný a podnikavý, který si vlastní rukou udělal všechno zařízení mlýna, i velké vodní kolo, a vlastní prací a přičinlivostí si po částech vybudoval celý mlýn. Tento mlýn dosud stojí v Dobřichovicích, ovšem již značně zvětšený a rozšířený o elektrárnu. Patří panu R. Havlíkovi. U dědečka mlynáře trávíval br. náčelník svoje chlapecké prázdniny a dobře se pamatoval, jak se svými bratry musel dědečkovi pomáhat při práci na různých přestavbách mlýna a i kameny nosit na stavbu jezu. Do obecné školy chodil malý Toník na Smíchově a tam také do gymnasia v letech 1888—1891. Učitelský ústav v Praze navštěvoval v roce 1892—1896 a složil maturitu s vyznamenáním. Pak si udělal ještě zkoušku z tělocviku pro vyučování na středních školách s velmi dobrým prospěchem. Po maturitě učil pět let na obecné škole, rok tělocviku na učitelském ústavu a současně na gymnasiu v Křemencově ulici, od r. 1901—1914 na reálce v Žižkově a od r. 1914 do 30. června 1937, kdy odešel do pense, na reálném gymnasiu v Křemencově ulici. Když jsme tak sedávali s br. náčelníkem, stočil se někdy hovor na přírodu a její krásy. A tu mne často překvapila náčelníkova znalost přírody, zvláště rostlin a jeho pěkné po¬střehy ze života zvířat. Tento zájem a cit pro přírodu projevil se prý u něho velmi záhy, spolu se zájmem o cestování. Vyprávěl mně jednou, jak s 9 zlatými, jež si sám vydělal, dovedl cestovat celé prázdniny. Bylo mu tehdy 18 let a šli společně několik kamarádů — členové pozdějšího pěveckého kvarteta. A nebyla to jen cesta ledajaká. Pěšky po celé Moravě, po Slovensku na Tatry a pak až do Budapešti a po Dunaj přes Moravu a Českomoravskou vysočinu opět domů. Sotva se stal podučitelem, šetřil a přičiňoval se, aby mohl o prázdninách poznat svět o kus dál. Prošel Itálií, podruhé francií a Španělskem až do Alžíru, poznal Řecko, Palestinu a Egypt. Mnoho cestoval i později v mužném věku. V Anglii byl třikrát, v Itálii asi 27krát, byl ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Rumunsku, Polsku a naposledy v Rusku. Z této poslední cesty si přivezl zárodek zákeřné choroby — otravu streptokokem, které jeho statné, atletické tělo marně se bránilo sedm týdnů, až se z ní vyvinul hnisavý zánět plic, jemuž br. náčelník podlehl. Již jako hoch br. náčelník rád zpíval. Na učitelském ústavě si začal školit hlas a zdokonalil se v dobrého pěvce. Byl rozeným hudebníkem. Zpěv a hudba staly se mu po celý život nejmilejší zábavou. Spolu s věrným kamarádem ze školy, učitelem Janem Novákem, pozdějším naším místo-náčelníkem, a ještě se dvěma přáteli, Mikolášem a Černým, studovali mladí nadšenci hudbu komorní a klasickou a založili Učitelské kvarteto, později nazvané České pěvecké kvarteto. Svojsík v něm zpíval druhý bary ion a byl jeho duší i srdcem. Uspořádali mnoho koncertů, a když sklízeli velké úspěchy i v cizině, ba až v Bulharsku a Turecku, odvážili se r. 1902 na cestu do Ameriky. Stála 320 K, což byla cena lístku do New Yorku — víc na ni mladý učitel Antonín Svojsík neměl. Ostatní si vydělal na koncertech a ještě přivezl peníze domů. obrázek Třetí vpravo Jan Novák, čtvrtý A. B. Svojsík. S touto pěveckou činností souvisí i jeho jméno, jak se vždy podepisoval: A. B. Svojsík. To není Antonín Bohumil, jak jste obyčejně čítávali. Ono B. byla zkratka z pojmenování Benjamínek, jež dostal jako nejmladší člen kvarteta. Ponechal si je a podepisoval se vždy tímto uměleckým jménem A. B. Svojsík. Jeho plné jméno znělo Antonín František, jak je na jeho křestním listě. Za čtyři roky potom, 1905—1906 jelo učitelské kvarteto do Ameriky po druhé a tentokrát bylo celý rok na cestě kolem světa. Br. náčelník si z ní přivezl mnoho uměleckých památek, zvláště z Japonska, o němž uměl on i jeho zvěčnělý ušlechtilý bratr, páter Svojsík, velmi zajímavě vyprávěti. Sám také více než stokráte o Japonsku přednášel a měl soubor krásně kolorovaných diapositivů. Pěvecká činnost přivedla mladého Svojsíka záhy mezi české umělce do Umělecké besedy. Stal se brzy členem a později jednatelem jejího hudebního odboru. V té době i takoví umělci jako Vítězslav Novák a Suk neměli žádnou větší věc vytištěnu, jejich umělecká díla ležela v rukopisech v zásuvkách. Nebyl by to býval Svojsík, aby na tento stav neodpověděl činem. Vyžádal si do začátku 300 K a pustil se do vydávání nových věcí. Vyrostlo z toho veliké dílo. Svým promyšleným činem dal základ Hudební matici, vydavatelskému sdružení při Umělecké besedě, jež postupně vydala všechna velká česká hudební díla a představuje dnes hodnoty milionové. Není divu, že se iniciativní a vytrvalý Svojsík stal brzy jednatelem celé Umělecké besedy. Div je spíše, že jím byl úspěšně přes dvacet let, při veškeré té nadlidské práci ostatní. Jeho překypující energii a živelné touze po tvořivé činnosti nestačilo jedno povolání. Hudbě a zpěvu věnoval se i jako profesor hlavně o prázdninách. Později chodíval též se svými dětmi do obce Karlíka, asi 1 km cesty ze svého letního sídla Lety u Dobřichovic, kde v kostele hrával na varhany a zpíval. Chodil sem do posledka, ještě i o prázdninách, než odejel do Ruska. Zahradní domek v Letech koupil r. 1917 k vůli dětem. V něm trávíval se svojí rodinou prázdniny téměř po 21 let. Zabýval se hodně zahradou, velmi dobře znal květiny a stromy a pečlivě je ošetřoval. Obyčejně každé ráno a večeř zahradu zaléval a přes den v ní stále něco kutil. Při tom míval ležet papírek na stole ve verandě, občas odešel od práce v zahradě, udělal si po¬známku a šel zase dále pracovat. Jinak u sebe míval vždy svůj typický čtverečkovaný notýsek, v němž si drobným písmem, tak charakteristickým, poznamenával hesla, obyčejně jen slovem, nebo kratičkou větičkou, a důležité věci si označil elipsou. Plně spoléhal na svoji znamenitou paměť, jež opravdu byla obdivuhodná. Pamatoval dobře i jména a tváře. V Letech zabýval se br. náčelník přes den hodně zahradou, večer se však zpívalo a hrálo. Jeho choť, paní Julie Svojsíková, krásně hrála na klavír i zpívala a tak se vzájemně při zpěvu doprovázeli. Hudba a zpěv, to byla velká láska br. náčelníka i jeho ušlechtilé choti a jejich nejkrásnější zábava. Snad i to bylo symbolem jejich nade vše krásného rodinného života, že br. náčelník svoji jemnou, milovanou choť poznal na koncertě, jež Pěvecké kvarteto dávalo na Zotíně po svém návratu z cesty kolem světa 13. října 1906. Teprve podzimní zákeřná rána nelítostného osudu přervala roku 1938 tento akord šťastného rodinného života právě ve dnech, kdy všechna česká srdce se chvěla velkou bolestí… Přáli jsme mrtvému, že naší urážky v Mnichově už nezažil. Jednu věc právem vždy považoval br. náčelník v životě člověka za velmi důležitou: Být ve své věci skutečným odborníkem. A on sám jím v oboru tělovýchovy nesporně byl a bedlivě sledoval, co nového v tomto oboru přinášela cizina, aby byl stále dobře informován. Hned po maturitě vstoupil do Sokola. Již v 19 letech se stal náčelníkem jednoty ve Slivenci u Prahy a když se dostal na Smíchov, byl ve svých 23 letech zvolen náčelníkem župy Jungmannovy. V té době uspořádal závody, v nichž uplatnil své názory a jež Otčenáškem a Jindrou Vaníčkem zvlášť byly oceněny. Na Svojsíka vzpomínají všichni — odborníci i jeho žáci — jako na výborného učitele, který dovedl hodinu tělocviku sestavit poutavě a radostnis nevšedním smyslem a postřehem pro krásu, ladnost a rytmus plný života a vzruchu. Jistě k tomu přispívalo jeho velké nadání a vzdělání hudební. Právě proto, že byl na slovo vzatým odborníkem v tělovýchově, který dobře viděl i slabiny tehdejšího jejího provádění a bystře si při tom všímal, jaké směry a nové názory raženy jsou jinde, zvláště ve výchově mládeže, mohl později fakt šťastným způsobem rozřešit tělovýchovu v hnutí skaut-ském. Budoucí vývoj správně předvídal. Svojsík to byl, který vyvedl mládež ze zaprášených, těžkým vzduchem přeplněných tělocvičen do přírody, na palouky a do lesa, Svojsík svlékl mládež do plavek, poslal na celé týdny do táborů, Svojsík propagoval zásadu: mládeži co nejméně nářadí, za to hodně lehké atletiky, růzností, her a rozumného sportu bez honby za rekordy. A když už nářadí, tedy ne ohlazené a vyleštěné, ale překážkové nářadí, jak je dává příroda i s blátivým břehem potoků, drsnými větvemi stromů, kopřivami a bodláky, jak je potřebuje branná výchova. První, kdo upozornil br. náčelníka na skauting, byl inž. Meilbeck. Ten skoro celý život strávil v Anglii. Při jednom svém zájezdu do Čech r. 1911 vyprávěl br. náčelníkovi, že v Anglii vzniklo hnutí, jež je pro mládež mnohem významnější než Sokol. Líčení inženýrovo vyvolalo u br. náčelníka silný zájem, takže si vyžádal od něho stálé informace. Inž. Meilbeck posílal mu výstřižky z anglických novin a poslal mu i Baden-Powellovu knížku „Scouting for boys". Hned o prázdninách r. 1911 jel br. náčelník do Anglier vyhledal si skautské oddíly, chodil s nimi ven a do kluboven na schůzky. Byl nadšen krásou jejich života v přírodě, jejich energickým a přece ušlechtilým vystupováním, opravdovostí, s jakou konali svoji práci a plnili příkazy konání dobra. Sám jednou řekl: „Když jsem poznal tuto soustavu, byl jsem jí přímo očarován. Zejména uchvátil mne problém výchovy v přírodě." Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášf se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě — věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávali hrou, neboť i „život je velká hra". obrázek Z této chaty vyšlo čsl. junáctví. Viděl a přesvědčil se již tenkrát, že skauting šťastně rozřešil ideály nejsmělejších reformátorů pedagogických a že zvlášť krásně rozřešil hledisko sociální. Konec léta tohoto roku 1911 ztrávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny „Vorlovny" pod hradem Lipnicí na Českomoravské Vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. V březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu bratrem své paní p. Adolfem Stránským, knihu Scouting for boys. V té době již byl v písemném spojení s Baden-Powellem. Přemýšlel, co lze z výchovy mládeže směru Baden-Powellova s úspěchem převzít pro poměry české, co opět z amerického směru Setonova, neboť i toto hnutí již znal. Tak tvořil samostatně nové směrnice pro skauting český, zasazený do naší tradice, naší přírody, našich potřeb a našeho národního programu. Je zbytečnou zlomyslností vytýkat junáctví, že mělo cizí vzor. Také Tyršovi bylo vzorem turnerství a přece vytvořil sokolství. Není rozhodující, co bylo vzorem, rozhodujícím je, co z toho bylo samostatně vytvořeno, a to bylo české národní junáctví. Hned po prázdninách sestavil si br. náčelník oddíl ze žáků žižkovské reálky a konal s nimi skautské vycházky do pražského okolí, hlavně do Radotína a Prokopského údolí. Navštívil i některé vynikající muže, prof. Dr. Čadu, Dr. Kramáře, Klofáče, Soukupa, prof. Dr. Masaryka, Al. Jiráska, insp. Klenku, a radilb se s nimi o novém směru výchovy české mládeže. Chtěl původně, aby Sokol zavedl skauting jako novou výchovu pro mládež, lepší v náplni i metodě, než jí dosud poskytoval. Vycházel přitom z fakta, že Tyrš se nezabýval tělocvikem žen ani mládeže a že současná výchova sokolního dorostu byla jen pouhá kopie tělocviku dospělých a pro všestrannou výchovu, jakou česká mládež bude stále více potřebovat, že je současná výchova sokolského dorostu příliš nízká a jednostranná. Bylo vřelým přáním sokolníků, aby Sokol zavedl pro svůj dorost výchovu junáckou. Proto ještě dřív, než slovo skaut bylo v Čechách napsáno, jednal s předáky sokolskými. Vaníček a Heller se dívali na skauting celkem příznivě, namítali však, že je potřebí vydat o tom nejprve českou knížku, aby si to mohli i jiní prostudovat. Svojsík přednášel v Pražském Sokole, i pro veřejnost. Uveřejňoval informativní články. Aga Heller měl však později s náčelnictvem ČOS referát v tomto smyslu: Když se to daří Svojsíkovi, nemusí se to dařit jiným. Počkejme, až budou vydány knížky a budou zkušenosti. Tím byl skauting v Sokole odmítnut. Svojsík vydal jako první intormační brožuru 1. února 1912 spisek „Český Skaut" a hned začal psát základní knihu o junácké výchově mládeže. Vyžádal si do ní příspěvky našich vynikajících lidí na určitá témata. Mám o těch věcech z vypravování br. náčelníka hodně poznámek, nemohu však o všem psát. Jen aspoň jeden zajímavý rozhovor uvedu, jejž jsem si zaznamenal doslovně. Br. náčelník navštívil s prosbou o příspěvek i profesora Thómayera. Thomayer v jádře souhlasil, ale vyslovil pochyby: „Proč vlastně nejvíc chcete ten skauting, co je v něm hlavní?" „Vychovávat charakter!" „Kolik je Vám let?" „Třicetšest." „To jste ještě mladý, ale starý dost, abyste věděl, že to u nás nepůjde — nenajdete na to lidi. Ale co, mně je už za tejden 60 let — já Vám ten článek napíšu, ale tohle si tam tak trochu dám..." A také dal. Nadšeně uvítal skauting také náš vynikající pedagog univ. prof. Čáda. Když mu Svojsík vyložil podstatu a cíle hnutí, Čáda slíbil veškerou podporu. „To je skvěle udělaný výchovný systém, nic lepšího neznám. To ani není možné, aby to udělat anglický generál. Uvážil jste ale, že to znamená, věnovat tomu život?" „Jsem odhodlán" byla jasná odpověď Svojsíkova. — Čáda slib dodržel a účinně až do konce svého života skauting podporoval. V březnu 1913 přednášel „O velké výchovné hodnotě skautingu" a zhodnotil jej jako ideální výchovu mládeže. Stejně příznivě přijali hnutí Dr. Drtina a Dr. Kramář, který kladl důraz hlavně na výchovu charakteru, stejně jako Svojsík, který sám byl všem junákům zářivým vzorem. Ryzost charakteru byla pro něho vždy první, co u něho rozhodovalo. Nejednou jasně to řekl, že junáctví je zkušebním kamenem charakterů a dějiny junáckého hnutí plně to jednou potvrdí... obrázek U Prokopa r. 1912. Přes zimu psal Svojsík „Základy junáctví", uveřejňoval o něm články v novinách a přednášel. Jméno junák pro české skauty navrhoval zem. šk. insp, Fr. Bílý, který od prvních počátků byl příznivcem tohoto hnutí. Na jaře 1912 konal br. náčelník vycházky hlavně do Prokopského údolí, kde vždy postavili velký zvonový stan a dvě „áčka" a vařili v kotli. První veřejná služba, kterou skauti konali, byla pořadatelská služba při představeních národního divadla V Šárce. V březnu uspořádal Svojsík první kurs pro skautské vůdce v Praze, z něhož vyšlo asi 20 frekventantů. V květnu 1912 vyšly „Základy junáctví", k nimž obálku nakreslil Mikuláš Aleš. Brzy byl br. Svojsík udán u rakouských úřadů, že v Základech není zdůrazněna „Kaisertreu", ba že je vůbec vynechána. Zachránil jej Dr. Kramář a tehdejší místodržitel kníže Thun. V obrázkovém časopise Českém světě, roč. VIII., sešit 25, z r. 1912 po prvé je u nás uveřejněna fotografie B. Powella s tímto označením: Sir Robert Baden-Powell, moderní reformátor výchovy mládeže — skautingu —, kterou pod jménem junáctví u nás prof. Svojsík v život uvádí. O prázdninách 1912 po prvé br. Svojsík tábořil s oddílem hochů pod hradem Lipnicí. Fotografie této prvé cesty do prvního skautského tábora v Čechách byly svého času vydány tiskem. Br. náčelník má na nich ještě širokou „kumštýřskou" vázanku. Mezi 13 účastníky, kteří táhli po 4 dny 3 q těžkou dvoukolovou káru, naloženou táborovou výbavou, přes 100 km na tábořiště, byl i dlouholetý tajemník Svazu Junáků Skautů a dnešní vedoucí junácké Edice br. Jar. Novák. Když začali stavět tábor, přiběhla k panu lesnímu jedna bába z okolí, celá udýchaná: „Pane lesní, na potoce maj cikány. Napočítala jsem jich tam šestnáct bez ženskejch. Jakživa jsem takovou partaj neviděla pohromadě." Postavili na mýtině zvonový stan a do půlkruhu několik jehlanů a dvojáků z rakouských pláten přímo na zem, bez podsad, jež jsou vynálezem o rok pozdějším. Ke studánce a ke sklepu postavili přes potok mostek z tyčkoviny. Všechno, i vaření, si obstarávali sami. Tábor se zdařil, obavy nedůvěřivců byly vyvráceny. Snímky z něho jsou otištěny v brožuře „Den v táboře junáků", jež vyšla r. 1913. Byly tu první přímé zkušenosti ve větším měřítku, a proto v lednu 1913 uspořádal br. Svojsík vůdcovský kurs, z něhož vyšlo 40 účastníků. V květnovém čísle Českého světa r. 1913 uveřejnil br. náčelník 5 fotografií „Hry a cvičení junáků-skautů z družin prof. A. B. Svojsíka v Lesních táborech". (Podle fotografií, jež od br. náčelníka mám, zjišťuji, že jsou to snímky z Prokopského údolí, dělané na vycházkách z jara 1912, na nichž byl i první vůdcovský kurs. — Postupně vzniklo v Praze 19 oddílů, z nichž 13 mělo pak o prázdninách 1913 tábory. Již před tím br. náčelník přednášel v některých místech o skautingu a tak i na venkově vznikaly první oddíly: v Jičíně, Domažlicích, Třebechovicích p. Orebem, Nymburce, a tyto oddíly již také o prázdninách 1913 tábořily. Tábořil jsem s jičínským oddílem na Potštýně — ty vzpomínky jsou dodnes živé a krásné. V září 1913 uspořádal br. Svojsík první veřejný tábor na Císařském ostrově. Na něm byly již některé stany s dřevěnými podsadami, postelemi, stolkem i policí. Skauti na kamnech z cihel zrobených připravovali cikánskou pečeni a lívance a dávali ochutnat návštěvníkům, aby se maminky nebály pustit hochy tábořit, „že budou mít hlad". Byla tu i první skautská výstavka a truhlářská dílna. Nedůvěra maminek k novému směru výchovy mizela a přihlášek do skautských oddílů rychle přibývalo. Tenkráte to byl velký úspěch! Přesvědčit, že kluk může spát pod stanem v lese a nemusí být za zavřenými okny pod peřinou... Poněvadž Sokol junáctví nepřijal, musel se br. Svojsík starat o jeho samostatnou organisaci. Stalo se tak ve formě Skautského odboru při Svazu spolků a přátel pro tělesnou výchovu. Brzy však měl skautský odbor daleko větší agendu nežli celý Svaz a proto br. Svojsík založil na ustavující hromadě 15. června 1914 samostatný skautský spolek „Junák — český skaut" po přednášce, kterou měl v Obecném domě 5. května 1914. Prvním starostou byl městský fysik Dr. Čeněk Klika. Scházeli jsme se k schůzím v městském fysikátě na Staré rychtě v Rytířské ulici. Jako odznak nosili jsme tenkráte kovové trojúhelníky s postavou řeckého atleta a nápisem: Junák — český skaut. Mám dodnes svůj vůdcovský odznak, jejž mně připínal sám br. Svojsík — tehdy vrchní vůdce —, jako nejdražší skautskou památku. Do nejslibnějšího vývoje českého junáctví hned na jeho počátku zasáhla však rušivě světová válka. Br. Svojsík dal skauty k disposici pro účely humánní, hlavně ve službách Červeného kříže, ne však pro účely válečné. Ač ve válce, staral se br. náčelník hned na počátku hnutí i o dívčí skauting. Svolal na 11. ledna 1915 schůzi s programem „Skautská výchova dívčí", na níž založil „Odbor pro dívčí skauting spolku Junák—český skaut". První předsedkyní byla Dr. Berkovcová. V dubnu 1915 vyšla brožura Dr. Čeňka Kliky, jejímž obsahem byl proslov, který měl Dr. Klika, pražský fysik, jako úvod k Svojsíkově přednášce v květnu 1914. A v tomto roce, ve válce a v rakouské persekuci, odvážil se Svojsík vydávat časopis Junák a udržel jej přes celou válku. Dnes má už 29. ročník a před válkou byl uznáván za nejlepší časopis pro mládež. První číslo Junáka vyšlo 15. ledna 1915 a bylo celé sestaveno z prací junáků samých. Br. Svojsík jé začínal těmito úvodními slovy: "Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kdy jíně zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spolehajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti." Spolupracovníky br. Svojsíka v té době z těch, kteří dodnes nepřetržitě pracují, byli vůdcové: Jaroslav Novák, SL Řehák a sestra Koseová. Jeho skauty již tehdy, pokud vím, bratří: VI. Herles, K. Kulhánek, Sláva Bursík, J. Charvát, J. Řeháček, L. Filip, R. Plajner a VI. Wildman. Br. Svojsík sám za první rok činnosti spolku Junák — český skaut přednášel o junácké výchově pětačtyřicetkrát. Na jaře 1915 o Svatodušních svátcích byl v Klamovce v Praze první větší tábor skautský a slavnost ve prospěch Červeného Kříže. Br. náčelník svěřil mně jeho vybudování a praktické vedení jako svému zástupci. Tenkráte nám dost starostí způsobilo umístění a problém táboření dívek. Neboť póprve se tu veřejnosti představil i oddíl skautek, vedený Dr. Berkovcovou, jehož členkami byly i ses. Milčicová a Vlasta Štěpánová (dnes ses. náčelní Koseová). Kdo prožil první světovou válku, ví, jak těžké doby byly již v roce 1916. Neodradily však br. náčelníka, aby se svým 18. oddílem, jehož byl vůdcem, netábořil opět pod Lipnicí asi s 25 skauty. V tomto táboře byl poprvé i Jiří Wolker, v něm napsal svůj krásný skautský deník. Válka zabrzdila vývoj skautingu, avšak neudusila, třebaže jsme my vůdcové oddílů jéden za druhým museli na vojnu a do pole. Br. náčelník byl však s některými z nás ve stálém písemném styku. Od podzima 1915 byl jsem také tři roky ve válce. A vím, že to bude za mnohé, když na tomto místě vděčně poděkují br. Svojsíkóvi, že nás, své skauty, zachránil od mnohého strádání a utrpení tělesného. A zač jsme mu ještě vděčnější, že zásady skautské, jež on nám do srdcí vložil, nedaly nám klesnout ani tam, kde kalný proud kolem nás strhoval i lidi íntéligéntní. Není druhé výchovy, jež by tak hluboko dovedla zasáhnout v mravní základ charakteru budoucího muže, jako je výchova junácká. Asi 300 skautů se udrželo v Praze přes Válku a ti se na jediné zavolání Svojsíkovo dostavili 28. října 1918 do služby Národního výboru. Můžéme být právem hrdi na četná prohlášení o skautech z té doby, jimiž jim bylo uznáno od nejpovolanějších osob a institucí, že konali svoji službu vzorně, vytrvale a spolehlivě. Byli prvními poštovními poslíčky republiky, doručovali veškerou korespondenci Národního výboru. I první poštovní známky Čsl. Republiky byly známky skautské. Frankovala se jimi v úředním skautském poštovním úřadě při Národním výboru všecka korespondence Národního výboru. Tenkrát bř. Fučík prohlásil Svojsíkovi: Chovají se ti hoši vzorně, odvolám vše, co jsem kdy o skautingu nepříznivého napsal. Národní listy z 29. října 1918 napsaly v obsáhlém článku o práci V Národním výboru v Harrachovském paláci o skautech toto: „... Není lehké sem vníknouti. Malý, pevný řetězec skautů zastaví každého návštěvníka, každého bez výjimky. Musí se legitimovati, říci kdo je, v jáké věci přichází, ke komu. Je-li oprávněn, ochotně je' vpuštěn s pokynem kam, na koho. Kterýkoli hodnostář státní, či vojenský ze včerejška je nucen se tu legifimovati bystrému skautovi. Při tom jde všechno rychle a hladce." Popisována je ještě agenda v přízemí a v prvním poschodí a článek pak pakračuje: „I tady, jako všuder službu strážnou konají skauti, obstarávají posilky, od nejdůležitěj- ších věcí státních až po drobné službičky, jež vyžaduje shon a potřeba tisíce rukou — všecko lze svěřiti s bezpečností těmto bystrým, inteligentním hochům, jejichž horlivost je obdivuhodná a disciplina vzorná. Jejich hlavní vůdce, prof. Svojsík, může na ně býti pyšný!" Tahle pořadatelská služba už nám pak zůstala. Myslím, že bylo málo národních podniků po dlouhá léta, na nichž by naši hoši a děvčata radostně nepomáhali s kázní v srdci a s úsměvem na tváři. Junácká mládež vždy stála podle svého slibu připravena ke službě pro každou dobrou věc. A přece v prvních měsících naší samostatnosti prožil br. Svojsík kruté, zákeřné útoky na svoji osobní čest a na skauting. Bylo mu lidmi, kteří tušili velkou budoucnost skau¬tingu a chtěli jej dostat do svých rukou, záludně a zlomyslně vytýkáno rakušácfví. Stačilo, že dal skauty ve válce do služeb Červeného kříže, že musel jednat velmi obratně, aby je uchránil před rozpuštěním a že jako odpovědný činovník musel konat věci, jež mu byly nařízeny. — Vrátiv se z války, přišel jsem v Praze v prosinci 1918 do období nejprudších útoků podzemních i zjevných, jež vedlo proti němu několik lidí, kteří zklamali jeho důvěru. Znemožňovali mu práci, šeptanými pomluvami podráželi mu nohy. Viděl jsem, jak br. Svojsík tímto zkrucováním fakt trpí, jak těžce nese ohrožení svého díla, jež převedl přes nejhorší úskalí a jemuž se otvírá důležité pole činnosti v nových radostných poměrech. Svojsík znechucen a roztrpčen měl plné právo uspořit si všechnu tu bolest. Sto jiných by to bylo udělalo. Ne však on. Vytrval, nebof jsme se za něho postavili. Tenkrát poprvé jsem bojoval za Svojsíka a za jeho dílo, až jsem rozbil a skoncoval celé to předivo pomluv a podezírání tak, jak zasluhovalo. Přišly však nové starosti. Projevila se neblahá česká povaha, jež individualismus nepodřizuje zájmům celku, dává mu naopak výraz tříštěním sil. A tak vznikly nové, úplně samostatné organisace skautské: Skauti Baden-Powellovi, Psohlavci, Stychovi Skauti socialisti, Skauti DTJ, Děti přírody. Děti svobody, Skauti práce a j. Spolky a společky, která měnily jména a vedení, většina byla bez kázně a bez skutečné skautské činnosti. Br. Svojsík viděl nutnost udělat v tom pořádek a hlavně zamezit, aby se na účet dobré junácké výchovy nepáchaly nepřístojnosti od lidí, kteří o ní neměli ani ponětí, ač stáli v čele některých z těchto spolků. A tyto nepěkné zjevy poškozovaly dobré jméno skautů. Nebylo jeho úmyslem všechny skupiny dostat do spolku Junák -— český skaut. Věděl, že musí počítat s poměry, ačkoliv ideálem jeho byla a zůstala „velká jednotná národní organisace skautská", jak to prohlásil jasně na přednášce; v Obecním domě pražském 20. června 1920. Jeho snahou bylo dostat tyto skupiny alespoň k spolupráci, k vytvoření společného střediska. Navázal styky a jednání, trpělivě a ne¬únavně sledoval svůj cíl. Byl jsem s ním při všech jednáních, dlouho do noci jsme po schůzích ještě spolu chodili v Náplavní ulici, kde bydlel, a diskutovali nebo pracovali v jeho bytě. Někdy přitom býval také br. Jan Novák. Vím, jak; br. náčelníka tato práce vyčerpávala a přece každý den znova, plný energie, s rozhledem a předvídavostí pravého vůdce přišel s notesem nebo papírkem, plným poznámek a všechny nás podělil: „Slávku, to a to, Honzo (to byl br. Jan Novák), od Tebe bych potřeboval to a to, bratře Nováče (to byl br. tajemník), poznamenej si... a ovšem největší díl nechával vždy sobě. Pro dva bylo té práce dost a on ji konal den ode dne, rok po roce, plných 27 let. Hrdina práce, sta^ tečný muž — Bez intrik se neobešlo ani toto zakládání Svazu skautů. Hořko vzpomínat... Konečně po přednáškách br. náčelníka „Za český skauting", které měl v dubnu a v květnu 1919 v Obecním domě pražském, byl v červnu roku 1919 založen Svaz junáků skautů RČS. Br. Svojsík stal se jeho náčelníkem a při všech těch starostech si přidal ještě novou. Věděl, že nutným předpokladem organisačního i věcného úspěchu je časopis, určený činovníkům. Začal vydávat „V ů d c e", zprvu jako odbornou přílohu Skauta-Junáka, později jako časopis samostatný, který má dnes 23. ročník jako „Č i n o v n í k". Kolik článků do něho napsal a kolik nocí proseděl nad korekturami... S těmi mu často pomáhala i jeho obětavá choť. Od 5. ročníku převzal tyto starosti br. místonáčelník Jan Novák. Ten byl od prvních počátků skautingu velkou oporou br. náčelníka, věnoval se však více literární práci, překladům z cizí literatury, psal články a příručky a kritické postřehy a byl velmi dobrým řečníkem. Hned po převratu pokusil se br. náčelník opětovně získat Sokol pro zavedení junácké výchovy v žactvu a v dorostu. Přednášel, psal články, informoval na schůzích a pln naděje, že se tato reforma podaří, pustil se s br. Janem Novákem do nové, obsažné knihy „Základové skauting u", jež byla určena pro výchovu sokolského dorostu. Ovšem, br. Svojsík si nikdy nepředstavoval a nikdy tomu nerozuměl tak, že by stačilo vyjmout několik věcí ze skautské výchovy, na pr. vycházky, orientaci a táboření, přidat je k tělocviku a tím že by skautská výchova byla v Sokole provedena. Br. náčelník vždy mluvil, psal a uvažoval o junácké výchově v Sokole jako o věcném i výchovném celku, z něhož nelze vytrhat jen Části, neboť junáctví je výchova vnitřně záměrně tak skloubená a tak stoustavně navršující ve svém výchovném pásmu, že porušení této souvislosti je jejím znehodnocením. „Základové skautingu", krásné reformní dílo, přinášející nové myšlenky a nový život, byly napsány pro Sokol, zapadly však v něm bez ohlasu. Zůstaly ležet na Br. náčelník A. B. Svojsík a br. místonáčelník Jan Novák. skladě, kupovali je jen skauti. Vyšly r. 1920 s předmluvou br. Jindry Vanička, jemuž se však nepodařilo přesvědčit náčelnictvo ČOS a junáctví v Sokole zavést. Dr. Chalupný už tenkrát vytkl Sokolstvu jako velkou chybu, že odmítlo skauting — již podruhé. Br. náčelník ještě v roce 1922 doufal, že Sokol skauting žavede, a staral se o to. Když však viděl, že je všechno marné a že naopak jsou podnikány v Sokole útoky proti skautingu i na něho, ba že dochází i k potlačování skautingu který vždy ještě vyvedl »ej ze tmy ke světlu. 2e tomu tak bude, věřím pevně Rozmach skautingu přinesl nejvíce práce jemu. Začaly Lesní školy pro výchovu vůdců, župní srazy a slavnosti, venkov jej žádal na přednášky, v ústředí byly starostí hospodářské, jak unést náklad na propagaci, administrativu a písemnosti, starost s vhodnými místnostmi, přišly intervence a jednání s úřady, representační povinnosti, práce a zájezdy do ciziny spojené s členstvím ve světovém výboru skautském, a to vše leželo z největší části na bedrách Svojsíkových, on byl duší všeho. A při tom psal články, zprávy do novin, vydával a redigoval příručky, o všem věděl a prozřetelně řídil práci v ústředí i činnost výchovnou. Nepoznal jsem ve svém životě muže, který by dovedl v časovém rozpětí oněch 24 denních hodin a dnů roku vykonati větší kus práce a s větší houževnatou energií, než to dělal br. Svojsík po dlouhá léta den po dni, rok po roce. Bystrý a pohotový, věděl si rady vždy a ve všem a neznal mezí v práci pro svoje životní dílo — obdivuhodný muži Plným právem nosil zlatý odznak za čin junácký, neboť to je největším hrdinstvím, nést po léta tíhu odpovědnosti a břímě práce přes všechny ústrky a útoky, překážky a ne¬zdary, nepovolit, vytrvat, bojovat za své myšlenky a své dílo v pevné víře, že je to dobrá služba pro mládež milovaného národa Velkým vypjetím sil pro br. náčelníka a pro nás pro všechny byly Tábory slovanských skautů v červenci r. 1931 v Praze v Královské oboře, kdy bylo jíž 15.000 účastníků, z toho 3000 cizinců, a jež trvaly týden. Tyto slavnosti byly důstojnou oslavou dvaceti let československého skautingu. Přípravné práce vyžádaly si několikaměsíčního nadlidského úsilí a duší všeho byl ópět br. Svojsík. Pamatuji se, že jeden z jeho pověstných poznámkových notýsků padl jen ná tyto slavnosti. Tenkráte se všechny župy přičinily tak, že výsledek byl skvělou a radostnou přehlídkou záslužného díla, jež za dvacet let dokázal vytvořit apoštol nového náboženství mládeže, ušlechtilý prof. Svojsík. Všem účastníkům těchto krásných dnů zůstal slavnostní odznak, na němž je relief jeho hlavy, drahou upomínkou. Pohled na čtyřiadvacet ukázkových táborů v parku za výstavištěm, z nichž každý byl jiný, z jiného materialu a odlišné výstavby, byl nezapomenutelný. Tehdy br. náčelník ukázal veřejnosti a úřadům republiky zvlášť přesvědčivě, co dokáže mládež, když je dobře vedena. Od té doby také získal skauting i v úřadech republiky pevnou posici a byl po zásluze oceňován hlavně v těch ministerstvech, jež porozuměla, jakou to má před sebou mládež. Byl jsem velitelem ukázkových táborů, prožil jsem všechno od prvních přípravných počátků až do vybudování táborů a ještě dnes, po odstupu mnoha roků vidím, že do té doby, ani kdy potom nevykonala česká mládež díla většího, než bylo vykonáno na Slovanských táborech skautských v roce 1931. Kdo viděl tehdejší skautskou výstavu, tábory ukázkové a ubytovací a poznal činnost a život v nich, dá mně za pravdu. Byl to triumf Svojsikových ideí, vzrušující obraz mladistvé a strhující krásy tak rozmanité a kypící živelným projevem ducha i dovedné ruky, že jsem nikdy neviděl mládež v projevu mohutnějším a technicky vynalézavějším. Byl to i hospodářský podnik úctyhodných rozměrů a jistě i odvahy, neboť to byla práce s mládeží a finanční obrat byl přes 2 miliony korun, tenkrát! Snad již toto velké vypjetí sil, jež příprava slavností vyžadovala a pak i jiné vážné starosti hospodářské způsobily, že se ukázaly u br. náčelníka poruchy činnosti srdeční, jež vyžadovaly léčení v Poděbradech. Věrný jeho spolupracovník br. místoháčelník Jan Novák také se už necítil zdráv, i jeho srdce zle zlobilo. Statné tělo náčelníkovo a jeho houževnatá energie překonaly však choroby a přišly opět doby jasnější. Přibývalo uznání významu junácké výchovy, ukázalo se, že Svojsík viděl daleko dopředu a radil dobře. Zásluhy jeho oceněny byly čestnou cenou České akademie věd a umění i vysokými řády zahraničními. Junáckých oddílů přibývalo, rostly i úkoly skautingu a práce v ústředí. Nebylo Svojsíkovou vinou, že skauting se ujal s počátku jen ve městech. Svojsík však cítil tento svůj dluh mládeži venkovské a usiloval splatit jej. V jeho hlavě bylo ještě plno plánů a podnětů, jež jsme s ním probírali v rozhovorech po zasedáních náčelnictva, abychom si vytříbili problémy a ujasnili řešení. Rýsovaly se tu otázky velkých oddílů, výchovné jednotky stejného stáří, úzká spolupráce s ostatními organisacemi skautskými a případná reorganisace Svazu a jiné a jiné. A ze všeho vždy vyzařovala jeho pevná víra, že junáctvím můžeme vychovat nový typ mladého českého muže a české ženy, po nichž vlast naše volá jako po své záchraně a naději. Neboť junáctví je školou skutečného života pro všechny ty, kteří vědí, že nemohou spoléhat na nikoho, v mimo sebe a chtějí se uplatnit kvalitou své práce. Z jeho práce měly a budou mít prospěch statisíce české mládeže, jeho zásluhou budou rádi vzpomínat na radostně a účelně prožité mládí. Česká mládež nikdy mu nebude moci být dost vděčna za to, co pro ni vykonal. Však jí také rozuměl, jako nikdo druhý. Celý svůj život prožil mezi ní a to byl krásný úděl jeho života — A pak ještě jéden: Svojsík nejen pracoval, on tvořil, on poznal radost z tvůrčí práce, jež se dařila, radost, již nic nemůže nahradit — Je-li pravdou, že osud určuje pro velké úkoly muže vy¬volené, pak české junáctví našlo svého muže od první chvíle, kdy toto slovo bylo u nás po prvé vysloveno. O prázdninách 16. července 1938 odejel br. Svojsík do Ruska, aby se seznámil s výchovou mládeže ruské, když již výchovu v italské Balile poznal dokonale při svých četných zájezdech do Itálie k rodině své provdané dcery. Chtěl také z vlastního názoru poznat nové směry v ruské tělovýchově a způsob, jakým je organisována. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce, třebaže s velkým sebe¬zapřením a vrátil se, trápen stále velkou žízní, 2. srpna. Za týden ulehl s horečkami a pocitem velké únavy. Přes všechnu lékařskou péči horečky po pěti týdnech nebezpečně stou¬paly na 39.6°. Projevila se otrava streptokokkem. Dne 8. září převezen byl z Dobřichovic do svého pražského bytu a ve středu 14. září do sanatoria v Podolí. Slunce jasně svítilo na jeho horečkou se lesknoucí oči, když naposledy viděl květy a přírodu — lékaři zatím připravovali v pokoji č. 103 novou transfusi krve Marně. Horečky stoupaly, dech se krátil, začínal zápal plic. Zmítán vysokými horečkami, blouznil a volal: „Stojím tu, šedesátiletý člověk, tolik práce..." „Potkáváte chlapce a jeho oči září..." „Rád bych, když mne ale nechtějí pustit 4.." „Snad si to rozmyslí, je to ohromná zodpovědnost, způsobit utrpení tolika liclem . „Já už jsem tak unaven, ale myslím, že náš úkol a naše volání k celému kulturnímu světu pomůže. Děkuji, s Bohem. •.“ „Uvidíte, že takový život v lesích zaujme každého… „Prosím Jana Nováka — z nejtěžších dob, které jsme prožívali…“ „Já jsem zvyklý pracovat, ne koukat…“ „Mládež nechte, ta ať si hlavně pracuje " „Nic neodkládejte, kde máte větší celky, zachovejte je pohromadě… S Bohem…“ „Každý konej dnes svoji povinnost…“ Volal z horeček a byl to program a odkaz — Bojoval statečně, jako celý svůj život. Slunce zalévalo jeho pokoj jasným světlem, zákeřný osud však chystal už svoji smrtící ránu. Dopadla 17. září, v sobotu, v 9 hodin do¬poledne… Majestát Smrti zastavil tep jeho srdce a rozmach křídel jeho ducha. S hrdlem bolestí sevřeným stáli jsme u úmrtního lože a nemohli uvěřit… V neděli dopoledne provázel jsem rodinu k rakvi milovaného Náčelníka, abych se s ním naposledy rozloučil a v tichu síně krematoria nad jeho drahou hlavou přísahal za nás za všechny, že jeho životní dílo neopustíme, s věrnou oddaností o ně pečovat budeme a ze všech svých sil se při¬činíme o jeho rozkvět a ušlechtilé poslání. Pohřeb br. náčelníka od sv. Ludmily via Vinohradech. Chvějící se rukou sejmul jsem s prsou náčelníkových jeho čestné odznaky a na srdce jsem mu položil český granát jako pozdrav drahé české země, jež krůpějím své krve dala ztuh¬nout v ohnivý drahokam vzácné krásy a ušlechtilosti. Drahokamem, jiskřícím ohněm nadšení, bylo i srdce náčelníkovo. Ani poslední dlouhý pohled do tváře milovaného učitele a přítele nemohl odvrátiti chvíli nade vše smutnou… Se syny Jiřím a Toníkem zvedáme víko rakve a uzavíráme kovový stan, v němž bude spát svůj věčný sen první český skaut, Velký Náčelník-Zakladatel. — Tři tisíce junáckých srdcí doprovodilo svého náčelníka na památný hřbitov vyšehradský, v jehož posvátné půdě dřímou věčný sen nejlepší synové a dcery českého národa. Br. starosta Dr. Charvát a br. místonáčelník Jan Novák řekli za nás za Všechny, jaká bolest svírala naše duše nad odchodem našeho náčelníka v době pro národ náš tak osudově těžké… ce8477c9d73ad70de9d08ab4fe5da95d18a7d6a0 332 284 2012-11-02T18:21:44Z Stepan 2 Bohuslav Řehák: Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík. Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl rozeným skautem svými vlastnostmi, svým životem, celou svou bytostí. Od útlého mládí byl nucen spoléhat především na vlastní síly a schopnosti, nebof otce ztratil br. náčelník už v dětském věku, takže se na něho nepamatoval. Malému Toníkovi byly teprve 3 roky, když mu otec zemřel ve věku 45 let na zánět plic. Byl okresním tajemníkem ve Dvoře Králové a tam je také pochován. Když ta hrozná rána dopadla, nejstaršímu z ostatních tří dětí, Aloisi Svojsíkovi, pozdějšímu knězi a cestovateli, bylo pět a půl roku. Nejmladšímu Gustavovi byly tři měsíce. Tak tu zůstala maminka br. náčelníka se čtyřmi drobnými dětmi a s pensí 30 zlatých měsíčně. Statečná žena však neklesla pod tíhou neštěstí, dovedla se obětavě probíjet těžkým životem a dovedla při tom vychovat čtyři vzorné syny. Mladší bratr náčelníkův, JUDr. František Svojsík, byl advokátem a nejmladší bratr, Gustav, byl operním pěvcem a koncertním ředitelem. Bratr náčelník vypravoval mně několikrát o svém dětství i pozdějším životě a vždy při tom s hlubokou úctou a láskou vzpomínal na svoji maminku, jak šila prádlo po nocích a jak se všichni čtyři bratři museli přičiňovat, aby mamince pomohli uhájit živobytí. S humorem vyprávěl, jak nosíval velké pecny chleba z vnitřního města pražského, kde byl chléb lacinější, než na Smíchově, a aby ušetřil krejcar za most, dělal vždy velkou okliku až přes Karlův most. A když mu bylo 11 let, přiučoval již hocha o jeden a půl roku staršího. Na Smíchově po smrti otcově hoši s maminkou bydleli u příbuzných. Na Smíchově (nikoliv ve Dvoře Králové, jak omylem kdysi bylo napsáno také ve Vůdci), se také br. náčelník narodil, 5. září 1876, v domě rodiny Havlíkových. Neboť maminka jeho byla Ludmila, rozená Havlíková. Byla dcera mlynáře a byla ze třinácti dětí, z nichž jenom jedno záhy zemřelo, a ostatní se všichni dožili velkého věku. Otec maminky br. náčelníka, dědeček jeho, mlynář Havlík, začínal jako sekerník. Sekerníci byli řemeslníci, kteří uměli stavět a opravovat dřevěné vodní mlýny. Dědeček Havlík byl velmi dovedný řemeslník, pilný a podnikavý, který si vlastní rukou udělal všechno zařízení mlýna, i velké vodní kolo, a vlastní prací a přičinlivostí si po částech vybudoval celý mlýn. Tento mlýn dosud stojí v Dobřichovicích, ovšem již značně zvětšený a rozšířený o elektrárnu. Patří panu R. Havlíkovi. U dědečka mlynáře trávíval br. náčelník svoje chlapecké prázdniny a dobře se pamatoval, jak se svými bratry musel dědečkovi pomáhat při práci na různých přestavbách mlýna a i kameny nosit na stavbu jezu. Do obecné školy chodil malý Toník na Smíchově a tam také do gymnasia v letech 1888—1891. Učitelský ústav v Praze navštěvoval v roce 1892—1896 a složil maturitu s vyznamenáním. Pak si udělal ještě zkoušku z tělocviku pro vyučování na středních školách s velmi dobrým prospěchem. Po maturitě učil pět let na obecné škole, rok tělocviku na učitelském ústavu a současně na gymnasiu v Křemencově ulici, od r. 1901—1914 na reálce v Žižkově a od r. 1914 do 30. června 1937, kdy odešel do pense, na reálném gymnasiu v Křemencově ulici. Když jsme tak sedávali s br. náčelníkem, stočil se někdy hovor na přírodu a její krásy. A tu mne často překvapila náčelníkova znalost přírody, zvláště rostlin a jeho pěkné po¬střehy ze života zvířat. Tento zájem a cit pro přírodu projevil se prý u něho velmi záhy, spolu se zájmem o cestování. Vyprávěl mně jednou, jak s 9 zlatými, jež si sám vydělal, dovedl cestovat celé prázdniny. Bylo mu tehdy 18 let a šli společně několik kamarádů — členové pozdějšího pěveckého kvarteta. A nebyla to jen cesta ledajaká. Pěšky po celé Moravě, po Slovensku na Tatry a pak až do Budapešti a po Dunaj přes Moravu a Českomoravskou vysočinu opět domů. Sotva se stal podučitelem, šetřil a přičiňoval se, aby mohl o prázdninách poznat svět o kus dál. Prošel Itálií, podruhé francií a Španělskem až do Alžíru, poznal Řecko, Palestinu a Egypt. Mnoho cestoval i později v mužném věku. V Anglii byl třikrát, v Itálii asi 27krát, byl ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Rumunsku, Polsku a naposledy v Rusku. Z této poslední cesty si přivezl zárodek zákeřné choroby — otravu streptokokem, které jeho statné, atletické tělo marně se bránilo sedm týdnů, až se z ní vyvinul hnisavý zánět plic, jemuž br. náčelník podlehl. Již jako hoch br. náčelník rád zpíval. Na učitelském ústavě si začal školit hlas a zdokonalil se v dobrého pěvce. Byl rozeným hudebníkem. Zpěv a hudba staly se mu po celý život nejmilejší zábavou. Spolu s věrným kamarádem ze školy, učitelem Janem Novákem, pozdějším naším místo-náčelníkem, a ještě se dvěma přáteli, Mikolášem a Černým, studovali mladí nadšenci hudbu komorní a klasickou a založili Učitelské kvarteto, později nazvané České pěvecké kvarteto. Svojsík v něm zpíval druhý bary ion a byl jeho duší i srdcem. Uspořádali mnoho koncertů, a když sklízeli velké úspěchy i v cizině, ba až v Bulharsku a Turecku, odvážili se r. 1902 na cestu do Ameriky. Stála 320 K, což byla cena lístku do New Yorku — víc na ni mladý učitel Antonín Svojsík neměl. Ostatní si vydělal na koncertech a ještě přivezl peníze domů. obrázek Třetí vpravo Jan Novák, čtvrtý A. B. Svojsík. S touto pěveckou činností souvisí i jeho jméno, jak se vždy podepisoval: A. B. Svojsík. To není Antonín Bohumil, jak jste obyčejně čítávali. Ono B. byla zkratka z pojmenování Benjamínek, jež dostal jako nejmladší člen kvarteta. Ponechal si je a podepisoval se vždy tímto uměleckým jménem A. B. Svojsík. Jeho plné jméno znělo Antonín František, jak je na jeho křestním listě. Za čtyři roky potom, 1905—1906 jelo učitelské kvarteto do Ameriky po druhé a tentokrát bylo celý rok na cestě kolem světa. Br. náčelník si z ní přivezl mnoho uměleckých památek, zvláště z Japonska, o němž uměl on i jeho zvěčnělý ušlechtilý bratr, páter Svojsík, velmi zajímavě vyprávěti. Sám také více než stokráte o Japonsku přednášel a měl soubor krásně kolorovaných diapositivů. Pěvecká činnost přivedla mladého Svojsíka záhy mezi české umělce do Umělecké besedy. Stal se brzy členem a později jednatelem jejího hudebního odboru. V té době i takoví umělci jako Vítězslav Novák a Suk neměli žádnou větší věc vytištěnu, jejich umělecká díla ležela v rukopisech v zásuvkách. Nebyl by to býval Svojsík, aby na tento stav neodpověděl činem. Vyžádal si do začátku 300 K a pustil se do vydávání nových věcí. Vyrostlo z toho veliké dílo. Svým promyšleným činem dal základ Hudební matici, vydavatelskému sdružení při Umělecké besedě, jež postupně vydala všechna velká česká hudební díla a představuje dnes hodnoty milionové. Není divu, že se iniciativní a vytrvalý Svojsík stal brzy jednatelem celé Umělecké besedy. Div je spíše, že jím byl úspěšně přes dvacet let, při veškeré té nadlidské práci ostatní. Jeho překypující energii a živelné touze po tvořivé činnosti nestačilo jedno povolání. Hudbě a zpěvu věnoval se i jako profesor hlavně o prázdninách. Později chodíval též se svými dětmi do obce Karlíka, asi 1 km cesty ze svého letního sídla Lety u Dobřichovic, kde v kostele hrával na varhany a zpíval. Chodil sem do posledka, ještě i o prázdninách, než odejel do Ruska. Zahradní domek v Letech koupil r. 1917 k vůli dětem. V něm trávíval se svojí rodinou prázdniny téměř po 21 let. Zabýval se hodně zahradou, velmi dobře znal květiny a stromy a pečlivě je ošetřoval. Obyčejně každé ráno a večeř zahradu zaléval a přes den v ní stále něco kutil. Při tom míval ležet papírek na stole ve verandě, občas odešel od práce v zahradě, udělal si po¬známku a šel zase dále pracovat. Jinak u sebe míval vždy svůj typický čtverečkovaný notýsek, v němž si drobným písmem, tak charakteristickým, poznamenával hesla, obyčejně jen slovem, nebo kratičkou větičkou, a důležité věci si označil elipsou. Plně spoléhal na svoji znamenitou paměť, jež opravdu byla obdivuhodná. Pamatoval dobře i jména a tváře. V Letech zabýval se br. náčelník přes den hodně zahradou, večer se však zpívalo a hrálo. Jeho choť, paní Julie Svojsíková, krásně hrála na klavír i zpívala a tak se vzájemně při zpěvu doprovázeli. Hudba a zpěv, to byla velká láska br. náčelníka i jeho ušlechtilé choti a jejich nejkrásnější zábava. Snad i to bylo symbolem jejich nade vše krásného rodinného života, že br. náčelník svoji jemnou, milovanou choť poznal na koncertě, jež Pěvecké kvarteto dávalo na Zotíně po svém návratu z cesty kolem světa 13. října 1906. Teprve podzimní zákeřná rána nelítostného osudu přervala roku 1938 tento akord šťastného rodinného života právě ve dnech, kdy všechna česká srdce se chvěla velkou bolestí… Přáli jsme mrtvému, že naší urážky v Mnichově už nezažil. Jednu věc právem vždy považoval br. náčelník v životě člověka za velmi důležitou: Být ve své věci skutečným odborníkem. A on sám jím v oboru tělovýchovy nesporně byl a bedlivě sledoval, co nového v tomto oboru přinášela cizina, aby byl stále dobře informován. Hned po maturitě vstoupil do Sokola. Již v 19 letech se stal náčelníkem jednoty ve Slivenci u Prahy a když se dostal na Smíchov, byl ve svých 23 letech zvolen náčelníkem župy Jungmannovy. V té době uspořádal závody, v nichž uplatnil své názory a jež Otčenáškem a Jindrou Vaníčkem zvlášť byly oceněny. Na Svojsíka vzpomínají všichni — odborníci i jeho žáci — jako na výborného učitele, který dovedl hodinu tělocviku sestavit poutavě a radostnis nevšedním smyslem a postřehem pro krásu, ladnost a rytmus plný života a vzruchu. Jistě k tomu přispívalo jeho velké nadání a vzdělání hudební. Právě proto, že byl na slovo vzatým odborníkem v tělovýchově, který dobře viděl i slabiny tehdejšího jejího provádění a bystře si při tom všímal, jaké směry a nové názory raženy jsou jinde, zvláště ve výchově mládeže, mohl později fakt šťastným způsobem rozřešit tělovýchovu v hnutí skaut-ském. Budoucí vývoj správně předvídal. Svojsík to byl, který vyvedl mládež ze zaprášených, těžkým vzduchem přeplněných tělocvičen do přírody, na palouky a do lesa, Svojsík svlékl mládež do plavek, poslal na celé týdny do táborů, Svojsík propagoval zásadu: mládeži co nejméně nářadí, za to hodně lehké atletiky, růzností, her a rozumného sportu bez honby za rekordy. A když už nářadí, tedy ne ohlazené a vyleštěné, ale překážkové nářadí, jak je dává příroda i s blátivým břehem potoků, drsnými větvemi stromů, kopřivami a bodláky, jak je potřebuje branná výchova. První, kdo upozornil br. náčelníka na skauting, byl inž. Meilbeck. Ten skoro celý život strávil v Anglii. Při jednom svém zájezdu do Čech r. 1911 vyprávěl br. náčelníkovi, že v Anglii vzniklo hnutí, jež je pro mládež mnohem významnější než Sokol. Líčení inženýrovo vyvolalo u br. náčelníka silný zájem, takže si vyžádal od něho stálé informace. Inž. Meilbeck posílal mu výstřižky z anglických novin a poslal mu i Baden-Powellovu knížku „Scouting for boys". Hned o prázdninách r. 1911 jel br. náčelník do Anglier vyhledal si skautské oddíly, chodil s nimi ven a do kluboven na schůzky. Byl nadšen krásou jejich života v přírodě, jejich energickým a přece ušlechtilým vystupováním, opravdovostí, s jakou konali svoji práci a plnili příkazy konání dobra. Sám jednou řekl: „Když jsem poznal tuto soustavu, byl jsem jí přímo očarován. Zejména uchvátil mne problém výchovy v přírodě." Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášf se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě — věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávali hrou, neboť i „život je velká hra". obrázek Z této chaty vyšlo čsl. junáctví. Viděl a přesvědčil se již tenkrát, že skauting šťastně rozřešil ideály nejsmělejších reformátorů pedagogických a že zvlášť krásně rozřešil hledisko sociální. Konec léta tohoto roku 1911 ztrávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny „Vorlovny" pod hradem Lipnicí na Českomoravské Vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. V březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu bratrem své paní p. Adolfem Stránským, knihu Scouting for boys. V té době již byl v písemném spojení s Baden-Powellem. Přemýšlel, co lze z výchovy mládeže směru Baden-Powellova s úspěchem převzít pro poměry české, co opět z amerického směru Setonova, neboť i toto hnutí již znal. Tak tvořil samostatně nové směrnice pro skauting český, zasazený do naší tradice, naší přírody, našich potřeb a našeho národního programu. Je zbytečnou zlomyslností vytýkat junáctví, že mělo cizí vzor. Také Tyršovi bylo vzorem turnerství a přece vytvořil sokolství. Není rozhodující, co bylo vzorem, rozhodujícím je, co z toho bylo samostatně vytvořeno, a to bylo české národní junáctví. Hned po prázdninách sestavil si br. náčelník oddíl ze žáků žižkovské reálky a konal s nimi skautské vycházky do pražského okolí, hlavně do Radotína a Prokopského údolí. Navštívil i některé vynikající muže, prof. Dr. Čadu, Dr. Kramáře, Klofáče, Soukupa, prof. Dr. Masaryka, Al. Jiráska, insp. Klenku, a radilb se s nimi o novém směru výchovy české mládeže. Chtěl původně, aby Sokol zavedl skauting jako novou výchovu pro mládež, lepší v náplni i metodě, než jí dosud poskytoval. Vycházel přitom z fakta, že Tyrš se nezabýval tělocvikem žen ani mládeže a že současná výchova sokolního dorostu byla jen pouhá kopie tělocviku dospělých a pro všestrannou výchovu, jakou česká mládež bude stále více potřebovat, že je současná výchova sokolského dorostu příliš nízká a jednostranná. Bylo vřelým přáním sokolníků, aby Sokol zavedl pro svůj dorost výchovu junáckou. Proto ještě dřív, než slovo skaut bylo v Čechách napsáno, jednal s předáky sokolskými. Vaníček a Heller se dívali na skauting celkem příznivě, namítali však, že je potřebí vydat o tom nejprve českou knížku, aby si to mohli i jiní prostudovat. Svojsík přednášel v Pražském Sokole, i pro veřejnost. Uveřejňoval informativní články. Aga Heller měl však později s náčelnictvem ČOS referát v tomto smyslu: Když se to daří Svojsíkovi, nemusí se to dařit jiným. Počkejme, až budou vydány knížky a budou zkušenosti. Tím byl skauting v Sokole odmítnut. Svojsík vydal jako první intormační brožuru 1. února 1912 spisek „Český Skaut" a hned začal psát základní knihu o junácké výchově mládeže. Vyžádal si do ní příspěvky našich vynikajících lidí na určitá témata. Mám o těch věcech z vypravování br. náčelníka hodně poznámek, nemohu však o všem psát. Jen aspoň jeden zajímavý rozhovor uvedu, jejž jsem si zaznamenal doslovně. Br. náčelník navštívil s prosbou o příspěvek i profesora Thómayera. Thomayer v jádře souhlasil, ale vyslovil pochyby: „Proč vlastně nejvíc chcete ten skauting, co je v něm hlavní?" „Vychovávat charakter!" „Kolik je Vám let?" „Třicetšest." „To jste ještě mladý, ale starý dost, abyste věděl, že to u nás nepůjde — nenajdete na to lidi. Ale co, mně je už za tejden 60 let — já Vám ten článek napíšu, ale tohle si tam tak trochu dám..." A také dal. Nadšeně uvítal skauting také náš vynikající pedagog univ. prof. Čáda. Když mu Svojsík vyložil podstatu a cíle hnutí, Čáda slíbil veškerou podporu. „To je skvěle udělaný výchovný systém, nic lepšího neznám. To ani není možné, aby to udělat anglický generál. Uvážil jste ale, že to znamená, věnovat tomu život?" „Jsem odhodlán" byla jasná odpověď Svojsíkova. — Čáda slib dodržel a účinně až do konce svého života skauting podporoval. V březnu 1913 přednášel „O velké výchovné hodnotě skautingu" a zhodnotil jej jako ideální výchovu mládeže. Stejně příznivě přijali hnutí Dr. Drtina a Dr. Kramář, který kladl důraz hlavně na výchovu charakteru, stejně jako Svojsík, který sám byl všem junákům zářivým vzorem. Ryzost charakteru byla pro něho vždy první, co u něho rozhodovalo. Nejednou jasně to řekl, že junáctví je zkušebním kamenem charakterů a dějiny junáckého hnutí plně to jednou potvrdí... obrázek U Prokopa r. 1912. Přes zimu psal Svojsík „Základy junáctví", uveřejňoval o něm články v novinách a přednášel. Jméno junák pro české skauty navrhoval zem. šk. insp, Fr. Bílý, který od prvních počátků byl příznivcem tohoto hnutí. Na jaře 1912 konal br. náčelník vycházky hlavně do Prokopského údolí, kde vždy postavili velký zvonový stan a dvě „áčka" a vařili v kotli. První veřejná služba, kterou skauti konali, byla pořadatelská služba při představeních národního divadla V Šárce. V březnu uspořádal Svojsík první kurs pro skautské vůdce v Praze, z něhož vyšlo asi 20 frekventantů. V květnu 1912 vyšly „Základy junáctví", k nimž obálku nakreslil Mikuláš Aleš. Brzy byl br. Svojsík udán u rakouských úřadů, že v Základech není zdůrazněna „Kaisertreu", ba že je vůbec vynechána. Zachránil jej Dr. Kramář a tehdejší místodržitel kníže Thun. V obrázkovém časopise Českém světě, roč. VIII., sešit 25, z r. 1912 po prvé je u nás uveřejněna fotografie B. Powella s tímto označením: Sir Robert Baden-Powell, moderní reformátor výchovy mládeže — skautingu —, kterou pod jménem junáctví u nás prof. Svojsík v život uvádí. O prázdninách 1912 po prvé br. Svojsík tábořil s oddílem hochů pod hradem Lipnicí. Fotografie této prvé cesty do prvního skautského tábora v Čechách byly svého času vydány tiskem. Br. náčelník má na nich ještě širokou „kumštýřskou" vázanku. Mezi 13 účastníky, kteří táhli po 4 dny 3 q těžkou dvoukolovou káru, naloženou táborovou výbavou, přes 100 km na tábořiště, byl i dlouholetý tajemník Svazu Junáků Skautů a dnešní vedoucí junácké Edice br. Jar. Novák. Když začali stavět tábor, přiběhla k panu lesnímu jedna bába z okolí, celá udýchaná: „Pane lesní, na potoce maj cikány. Napočítala jsem jich tam šestnáct bez ženskejch. Jakživa jsem takovou partaj neviděla pohromadě." Postavili na mýtině zvonový stan a do půlkruhu několik jehlanů a dvojáků z rakouských pláten přímo na zem, bez podsad, jež jsou vynálezem o rok pozdějším. Ke studánce a ke sklepu postavili přes potok mostek z tyčkoviny. Všechno, i vaření, si obstarávali sami. Tábor se zdařil, obavy nedůvěřivců byly vyvráceny. Snímky z něho jsou otištěny v brožuře „Den v táboře junáků", jež vyšla r. 1913. Byly tu první přímé zkušenosti ve větším měřítku, a proto v lednu 1913 uspořádal br. Svojsík vůdcovský kurs, z něhož vyšlo 40 účastníků. V květnovém čísle Českého světa r. 1913 uveřejnil br. náčelník 5 fotografií „Hry a cvičení junáků-skautů z družin prof. A. B. Svojsíka v Lesních táborech". (Podle fotografií, jež od br. náčelníka mám, zjišťuji, že jsou to snímky z Prokopského údolí, dělané na vycházkách z jara 1912, na nichž byl i první vůdcovský kurs. — Postupně vzniklo v Praze 19 oddílů, z nichž 13 mělo pak o prázdninách 1913 tábory. Již před tím br. náčelník přednášel v některých místech o skautingu a tak i na venkově vznikaly první oddíly: v Jičíně, Domažlicích, Třebechovicích p. Orebem, Nymburce, a tyto oddíly již také o prázdninách 1913 tábořily. Tábořil jsem s jičínským oddílem na Potštýně — ty vzpomínky jsou dodnes živé a krásné. V září 1913 uspořádal br. Svojsík první veřejný tábor na Císařském ostrově. Na něm byly již některé stany s dřevěnými podsadami, postelemi, stolkem i policí. Skauti na kamnech z cihel zrobených připravovali cikánskou pečeni a lívance a dávali ochutnat návštěvníkům, aby se maminky nebály pustit hochy tábořit, „že budou mít hlad". Byla tu i první skautská výstavka a truhlářská dílna. Nedůvěra maminek k novému směru výchovy mizela a přihlášek do skautských oddílů rychle přibývalo. Tenkráte to byl velký úspěch! Přesvědčit, že kluk může spát pod stanem v lese a nemusí být za zavřenými okny pod peřinou... Poněvadž Sokol junáctví nepřijal, musel se br. Svojsík starat o jeho samostatnou organisaci. Stalo se tak ve formě Skautského odboru při Svazu spolků a přátel pro tělesnou výchovu. Brzy však měl skautský odbor daleko větší agendu nežli celý Svaz a proto br. Svojsík založil na ustavující hromadě 15. června 1914 samostatný skautský spolek „Junák — český skaut" po přednášce, kterou měl v Obecném domě 5. května 1914. Prvním starostou byl městský fysik Dr. Čeněk Klika. Scházeli jsme se k schůzím v městském fysikátě na Staré rychtě v Rytířské ulici. Jako odznak nosili jsme tenkráte kovové trojúhelníky s postavou řeckého atleta a nápisem: Junák — český skaut. Mám dodnes svůj vůdcovský odznak, jejž mně připínal sám br. Svojsík — tehdy vrchní vůdce —, jako nejdražší skautskou památku. Do nejslibnějšího vývoje českého junáctví hned na jeho počátku zasáhla však rušivě světová válka. Br. Svojsík dal skauty k disposici pro účely humánní, hlavně ve službách Červeného kříže, ne však pro účely válečné. Ač ve válce, staral se br. náčelník hned na počátku hnutí i o dívčí skauting. Svolal na 11. ledna 1915 schůzi s programem „Skautská výchova dívčí", na níž založil „Odbor pro dívčí skauting spolku Junák—český skaut". První předsedkyní byla Dr. Berkovcová. V dubnu 1915 vyšla brožura Dr. Čeňka Kliky, jejímž obsahem byl proslov, který měl Dr. Klika, pražský fysik, jako úvod k Svojsíkově přednášce v květnu 1914. A v tomto roce, ve válce a v rakouské persekuci, odvážil se Svojsík vydávat časopis Junák a udržel jej přes celou válku. Dnes má už 29. ročník a před válkou byl uznáván za nejlepší časopis pro mládež. První číslo Junáka vyšlo 15. ledna 1915 a bylo celé sestaveno z prací junáků samých. Br. Svojsík jé začínal těmito úvodními slovy: „Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kdy jíně zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spolehajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti." Spolupracovníky br. Svojsíka v té době z těch, kteří do¬dnes nepřetržitě pracují, byli vůdcové: Jaroslav Novák, SL Řehák a sestra Koseová. Jeho skauty již tehdy, pokud vím, bratří: VI. Herles, K. Kulhánek, Sláva Bursík, J. Charvát, J. Řeháček, L. Filip, R. Plajner a VI. Wildman. Br. Svojsík sám za první rok činnosti spolku Junák — český skaut přednášel o junácké výchově pětačtyřicetkrát. Na jaře 1915 o Svatodušních svátcích byl v Klamovce v Praze první větší tábor skautský a slavnost ve prospěch Červeného Kříže. Br. náčelník svěřil mně jeho vybudování a praktické vedení jako svému zástupci. Tenkráte nám dost starostí způsobilo umístění a problém táboření dívek. Neboť póprve se tu veřejnosti představil i oddíl skautek, vedený Dr. Berkovcovou, jehož členkami byly i ses. Milčicová á Vlasta Štěpánová (dnes ses. náčelní Koseová). Kdo prožil první světovou válku, ví, jak těžké doby byly již v roce 1916. Neodradily však br. náčelníka, aby se svým 18. oddílem, jehož byl vůdcem, netábořil opět pod Lipnicí asi s 25 skauty. V tomto táboře byl poprvé i Jiří Wolker, v něm napsal svůj krásný skautský deník. Válka zabrzdila vývoj skautingu, avšak neudusila, třebaže jsme my vůdcové oddílů jéden za druhým museli na vojnu a do pole. Br. náčelník byl však s některými z nás ve stálém písemném styku. Od podzima 1915 byl jsem také tři roky ve válce. A vím, že to bude za mnohé, když na tomto místě vděčně poděkují br. Svojsíkóvi, že nás, své skauty, zachránil od mnohého strádání a utrpení tělesného. A zač jsme mu ještě vděčnější, že zásady skautské, jež on nám do srdcí vlo¬žil, nedaly nám klesnout ani tam, kde kalný proud kolem nás strhoval i lidi íntéligéntní. Není druhé výchovy, jež by tak hluboko dovedla zasáhnout v mravní základ charakteru budoucího muže, jako je výchova junácká. Asi 300 skautů se udrželo v Praze přes Válku a ti se na jediné zavolání Svojsíkovo dostavili 28. října 1918 do služby Národního výboru. Můžéme být právem hrdi na četná prohlášení o skautech z té doby, jimiž jim bylo uznáno od nejpovolanějších osob a institucí, že konali svoji službu vzorně, vytrvale a spolehlivě. Byli prvními poštovními poslíčky republiky, doručovali veškerou korespondenci Národního výboru. I první poštovní známky Čsl. Republiky byly známky skautské. Frankovala se jimi v úředním skautském poštovním úřadě při Národním výboru všecka korespondence Národního výboru. Tenkrát bř. Fučík prohlásil Svojsíkovi: Chovají se ti hoši vzorně, odvolám vše, co jsem kdy o skautingu nepříznivého napsal. Národní listy z 29. října 1918 napsaly v obsáhlém článku o práci V Národním výboru v Harrachovském paláci o skautech toto: „... Není lehké sem vníknouti. Malý, pevný řetězec skautů zastaví každého návštěvníka, každého bez výjimky. Musí se legitimovati, říci kdo je, v jáké věci přichází, ke komu. Je-li oprávněn, ochotně je' vpuštěn s pokynem kam, na koho. Kterýkoli hodnostář státní, či vojenský ze včerejška je nucen se tu legifimovati bystrému skautovi. Při tom jde všechno rychle a hladce." Popisována je ještě agenda v přízemí a v prvním poschodí a článek pak pakračuje: „I tady, jako všuder službu strážnou konají skauti, obstarávají posilky, od nejdůležitěj- ších věcí státních až po drobné službičky, jež vyžaduje shon a potřeba tisíce rukou — všecko lze svěřiti s bezpečností těmto bystrým, inteligentním hochům, jejichž horlivost je obdivuhodná a disciplina vzorná. Jejich hlavní vůdce, prof. Svojsík, může na ně býti pyšný!" Tahle pořadatelská služba už nám pak zůstala. Myslím, že bylo málo národních podniků po dlouhá léta, na nichž by naši hoši a děvčata radostně nepomáhali s kázní v srdci a s úsměvem na tváři. Junácká mládež vždy stála podle svého slibu připravena ke službě pro každou dobrou věc. A přece v prvních měsících naší samostatnosti prožil br. Svojsík kruté, zákeřné útoky na svoji osobní čest a na skauting. Bylo mu lidmi, kteří tušili velkou budoucnost skau¬tingu a chtěli jej dostat do svých rukou, záludně a zlomyslně vytýkáno rakušácfví. Stačilo, že dal skauty ve válce do služeb Červeného kříže, že musel jednat velmi obratně, aby je uchránil před rozpuštěním a že jako odpovědný činovník musel konat věci, jež mu byly nařízeny. — Vrátiv se z války, přišel jsem v Praze v prosinci 1918 do období nejprudších útoků podzemních i zjevných, jež vedlo proti němu několik lidí, kteří zklamali jeho důvěru. Znemožňovali mu práci, šeptanými pomluvami podráželi mu nohy. Viděl jsem, jak br. Svojsík tímto zkrucováním fakt trpí, jak těžce nese ohrožení svého díla, jež převedl přes nejhorší úskalí a jemuž se otvírá důležité pole činnosti v nových radostných poměrech. Svojsík znechucen a roztrpčen měl plné právo uspořit si všechnu tu bolest. Sto jiných by to bylo udělalo. Ne však on. Vytrval, nebof jsme se za něho postavili. Tenkrát poprvé jsem bojoval za Svojsíka a za jeho dílo, až jsem rozbil a skoncoval celé to předivo pomluv a podezírání tak, jak zasluhovalo. Přišly však nové starosti. Projevila se neblahá česká povaha, jež individualismus nepodřizuje zájmům celku, dává mu naopak výraz tříštěním sil. A tak vznikly nové, úplně samostatné organisace skautské: Skauti Baden-Powellovi, Psohlavci, Stychovi Skauti socialisti, Skauti DTJ, Děti přírody. Děti svobody, Skauti práce a j. Spolky a společky, která měnily jména a vedení, většina byla bez kázně a bez skutečné skautské činnosti. Br. Svojsík viděl nutnost udělat v tom pořádek a hlavně zamezit, aby se na účet dobré junácké výchovy nepáchaly nepřístojnosti od lidí, kteří o ní neměli ani ponětí, ač stáli v čele některých z těchto spolků. A tyto nepěkné zjevy poškozovaly dobré jméno skautů. Nebylo jeho úmyslem všechny skupiny dostat do spolku Junák -— český skaut. Věděl, že musí počítat s poměry, ačkoliv ideálem jeho byla a zůstala „velká jednotná národní organisace skautská", jak to prohlásil jasně na přednášce; v Obecním domě pražském 20. června 1920. Jeho snahou bylo dostat tyto skupiny alespoň k spolupráci, k vytvoření společného střediska. Navázal styky a jednání, trpělivě a ne¬únavně sledoval svůj cíl. Byl jsem s ním při všech jednáních, dlouho do noci jsme po schůzích ještě spolu chodili v Náplavní ulici, kde bydlel, a diskutovali nebo pracovali v jeho bytě. Někdy přitom býval také br. Jan Novák. Vím, jak; br. náčelníka tato práce vyčerpávala a přece každý den znova, plný energie, s rozhledem a předvídavostí pravého vůdce přišel s notesem nebo papírkem, plným poznámek a všechny nás podělil: „Slávku, to a to, Honzo (to byl br. Jan Novák), od Tebe bych potřeboval to a to, bratře Nováče (to byl br. tajemník), poznamenej si... a ovšem největší díl nechával vždy sobě. Pro dva bylo té práce dost a on ji konal den ode dne, rok po roce, plných 27 let. Hrdina práce, sta^ tečný muž — Bez intrik se neobešlo ani toto zakládání Svazu skautů. Hořko vzpomínat... Konečně po přednáškách br. náčelníka „Za český skauting", které měl v dubnu a v květnu 1919 v Obecním domě pražském, byl v červnu roku 1919 založen Svaz junáků skautů RČS. Br. Svojsík stal se jeho náčelníkem a při všech těch starostech si přidal ještě novou. Věděl, že nutným předpokladem organisačního i věcného úspěchu je časopis, určený činovníkům. Začal vydávat „V ů d c e", zprvu jako odbornou přílohu Skauta-Junáka, později jako časopis samostatný, který má dnes 23. ročník jako „Č i n o v n í k". Kolik článků do něho napsal a kolik nocí proseděl nad korekturami... S těmi mu často pomáhala i jeho obětavá choť. Od 5. ročníku převzal tyto starosti br. místonáčelník Jan Novák. Ten byl od prvních počátků skautingu velkou oporou br. náčelníka, věnoval se však více literární práci, překladům z cizí literatury, psal články a příručky a kritické postřehy a byl velmi dobrým řečníkem. Hned po převratu pokusil se br. náčelník opětovně získat Sokol pro zavedení junácké výchovy v žactvu a v dorostu. Přednášel, psal články, informoval na schůzích a pln naděje, že se tato reforma podaří, pustil se s br. Janem Novákem do nové, obsažné knihy „Základové skauting u", jež byla určena pro výchovu sokolského dorostu. Ovšem, br. Svojsík si nikdy nepředstavoval a nikdy tomu nerozuměl tak, že by stačilo vyjmout několik věcí ze skautské výchovy, na pr. vycházky, orientaci a táboření, přidat je k tělocviku a tím že by skautská výchova byla v Sokole provedena. Br. náčelník vždy mluvil, psal a uvažoval o junácké výchově v Sokole jako o věcném i výchovném celku, z něhož nelze vytrhat jen Části, neboť junáctví je výchova vnitřně záměrně tak skloubená a tak stoustavně navršující ve svém výchovném pásmu, že porušení této souvislosti je jejím znehodnocením. „Základové skautingu", krásné reformní dílo, přinášející nové myšlenky a nový život, byly napsány pro Sokol, zapadly však v něm bez ohlasu. Zůstaly ležet na Br. náčelník A. B. Svojsík a br. místonáčelník Jan Novák. skladě, kupovali je jen skauti. Vyšly r. 1920 s předmluvou br. Jindry Vanička, jemuž se však nepodařilo přesvědčit náčelnictvo ČOS a junáctví v Sokole zavést. Dr. Chalupný už tenkrát vytkl Sokolstvu jako velkou chybu, že odmítlo skauting — již podruhé. Br. náčelník ještě v roce 1922 doufal, že Sokol skauting žavede, a staral se o to. Když však viděl, že je všechno marné a že naopak jsou podnikány v Sokole útoky proti skautingu i na něho, ba že dochází i k potlačování skautingu který vždy ještě vyvedl »ej ze tmy ke světlu. 2e tomu tak bude, věřím pevně Rozmach skautingu přinesl nejvíce práce jemu. Začaly Lesní školy pro výchovu vůdců, župní srazy a slavnosti, venkov jej žádal na přednášky, v ústředí byly starostí hospodářské, jak unést náklad na propagaci, administrativu a písemnosti, starost s vhodnými místnostmi, přišly intervence a jednání s úřady, representační povinnosti, práce a zájezdy do ciziny spojené s členstvím ve světovém výboru skautském, a to vše leželo z největší části na bedrách Svojsíkových, on byl duší všeho. A při tom psal články, zprávy do novin, vydával a redigoval příručky, o všem věděl a prozřetelně řídil práci v ústředí i činnost výchovnou. Nepoznal jsem ve svém životě muže, který by dovedl v časovém rozpětí oněch 24 denních hodin a dnů roku vykonati větší kus práce a s větší houževnatou energií, než to dělal br. Svojsík po dlouhá léta den po dni, rok po roce. Bystrý a pohotový, věděl si rady vždy a ve všem a neznal mezí v práci pro svoje životní dílo — obdivuhodný muži Plným právem nosil zlatý odznak za čin junácký, neboť to je největším hrdinstvím, nést po léta tíhu odpovědnosti a břímě práce přes všechny ústrky a útoky, překážky a ne¬zdary, nepovolit, vytrvat, bojovat za své myšlenky a své dílo v pevné víře, že je to dobrá služba pro mládež milovaného národa Velkým vypjetím sil pro br. náčelníka a pro nás pro všechny byly Tábory slovanských skautů v červenci r. 1931 v Praze v Královské oboře, kdy bylo jíž 15.000 účastníků, z toho 3000 cizinců, a jež trvaly týden. Tyto slavnosti byly důstojnou oslavou dvaceti let československého skautingu. Přípravné práce vyžádaly si několikaměsíčního nadlidského úsilí a duší všeho byl ópět br. Svojsík. Pamatuji se, že jeden z jeho pověstných poznámkových notýsků padl jen ná tyto slavnosti. Tenkráte se všechny župy přičinily tak, že výsledek byl skvělou a radostnou přehlídkou záslužného díla, jež za dvacet let dokázal vytvořit apoštol nového náboženství mládeže, ušlechtilý prof. Svojsík. Všem účastníkům těchto krásných dnů zůstal slavnostní odznak, na němž je relief jeho hlavy, drahou upomínkou. Pohled na čtyřiadvacet ukázkových táborů v parku za výstavištěm, z nichž každý byl jiný, z jiného materialu a odlišné výstavby, byl nezapomenutelný. Tehdy br. náčelník ukázal veřejnosti a úřadům republiky zvlášť přesvědčivě, co dokáže mládež, když je dobře vedena. Od té doby také získal skauting i v úřadech republiky pevnou posici a byl po zásluze oceňován hlavně v těch ministerstvech, jež porozuměla, jakou to má před sebou mládež. Byl jsem velitelem ukázkových táborů, prožil jsem všechno od prvních přípravných počátků až do vybudování táborů a ještě dnes, po odstupu mnoha roků vidím, že do té doby, ani kdy potom nevykonala česká mládež díla většího, než bylo vykonáno na Slovanských táborech skautských v roce 1931. Kdo viděl tehdejší skautskou výstavu, tábory ukázkové a ubytovací a poznal činnost a život v nich, dá mně za pravdu. Byl to triumf Svojsikových ideí, vzrušující obraz mladistvé a strhující krásy tak rozmanité a kypící živelným projevem ducha i dovedné ruky, že jsem nikdy neviděl mládež v projevu mohutnějším a technicky vynalézavějším. Byl to i hospodářský podnik úctyhodných rozměrů a jistě i odvahy, neboť to byla práce s mládeží a finanční obrat byl přes 2 miliony korun, tenkrát! Snad již toto velké vypjetí sil, jež příprava slavností vyžadovala a pak i jiné vážné starosti hospodářské způsobily, že se ukázaly u br. náčelníka poruchy činnosti srdeční, jež vyžadovaly léčení v Poděbradech. Věrný jeho spolupracovník br. místoháčelník Jan Novák také se už necítil zdráv, i jeho srdce zle zlobilo. Statné tělo náčelníkovo a jeho houževnatá energie překonaly však choroby a přišly opět doby jasnější. Přibývalo uznání významu junácké výchovy, ukázalo se, že Svojsík viděl daleko dopředu a radil dobře. Zásluhy jeho oceněny byly čestnou cenou České akademie věd a umění i vysokými řády zahraničními. Junáckých oddílů přibývalo, rostly i úkoly skautingu a práce v ústředí. Nebylo Svojsíkovou vinou, že skauting se ujal s počátku jen ve městech. Svojsík však cítil tento svůj dluh mládeži venkovské a usiloval splatit jej. V jeho hlavě bylo ještě plno plánů a podnětů, jež jsme s ním probírali v rozhovorech po zasedáních náčelnictva, abychom si vytříbili problémy a ujasnili řešení. Rýsovaly se tu otázky velkých oddílů, výchovné jednotky stejného stáří, úzká spolupráce s ostatními organisacemi skautskými a případná reorganisace Svazu a jiné a jiné. A ze všeho vždy vyzařovala jeho pevná víra, že junáctvím můžeme vychovat nový typ mladého českého muže a české ženy, po nichž vlast naše volá jako po své záchraně a naději. Neboť junáctví je školou skutečného života pro všechny ty, kteří vědí, že nemohou spoléhat na nikoho, v mimo sebe a chtějí se uplatnit kvalitou své práce. Z jeho práce měly a budou mít prospěch statisíce české mládeže, jeho zásluhou budou rádi vzpomínat na radostně a účelně prožité mládí. Česká mládež nikdy mu nebude moci být dost vděčna za to, co pro ni vykonal. Však jí také rozuměl, jako nikdo druhý. Celý svůj život prožil mezi ní a to byl krásný úděl jeho života — A pak ještě jéden: Svojsík nejen pracoval, on tvořil, on poznal radost z tvůrčí práce, jež se dařila, radost, již nic nemůže nahradit — Je-li pravdou, že osud určuje pro velké úkoly muže vy¬volené, pak české junáctví našlo svého muže od první chvíle, kdy toto slovo bylo u nás po prvé vysloveno. O prázdninách 16. července 1938 odejel br. Svojsík do Ruska, aby se seznámil s výchovou mládeže ruské, když již výchovu v italské Balile poznal dokonale při svých četných zájezdech do Itálie k rodině své provdané dcery. Chtěl také z vlastního názoru poznat nové směry v ruské tělovýchově a způsob, jakým je organisována. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce, třebaže s velkým sebe¬zapřením a vrátil se, trápen stále velkou žízní, 2. srpna. Za týden ulehl s horečkami a pocitem velké únavy. Přes všechnu lékařskou péči horečky po pěti týdnech nebezpečně stou¬paly na 39.6°. Projevila se otrava streptokokkem. Dne 8. září převezen byl z Dobřichovic do svého pražského bytu a ve středu 14. září do sanatoria v Podolí. Slunce jasně svítilo na jeho horečkou se lesknoucí oči, když naposledy viděl květy a přírodu — lékaři zatím připravovali v pokoji č. 103 novou transfusi krve Marně. Horečky stoupaly, dech se krátil, začínal zápal plic. Zmítán vysokými horečkami, blouznil a volal: „Stojím tu, šedesátiletý člověk, tolik práce..." „Potkáváte chlapce a jeho oči září..." „Rád bych, když mne ale nechtějí pustit 4.." „Snad si to rozmyslí, je to ohromná zodpovědnost, způsobit utrpení tolika liclem . „Já už jsem tak unaven, ale myslím, že náš úkol a naše volání k celému kulturnímu světu pomůže. Děkuji, s Bohem. •.“ „Uvidíte, že takový život v lesích zaujme každého… „Prosím Jana Nováka — z nejtěžších dob, které jsme prožívali…“ „Já jsem zvyklý pracovat, ne koukat…“ „Mládež nechte, ta ať si hlavně pracuje " „Nic neodkládejte, kde máte větší celky, zachovejte je pohromadě… S Bohem…“ „Každý konej dnes svoji povinnost…“ Volal z horeček a byl to program a odkaz — Bojoval statečně, jako celý svůj život. Slunce zalévalo jeho pokoj jasným světlem, zákeřný osud však chystal už svoji smrtící ránu. Dopadla 17. září, v sobotu, v 9 hodin do¬poledne… Majestát Smrti zastavil tep jeho srdce a rozmach křídel jeho ducha. S hrdlem bolestí sevřeným stáli jsme u úmrtního lože a nemohli uvěřit… V neděli dopoledne provázel jsem rodinu k rakvi milovaného Náčelníka, abych se s ním naposledy rozloučil a v tichu síně krematoria nad jeho drahou hlavou přísahal za nás za všechny, že jeho životní dílo neopustíme, s věrnou oddaností o ně pečovat budeme a ze všech svých sil se při¬činíme o jeho rozkvět a ušlechtilé poslání. Pohřeb br. náčelníka od sv. Ludmily via Vinohradech. Chvějící se rukou sejmul jsem s prsou náčelníkových jeho čestné odznaky a na srdce jsem mu položil český granát jako pozdrav drahé české země, jež krůpějím své krve dala ztuh¬nout v ohnivý drahokam vzácné krásy a ušlechtilosti. Drahokamem, jiskřícím ohněm nadšení, bylo i srdce náčelníkovo. Ani poslední dlouhý pohled do tváře milovaného učitele a přítele nemohl odvrátiti chvíli nade vše smutnou… Se syny Jiřím a Toníkem zvedáme víko rakve a uzavíráme kovový stan, v němž bude spát svůj věčný sen první český skaut, Velký Náčelník-Zakladatel. — Tři tisíce junáckých srdcí doprovodilo svého náčelníka na památný hřbitov vyšehradský, v jehož posvátné půdě dřímou věčný sen nejlepší synové a dcery českého národa. Br. starosta Dr. Charvát a br. místonáčelník Jan Novák řekli za nás za Všechny, jaká bolest svírala naše duše nad odchodem našeho náčelníka v době pro národ náš tak osudově těžké… 962fb0fed232b687c5dd26c40ba833e1ddba9bbc 284 283 2012-10-26T15:15:53Z Stepan 2 Bohuslav Řehák: Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík. Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl rozeným skautem svými vlastnostmi, svým životem, celou svou bytostí. Od útlého mládí byl nucen spoléhat především na vlastní síly a schopnosti, nebof otce ztratil br. náčelník už v dětském věku, takže se na něho nepamatoval. Malému Toníkovi byly teprve 3 roky, když mu otec zemřel ve věku 45 let na zánět plic. Byl okresním tajemníkem ve Dvoře Králové a tam je také pochován. Když ta hrozná rána dopadla, nejstaršímu z ostatních tří dětí, Aloisi Svojsíkovi, pozdějšímu knězi a cestovateli, bylo pět a půl roku. Nejmladšímu Gustavovi byly tři měsíce. Tak tu zůstala maminka br. náčelníka se čtyřmi drobnými dětmi a s pensí 30 zlatých měsíčně. Statečná žena však neklesla pod tíhou neštěstí, dovedla se obětavě probíjet těžkým životem a dovedla při tom vychovat čtyři vzorné syny. Mladší bratr náčelníkův, JUDr. František Svojsík, byl advokátem a nejmladší bratr, Gustav, byl operním pěvcem a koncertním ředitelem. Bratr náčelník vypravoval mně několikrát o svém dětství i pozdějším životě a vždy při tom s hlubokou úctou a láskou vzpomínal na svoji maminku, jak šila prádlo po nocích a jak se všichni čtyři bratři museli přičiňovat, aby mamince pomohli uhájit živobytí. S humorem vyprávěl, jak nosíval velké pecny chleba z vnitřního města pražského, kde byl chléb lacinější, než na Smíchově, a aby ušetřil krejcar za most, dělal vždy velkou okliku až přes Karlův most. A když mu bylo 11 let, přiučoval již hocha o jeden a půl roku staršího. Na Smíchově po smrti otcově hoši s maminkou bydleli u příbuzných. Na Smíchově (nikoliv ve Dvoře Králové, jak omylem kdysi bylo napsáno také ve Vůdci), se také br. náčelník narodil, 5. září 1876, v domě rodiny Havlíkových. Neboť maminka jeho byla Ludmila, rozená Havlíková. Byla dcera mlynáře a byla ze třinácti dětí, z nichž jenom jedno záhy zemřelo, a ostatní se všichni dožili velkého věku. Otec maminky br. náčelníka, dědeček jeho, mlynář Havlík, začínal jako sekerník. Sekerníci byli řemeslníci, kteří uměli stavět a opravovat dřevěné vodní mlýny. Dědeček Havlík byl velmi dovedný řemeslník, pilný a podnikavý, který si vlastní rukou udělal všechno zařízení mlýna, i velké vodní kolo, a vlastní prací a přičinlivostí si po částech vybudoval celý mlýn. Tento mlýn dosud stojí v Dobřichovicích, ovšem již značně zvětšený a rozšířený o elektrárnu. Patří panu R. Havlíkovi. U dědečka mlynáře trávíval br. náčelník svoje chlapecké prázdniny a dobře se pamatoval, jak se svými bratry musel dědečkovi pomáhat při práci na různých přestavbách mlýna a i kameny nosit na stavbu jezu. Do obecné školy chodil malý Toník na Smíchově a tam také do gymnasia v letech 1888—1891. Učitelský ústav v Praze navštěvoval v roce 1892—1896 a složil maturitu s vyznamenáním. Pak si udělal ještě zkoušku z tělocviku pro vyučování na středních školách s velmi dobrým prospěchem. Po maturitě učil pět let na obecné škole, rok tělocviku na učitelském ústavu a současně na gymnasiu v Křemencově ulici, od r. 1901—1914 na reálce v Žižkově a od r. 1914 do 30. června 1937, kdy odešel do pense, na reálném gymnasiu v Křemencově ulici. Když jsme tak sedávali s br. náčelníkem, stočil se někdy hovor na přírodu a její krásy. A tu mne často překvapila náčelníkova znalost přírody, zvláště rostlin a jeho pěkné po¬střehy ze života zvířat. Tento zájem a cit pro přírodu projevil se prý u něho velmi záhy, spolu se zájmem o cestování. Vyprávěl mně jednou, jak s 9 zlatými, jež si sám vydělal, dovedl cestovat celé prázdniny. Bylo mu tehdy 18 let a šli společně několik kamarádů — členové pozdějšího pěveckého kvarteta. A nebyla to jen cesta ledajaká. Pěšky po celé Moravě, po Slovensku na Tatry a pak až do Budapešti a po Dunaj přes Moravu a Českomoravskou vysočinu opět domů. Sotva se stal podučitelem, šetřil a přičiňoval se, aby mohl o prázdninách poznat svět o kus dál. Prošel Itálií, podruhé francií a Španělskem až do Alžíru, poznal Řecko, Palestinu a Egypt. Mnoho cestoval i později v mužném věku. V Anglii byl třikrát, v Itálii asi 27krát, byl ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Rumunsku, Polsku a naposledy v Rusku. Z této poslední cesty si přivezl zárodek zákeřné choroby — otravu streptokokem, které jeho statné, atletické tělo marně se bránilo sedm týdnů, až se z ní vyvinul hnisavý zánět plic, jemuž br. náčelník podlehl. Již jako hoch br. náčelník rád zpíval. Na učitelském ústavě si začal školit hlas a zdokonalil se v dobrého pěvce. Byl rozeným hudebníkem. Zpěv a hudba staly se mu po celý život nejmilejší zábavou. Spolu s věrným kamarádem ze školy, učitelem Janem Novákem, pozdějším naším místo-náčelníkem, a ještě se dvěma přáteli, Mikolášem a Černým, studovali mladí nadšenci hudbu komorní a klasickou a založili Učitelské kvarteto, později nazvané České pěvecké kvarteto. Svojsík v něm zpíval druhý bary ion a byl jeho duší i srdcem. Uspořádali mnoho koncertů, a když sklízeli velké úspěchy i v cizině, ba až v Bulharsku a Turecku, odvážili se r. 1902 na cestu do Ameriky. Stála 320 K, což byla cena lístku do New Yorku — víc na ni mladý učitel Antonín Svojsík neměl. Ostatní si vydělal na koncertech a ještě přivezl peníze domů. obrázek Třetí vpravo Jan Novák, čtvrtý A. B. Svojsík. S touto pěveckou činností souvisí i jeho jméno, jak se vždy podepisoval: A. B. Svojsík. To není Antonín Bohumil, jak jste obyčejně čítávali. Ono B. byla zkratka z pojmenování Benjamínek, jež dostal jako nejmladší člen kvarteta. Ponechal si je a podepisoval se vždy tímto uměleckým jménem A. B. Svojsík. Jeho plné jméno znělo Antonín František, jak je na jeho křestním listě. Za čtyři roky potom, 1905—1906 jelo učitelské kvarteto do Ameriky po druhé a tentokrát bylo celý rok na cestě kolem světa. Br. náčelník si z ní přivezl mnoho uměleckých památek, zvláště z Japonska, o němž uměl on i jeho zvěčnělý ušlechtilý bratr, páter Svojsík, velmi zajímavě vyprávěti. Sám také více než stokráte o Japonsku přednášel a měl soubor krásně kolorovaných diapositivů. Pěvecká činnost přivedla mladého Svojsíka záhy mezi české umělce do Umělecké besedy. Stal se brzy členem a později jednatelem jejího hudebního odboru. V té době i takoví umělci jako Vítězslav Novák a Suk neměli žádnou větší věc vytištěnu, jejich umělecká díla ležela v rukopisech v zásuvkách. Nebyl by to býval Svojsík, aby na tento stav neodpověděl činem. Vyžádal si do začátku 300 K a pustil se do vydávání nových věcí. Vyrostlo z toho veliké dílo. Svým promyšleným činem dal základ Hudební matici, vydavatelskému sdružení při Umělecké besedě, jež postupně vydala všechna velká česká hudební díla a představuje dnes hodnoty milionové. Není divu, že se iniciativní a vytrvalý Svojsík stal brzy jednatelem celé Umělecké besedy. Div je spíše, že jím byl úspěšně přes dvacet let, při veškeré té nadlidské práci ostatní. Jeho překypující energii a živelné touze po tvořivé činnosti nestačilo jedno povolání. Hudbě a zpěvu věnoval se i jako profesor hlavně o prázdninách. Později chodíval též se svými dětmi do obce Karlíka, asi 1 km cesty ze svého letního sídla Lety u Dobřichovic, kde v kostele hrával na varhany a zpíval. Chodil sem do posledka, ještě i o prázdninách, než odejel do Ruska. Zahradní domek v Letech koupil r. 1917 k vůli dětem. V něm trávíval se svojí rodinou prázdniny téměř po 21 let. Zabýval se hodně zahradou, velmi dobře znal květiny a stromy a pečlivě je ošetřoval. Obyčejně každé ráno a večeř zahradu zaléval a přes den v ní stále něco kutil. Při tom míval ležet papírek na stole ve verandě, občas odešel od práce v zahradě, udělal si po¬známku a šel zase dále pracovat. Jinak u sebe míval vždy svůj typický čtverečkovaný notýsek, v němž si drobným písmem, tak charakteristickým, poznamenával hesla, obyčejně jen slovem, nebo kratičkou větičkou, a důležité věci si označil elipsou. Plně spoléhal na svoji znamenitou paměť, jež opravdu byla obdivuhodná. Pamatoval dobře i jména a tváře. V Letech zabýval se br. náčelník přes den hodně zahradou, večer se však zpívalo a hrálo. Jeho choť, paní Julie Svojsíková, krásně hrála na klavír i zpívala a tak se vzájemně při zpěvu doprovázeli. Hudba a zpěv, to byla velká láska br. náčelníka i jeho ušlechtilé choti a jejich nejkrásnější zábava. Snad i to bylo symbolem jejich nade vše krásného rodinného života, že br. náčelník svoji jemnou, milovanou choť poznal na koncertě, jež Pěvecké kvarteto dávalo na Zotíně po svém návratu z cesty kolem světa 13. října 1906. Teprve podzimní zákeřná rána nelítostného osudu přervala roku 1938 tento akord šťastného rodinného života právě ve dnech, kdy všechna česká srdce se chvěla velkou bolestí… Přáli jsme mrtvému, že naší urážky v Mnichově už nezažil. Jednu věc právem vždy považoval br. náčelník v životě člověka za velmi důležitou: Být ve své věci skutečným odborníkem. A on sám jím v oboru tělovýchovy nesporně byl a bedlivě sledoval, co nového v tomto oboru přinášela cizina, aby byl stále dobře informován. Hned po maturitě vstoupil do Sokola. Již v 19 letech se stal náčelníkem jednoty ve Slivenci u Prahy a když se dostal na Smíchov, byl ve svých 23 letech zvolen náčelníkem župy Jungmannovy. V té době uspořádal závody, v nichž uplatnil své názory a jež Otčenáškem a Jindrou Vaníčkem zvlášť byly oceněny. Na Svojsíka vzpomínají všichni — odborníci i jeho žáci — jako na výborného učitele, který dovedl hodinu tělocviku sestavit poutavě a radostnis nevšedním smyslem a postřehem pro krásu, ladnost a rytmus plný života a vzruchu. Jistě k tomu přispívalo jeho velké nadání a vzdělání hudební. Právě proto, že byl na slovo vzatým odborníkem v tělovýchově, který dobře viděl i slabiny tehdejšího jejího provádění a bystře si při tom všímal, jaké směry a nové názory raženy jsou jinde, zvláště ve výchově mládeže, mohl později fakt šťastným způsobem rozřešit tělovýchovu v hnutí skaut-ském. Budoucí vývoj správně předvídal. Svojsík to byl, který vyvedl mládež ze zaprášených, těžkým vzduchem přeplněných tělocvičen do přírody, na palouky a do lesa, Svojsík svlékl mládež do plavek, poslal na celé týdny do táborů, Svojsík propagoval zásadu: mládeži co nejméně nářadí, za to hodně lehké atletiky, růzností, her a rozumného sportu bez honby za rekordy. A když už nářadí, tedy ne ohlazené a vyleštěné, ale překážkové nářadí, jak je dává příroda i s blátivým břehem potoků, drsnými větvemi stromů, kopřivami a bodláky, jak je potřebuje branná výchova. První, kdo upozornil br. náčelníka na skauting, byl inž. Meilbeck. Ten skoro celý život strávil v Anglii. Při jednom svém zájezdu do Čech r. 1911 vyprávěl br. náčelníkovi, že v Anglii vzniklo hnutí, jež je pro mládež mnohem významnější než Sokol. Líčení inženýrovo vyvolalo u br. náčelníka silný zájem, takže si vyžádal od něho stálé informace. Inž. Meilbeck posílal mu výstřižky z anglických novin a poslal mu i Baden-Powellovu knížku „Scouting for boys". Hned o prázdninách r. 1911 jel br. náčelník do Anglier vyhledal si skautské oddíly, chodil s nimi ven a do kluboven na schůzky. Byl nadšen krásou jejich života v přírodě, jejich energickým a přece ušlechtilým vystupováním, opravdovostí, s jakou konali svoji práci a plnili příkazy konání dobra. Sám jednou řekl: „Když jsem poznal tuto soustavu, byl jsem jí přímo očarován. Zejména uchvátil mne problém výchovy v přírodě." Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášf se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě — věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávali hrou, neboť i „život je velká hra". Z této chaty vyšlo čsl. junáctví. MJL Viděl a přesvědčil se již tenkrát, že skauting šťastně rozřešil ideály nejsmělejších reformátorů pedagogických a že zvlášť krásně rozřešil hledisko sociální. Konec léta tohoto roku 1911 ztrávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny „Vorlovny" pod hradem Lipnicí na Českomoravské Vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. V březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu Tím byl skauting v Sokole odmítnut. Svojsík vydal jako první intormační brožuru 1. února 1912 spisek „Český Skaut" a hned začal psát základní knihu o junácké výchově mládeže. Vyžádal si do ní příspěvky našich vynikajících lidí na určitá témata. Mám o těch věcech z vypravování br. náčelníka hodně poznámek, nemohu však o všem psát. Jen aspoň jeden zajímavý rozhovor uvedu, jejž jsem si zaznamenal doslovně. Br. náčelník navštívil s prosbou o příspěvek i profesora Thómayera. Thomayer v jádře souhlasil, ale vyslovil pochyby: „Proč vlastně nejvíc chcete ten skauting, co je v něm hlavní?" „Vychovávat charakter!" „Kolik je Vám let?" „Třicetšest." „To jste ještě mladý, ale starý dost, abyste věděl, že to u nás nepůjde — nenajdete na to lidi. Ale co, mně je už za tejden 60 let — já Vám ten článek napíšu, ale tohle si tam tak trochu dám..." A také dal. Nadšeně uvítal skauting také náš vynikající pedagog univ. prof. Čáda. Když mu Svojsík vyložil podstatu a cíle hnutí, Čáda slíbil veškerou podporu. „To je skvěle udělaný výchovný systém, nic lepšího neznám. To ani není možné, aby to udělat anglický generál. Uvážil jste ale, že to znamená, věnovat tomu život?" „Jsem odhodlán" byla jasná odpověď Svojsíkova. — Čáda slib dodržel a účinně až do konce svého života skauting podporoval. V březnu 1913 přednášel „O velké výchovné hodnotě skautingu" a zhodnotil jej jako ideální výchovu mládeže. Stejně příznivě přijali hnutí Dr. Drtina a Dr. Kramář, který kladl důraz hlavně na výchovu charakteru, stejně jako Svojsík, který sám byl všem junákům zářivým vzorem. Ryzost charakteru byla pro něho vždy první, co u něho rozhodovalo. Nejednou jasně to řekl, že junáctví je zkušebním kamenem charakterů a dějiny junáckého hnutí plně to jednou potvrdí... Přes zimu psal Svojsík „Základy junáctví", uveřejňoval o něm články v novinách a přednášel. Jméno junák pro české skauty navrhoval zem. šk. insp, Fr. Bil ý, který od prvních počátků byl příznivcem tohoto hnutí. Na jaře 1912 U Prokopa r. 1912. konal br. náčelník vycházky hlavně do Prokopského údolí, kde vždy postavili velký zvonový stan a dvě „áčka" a vařili v kotli. První veřejná služba, kterou skauti konali, byla pořadatelská služba při představeních národního divadla V Šárce. V březnu uspořádal Svojsík první kurs pro skautské vůdce v Praze, z něhož vyšlo asi 20 frekventantů. V květnu 1912 vyšly „Základy junáctví", k nimž obálku nakreslil Mikuláš Aleš. Brzy byl br. Svojsík udán u rakouských úřadů, že v Základech není zdůrazněna „Kaisertreu", ba že je vůbec vynechána. Zachránil jej Dr. Kramář a tehdejší místo- držitel kníže Thun. V obrázkovém časopise Českém světě, roč. VIII., sešit 25, z r. 1912 po prvé je u nás uveřejněna fotografie B. Powells s tímto označením: Sir Robert Baden-Powell, moderní reformátor výchovy mládeže — skautingu —, kterou pod jménem junáctví u nás prof. Svojsík v život uvádí. O prázdninách 1912 po prvé br. Svojsík tábořil s oddílem hochů pod hradem Lipnicí. Fotografie této prvé cesty do prvního skautského tábora v Čechách byly svého času vy¬dány tiskem. Br. náčelník má na nich ještě širokou „kumštýřskou" vázanku. Mezi 13 účastníky, kteří táhli po 4 dny 3 q těžkou dvoukolovou káru, naloženou táborovou výbavou, přes 100 km na tábořiště, byl i dlouholetý tajemník Svazu Junáků Skautů a dnešní vedoucí junácké Edice br. Jar. No¬vák. Když začali stavět tábor, přiběhla k panu lesnímu jedna bába z okolí, celá udýchaná: „Pane lesní, na potoce maj cikány. Napočítala jsem jich tam Šestnáct bez ženskejch. Jak- živa jsem takovou partaj neviděla pohromadě." Postavili ha mýtině zvonový stan a do půlkruhu několik jehlanů a dvojáků z rakouských pláten přímo na zem, bez podsad, jež jsou vy¬nálezem o rok pozdějším. Ke studánce a ke sklepu postavili přes potok mostek z tyčkoviny. Všechno, i vaření, si obstarávali sami. Tábor se zdařil, obavy nedůvěřivců byly vyvráceny. Snímky z něho jsou otištěny v brožuře „Den v táboře junáků", jež vyšla r. 1913. Byly tu první přímé zkušenosti ve větším měřítku, a proto v lednu 1913 uspořádal br. Svojsík vůdcovský kurs, z něhož vyšlo 40 účastníků. V květnovém čísle Čes-kého světa r. 1913 uveřejnil br. náčelník 5 fotografií „Hry a cvičení junáků-skautů z družin prof. A. B. Svojsíka v Lesních táborech". (Podle fotografií, jež od br. náčelníka mám, zjišťuji, že jsou to snímky z Prokopského údolí, dělané na vycházkách z jara 1912, na nichž byl i první vůdcovský kurs. — Postupně vzniklo v Praze 19 oddílů, z nichž 13 mělo pak o prázdninách 1913 tábory. Již před tím br. náčelník přednášel v některých místech o skautingu a tak i na venkově vznikaly první oddíly: v Jičíně, Domažlicích, Třebechovicích p. Orebem, Nymburce, a tyto oddíly již také o prázdninách 1913 tábořily. Tábořil jsem s jičínským oddílem ha Potštýně — ty vzpomínky jsou dodnes živé a krásné. V září 1913 uspořádal br. Svojsík první veřejný tábor na Císařském ostrově. Na něm byly již některé stany s dřevěnými podsadami, postelemi, stolkem i policí. Skauti na kamnech z cihel zrobených připravovali cikánskou pečeni a lívance a dávali ochutnat návštěvníkům, aby se maminky nebály pustit hochy tábořit, „že budou mít hlad". Byla tu i první skautská výstavka a truhlářská dílna. Nedůvěra maminek k novému směru výchovy mizela a přihlášek do skautských oddílů rychle přibývalo. Tenkráte to byl velký úspěch! Přesvědčit, že kluk může spát pod stanem v lese a nemusí být za zavřenými okny pod peřinou... Poněvadž Sokol junáctví nepřijal, musel se br. Svojsík starat o jeho samostatnou organisači. Stalo se tak ve formě Skautského odboru při Svazu spolků a přátel pro tělesnou výchovu. Brzy však měl skautský odbor daleko větší agendu nežli celý Svaz a proto br. Svojsík založil na ustavující hro¬madě 15. června 1914 samostatný skautský spolek „Junák — český skaut" po přednášce, kterou měl v Obecném domě 5. května 1914. Prvním starostou byl městský fysik Dr. Čeněk Klika. Scházeli jsme se k schůzím v městském fysikátě na Staré rychtě v Rytířské ulici. Jakó odznak nosili jsme tenkráte kovové trojúhelníky s postavou řeckého atleta a nápisem: Junák — český skaut. Mám dodnes svůj vůdcovský odznak, jejž mně připínal sám br. Svojsík — tehdy vrchní vůdce —, jako nejdražší skautskou památku. Do nejslibnějšího vývoje českého junáctví hned na jeho počátku zasáhla však rušivě světová válka. Br. Svojsík dal skauty k disposici pro účely humánní, hlavně ve službách Červeného kříže, ne však pro účely válečné. Ač ve válce, staral se br. náčelník hned na počátku hnutí i o dívčí skauting. Svolal na 11. ledna 1915 schůzi s programem „Skautská výchova dívčí", na níž založil „Odbor pro dívčí skauting spolku Junák—český skaut". První předsedkyní byla Ďr. Berkovcová. V dubnu 1915 vyšla brožura Dr. Čeňka Kliky, jejímž obsahem byl proslov, který měl Dr. Klika, pražský fysik, jako úvod k Svojsíkově přednášce v květnu 1914. A v tomto roce, ve válce a v rakouské persekuci, odvážil se Svojsík vydávat časopis Junák a udržel jej přes celou válku. Dnes má už 29. ročník a před válkou byl uznáván za nejlepší časopis pro mládež. První číslo Junáka vyšlo 15. ledna 1915 a bylo celé sestaveno z prací junáků samých. Br. Svojsík jé začínal těmito úvodními slovy: „Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kdy jíně zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spolehajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti." Spolupracovníky br. Svojsíka v té době z těch, kteří do¬dnes nepřetržitě pracují, byli vůdcové: Jaroslav Novák, SL Řehák a sestra Koseová. Jeho skauty již tehdy, pokud vím, bratří: VI. Herles, K. Kulhánek, Sláva Bursík, J. Charvát, J. Řeháček, L. Filip, R. Plajner a VI. Wildman. Br. Svojsík sám za první rok činnosti spolku Junák — český skaut přednášel o junácké výchově pětačtyřicetkrát. Na jaře 1915 o Svatodušních svátcích byl v Klamovce v Praze první větší tábor skautský a slavnost ve prospěch Červeného Kříže. Br. náčelník svěřil mně jeho vybudování a praktické vedení jako svému zástupci. Tenkráte nám dost starostí způsobilo umístění a problém táboření dívek. Neboť póprve se tu veřejnosti představil i oddíl skautek, vedený Dr. Berkovcovou, jehož členkami byly i ses. Milčicová á Vlasta Štěpánová (dnes ses. náčelní Koseová). Kdo prožil první světovou válku, ví, jak těžké doby byly již v roce 1916. Neodradily však br. náčelníka, aby se svým 18. oddílem, jehož byl vůdcem, netábořil opět pod Lipnicí asi s 25 skauty. V tomto táboře byl poprvé i Jiří Wolker, v něm napsal svůj krásný skautský deník. Válka zabrzdila vývoj skautingu, avšak neudusila, třebaže jsme my vůdcové oddílů jéden za druhým museli na vojnu a do pole. Br. náčelník byl však s některými z nás ve stálém písemném styku. Od podzima 1915 byl jsem také tři roky ve válce. A vím, že to bude za mnohé, když na tomto místě vděčně poděkují br. Svojsíkóvi, že nás, své skauty, zachránil od mnohého strádání a utrpení tělesného. A zač jsme mu ještě vděčnější, že zásady skautské, jež on nám do srdcí vlo¬žil, nedaly nám klesnout ani tam, kde kalný proud kolem nás strhoval i lidi íntéligéntní. Není druhé výchovy, jež by tak hluboko dovedla zasáhnout v mravní základ charakteru budoucího muže, jako je výchova junácká. Asi 300 skautů se udrželo v Praze přes Válku a ti se na jediné zavolání Svojsíkovo dostavili 28. října 1918 do služby Národního výboru. Můžéme být právem hrdi na četná prohlášení o skautech z té doby, jimiž jim bylo uznáno od nejpovolanějších osob a institucí, že konali svoji službu vzorně, vytrvale a spolehlivě. Byli prvními poštovními poslíčky republiky, doručovali veškerou korespondenci Národního výboru. I první poštovní známky Čsl. Republiky byly známky skautské. Frankovala se jimi v úředním skautském poštovním úřadě při Národním výboru všecka korespondence Národního výboru. Tenkrát bř. Fučík prohlásil Svojsíkovi: Chovají se ti hoši vzorně, odvolám vše, co jsem kdy o skautingu nepříznivého napsal. Národní listy z 29. října 1918 napsaly v obsáhlém článku o práci V Národním výboru v Harrachovském paláci o skautech toto: „... Není lehké sem vníknouti. Malý, pevný řetězec skautů zastaví každého návštěvníka, každého bez výjimky. Musí se legitimovati, říci kdo je, v jáké věci přichází, ke komu. Je-li oprávněn, ochotně je' vpuštěn s pokynem kam, na koho. Kterýkoli hodnostář státní, či vojenský ze včerejška je nucen se tu legifimovati bystrému skautovi. Při tom jde všechno rychle a hladce." Popisována je ještě agenda v přízemí a v prvním poschodí a článek pak pakračuje: „I tady, jako všuder službu strážnou konají skauti, obstarávají posilky, od nejdůležitěj- ších věcí státních až po drobné službičky, jež vyžaduje shon a potřeba tisíce rukou — všecko lze svěřiti s bezpečností těmto bystrým, inteligentním hochům, jejichž horlivost je obdivuhodná a disciplina vzorná. Jejich hlavní vůdce, prof. Svojsík, může na ně býti pyšný!" Tahle pořadatelská služba už nám pak zůstala. Myslím, že bylo málo národních podniků po dlouhá léta, na nichž by naši hoši a děvčata radostně nepomáhali s kázní v srdci a s úsměvem na tváři. Junácká mládež vždy stála podle svého slibu připravena ke službě pro každou dobrou věc. A přece v prvních měsících naší samostatnosti prožil br. Svojsík kruté, zákeřné útoky na svoji osobní čest a na skauting. Bylo mu lidmi, kteří tušili velkou budoucnost skau¬tingu a chtěli jej dostat do svých rukou, záludně a zlomyslně vytýkáno rakušácfví. Stačilo, že dal skauty ve válce do služeb Červeného kříže, že musel jednat velmi obratně, aby je uchránil před rozpuštěním a že jako odpovědný činovník musel konat věci, jež mu byly nařízeny. — Vrátiv se z války, přišel jsem v Praze v prosinci 1918 do období nejprudších útoků podzemních i zjevných, jež vedlo proti němu několik lidí, kteří zklamali jeho důvěru. Znemožňovali mu práci, šeptanými pomluvami podráželi mu nohy. Viděl jsem, jak br. Svojsík tímto zkrucováním fakt trpí, jak těžce nese ohrožení svého díla, jež převedl přes nejhorší úskalí a jemuž se otvírá důležité pole činnosti v nových radostných poměrech. Svojsík znechucen a roztrpčen měl plné právo uspořit si všechnu tu bolest. Sto jiných by to bylo udělalo. Ne však on. Vytrval, nebof jsme se za něho postavili. Tenkrát poprvé jsem bojoval za Svojsíka a za jeho dílo, až jsem rozbil a skoncoval celé to předivo pomluv a podezírání tak, jak zasluhovalo. Přišly však nové starosti. Projevila se neblahá česká povaha, jež individualismus nepodřizuje zájmům celku, dává mu naopak výraz tříštěním sil. A tak vznikly nové, úplně samostatné organisace skautské: Skauti Baden-Powellovi, Psohlavci, Stychovi Skauti socialisti, Skauti DTJ, Děti přírody. Děti svobody, Skauti práce a j. Spolky a společky, která měnily jména a vedení, většina byla bez kázně a bez skutečné skautské činnosti. Br. Svojsík viděl nutnost udělat v tom pořádek a hlavně zamezit, aby se na účet dobré junácké výchovy nepáchaly nepřístojnosti od lidí, kteří o ní neměli ani ponětí, ač stáli v čele některých z těchto spolků. A tyto nepěkné zjevy poškozovaly dobré jméno skautů. Nebylo jeho úmyslem všechny skupiny dostat do spolku Junák -— český skaut. Věděl, že musí počítat s poměry, ačkoliv ideálem jeho byla a zůstala „velká jednotná národní organisace skautská", jak to prohlásil jasně na přednášce; v Obecním domě pražském 20. června 1920. Jeho snahou bylo dostat tyto skupiny alespoň k spolupráci, k vytvoření společného střediska. Navázal styky a jednání, trpělivě a ne¬únavně sledoval svůj cíl. Byl jsem s ním při všech jednáních, dlouho do noci jsme po schůzích ještě spolu chodili v Náplavní ulici, kde bydlel, a diskutovali nebo pracovali v jeho bytě. Někdy přitom býval také br. Jan Novák. Vím, jak; br. náčelníka tato práce vyčerpávala a přece každý den znova, plný energie, s rozhledem a předvídavostí pravého vůdce přišel s notesem nebo papírkem, plným poznámek a všechny nás podělil: „Slávku, to a to, Honzo (to byl br. Jan Novák), od Tebe bych potřeboval to a to, bratře Nováče (to byl br. tajemník), poznamenej si... a ovšem největší díl nechával vždy sobě. Pro dva bylo té práce dost a on ji konal den ode dne, rok po roce, plných 27 let. Hrdina práce, sta^ tečný muž — Bez intrik se neobešlo ani toto zakládání Svazu skautů. Hořko vzpomínat... Konečně po přednáškách br. náčelníka „Za český skauting", které měl v dubnu a v květnu 1919 v Obecním domě pražském, byl v červnu roku 1919 založen Svaz junáků skautů RČS. Br. Svojsík stal se jeho náčelníkem a při všech těch starostech si přidal ještě novou. Věděl, že nutným předpokladem organisačního i věcného úspěchu je časopis, určený činovníkům. Začal vydávat „V ů d c e", zprvu jako odbornou přílohu Skauta-Junáka, později jako časopis samostatný, který má dnes 23. ročník jako „Č i n o v n í k". Kolik článků do něho napsal a kolik nocí proseděl nad korekturami... S těmi mu často pomáhala i jeho obětavá choť. Od 5. ročníku převzal tyto starosti br. místonáčelník Jan Novák. Ten byl od prvních počátků skautingu velkou oporou br. náčelníka, věnoval se však více literární práci, překladům z cizí literatury, psal články a příručky a kritické postřehy a byl velmi dobrým řečníkem. Hned po převratu pokusil se br. náčelník opětovně získat Sokol pro zavedení junácké výchovy v žactvu a v dorostu. Přednášel, psal články, informoval na schůzích a pln naděje, že se tato reforma podaří, pustil se s br. Janem Novákem do nové, obsažné knihy „Základové skauting u", jež byla určena pro výchovu sokolského dorostu. Ovšem, br. Svojsík si nikdy nepředstavoval a nikdy tomu nerozuměl tak, že by stačilo vyjmout několik věcí ze skautské výchovy, na pr. vycházky, orientaci a táboření, přidat je k tělocviku a tím že by skautská výchova byla v Sokole provedena. Br. náčelník vždy mluvil, psal a uvažoval o junácké výchově v Sokole jako o věcném i výchovném celku, z něhož nelze vytrhat jen Části, neboť junáctví je výchova vnitřně záměrně tak skloubená a tak stoustavně navršující ve svém výchovném pásmu, že porušení této souvislosti je jejím znehodnocením. „Základové skautingu", krásné reformní dílo, přinášející nové myšlenky a nový život, byly napsány pro Sokol, zapadly však v něm bez ohlasu. Zůstaly ležet na Br. náčelník A. B. Svojsík a br. místonáčelník Jan Novák. skladě, kupovali je jen skauti. Vyšly r. 1920 s předmluvou br. Jindry Vanička, jemuž se však nepodařilo přesvědčit náčelnictvo ČOS a junáctví v Sokole zavést. Dr. Chalupný už tenkrát vytkl Sokolstvu jako velkou chybu, že odmítlo skauting — již podruhé. Br. náčelník ještě v roce 1922 doufal, že Sokol skauting žavede, a staral se o to. Když však viděl, že je všechno marné a že naopak jsou podnikány v Sokole útoky proti skautingu i na něho, ba že dochází i k potlačování skautingu který vždy ještě vyvedl »ej ze tmy ke světlu. 2e tomu tak bude, věřím pevně Rozmach skautingu přinesl nejvíce práce jemu. Začaly Lesní školy pro výchovu vůdců, župní srazy a slavnosti, venkov jej žádal na přednášky, v ústředí byly starostí hospodářské, jak unést náklad na propagaci, administrativu a písemnosti, starost s vhodnými místnostmi, přišly intervence a jednání s úřady, representační povinnosti, práce a zájezdy do ciziny spojené s členstvím ve světovém výboru skautském, a to vše leželo z největší části na bedrách Svojsíkových, on byl duší všeho. A při tom psal články, zprávy do novin, vydával a redigoval příručky, o všem věděl a prozřetelně řídil práci v ústředí i činnost výchovnou. Nepoznal jsem ve svém životě muže, který by dovedl v časovém rozpětí oněch 24 denních hodin a dnů roku vykonati větší kus práce a s větší houževnatou energií, než to dělal br. Svojsík po dlouhá léta den po dni, rok po roce. Bystrý a pohotový, věděl si rady vždy a ve všem a neznal mezí v práci pro svoje životní dílo — obdivuhodný muži Plným právem nosil zlatý odznak za čin junácký, neboť to je největším hrdinstvím, nést po léta tíhu odpovědnosti a břímě práce přes všechny ústrky a útoky, překážky a ne¬zdary, nepovolit, vytrvat, bojovat za své myšlenky a své dílo v pevné víře, že je to dobrá služba pro mládež milovaného národa Velkým vypjetím sil pro br. náčelníka a pro nás pro všechny byly Tábory slovanských skautů v červenci r. 1931 v Praze v Královské oboře, kdy bylo jíž 15.000 účastníků, z toho 3000 cizinců, a jež trvaly týden. Tyto slavnosti byly důstojnou oslavou dvaceti let československého skautingu. Přípravné práce vyžádaly si několikaměsíčního nadlidského úsilí a duší všeho byl ópět br. Svojsík. Pamatuji se, že jeden z jeho pověstných poznámkových notýsků padl jen ná tyto slavnosti. Tenkráte se všechny župy přičinily tak, že výsledek byl skvělou a radostnou přehlídkou záslužného díla, jež za dvacet let dokázal vytvořit apoštol nového náboženství mládeže, ušlechtilý prof. Svojsík. Všem účastníkům těchto krásných dnů zůstal slavnostní odznak, na němž je relief jeho hlavy, drahou upomínkou. Pohled na čtyřiadvacet ukázkových táborů v parku za výstavištěm, z nichž každý byl jiný, z jiného materialu a odlišné výstavby, byl nezapomenutelný. Tehdy br. náčelník ukázal veřejnosti a úřadům republiky zvlášť přesvědčivě, co dokáže mládež, když je dobře vedena. Od té doby také získal skauting i v úřadech republiky pevnou posici a byl po zásluze oceňován hlavně v těch ministerstvech, jež porozuměla, jakou to má před sebou mládež. Byl jsem velitelem ukázkových táborů, prožil jsem všechno od prvních přípravných počátků až do vybudování táborů a ještě dnes, po odstupu mnoha roků vidím, že do té doby, ani kdy potom nevykonala česká mládež díla většího, než bylo vykonáno na Slovanských táborech skautských v roce 1931. Kdo viděl tehdejší skautskou výstavu, tábory ukázkové a ubytovací a poznal činnost a život v nich, dá mně za pravdu. Byl to triumf Svojsikových ideí, vzrušující obraz mladistvé a strhující krásy tak rozmanité a kypící živelným projevem ducha i dovedné ruky, že jsem nikdy neviděl mládež v projevu mohutnějším a technicky vynalézavějším. Byl to i hospodářský podnik úctyhodných rozměrů a jistě i odvahy, neboť to byla práce s mládeží a finanční obrat byl přes 2 miliony korun, tenkrát! Snad již toto velké vypjetí sil, jež příprava slavností vyžadovala a pak i jiné vážné starosti hospodářské způsobily, že se ukázaly u br. náčelníka poruchy činnosti srdeční, jež vyžadovaly léčení v Poděbradech. Věrný jeho spolupracovník br. místoháčelník Jan Novák také se už necítil zdráv, i jeho srdce zle zlobilo. Statné tělo náčelníkovo a jeho houževnatá energie překonaly však choroby a přišly opět doby jasnější. Přibývalo uznání významu junácké výchovy, ukázalo se, že Svojsík viděl daleko dopředu a radil dobře. Zásluhy jeho oceněny byly čestnou cenou České akademie věd a umění i vysokými řády zahraničními. Junáckých oddílů přibývalo, rostly i úkoly skautingu a práce v ústředí. Nebylo Svojsíkovou vinou, že skauting se ujal s počátku jen ve městech. Svojsík však cítil tento svůj dluh mládeži venkovské a usiloval splatit jej. V jeho hlavě bylo ještě plno plánů a podnětů, jež jsme s ním probírali v rozhovorech po zasedáních náčelnictva, abychom si vytříbili problémy a ujasnili řešení. Rýsovaly se tu otázky velkých oddílů, výchovné jednotky stejného stáří, úzká spolupráce s ostatními organisacemi skautskými a případná reorganisace Svazu a jiné a jiné. A ze všeho vždy vyzařovala jeho pevná víra, že junáctvím můžeme vychovat nový typ mladého českého muže a české ženy, po nichž vlast naše volá jako po své záchraně a naději. Neboť junáctví je školou skutečného života pro všechny ty, kteří vědí, že nemohou spoléhat na nikoho, v mimo sebe a chtějí se uplatnit kvalitou své práce. Z jeho práce měly a budou mít prospěch statisíce české mládeže, jeho zásluhou budou rádi vzpomínat na radostně a účelně prožité mládí. Česká mládež nikdy mu nebude moci být dost vděčna za to, co pro ni vykonal. Však jí také rozuměl, jako nikdo druhý. Celý svůj život prožil mezi ní a to byl krásný úděl jeho života — A pak ještě jéden: Svojsík nejen pracoval, on tvořil, on poznal radost z tvůrčí práce, jež se dařila, radost, již nic nemůže nahradit — Je-li pravdou, že osud určuje pro velké úkoly muže vy¬volené, pak české junáctví našlo svého muže od první chvíle, kdy toto slovo bylo u nás po prvé vysloveno. O prázdninách 16. července 1938 odejel br. Svojsík do Ruska, aby se seznámil s výchovou mládeže ruské, když již výchovu v italské Balile poznal dokonale při svých četných zájezdech do Itálie k rodině své provdané dcery. Chtěl také z vlastního názoru poznat nové směry v ruské tělovýchově a způsob, jakým je organisována. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce, třebaže s velkým sebe¬zapřením a vrátil se, trápen stále velkou žízní, 2. srpna. Za týden ulehl s horečkami a pocitem velké únavy. Přes všechnu lékařskou péči horečky po pěti týdnech nebezpečně stou¬paly na 39.6°. Projevila se otrava streptokokkem. Dne 8. září převezen byl z Dobřichovic do svého pražského bytu a ve středu 14. září do sanatoria v Podolí. Slunce jasně svítilo na jeho horečkou se lesknoucí oči, když naposledy viděl květy a přírodu — lékaři zatím připravovali v pokoji č. 103 novou transfusi krve Marně. Horečky stoupaly, dech se krátil, začínal zápal plic. Zmítán vysokými horečkami, blouznil a volal: „Stojím tu, šedesátiletý člověk, tolik práce..." „Potkáváte chlapce a jeho oči září..." „Rád bych, když mne ale nechtějí pustit 4.." „Snad si to rozmyslí, je to ohromná zodpovědnost, způsobit utrpení tolika liclem . „Já už jsem tak unaven, ale myslím, že náš úkol a naše volání k celému kulturnímu světu pomůže. Děkuji, s Bohem. •.“ „Uvidíte, že takový život v lesích zaujme každého… „Prosím Jana Nováka — z nejtěžších dob, které jsme prožívali…“ „Já jsem zvyklý pracovat, ne koukat…“ „Mládež nechte, ta ať si hlavně pracuje " „Nic neodkládejte, kde máte větší celky, zachovejte je pohromadě… S Bohem…“ „Každý konej dnes svoji povinnost…“ Volal z horeček a byl to program a odkaz — Bojoval statečně, jako celý svůj život. Slunce zalévalo jeho pokoj jasným světlem, zákeřný osud však chystal už svoji smrtící ránu. Dopadla 17. září, v sobotu, v 9 hodin do¬poledne… Majestát Smrti zastavil tep jeho srdce a rozmach křídel jeho ducha. S hrdlem bolestí sevřeným stáli jsme u úmrtního lože a nemohli uvěřit… V neděli dopoledne provázel jsem rodinu k rakvi milovaného Náčelníka, abych se s ním naposledy rozloučil a v tichu síně krematoria nad jeho drahou hlavou přísahal za nás za všechny, že jeho životní dílo neopustíme, s věrnou oddaností o ně pečovat budeme a ze všech svých sil se při¬činíme o jeho rozkvět a ušlechtilé poslání. Pohřeb br. náčelníka od sv. Ludmily via Vinohradech. Chvějící se rukou sejmul jsem s prsou náčelníkových jeho čestné odznaky a na srdce jsem mu položil český granát jako pozdrav drahé české země, jež krůpějím své krve dala ztuh¬nout v ohnivý drahokam vzácné krásy a ušlechtilosti. Drahokamem, jiskřícím ohněm nadšení, bylo i srdce náčelníkovo. Ani poslední dlouhý pohled do tváře milovaného učitele a přítele nemohl odvrátiti chvíli nade vše smutnou… Se syny Jiřím a Toníkem zvedáme víko rakve a uzavíráme kovový stan, v němž bude spát svůj věčný sen první český skaut, Velký Náčelník-Zakladatel. — Tři tisíce junáckých srdcí doprovodilo svého náčelníka na památný hřbitov vyšehradský, v jehož posvátné půdě dřímou věčný sen nejlepší synové a dcery českého národa. Br. starosta Dr. Charvát a br. místonáčelník Jan Novák řekli za nás za Všechny, jaká bolest svírala naše duše nad odchodem našeho náčelníka v době pro národ náš tak osudově těžké… 38387b44beca2e2c28344f0ced4dc85a00e42706 283 2012-10-26T15:06:38Z Stepan 2 Založena nová stránka: Bohuslav Řehák: Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík. Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl … Bohuslav Řehák: Jak šel životem náš br. Náčelník-Zakladatel prof. A. B. Svojsík. Od chlapeckého věku kurážně, houževnatě a za ušlechtilými cíly. Byl rozeným skautem svými vlastnostmi, svým životem, celou svou bytostí. Od útlého mládí byl nucen spoléhat především na vlastní síly a schopnosti, nebof otce ztratil br. náčelník už v dětském věku, takže se na něho nepamatoval. Malému Toníkovi byly teprve 3 roky, když mu otec zemřel ve věku 45 let na zánět plic. Byl okresním tajemníkem ve Dvoře Králové a tam je také pochován. Když ta hrozná rána dopadla, nejstaršímu z ostatních tří dětí, Aloisi Svojsíkovi, pozdějšímu knězi a cestovateli, bylo pět a půl roku. Nejmladšímu Gustavovi byly tři měsíce. Tak tu zůstala maminka br. náčelníka se čtyřmi drobnými dětmi a s pensí 30 zlatých měsíčně. Statečná žena však neklesla pod tíhou neštěstí, dovedla se obětavě probíjet těžkým životem a dovedla při tom vychovat čtyři vzorné syny. Mladší bratr náčelníkův, JUDr. František Svojsík, byl advokátem a nejmladší bratr, Gustav, byl operním pěvcem a koncertním ředitelem. Bratr náčelník vypravoval mně několikrát o svém dětství i pozdějším životě a vždy při tom s hlubokou úctou a láskou vzpomínal na svoji maminku, jak šila prádlo po nocích a jak se všichni čtyři bratři museli přičiňovat, aby mamince pomohli uhájit živobytí. S humorem vyprávěl, jak nosíval velké pecny chleba z vnitřního města pražského, kde byl chléb lacinější, než na Smíchově, a aby ušetřil krejcar za most, dělal vždy velkou okliku až přes Karlův most. A když mu bylo 11 let, přiučoval již hocha o jeden a půl roku staršího. Na Smíchově po smrti otcově hoši s maminkou bydleli u příbuzných. Na Smíchově (nikoliv ve Dvoře Králové, jak omylem kdysi bylo napsáno také ve Vůdci), se také br. náčelník narodil, 5. září 1876, v domě rodiny Havlíkových. Neboť maminka jeho byla Ludmila, rozená Havlíková. Byla dcera mlynáře a byla ze třinácti dětí, z nichž jenom jedno záhy zemřelo, a ostatní se všichni dožili velkého věku. Otec maminky br. náčelníka, dědeček jeho, mlynář Havlík, začínal jako sekerník. Sekerníci byli řemeslníci, kteří uměli stavět a opravovat dřevěné vodní mlýny. Dědeček Havlík byl velmi dovedný řemeslník, pilný a podnikavý, který si vlastní rukou udělal všechno zařízení mlýna, i velké vodní kolo, a vlastní prací a přičinlivostí si po částech vybudoval celý mlýn. Tento mlýn dosud stojí v Dobřichovicích, ovšem již značně zvětšený a rozšířený o elektrárnu. Patří panu R. Havlíkovi. U dědečka mlynáře trávíval br. náčelník svoje chlapecké prázdniny a dobře se pamatoval, jak se svými bratry musel dědečkovi pomáhat při práci na různých přestavbách mlýna a i kameny nosit na stavbu jezu. Do obecné školy chodil malý Toník na Smíchově a tam také do gymnasia v letech 1888—1891. Učitelský ústav v Praze navštěvoval v roce 1892—1896 a složil maturitu s vyznamenáním. Pak si udělal ještě zkoušku z tělocviku pro vyučování na středních školách s velmi dobrým prospěchem. Po maturitě učil pět let na obecné škole, rok tělocviku na učitelském ústavu a současně na gymnasiu v Křemencově ulici, od r. 1901—1914 na reálce v Žižkově a od r. 1914 do 30. června 1937, kdy odešel do pense, na reálném gymnasiu v Křemencově ulici. Když jsme tak sedávali s br. náčelníkem, stočil se někdy hovor na přírodu a její krásy. A tu mne často překvapila náčelníkova znalost přírody, zvláště rostlin a jeho pěkné po¬střehy ze života zvířat. Tento zájem a cit pro přírodu projevil se prý u něho velmi záhy, spolu se zájmem o cestování. Vyprávěl mně jednou, jak s 9 zlatými, jež si sám vydělal, dovedl cestovat celé prázdniny. Bylo mu tehdy 18 let a šli společně několik kamarádů — členové pozdějšího pěveckého kvarteta. A nebyla to jen cesta ledajaká. Pěšky po celé Moravě, po Slovensku na Tatry a pak až do Budapešti a po Dunaj přes Moravu a Českomoravskou vysočinu opět domů. Sotva se stal podučitelem, šetřil a přičiňoval se, aby mohl o prázdninách poznat svět o kus dál. Prošel Itálií, podruhé francií a Španělskem až do Alžíru, poznal Řecko, Palestinu a Egypt. Mnoho cestoval i později v mužném věku. V Anglii byl třikrát, v Itálii asi 27krát, byl ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, Rumunsku, Polsku a naposledy v Rusku. Z této poslední cesty si přivezl zárodek zákeřné choroby — otravu streptokokem, které jeho statné, atletické tělo marně se bránilo sedm týdnů, až se z ní vyvinul hnisavý zánět plic, jemuž br. náčelník podlehl. Již jako hoch br. náčelník rád zpíval. Na učitelském ústavě si začal školit hlas a zdokonalil se v dobrého pěvce. Byl rozeným hudebníkem. Zpěv a hudba staly se mu po celý život nejmilejší zábavou. Spolu s věrným kamarádem ze školy, učitelem Janem Novákem, pozdějším naším místo-náčelníkem, a ještě se dvěma přáteli, Mikolášem a Černým, studovali mladí nadšenci hudbu komorní a klasickou a založili Učitelské kvarteto, později nazvané České pěvecké kvarteto. Svojsík v něm zpíval druhý bary ion a byl jeho duší i srdcem. Uspořádali mnoho koncertů, a když sklízeli velké úspěchy i v cizině, ba až v Bulharsku a Turecku, odvážili se r. 1902 na cestu do Ameriky. Stála 320 K, což byla cena lístku do New Yorku — víc na ni mladý učitel Antonín Svojsík neměl. Ostatní si vydělal na koncertech a ještě přivezl peníze domů. obrázek Třetí vpravo Jan Novák, čtvrtý A. B. Svojsík. S touto pěveckou činností souvisí i jeho jméno, jak se vždy podepisoval: A. B. Svojsík. To není Antonín Bohumil, jak jste obyčejně čítávali. Ono B. byla zkratka z pojmenování Benjamínek, jež dostal jako nejmladší člen kvarteta. Ponechal si je a podepisoval se vždy tímto uměleckým jménem A. B. Svojsík. Jeho plné jméno znělo Antonín František, jak je na jeho křestním listě. Za čtyři roky potom, 1905—1906 jelo učitelské kvarteto do Ameriky po druhé a tentokrát bylo celý rok na cestě kolem světa. Br. náčelník si z ní přivezl mnoho uměleckých památek, zvláště z Japonska, o němž uměl on i jeho zvěčnělý ušlechtilý bratr, páter Svojsík, velmi zajímavě vyprávěti. Sám také více než stokráte o Japonsku přednášel a měl soubor krásně kolorovaných diapositivů. Pěvecká činnost přivedla mladého Svojsíka záhy mezi české umělce do Umělecké besedy. Stal se brzy členem a později jednatelem jejího hudebního odboru. V té době i takoví umělci jako Vítězslav Novák a Suk neměli žádnou větší věc vytištěnu, jejich umělecká díla ležela v rukopisech v zásuvkách. Nebyl by to býval Svojsík, aby na tento stav neodpověděl činem. Vyžádal si do začátku 300 K a pustil se do vydávání nových věcí. Vyrostlo z toho veliké dílo. Svým promyšleným činem dal základ Hudební matici, vydavatelskému sdružení při Umělecké besedě, jež postupně vydala všechna velká česká hudební díla a představuje dnes hodnoty milionové. Není divu, že se iniciativní a vytrvalý Svojsík stal brzy jednatelem celé Umělecké besedy. Div je spíše, že jím byl úspěšně přes dvacet let, při veškeré té nadlidské práci ostatní. Jeho překypující energii a živelné touze po tvořivé činnosti nestačilo jedno povolání. Hudbě a zpěvu věnoval se i jako profesor hlavně o prázdninách. Později chodíval též se svými dětmi do obce Karlíka, asi 1 km cesty ze svého letního sídla Lety u Dobřichovic, kde v kostele hrával na varhany a zpíval. Chodil sem do posledka, ještě i o prázdninách, než odejel do Ruska. Zahradní domek v Letech koupil r. 1917 k vůli dětem. V něm trávíval se svojí rodinou prázdniny téměř po 21 let. Zabýval se hodně zahradou, velmi dobře znal květiny a stromy a pečlivě je ošetřoval. Obyčejně každé ráno a večeř zahradu zaléval a přes den v ní stále něco kutil. Při tom míval ležet papírek na stole ve verandě, občas odešel od práce v zahradě, udělal si po¬známku a šel zase dále pracovat. Jinak u sebe míval vždy svůj typický čtverečkovaný notýsek, v němž si drobným písmem, tak charakteristickým, poznamenával hesla, obyčejně jen slovem, nebo kratičkou větičkou, a důležité věci si označil elipsou. Plně spoléhal na svoji znamenitou paměť, jež opravdu byla obdivuhodná. Pamatoval dobře i jména a tváře. V Letech zabýval se br. náčelník přes den hodně zahradou, večer se však zpívalo a hrálo. Jeho choť, paní Julie Svojsíková, krásně hrála na klavír i zpívala a tak se vzájemně při zpěvu doprovázeli. Hudba a zpěv, to byla velká láska br. náčelníka i jeho ušlechtilé choti a jejich nejkrásnější zábava. Snad i to bylo symbolem jejich nade vše krásného rodinného života, že br. náčelník svoji jemnou, milovanou choť poznal na koncertě, jež Pěvecké kvarteto dávalo na Zotíně po svém návratu z cesty kolem světa 13. října 1906. Teprve podzimní zákeřná rána nelítostného osudu přervala roku 1938 tento akord šťastného rodinného života právě ve dnech, kdy všechna česká srdce se chvěla velkou bolestí… Přáli jsme mrtvému, že naší urážky v Mnichově už nezažil. Jednu věc právem vždy považoval br. náčelník v životě člověka za velmi důležitou: Být ve své věci skutečným odborníkem. A on sám jím v oboru tělovýchovy nesporně byl a bedlivě sledoval, co nového v tomto oboru přinášela cizina, aby byl stále dobře informován. Hned po maturitě vstoupil do Sokola. Již v 19 letech se stal náčelníkem jednoty ve Slivenci u Prahy a když se dostal na Smíchov, byl ve svých 23 letech zvolen náčelníkem župy Jungmannovy. V té době uspořádal závody, v nichž uplatnil své názory a jež Otčenáškem a Jindrou Vaníčkem zvlášť byly oceněny. Na Svojsíka vzpomínají všichni — odborníci i jeho žáci — jako na výborného učitele, který dovedl hodinu tělocviku sestavit poutavě a radostnis nevšedním smyslem a postřehem pro krásu, ladnost a rytmus plný života a vzruchu. Jistě k tomu přispívalo jeho velké nadání a vzdělání hudební. Právě proto, že byl na slovo vzatým odborníkem v tělovýchově, který dobře viděl i slabiny tehdejšího jejího provádění a bystře si při tom všímal, jaké směry a nové názory raženy jsou jinde, zvláště ve výchově mládeže, mohl později fakt šťastným způsobem rozřešit tělovýchovu v hnutí skaut-ském. Budoucí vývoj správně předvídal. Svojsík to byl, který vyvedl mládež ze zaprášených, těžkým vzduchem přeplněných tělocvičen do přírody, na palouky a do lesa, Svojsík svlékl mládež do plavek, poslal na celé týdny do táborů, Svojsík propagoval zásadu: mládeži co nejméně nářadí, za to hodně lehké atletiky, růzností, her a rozumného sportu bez honby za rekordy. A když už nářadí, tedy ne ohlazené a vyleštěné, ale překážkové nářadí, jak je dává příroda i s blátivým břehem potoků, drsnými větvemi stromů, kopřivami a bodláky, jak je potřebuje branná výchova. První, kdo upozornil br. náčelníka na skauting, byl inž. Meilbeck. Ten skoro celý život strávil v Anglii. Při jednom svém zájezdu do Čech r. 1911 vyprávěl br. náčelníkovi, že v Anglii vzniklo hnutí, jež je pro mládež mnohem významnější než Sokol. Líčení inženýrovo vyvolalo u br. náčelníka silný zájem, takže si vyžádal od něho stálé informace. Inž. Meilbeck posílal mu výstřižky z anglických novin a poslal mu i Baden-Powellovu knížku „Scouting for boys". Hned o prázdninách r. 1911 jel br. náčelník do Anglier vyhledal si skautské oddíly, chodil s nimi ven a do kluboven na schůzky. Byl nadšen krásou jejich života v přírodě, jejich energickým a přece ušlechtilým vystupováním, opravdovostí, s jakou konali svoji práci a plnili příkazy konání dobra. Sám jednou řekl: „Když jsem poznal tuto soustavu, byl jsem jí přímo očarován. Zejména uchvátil mne problém výchovy v přírodě." Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášf se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě — věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávali hrou, neboť i „život je velká hra". Z této chaty vyšlo čsl. junáctví. MJL Viděl a přesvědčil se již tenkrát, že skauting šťastně rozřešil ideály nejsmělejších reformátorů pedagogických a že zvlášť krásně rozřešil hledisko sociální. Konec léta tohoto roku 1911 ztrávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny „Vorlovny" pod hradem Lipnicí na Českomoravské Vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. V březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu Tím byl skauting v Sokole odmítnut. Svojsík vydal jako první intormační brožuru 1. února 1912 spisek „Český Skaut" a hned začal psát základní knihu o junácké výchově mládeže. Vyžádal si do ní příspěvky našich vynikajících lidí na určitá témata. Mám o těch věcech z vypravování br. náčelníka hodně poznámek, nemohu však o všem psát. Jen aspoň jeden zajímavý rozhovor uvedu, jejž jsem si zaznamenal doslovně. Br. náčelník navštívil s prosbou o příspěvek i profesora Thómayera. Thomayer v jádře souhlasil, ale vyslovil pochyby: „Proč vlastně nejvíc chcete ten skauting, co je v něm hlavní?" „Vychovávat charakter!" „Kolik je Vám let?" „Třicetšest." „To jste ještě mladý, ale starý dost, abyste věděl, že to u nás nepůjde — nenajdete na to lidi. Ale co, mně je už za tejden 60 let — já Vám ten článek napíšu, ale tohle si tam tak trochu dám..." A také dal. Nadšeně uvítal skauting také náš vynikající pedagog univ. prof. Čáda. Když mu Svojsík vyložil podstatu a cíle hnutí, Čáda slíbil veškerou podporu. „To je skvěle udělaný výchovný systém, nic lepšího neznám. To ani není možné, aby to udělat anglický generál. Uvážil jste ale, že to znamená, věnovat tomu život?" „Jsem odhodlán" byla jasná odpověď Svojsíkova. — Čáda slib dodržel a účinně až do konce svého života skauting podporoval. V březnu 1913 přednášel „O velké výchovné hodnotě skautingu" a zhodnotil jej jako ideální výchovu mládeže. Stejně příznivě přijali hnutí Dr. Drtina a Dr. Kramář, který kladl důraz hlavně na výchovu charakteru, stejně jako Svojsík, který sám byl všem junákům zářivým vzorem. Ryzost charakteru byla pro něho vždy první, co u něho rozhodovalo. Nejednou jasně to řekl, že junáctví je zkušebním kamenem charakterů a dějiny junáckého hnutí plně to jednou potvrdí... Přes zimu psal Svojsík „Základy junáctví", uveřejňoval o něm články v novinách a přednášel. Jméno junák pro české skauty navrhoval zem. šk. insp, Fr. Bil ý, který od prvních počátků byl příznivcem tohoto hnutí. Na jaře 1912 U Prokopa r. 1912. konal br. náčelník vycházky hlavně do Prokopského údolí, kde vždy postavili velký zvonový stan a dvě „áčka" a vařili v kotli. První veřejná služba, kterou skauti konali, byla pořadatelská služba při představeních národního divadla V Šárce. V březnu uspořádal Svojsík první kurs pro skautské vůdce v Praze, z něhož vyšlo asi 20 frekventantů. V květnu 1912 vyšly „Základy junáctví", k nimž obálku nakreslil Mikuláš Aleš. Brzy byl br. Svojsík udán u rakouských úřadů, že v Základech není zdůrazněna „Kaisertreu", ba že je vůbec vynechána. Zachránil jej Dr. Kramář a tehdejší místo- držitel kníže Thun. V obrázkovém časopise Českém světě, roč. VIII., sešit 25, z r. 1912 po prvé je u nás uveřejněna fotografie B. Powells s tímto označením: Sir Robert Baden-Powell, moderní reformátor výchovy mládeže — skautingu —, kterou pod jménem junáctví u nás prof. Svojsík v život uvádí. O prázdninách 1912 po prvé br. Svojsík tábořil s oddílem hochů pod hradem Lipnicí. Fotografie této prvé cesty do prvního skautského tábora v Čechách byly svého času vy¬dány tiskem. Br. náčelník má na nich ještě širokou „kumštýřskou" vázanku. Mezi 13 účastníky, kteří táhli po 4 dny 3 q těžkou dvoukolovou káru, naloženou táborovou výbavou, přes 100 km na tábořiště, byl i dlouholetý tajemník Svazu Junáků Skautů a dnešní vedoucí junácké Edice br. Jar. No¬vák. Když začali stavět tábor, přiběhla k panu lesnímu jedna bába z okolí, celá udýchaná: „Pane lesní, na potoce maj cikány. Napočítala jsem jich tam Šestnáct bez ženskejch. Jak- živa jsem takovou partaj neviděla pohromadě." Postavili ha mýtině zvonový stan a do půlkruhu několik jehlanů a dvojáků z rakouských pláten přímo na zem, bez podsad, jež jsou vy¬nálezem o rok pozdějším. Ke studánce a ke sklepu postavili přes potok mostek z tyčkoviny. Všechno, i vaření, si obstarávali sami. Tábor se zdařil, obavy nedůvěřivců byly vyvráceny. Snímky z něho jsou otištěny v brožuře „Den v táboře junáků", jež vyšla r. 1913. Byly tu první přímé zkušenosti ve větším měřítku, a proto v lednu 1913 uspořádal br. Svojsík vůdcovský kurs, z něhož vyšlo 40 účastníků. V květnovém čísle Čes-kého světa r. 1913 uveřejnil br. náčelník 5 fotografií „Hry a cvičení junáků-skautů z družin prof. A. B. Svojsíka v Lesních táborech". (Podle fotografií, jež od br. náčelníka mám, zjišťuji, že jsou to snímky z Prokopského údolí, dělané na vycházkách z jara 1912, na nichž byl i první vůdcovský kurs. — Postupně vzniklo v Praze 19 oddílů, z nichž 13 mělo pak o prázdninách 1913 tábory. Již před tím br. náčelník přednášel v některých místech o skautingu a tak i na venkově vznikaly první oddíly: v Jičíně, Domažlicích, Třebechovicích p. Orebem, Nymburce, a tyto oddíly již také o prázdninách 1913 tábořily. Tábořil jsem s jičínským oddílem ha Potštýně — ty vzpomínky jsou dodnes živé a krásné. V září 1913 uspořádal br. Svojsík první veřejný tábor na Císařském ostrově. Na něm byly již některé stany s dřevěnými podsadami, postelemi, stolkem i policí. Skauti na kamnech z cihel zrobených připravovali cikánskou pečeni a lívance a dávali ochutnat návštěvníkům, aby se maminky nebály pustit hochy tábořit, „že budou mít hlad". Byla tu i první skautská výstavka a truhlářská dílna. Nedůvěra maminek k novému směru výchovy mizela a přihlášek do skautských oddílů rychle přibývalo. Tenkráte to byl velký úspěch! Přesvědčit, že kluk může spát pod stanem v lese a nemusí být za zavřenými okny pod peřinou... Poněvadž Sokol junáctví nepřijal, musel se br. Svojsík starat o jeho samostatnou organisači. Stalo se tak ve formě Skautského odboru při Svazu spolků a přátel pro tělesnou výchovu. Brzy však měl skautský odbor daleko větší agendu nežli celý Svaz a proto br. Svojsík založil na ustavující hro¬madě 15. června 1914 samostatný skautský spolek „Junák — český skaut" po přednášce, kterou měl v Obecném domě 5. května 1914. Prvním starostou byl městský fysik Dr. Čeněk Klika. Scházeli jsme se k schůzím v městském fysikátě na Staré rychtě v Rytířské ulici. Jakó odznak nosili jsme tenkráte kovové trojúhelníky s postavou řeckého atleta a nápisem: Junák — český skaut. Mám dodnes svůj vůdcovský odznak, jejž mně připínal sám br. Svojsík — tehdy vrchní vůdce —, jako nejdražší skautskou památku. Do nejslibnějšího vývoje českého junáctví hned na jeho počátku zasáhla však rušivě světová válka. Br. Svojsík dal skauty k disposici pro účely humánní, hlavně ve službách Červeného kříže, ne však pro účely válečné. Ač ve válce, staral se br. náčelník hned na počátku hnutí i o dívčí skauting. Svolal na 11. ledna 1915 schůzi s programem „Skautská výchova dívčí", na níž založil „Odbor pro dívčí skauting spolku Junák—český skaut". První předsedkyní byla Ďr. Berkovcová. V dubnu 1915 vyšla brožura Dr. Čeňka Kliky, jejímž obsahem byl proslov, který měl Dr. Klika, pražský fysik, jako úvod k Svojsíkově přednášce v květnu 1914. A v tomto roce, ve válce a v rakouské persekuci, odvážil se Svojsík vydávat časopis Junák a udržel jej přes celou válku. Dnes má už 29. ročník a před válkou byl uznáván za nejlepší časopis pro mládež. První číslo Junáka vyšlo 15. ledna 1915 a bylo celé sestaveno z prací junáků samých. Br. Svojsík jé začínal těmito úvodními slovy: „Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kdy jíně zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spolehajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti." Spolupracovníky br. Svojsíka v té době z těch, kteří do¬dnes nepřetržitě pracují, byli vůdcové: Jaroslav Novák, SL Řehák a sestra Koseová. Jeho skauty již tehdy, pokud vím, bratří: VI. Herles, K. Kulhánek, Sláva Bursík, J. Charvát, J. Řeháček, L. Filip, R. Plajner a VI. Wildman. Br. Svojsík sám za první rok činnosti spolku Junák — český skaut přednášel o junácké výchově pětačtyřicetkrát. Na jaře 1915 o Svatodušních svátcích byl v Klamovce v Praze první větší tábor skautský a slavnost ve prospěch Červeného Kříže. Br. náčelník svěřil mně jeho vybudování a praktické vedení jako svému zástupci. Tenkráte nám dost starostí způsobilo umístění a problém táboření dívek. Neboť póprve se tu veřejnosti představil i oddíl skautek, vedený Dr. Berkovcovou, jehož členkami byly i ses. Milčicová á Vlasta Štěpánová (dnes ses. náčelní Koseová). Kdo prožil první světovou válku, ví, jak těžké doby byly již v roce 1916. Neodradily však br. náčelníka, aby se svým 18. oddílem, jehož byl vůdcem, netábořil opět pod Lipnicí asi s 25 skauty. V tomto táboře byl poprvé i Jiří Wolker, v něm napsal svůj krásný skautský deník. Válka zabrzdila vývoj skautingu, avšak neudusila, třebaže jsme my vůdcové oddílů jéden za druhým museli na vojnu a do pole. Br. náčelník byl však s některými z nás ve stálém písemném styku. Od podzima 1915 byl jsem také tři roky ve válce. A vím, že to bude za mnohé, když na tomto místě vděčně poděkují br. Svojsíkóvi, že nás, své skauty, zachránil od mnohého strádání a utrpení tělesného. A zač jsme mu ještě vděčnější, že zásady skautské, jež on nám do srdcí vlo¬žil, nedaly nám klesnout ani tam, kde kalný proud kolem nás strhoval i lidi íntéligéntní. Není druhé výchovy, jež by tak hluboko dovedla zasáhnout v mravní základ charakteru budoucího muže, jako je výchova junácká. Asi 300 skautů se udrželo v Praze přes Válku a ti se na jediné zavolání Svojsíkovo dostavili 28. října 1918 do služby Národního výboru. Můžéme být právem hrdi na četná prohlášení o skautech z té doby, jimiž jim bylo uznáno od nejpovolanějších osob a institucí, že konali svoji službu vzorně, vytrvale a spolehlivě. Byli prvními poštovními poslíčky republiky, doručovali veškerou korespondenci Národního výboru. I první poštovní známky Čsl. Republiky byly známky skautské. Frankovala se jimi v úředním skautském poštovním úřadě při Národním výboru všecka korespondence Národního výboru. Tenkrát bř. Fučík prohlásil Svojsíkovi: Chovají se ti hoši vzorně, odvolám vše, co jsem kdy o skautingu nepříznivého napsal. Národní listy z 29. října 1918 napsaly v obsáhlém článku o práci V Národním výboru v Harrachovském paláci o skautech toto: „... Není lehké sem vníknouti. Malý, pevný řetězec skautů zastaví každého návštěvníka, každého bez výjimky. Musí se legitimovati, říci kdo je, v jáké věci přichází, ke komu. Je-li oprávněn, ochotně je' vpuštěn s pokynem kam, na koho. Kterýkoli hodnostář státní, či vojenský ze včerejška je nucen se tu legifimovati bystrému skautovi. Při tom jde všechno rychle a hladce." Popisována je ještě agenda v přízemí a v prvním poschodí a článek pak pakračuje: „I tady, jako všuder službu strážnou konají skauti, obstarávají posilky, od nejdůležitěj- ších věcí státních až po drobné službičky, jež vyžaduje shon a potřeba tisíce rukou — všecko lze svěřiti s bezpečností těmto bystrým, inteligentním hochům, jejichž horlivost je obdivuhodná a disciplina vzorná. Jejich hlavní vůdce, prof. Svojsík, může na ně býti pyšný!" Tahle pořadatelská služba už nám pak zůstala. Myslím, že bylo málo národních podniků po dlouhá léta, na nichž by naši hoši a děvčata radostně nepomáhali s kázní v srdci a s úsměvem na tváři. Junácká mládež vždy stála podle svého slibu připravena ke službě pro každou dobrou věc. A přece v prvních měsících naší samostatnosti prožil br. Svojsík kruté, zákeřné útoky na svoji osobní čest a na skauting. Bylo mu lidmi, kteří tušili velkou budoucnost skau¬tingu a chtěli jej dostat do svých rukou, záludně a zlomyslně vytýkáno rakušácfví. Stačilo, že dal skauty ve válce do služeb Červeného kříže, že musel jednat velmi obratně, aby je uchránil před rozpuštěním a že jako odpovědný činovník musel konat věci, jež mu byly nařízeny. — Vrátiv se z války, přišel jsem v Praze v prosinci 1918 do období nejprudších útoků podzemních i zjevných, jež vedlo proti němu několik lidí, kteří zklamali jeho důvěru. Znemožňovali mu práci, šeptanými pomluvami podráželi mu nohy. Viděl jsem, jak br. Svojsík tímto zkrucováním fakt trpí, jak těžce nese ohrožení svého díla, jež převedl přes nejhorší úskalí a jemuž se otvírá důležité pole činnosti v nových radostných poměrech. Svojsík znechucen a roztrpčen měl plné právo uspořit si všechnu tu bolest. Sto jiných by to bylo udělalo. Ne však on. Vytrval, nebof jsme se za něho postavili. Tenkrát poprvé jsem bojoval za Svojsíka a za jeho dílo, až jsem rozbil a skoncoval celé to předivo pomluv a podezírání tak, jak zasluhovalo. Přišly však nové starosti. Projevila se neblahá česká povaha, jež individualismus nepodřizuje zájmům celku, dává mu naopak výraz tříštěním sil. A tak vznikly nové, úplně samostatné organisace skautské: Skauti Baden-Powellovi, Psohlavci, Stychovi Skauti socialisti, Skauti DTJ, Děti přírody. Děti svobody, Skauti práce a j. Spolky a společky, která měnily jména a vedení, většina byla bez kázně a bez skutečné skautské činnosti. Br. Svojsík viděl nutnost udělat v tom pořádek a hlavně zamezit, aby se na účet dobré junácké výchovy nepáchaly nepřístojnosti od lidí, kteří o ní neměli ani ponětí, ač stáli v čele některých z těchto spolků. A tyto nepěkné zjevy poškozovaly dobré jméno skautů. Nebylo jeho úmyslem všechny skupiny dostat do spolku Junák -— český skaut. Věděl, že musí počítat s poměry, ačkoliv ideálem jeho byla a zůstala „velká jednotná národní organisace skautská", jak to prohlásil jasně na přednášce; v Obecním domě pražském 20. června 1920. Jeho snahou bylo dostat tyto skupiny alespoň k spolupráci, k vytvoření společného střediska. Navázal styky a jednání, trpělivě a ne¬únavně sledoval svůj cíl. Byl jsem s ním při všech jednáních, dlouho do noci jsme po schůzích ještě spolu chodili v Náplavní ulici, kde bydlel, a diskutovali nebo pracovali v jeho bytě. Někdy přitom býval také br. Jan Novák. Vím, jak; br. náčelníka tato práce vyčerpávala a přece každý den znova, plný energie, s rozhledem a předvídavostí pravého vůdce přišel s notesem nebo papírkem, plným poznámek a všechny nás podělil: „Slávku, to a to, Honzo (to byl br. Jan Novák), od Tebe bych potřeboval to a to, bratře Nováče (to byl br. tajemník), poznamenej si... a ovšem největší díl nechával vždy sobě. Pro dva bylo té práce dost a on ji konal den ode dne, rok po roce, plných 27 let. Hrdina práce, sta^ tečný muž — Bez intrik se neobešlo ani toto zakládání Svazu skautů. Hořko vzpomínat... Konečně po přednáškách br. náčelníka „Za český skauting", které měl v dubnu a v květnu 1919 v Obecním domě pražském, byl v červnu roku 1919 založen Svaz junáků skautů RČS. Br. Svojsík stal se jeho náčelníkem a při všech těch starostech si přidal ještě novou. Věděl, že nutným předpokladem organisačního i věcného úspěchu je časopis, určený činovníkům. Začal vydávat „V ů d c e", zprvu jako odbornou přílohu Skauta-Junáka, později jako časopis samostatný, který má dnes 23. ročník jako „Č i n o v n í k". Kolik článků do něho napsal a kolik nocí proseděl nad korekturami... S těmi mu často pomáhala i jeho obětavá choť. Od 5. ročníku převzal tyto starosti br. místonáčelník Jan Novák. Ten byl od prvních počátků skautingu velkou oporou br. náčelníka, věnoval se však více literární práci, překladům z cizí literatury, psal články a příručky a kritické postřehy a byl velmi dobrým řečníkem. Hned po převratu pokusil se br. náčelník opětovně získat Sokol pro zavedení junácké výchovy v žactvu a v dorostu. Přednášel, psal články, informoval na schůzích a pln naděje, že se tato reforma podaří, pustil se s br. Janem Novákem do nové, obsažné knihy „Základové skauting u", jež byla určena pro výchovu sokolského dorostu. Ovšem, br. Svojsík si nikdy nepředstavoval a nikdy tomu nerozuměl tak, že by stačilo vyjmout několik věcí ze skautské výchovy, na pr. vycházky, orientaci a táboření, přidat je k tělocviku a tím že by skautská výchova byla v Sokole provedena. Br. náčelník vždy mluvil, psal a uvažoval o junácké výchově v Sokole jako o věcném i výchovném celku, z něhož nelze vytrhat jen Části, neboť junáctví je výchova vnitřně záměrně tak skloubená a tak stoustavně navršující ve svém výchovném pásmu, že porušení této souvislosti je jejím znehodnocením. „Základové skautingu", krásné reformní dílo, přinášející nové myšlenky a nový život, byly napsány pro Sokol, zapadly však v něm bez ohlasu. Zůstaly ležet na Br. náčelník A. B. Svojsík a br. místonáčelník Jan Novák. skladě, kupovali je jen skauti. Vyšly r. 1920 s předmluvou br. Jindry Vanička, jemuž se však nepodařilo přesvědčit náčelnictvo ČOS a junáctví v Sokole zavést. Dr. Chalupný už tenkrát vytkl Sokolstvu jako velkou chybu, že odmítlo skauting — již podruhé. Br. náčelník ještě v roce 1922 doufal, že Sokol skauting žavede, a staral se o to. Když však viděl, že je všechno marné a že naopak jsou podnikány v Sokole útoky proti skautingu i na něho, ba že dochází i k potlačování skautingu který vždy ještě vyvedl »ej ze tmy ke světlu. 2e tomu tak bude, věřím pevně Rozmach skautingu přinesl nejvíce práce jemu. Začaly Lesní školy pro výchovu vůdců, župní srazy a slavnosti, venkov jej žádal na přednášky, v ústředí byly starostí hospodářské, jak unést náklad na propagaci, administrativu a písemnosti, starost s vhodnými místnostmi, přišly intervence a jednání s úřady, representační povinnosti, práce a zájezdy do ciziny spojené s členstvím ve světovém výboru skautském, a to vše leželo z největší části na bedrách Svojsíkových, on byl duší všeho. A při tom psal články, zprávy do novin, vydával a redigoval příručky, o všem věděl a prozřetelně řídil práci v ústředí i činnost výchovnou. Nepoznal jsem ve svém životě muže, který by dovedl v časovém rozpětí oněch 24 denních hodin a dnů roku vykonati větší kus práce a s větší houževnatou energií, než to dělal br. Svojsík po dlouhá léta den po dni, rok po roce. Bystrý a pohotový, věděl si rady vždy a ve všem a neznal mezí v práci pro svoje životní dílo — obdivuhodný muži Plným právem nosil zlatý odznak za čin junácký, neboť to je největším hrdinstvím, nést po léta tíhu odpovědnosti a břímě práce přes všechny ústrky a útoky, překážky a ne¬zdary, nepovolit, vytrvat, bojovat za své myšlenky a své dílo v pevné víře, že je to dobrá služba pro mládež milovaného národa Velkým vypjetím sil pro br. náčelníka a pro nás pro všechny byly Tábory slovanských skautů v červenci r. 1931 v Praze v Královské oboře, kdy bylo jíž 15.000 účastníků, z toho 3000 cizinců, a jež trvaly týden. Tyto slavnosti byly důstojnou oslavou dvaceti let československého skautingu. Přípravné práce vyžádaly si několikaměsíčního nadlidského úsilí a duší všeho byl ópět br. Svojsík. Pamatuji se, že jeden z jeho pověstných poznámkových notýsků padl jen ná tyto slavnosti. Tenkráte se všechny župy přičinily tak, že výsledek byl skvělou a radostnou přehlídkou záslužného díla, jež za dvacet let dokázal vytvořit apoštol nového náboženství mládeže, ušlechtilý prof. Svojsík. Všem účastníkům těchto krásných dnů zůstal slavnostní odznak, na němž je relief jeho hlavy, drahou upomínkou. Pohled na čtyřiadvacet ukázkových táborů v parku za výstavištěm, z nichž každý byl jiný, z jiného materialu a odlišné výstavby, byl nezapomenutelný. Tehdy br. náčelník ukázal veřejnosti a úřadům republiky zvlášť přesvědčivě, co dokáže mládež, když je dobře vedena. Od té doby také získal skauting i v úřadech republiky pevnou posici a byl po zásluze oceňován hlavně v těch ministerstvech, jež porozuměla, jakou to má před sebou mládež. Byl jsem velitelem ukázkových táborů, prožil jsem všechno od prvních přípravných počátků až do vybudování táborů a ještě dnes, po odstupu mnoha roků vidím, že do té doby, ani kdy potom nevykonala česká mládež díla většího, než bylo vykonáno na Slovanských táborech skautských v roce 1931. Kdo viděl tehdejší skautskou výstavu, tábory ukázkové a ubytovací a poznal činnost a život v nich, dá mně za pravdu. Byl to triumf Svojsikových ideí, vzrušující obraz mladistvé a strhující krásy tak rozmanité a kypící živelným projevem ducha i dovedné ruky, že jsem nikdy neviděl mládež v projevu mohutnějším a technicky vynalézavějším. Byl to i hospodářský podnik úctyhodných rozměrů a jistě i odvahy, neboť to byla práce s mládeží a finanční obrat byl přes 2 miliony korun, tenkrát! Snad již toto velké vypjetí sil, jež příprava slavností vyžadovala a pak i jiné vážné starosti hospodářské způsobily, že se ukázaly u br. náčelníka poruchy činnosti srdeční, jež vyžadovaly léčení v Poděbradech. Věrný jeho spolupracovník br. místoháčelník Jan Novák také se už necítil zdráv, i jeho srdce zle zlobilo. Statné tělo náčelníkovo a jeho houževnatá energie překonaly však choroby a přišly opět doby jasnější. Přibývalo uznání významu junácké výchovy, ukázalo se, že Svojsík viděl daleko dopředu a radil dobře. Zásluhy jeho oceněny byly čestnou cenou České akademie věd a umění i vysokými řády zahraničními. Junáckých oddílů přibývalo, rostly i úkoly skautingu a práce v ústředí. Nebylo Svojsíkovou vinou, že skauting se ujal s počátku jen ve městech. Svojsík však cítil tento svůj dluh mládeži venkovské a usiloval splatit jej. V jeho hlavě bylo ještě plno plánů a podnětů, jež jsme s ním probírali v rozhovorech po zasedáních náčelnictva, abychom si vytříbili problémy a ujasnili řešení. Rýsovaly se tu otázky velkých oddílů, výchovné jednotky stejného stáří, úzká spolupráce s ostatními organisacemi skautskými a případná reorganisace Svazu a jiné a jiné. A ze všeho vždy vyzařovala jeho pevná víra, že junáctvím můžeme vychovat nový typ mladého českého muže a české ženy, po nichž vlast naše volá jako po své záchraně a naději. Neboť junáctví je školou skutečného života pro všechny ty, kteří vědí, že nemohou spoléhat na nikoho, v mimo sebe a chtějí se uplatnit kvalitou své práce. Z jeho práce měly a budou mít prospěch statisíce české mládeže, jeho zásluhou budou rádi vzpomínat na radostně a účelně prožité mládí. Česká mládež nikdy mu nebude moci být dost vděčna za to, co pro ni vykonal. Však jí také rozuměl, jako nikdo druhý. Celý svůj život prožil mezi ní a to byl krásný úděl jeho života — A pak ještě jéden: Svojsík nejen pracoval, on tvořil, on poznal radost z tvůrčí práce, jež se dařila, radost, již nic nemůže nahradit — Je-li pravdou, že osud určuje pro velké úkoly muže vy¬volené, pak české junáctví našlo svého muže od první chvíle, kdy toto slovo bylo u nás po prvé vysloveno. O prázdninách 16. července 1938 odejel br. Svojsík do Ruska, aby se seznámil s výchovou mládeže ruské, když již výchovu v italské Balile poznal dokonale při svých četných zájezdech do Itálie k rodině své provdané dcery. Chtěl také z vlastního názoru poznat nové směry v ruské tělovýchově a způsob, jakým je organisována. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce, třebaže s velkým sebe¬zapřením a vrátil se, trápen stále velkou žízní, 2. srpna. Za týden ulehl s horečkami a pocitem velké únavy. Přes všechnu lékařskou péči horečky po pěti týdnech nebezpečně stou¬paly na 39.6°. Projevila se otrava streptokokkem. Dne 8. září převezen byl z Dobřichovic do svého pražského bytu a ve středu 14. září do sanatoria v Podolí. Slunce jasně svítilo na jeho horečkou se lesknoucí oči, když naposledy viděl květy a přírodu — lékaři zatím připravovali v pokoji č. 103 novou transfusi krve Marně. Horečky stoupaly, dech se krátil, začínal zápal plic. Zmítán vysokými horečkami, blouznil a volal: „Stojím tu, šedesátiletý člověk, tolik práce..." „Potkáváte chlapce a jeho oči září..." „Rád bych, když mne ale nechtějí pustit 4.." „Snad si to rozmyslí, je to ohromná zodpovědnost, způsobit utrpení tolika liclem . „Já už jsem tak unaven, ale myslím, že náš úkol a naše volání k celému kulturnímu světu pomůže. Děkuji, s Bohem. •.“ „Uvidíte, že takový život v lesích zaujme každého… „Prosím Jana Nováka — z nejtěžších dob, které jsme prožívali…“ „Já jsem zvyklý pracovat, ne koukat…“ „Mládež nechte, ta ať si hlavně pracuje " „Nic neodkládejte, kde máte větší celky, zachovejte je pohromadě… S Bohem…“ „Každý konej dnes svoji povinnost…“ Volal z horeček a byl to program a odkaz — Bojoval statečně, jako celý svůj život. Slunce zalévalo jeho pokoj jasným světlem, zákeřný osud však chystal už svoji smrtící ránu. Dopadla 17. září, v sobotu, v 9 hodin do¬poledne… Majestát Smrti zastavil tep jeho srdce a rozmach křídel jeho ducha. S hrdlem bolestí sevřeným stáli jsme u úmrtního lože a nemohli uvěřit… V neděli dopoledne provázel jsem rodinu k rakvi milovaného Náčelníka, abych se s ním naposledy rozloučil a v tichu síně krematoria nad jeho drahou hlavou přísahal za nás za všechny, že jeho životní dílo neopustíme, s věrnou oddaností o ně pečovat budeme a ze všech svých sil se při¬činíme o jeho rozkvět a ušlechtilé poslání. Pohřeb br. náčelníka od sv. Ludmily via Vinohradech. Chvějící se rukou sejmul jsem s prsou náčelníkových jeho čestné odznaky a na srdce jsem mu položil český granát jako pozdrav drahé české země, jež krůpějím své krve dala ztuh¬nout v ohnivý drahokam vzácné krásy a ušlechtilosti. Draho¬kamem, jiskřícím ohněm nadšení, bylo i srdce náčelníkovo. Ani poslední dlouhý pohled do tváře milovaného učitele a přítele nemohl odvrátiti chvíli nade vše smutnou… Se syny Jiřím a Toníkem zvedáme víko rakve a uzavíráme kovový stan, v němž bude spát svůj věčný sen první český skaut, Velký Náčelník-Zakladatel. — Tři tisíce junáckých srdcí doprovodilo svého náčelníka na památný hřbitov vyšehradský, v jehož posvátné půdě dřímou věčný sen nejlepší synové a dcery českého národa. Br. starosta Dr. Charvát a br. místonáčelník Jan Novák řekli za nás za Všechny, jaká bolest svírala naše duše nad odchodem našeho náčelníka v době pro národ náš tak osudově těžké… b2a34e2d106ad75500864dbfd4c94c4445eb8916 0 96 400 399 2012-11-06T20:42:54Z Stepan 2 '''Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka''' Když jsem se téměř před 10 lety dověděl o skautingu a měl příležitost pozorovati v Anglii jeho účinnou práci a krásné výsledky, řekl jsem si: „Když velcí národové tolik péče věnovali zavedení skautingu jako výchovné soustavy pro mládež, aby ji osvěžili, obrodili, tím spíše jest toho třeba nám, národu malému“. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Tento výchovný systém prošel vítězně celým světem a jsem přesvědčen, že by mohl pro své cíle humánní, pro svou žízeň po pravdě, spravedlnosti a kráse státi se přímo náboženstvím mládeže. V něm utajeno je tolik kouzla vábivého a zas tolik plné těžké pravdy životní, že směle můžeme od něho očekávati, že nám vychová občany nejen tělesně zdatné, ale vyznávající všecky cnosti, jichž souhrn tvoří pravé demokratické občanství. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Idylicky krásné scény ze života skautů v lesích, ušlechtilost, bezvadnost vystupování, opravdovost v každé práci ať duševní ať tělesné, horlivost v konání dobra, energie a čistá, jasná duše zírající z jejich očí nepřipouštějí ani zdání klamu. Toť jsou nepopiratelně skvělé výsledky silné výchovy v přírodě, jež byla mým dávným ideálem. ''Z první stránky Základů junáctví, 1912.'' Jsem jist, že nové skautské generace, které přicházejí vystřídat ty, kdož odcházejí — ať za chlebem nebo do zásvětí k vyšší službě — budou zrovna tak šťastny v našich táborech, právě tak obětavé, statečné a ušlechtilé, jako jejich předchůdci, kteří razili cestu a bojovali o uznání bez únavy, bez oddechu, nezištně, s nasazením inteligence, času i zdraví. ''Valný sjezd 1936.'' Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kde jiné zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spoléhajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho a mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti. ''První řádky Úvodního slova v 1. čísle I. roč. Junáka, jež vyšlo 15. 1. 1915.'' Tímto číslem loučí se s vámi desátý ročník našeho časopisu. V počátcích zběsilé litice válečné rodil se — při poradě ve sklepě prvního starosty českých skautů, pražského fysika Dr. Kliky. Neměl ani minimálních podmínek, dosud nemohli jsme mu věnovati ani desetinu péče, které potřebuje a přece vynikl nad listy dobře situované. Lze o něm právem říci: Jako ten český skauting zrodil se z ryzího idealismu, ve znamení idealismu žije a zvítězí. ''Skaut-Junák, roč. X. 1925.'' Sympatie, jimiž uvítány byly první mé kroky k zavedení skautského hnutí k nám, opravňují k naději, že čeští skauti záhy se stanou novou národní institucí. A plným právem. Jdouc svými cestami, cestami novými, nikomu nebude překážeti, ale všem prospěje. Kéž najde u nás jen přátele! ''Český skaut, 1912.'' Nejradostnější pohled je na bývalé skauty, jak se osvědčují v praktickém životě. ''Zpráva o činnosti za rok 1928/29.'' Každá idea musí projíti zkouškou, než je možno mluviti o tom, zda zvítězí, čili nic. O idei skautské můžeme již dnes říci, aniž bychom si musili vyčítati, že se radujeme předčasně, že zvítězila. ''Obecní dům pražský, 1920.'' Nesmíme viděti účel a cíl skautingu v tom, měří-li nějaká odznaková stužka 5 nebo 10 cm, nebo nosí-li se nad kapsou nebo pod kapsou. V jednotě kroje, pozdravů, vystupování manifestuje se jednota myšlení, nazírání světového, vyjadřuje se světové skautské bratrství. Bolestně dotýká se nás příliš horlivý zájem některých našich stoupenců o tyto vnější stránky skautingu. Jednoho je však potřebí: aby nad veškerým konáním naším vznášel se pravý skautský duch, který vše oživuje a oplodňuje. V tom duchu, který nám svítí a nás hřeje, ať se vyžije český skauting! ''Vůdce, roč. I., 1919.'' Bezpočtu bývalých skautů přiznalo mi, že skauting naučil je konání povinností, stal se jim nevysychajícím pramenem agilnosti, nejbezpečnějším štítem v boji životním. ''Valný sjezd 1928.'' Skauting, toť život nový, silný, čistý a krásný. V tom, jak tvoří a formuje duši mládeže, jak ji činí schopnou poctivého, činorodého života, je jeho síla, jeho oprávnění. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Druhá věc podstatné důležitosti jest sociálně naprosto spravedlivý rys celého hnutí, které je do krajnosti demokratické, co do vnitřního jednání i vnějších forem. Sociálně jsou si skauti naprosto rovni, spí v témže stanu, na téže zemi, zabývají se touž prací, nosí stejný oblek, jedí tutéž stravu, jednají spolu po bratrsku, rovný s rovným, co chvíli druh na druha odkázán. Chceme usilovně, aby skauting byl pro všechny. Nejen pro studenty, i pro mládež obchodů, kanceláří a dílen. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Po celý svůj život řídil jsem se zásadou poznati vše nejen ze zpráv, knih, dopisů a vzkazů, ale především z vlastního názoru. Za tím účelem toulal jsem se po světě a získal tak mnohé zkušenosti, které jsem uplatnil při zakládání československého skautingu. ''Na Lysé Hoře 1937.'' Dnes, kdy vývoj věcí dal skautskému programu a metodám v celém rozsahu za pravdu, vidíme, jak skauting je plundrován, bere se z něho všechno možné, co mládež zaujme, ale úplně nepovšimnuta zůstává soustavná výchova charakteru, konání povinnosti, tuhá škola skautské služby. ''Slezský almanach 1938.'' Před sto léty byl to hlavně tělocvik, kultura těla, antická zdatnost, které byly vůdčími hvězdami. Tentokráte je to hlavně návrat k přírodě, návrat k vlastní duši a vše, co s sebou přinášejí: sebevýchova, výchova vzájemná, výchova prací a k práci, služba národu, vlasti, každému bližnímu a zase s náležitým zřetelem k brannosti. A k tomu přistupuje ještě v nerozlučném svazku kolektivní pospolitost, naprostá rovnost všech jednotlivců i národů na podkladě bratrství. ''Valný sjezd 1922.'' Víme dobře, že jsme průkopníky, ale tím závažněji svou práci chápeme, tím upřímněji za ní stojíme, tím věrněji ji konáme. A budeme-li se scházeti zase znovu za deset let, tu mnohého z nás tu pohřešíme. Jednoho však nepohřešíme nikdy skvělého ducha skautského, který je nezmarný, který nestárne, nešediví, neumírá. V něm skauting žije, v něm trvá, v něm roste. ''Valný sjezd 1922.'' Je naší povinností aspoň letmo si povšimnouti poměru skautingu k moderním proudům výchovným. Kdyby pedagogické kruhy věnovaly našemu hnutí větší pozornost a dobraly se až k samým kořenům jeho, pak by poznaly, že skauting vyřešil všechny podstatné složky nové výchovy dávno před tím, než se na veřejnost přišlo s oněmi reformami. Je to činná škola a stejně všechny nové discipliny obsahuje skauting v sobě hned od svého počátku a všechny jsou jeho podstatnými složkami. Tak je to občanská výchova, ruční práce výchovné, žákovská samospráva i tělesná výchova, v níž skauting hned od prvopočátku opustil zaprášené tělocvičny a nářaďový tělocvik, dosti často bezduše prováděný, a dal dítěti slunce, vzduch, vodu. ''Valný sjezd 1928.'' Jak by se mnohá maminka podivila svému jedináčkovi, vidouc ho konati práci, o které se jí nikdy ani nezdálo, že by ji mohl konati. Ne vždy práce sama je tu účelem, ale prostředkem vštípiti mládeži vědomí, že žádná poctivá práce není ponižující, je-li třeba se jí chopiti. A to věděti, zvláště u nás, hodně potřebujeme. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Je přední zásadou skautingu, že skaut má se snažiti opatřiti si vše potřebné sám. Tím roste v praktičnosti, v činném chápání života, v spoléhání na sebe a na svou sílu. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Kde hoch má najíti příležitost, aby ukojil svou vrozenou touhu po samočinnosti, dobrodružnosti, po životě romantickém? Jen v přírodě obnoví své síly, povznese svou mysl. A je to právě skauting, který volá k mládeži: „Ven do přírody!“ Ve skautingu soustředěny jsou všechny možnosti a prvky, které hoví touhám chlapeckým po tom, aby mládí, které žije, bylo radostné, šťastné a pro budoucí život užitečné. Ať městský nebo venkovský hoch, každý najde ve skautingu své. ''Základové skautingu, 1920.'' Život ve volné přírodě je školou pravé mužnosti. Zušlechťuje člověka, budí v něm statečnost, neodvislost, lásku k pravdě, důvěru ve vlastní sílu. V přírodě naučí se každý ceniti přátelství a milovati rodnou hroudu. V přírodě pozná pravou podstatu a závažnost práce tvrdé, poctivé, naučí se strádati, odpírati si pohodlí i požitky. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor buď zařízen tak, aby skýtal účastníkům jisté pohodlí. My ovšem máme na mysli ono pohodlí, které si skaut dobyl vlastním přičiněním a svou prací. Není to pohodlí vykoupené penězi, ale námahou, pílí, důvtipem a mozoly. Pak má teprve tu pravou chuť, pak v prostém pohodlí skautského tábora nalezneme radostnou rozkoš pobytu ve volné přírodě. ''Základové skautingu, 1920.'' Našim některým táborům je na škodu, že se vzdalují nezbytného zdravého primitivismu. Není místa ve skautském táboře pro pohodlí připravené řemeslníky nebo kuchařkami. I svoje zábavy udržme ve skautském tónu! Napodobení různých revuí a trampiad kazí jen vkus a svéráz československých táborů. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Táboření bývá nazýváno korunou skautingu a mnozí neinformovaní táboření a skautování považují za totožné. My vidíme nejvyšší význam skautské výchovy jinde, ale nelze popříti, že táboření je nejmocnějším jejím prostředkem. V táboře může hoch učiniti nejvíce pro své zdokonalení, tam cítí se nejvíce skautem, tam je nejšťastnější. V táboře získává všestranně tělo i duch, vůle i charakter. A v tom právě tkví hluboký význam táboření ve skautské výchově. ''Základové skautingu, 1920.'' Pobytu v přírodě, vyplněného skautskou činností, nikdo a nic vám nenahradí. Útěk skautův do přírody je jen návratem, návratem do nejdražší naší domoviny, kde jedině můžeme slyšeti mocný puls velkého Života s jeho uzdravující a vše obnovující mocí. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1932.'' Tvrdím, že hoch musí si hráti. Myslíme-li, že je to správné, a přejeme si toho, začneme hráti sami. Vedoucí má rád hráti, má cele se oddati této veliké hře, má úplně býti ovládnut duchem, který oživuje skauting a má sám říditi hru. Nesmí mysliti, že se tím snižuje; musí se dívati na náš program očima mladého hocha. Nemyslete, že klesnete před nimi u vážnosti, učiníte-li tak, naopak, snížíte-li se k nim, stanete se jejich opravdovými vychovateli, jimiž chcete býti. ''Vůdce, roč. VII. 1927.'' Prázdninové tábory jsou však nemenší zkouškou i pro jejich vůdce. Mnoho rozvahy, obětavosti, taktu a režisérského talentu je třeba k řízení tábora, aby mládež sama vedla si v něm způsobem nejlepším. Mnoho zklamání a ztracené víry v ideály připraví mládeži ten, jemuž se v táboře nedaří, jenž není povolaným vůdcem, vytouženým vzorem. ''Skaut Junák, roč. XXIII. 1936.'' Dívka v lese, se sekyrou v ruce, podrážející stromy, stavící své chaty, radící se za večera u táborového ohně a konající noční hlídky byla hotovou revolucí i v moderním názoru na ženu, ale obraz ten se vžil a s ostatním programem skautským, hlubokým vlivem našeho slibu a zákona, se školou skautské služby a vzájemné výchovy dal moderní době typ zušlechtěné dívčí bytosti, zdatné mravně i tělesně, statečné a se zdravým názorem na život i své poslání v rodině a společnosti. Tyto cesty a úkoly ve výchově ženy nejsou jen věcí naší organisace, ale zájmem a prospěchem celého národa. ''Skaut Junák, roč. XXI. 1934.'' Bylo nám sedmnáct let, kdy po prvé šli jsme (br. náčelník mluví tu o br. místonáčelníkovi Janu Novákovi) spolu do světa. Sedm neděl vlasteneckého putování pěšky po Čechách, Moravě, Slovensku, Tatrách a Uhrách. Jak jsme sehnali prostředky na cestu, dnes už těžko vykládat, ale vím, že denně bylo nutno odříci si dvouhaléřové housky v přestávce školní a než přejíti most Palackého, raději stokrát běželi jsme až na most Karlův, jen když přibyly dva haléře k cestovnímu fondu. ''Skaut-Junák, roč. XIV. 1927.'' Naučte se v přírodě pravé statečnosti. Srdce bojácné nikdy plně nepochopí krás a radostí přírody, ani života. ''Skaut Junák, roč. XX. 1933.'' Správná výživa mládeže v táborech je podstatným součinitelem celé soustavy táboření, má-li míti blahodárný vliv na člověka a býti zdraví jeho na prospěch. ''Základové skautingu, 1920.'' Spořádaný vzhled tábora je nejpříznivějším doporučením táborníků. Kdo se nedovede podříditi pořádku v táboře, nestane se do nejdelší smrti skautem. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor, kde mládež nestřídá se ve všech oborech prací, nehraje denně skautských her a nevytvoří si typického táborového života, nezasluhuje názvu tábora skautského. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Vždy musí býti někdo, kdo rozkazuje a někdo, kdo poslouchá. Jinak nikdy nebude postaven dům, sestrojen parní stroj, v život uveden skautský oddíl. Nikdo nemůže rozkazovati, kdo se nenaučil poslouchati. Jen kdo prakticky se naučil poslouchat rozkazů, dovede sám dobře a účelně rozkazovati. Ten však, kdo rozkazy dává, musí míti plnou důvěru poslouchajících i jejich vážnost. Ať tvoji hoši vidí, že jsi skaut a ne břídil. Nedej rozkaz, který sis nepromyslil. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor bez vzorné kázně, bez kázně dobrovolné, ale naprosté, je mlýnem bez vody a nemá valných výsledků. ''Základy junáctví, 1912.'' Až pak vžije se myšlenka junácká u nás, až přejde nám v krev, až čety junáků vzrostou v tisíce, pak snad uskuteční se ta krásná vidina, tak vzácné a čarovné krásy, že oči zavíráme, když o ní přemýšlíme. ''Z poslední stránky Základů junáctví, 1912.'' Mládí je samo o sobě krásou, nad přírodu a mládí nic ve světě není krásnějšího a radostnějšího. Šťasten, kdo pochopí duši mládeže a přilne k ní opravdovou láskou! ''Skaut-Junák, roč. X. 1924'' Východiskem výchovné činnosti skautingu je práce. A to napřed praxe a pak theorie, tedy postup empirický. Učí zručnosti, čímž práci ulehčuje. Práci zvyká a to i práci nepříjemné. Učí ji správně oceňovati, a to zejména práci tělesnou. Nabádá pracovati radostně, dobrovolně, s kázní a s pochopením užitku z práce. Skauting činí z práce mravní povinnost k společnosti. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Protože k slibu nelze nikoho nutiti a vynucený slib nemá mravní hodnoty, vyplývá z toho, že skautské hnutí organisuje jen tu mládež, která se dobrovolně zavazuje ke konání skautských povinností. Tato dobrovolnost v účasti na skautském hnutí je právě zárukou úspěchu, neboť vytrvá jen ten, kdo dobrovolně přijaté závazky učiní si mravní povinností. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Při schůzkách panuje nejširší svoboda. Sebevýchova a výchova vzájemná působí tu znamenitě. Zvláště vliv, jímž působí druh na druha, je ve skautingu nesmírný a nedocenitelný. Společný život vyvíjí se tu způsobem přirozeným a vůdce oddílu dbá, aby neklesl na duchamorné spolkaření. Dobře vedené naše oddíly jsou vzorem samosprávy mládeže, jsou malé, demokratické republiky, kde vůdce je pouze zárukou, kontrolou, strážcem myšlenky. Jinak jednají hoši úplně samostatně. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vůdce učí skautskou mládež všímati si všech událostí veřejných, vede ji k činné účasti při nich a vštěpuje jí přesvědčení, že i nejmenší chlapec nebo dívka může značně prospěti velikému našemu dílu národnímu. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Nejednou byl jsem již dotazován, dle čeho posuzuji vyspělost skautského oddílu, co při něm hodnotím nejvýše. Odpověď je nasnadě: Je to bratrský, skautský duch, horlivost v konání povinností a ve skautské službě, charakter jako základ osobní i občanské statečnosti. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Jen důsledná programová práce, ten celý skautský systém správně prováděný dá nám oddanou mládež a vychová nadšené a obětavé vůdce. Ve skautské praxi je celá budoucnost skautingu, naše cesta k cíli, naše spása. ''V Duchcově, v září 1930.'' U nás je dosti výchovy knižní, papírové všude, kam se podíváme, ať tedy aspoň ve skautingu je výchova životná. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Vlastenectví, láska k vlasti jest oheň: jenom někteří jsou uhlím a dřívím, které oheň živí; mnozí se při ohni tom jen ohřívají. Proto pravý vlastenec více z lásky pro svůj národ jedná, nežli o této lásce mluví. Žádný skaut nebude vlastencem planým, ale jeho láska k vlasti jeviti se bude v jeho skutcích. ''Základové skautingu, 1920.'' Naším svatým Palladiem je naše státní vlajka. Je soustředěním národní úcty, oživujícím bodem, v němž se sjednocují naše veškeré krásné cíle, veškeré naše ušlechtilé city. Myšlenky milionů hlav, city milionů srdcí ji naplňují a posvěcují. Naši skauti měli povždy k státní vlajce krásný poměr. S opravdovým podivem přihlížívali venkované, že skauti, pobíhající po celý den po táboře v plavkách, oblékají se do bezvadného úboru, když vztyčují na stožáru svou vlajku. S úctou k vlajce nechť vychovává skauting i nadále hodnoty mravní, aby malý národ náš v samém srdci Evropy dobyl si jména národa gentlemanů, obránců pravdy, národní hrdosti a pravé lidskosti. K nitru skauta povždy nechť vlajka naše mluví slovy národního básníka: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!“ ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934'' Skauting je obrodné hnutí mládeže. Touží po obrodě těla, ducha i mravů. A po této poslední především. Skauting není jen tělovýchovou, jen sportem, je to výchova člověka celého po všech stránkách jeho bytí, starajíc se o povznesení kultury ducha, srdce i těla v pravdě, právu i kráse. Rozdílu v pojmech názorů, „skauting“ a „junáctví“ pro nás není a v obou slovech je nám obsažena myšlenka celá. Skauting je hnutí vysloveně národní a skauting československý při veškerém absorbování prvků organisace světové je čistě náš, je typicky český. Idea demokracie jest také ideou skautského hnutí, při čemž intensivní výchovou se stará, aby se uplatnily v této ideji stejně ideály kulturní, politické a sociální. Na podkladě stejných zákonů a stejných mravních zásad učí tříditi lidi ne podle toho, co mají nebo co představují, ale jací jsou. Je však nejen hlasatelem, nýbrž i praktickým vykonavatelem opravdového sociálního pokroku a soužití mládeže veškerých vrstev není nikde tak dokonalé, jako ve skautingu. ''Valný sjezd 1926.'' Vy, pane presidente, jenž po celý život vysoko třímal jste v ruce bílý prapor pravdy a humanity, jenž stal jste se ještě na prahu kmetského věku novými velikými činy nejskvělejším vzorem českého skauta, junáka, prokázal jste nám tolik lásky, že postavil jste se nám v čelo. Již tato skutečnost je důkazem, že naše cesta je dobrá a správná. Vlajka, kterou jsme dnes obdrželi z Vašich rukou, stává se nám posvátnou zástavou, je novým posvěcením našich snah, je zpečetěním našich slibů. ''Z řeči k panu presidentovi Masarykovi 9. V. 1920.'' Bylo by velikou chybou mluviti o výchově národa a pracovati jen pro mládež měst a při tom pomíjeti venkov, kde je základ celého národa, odkud čerpají města stále novou, svěží krev a energii. Neptej se mne, co může venkovan ze skautingu potřebovat, ale řekni mi, co pro něho není. Proto díky vám, bratři a sestry, kteří nesete skautské ideje i mládeži menších měst a vísek. Jste průkopníky velikých úkolů dalších, které na nás doléhají a jež nelze déle odkládati. ''Vůdce, ročník VI. 1925.'' Našemu skautingu úcty dobyla jen houževnatá práce a tuhý boj, když byl ohrožován necharakterními lidmi zevně i uvnitř. Jen stateční jednotlivci jej zachránili, jen energičtí obránci jej udržují a zaručují jeho mravně obrodný charakter. Mýlil by se, kdo myslí, že výchovy k statečnosti je potřebí jen pro válku. Statečnosti je mnohem více třeba pro mír, pro všední denní život. Ve válce je to železná nutnost, ba jistá otrlost a fatalismus, které někdy pomáhají vytvářet hrdiny. V denním životě je tím více třeba statečnosti, čím častěji pozorujeme, že vítězí vypočítavost a špatnost. V tom smyslu jde skauting správnou cestou a charakter plný účinné statečnosti je mu cílem nejvyšším, tělesná a duševní síla a zdraví největší jeho krásou a bohatstvím. ''Sraz v Plzni 1930.'' Skautskému vůdci lze odpustiti tu neb onu znalost neb dovednost, doplní je při dobré vůli brzo cestou empirickou, nemožno však mu odpustiti ryzost charakteru. Vliv vůdce na povahu svěřence je nesmírný! ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vyvolal jsem v život novou instituci, dal jí heslo, zákon a ideje, pracoval teoreticky i prakticky, čímž vzal jsem na sebe velikou odpovědnost za nějakých dvě stě tisíc mládeže, které prošly skautingem, i za veškeré vlivy, které skauting vykonal na všechny obory výchovy u nás, školou počínaje a životem dospělých konče. Výsledky i doba dávají mi za pravdu, že viděl jsem správně, že pracoval jsem účelně a s úspěchem. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Vedle těchto zjevů příznivých, jež svědčí o lásce k mládeži, o příchylnosti k hnutí, o energii a chuti k práci časem objevily se úchylky od původních zámyslů, rysy méně sympatické, snahy neplodné a pracovní energií přímo plýtváno na věci liché, bezcenné, často i bez věcného a morálního podkladu. Dospěli jsme namnoze k hluchému spolkaření, které hoví povahám, jež si rády o všem podebatují a jimž pak na čin už nezbude času ani energie, odchýlili jsme se od čistých studnic praxe k zahnívajícím vodám planého theoretisování, nezralého rozumářství, škatulkářského systemisování a zbytečného formalismu. Ne spolek, oddíl je živý nerv skautského organismu. Nebudete-li účelně pracovati v oddílech, máte papírovou theorii místo výchovné praxe. ''Junák, roč. IV. z května 1918.'' Často třeba i hochu nebo děvčeti zrodí se v hlavě myšlenka originální, každý může se uplatniti vhodným návrhem. Nikdo není tak malý a nepatrný, aby z jeho hlavy nemohla vytrysknouti jiskra, která vzbudí oheň v myslích druhů a tak dá vznik počinu, na který může vskutku původce jeho být hrdý. ''Skaut-Junák, roč. XVII. 1931.'' Jedním z hlavních příkazů skautského života je snášenlivost. Je vlastností inteligenta, nadaného opravdovou kulturou srdce — a takový má být každý skaut, že dovede uhájiti svých zásad, ale takovou formou, která citů jiného neporaní! Mírností odzbrojíte obyčejně i zarputilého protivníka, neboť nic neimponuje více než důslednost, klidná noblesa. Skaut ovšem nezaměňuje uhlazenost s hladkostí jednání. Jako má statečnost svou karikaturu v hrubosti, typické to vlastnosti zbabělců, tak pravá noblesa nalezla svou karikaturu v hadí hladkosti, kterou se maskuje nedostatek rytířského ducha. ''Skaut-Junák, roč. XXIV, 1937.'' Brániti se musíme dnes výchově k drzosti. Věda, odborníci, lidé zkušení, jejich úsudek, to vše bývalo ničím — a právo rozhodovati často osobovali si lidé bez rozhledu, bez zkušeností, ale za to s notnou dávkou terorismu. Tam by to chtěl také skauting přivésti? Tento proud nutno bezpodmínečné zastavit! ''Junák, roč. IV. 1918.'' Bratři a sestry! Hlásám vám od počátku svatý příkaz mluviti a hájiti pravdu. Kdo byl veřejně činným a prožil poctivě svůj život, poví Vám, že to patří k úkolům nejtěžším. Zavíří-li kdy opět kol nás podobná smršť pomluv, nedejte se uchvátiti hněvem, bolestí ani strachem, pro skauta je jen jedna cesta, brániti neochvějně a statečně Pravdu, třeba proti všem. ''Skaut-junák, roč. XX. 1933.'' Zhoubný je vliv vůdců bez pevného charakteru, neboť zanechává neblahé důsledky pro celý pozdější život. ''Valný sjezd 1934.'' S lidskými chybami musí počítati každý, i ten, kdo má lidí nadbytek a dobře je platí, ale skautský idealismus nikdy se nesmíří s prospěcháři a lidmi nespolehlivými, z nichž na konec jsou škůdci svých svěřenců i celé organisace. Jen pracovníci věci naprosto oddaní a charakterní nesli dosud pokrok našeho hnutí a dovedli je k morálnímu vítězství. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Nebojím se, když mládež vidí pravdu, ideu těžce zápasit, toť část naší skautské výchovy, ale nesmí vidět své vůdce oháněti se nejskvělejšími hesly, při tom však pravdu bezohledně šlapat; mládež nemá trvale vidět vítězit lež, podvod, odměňování nepoctivosti, neboť na povahy morálně slabší byl by tento vliv zhoubný. ''Vůdce, roč. I. 1920.'' Slevíme-li kdekoli z vysokého mravního základu, který vytvořil náš skautský slib a zákon, octne se skauting československý na scestí. Odešli by dobří lidé a záhy byl by československý skauting v rukou sobců, prospěchářů a nevraživců, jimž vlastní prospěch jde nad zájmy mládeže i národa. ''Vůdce, roč. V. 1925.'' Tuším však značné nebezpečí, jež naše počínání ohrožuje. Skauting je život sám v malém a v něm jako v zrcadle obrážejí se všechny necnosti veřejného života našeho. Budou-li skauti jako takoví jednati bezcharakterně, navyknou-li si bez ostychu páchati křivdu, zvyknou mravní otrlosti a budou jednati v životě dalším rovněž bezcharakterně. Nepomohou nám tu přednášky, řeči ani knihy — skauting vychovává životem. Nečiní-li tak, pak pouhé mluvení o charakternosti, vlastenectví apod. může jen stupňovati špatnost jedince, který se jimi ohání. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění a zájem o stát, ale vychovati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí hesla, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, tuhé výchovy prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosažení soustředil skauting své nejlepší síly. ''Vůdce; roč. XIII. 1932.'' Sledoval jsem sta a sta vychovanců našeho skautingu, z nichž skoro po čtvrt století trvání této instituce právě jako v cizině stali se v našem životě muži vynikajícího postavení. A vždy při tomto pozorování hřálo mne blaživé vědomí, že byl to právě skauting, jenž jim dal základy k tomu, čím nyní jsou a že to sami bez výhrady přiznávají. ''Vůdce, roč. XIV. 1933.'' Přikládá-li se jedinečný a mimořádný význam otázce, jaké osobnosti mají býti vyslány jako zástupci lidu do parlamentu, měl by býti věnován nemenší zřetel otázce, jaké osobnosti informují tiskem naši veřejnost, působí na její smýšlení a ji vychovávají. Pro výchovu lidu není dnes mocnějšího prostředku nad tisk, není také většího nebezpečí, když se zvrhne v pravý opak. Nezastírejme, když chyby jsou, neříkejme, že není korupce, mravního úpadku a neodpovědnosti v životních otázkách národa, když tomu tak je, nelžeme sobě ani jiným, ale pracujeme o nápravu. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Není ani třeba, ani zdrávo býti škarohlídem. Vždyť skaut je vždy optimistou, úsměv jasní jeho líce i v nejobtížnějších situacích. I my byli již tolikrát za svého trvání v situaci, která se zdála beznadějnou, ale vždy jsme vyšli zdraví, ale zpravidla i posílení a semknuti. Příčina? Myslím, že proto, že jsme byli vždy sví, že jsme se snažili, aby naše hnutí bylo pro všecky. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Nechceme vyčítat, kdo z mládeže československé jest vždy na místě, ať jde o službu národní, nebo dobročinnou. Jsou to naši skauti, bývají nejen první, ale i nejvytrvalejší a často při práci zcela sami, jako by pro ostatní mládež stačila hesla a prapory a pochvaly v novinách s prominutím zásluh. ''Na župním srazu v Ml. Boleslavi 1935.'' Ve světě, ve vlasti je dosti místa pro všechny. Zejména v dnešní době je tolik možnosti se uplatniti, tolik míst, kde možno se učiniti prospěšným, užitečným. Ale u nás každý chce zaujmouti místo ne vedle, ale zrovna to, na kterém už jiný pracuje. A byť třeba úspěšně pracoval, práce jeho se sníží, pohaní, on sám je osobně urážen, od práce odpuzován, ve snaze znechucován. Pak se divme, že tolik vzácných lidí veřejné práce se straní a přenechává ji lidem prostředním, kteří však mají dobrou vyřídilku, drzé čelo a široké lokty. ''Junák, roč. V. 1919.'' Lze se smířiti s největším nepřítelem, nelze však odpustiti příteli, bratru, který zrazuje. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Nesmíme nikdy zapomínati své povinnosti k tradici ani své odpovědnosti k těm, kdož přicházejí po nás. Uprostřed těchto závazků je umístěna rovnováha našeho mravního chtění, těžiště veškerého našeho bytí. Schopnosti intelektuální, zdatnost technická a vědomosti nabyté vzděláváním buďte nám, skautům, jen pomocníky, postavenými do služeb vysokého mravního zákona! Toť jedna z cest naší politické výchovy, naše škola budoucích občanů pro očistu veřejného života. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Malicherní domýšlivci! Vše, co činí, vše, co provozují, je tak skvělá, tak výborná věc, že jim v opojení vědomí sláva stoupá do hlavy. Ale přijde těžký, hořký život a ten železnou pěstí rozbíjí, co se dvacetiletému zdá na výsost dokonalé. Ve třiceti letech poznávají, že jest se jim ještě asi dvěma nebo třem věcem přiučiti. Ve čtyřiceti vidí, co všechno šlo kolem nich, a oni toho ve své povýšenosti nepozorovali a snaží se pochopiti. V padesáti pak počínají se učiti, dospívají k přesvědčení, jak málo učinili pro sebe i pro jiné. Šťastni, kteří k tomu aspoň v tomto věku dospěli! ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Nebylo již dávno smutnějšího pocitu ve světě, než odpor, který se nás všech zmocňoval při zprávách, o pálení knih v Německu. Nacionalismus, který zapomněl svého poslání a své kulturní idee v Německu, stává se nejzuřivějším fanatismem, který srovnávati se středověkem, znamenalo by urážku této doby. Bylo třeba, aby Němci znovu připomínali, že jde o příslušníky národa, jehož těžký kulturní podpatek s hrůznou germánskou důkladností vytiskl se do katedrály remešské a fresek Tiepolových? ''Skaut-Junák, roč. XX. 1933.'' V zimě se nám naskýtá nejvhodnější příležitost projeviti svoji úctu ke krásné knize. Opouštějíce nyní častěji otevřenou knihu Přírody, otvírejme hojně a často stránky oněch knih, jež nám podává moudrost a duch, budující na tisíciletích kultury. Čím více se věnujeme cenným knihám, přátelům nejvěrnějším a nejskromnějším, tím lépe naučíme se čísti nejen v oné veliké knize Přírody, nýbrž i v srdcích svých bližních a ve svých srdcích vlastních. ''Skaut-Junák, roč. XX. 1933.'' Po celý život řídil jsem se francouzskou sentencí, kterou jako mladík jsem slyšel od staršího bratra: „Inteligence pozná se podle toho, jak kdo snáší odchylné mínění.“ Dovésti diskutovati s protivníkem vysokou úrovní, věcně a upřímně, je průkaz vlastní duševní sily a charakterové dokonalosti. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Je třeba zachytiti mládež venkova, kde skauting našel dosud malého porozumění. Mnoho by v té věci mohlo prospěti učitelstvo, které málo si všímá, že vedle školy pracuje souběžně instituce, která je jí doplňkem a podporou. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Navykl-li si hoch bystrému pozorování a správnému usuzování, získal schopnost veliké důležitosti pro celý život i význačný rys vyvíjejícího se charakteru. ''Základy junáctví, 1912.'' Na mravní stránku klademe hlavní důraz, ona je ve skautingu kamenem úhelným. Všechna mravnost, kterou skauting v sobě soustřeďuje a která z něho žhavé paprsky v srdce mládeže vyzařuje, shrnuta je v zákon skautského desatera. ''Základové skautingu, 1920.'' Naprostá čestnost je na místě také při hře. Podlé je dosáhnouti vítězství podvodem. ''Základové skautingu, 1920,'' Neboj se pokušení a neutíkej před ním. Vesluješ-li, nekonáš tak vždy jen po proudu, protože je to lehké, ale i proti proudu, protože to stojí námahu a práci, kterou sílíš, rosteš. ''Základové skautingu, 1920.'' Skautské desatero — deset zrn klíčivých. Tvé srdce buď půdou úrodnou. Špatný skaut, který zná zákon a neplní jej. ''Základové skautingu, 1920.'' Patřím celoživotní prací k řešitelům a zastáncům sportů. Jsem oprávněn také varovati před úpadkovými zjevy ve sportu poslední doby. V sezoně není pondělka, aby noviny nepřinášely zpráv o těžkých zraněních při kopané. Většina sportů a závodů již svým charakterem přináší jisté risiko, zde však jde o způsob hry, kde mizí ráz hry a nastupuje surový boj, kde je každý prostředek dobrý, jen když poškodí protivníka. Ne fair hra, ale zřejmá snaha nenápadně přerazit nohu, oddělat dobrého hráče a pak „vyhrát“ — ne pro čest a radost, ale obyčejně pro zisk. To platí o kopané, ale který obor sportu zůstal v poslední době úplně ušetřen úpadku? Skauti! Kde se projevuje takovýto sportovní duch, není místa pro vás. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1932.'' Přijde-li mladík jako footbalista, nosí jej na ramenou, zahrnou potleskem i penězi, skauta, jdoucího s heslem bratrské lásky a služby nikdo nevidí. Jinde všude výhody, protekce, odměny, náhrady v různé formě — u nás jen oběti a místo odměn často záškodnictví. A přec řady naše rostou rok od roku a nabývají půdy. ''Skaut-Junák, roč. XI. 1926.'' Od prvních dnů skautingu učím vás, bratři a sestry, abyste nechodili netečně kol bídy lidské. Pravého skauta poznáme nejlépe podle toho, jak se snaží konati dobro. A nikoho nelze zprostiti této povinnosti. ''Skaut Junák roč. XI. 1926.'' Radostné chvíle korunujeme, jako vždy činí praví skauti, šlechetným činem. Strašlivá tragedie odehrává se v bratrském národě ruském, kam vždy zírali jsme s nadějemi, odkud čerpali jsme důvěru v dobách poroby, v tom Rusku, jehož miliony synů krvácelo za věc slovanskou. Dnes statisíce dětí hyne na Rusi smrtí nejstrašnější; čeští skauti, přispějte jim! Ani na chvíli skaut nezapomíná svaté povinnosti konati dobro a Náčelnictvo Svazu uložilo vám povinnost, aby každý z vlastních prostředků věnoval nejméně 2 kg potravin, po případě částku 10 Kč k tomuto účelu. Kdo jsi nemajetný, vyprosíš tento dar od svých příbuzných, obchodníků, od lidí zámožnějších, nikdo z vás se však nevyhni této povinnosti. ''Skaut-Junák, roč. VIII. 1922.'' Je v dobré paměti, čím pronikl v překotném ruchu života skauting, jak v cizině tak i u nás. Byly to záslužné činy, dobré skutky a služby, které konali skauti všude a ochotně na rozdíl od ostatní mládeže, která stála tu nečinně a netečně. ''Při dvacetiletí skautingu v Jičíně, 1932.'' Jako rytíři za dob Rolandových šli do boje za Boha, vlast a konali dobro, tak snaží se opravdoví skauti plniti svůj slib denního dobrého skutku a nehledají troubadourů a minnesängrů, kteří opěvovali jejich činy. A je jich do tisíců — těch skautů i dobrých skutků — od význačných činů celého junáctva, oddílu a družin, od činů velikého významu pro národ a stát až po drobnou úsluhu člověku i zvířeti. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Poprvé na skautské službě. Nevlídné pohledy kolemjdoucích a drsná slova proti pouliční žebrotě i proti skautům, ačkoliv právě skauti nikdy nesbírají pro sebe, ba ani pro své chudé druhy. Snad k ničemu na světě není třeba tolik duševní síly! Je po službě. „Bratře vůdče, je třeba, aby skauti konali také takovéto trapné služby?“ „Hlavu i srdce většiny lidí ohlušují denní problémy, proto nevidí bídy a zla, neuvědomují si svých povinností, jiní jich nekonají, nebo se ostýchají, neodhodlají se k činu. Jako přemůžeš nemilý pocit a skočíš do ledové vody, tak se musíš učit přemáhat ostych, jinak mnohý významný skutek tvého života nebyl by vykonán. I ta pouliční služba je důležitým článkem skautské školy pro celý tvůj budoucí život.“ ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Děkuji všem vůdcům a vůdkyním, jichž obrovské práce si nanejvýš cením a pro něž nemám dosti výstižných slov, abych mohl říci, co v nich má naše hnutí a jakou zárukou zdaru veškeré práce naší jsou, právě oni, kteří sami sobě někdy zdají se nepatrnými, ale kteří jsou z nejpevnějších sloupků naší organisace. Na nich závisí zdar našeho hnutí, bez jejich práce nic nejsme. Toho buďte, sestry a bratři, vždy pamětlivi! ''Valný sjezd 1932.'' Denně vidím důkazy, že skautingu ujaly se ruce pilné, hlavy jasné a srdce šlechetná a vytvořily mravní základ, jenž vzdoruje všem pokusům o rozklad našich řad. Ale buďte vždy na střehu, neboť ničeho se v dnešní době tak nezneužívá, jako důvěřivosti mládí. ''Valný sjezd 1932.'' Prospěch skautingu toho vyžaduje, aby byli pro práci získáni dospělí, bez nichž stavíme stále jen více méně náhodně. Oni mohou se státi základním elementem pro organisaci, co mladí odcházejí za studiem a povoláním. Mnoho by tu mohli prospěti Old skauti, kdyby dovedli pochopiti pravý smysl svého bytí. ''Hlavní stan 1925.'' Úkolem každého z vás je držeti pevně heslo: Jednou skautem - navždy skautem. Nositelem, hlasatelem, obětavým a statečným bojovníkem pro vznešenou skautskou ideu. ''Skaut-Junák, roč. XIII. 1926.'' Často vzpomenu oddílu švédských skautů, kteří byli našimi sousedy na loňském Jamboree v Londýně. Rukávy dokonalých těch hochů byly plny odznaků odborných zkoušek, každý výkon svědčil o všestrannosti jejich výcviku. A u nás stále tak malé procento skautů prvotřídních a zkoušky odborné vzácností. ''Skaut-Junák, roč. VII. 1921.'' Každý skaut nemůže ovšem se státi vůdcem oddílu, nepřehlížíme ani, že mladí lidé, kteří zakládají svou samostatnou existenci a vlastní rodinný krb, podstupují v dnešních dobách těžký boj, ale jakmile je to možno, mají věnovati své síly naší idei a každý skaut bez výjimky měl by navždy zůstati ve svazku skautského bratrství a odvděčiti se jednou za to, co mu dal skauting. ''Skaut-Junák, roč. XVI. 1930.'' Mým ideálem je - hlásal jsem jej otevřeně vždy a musím znovu a znovu hlásat — velká jednotná národní organisace skautská. Jen taková organisace je v zájmu blaha mládeže a nejsnáze splní všechny požadavky. To je prospěch jediný, za kterým jdu, jiného neznám. ''Vůdce, roč. I. 1920.'' Jen dospělí staví hráze a dělí mládež, která k sobě instinktivně lne. Studenti i dělnická mládež žije u nás ve shodě přímo idylické, ba v lásce, neboť jediná, ušlechtilá idea je pojí. ''Skaut-Junák, roč. VII. 1921.'' Nesnižoval jsem nikdy práci jiných a zvláště Sokola a ostatních vážných organisací tělovýchovných, ale dnešní situace samostatného našeho státu i zájem mládeže žádají naléhavě, abychom k dosavadním připojili prostředky a cesty nové. ''Branný sraz v Jičíně 1937.'' Skauting za svůj zušlechťující vliv na duši mládeže a její výkonnost více děkuje svým metodám, působení výchovy vzájemné a vlastní v družinách pracovní organisace, kterou mládeži buduje, než pouhém výběru vhodných nauk, cvičení a her. ''Branný sraz v Jičíně 1937.'' V těchto dnech vešel jsem do vlaku a nepozorován vyslechl jsem našeho skautíka, asi třináctiletého, vracejícího se z tábora. Cestující z celého vagonu kupili se kol něho a naslouchali jeho živému líčení táborových ohňů, prací, cvičení a her. Smáli se jeho potížím kuchařským, obdivovali, jak ruce studenta ztuhli jako dlaně tovaryše kovářského a div neslzeli, když líčil strasti letošního deštivého, chladného počasí, zvláště při nočních hlídkách. Lepší propagace skautingu jsem neslyšel. Z hocha přímo sálalo zdraví, odvaha, chuť k životu, překypoval plány a dobrými úmysly, jako člověk, vracející se do vlasti po dlouhém, činorodém životě v cizině. ''Skaut Junák, roč. XI. 1926.'' Skauting je jako strom, zasazený v útlém mládí do srdce člověka. Roste a mohutní s jeho vzrůstem, zapouští kořeny stále hlouběji do celé jeho bytosti, a plody, jež přináší, jsou rok od roku dokonalejší a hodnotnější. Není možno, aby ten, kdo se stal jedenkrát skautem opravdovým, stanul na této cestě, věčně vedoucí vzhůru. Skauting, jeho mohutná, sugestivní a vše ovládající idea jde s ním do všech bojů životních, přenáší se s ním do jakýchkoliv situací, aby tam vykonával svůj blahodárný, poslušnost vymáhající vliv. A zde stojíme před skautingem dospělých. Jeho cesty půjdou vždy za nekompromisním a důsledným vývojem na prospěch všeho, co přináší lidstvu nové hodnoty, nové statky a novou krásu. ''Skaut-Junák, roč. XXII. 1935.'' Skautská přísaha má slib služby vlasti na prvém místě. Má to svůj hluboký význam pro veškeren život skautův. Povznesen nad ohledy osobní a stranické, kráčí skaut přes překážky cestami neúnavné služby a oběti ve prospěch svého národa a státu. Jest si dobře vědom, že bez služby vlasti nebyl by skautem a byl by ztracen i pro práci veškerého lidstva. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Viktor Dyk našim skautům napsal báseň na skautské heslo — buď připraven! A v té píše: „Po světě širém roztroušeny rovy nepřipravených.“ Být připraven — toť stále ještě nezbytná cesta pro národ i pro ty, kteří nechtějí umírat nadarmo. Jsme vděční těm, kdo zasloužili se o národ odvrácením válečného nebezpečí, ale jestli někdy selže vše, nezapomeňme: My dnes jsme tu na čas, ale národ má být na věky. ''Skaut-Junák, roč. XXII. 1935.'' Skauting je dokonalou brannou výchovou přirozenou, nenásilnou, otužováním, cvičením a zvykem žíti soběstačně v přírodě, tábořením, řemeslnými pracemi, zejména však výchovou mravní, zvykem konati službou obětavé lásky k vlasti, smyslem pro povinnost, výchovou všech občanských ctností. Branná výchova skýtá u nás podnes smutný obraz. U nás nastal obrat ve smýšlení teprve úplným vítězstvím Hitlera a nedávno byli to sovětští žurnalisté, kteří nám zahřměli do duše „Srazte každého, kdo vám bude mluvit proti brannosti!“ A učinili konec velebení švejkovin, jimiž byl národ dobrých čtrnácte let ukolébáván v bezstarostnost o nejvyšší povinnost státní — obrany jeho svobody. ''Hlavní stan 1935.'' Nic nespojuje ideálněji oba směry — snahy po míru a přípravu k obraně vlasti — než skauting. Nikdo víc nepotřebuje skautingu v Evropě, nežli náš stát. ''Hlavní stan 1935.'' Šli jsme jen svou cestou a často proti proudu. Šli jsme odhodlaně a důsledně se svou mládeží za pevným cílem a neslevili ani v nejmenším. Dnes máme zadostučinění. Zásluhu o to, že jsme v intencích Tyršových my první dali našemu svobodnému státu úplnou, moderní brannou výchovu mládeže, nedejte si vzíti nikdy a od nikoho! ''Valný sjezd 1936.'' Nová doba, jež svítá naší československé vlasti, jistě nezastihne nás nepřipraveny! ''Junák, roč. IV, v květnu 1918.'' Mládeži československá! Po dobu dvaceti století, od dob antických nebylo výchovy tak harmonické a pro tebe vhodnější, než je skauting. Je to organisace, která je opravdu tvoje, je to hnutí mravně výchovné, které ideálně spojuje výchovu hluboké citovosti i průbojné energie nezbytné pro praktický život, kde svůj nezkažený smysl pro pravdu a boj za právo zvykneš si statečně hájiti a uváděti v soulad s evangeliem lásky. Prožívej léta svého mládí v družinách československého junáctva, půjdeš tak za hlasem nejpřednějších vědců a státníků našeho národa s Masarykem a Benešem v čele. ''V Praze, 6. prosince 1937.'' Skautingu přiznává se jako hlavní zásluha, že učinil největší psychologický pokrok všech věků, objeviv chlapce — bytost odsouzenou při svém vývoji k pasivitě. Ale nejen že objevil tvora neznámého, ale skauting ukázal, že mu rozumí, ať hoch mluví anglicky, čínsky, rusky nebo bečuánsky a že jej umí vésti, aby se stal lepším člověkem a základem dokonalejšího lidstva v budoucnosti. ''Skaut junák, roč. XXIV. 1937.'' Klid a rozvaha i v hodině nejtěžší! Skauti a skautky! Od světové války, kdy na bojištích celého světa rozhodovalo se o budoucnosti našeho národa, nebylo pro nás doby tak vážné jako v posledních dnech. Nebezpečí útoku vojenského, nejistota o vlivech na dohodování s naší menšinou německou, rozvášněná kampaň předvolební, sensační zprávy ustrašenců i provokatéru — to vše se spojilo, aby učinilo situaci krajně kritickou. Svaz náš nevydal zvláštních pokynů, nebylo jich třeba. Úřady samosprávné, státní i vojenské vědí, že jste nejen ochotni, ale i skautským výcvikem připraveni konati povinnost. Kde bylo třeba, přiložili jste již ruku k dílu. Čsl. skauting neměl dob váhání, ale důsledně připravoval ke službě státu, učil pozorovati a posuzovati lidi i události, prakticky vedl vás k statečnosti, účelné práci a službě, proto vím, že nepodlehnete panice, ale každý postavíte se okamžitě na místo vykázané a v konání služby nedáte se nikým předstihnouti. ''V Praze, 25. května 1937.'' Všichni víme, že budoucnost je chmurná. Na nás, zdá se, ženou se mraky od severu a snad i s jiných stran. A tu vzpomínám na báseň starého německého básníka, úmyslně básníka německého, který po vylíčení zimní bouře v přírodě radostně vola: „Es muss doch Frühling werden!“ A vzpomeňme i slov národního básníka, Dyka, která vyvřela ve vězení jako láva z jeho srdce, krví rozbouřeného: „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš!“ Tak mocně volá k nám hlasem země, a my mu nasloucháme. Vlast je to nejdražší, co máme, jí věnujeme vše, jí platí naše služba až do obětování života. To je skautský slib, naše skautská přísaha, skautská víra v pravdu, spravedlnost a nesmrtelnost ideálů. ''Poslední projev náčelníkův. Valný sjezd 1938.'' 26237effbb793ec57d8e1b3ae070d7841522ec90 399 371 2012-11-06T20:40:21Z Stepan 2 '''Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka''' Když jsem se téměř před 10 lety dověděl o skautingu a měl příležitost pozorovati v Anglii jeho účinnou práci a krásné výsledky, řekl jsem si: „Když velcí národové tolik péče věnovali zavedení skautingu jako výchovné soustavy pro mládež, aby ji osvěžili, obrodili, tím spíše jest toho třeba nám, národu malému“. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Tento výchovný systém prošel vítězně celým světem a jsem přesvědčen, že by mohl pro své cíle humánní, pro svou žízeň po pravdě, spravedlnosti a kráse státi se přímo náboženstvím mládeže. V něm utajeno je tolik kouzla vábivého a zas tolik plné těžké pravdy životní, že směle můžeme od něho očekávati, že nám vychová občany nejen tělesně zdatné, ale vyznávající všecky cnosti, jichž souhrn tvoří pravé demokratické občanství. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Idylicky krásné scény ze života skautů v lesích, ušlechtilost, bezvadnost vystupování, opravdovost v každé práci ať duševní ať tělesné, horlivost v konání dobra, energie a čistá, jasná duše zírající z jejich očí nepřipouštějí ani zdání klamu. Toť jsou nepopiratelně skvělé výsledky silné výchovy v přírodě, jež byla mým dávným ideálem. ''Z první stránky Základů junáctví, 1912.'' Jsem jist, že nové skautské generace, které přicházejí vystřídat ty, kdož odcházejí — ať za chlebem nebo do zásvětí k vyšší službě — budou zrovna tak šťastny v našich táborech, právě tak obětavé, statečné a ušlechtilé, jako jejich předchůdci, kteří razili cestu a bojovali o uznání bez únavy, bez oddechu, nezištně, s nasazením inteligence, času i zdraví. ''Valný sjezd 1936.'' Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kde jiné zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spoléhajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho a mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti. ''První řádky Úvodního slova v 1. čísle I. roč. Junáka, jež vyšlo 15. 1. 1915.'' Tímto číslem loučí se s vámi desátý ročník našeho časopisu. V počátcích zběsilé litice válečné rodil se — při poradě ve sklepě prvního starosty českých skautů, pražského fysika Dr. Kliky. Neměl ani minimálních podmínek, dosud nemohli jsme mu věnovati ani desetinu péče, které potřebuje a přece vynikl nad listy dobře situované. Lze o něm právem říci: Jako ten český skauting zrodil se z ryzího idealismu, ve znamení idealismu žije a zvítězí. ''Skaut-Junák, roč. X. 1925.'' Sympatie, jimiž uvítány byly první mé kroky k zavedení skautského hnutí k nám, opravňují k naději, že čeští skauti záhy se stanou novou národní institucí. A plným právem. Jdouc svými cestami, cestami novými, nikomu nebude překážeti, ale všem prospěje. Kéž najde u nás jen přátele! ''Český skaut, 1912.'' Nejradostnější pohled je na bývalé skauty, jak se osvědčují v praktickém životě. ''Zpráva o činnosti za rok 1928/29.'' Každá idea musí projíti zkouškou, než je možno mluviti o tom, zda zvítězí, čili nic. O idei skautské můžeme již dnes říci, aniž bychom si musili vyčítati, že se radujeme předčasně, že zvítězila. ''Obecní dům pražský, 1920.'' Nesmíme viděti účel a cíl skautingu v tom, měří-li nějaká odznaková stužka 5 nebo 10 cm, nebo nosí-li se nad kapsou nebo pod kapsou. V jednotě kroje, pozdravů, vystupování manifestuje se jednota myšlení, nazírání světového, vyjadřuje se světové skautské bratrství. Bolestně dotýká se nás příliš horlivý zájem některých našich stoupenců o tyto vnější stránky skautingu. Jednoho je však potřebí: aby nad veškerým konáním naším vznášel se pravý skautský duch, který vše oživuje a oplodňuje. V tom duchu, který nám svítí a nás hřeje, ať se vyžije český skauting! ''Vůdce, roč. I., 1919.'' Bezpočtu bývalých skautů přiznalo mi, že skauting naučil je konání povinností, stal se jim nevysychajícím pramenem agilnosti, nejbezpečnějším štítem v boji životním. ''Valný sjezd 1928.'' Skauting, toť život nový, silný, čistý a krásný. V tom, jak tvoří a formuje duši mládeže, jak ji činí schopnou poctivého, činorodého života, je jeho síla, jeho oprávnění. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Druhá věc podstatné důležitosti jest sociálně naprosto spravedlivý rys celého hnutí, které je do krajnosti demokratické, co do vnitřního jednání i vnějších forem. Sociálně jsou si skauti naprosto rovni, spí v témže stanu, na téže zemi, zabývají se touž prací, nosí stejný oblek, jedí tutéž stravu, jednají spolu po bratrsku, rovný s rovným, co chvíli druh na druha odkázán. Chceme usilovně, aby skauting byl pro všechny. Nejen pro studenty, i pro mládež obchodů, kanceláří a dílen. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Po celý svůj život řídil jsem se zásadou poznati vše nejen ze zpráv, knih, dopisů a vzkazů, ale především z vlastního názoru. Za tím účelem toulal jsem se po světě a získal tak mnohé zkušenosti, které jsem uplatnil při zakládání československého skautingu. ''Na Lysé Hoře 1937.'' Dnes, kdy vývoj věcí dal skautskému programu a metodám v celém rozsahu za pravdu, vidíme, jak skauting je plundrován, bere se z něho všechno možné, co mládež zaujme, ale úplně nepovšimnuta zůstává soustavná výchova charakteru, konání povinnosti, tuhá škola skautské služby. ''Slezský almanach 1938.'' Před sto léty byl to hlavně tělocvik, kultura těla, antická zdatnost, které byly vůdčími hvězdami. Tentokráte je to hlavně návrat k přírodě, návrat k vlastní duši a vše, co s sebou přinášejí: sebevýchova, výchova vzájemná, výchova prací a k práci, služba národu, vlasti, každému bližnímu a zase s náležitým zřetelem k brannosti. A k tomu přistupuje ještě v nerozlučném svazku kolektivní pospolitost, naprostá rovnost všech jednotlivců i národů na podkladě bratrství. ''Valný sjezd 1922.'' Víme dobře, že jsme průkopníky, ale tím závažněji svou práci chápeme, tím upřímněji za ní stojíme, tím věrněji ji konáme. A budeme-li se scházeti zase znovu za deset let, tu mnohého z nás tu pohřešíme. Jednoho však nepohřešíme nikdy skvělého ducha skautského, který je nezmarný, který nestárne, nešediví, neumírá. V něm skauting žije, v něm trvá, v něm roste. ''Valný sjezd 1922.'' Je naší povinností aspoň letmo si povšimnouti poměru skautingu k moderním proudům výchovným. Kdyby pedagogické kruhy věnovaly našemu hnutí větší pozornost a dobraly se až k samým kořenům jeho, pak by poznaly, že skauting vyřešil všechny podstatné složky nové výchovy dávno před tím, než se na veřejnost přišlo s oněmi reformami. Je to činná škola a stejně všechny nové discipliny obsahuje skauting v sobě hned od svého počátku a všechny jsou jeho podstatnými složkami. Tak je to občanská výchova, ruční práce výchovné, žákovská samospráva i tělesná výchova, v níž skauting hned od prvopočátku opustil zaprášené tělocvičny a nářaďový tělocvik, dosti často bezduše prováděný, a dal dítěti slunce, vzduch, vodu. ''Valný sjezd 1928.'' Jak by se mnohá maminka podivila svému jedináčkovi, vidouc ho konati práci, o které se jí nikdy ani nezdálo, že by ji mohl konati. Ne vždy práce sama je tu účelem, ale prostředkem vštípiti mládeži vědomí, že žádná poctivá práce není ponižující, je-li třeba se jí chopiti. A to věděti, zvláště u nás, hodně potřebujeme. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Je přední zásadou skautingu, že skaut má se snažiti opatřiti si vše potřebné sám. Tím roste v praktičnosti, v činném chápání života, v spoléhání na sebe a na svou sílu. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Kde hoch má najíti příležitost, aby ukojil svou vrozenou touhu po samočinnosti, dobrodružnosti, po životě romantickém? Jen v přírodě obnoví své síly, povznese svou mysl. A je to právě skauting, který volá k mládeži: „Ven do přírody!“ Ve skautingu soustředěny jsou všechny možnosti a prvky, které hoví touhám chlapeckým po tom, aby mládí, které žije, bylo radostné, šťastné a pro budoucí život užitečné. Ať městský nebo venkovský hoch, každý najde ve skautingu své. ''Základové skautingu, 1920.'' Život ve volné přírodě je školou pravé mužnosti. Zušlechťuje člověka, budí v něm statečnost, neodvislost, lásku k pravdě, důvěru ve vlastní sílu. V přírodě naučí se každý ceniti přátelství a milovati rodnou hroudu. V přírodě pozná pravou podstatu a závažnost práce tvrdé, poctivé, naučí se strádati, odpírati si pohodlí i požitky. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor buď zařízen tak, aby skýtal účastníkům jisté pohodlí. My ovšem máme na mysli ono pohodlí, které si skaut dobyl vlastním přičiněním a svou prací. Není to pohodlí vykoupené penězi, ale námahou, pílí, důvtipem a mozoly. Pak má teprve tu pravou chuť, pak v prostém pohodlí skautského tábora nalezneme radostnou rozkoš pobytu ve volné přírodě. ''Základové skautingu, 1920.'' Našim některým táborům je na škodu, že se vzdalují nezbytného zdravého primitivismu. Není místa ve skautském táboře pro pohodlí připravené řemeslníky nebo kuchařkami. I svoje zábavy udržme ve skautském tónu! Napodobení různých revuí a trampiad kazí jen vkus a svéráz československých táborů. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Táboření bývá nazýváno korunou skautingu a mnozí neinformovaní táboření a skautování považují za totožné. My vidíme nejvyšší význam skautské výchovy jinde, ale nelze popříti, že táboření je nejmocnějším jejím prostředkem. V táboře může hoch učiniti nejvíce pro své zdokonalení, tam cítí se nejvíce skautem, tam je nejšťastnější. V táboře získává všestranně tělo i duch, vůle i charakter. A v tom právě tkví hluboký význam táboření ve skautské výchově. ''Základové skautingu, 1920.'' Pobytu v přírodě, vyplněného skautskou činností, nikdo a nic vám nenahradí. Útěk skautův do přírody je jen návratem, návratem do nejdražší naší domoviny, kde jedině můžeme slyšeti mocný puls velkého Života s jeho uzdravující a vše obnovující mocí. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1932.'' Tvrdím, že hoch musí si hráti. Myslíme-li, že je to správné, a přejeme si toho, začneme hráti sami. Vedoucí má rád hráti, má cele se oddati této veliké hře, má úplně býti ovládnut duchem, který oživuje skauting a má sám říditi hru. Nesmí mysliti, že se tím snižuje; musí se dívati na náš program očima mladého hocha. Nemyslete, že klesnete před nimi u vážnosti, učiníte-li tak, naopak, snížíte-li se k nim, stanete se jejich opravdovými vychovateli, jimiž chcete býti. ''Vůdce, roč. VII. 1927.'' Prázdninové tábory jsou však nemenší zkouškou i pro jejich vůdce. Mnoho rozvahy, obětavosti, taktu a režisérského talentu je třeba k řízení tábora, aby mládež sama vedla si v něm způsobem nejlepším. Mnoho zklamání a ztracené víry v ideály připraví mládeži ten, jemuž se v táboře nedaří, jenž není povolaným vůdcem, vytouženým vzorem. ''Skaut Junák, roč. XXIII. 1936.'' Dívka v lese, se sekyrou v ruce, podrážející stromy, stavící své chaty, radící se za večera u táborového ohně a konající noční hlídky byla hotovou revolucí i v moderním názoru na ženu, ale obraz ten se vžil a s ostatním programem skautským, hlubokým vlivem našeho slibu a zákona, se školou skautské služby a vzájemné výchovy dal moderní době typ zušlechtěné dívčí bytosti, zdatné mravně i tělesně, statečné a se zdravým názorem na život i své poslání v rodině a společnosti. Tyto cesty a úkoly ve výchově ženy nejsou jen věcí naší organisace, ale zájmem a prospěchem celého národa. ''Skaut Junák, roč. XXI. 1934.'' Bylo nám sedmnáct let, kdy po prvé šli jsme (br. náčelník mluví tu o br. místonáčelníkovi Janu Novákovi) spolu do světa. Sedm neděl vlasteneckého putování pěšky po Čechách, Moravě, Slovensku, Tatrách a Uhrách. Jak jsme sehnali prostředky na cestu, dnes už těžko vykládat, ale vím, že denně bylo nutno odříci si dvouhaléřové housky v přestávce školní a než přejíti most Palackého, raději stokrát běželi jsme až na most Karlův, jen když přibyly dva haléře k cestovnímu fondu. ''Skaut-Junák, roč. XIV. 1927.'' Naučte se v přírodě pravé statečnosti. Srdce bojácné nikdy plně nepochopí krás a radostí přírody, ani života. ''Skaut Junák, roč. XX. 1933.'' Správná výživa mládeže v táborech je podstatným součinitelem celé soustavy táboření, má-li míti blahodárný vliv na člověka a býti zdraví jeho na prospěch. ''Základové skautingu, 1920.'' Spořádaný vzhled tábora je nejpříznivějším doporučením táborníků. Kdo se nedovede podříditi pořádku v táboře, nestane se do nejdelší smrti skautem. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor, kde mládež nestřídá se ve všech oborech prací, nehraje denně skautských her a nevytvoří si typického táborového života, nezasluhuje názvu tábora skautského. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Vždy musí býti někdo, kdo rozkazuje a někdo, kdo poslouchá. Jinak nikdy nebude postaven dům, sestrojen parní stroj, v život uveden skautský oddíl. Nikdo nemůže rozkazovati, kdo se nenaučil poslouchati. Jen kdo prakticky se naučil poslouchat rozkazů, dovede sám dobře a účelně rozkazovati. Ten však, kdo rozkazy dává, musí míti plnou důvěru poslouchajících i jejich vážnost. Ať tvoji hoši vidí, že jsi skaut a ne břídil. Nedej rozkaz, který sis nepromyslil. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor bez vzorné kázně, bez kázně dobrovolné, ale naprosté, je mlýnem bez vody a nemá valných výsledků. ''Základy junáctví, 1912.'' Až pak vžije se myšlenka junácká u nás, až přejde nám v krev, až čety junáků vzrostou v tisíce, pak snad uskuteční se ta krásná vidina, tak vzácné a čarovné krásy, že oči zavíráme, když o ní přemýšlíme. ''Z poslední stránky Základů junáctví, 1912.'' Mládí je samo o sobě krásou, nad přírodu a mládí nic ve světě není krásnějšího a radostnějšího. Šťasten, kdo pochopí duši mládeže a přilne k ní opravdovou láskou! ''Skaut-Junák, roč. X. 1924'' Východiskem výchovné činnosti skautingu je práce. A to napřed praxe a pak theorie, tedy postup empirický. Učí zručnosti, čímž práci ulehčuje. Práci zvyká a to i práci nepříjemné. Učí ji správně oceňovati, a to zejména práci tělesnou. Nabádá pracovati radostně, dobrovolně, s kázní a s pochopením užitku z práce. Skauting činí z práce mravní povinnost k společnosti. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Protože k slibu nelze nikoho nutiti a vynucený slib nemá mravní hodnoty, vyplývá z toho, že skautské hnutí organisuje jen tu mládež, která se dobrovolně zavazuje ke konání skautských povinností. Tato dobrovolnost v účasti na skautském hnutí je právě zárukou úspěchu, neboť vytrvá jen ten, kdo dobrovolně přijaté závazky učiní si mravní povinností. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Při schůzkách panuje nejširší svoboda. Sebevýchova a výchova vzájemná působí tu znamenitě. Zvláště vliv, jímž působí druh na druha, je ve skautingu nesmírný a nedocenitelný. Společný život vyvíjí se tu způsobem přirozeným a vůdce oddílu dbá, aby neklesl na duchamorné spolkaření. Dobře vedené naše oddíly jsou vzorem samosprávy mládeže, jsou malé, demokratické republiky, kde vůdce je pouze zárukou, kontrolou, strážcem myšlenky. Jinak jednají hoši úplně samostatně. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vůdce učí skautskou mládež všímati si všech událostí veřejných, vede ji k činné účasti při nich a vštěpuje jí přesvědčení, že i nejmenší chlapec nebo dívka může značně prospěti velikému našemu dílu národnímu. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Nejednou byl jsem již dotazován, dle čeho posuzuji vyspělost skautského oddílu, co při něm hodnotím nejvýše. Odpověď je nasnadě: Je to bratrský, skautský duch, horlivost v konání povinností a ve skautské službě, charakter jako základ osobní i občanské statečnosti. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Jen důsledná programová práce, ten celý skautský systém správně prováděný dá nám oddanou mládež a vychová nadšené a obětavé vůdce. Ve skautské praxi je celá budoucnost skautingu, naše cesta k cíli, naše spása. ''V Duchcově, v září 1930.'' U nás je dosti výchovy knižní, papírové všude, kam se podíváme, ať tedy aspoň ve skautingu je výchova životná. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Vlastenectví, láska k vlasti jest oheň: jenom někteří jsou uhlím a dřívím, které oheň živí; mnozí se při ohni tom jen ohřívají. Proto pravý vlastenec více z lásky pro svůj národ jedná, nežli o této lásce mluví. Žádný skaut nebude vlastencem planým, ale jeho láska k vlasti jeviti se bude v jeho skutcích. ''Základové skautingu, 1920.'' Naším svatým Palladiem je naše státní vlajka. Je soustředěním národní úcty, oživujícím bodem, v němž se sjednocují naše veškeré krásné cíle, veškeré naše ušlechtilé city. Myšlenky milionů hlav, city milionů srdcí ji naplňují a posvěcují. Naši skauti měli povždy k státní vlajce krásný poměr. S opravdovým podivem přihlížívali venkované, že skauti, pobíhající po celý den po táboře v plavkách, oblékají se do bezvadného úboru, když vztyčují na stožáru svou vlajku. S úctou k vlajce nechť vychovává skauting i nadále hodnoty mravní, aby malý národ náš v samém srdci Evropy dobyl si jména národa gentlemanů, obránců pravdy, národní hrdosti a pravé lidskosti. K nitru skauta povždy nechť vlajka naše mluví slovy národního básníka: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!“ ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934'' Skauting je obrodné hnutí mládeže. Touží po obrodě těla, ducha i mravů. A po této poslední především. Skauting není jen tělovýchovou, jen sportem, je to výchova člověka celého po všech stránkách jeho bytí, starajíc se o povznesení kultury ducha, srdce i těla v pravdě, právu i kráse. Rozdílu v pojmech názorů, „skauting“ a „junáctví“ pro nás není a v obou slovech je nám obsažena myšlenka celá. Skauting je hnutí vysloveně národní a skauting československý při veškerém absorbování prvků organisace světové je čistě náš, je typicky český. Idea demokracie jest také ideou skautského hnutí, při čemž intensivní výchovou se stará, aby se uplatnily v této ideji stejně ideály kulturní, politické a sociální. Na podkladě stejných zákonů a stejných mravních zásad učí tříditi lidi ne podle toho, co mají nebo co představují, ale jací jsou. Je však nejen hlasatelem, nýbrž i praktickým vykonavatelem opravdového sociálního pokroku a soužití mládeže veškerých vrstev není nikde tak dokonalé, jako ve skautingu. ''Valný sjezd 1926.'' Vy, pane presidente, jenž po celý život vysoko třímal jste v ruce bílý prapor pravdy a humanity, jenž stal jste se ještě na prahu kmetského věku novými velikými činy nejskvělejším vzorem českého skauta, junáka, prokázal jste nám tolik lásky, že postavil jste se nám v čelo. Již tato skutečnost je důkazem, že naše cesta je dobrá a správná. Vlajka, kterou jsme dnes obdrželi z Vašich rukou, stává se nám posvátnou zástavou, je novým posvěcením našich snah, je zpečetěním našich slibů. ''Z řeči k panu presidentovi Masarykovi 9. V. 1920.'' Bylo by velikou chybou mluviti o výchově národa a pracovati jen pro mládež měst a při tom pomíjeti venkov, kde je základ celého národa, odkud čerpají města stále novou, svěží krev a energii. Neptej se mne, co může venkovan ze skautingu potřebovat, ale řekni mi, co pro něho není. Proto díky vám, bratři a sestry, kteří nesete skautské ideje i mládeži menších měst a vísek. Jste průkopníky velikých úkolů dalších, které na nás doléhají a jež nelze déle odkládati. ''Vůdce, ročník VI. 1925.'' Našemu skautingu úcty dobyla jen houževnatá práce a tuhý boj, když byl ohrožován necharakterními lidmi zevně i uvnitř. Jen stateční jednotlivci jej zachránili, jen energičtí obránci jej udržují a zaručují jeho mravně obrodný charakter. Mýlil by se, kdo myslí, že výchovy k statečnosti je potřebí jen pro válku. Statečnosti je mnohem více třeba pro mír, pro všední denní život. Ve válce je to železná nutnost, ba jistá otrlost a fatalismus, které někdy pomáhají vytvářet hrdiny. V denním životě je tím více třeba statečnosti, čím častěji pozorujeme, že vítězí vypočítavost a špatnost. V tom smyslu jde skauting správnou cestou a charakter plný účinné statečnosti je mu cílem nejvyšším, tělesná a duševní síla a zdraví největší jeho krásou a bohatstvím. ''Sraz v Plzni 1930.'' Skautskému vůdci lze odpustiti tu neb onu znalost neb dovednost, doplní je při dobré vůli brzo cestou empirickou, nemožno však mu odpustiti ryzost charakteru. Vliv vůdce na povahu svěřence je nesmírný! ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vyvolal jsem v život novou instituci, dal jí heslo, zákon a ideje, pracoval teoreticky i prakticky, čímž vzal jsem na sebe velikou odpovědnost za nějakých dvě stě tisíc mládeže, které prošly skautingem, i za veškeré vlivy, které skauting vykonal na všechny obory výchovy u nás, školou počínaje a životem dospělých konče. Výsledky i doba dávají mi za pravdu, že viděl jsem správně, že pracoval jsem účelně a s úspěchem. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Vedle těchto zjevů příznivých, jež svědčí o lásce k mládeži, o příchylnosti k hnutí, o energii a chuti k práci časem objevily se úchylky od původních zámyslů, rysy méně sympatické, snahy neplodné a pracovní energií přímo plýtváno na věci liché, bezcenné, často i bez věcného a morálního podkladu. Dospěli jsme namnoze k hluchému spolkaření, které hoví povahám, jež si rády o všem podebatují a jimž pak na čin už nezbude času ani energie, odchýlili jsme se od čistých studnic praxe k zahnívajícím vodám planého theoretisování, nezralého rozumářství, škatulkářského systemisování a zbytečného formalismu. Ne spolek, oddíl je živý nerv skautského organismu. Nebudete-li účelně pracovati v oddílech, máte papírovou theorii místo výchovné praxe. ''Junák, roč. IV. z května 1918.'' Často třeba i hochu nebo děvčeti zrodí se v hlavě myšlenka originální, každý může se uplatniti vhodným návrhem. Nikdo není tak malý a nepatrný, aby z jeho hlavy nemohla vytrysknouti jiskra, která vzbudí oheň v myslích druhů a tak dá vznik počinu, na který může vskutku původce jeho být hrdý. ''Skaut-Junák, roč. XVII. 1931.'' Jedním z hlavních příkazů skautského života je snášenlivost. Je vlastností inteligenta, nadaného opravdovou kulturou srdce — a takový má být každý skaut, že dovede uhájiti svých zásad, ale takovou formou, která citů jiného neporaní! Mírností odzbrojíte obyčejně i zarputilého protivníka, neboť nic neimponuje více než důslednost, klidná noblesa. Skaut ovšem nezaměňuje uhlazenost s hladkostí jednání. Jako má statečnost svou karikaturu v hrubosti, typické to vlastnosti zbabělců, tak pravá noblesa nalezla svou karikaturu v hadí hladkosti, kterou se maskuje nedostatek rytířského ducha. ''Skaut-Junák, roč. XXIV, 1937.'' Brániti se musíme dnes výchově k drzosti. Věda, odborníci, lidé zkušení, jejich úsudek, to vše bývalo ničím — a právo rozhodovati často osobovali si lidé bez rozhledu, bez zkušeností, ale za to s notnou dávkou terorismu. Tam by to chtěl také skauting přivésti? Tento proud nutno bezpodmínečné zastavit! ''Junák, roč. IV. 1918.'' Bratři a sestry! Hlásám vám od počátku svatý příkaz mluviti a hájiti pravdu. Kdo byl veřejně činným a prožil poctivě svůj život, poví Vám, že to patří k úkolům nejtěžším. Zavíří-li kdy opět kol nás podobná smršť pomluv, nedejte se uchvátiti hněvem, bolestí ani strachem, pro skauta je jen jedna cesta, brániti neochvějně a statečně Pravdu, třeba proti všem. ''Skaut-junák, roč. XX. 1933.'' Zhoubný je vliv vůdců bez pevného charakteru, neboť zanechává neblahé důsledky pro celý pozdější život. ''Valný sjezd 1934.'' S lidskými chybami musí počítati každý, i ten, kdo má lidí nadbytek a dobře je platí, ale skautský idealismus nikdy se nesmíří s prospěcháři a lidmi nespolehlivými, z nichž na konec jsou škůdci svých svěřenců i celé organisace. Jen pracovníci věci naprosto oddaní a charakterní nesli dosud pokrok našeho hnutí a dovedli je k morálnímu vítězství. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Nebojím se, když mládež vidí pravdu, ideu těžce zápasit, toť část naší skautské výchovy, ale nesmí vidět své vůdce oháněti se nejskvělejšími hesly, při tom však pravdu bezohledně šlapat; mládež nemá trvale vidět vítězit lež, podvod, odměňování nepoctivosti, neboť na povahy morálně slabší byl by tento vliv zhoubný. ''Vůdce, roč. I. 1920.'' Slevíme-li kdekoli z vysokého mravního základu, který vytvořil náš skautský slib a zákon, octne se skauting československý na scestí. Odešli by dobří lidé a záhy byl by československý skauting v rukou sobců, prospěchářů a nevraživců, jimž vlastní prospěch jde nad zájmy mládeže i národa. ''Vůdce, roč. V. 1925.'' Tuším však značné nebezpečí, jež naše počínání ohrožuje. Skauting je život sám v malém a v něm jako v zrcadle obrážejí se všechny necnosti veřejného života našeho. Budou-li skauti jako takoví jednati bezcharakterně, navyknou-li si bez ostychu páchati křivdu, zvyknou mravní otrlosti a budou jednati v životě dalším rovněž bezcharakterně. Nepomohou nám tu přednášky, řeči ani knihy — skauting vychovává životem. Nečiní-li tak, pak pouhé mluvení o charakternosti, vlastenectví apod. může jen stupňovati špatnost jedince, který se jimi ohání. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění a zájem o stát, ale vychovati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí hesla, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, tuhé výchovy prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosažení soustředil skauting své nejlepší síly. ''Vůdce; roč. XIII. 1932.'' Sledoval jsem sta a sta vychovanců našeho skautingu, z nichž skoro po čtvrt století trvání této instituce právě jako v cizině stali se v našem životě muži vynikajícího postavení. A vždy při tomto pozorování hřálo mne blaživé vědomí, že byl to právě skauting, jenž jim dal základy k tomu, čím nyní jsou a že to sami bez výhrady přiznávají. ''Vůdce, roč. XIV. 1933.'' Přikládá-li se jedinečný a mimořádný význam otázce, jaké osobnosti mají býti vyslány jako zástupci lidu do parlamentu, měl by býti věnován nemenší zřetel otázce, jaké osobnosti informují tiskem naši veřejnost, působí na její smýšlení a ji vychovávají. Pro výchovu lidu není dnes mocnějšího prostředku nad tisk, není také většího nebezpečí, když se zvrhne v pravý opak. Nezastírejme, když chyby jsou, neříkejme, že není korupce, mravního úpadku a neodpovědnosti v životních otázkách národa, když tomu tak je, nelžeme sobě ani jiným, ale pracujeme o nápravu. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Není ani třeba, ani zdrávo býti škarohlídem. Vždyť skaut je vždy optimistou, úsměv jasní jeho líce i v nejobtížnějších situacích. I my byli již tolikrát za svého trvání v situaci, která se zdála beznadějnou, ale vždy jsme vyšli zdraví, ale zpravidla i posílení a semknuti. Příčina? Myslím, že proto, že jsme byli vždy sví, že jsme se snažili, aby naše hnutí bylo pro všecky. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Nechceme vyčítat, kdo z mládeže československé jest vždy na místě, ať jde o službu národní, nebo dobročinnou. Jsou to naši skauti, bývají nejen první, ale i nejvytrvalejší a často při práci zcela sami, jako by pro ostatní mládež stačila hesla a prapory a pochvaly v novinách s prominutím zásluh. ''Na župním srazu v Ml. Boleslavi 1935.'' Ve světě, ve vlasti je dosti místa pro všechny. Zejména v dnešní době je tolik možnosti se uplatniti, tolik míst, kde možno se učiniti prospěšným, užitečným. Ale u nás každý chce zaujmouti místo ne vedle, ale zrovna to, na kterém už jiný pracuje. A byť třeba úspěšně pracoval, práce jeho se sníží, pohaní, on sám je osobně urážen, od práce odpuzován, ve snaze znechucován. Pak se divme, že tolik vzácných lidí veřejné práce se straní a přenechává ji lidem prostředním, kteří však mají dobrou vyřídilku, drzé čelo a široké lokty. ''Junák, roč. V. 1919.'' Lze se smířiti s největším nepřítelem, nelze však odpustiti příteli, bratru, který zrazuje. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Nesmíme nikdy zapomínati své povinnosti k tradici ani své odpovědnosti k těm, kdož přicházejí po nás. Uprostřed těchto závazků je umístěna rovnováha našeho mravního chtění, těžiště veškerého našeho bytí. Schopnosti intelektuální, zdatnost technická a vědomosti nabyté vzděláváním buďte nám, skautům, jen pomocníky, postavenými do služeb vysokého mravního zákona! Toť jedna z cest naší politické výchovy, naše škola budoucích občanů pro očistu veřejného života. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Malicherní domýšlivci! Vše, co činí, vše, co provozují, je tak skvělá, tak výborná věc, že jim v opojení vědomí sláva stoupá do hlavy. Ale přijde těžký, hořký život a ten železnou pěstí rozbíjí, co se dvacetiletému zdá na výsost dokonalé. Ve třiceti letech poznávají, že jest se jim ještě asi dvěma nebo třem věcem přiučiti. Ve čtyřiceti vidí, co všechno šlo kolem nich, a oni toho ve své povýšenosti nepozorovali a snaží se pochopiti. V padesáti pak počínají se učiti, dospívají k přesvědčení, jak málo učinili pro sebe i pro jiné. Šťastni, kteří k tomu aspoň v tomto věku dospěli! ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Nebylo již dávno smutnějšího pocitu ve světě, než odpor, který se nás všech zmocňoval při zprávách, o pálení knih v Německu. Nacionalismus, který zapomněl svého poslání a své kulturní idee v Německu, stává se nejzuřivějším fanatismem, který srovnávati se středověkem, znamenalo by urážku této doby. Bylo třeba, aby Němci znovu připomínali, že jde o příslušníky národa, jehož těžký kulturní podpatek s hrůznou germánskou důkladností vytiskl se do katedrály remešské a fresek Tiepolových? ''Skaut-Junák, roč. XX. 1933.'' V zimě se nám naskýtá nejvhodnější příležitost projeviti svoji úctu ke krásné knize. Opouštějíce nyní častěji otevřenou knihu Přírody, otvírejme hojně a často stránky oněch knih, jež nám podává moudrost a duch, budující na tisíciletích kultury. Čím více se věnujeme cenným knihám, přátelům nejvěrnějším a nejskromnějším, tím lépe naučíme se čísti nejen v oné veliké knize Přírody, nýbrž i v srdcích svých bližních a ve svých srdcích vlastních. ''Skaut-Junák, roč. XX. 1933.'' Po celý život řídil jsem se francouzskou sentencí, kterou jako mladík jsem slyšel od staršího bratra: „Inteligence pozná se podle toho, jak kdo snáší odchylné mínění.“ Dovésti diskutovati s protivníkem vysokou úrovní, věcně a upřímně, je průkaz vlastní duševní sily a charakterové dokonalosti. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Je třeba zachytiti mládež venkova, kde skauting našel dosud malého porozumění. Mnoho by v té věci mohlo prospěti učitelstvo, které málo si všímá, že vedle školy pracuje souběžně instituce, která je jí doplňkem a podporou. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Navykl-li si hoch bystrému pozorování a správnému usuzování, získal schopnost veliké důležitosti pro celý život i význačný rys vyvíjejícího se charakteru. ''Základy junáctví, 1912.'' Na mravní stránku klademe hlavní důraz, ona je ve skautingu kamenem úhelným. Všechna mravnost, kterou skauting v sobě soustřeďuje a která z něho žhavé paprsky v srdce mládeže vyzařuje, shrnuta je v zákon skautského desatera. ''Základové skautingu, 1920.'' Naprostá čestnost je na místě také při hře. Podlé je dosáhnouti vítězství podvodem. ''Základové skautingu, 1920,'' Neboj se pokušení a neutíkej před ním. Vesluješ-li, nekonáš tak vždy jen po proudu, protože je to lehké, ale i proti proudu, protože to stojí námahu a práci, kterou sílíš, rosteš. ''Základové skautingu, 1920.'' Skautské desatero — deset zrn klíčivých. Tvé srdce buď půdou úrodnou. Špatný skaut, který zná zákon a neplní jej. ''Základové skautingu, 1920.'' Patřím celoživotní prací k řešitelům a zastáncům sportů. Jsem oprávněn také varovati před úpadkovými zjevy ve sportu poslední doby. V sezoně není pondělka, aby noviny nepřinášely zpráv o těžkých zraněních při kopané. Většina sportů a závodů již svým charakterem přináší jisté risiko, zde však jde o způsob hry, kde mizí ráz hry a nastupuje surový boj, kde je každý prostředek dobrý, jen když poškodí protivníka. Ne fair hra, ale zřejmá snaha nenápadně přerazit nohu, oddělat dobrého hráče a pak „vyhrát“ — ne pro čest a radost, ale obyčejně pro zisk. To platí o kopané, ale který obor sportu zůstal v poslední době úplně ušetřen úpadku? Skauti! Kde se projevuje takovýto sportovní duch, není místa pro vás. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1932.'' Přijde-li mladík jako footbalista, nosí jej na ramenou, zahrnou potleskem i penězi, skauta, jdoucího s heslem bratrské lásky a služby nikdo nevidí. Jinde všude výhody, protekce, odměny, náhrady v různé formě — u nás jen oběti a místo odměn často záškodnictví. A přec řady naše rostou rok od roku a nabývají půdy. ''Skaut-Junák, roč. XI. 1926.'' Od prvních dnů skautingu učím vás, bratři a sestry, abyste nechodili netečně kol bídy lidské. Pravého skauta poznáme nejlépe podle toho, jak se snaží konati dobro. A nikoho nelze zprostiti této povinnosti. ''Skaut Junák roč. XI. 1926.'' Radostné chvíle korunujeme, jako vždy činí praví skauti, šlechetným činem. Strašlivá tragedie odehrává se v bratrském národě ruském, kam vždy zírali jsme s nadějemi, odkud čerpali jsme důvěru v dobách poroby, v tom Rusku, jehož miliony synů krvácelo za věc slovanskou. Dnes statisíce dětí hyne na Rusi smrtí nejstrašnější; čeští skauti, přispějte jim! Ani na chvíli skaut nezapomíná svaté povinnosti konati dobro a Náčelnictvo Svazu uložilo vám povinnost, aby každý z vlastních prostředků věnoval nejméně 2 kg potravin, po případě částku 10 Kč k tomuto účelu. Kdo jsi nemajetný, vyprosíš tento dar od svých příbuzných, obchodníků, od lidí zámožnějších, nikdo z vás se však nevyhni této povinnosti. ''Skaut-Junák, roč. VIII. 1922.'' Je v dobré paměti, čím pronikl v překotném ruchu života skauting, jak v cizině tak i u nás. Byly to záslužné činy, dobré skutky a služby, které konali skauti všude a ochotně na rozdíl od ostatní mládeže, která stála tu nečinně a netečně. ''Při dvacetiletí skautingu v Jičíně, 1932.'' Jako rytíři za dob Rolandových šli do boje za Boha, vlast a konali dobro, tak snaží se opravdoví skauti plniti svůj slib denního dobrého skutku a nehledají troubadourů a minnesängrů, kteří opěvovali jejich činy. A je jich do tisíců — těch skautů i dobrých skutků — od význačných činů celého junáctva, oddílu a družin, od činů velikého významu pro národ a stát až po drobnou úsluhu člověku i zvířeti. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Poprvé na skautské službě. Nevlídné pohledy kolemjdoucích a drsná slova proti pouliční žebrotě i proti skautům, ačkoliv právě skauti nikdy nesbírají pro sebe, ba ani pro své chudé druhy. Snad k ničemu na světě není třeba tolik duševní síly! Je po službě. „Bratře vůdče, je třeba, aby skauti konali také takovéto trapné služby?“ „Hlavu i srdce většiny lidí ohlušují denní problémy, proto nevidí bídy a zla, neuvědomují si svých povinností, jiní jich nekonají, nebo se ostýchají, neodhodlají se k činu. Jako přemůžeš nemilý pocit a skočíš do ledové vody, tak se musíš učit přemáhat ostych, jinak mnohý významný skutek tvého života nebyl by vykonán. I ta pouliční služba je důležitým článkem skautské školy pro celý tvůj budoucí život.“ ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Děkuji všem vůdcům a vůdkyním, jichž obrovské práce si nanejvýš cením a pro něž nemám dosti výstižných slov, abych mohl říci, co v nich má naše hnutí a jakou zárukou zdaru veškeré práce naší jsou, právě oni, kteří sami sobě někdy zdají se nepatrnými, ale kteří jsou z nejpevnějších sloupků naší organisace. Na nich závisí zdar našeho hnutí, bez jejich práce nic nejsme. Toho buďte, sestry a bratři, vždy pamětlivi! ''Valný sjezd 1932.'' Denně vidím důkazy, že skautingu ujaly se ruce pilné, hlavy jasné a srdce šlechetná a vytvořily mravní základ, jenž vzdoruje všem pokusům o rozklad našich řad. Ale buďte vždy na střehu, neboť ničeho se v dnešní době tak nezneužívá, jako důvěřivosti mládí. ''Valný sjezd 1932.'' Prospěch skautingu toho vyžaduje, aby byli pro práci získáni dospělí, bez nichž stavíme stále jen více méně náhodně. Oni mohou se státi základním elementem pro organisaci, co mladí odcházejí za studiem a povoláním. Mnoho by tu mohli prospěti Old skauti, kdyby dovedli pochopiti pravý smysl svého bytí. ''Hlavní stan 1925.'' Úkolem každého z vás je držeti pevně heslo: Jednou skautem - navždy skautem. Nositelem, hlasatelem, obětavým a statečným bojovníkem pro vznešenou skautskou ideu. ''Skaut-Junák, roč. XIII. 1926.'' Často vzpomenu oddílu švédských skautů, kteří byli našimi sousedy na loňském Jamboree v Londýně. Rukávy dokonalých těch hochů byly plny odznaků odborných zkoušek, každý výkon svědčil o všestrannosti jejich výcviku. A u nás stále tak malé procento skautů prvotřídních a zkoušky odborné vzácností. ''Skaut-Junák, roč. VII. 1921.'' Každý skaut nemůže ovšem se státi vůdcem oddílu, nepřehlížíme ani, že mladí lidé, kteří zakládají svou samostatnou existenci a vlastní rodinný krb, podstupují v dnešních dobách těžký boj, ale jakmile je to možno, mají věnovati své síly naší idei a každý skaut bez výjimky měl by navždy zůstati ve svazku skautského bratrství a odvděčiti se jednou za to, co mu dal skauting. ''Skaut-Junák, roč. XVI. 1930.'' Mým ideálem je - hlásal jsem jej otevřeně vždy a musím znovu a znovu hlásat — velká jednotná národní organisace skautská. Jen taková organisace je v zájmu blaha mládeže a nejsnáze splní všechny požadavky. To je prospěch jediný, za kterým jdu, jiného neznám. ''Vůdce, roč. I. 1920.'' Jen dospělí staví hráze a dělí mládež, která k sobě instinktivně lne. Studenti i dělnická mládež žije u nás ve shodě přímo idylické, ba v lásce, neboť jediná, ušlechtilá idea je pojí. ''Skaut-Junák, roč. VII. 1921.'' Nesnižoval jsem nikdy práci jiných a zvláště Sokola a ostatních vážných organisací tělovýchovných, ale dnešní situace samostatného našeho státu i zájem mládeže žádají naléhavě, abychom k dosavadním připojili prostředky a cesty nové. ''Branný sraz v Jičíně 1937.'' Skauting za svůj zušlechťující vliv na duši mládeže a její výkonnost více děkuje svým metodám, působení výchovy vzájemné a vlastní v družinách pracovní organisace, kterou mládeži buduje, než pouhém výběru vhodných nauk, cvičení a her. ''Branný sraz v Jičíně 1937.'' V těchto dnech vešel jsem do vlaku a nepozorován vyslechl jsem našeho skautíka, asi třináctiletého, vracejícího se z tábora. Cestující z celého vagonu kupili se kol něho a naslouchali jeho živému líčení táborových ohňů, prací, cvičení a her. Smáli se jeho potížím kuchařským, obdivovali, jak ruce studenta ztuhli jako dlaně tovaryše kovářského a div neslzeli, když líčil strasti letošního deštivého, chladného počasí, zvláště při nočních hlídkách. Lepší propagace skautingu jsem neslyšel. Z hocha přímo sálalo zdraví, odvaha, chuť k životu, překypoval plány a dobrými úmysly, jako člověk, vracející se do vlasti po dlouhém, činorodém životě v cizině. ''Skaut Junák, roč. XI. 1926.'' Skauting je jako strom, zasazený v útlém mládí do srdce člověka. Roste a mohutní s jeho vzrůstem, zapouští kořeny stále hlouběji do celé jeho bytosti, a plody, jež přináší, jsou rok od roku dokonalejší a hodnotnější. Není možno, aby ten, kdo se stal jedenkrát skautem opravdovým, stanul na této cestě, věčně vedoucí vzhůru. Skauting, jeho mohutná, sugestivní a vše ovládající idea jde s ním do všech bojů životních, přenáší se s ním do jakýchkoliv situací, aby tam vykonával svůj blahodárný, poslušnost vymáhající vliv. A zde stojíme před skautingem dospělých. Jeho cesty půjdou vždy za nekompromisním a důsledným vývojem na prospěch všeho, co přináší lidstvu nové hodnoty, nové statky a novou krásu. ''Skaut-Junák, roč. XXII. 1935.'' Skautská přísaha má slib služby vlasti na prvém místě. Má to svůj hluboký význam pro veškeren život skautův. Povznesen nad ohledy osobní a stranické, kráčí skaut přes překážky cestami neúnavné služby a oběti ve prospěch svého národa a státu. Jest si dobře vědom, že bez služby vlasti nebyl by skautem a byl by ztracen i pro práci veškerého lidstva. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Viktor Dyk našim skautům napsal báseň na skautské heslo — buď připraven! A v té píše: „Po světě širém roztroušeny rovy nepřipravených.“ Být připraven — toť stále ještě nezbytná cesta pro národ i pro ty, kteří nechtějí umírat nadarmo. Jsme vděční těm, kdo zasloužili se o národ odvrácením válečného nebezpečí, ale jestli někdy selže vše, nezapomeňme: My dnes jsme tu na čas, ale národ má být na věky. ''Skaut-Junák, roč. XXII. 1935.'' Skauting je dokonalou brannou výchovou přirozenou, nenásilnou, otužováním, cvičením a zvykem žíti soběstačně v přírodě, tábořením, řemeslnými pracemi, zejména však výchovou mravní, zvykem konati službou obětavé lásky k vlasti, smyslem pro povinnost, výchovou všech občanských ctností. Branná výchova skýtá u nás podnes smutný obraz. U nás nastal obrat ve smýšlení teprve úplným vítězstvím Hitlera a nedávno byli to sovětští žurnalisté, kteří nám zahřměli do duše „Srazte každého, kdo vám bude mluvit proti brannosti!“ A učinili konec velebení švejkovin, jimiž byl národ dobrých čtrnácte let ukolébáván v bezstarostnost o nejvyšší povinnost státní — obrany jeho svobody. ''Hlavní stan 1935.'' Nic nespojuje ideálněji oba směry — snahy po míru a přípravu k obraně vlasti — než skauting. Nikdo víc nepotřebuje skautingu v Evropě, nežli náš stát. ''Hlavní stan 1935.'' Šli jsme jen svou cestou a často proti proudu. Šli jsme odhodlaně a důsledně se svou mládeží za pevným cílem a neslevili ani v nejmenším. Dnes máme zadostučinění. Zásluhu o to, že jsme v intencích Tyršových my první dali našemu svobodnému státu úplnou, moderní brannou výchovu mládeže, nedejte si vzíti nikdy a od nikoho! ''Valný sjezd 1936.'' Nová doba, jež svítá naší československé vlasti, jistě nezastihne nás nepřipraveny! ''Junák, roč. IV, v květnu 1918.'' Mládeži československá! Po dobu dvaceti století, od dob antických nebylo výchovy tak harmonické a pro tebe vhodnější, než je skauting. Je to organisace, která je opravdu tvoje, je to hnutí mravně výchovné, které ideálně spojuje výchovu hluboké citovosti i průbojné energie nezbytné pro praktický život, kde svůj nezkažený smysl pro pravdu a boj za právo zvykneš si statečně hájiti a uváděti v soulad s evangeliem lásky. Prožívej léta svého mládí v družinách československého junáctva, půjdeš tak za hlasem nejpřednějších vědců a státníků našeho národa s Masarykem a Benešem v čele. ''V Praze, 6. prosince 1937.'' Skautingu přiznává se jako hlavní zásluha, že učinil největší psychologický pokrok všech věků, objeviv chlapce — bytost odsouzenou při svém vývoji k pasivitě. Ale nejen že objevil tvora neznámého, ale skauting ukázal, že mu rozumí, ať hoch mluví anglicky, čínsky, rusky nebo bečuánsky a že jej umí vésti, aby se stal lepším člověkem a základem dokonalejšího lidstva v budoucnosti. ''Skaut junák, roč. XXIV. 1937.'' Klid a rozvaha i v hodině nejtěžší! Skauti a skautky! Od světové války, kdy na bojištích celého světa rozhodovalo se o budoucnosti našeho národa, nebylo pro nás doby tak vážné jako v posledních dnech. Nebezpečí útoku vojenského, nejistota o vlivech na dohodování s naší menšinou německou, rozvášněná kampaň předvolební, sensační zprávy ustrašenců i provokatéru — to vše se spojilo, aby učinilo situaci krajně kritickou. Svaz náš nevydal zvláštních pokynů, nebylo jich třeba. Úřady samosprávné, státní i vojenské vědí, že jste nejen ochotni, ale i skautským výcvikem připraveni konati povinnost. Kde bylo třeba, přiložili jste již ruku k dílu. Čsl. skauting neměl dob váhání, ale důsledně připravoval ke službě státu, učil pozorovati a posuzovati lidi i události, prakticky vedl vás k statečnosti, účelné práci a službě, proto vím, že nepodlehnete panice, ale každý postavíte se okamžitě na místo vykázané a v konání služby nedáte se nikým předstihnouti. ''V Praze, 25. května 1937.'' Všichni víme, že budoucnost je chmurná. Na nás, zdá se, ženou se mraky od severu a snad i s jiných stran. A tu vzpomínám na báseň starého německého básníka, úmyslně básníka německého, který po vylíčení zimní bouře v přírodě radostně vola: „Es muss doch Frühling werden!“ A vzpomeňme i slov národního básníka, Dyka, která vyvřela ve vězení jako láva z jeho srdce, krví rozbouřeného: „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš!“ Tak mocně volá k nám hlasem země, a my mu nasloucháme. Vlast je to nejdražší, co máme, jí věnujeme vše, jí platí naše služba až do obětování života. To je skautský slib, naše skautská přísaha, skautská víra v pravdu, spravedlnost a nesmrtelnost ideálů. ''Poslední projev náčelníkův. Valný sjezd 1938.'' 033934c57e5fbc0c8da13e90e5361cb1b00a0c2b 371 211 2012-11-04T12:27:30Z Stepan 2 '''Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka''' Když jsem se téměř před 10 lety dověděl o skautingu a měl příležitost pozorovati v Anglii jeho účinnou práci a krásné výsledky, řekl jsem si: „Když velcí národové tolik péče věnovali zavedení skautingu jako výchovné soustavy pro mládež, aby ji osvěžili, obrodili, tím spíše jest toho třeba nám, národu malému“. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Tento výchovný systém prošel vítězně celým světem a jsem přesvědčen, že by mohl pro své cíle humánní, pro svou žízeň po pravdě, spravedlnosti a kráse státi se přímo náboženstvím mládeže. V něm utajeno je tolik kouzla vábivého a zas tolik plné těžké pravdy životní, že směle můžeme od něho očekávati, že nám vychová občany nejen tělesně zdatné, ale vyznávající všecky cnosti, jichž souhrn tvoří pravé demokratické občanství. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Idylicky krásné scény ze života skautů v lesích, ušlechtilost, bezvadnost vystupování, opravdovost v každé práci ať duševní ať tělesné, horlivost v konání dobra, energie a čistá, jasná duše zírající z jejich očí nepřipouštějí ani zdání klamu. Toť jsou nepopiratelně skvělé výsledky silné výchovy v přírodě, jež byla mým dávným ideálem. ''Z první stránky Základů junáctví, 1912.'' Jsem jist, že nové skautské generace, které přicházejí vystřídat ty, kdož odcházejí — ať za chlebem nebo do zásvětí k vyšší službě — budou zrovna tak šťastny v našich táborech, právě tak obětavé, statečné a ušlechtilé, jako jejich předchůdci, kteří razili cestu a bojovali o uznání bez únavy, bez oddechu, nezištně, s nasazením inteligence, času i zdraví. ''Valný sjezd 1936.'' Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kde jiné zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spoléhajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho a mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti. ''První řádky Úvodního slova v 1. čísle I. roč. Junáka, jež vyšlo 15. 1. 1915.'' Tímto číslem loučí se s vámi desátý ročník našeho časopisu. V počátcích zběsilé litice válečné rodil se — při poradě ve sklepě prvního starosty českých skautů, pražského fysika Dr. Kliky. Neměl ani minimálních podmínek, dosud nemohli jsme mu věnovati ani desetinu péče, které potřebuje a přece vynikl nad listy dobře situované. Lze o něm právem říci: Jako ten český skauting zrodil se z ryzího idealismu, ve znamení idealismu žije a zvítězí. ''Skaut-Junák, roč. X. 1925.'' Sympatie, jimiž uvítány byly první mé kroky k zavedení skautského hnutí k nám, opravňují k naději, že čeští skauti záhy se stanou novou národní institucí. A plným právem. Jdouc svými cestami, cestami novými, nikomu nebude překážeti, ale všem prospěje. Kéž najde u nás jen přátele! ''Český skaut, 1912.'' Nejradostnější pohled je na bývalé skauty, jak se osvědčují v praktickém životě. ''Zpráva o činnosti za rok 1928/29.'' Každá idea musí projíti zkouškou, než je možno mluviti o tom, zda zvítězí, čili nic. O idei skautské můžeme již dnes říci, aniž bychom si musili vyčítati, že se radujeme předčasně, že zvítězila. ''Obecní dům pražský, 1920.'' Nesmíme viděti účel a cíl skautingu v tom, měří-li nějaká odznaková stužka 5 nebo 10 cm, nebo nosí-li se nad kapsou nebo pod kapsou. V jednotě kroje, pozdravů, vystupování manifestuje se jednota myšlení, nazírání světového, vyjadřuje se světové skautské bratrství. Bolestně dotýká se nás příliš horlivý zájem některých našich stoupenců o tyto vnější stránky skautingu. Jednoho je však potřebí: aby nad veškerým konáním naším vznášel se pravý skautský duch, který vše oživuje a oplodňuje. V tom duchu, který nám svítí a nás hřeje, ať se vyžije český skauting! ''Vůdce, roč. I., 1919.'' Bezpočtu bývalých skautů přiznalo mi, že skauting naučil je konání povinností, stal se jim nevysychajícím pramenem agilnosti, nejbezpečnějším štítem v boji životním. ''Valný sjezd 1928.'' Skauting, toť život nový, silný, čistý a krásný. V tom, jak tvoří a formuje duši mládeže, jak ji činí schopnou poctivého, činorodého života, je jeho síla, jeho oprávnění. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Druhá věc podstatné důležitosti jest sociálně naprosto spravedlivý rys celého hnutí, které je do krajnosti demokratické, co do vnitřního jednání i vnějších forem. Sociálně jsou si skauti naprosto rovni, spí v témže stanu, na téže zemi, zabývají se touž prací, nosí stejný oblek, jedí tutéž stravu, jednají spolu po bratrsku, rovný s rovným, co chvíli druh na druha odkázán. Chceme usilovně, aby skauting byl pro všechny. Nejen pro studenty, i pro mládež obchodů, kanceláří a dílen. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Po celý svůj život řídil jsem se zásadou poznati vše nejen ze zpráv, knih, dopisů a vzkazů, ale především z vlastního názoru. Za tím účelem toulal jsem se po světě a získal tak mnohé zkušenosti, které jsem uplatnil při zakládání československého skautingu. ''Na Lysé Hoře 1937.'' Dnes, kdy vývoj věcí dal skautskému programu a metodám v celém rozsahu za pravdu, vidíme, jak skauting je plundrován, bere se z něho všechno možné, co mládež zaujme, ale úplně nepovšimnuta zůstává soustavná výchova charakteru, konání povinnosti, tuhá škola skautské služby. ''Slezský almanach 1938.'' Před sto léty byl to hlavně tělocvik, kultura těla, antická zdatnost, které byly vůdčími hvězdami. Tentokráte je to hlavně návrat k přírodě, návrat k vlastní duši a vše, co s sebou přinášejí: sebevýchova, výchova vzájemná, výchova prací a k práci, služba národu, vlasti, každému bližnímu a zase s náležitým zřetelem k brannosti. A k tomu přistupuje ještě v nerozlučném svazku kolektivní pospolitost, naprostá rovnost všech jednotlivců i národů na podkladě bratrství. ''Valný sjezd 1922.'' Víme dobře, že jsme průkopníky, ale tím závažněji svou práci chápeme, tím upřímněji za ní stojíme, tím věrněji ji konáme. A budeme-li se scházeti zase znovu za deset let, tu mnohého z nás tu pohřešíme. Jednoho však nepohřešíme nikdy skvělého ducha skautského, který je nezmarný, který nestárne, nešediví, neumírá. V něm skauting žije, v něm trvá, v něm roste. ''Valný sjezd 1922.'' Je naší povinností aspoň letmo si povšimnouti poměru skautingu k moderním proudům výchovným. Kdyby pedagogické kruhy věnovaly našemu hnutí větší pozornost a dobraly se až k samým kořenům jeho, pak by poznaly, že skauting vyřešil všechny podstatné složky nové výchovy dávno před tím, než se na veřejnost přišlo s oněmi reformami. Je to činná škola a stejně všechny nové discipliny obsahuje skauting v sobě hned od svého počátku a všechny jsou jeho podstatnými složkami. Tak je to občanská výchova, ruční práce výchovné, žákovská samospráva i tělesná výchova, v níž skauting hned od prvopočátku opustil zaprášené tělocvičny a nářaďový tělocvik, dosti často bezduše prováděný, a dal dítěti slunce, vzduch, vodu. ''Valný sjezd 1928.'' Jak by se mnohá maminka podivila svému jedináčkovi, vidouc ho konati práci, o které se jí nikdy ani nezdálo, že by ji mohl konati. Ne vždy práce sama je tu účelem, ale prostředkem vštípiti mládeži vědomí, že žádná poctivá práce není ponižující, je-li třeba se jí chopiti. A to věděti, zvláště u nás, hodně potřebujeme. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Je přední zásadou skautingu, že skaut má se snažiti opatřiti si vše potřebné sám. Tím roste v praktičnosti, v činném chápání života, v spoléhání na sebe a na svou sílu. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Kde hoch má najíti příležitost, aby ukojil svou vrozenou touhu po samočinnosti, dobrodružnosti, po životě romantickém? Jen v přírodě obnoví své síly, povznese svou mysl. A je to právě skauting, který volá k mládeži: „Ven do přírody!“ Ve skautingu soustředěny jsou všechny možnosti a prvky, které hoví touhám chlapeckým po tom, aby mládí, které žije, bylo radostné, šťastné a pro budoucí život užitečné. Ať městský nebo venkovský hoch, každý najde ve skautingu své. ''Základové skautingu, 1920.'' Život ve volné přírodě je školou pravé mužnosti. Zušlechťuje člověka, budí v něm statečnost, neodvislost, lásku k pravdě, důvěru ve vlastní sílu. V přírodě naučí se každý ceniti přátelství a milovati rodnou hroudu. V přírodě pozná pravou podstatu a závažnost práce tvrdé, poctivé, naučí se strádati, odpírati si pohodlí i požitky. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor buď zařízen tak, aby skýtal účastníkům jisté pohodlí. My ovšem máme na mysli ono pohodlí, které si skaut dobyl vlastním přičiněním a svou prací. Není to pohodlí vykoupené penězi, ale námahou, pílí, důvtipem a mozoly. Pak má teprve tu pravou chuť, pak v prostém pohodlí skautského tábora nalezneme radostnou rozkoš pobytu ve volné přírodě. ''Základové skautingu, 1920.'' Našim některým táborům je na škodu, že se vzdalují nezbytného zdravého primitivismu. Není místa ve skautském táboře pro pohodlí připravené řemeslníky nebo kuchařkami. I svoje zábavy udržme ve skautském tónu! Napodobení různých revuí a trampiad kazí jen vkus a svéráz československých táborů. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Táboření bývá nazýváno korunou skautingu a mnozí neinformovaní táboření a skautování považují za totožné. My vidíme nejvyšší význam skautské výchovy jinde, ale nelze popříti, že táboření je nejmocnějším jejím prostředkem. V táboře může hoch učiniti nejvíce pro své zdokonalení, tam cítí se nejvíce skautem, tam je nejšťastnější. V táboře získává všestranně tělo i duch, vůle i charakter. A v tom právě tkví hluboký význam táboření ve skautské výchově. ''Základové skautingu, 1920.'' Pobytu v přírodě, vyplněného skautskou činností, nikdo a nic vám nenahradí. Útěk skautův do přírody je jen návratem, návratem do nejdražší naší domoviny, kde jedině můžeme slyšeti mocný puls velkého Života s jeho uzdravující a vše obnovující mocí. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1932.'' Tvrdím, že hoch musí si hráti. Myslíme-li, že je to správné, a přejeme si toho, začneme hráti sami. Vedoucí má rád hráti, má cele se oddati této veliké hře, má úplně býti ovládnut duchem, který oživuje skauting a má sám říditi hru. Nesmí mysliti, že se tím snižuje; musí se dívati na náš program očima mladého hocha. Nemyslete, že klesnete před nimi u vážnosti, učiníte-li tak, naopak, snížíte-li se k nim, stanete se jejich opravdovými vychovateli, jimiž chcete býti. ''Vůdce, roč. VII. 1927.'' Prázdninové tábory jsou však nemenší zkouškou i pro jejich vůdce. Mnoho rozvahy, obětavosti, taktu a režisérského talentu je třeba k řízení tábora, aby mládež sama vedla si v něm způsobem nejlepším. Mnoho zklamání a ztracené víry v ideály připraví mládeži ten, jemuž se v táboře nedaří, jenž není povolaným vůdcem, vytouženým vzorem. ''Skaut Junák, roč. XXIII. 1936.'' Dívka v lese, se sekyrou v ruce, podrážející stromy, stavící své chaty, radící se za večera u táborového ohně a konající noční hlídky byla hotovou revolucí i v moderním názoru na ženu, ale obraz ten se vžil a s ostatním programem skautským, hlubokým vlivem našeho slibu a zákona, se školou skautské služby a vzájemné výchovy dal moderní době typ zušlechtěné dívčí bytosti, zdatné mravně i tělesně, statečné a se zdravým názorem na život i své poslání v rodině a společnosti. Tyto cesty a úkoly ve výchově ženy nejsou jen věcí naší organisace, ale zájmem a prospěchem celého národa. ''Skaut Junák, roč. XXI. 1934.'' Bylo nám sedmnáct let, kdy po prvé šli jsme (br. náčelník mluví tu o br. místonáčelníkovi Janu Novákovi) spolu do světa. Sedm neděl vlasteneckého putování pěšky po Čechách, Moravě, Slovensku, Tatrách a Uhrách. Jak jsme sehnali prostředky na cestu, dnes už těžko vykládat, ale vím, že denně bylo nutno odříci si dvouhaléřové housky v přestávce školní a než přejíti most Palackého, raději stokrát běželi jsme až na most Karlův, jen když přibyly dva haléře k cestovnímu fondu. ''Skaut-Junák, roč. XIV. 1927.'' Naučte se v přírodě pravé statečnosti. Srdce bojácné nikdy plně nepochopí krás a radostí přírody, ani života. ''Skaut Junák, roč. XX. 1933.'' Správná výživa mládeže v táborech je podstatným součinitelem celé soustavy táboření, má-li míti blahodárný vliv na člověka a býti zdraví jeho na prospěch. ''Základové skautingu, 1920.'' Spořádaný vzhled tábora je nejpříznivějším doporučením táborníků. Kdo se nedovede podříditi pořádku v táboře, nestane se do nejdelší smrti skautem. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor, kde mládež nestřídá se ve všech oborech prací, nehraje denně skautských her a nevytvoří si typického táborového života, nezasluhuje názvu tábora skautského. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Vždy musí býti někdo, kdo rozkazuje a někdo, kdo poslouchá. Jinak nikdy nebude postaven dům, sestrojen parní stroj, v život uveden skautský oddíl. Nikdo nemůže rozkazovati, kdo se nenaučil poslouchati. Jen kdo prakticky se naučil poslouchat rozkazů, dovede sám dobře a účelně rozkazovati. Ten však, kdo rozkazy dává, musí míti plnou důvěru poslouchajících i jejich vážnost. Ať tvoji hoši vidí, že jsi skaut a ne břídil. Nedej rozkaz, který sis nepromyslil. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor bez vzorné kázně, bez kázně dobrovolné, ale naprosté, je mlýnem bez vody a nemá valných výsledků. ''Základy junáctví, 1912.'' Až pak vžije se myšlenka junácká u nás, až přejde nám v krev, až čety junáků vzrostou v tisíce, pak snad uskuteční se ta krásná vidina, tak vzácné a čarovné krásy, že oči zavíráme, když o ní přemýšlíme. ''Z poslední stránky Základů junáctví, 1912.'' Mládí je samo o sobě krásou, nad přírodu a mládí nic ve světě není krásnějšího a radostnějšího. Šťasten, kdo pochopí duši mládeže a přilne k ní opravdovou láskou! ''Skaut-Junák, roč. X. 1924'' Východiskem výchovné činnosti skautingu je práce. A to napřed praxe a pak theorie, tedy postup empirický. Učí zručnosti, čímž práci ulehčuje. Práci zvyká a to i práci nepříjemné. Učí ji správně oceňovati, a to zejména práci tělesnou. Nabádá pracovati radostně, dobrovolně, s kázní a s pochopením užitku z práce. Skauting činí z práce mravní povinnost k společnosti. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Protože k slibu nelze nikoho nutiti a vynucený slib nemá mravní hodnoty, vyplývá z toho, že skautské hnutí organisuje jen tu mládež, která se dobrovolně zavazuje ke konání skautských povinností. Tato dobrovolnost v účasti na skautském hnutí je právě zárukou úspěchu, neboť vytrvá jen ten, kdo dobrovolně přijaté závazky učiní si mravní povinností. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Při schůzkách panuje nejširší svoboda. Sebevýchova a výchova vzájemná působí tu znamenitě. Zvláště vliv, jímž působí druh na druha, je ve skautingu nesmírný a nedocenitelný. Společný život vyvíjí se tu způsobem přirozeným a vůdce oddílu dbá, aby neklesl na duchamorné spolkaření. Dobře vedené naše oddíly jsou vzorem samosprávy mládeže, jsou malé, demokratické republiky, kde vůdce je pouze zárukou, kontrolou, strážcem myšlenky. Jinak jednají hoši úplně samostatně. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vůdce učí skautskou mládež všímati si všech událostí veřejných, vede ji k činné účasti při nich a vštěpuje jí přesvědčení, že i nejmenší chlapec nebo dívka může značně prospěti velikému našemu dílu národnímu. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Nejednou byl jsem již dotazován, dle čeho posuzuji vyspělost skautského oddílu, co při něm hodnotím nejvýše. Odpověď je nasnadě: Je to bratrský, skautský duch, horlivost v konání povinností a ve skautské službě, charakter jako základ osobní i občanské statečnosti. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Jen důsledná programová práce, ten celý skautský systém správně prováděný dá nám oddanou mládež a vychová nadšené a obětavé vůdce. Ve skautské praxi je celá budoucnost skautingu, naše cesta k cíli, naše spása. ''V Duchcově, v září 1930.'' U nás je dosti výchovy knižní, papírové všude, kam se podíváme, ať tedy aspoň ve skautingu je výchova životná. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Vlastenectví, láska k vlasti jest oheň: jenom někteří jsou uhlím a dřívím, které oheň živí; mnozí se při ohni tom jen ohřívají. Proto pravý vlastenec více z lásky pro svůj národ jedná, nežli o této lásce mluví. Žádný skaut nebude vlastencem planým, ale jeho láska k vlasti jeviti se bude v jeho skutcích. ''Základové skautingu, 1920.'' Naším svatým Palladiem je naše státní vlajka. Je soustředěním národní úcty, oživujícím bodem, v němž se sjednocují naše veškeré krásné cíle, veškeré naše ušlechtilé city. Myšlenky milionů hlav, city milionů srdcí ji naplňují a posvěcují. Naši skauti měli povždy k státní vlajce krásný poměr. S opravdovým podivem přihlížívali venkované, že skauti, pobíhající po celý den po táboře v plavkách, oblékají se do bezvadného úboru, když vztyčují na stožáru svou vlajku. S úctou k vlajce nechť vychovává skauting i nadále hodnoty mravní, aby malý národ náš v samém srdci Evropy dobyl si jména národa gentlemanů, obránců pravdy, národní hrdosti a pravé lidskosti. K nitru skauta povždy nechť vlajka naše mluví slovy národního básníka: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!“ ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934'' Skauting je obrodné hnutí mládeže. Touží po obrodě těla, ducha i mravů. A po této poslední především. Skauting není jen tělovýchovou, jen sportem, je to výchova člověka celého po všech stránkách jeho bytí, starajíc se o povznesení kultury ducha, srdce i těla v pravdě, právu i kráse. Rozdílu v pojmech názorů, „skauting“ a „junáctví“ pro nás není a v obou slovech je nám obsažena myšlenka celá. Skauting je hnutí vysloveně národní a skauting československý při veškerém absorbování prvků organisace světové je čistě náš, je typicky český. Idea demokracie jest také ideou skautského hnutí, při čemž intensivní výchovou se stará, aby se uplatnily v této ideji stejně ideály kulturní, politické a sociální. Na podkladě stejných zákonů a stejných mravních zásad učí tříditi lidi ne podle toho, co mají nebo co představují, ale jací jsou. Je však nejen hlasatelem, nýbrž i praktickým vykonavatelem opravdového sociálního pokroku a soužití mládeže veškerých vrstev není nikde tak dokonalé, jako ve skautingu. ''Valný sjezd 1926.'' Vy, pane presidente, jenž po celý život vysoko třímal jste v ruce bílý prapor pravdy a humanity, jenž stal jste se ještě na prahu kmetského věku novými velikými činy nejskvělejším vzorem českého skauta, junáka, prokázal jste nám tolik lásky, že postavil jste se nám v čelo. Již tato skutečnost je důkazem, že naše cesta je dobrá a správná. Vlajka, kterou jsme dnes obdrželi z Vašich rukou, stává se nám posvátnou zástavou, je novým posvěcením našich snah, je zpečetěním našich slibů. ''Z řeči k panu presidentovi Masarykovi 9. V. 1920.'' Bylo by velikou chybou mluviti o výchově národa a pracovati jen pro mládež měst a při tom pomíjeti venkov, kde je základ celého národa, odkud čerpají města stále novou, svěží krev a energii. Neptej se mne, co může venkovan ze skautingu potřebovat, ale řekni mi, co pro něho není. Proto díky vám, bratři a sestry, kteří nesete skautské ideje i mládeži menších měst a vísek. Jste průkopníky velikých úkolů dalších, které na nás doléhají a jež nelze déle odkládati. ''Vůdce, ročník VI. 1925.'' Našemu skautingu úcty dobyla jen houževnatá práce a tuhý boj, když byl ohrožován necharakterními lidmi zevně i uvnitř. Jen stateční jednotlivci jej zachránili, jen energičtí obránci jej udržují a zaručují jeho mravně obrodný charakter. Mýlil by se, kdo myslí, že výchovy k statečnosti je potřebí jen pro válku. Statečnosti je mnohem více třeba pro mír, pro všední denní život. Ve válce je to železná nutnost, ba jistá otrlost a fatalismus, které někdy pomáhají vytvářet hrdiny. V denním životě je tím více třeba statečnosti, čím častěji pozorujeme, že vítězí vypočítavost a špatnost. V tom smyslu jde skauting správnou cestou a charakter plný účinné statečnosti je mu cílem nejvyšším, tělesná a duševní síla a zdraví největší jeho krásou a bohatstvím. ''Sraz v Plzni 1930.'' Skautskému vůdci lze odpustiti tu neb onu znalost neb dovednost, doplní je při dobré vůli brzo cestou empirickou, nemožno však mu odpustiti ryzost charakteru. Vliv vůdce na povahu svěřence je nesmírný! ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vyvolal jsem v život novou instituci, dal jí heslo, zákon a ideje, pracoval teoreticky i prakticky, čímž vzal jsem na sebe velikou odpovědnost za nějakých dvě stě tisíc mládeže, které prošly skautingem, i za veškeré vlivy, které skauting vykonal na všechny obory výchovy u nás, školou počínaje a životem dospělých konče. Výsledky i doba dávají mi za pravdu, že viděl jsem správně, že pracoval jsem účelně a s úspěchem. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Vedle těchto zjevů příznivých, jež svědčí o lásce k mládeži, o příchylnosti k hnutí, o energii a chuti k práci časem objevily se úchylky od původních zámyslů, rysy méně sympatické, snahy neplodné a pracovní energií přímo plýtváno na věci liché, bezcenné, často i bez věcného a morálního podkladu. Dospěli jsme namnoze k hluchému spolkaření, které hoví pováhám, jež si rády o všem podebatují a jimž pak na čin už nezbude času ani energie, odchýlili jsme se od čistých studnic praxe k zahnívajícím vodám planého theoretisování, nezralého rozumářství, škatulkářského systemisování a zbytečného formalismu. Ne spolek, oddíl je živý nerv skautského organismu. Nebudete-li účelně pracovati v oddílech, máte papírovou theorii místo výchovné praxe. ''Junák, roč. IV. z května 1918.'' Často třeba i hochu nebo děvčeti zrodí se v hlavě myšlenka originální, každý může se uplatniti vhodným návrhem. Nikdo není tak malý a nepatrný, aby z jeho hlavy nemohla vytrysknouti jiskra, která vzbudí oheň v myslích druhů a tak dá vznik počinu, na který může vskutku původce jeho být hrdý. ''Skaut-Junák, roč. XVII. 1931.'' Jedním z hlavních příkazů skautského života je snášelivost. Je vlastností inteligenta, nadaného opravdovou kulturou srdce — a takový má být každý skaut, že dovede uhájiti svých zásad, ale takovou formou, která citů jiného neporaní! Mírností odzbrojíte obyčejné i zarputilého protivníka, neboť nic neimponuje více než důslednost, klidná noblesa. Skaut ovšem nezaměňuje uhlazenost s hladkostí jednání. Jako má statečnost svou karikaturu v hrubosti, typické to vlastnosti zbabělců, tak pravá noblesa nalezla svou karikaturu v hadí hladkosti, kterou se maskuje nedostatek rytířského ducha. ''Skaut-Junák, roč. XXIV, 1937.'' Brániti se musíme dnes výchově k drzosti. Věda, odborníci, lidé zkušení, jejich úsudek, to vše bývalo ničím — a právo rozhodovati často osobovali si lidé bez rozhledu, bez zkušeností, ale za to s notnou dávkou terorismu. Tam by to chtěl také skauting přivésti? Tento proud nutno bezpodmínečné ''Junák, roč. IV. 1918.'' Bratři a sestry! Hlásám vám od počátku svatý příkaz mluviti a hájiti pravdu. Kdo byl veřejně činným a prožil poctivě svůj život, poví Vám, že to patří k úkolům nejtěžším. Zavíří-li kdy opět kol nás podobná smršť pomluv, nedejte se uchvátiti hněvem, bolestí ani strachem, pro skauta je jen jedna cesta, brániti neochvějné a statečně Pravdu, třeba proti všem. ''Skaut-junák, roč. XX. 1933.'' Zhoubný je vlito vůdců bez pevného charakteru, neboť zanechává neblahé důsledky pro celý pozdější život. ''Valný sjezd 1934.'' S lidskými chybami musí počítati každý, i ten, kdo má lidí nadbytek a dobře je platí, ale skautský idealismus nikdy se nesmíří s prospěcháři a lidmi nespolehlivými, z nichž na konec jsou škůdci svých svěřenců i celé organisace. Jen pracovníci věci naprosto oddaní a charakterní nesli dosud pokrok našeho hnutí a dovedli je k morálnímu vítězství. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Nebojím se, když mládež vidí pravdu, ideu těžce zápasit, toť část naší skautské výchovy, ale nesmí vidět své vůdce cháněti se nejskvělejšími hesly, při tom však pravdu bezohledně šlapat; mládež nemá trvale vidět vítězit lež, podvod, odměňování nepoctivosti, neboť na povahy morálně slabší byl by tento vliv zhoubný. ''Vůdce, roč. I. 1920.'' Slevíme-li kdekoli z vysokého mravního základu, který vytvořil náš skautský slib a zákon, octne se skauting československý na scestí. Odešli by dobří lidé a záhy byl by československý skauting v rukou sobců, prospěchářů a nevraživců, jímž vlastní prospěch jde nad zájmy mládeže i národa. ''Vůdce, roč. V. 1925.'' Tuším však značné nebezpečí, jež naše počínání ohrožuje. Skauting je život sám v malém a v něm jako v zrcadle obrážejí se všechny necnosti veřejného života našeho. Budou-li skauti jako takoví jednati bezcharakterně, navyknou-li si bez ostychu páchati křivdu, zvyknou mravní otrlosti a budou jednati v životě dalším rovněž bezcharakterně. Nepomohou nám tu přednášky, řeči ani knihy — skauting vychovává životem. Nečinili tak, pak pouhé mluvení o charakternosti, vlastenectví apod. může jen stupňovati špatnost jedince, který se jimi ohání. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění a zájem o stát, ale vychovati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí heslu, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, tuhé výchovy prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosazení soustředil skauting své nejlepší síly. ''Vůdce; roč. XIII. 1982.'' Sledoval jsem sta a sta vychovanou našeho skautingu, z nichž skoro po čtvrt století trvání této instituce právě jako v cizině stali se v našem životě muži vynikajícího postavení. A vždy při tomto pozorování hřálo mne blaživé vědomí, že byl to právě skauting, jenž jim dal základy k tomu, čím nyní jsou a že to sami bez výhrady přiznávají. ''Vůdce, roč. XIV. 1933.'' Přikládá-li se jedinečný a mimořádný význam otázce, jaké osobnosti mají býti vyslány jako zástupci lidu do parlamentu, měl by býti věnován nemenší zřetel otázce, jaké osobnosti informují tiskem naši veřejnost, působí na její smýšlení a ji vychovávají. Pro výchovu lidu není dnes mocnějšího prostředku nad tisk, není také většího nebezpečí, když se zvrhne v pravý opak. Nezastírejme, když chyby jsou, neříkejme, že není korupce, mravního úpadku a neodpovědnosti v životních otázkách národa, když tomu tak je, nelžeme sobě ani jiným, ale Vracujeme o nápravu. ''skaut-Junák, toč. XXI. mu.'' Není ani třeba/ani zdrávo býti škarohlídem. Vždyť skaut je vždy optimistou, úsměv jasní jeho líce i v nejobtížnějších situacích, I my byli již tolikrát 2 a svého trvání v situaci, která se zdála beznadějnou, ale vždy jsme vyšli zdraví, ale zpravidla i posílení a semknuti. Příčina? Myslím, že proto, že jsme byli vždy sví, že jsme se snažili, aby naše linutí bylo pro všecky. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Nechceme vyčítat, kdo z mládeže československé jest vždy na místě, ať jde o službu národní, nebo dobročinnou. Jsou to naši skauti, bývají nejen první, ale i nejvytrvalejší a často při práci zcela sami, jako by pro ostatní mládež stačila hesla a prapory a pochvaly v novinách s prominutím zásluh. ''Na župnim srazu v Ml. Boleslavi 1935.'' Ve světě, ve vlasti je dosti místa pro všechny. Zejména v dnešní době je tolik možnosti se uplatniti, tolik míst, kde možno se učiniti prospěšným, užitečným. Ale u nás každý chce zaujmouti místo ne vedle, ale zrovna to, na kterém už jiný pracuje. A byť třeba úspěšně pracoval, práce jeho se sníií, pohaní, on sám je osobně urážen, od práce odpuzován, ve snaze znechucován. Pak se divme, že tolik vzácných lidí veřejné práce se straní a přenechává ji lidem prostředním, kteří však mají dobrou vyřídilku, drzé čelo a široké lokty. Junák, roč. V. 1919. Lze se smířiti s největším nepřítelem, nelze však odpustiti příteli, bratru, který zrazuje. Skaut-Junák, roč. XXI. 193%. Nesmíme nikdy zapomímti své povinnosti k tradici ani na odpovědnosti k těm, kdož přicházejí po nás. Uprostřed těchto závazku je umístěna rovnováha našeho mravního chtění, těžiště veškerého našeho bytí. Schopnosti intelektuální, zdatnost technická a vědomosti nabyté vzděláváním buďte nám, skautům, jen pomocníky, postavenými do služeb vysokého mravního zákona.' Toť jedna z cest naší politické výchovy, naše škola budoucích občanů pro očistu veřejného života. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934*'' Malicherní domýšlivci! VŠe, co činí, vše, co provozují, je tak skvělá, tak výborná věc, že jim v opojení vědomí sláva stoupá do hlavy. Ale přijde těžký, hořký život a ten železnou pěstí rozbíjí, co se dvacetiletému zdá na výsost dokonalé. Ve třiceti letech poznávají, že jest se jim ještě asi dvěma nebo třem věcem přiučiti. Ve čtyřiceti vidí, co všechno šlo kolem nich, a oni toho ve své povýšenosti nepozorovali a snaží se pochopiti. V padesáti pak počínají se učiti, dospívají k přesvědčení, jak málo učinili pro sebe i pro jiné. Šťastni, kteří k tomu aspoň v tomto věku dospěli! ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Nebylo již dávno smutnějšího pocitu ve světě, než odpor, který se nás všech zmocňoval při zprávách, o pálení lcnih v Německu. Nacionalismus, který zapomněl svého poslání a své kulr turm idee v Německu, stává se nejzuřivějším fanatismem, který srovnavati se středověkem, znamenalo by urážku této doby. Bylo třeba, aby Němci znaou připomínali, že jde o mír slusniky naroda jehož těžký kulturní podpatek s hruzncm germánskou důkladností vytiskl se do katedrály remešské a fresek Txepolových? ''Skaut-Junák, roč. XX. 1933.'' V zimě se nám naskýtá nejvhodnější příležitost projeviti svoji úctu ke krásné knize. Opouštějíce nyní častěji otevřenou knihu Přírody, otvírejme hojně a často stránky oněch knih, jež nám podává moudrost a duch, budující na tisílUetích kultury. Čím více se věnujeme cenným knihám, přátelům nejvěrnějším a nejskromnějším, tím lépe naučíme se čisti nejen v oné veliké knize Přírody, nýbrž i v srdcích svých bližních a ve svých srdcích vlastních. ''Skaut-Junák, roč. XX. 1933.'' Po celý život řídil jsem se francouzskou sentencí, kterou jako mladík jsem slyšel od staršího bratra: inteligence pozná se podle toho, jak kdo snáší odchylné mínění." Dovésti diskutovati s protivníkem vysokou úrovní, věcně a upřímně, je průkaz vlastní duševní sily a charakterové dokonalosti. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Je třeba zachytiti mládež venkova, kde skauting našel dosud malého porozumění. Mnoho by v té věd mohlo prospětí učitelstvo, které málo si všímá, že vedle školy pracuje souběžně instituce, která je jí doplňkem a podporou. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Navykl-li si hoch bystrému pozorování a správnému usuzování, získal schopnost veliké důležitosti pro celý život i význačný rys vyvíjejícího se charakteru. ''Základy junáctví, 1912.'' Na mravní stránku klademe hlavní důraz, ona je ve skautingu kamenem úhelným. Všechna mravnost, kterou skauting v sobě soustřeďuje a která z něho žhavé paprsky v srdce mládeže vyzařuje, shrnuta je v zákon skautského desatera. ''Základové skautingu, 1920.'' Naprostá čestnost je na místě také při hře. Podlé je do- sáhnouti vítězství podvodem. ''Základové skautingu, 1920,'' Neboj se pokušení a neutíkej před ním. Vesluješ-li, nekonáš tak vždy jen po proudu, protože je to lehké, ale i proti proudu, protože to stojí námahu a práci, kterou sílíš, rosteš. ''Základové skautingu, 1920.'' Skautské desatero — deset zrn klíčivých. Tvé srdce buď půdou úrodnou. Spatný skaut, který zná zákon a neplní jej. ''Základové skautingu, 1920.'' Patřím celoživotní prací k řešitelům a zastáncům sportů. Jsem oprávněn také varovati před úpadkovými zjevy ve sportu poslední doby. V sezoně není pondělka, aby noviny nepřinášely zpráv o těžkých zraněních při kopané. Většina sportů a závodů již svým charakterem přináší jisté risiko, zde však jde o způsob hry, kde mizí ráz hry a nastupuje surový boj, kde je každý prostředek dobrý, jen když poškodí protivníka. Ne fair hra, ale zřejmá snaha nenápadně přerazit nohu, oddělat dobrého hráče a pak „vyhráť' — ne pro čest a radost, ale obyčejně pro zisk. To platí o kopané, ale který obor sportu zůstal v poslední době úplně ušetřen úpadku? Skauti! Kde se projevuje takovýto sportovní duch, není místa pro vás. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1952.'' Přijde-li mladík jako footbalista, nosí jej na ramenou, zahrnou potleskem i penězi, skauta, jdoucího s heslem bratrské lásky a služby nikdo nevidí. Jinde všude výhody, protekce, odměny, náhrady v různé formě — u nás jen oběti a místo odměn často záškodnictví. A přec řady naše rostou rok od roku a nabývají půdy. ''Skaut-Junák, roč. XI. 1926.'' Od prvních dnů skautingu učím vás, bratři a sestry, abyste nechodili netečně kol bídy lidské. Pravého skauta poznáme nejlépe podle toho, jak se snaží konati dobro. A nikoho nelze zprostiti této povinnosti. ''Skaut Junák roč. XI 1926.'' Radostné chvíle korunujeme, jako vždy činí praví skauti, šlechetným činem. Strašlivá tragedie odehrává se v bratrském národě ruském, kam vždy zírali jsme s nadějemi, odkud čerpali jsme důvěru v dobách poroby, v tom Rusku, jehož miliony synů krvácelo za věc slovanskou. Dnes statisíce dětí hyne na Rusi smrtí nejstrašnější; čeští skauti, přispějte jim! Ani na chvíli skaut nezapomíná svaté povinnosti konati dobro a Náčelnictvo Svazu uložilo vám povinnost, aby každý z vlastních prostředků věnoval nejméně 2 kg potravin, po případě částku 10 Kč k tomuto účelu. Kdo jsi nemajetný, vyprosíš • tento dar od svých příbuzných, obchodníků, od lidí zámožnějších, nikdo z vás se však nevyhni této povinnosti. ''Skaut-Junák, roč. VIII. 1922.'' Je v dobré paměti, čím pronikl v překotném ruchu života skauting, jak v cizině tak i u nás. Byly to záslužné činy, dobré skutky a služby, které konali skauti všude a ochotně na rozdíl od ostatní mládeže, která stála tu nečinně a netečně. ''Při dvacetiletí skautingu v Jičíně, 1932.'' Jako rytíři za dob Rólandooých šli do boje za Boha, vlast a konali dobro, tak snaží se opravdoví skauti plniti svůj slib denního dobrého skutku a nehledají troubadourů a minnesängrů, kteří opěvovali jejich činy. A je jich do tisíců — těch skautů i dobrých skutků — od význačných činů celého junáctva, oddílu a družin, od činů velikého významu pro národ a stát až po drobnou úsluhu člověku i zvířeti. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Poprvé na skautské službě. Nevlídné pohledy kolemjdou¬cích a drsná slova proti pouliční žebrotě i proti skautům, ačkoliv právě skauti nikdy nesbírají pro sebe, ba ani pro své chudé druhy. Snad k ničemu na světě není třeba tolik duševní síly! Je po službě. ,"Bratře vůdce, je třeba, aby skauti konali také takovéto trapné služby?" "Hlavu i srdce většiny lidí ohlušují denní problémy, proto neiAdí bídy a zla, neuvědomují si svých povinností, jiní jich nekonají, nebo se ostýchají, neodhodlají se k činu. Jako pře- můžeš nemilý pocit a skočíš do ledové vody, tak se musíš učit přemáhat ostych, jinak mnohý významný skutek tvého života nebyl by vykonán. I ta pouliční služba je důležitým článkem skautské školy pro celý tvůj budoucí život." ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Děkuji všem vůdcům a vůdkyním, jichž obrovské práce si nanejvýš cením a pro něž nemám dosti výstižných slov, abych mohl říci, co v nich má naše hnutí a jakou zárukou zdaru veškeré práce naší jsou, právě oni, kteří sami sobě někdy zdají se nepatrnými, ale kteří jsou z nejpevnějškh sloupků naší organisace. Na nich závisí zdar našeho hnutí, bez jejich práce nic nejsme. Toho buďte, sestry a bratři, vždy pamětlivi! ''Valný sjezd 1932.'' Denně vidím důkazy, že skautingu ujaly se ruce pilné, hlavy jasné a srdce šlechetná a vytvořily mravní základ, jenž vzdoruje všem pokusům o rozklad našich řad. Ale budíte vždy na střehu, nébot ničeho se v dnešní době tak nezneužívá, jako důvěřivosti mládí. ''Valný sjezd 1932.'' Prospěch skautingu toho vyžaduje, aby byli pro práci získáni dospělí, bez nichž stavíme stále jen více méně náhodně. Oni mohou se státi základním elementem pro organisaci, co mladí odcházejí za studiem a povoláním. Mnoho by tu mohli prospěti Old skauti, kdyby dovedli pochopiti pravý smysl svého bytí. ''Hlavní stan 1925.'' Úkolem každého z vás je držeti pevně heslo: Jednou skautem navždy skautem. Nositelem, hlasatelem, obětavým a statečným bojovníkem pro vznesenou skautskou ideu. ''Skaut-Junák, roč. XIII. 1926.'' Často vzpomenu oddílu švédských skautů, kteří byli našimi sousedy na loňském Jamboree v Londýně. Rukávy dokonalých těch hochů byly plny odznaků odborných zkoušek, každý výkon svědčil o všestrannosti jejich výcviku. A u nás stale tak malé procento skautů prvotřídních a zkoušky od¬borné vzácností. ''Skaut-Junák, roč. VII. 1921.'' Každý skaut nemůže ovšem se státi vůdcem oddílu, nepřehlížíme ani, že mladí lidé, kteří zakládají svou samostatnou eocistenci a vlastní rodinný krb, podstupují v dnešních dobách těžký boj, ale jakmile je to možno, mají věnovati své sUy naší idei a každý skaut bez výjimky mel by navždy zůstati ve svazku skautského bratrství a odvděčiti se jednou za to, co mu dál skauting. ''Skaut-Junák, roč. XVI. 1930.'' Mým ideálem je - hlásal jsem jej otevřeně vždy a musím znovu a znovu hlásat — velká jednotná národní organisace skautská. Jen taková organisace je v zájmu blaha mládeže a nejsnáze splní všechny požadavky. To je prospěch jediný, za kterým jdu, jiného neznám. ''Vůdce, roč. 1.1920.'' Jen dospělí staví hráze a dělí mládež, která k sobě instinktivně lne. Studenti i dělnická mládež žije u nás ve shodě přímo idylické, ba v lásce, nébot jediná, ušlechtilá idea je pojí. ''Skaut-Junák, roč. VII. 1921.'' Nesnižoval jsem nikdy práci jiných a zvláště Sokola a ostatních vazných organisací tělovýchovných, ale dnešní situr oce samostatného našeho státu i zájem mládeže žádají naléhavě, abychom k dosavadním připojili prostředky a cesty nové. ''Branný sraz v Jičíně 1937.'' Skauting za svůj zušlechťující vliv na duši mládeže a její výkonnost více děkuje svým metodám, působení výchovy vzájemné a vlastní v družinách pracovní organisace, kterou mládeži buduje, než pouhém výběru vhodných nauk, cvičení a her. ''Branný sraz v Jičíně 1937.'' V těchto dnech vešel jsem do vlaku a nepozorován vyslechl jsem našeho skautíka, asi třináctiletého, vracejícího se z tábora. Cestující z celého vagonu kupili se kol něho a naslouchali jeho živému lícem táborových ohnu, prací, cvičení a her. Smáli se jeho potížím kuchařským, obdivovali, jak ruce studenta ztuhli jako dlaně tovaryše kovářského a div neslzéli, když líčil strasti letošního deštivého, chladného počasí, zvláště při nočních hlídkách. Lepší propagace skautingu jsem neslyšel. Z hocha přímo sálalo zdraví, odvaha, chuť k životu, překypoval plány a dobrými úmysly, jako člověk, vracející se do vlasti po dlouhém, činorodém životě v cizině. ''Skaut Junák, roč. XI. 1926.'' Skauting je jako strom, zasazený v útlém mládí do srdce člověka. Roste a. mohutní s jeho vzrůstem, zapouští kořeny stále hlouběji do celé jeho bytosti, a plody, jež přináší, jsou rok od roku dokonalejší a hodnotnější. Není možno, aby ten, kdo se stal jedenkrát skautem oprav¬dovým, stanul na této cestě, věčně vedoucí vzhůru. Skauting, jeho mohutná, sugestivní a vše ovládající idea jde s ním do všech bojů životních, přenáší se s ním do jakýchkoliv situací, aby tam vykonával svůj blahodárný, poslušnost vymáhající vliv. A zde stojíme před skauting em dospělých. Jeho cesty půjdou vždy za nekompromisním a důsledným vývojem na prospěch všeho, co přináší lidstvu nové hodnoty, nové statky a novou krásu. ''Skaut-Junák, roč. XXII. 1935.'' Skautská přísaha má slib služby vlasti na prvém místě. Má to svůj hluboký význam pro veškeren život skautův. Po¬vznesen nad ohledy osobní a stranické, kráčí skaut přes pře¬kážky cestami neúnavné služby a oběti ve prospěch svého národa a státu. Jest si dobře vědom, že bez služby vlasti nebyl by skautem a byl by ztracen i pro práci veškerého lidstva. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Viktor Dyk našim skautům napsal báseň na skautské heslo — buď připraven! A v té píše: ,JPo světě širém roztroušeny rovy nepřipravených." Být připraven — tot stále ještě nezbytná cesta pro národ i pro ty, kteří nechtějí umírat nadarmo. Jsme vděční těm, kdo zasloužili se o národ odvrácením válečného nebezpečí, ale jestli někdy selže vše, nezapomeňme: My dnes jsme tu na čas, ale národ má být na věky. ''skaut-Junák, roč. XXII. 1935.'' Skauting je dokonalou brannou výchovou přirozenou, nenásilnou, otužováním, cvičením a zvykem žiti soběstačně v přírodě, tábořením, řemeslnými pracemi, zejména však vý¬chovou mravní, zvykem konati službou obětavé lásky k vlasti, smyslem pro povinnost, výchovou všech občanských ctností. Branná výchova skýtá u nás podnes smutný obraz. U nás nastal obrat ve smýšlení teprve úplným vítězstvím Hitlera a nedávno byli to sovětští žurnalisté, kteří nám zahřměli do duše ,jšrazte každého, kdo vám bude mluvit proti brannosti!" A učinili konec velebení švejkovin, jimiž byl národ dobrých čtrnácte let ukolébáván v bezstarostnost o nejvyšší povinnost státní — obrany jeho svobody. ''Hlavni stan 1935.'' Nic nespojuje ideálně ji oba směry — snahy po míru a přípravu k obraně vlasti — než skauting. Nikdo víc nepotřebuje skautingu v Evropě, nežli nás stát. ''Hlavni stan 1935.'' Bii jsme jen svou cestou a často proti proudu. Sli jsme odhodlaně a důsledně se svou mládeží za pevným dlem a ne- slevili ani v nejmenším. Dnes máme zadostučinění. Zásluhu o to, že jsme v intencích Tyršových my první dali našemu svobodnému státu úplnou, moderní brannou výchovu mládeže, nedejte si vzíti nikdy a od nikoho! ''Valný sjezd 1936.'' Nová doba, jež svítá naší československé vlasti, jistě nezastihne nás nepřipraveny! ''Značka —dži, Junák, roč. IV, v květnu 1918.'' Mládeži československá! Po dobu dvaceti století, od dob antických nebylo výchovy tak harmonické a pro tebe vhodnější, než je skauting. Je to organisace, která je opravdu tvoje, je to hnutí mravně výchovné, které ideálně spojuje výchovu hluboké citovosti i průbojné energie nezbytné pro praktický život, kde svůj nezkažený smysl pro pravdu a boj za právo zvykneš si statečně hájiti a uváděti v soulad s evangeliem lásky. Prožívej léta svého mládí v družinách československého junáctva, půjdeš ták za hlasem nejpředněwch vědců a státníků našeho národa s Masarykem a Benešem V čele. ''V Praze, 6. prosince 1937.'' Skautingu přiznává se jako hlavní zásluha, že učinil nej- větší psychologický pokrok všech věků, objeviv chlapce — bytost odsouzenou při svém vývoji k pasivitě. Ale nejen že objevil tvora neznámého, ale skauting ukázal, že mu rozumí ať hoch mluví anglicky, čínsky, rusky nebo bečuánsky a že jej umí vésti, aby se stál lepším člověkem a základem dokonalejšího lidstva v budoucnosti. ''Skaut junák, roč. XXIV. 1937.'' Klid a rozvaha i v hodině nejtěžší! Skauti a skautky! Od světové války, kdy na bojištích celého světa rozhodovalo se o budoucnosti našeho národa, nebylo pro nás doby tak vážné jako v posledních dnech. Nebezpečí útoku vojenského, nejistota o vlivech na dohodování s naší menšinou německou, rozvášněná kampaň předvolební, sensační zprávy ustrašenců i provokatéru — to vše se spojilo, aby učinilo situaci krajně kritickou. Svaz náš nevydal zvláštních pokynů, nebylo jich třeba. tJřady samosprávné, státní i vojenské vědí, že jste nejen ochotni, ale i skautským výcvikem připraveni konati povin¬nost. Kde bylo třeba, přiložili jste již ruku k dílu. Čsl. skauting nemel dob váhání, ale důsledně připravoval ke službě státu, učil pozorovati a posuzovati lidi i události, prakticky vedl vás k statečnosti, účelné práci a službě, proto vím, že nepodlehnete panice, ale každý postavíte se okamžitě na místo vykázané a v konání služby nedáte se nikým předr stihnouti. ''V Praze, 25. května 1937.'' Všichni víme, že budoucnost je chmurná. Na nás, zdá se, ženou se mraky od severu a snad i s jiných stran. A tu vzpomínám na báseň starého německého básníka, úmyslně básníka německého, který po vylíčení zimní bouře v přírodě radostně vola: ,JSs muB doch Fruhling werden!" A vzpomeňme i slov národního básníka, Dýka, která vy vřela ve vězení jako láva z jeho srdce, krví rozbouřeného: „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, záhyneš!cc Ták mocně volá k nám hlasem země, a my mu nasloucháme. Vlast je to nejdražší, co máme, jí věnujeme vše, jí platí naše služba až do obětování života. To je skautský slib; naše skautská přísaha, skautská víra v pravdu, spravedlnost a nesmrtelnost ideálů. ''Poslední projev náčelníkův. Valný sjezd 1938.'' 3c90146e93dec8c9273d889fe59b55ae8ace4851 211 210 2012-10-19T17:48:43Z Stepan 2 '''Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka''' Když jsem se téměř před 10 lety dověděl o skautingu a měl příležitost pozorovati v Anglii jeho účinnou práci a krásné výsledky, řekl jsem si: „Když velcí národové tolik péče věnovali zavedení skautingu jako výchovné soustavy pro mládež, aby ji osvěžili, obrodili, tím spíše jest toho třeba nám, národu malému“. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Tento výchovný systém prošel vítězně celým světem a jsem přesvědčen, že by mohl pro své cíle humánní, pro svou žízeň po pravdě, spravedlnosti a kráse státi se přímo náboženstvím mládeže. V něm utajeno je tolik kouzla vábivého a zas tolik plné těžké pravdy životní, že směle můžeme od něho očekávati, že nám vychová občany nejen tělesně zdatné, ale vyznávající všecky cnosti, jichž souhrn tvoří pravé demokratické občanství. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Idylicky krásné scény ze života skautů v lesích, ušlechtilost, bezvadnost vystupování, opravdovost v každé práci ať duševní ať tělesné, horlivost v konání dobra, energie a čistá, jasná duše zírající z jejich očí nepřipouštějí ani zdání klamu. Toť jsou nepopiratelně skvělé výsledky silné výchovy v přírodě, jež byla mým dávným ideálem. ''Z první stránky Základů junáctví, 1912.'' Jsem jist, že nové skautské generace, které přicházejí vystřídat ty, kdož odcházejí — ať za chlebem nebo do zásvětí k vyšší službě — budou zrovna tak šťastny v našich táborech, právě tak obětavé, statečné a ušlechtilé, jako jejich předchůdci, kteří razili cestu a bojovali o uznání bez únavy, bez oddechu, nezištně, s nasazením inteligence, času i zdraví. ''Valný sjezd 1936.'' Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kde jiné zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spoléhajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho a mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti. ''První řádky Úvodního slova v 1. čísle I. roč. Junáka, jež vyšlo 15. I. 1915.'' Tímto číslem loučí se s vámi desátý ročník našeho časopisu. V počátcích zběsilé litice válečné rodil se — při poradě ve sklepě prvního starosty českých skautů, pražského fysika Dr. Kliky. Neměl ani minimálních podmínek, dosud nemohli jsme mu věnovati ani desetinu péče, které potřebuje a přece vynikl nad listy dobře situované. Lze o něm právem říci: Jako ten český skauting zrodil se z ryzího idealismu, ve zmírnění idealismu žije a zvítězí. ''Skaut-Junák, roč. X. 1925.'' Sympatie, jimiž uvítány byly první mé kroky k zavedení skautského hnutí k nám, opravňují k naději, že čeští skauti záhy se stanou novou národní institucí. A plným právem. Jdouc svými cestami, cestami novými, nikomu nebude překážeti, ale všem prospěje. Kéž najde u nás jen přátele! ''Český skaut, 1912.'' Nejradostnější pohled je na bývalé skauty, jak se osvědčují v praktickém životě. ''Zpráva o činnosti za rok 1928/29.'' Každá idea musí projiti zkouškou, než je možno mluviti o tom, zda zvítězí, čili nic. O idei skautské můžeme již dnes říci, aniž bychom si musili vyčítati, že se radujeme předčasné, že zvítězila. ''Obecni dům pražský, 1920.'' Nesmíme viděti účel a cíl skautingu v tom, měří-li nějaká odznaková stužka 5 nebo 10 cm, nebo nosí-li se nad kapsou nebo pod kapsou. V jednotě kroje, pozdravů, vystupování manifestuje se jednota myšlení, nazírání světového, vyjadřuje se světové skautské bratrství. Bolestně dotýká se nás příliš horlivý zájem některých našich stoupenců o tyto vnější stránky skautingu. Jednoho je však potřebí: aby nad veškerým konáním naším vznášel se pravý skautský duch, který vše oživuje a oplodňuje. V tom duchu, který nám svítívá, nás hřeje, ať se vyžije český skauting! ''Vůdce, roč. I., 1919.'' Bezpočtu bývalých skautů přiznalo mi, že skauting naučil je konání povinností, stal se jim nevysychajícím pramenem agilnosti, nejbezpečnějším štítem v boji životním. ''Valný sjezd 1928.'' Skauting, toť život nový, silný, čistý a krásný. V tom, jak tvoří a formuje duši mládeže, jak ji činí schopnou poctivého, činorodého života, je jeho sila, jeho oprávnění. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Druhá věc podstatné důležitosti jest sociálně naprosto spravedlivý rys celého hnutí, které je do krajnosti demokratické, co do vnitřního jednání i vnějších forem. Sociálně jsou si skauti naprosto rovni, spí v témže stanu, na téže zemi, zabývají se touž prací, nosí stejný oblek, jedí tutéž stravu, jednají spolu po bratrsku, rovný s rovným, co chvíli druh na druha odkázán. Chceme usilovně, aby skauting byl pro všechny. Nejen pro studenty, i pro mládež obchodní, kanceláří a dílen. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Po celý svůj život řídil jsem se zásadou poznati vše nejen ze zpráv, knih, dopisů a vzkazů, ale především z vlastního názoru. Za tím účelem toulal jsem se po světě a získal tak mnohé zkušenosti, které jsem uplatnil při zakládání československého skautingu. ''Na Lysé Hoře 1937.'' Dnes, kdy vývoj věcí dal skautskému programu a metodám v celém rozsahu za pravdu, vidíme, jak skauting je plundrován, bere se z něho všechno možné, co mládež zaujme, ale úplně nepovšimnuta zůstává soustavná výchova charakteru, konání povinnosti, tuhá škola skautské služby. ''Slezský almanach 1938.'' Před sto léty byl to hlavně tělocvik, kultura těla, antická zdatnost, které byly vůdčími hvězdami. Tentokráte je to hlavně návrat k přírodě, návrat k vlastní duši a vše, co s sebou přinášejí: sebevýchova, výchova vzájemná, výchova prací a k práci, služba národu, vlasti, každému bližnímu a zase s náležitým zřetelem k brannosti. A k tomu přistupuje ještě v nerozlučném svazku kolektivní pospolitost, naprostá rovnost všech jednotlivců i národů na podkladě bratrství. ''Valný sjezd 1922.'' Víme dobře, že jsme průkopníky, ale tím závažněji svou práci chápeme, tím upřímněji za ní stojíme, tím věrněji ji konáme. A budeme-li se scházeti zase znovu za deset let, tu mnohého z nás tu pohřešíme. Jednoho však nepohřešíme nikdy skvělého ducha skautského, který je nezmarný, který nestárne, nešediví, neumírá. V něm skauting žije, v něm trvá, v něm roste. ''Valný sjezd 1922.'' Je naší povinností aspoň letmo si povšimnouti poměru skautingu k moderním proudům výchovným. Kdyby pedagogické kruhy věnovaly našemu hnutí větší pozornost a dobraly se až k samým kořenům jeho, pak by poznaly, že skauting vyřešil všechny podstatné složky nové výchovy dávno před tím, než se na veřejnost přišlo s oněmi reformami. Je to činná škola a stejně všechny nové discipliny obsahuje skauting v sobě hned od svého počátku a všechny jsou jeho podstatnými složkami. Tak je to občanská výchova, ruční práce výchovné, žákovská samospráva i tělesná výchova, v níž skauting hned od prvopočátku opustil zaprášené tělocvičny a nářaďový tělocvik, dosti často bezduše prováděný, a dal dítěti slunce, vzduch, vodu. ''Valný sjezd 1928.'' Jak by se mnohá maminka podivila svému jedináčkovi, vidouc ho konati práci, o které se jí nikdy ani nezdálo, že by ji mohl konati. Ne vždy práce sama je tu účelem, ale prostředkem vštípiti mládeži vědomí, že žádná poctivá práce není ponižující, je-li třeba se jí chopiti. A to věděti, zvláště u nás, hodně potřebujeme. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Je přední zásadou skautingu, že skaut má se snažiti opatřiti si vše potřebné sám. Tím roste v praktičnosti, v činném chápání života, v spoléhání na sebe a na svou sílu. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Kde hoch má najíti příležitost, aby ukojil svou vrozenou touhu po samočinnosti, dobrodružnosti, po životě romantickém? Jen v přírodě obnoví své síly, povznese svou mysl. A je to právě skauting, který volá k mládeži: „Ven do přírody!“ Ve skautingu soustředěny jsou všechny možnosti a prvky, které hoví touhám chlapeckým po tom, aby mládí, které žije, bylo radostné, šťastné a pro budoucí život užitečné. Ať městský nebo venkovský hoch, každý najde ve skautingu své. ''Základové skautingu, 1920.'' Život ve volné přírodě je školou pravé mužnosti. Zušlechťuje člověka, budí v něm statečnost, neodvislost, lásku k pravdě, důvěru ve vlastní sílu. V přírodě naučí se každý ceniti přátelství a milovati rodnou hroudu. V přírodě pozná pravou podstatu a závažnost práce tvrdé, poctivé, naučí se strádati, odpírati si pohodlí i požitky. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor buď zařízen tak, aby skýtal účastníkům jisté pohodlí. My ovšem máme na mysli ono pohodlí, které si skaut dobyl vlastním přičiněním a svou prací. Není to pohodlí vykoupené penězi, ale námahou, pílí, důvtipem a mozoly. Pak má teprve tu pravou chuť, pak v prostém pohodlí skautského tábora nalezneme radostnou rozkoš pobytu ve volné přírodě. ''Základové skautingu, 1920.'' Našim některým táborům je na škodu, že se vzdalují nezbytného zdravého primitivismu. Není místa ve skautském táboře pro pohodlí připravené řemeslníky nebo kuchařkami. I svoje zábavy udržme ve skautském tónu! Napodobení různých revuí a trampiad kazí jen vkus a svéráz československých táborů. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Táboření bývá nazýváno korunou skautingu a mnozí neinformovaní táboření a skautování považují za totožné. My vidíme nejvyšší význam skautské výchovy jinde, ale nelze popříti, že táboření je nejmocnějším jejím prostředkem. V táboře může hoch učiniti nejvíce pro své zdokonalení, tam cítí se nejvíce skautem, tam je nejšťastnější. V táboře získává všestranně tělo i duch, vůle i charakter. A v tom právě tkví hluboký význam táboření ve skautské výchově. ''Základové skautingu, 1920.'' Pobytu v přírodě, vyplněného skautskou činností, nikdo a nic vám nenahradí. Útěk skautův do přírody je jen návratem, návratem do nejdražší naší domoviny, kde jedině můžeme slyšeti mocný puls velkého Života s jeho uzdravující a vše obnovující mocí. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1932.'' Tvrdím, že hoch musí si hráti. Myslíme-li, že je to správné, a přejeme si toho, začneme hráti sami. Vedoucí má rád hráti, má cele se oddati této veliké hře, má úplně býti ovládnut duchem, který oživuje skauting a má sám říditi hru. Nesmí mysliti, že se tím snižuje; musí se dívati na náš program očima mladého hocha. Nemyslete, že klesnete před nimi u vážnosti, učiníte-li tak, naopak, snížíte-li se k nim, stanete se jejich opravdovými vychovateli, jimiž chcete býti. ''Vůdce, roč. VII. 1927.'' Prázdninové tábory jsou však nemenší zkouškou i pro jejich vůdce. Mnoho rozvahy, obětavosti, taktu a režisérského talentu je třeba k řízení tábora, aby mládež sama vedla si v něm způsobem nejlepším. Mnoho zklamání a ztracené víry v ideály připraví mládeži ten, jemuž se v táboře nedaří, jenž není povolaným vůdcem, vytouženým vzorem. ''Skaut Junák, roč. XXIII. 1936.'' Dívka v lese, se sekyrou v ruce, podrážející stromy, stavící své chaty, radící se za večera u táborového ohně a konající noční hlídky byla hotovou revolucí i v moderním názoru na Ženu, ale obraz ten se vžil a s ostatním programem skautským, hlubokým vlivem našeho slibu a zákona, se školou skautské služby a vzájemné výchovy dal moderní době typ zušlechtěné dívčí bytosti, zdatné mravně i tělesně, statečné a se zdravým názorem na život i své poslání v rodině a společnosti. Tyto cesty a úkoly ve výchově ženy nejsou jen věcí naší organisace, ale zájmem a prosím Bylo nám sedmnáct let, kdy po prvé šli jsme (br. náčelník mluví tu o br. místonáčelníkovi Janu Novákovi) spolu do světa. Sedm neděl vlasteneckého putování pěšky po Čechách, Moravě, Slovensku, Tatrách a Uhrách. Jak jsme sehnali prostředky na cestu, dnes už těžko vykládat, ale vím, že denně bylo nutno odříci si dvouhaléřové housky v přestávce školní a než přejíti most Palackého, raději stokrát běželi jsme až na most Karlův, jen když přibyly dva haléře k cestovnímu fondu. ''Skaut-Junák, roč. XIV. 1921.'' Naučte se v přírodě pravé statečnosti. Srdce bojácné nikdy plně nepochopí krás a radostí přírody, ani života. ''Skaut Junák, roč. XX. 1933.'' Správná výživa mládeže v táborech je podstatným součinitelem celé soustavy táboření, má-li míti blahodárný vliv na člověka a býti zdraví jeho na prospěch. ''Základové skautingu, 1920.'' Spořádaný vzhled tábora je nejpříznivějším doporučením táborníků. Kdo se nedovede podříditi pořádku v táboře, nestane se do nejdelší smrti skautem. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor, kde mládež nestřídá se ve všech oborech prací, nehraje denně skautských her a nevytvoří si typického táborového života, nezasluhuje názvu tábora skautského. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Vždy musí býti někdo, kdo rozkazuje a někdo, kdo poslouchá. Jinak nikdy nebude postaven dům, sestrojen parní stroj, v život uveden skautský oddíl. Nikdo nemůže rozkazovati, kdo se nenaučil poslouchati. Jen kdo prakticky se naučil poslouchat rozkazů, dovede sám dobře a účelně rozkazovati Ten však, kdo rozkazy dává, musí míti plnou důvěru poslouchajících i jejich vážnost. Ať tvoji hoši vidí, že jsi skaut a ne břídil. Nedej rozkaz, který sis nepromyslil. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor bez vzorné kázně, bez kázně dobrovolné, ale naprosté, je mlýnem bez vody a nemá valných výsledků. ''Základy junáctví, 1912.'' Až pak vžije se myšlenka junácká u nás, až přejde nám v krev, až čety junáků vzrostou v tisíce, pák snad uskuteční se ta krásná vidina, tak vzácné a čarovné krásy, že oči zavíráme, když o ní přemýšlíme. ''Z poslední stránky Základů junáctví, 1912.'' Mládí je samo o sobě krásou, nad přírodu a mládí nic ve světě není krásnějšího a radostnějšího. Šťasten, kdo pochopí duši mládeže a přilne k ní opravdovou láskou! ''Skaut-Junák, roč. X. 1929'' Východiskem výchovné činnosti skautingu je práce. A to napřed praxe a pak theorie, tedy postup empirický. Učí zručnosti, čímž práci ulehčuje. Práci zvyká a to i práci nepříjemné. Učí ji správně oceňovati, a to zejména práci tělesnou. Nabádá pracovati radostně, dobrovolně, s kázní a s pochopením užitku z práce. Skauting činí z práce mravní povinnost k společnosti. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Protože k slibu nelze nikoho nutiti a vynucený slib nemá mravní hodnoty, vyplývá z toho, že skautské hnutí organisuje jen tu mládež, která se dobrovolně zavazuje ke konání skautských povinností. Tato dobrovolnost v účasti na skautském hnutí je právě zárukou úspěchu, neboť vytrvá jen ten, kdo dobrovolně přijaté závazky učiní si mravní povinností. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Při schůzkách panuje nejširší svoboda. Sebevýchova a výchova vzájemná působí tu znamenitě. Zvláště vliv, jímž působí druh na druha, je ve skautingu nesmírný a nedocenitelný. Společný život vyvíjí se tu způsobem přirozeným a vůdce oddílu dbá, aby neklesl na duchamorné spolkaření. Dobře vedené naše oddíly jsou vzorem samosprávy mládeže, jsou malé, demokratické republiky, kde vůdce je pouze zárukou, kontrolou, strážcem myšlenky. Jinak jednají hoši úplně samostatně. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vůdce učí skautskou mládež všímati si všech událostí veřejných, vede ji k činné účasti při nich a vštěpuje jí přesvědčení, že i nejmenší chlapec nebo dívka může značné prospěti velikému našemu dílu národnímu. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Nejednou byl jsem již dotazován, dle čeho posuzuji vyspělost skautského oddílu, co při něm hodnotím nejvýše. Odpovědi je nasnadě: Je to bratrský, skautský duch, horlivost v konání povinností a ve skautské službě, charakter jako základ osobní i občanské statečnosti. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Jen důsledná programová práce, ten celý skautský systém správně prováděný dá nám oddanou mládež a vychová nadšené a obětavé vůdce. Ve skautské praxi je celá budoucnost skautingu, naše cesta k Mi, naše spása. ''V Duchcově, v září 1980.'' U nás je dosti výchovy knižní, papírové všude, kam se podíváme, ať tedy aspoň ve skautingu je výchova životná. ''Junák, roč. TV. 1918.'' Vlastenectví, láska k vlasti jest oheň: jenom někteří jsou uhlím a dřívím, které oheň živí; mnozí se při ohni tom jen ohřívají. Proto pravý vlastenec více z lásky pro svůj národ jedná, nežli o této lásce mluví. Žádný skaut nebude vlastencem planým, ale jeho láska k vlasti jeviti se bude v jeho skutcích. ''Základové skautingu, 1920.'' Naším svatým Palladiem je naše státní vlajka. Je soustředěním národní úcty, oživujícím bodem, v němž se sjednocují naše veškeré krásné cíle, veškeré naše ušlechtilé city. Myšlenky milionů hlav, city milionů srdcí ji naplňují a posvěcují. Naši skauti měli povždy k státní vlajce krásný poměr. S opravdovým podivem přihlížívali venkované, že skauti, pobíhající po celý den po táboře v plavkách, oblékají se do bezvadného úboru, když vztyčují na stožáru svou vlajku. S úctou k vlajce nechť vychovává skauting i nadále hodnoty mravní, aby mdlý národ náš v samém srdci Evropy dobyl si jména národa gentlemanů, obránců, pravdy, národní hrdosti a pravé lidskosti. K nitru skauta povždy nechť vlajka naše mluví slovy národního básníka: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!" ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1930'' Skauting je obrodné hnutí mládeže. Touží po obrodě těla, ducha i mravů. A po této poslední především. Skauting není jen tělovýchovou, jen sportem, je to výchova člověka celého po všech stránkách jeho bytí, starajíc se o povznesení kultury ducha, srdce i těla v pravdě, právu i kráse. Rozdílu v pojmech názorů, skauting" a „junáctví" pro nás není a v obou slovech je nám obsažena myšlenka celá. Skauting je hnutí vysloveně národní a skauting československý při veškerém absorbování prvků organisace světové je čistě náš, je typicky český. Idea demokracie jest také ideou skautského hnutí, při čemž intensivní výchovou se stará, aby se uplatnily v této ideji stejně ideály kulturní, politické a sociální. Na podkladě stejných zákonů a stejných mravních zásad učí tříditi lidi ne podle toho, co mají nebo co představují, ale jací jsou. Je však nejen hlasatelem, nýbrž i praktickým vykonavatelem opravdového sociálního pokroku a soužití mládeže veškerých vrstev není nikde tak dokonalé, jako ve skautingu. ''Valný sjezd 1926.'' Vy, pane presidente, jenž po celý život vysoko třímal jste v ruce bílý prapor pravdy a humanity, jenž stal jste se ještě na prahu kmetského věku novými velikými činy nejskvělejším vzorem českého skauta, junáka, prokázal jste nám tolik lásky, že postavil jste se nám v čelo. Již tato skutečnost je důkazem, že naše cesta je dobrá a správná. Vlajka, kterou jsme dnes obdrželi z Vašich rukou, stává se nám posvátnou zástavou, je novým posvěcením našich snah, je zpečetěním našich slibů. ''Z řeči k panu presidentovi Masarykovi 9. V. 1920.'' Bylo by velikou chybou mluviti o výchově národa a pracovati jen pro mládež měst a při tom pomíjeti venkov, kde je základ celého národa, odkud čerpají města stále novou, svěží krev a energii. Neptej se mne, co může venkovan ze skautingu potřebovat, ale řekni mi, co pro něho není. Proto díky vám, bratři a sestry, kteří nesete skautské ideje i mládeži menších měst a vísek. Jste průkopníky velikých úkolů dalších, které na nás doléhají a jež nelze déle odkládati. ''Vůdce, ročník VI. 1925.'' Našemu skautingu úcty dobyla jen houževnatá práce a tuhý boj, když byl ohrožován necharakterními lidmi zevně i uvnitř. Jen stateční jednotlivci jej zachránili, jen energičtí obránci jej udržují a zaručují jeho mravně obrodný charakter. Mýlil by se, kdo myslí, že výchovy k statečnosti je potřebí jen pro válku. Statečnosti je mnohem více třeba pro mír, pro všední denní život. Ve válce je to železná nutnost, ba jistá otrlost a fatalismus, které někdy pomáhají vytvářet hrdiny. V denním životě je tím více třeba statečnosti, čím častěji pozorujeme, že vítězí vypočítavost a špatnost. V tom smyslu jde skauting správnou cestou a charakter plný účinné statečnosti je mu cílem nejvyšším, tělesná a duševní síla a zdraví největší jeho krásou a bohatstvím. ''Sraz v Plzni 1930.'' Skautskému vůdci lze odpustiti tu neb onu znalost neb dovednost, doplní je při dobré vůli brzo cestou empirickou, nemožno však mu odpustiti ryzost charakteru. Vliv vůdce na povahu svěřence je nesmírný! ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vyvolal jsem v život novou instituci, dal jí heslo, zákon a ideje, pracoval teoreticky i prakticky, čímž vzal jsem na sebe velikou odpovědnost za nějakých dvě stě tisíc mládeže, které prošly skautingem, i za veškeré vlivy, které skauting vykonal na všechny obory výchovy u nás, školou počínaje a životem dospělých konče. Výsledky i doba dávají mi za pravdu, že viděl jsem správně, že pracoval jsem účelně a s úspěchem. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Vedle těchto zjevů příznivých, jež svědčí o lásce k mládeži, o příchylnosti k hnutí, o energii a chuti k práci časem objevily se úchylky od původních zámyslů, rysy méně sympatické, snahy neplodné a pracovní energií přímo plýtváno na věci liché, bezcenné, často i bez věcného a morálního podkladu. Dospěli jsme namnoze k hluchému spolkaření, které hoví pováhám, jež si rády o všem podebatují a jimž pak na čin už nezbude času ani energie, odchýlili jsme se od čistých studnic praxe k zahnívajícím vodám planého theoretisování, nezralého rozumářství, škatulkářského systemisování a zbytečného formalismu. Ne spolek, oddíl je živý nerv skautského organismu. Nebudete-li účelně pracovati v oddílech, máte papírovou theorii místo výchovné praxe. ''Junák, roč. IV. z května 1918.'' Často třeba i hochu nebo děvčeti zrodí se v hlavě myšlenka originální, každý může se uplatniti vhodným návrhem. Nikdo není tak malý a nepatrný, aby z jeho hlavy nemohla vytrysknouti jiskra, která vzbudí oheň v myslích druhů a tak dá vznik počinu, na který může vskutku původce jeho být hrdý. ''Skaut-Junák, roč. XVII. 1931.'' Jedním z hlavních příkazů skautského života je snášelivost. Je vlastností inteligenta, nadaného opravdovou kulturou srdce — a takový má být každý skaut, že dovede uhájiti svých zásad, ale takovou formou, která citů jiného neporaní! Mírností odzbrojíte obyčejné i zarputilého protivníka, neboť nic neimponuje více než důslednost, klidná noblesa. Skaut ovšem nezaměňuje uhlazenost s hladkostí jednání. Jako má statečnost svou karikaturu v hrubosti, typické to vlastnosti zbabělců, tak pravá noblesa nalezla svou karikaturu v hadí hladkosti, kterou se maskuje nedostatek rytířského ducha. ''Skaut-Junák, roč. XXIV, 1937.'' Brániti se musíme dnes výchově k drzosti. Věda, odborníci, lidé zkušení, jejich úsudek, to vše bývalo ničím — a právo rozhodovati často osobovali si lidé bez rozhledu, bez zkušeností, ale za to s notnou dávkou terorismu. Tam by to chtěl také skauting přivésti? Tento proud nutno bezpodmínečné ''Junák, roč. IV. 1918.'' Bratři a sestry! Hlásám vám od počátku svatý příkaz mluviti a hájiti pravdu. Kdo byl veřejně činným a prožil poctivě svůj život, poví Vám, že to patří k úkolům nejtěžším. Zavíří-li kdy opět kol nás podobná smršť pomluv, nedejte se uchvátiti hněvem, bolestí ani strachem, pro skauta je jen jedna cesta, brániti neochvějné a statečně Pravdu, třeba proti všem. ''Skaut-junák, roč. XX. 1933.'' Zhoubný je vlito vůdců bez pevného charakteru, neboť zanechává neblahé důsledky pro celý pozdější život. ''Valný sjezd 1934.'' S lidskými chybami musí počítati každý, i ten, kdo má lidí nadbytek a dobře je platí, ale skautský idealismus nikdy se nesmíří s prospěcháři a lidmi nespolehlivými, z nichž na konec jsou škůdci svých svěřenců i celé organisace. Jen pracovníci věci naprosto oddaní a charakterní nesli dosud pokrok našeho hnutí a dovedli je k morálnímu vítězství. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Nebojím se, když mládež vidí pravdu, ideu těžce zápasit, toť část naší skautské výchovy, ale nesmí vidět své vůdce cháněti se nejskvělejšími hesly, při tom však pravdu bezohledně šlapat; mládež nemá trvale vidět vítězit lež, podvod, odměňování nepoctivosti, neboť na povahy morálně slabší byl by tento vliv zhoubný. ''Vůdce, roč. I. 1920.'' Slevíme-li kdekoli z vysokého mravního základu, který vytvořil náš skautský slib a zákon, octne se skauting československý na scestí. Odešli by dobří lidé a záhy byl by československý skauting v rukou sobců, prospěchářů a nevraživců, jímž vlastní prospěch jde nad zájmy mládeže i národa. ''Vůdce, roč. V. 1925.'' Tuším však značné nebezpečí, jež naše počínání ohrožuje. Skauting je život sám v malém a v něm jako v zrcadle obrážejí se všechny necnosti veřejného života našeho. Budou-li skauti jako takoví jednati bezcharakterně, navyknou-li si bez ostychu páchati křivdu, zvyknou mravní otrlosti a budou jednati v životě dalším rovněž bezcharakterně. Nepomohou nám tu přednášky, řeči ani knihy — skauting vychovává životem. Nečinili tak, pak pouhé mluvení o charakternosti, vlastenectví apod. může jen stupňovati špatnost jedince, který se jimi ohání. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění a zájem o stát, ale vychovati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí heslu, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, tuhé výchovy prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosazení soustředil skauting své nejlepší síly. ''Vůdce; roč. XIII. 1982.'' Sledoval jsem sta a sta vychovanou našeho skautingu, z nichž skoro po čtvrt století trvání této instituce právě jako v cizině stali se v našem životě muži vynikajícího postavení. A vždy při tomto pozorování hřálo mne blaživé vědomí, že byl to právě skauting, jenž jim dal základy k tomu, čím nyní jsou a že to sami bez výhrady přiznávají. ''Vůdce, roč. XIV. 1933.'' Přikládá-li se jedinečný a mimořádný význam otázce, jaké osobnosti mají býti vyslány jako zástupci lidu do parlamentu, měl by býti věnován nemenší zřetel otázce, jaké osobnosti informují tiskem naši veřejnost, působí na její smýšlení a ji vychovávají. Pro výchovu lidu není dnes mocnějšího prostředku nad tisk, není také většího nebezpečí, když se zvrhne v pravý opak. Nezastírejme, když chyby jsou, neříkejme, že není korupce, mravního úpadku a neodpovědnosti v životních otázkách národa, když tomu tak je, nelžeme sobě ani jiným, ale Vracujeme o nápravu. ''skaut-Junák, toč. XXI. mu.'' Není ani třeba/ani zdrávo býti škarohlídem. Vždyť skaut je vždy optimistou, úsměv jasní jeho líce i v nejobtížnějších situacích, I my byli již tolikrát 2 a svého trvání v situaci, která se zdála beznadějnou, ale vždy jsme vyšli zdraví, ale zpravidla i posílení a semknuti. Příčina? Myslím, že proto, že jsme byli vždy sví, že jsme se snažili, aby naše linutí bylo pro všecky. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Nechceme vyčítat, kdo z mládeže československé jest vždy na místě, ať jde o službu národní, nebo dobročinnou. Jsou to naši skauti, bývají nejen první, ale i nejvytrvalejší a často při práci zcela sami, jako by pro ostatní mládež stačila hesla a prapory a pochvaly v novinách s prominutím zásluh. ''Na župnim srazu v Ml. Boleslavi 1935.'' Ve světě, ve vlasti je dosti místa pro všechny. Zejména v dnešní době je tolik možnosti se uplatniti, tolik míst, kde možno se učiniti prospěšným, užitečným. Ale u nás každý chce zaujmouti místo ne vedle, ale zrovna to, na kterém už jiný pracuje. A byť třeba úspěšně pracoval, práce jeho se sníií, pohaní, on sám je osobně urážen, od práce odpuzován, ve snaze znechucován. Pak se divme, že tolik vzácných lidí veřejné práce se straní a přenechává ji lidem prostředním, kteří však mají dobrou vyřídilku, drzé čelo a široké lokty. Junák, roč. V. 1919. Lze se smířiti s největším nepřítelem, nelze však odpustiti příteli, bratru, který zrazuje. Skaut-Junák, roč. XXI. 193%. Nesmíme nikdy zapomímti své povinnosti k tradici ani na odpovědnosti k těm, kdož přicházejí po nás. Uprostřed těchto závazku je umístěna rovnováha našeho mravního chtění, těžiště veškerého našeho bytí. Schopnosti intelektuální, zdatnost technická a vědomosti nabyté vzděláváním buďte nám, skautům, jen pomocníky, postavenými do služeb vysokého mravního zákona.' Toť jedna z cest naší politické výchovy, naše škola budoucích občanů pro očistu veřejného života. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934*'' Malicherní domýšlivci! VŠe, co činí, vše, co provozují, je tak skvělá, tak výborná věc, že jim v opojení vědomí sláva stoupá do hlavy. Ale přijde těžký, hořký život a ten železnou pěstí rozbíjí, co se dvacetiletému zdá na výsost dokonalé. Ve třiceti letech poznávají, že jest se jim ještě asi dvěma nebo třem věcem přiučiti. Ve čtyřiceti vidí, co všechno šlo kolem nich, a oni toho ve své povýšenosti nepozorovali a snaží se pochopiti. V padesáti pak počínají se učiti, dospívají k přesvědčení, jak málo učinili pro sebe i pro jiné. Šťastni, kteří k tomu aspoň v tomto věku dospěli! ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Nebylo již dávno smutnějšího pocitu ve světě, než odpor, který se nás všech zmocňoval při zprávách, o pálení lcnih v Německu. Nacionalismus, který zapomněl svého poslání a své kulr turm idee v Německu, stává se nejzuřivějším fanatismem, který srovnavati se středověkem, znamenalo by urážku této doby. Bylo třeba, aby Němci znaou připomínali, že jde o mír slusniky naroda jehož těžký kulturní podpatek s hruzncm germánskou důkladností vytiskl se do katedrály remešské a fresek Txepolových? ''Skaut-Junák, roč. XX. 1933.'' V zimě se nám naskýtá nejvhodnější příležitost projeviti svoji úctu ke krásné knize. Opouštějíce nyní častěji otevřenou knihu Přírody, otvírejme hojně a často stránky oněch knih, jež nám podává moudrost a duch, budující na tisílUetích kultury. Čím více se věnujeme cenným knihám, přátelům nejvěrnějším a nejskromnějším, tím lépe naučíme se čisti nejen v oné veliké knize Přírody, nýbrž i v srdcích svých bližních a ve svých srdcích vlastních. ''Skaut-Junák, roč. XX. 1933.'' Po celý život řídil jsem se francouzskou sentencí, kterou jako mladík jsem slyšel od staršího bratra: inteligence pozná se podle toho, jak kdo snáší odchylné mínění." Dovésti diskutovati s protivníkem vysokou úrovní, věcně a upřímně, je průkaz vlastní duševní sily a charakterové dokonalosti. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Je třeba zachytiti mládež venkova, kde skauting našel dosud malého porozumění. Mnoho by v té věd mohlo prospětí učitelstvo, které málo si všímá, že vedle školy pracuje souběžně instituce, která je jí doplňkem a podporou. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Navykl-li si hoch bystrému pozorování a správnému usuzování, získal schopnost veliké důležitosti pro celý život i význačný rys vyvíjejícího se charakteru. ''Základy junáctví, 1912.'' Na mravní stránku klademe hlavní důraz, ona je ve skautingu kamenem úhelným. Všechna mravnost, kterou skauting v sobě soustřeďuje a která z něho žhavé paprsky v srdce mládeže vyzařuje, shrnuta je v zákon skautského desatera. ''Základové skautingu, 1920.'' Naprostá čestnost je na místě také při hře. Podlé je do- sáhnouti vítězství podvodem. ''Základové skautingu, 1920,'' Neboj se pokušení a neutíkej před ním. Vesluješ-li, nekonáš tak vždy jen po proudu, protože je to lehké, ale i proti proudu, protože to stojí námahu a práci, kterou sílíš, rosteš. ''Základové skautingu, 1920.'' Skautské desatero — deset zrn klíčivých. Tvé srdce buď půdou úrodnou. Spatný skaut, který zná zákon a neplní jej. ''Základové skautingu, 1920.'' Patřím celoživotní prací k řešitelům a zastáncům sportů. Jsem oprávněn také varovati před úpadkovými zjevy ve sportu poslední doby. V sezoně není pondělka, aby noviny nepřinášely zpráv o těžkých zraněních při kopané. Většina sportů a závodů již svým charakterem přináší jisté risiko, zde však jde o způsob hry, kde mizí ráz hry a nastupuje surový boj, kde je každý prostředek dobrý, jen když poškodí protivníka. Ne fair hra, ale zřejmá snaha nenápadně přerazit nohu, oddělat dobrého hráče a pak „vyhráť' — ne pro čest a radost, ale obyčejně pro zisk. To platí o kopané, ale který obor sportu zůstal v poslední době úplně ušetřen úpadku? Skauti! Kde se projevuje takovýto sportovní duch, není místa pro vás. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1952.'' Přijde-li mladík jako footbalista, nosí jej na ramenou, zahrnou potleskem i penězi, skauta, jdoucího s heslem bratrské lásky a služby nikdo nevidí. Jinde všude výhody, protekce, odměny, náhrady v různé formě — u nás jen oběti a místo odměn často záškodnictví. A přec řady naše rostou rok od roku a nabývají půdy. ''Skaut-Junák, roč. XI. 1926.'' Od prvních dnů skautingu učím vás, bratři a sestry, abyste nechodili netečně kol bídy lidské. Pravého skauta poznáme nejlépe podle toho, jak se snaží konati dobro. A nikoho nelze zprostiti této povinnosti. ''Skaut Junák roč. XI 1926.'' Radostné chvíle korunujeme, jako vždy činí praví skauti, šlechetným činem. Strašlivá tragedie odehrává se v bratrském národě ruském, kam vždy zírali jsme s nadějemi, odkud čerpali jsme důvěru v dobách poroby, v tom Rusku, jehož miliony synů krvácelo za věc slovanskou. Dnes statisíce dětí hyne na Rusi smrtí nejstrašnější; čeští skauti, přispějte jim! Ani na chvíli skaut nezapomíná svaté povinnosti konati dobro a Náčelnictvo Svazu uložilo vám povinnost, aby každý z vlastních prostředků věnoval nejméně 2 kg potravin, po případě částku 10 Kč k tomuto účelu. Kdo jsi nemajetný, vyprosíš • tento dar od svých příbuzných, obchodníků, od lidí zámožnějších, nikdo z vás se však nevyhni této povinnosti. ''Skaut-Junák, roč. VIII. 1922.'' Je v dobré paměti, čím pronikl v překotném ruchu života skauting, jak v cizině tak i u nás. Byly to záslužné činy, dobré skutky a služby, které konali skauti všude a ochotně na rozdíl od ostatní mládeže, která stála tu nečinně a netečně. ''Při dvacetiletí skautingu v Jičíně, 1932.'' Jako rytíři za dob Rólandooých šli do boje za Boha, vlast a konali dobro, tak snaží se opravdoví skauti plniti svůj slib denního dobrého skutku a nehledají troubadourů a minnesängrů, kteří opěvovali jejich činy. A je jich do tisíců — těch skautů i dobrých skutků — od význačných činů celého junáctva, oddílu a družin, od činů velikého významu pro národ a stát až po drobnou úsluhu člověku i zvířeti. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Poprvé na skautské službě. Nevlídné pohledy kolemjdou¬cích a drsná slova proti pouliční žebrotě i proti skautům, ačkoliv právě skauti nikdy nesbírají pro sebe, ba ani pro své chudé druhy. Snad k ničemu na světě není třeba tolik duševní síly! Je po službě. ,"Bratře vůdce, je třeba, aby skauti konali také takovéto trapné služby?" "Hlavu i srdce většiny lidí ohlušují denní problémy, proto neiAdí bídy a zla, neuvědomují si svých povinností, jiní jich nekonají, nebo se ostýchají, neodhodlají se k činu. Jako pře- můžeš nemilý pocit a skočíš do ledové vody, tak se musíš učit přemáhat ostych, jinak mnohý významný skutek tvého života nebyl by vykonán. I ta pouliční služba je důležitým článkem skautské školy pro celý tvůj budoucí život." ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Děkuji všem vůdcům a vůdkyním, jichž obrovské práce si nanejvýš cením a pro něž nemám dosti výstižných slov, abych mohl říci, co v nich má naše hnutí a jakou zárukou zdaru veškeré práce naší jsou, právě oni, kteří sami sobě někdy zdají se nepatrnými, ale kteří jsou z nejpevnějškh sloupků naší organisace. Na nich závisí zdar našeho hnutí, bez jejich práce nic nejsme. Toho buďte, sestry a bratři, vždy pamětlivi! ''Valný sjezd 1932.'' Denně vidím důkazy, že skautingu ujaly se ruce pilné, hlavy jasné a srdce šlechetná a vytvořily mravní základ, jenž vzdoruje všem pokusům o rozklad našich řad. Ale budíte vždy na střehu, nébot ničeho se v dnešní době tak nezneužívá, jako důvěřivosti mládí. ''Valný sjezd 1932.'' Prospěch skautingu toho vyžaduje, aby byli pro práci získáni dospělí, bez nichž stavíme stále jen více méně náhodně. Oni mohou se státi základním elementem pro organisaci, co mladí odcházejí za studiem a povoláním. Mnoho by tu mohli prospěti Old skauti, kdyby dovedli pochopiti pravý smysl svého bytí. ''Hlavní stan 1925.'' Úkolem každého z vás je držeti pevně heslo: Jednou skautem navždy skautem. Nositelem, hlasatelem, obětavým a statečným bojovníkem pro vznesenou skautskou ideu. ''Skaut-Junák, roč. XIII. 1926.'' Často vzpomenu oddílu švédských skautů, kteří byli našimi sousedy na loňském Jamboree v Londýně. Rukávy dokonalých těch hochů byly plny odznaků odborných zkoušek, každý výkon svědčil o všestrannosti jejich výcviku. A u nás stale tak malé procento skautů prvotřídních a zkoušky od¬borné vzácností. ''Skaut-Junák, roč. VII. 1921.'' Každý skaut nemůže ovšem se státi vůdcem oddílu, nepřehlížíme ani, že mladí lidé, kteří zakládají svou samostatnou eocistenci a vlastní rodinný krb, podstupují v dnešních dobách těžký boj, ale jakmile je to možno, mají věnovati své sUy naší idei a každý skaut bez výjimky mel by navždy zůstati ve svazku skautského bratrství a odvděčiti se jednou za to, co mu dál skauting. ''Skaut-Junák, roč. XVI. 1930.'' Mým ideálem je - hlásal jsem jej otevřeně vždy a musím znovu a znovu hlásat — velká jednotná národní organisace skautská. Jen taková organisace je v zájmu blaha mládeže a nejsnáze splní všechny požadavky. To je prospěch jediný, za kterým jdu, jiného neznám. ''Vůdce, roč. 1.1920.'' Jen dospělí staví hráze a dělí mládež, která k sobě instinktivně lne. Studenti i dělnická mládež žije u nás ve shodě přímo idylické, ba v lásce, nébot jediná, ušlechtilá idea je pojí. ''Skaut-Junák, roč. VII. 1921.'' Nesnižoval jsem nikdy práci jiných a zvláště Sokola a ostatních vazných organisací tělovýchovných, ale dnešní situr oce samostatného našeho státu i zájem mládeže žádají naléhavě, abychom k dosavadním připojili prostředky a cesty nové. ''Branný sraz v Jičíně 1937.'' Skauting za svůj zušlechťující vliv na duši mládeže a její výkonnost více děkuje svým metodám, působení výchovy vzájemné a vlastní v družinách pracovní organisace, kterou mládeži buduje, než pouhém výběru vhodných nauk, cvičení a her. ''Branný sraz v Jičíně 1937.'' V těchto dnech vešel jsem do vlaku a nepozorován vyslechl jsem našeho skautíka, asi třináctiletého, vracejícího se z tábora. Cestující z celého vagonu kupili se kol něho a naslouchali jeho živému lícem táborových ohnu, prací, cvičení a her. Smáli se jeho potížím kuchařským, obdivovali, jak ruce studenta ztuhli jako dlaně tovaryše kovářského a div neslzéli, když líčil strasti letošního deštivého, chladného počasí, zvláště při nočních hlídkách. Lepší propagace skautingu jsem neslyšel. Z hocha přímo sálalo zdraví, odvaha, chuť k životu, překypoval plány a dobrými úmysly, jako člověk, vracející se do vlasti po dlouhém, činorodém životě v cizině. ''Skaut Junák, roč. XI. 1926.'' Skauting je jako strom, zasazený v útlém mládí do srdce člověka. Roste a. mohutní s jeho vzrůstem, zapouští kořeny stále hlouběji do celé jeho bytosti, a plody, jež přináší, jsou rok od roku dokonalejší a hodnotnější. Není možno, aby ten, kdo se stal jedenkrát skautem oprav¬dovým, stanul na této cestě, věčně vedoucí vzhůru. Skauting, jeho mohutná, sugestivní a vše ovládající idea jde s ním do všech bojů životních, přenáší se s ním do jakýchkoliv situací, aby tam vykonával svůj blahodárný, poslušnost vymáhající vliv. A zde stojíme před skauting em dospělých. Jeho cesty půjdou vždy za nekompromisním a důsledným vývojem na prospěch všeho, co přináší lidstvu nové hodnoty, nové statky a novou krásu. ''Skaut-Junák, roč. XXII. 1935.'' Skautská přísaha má slib služby vlasti na prvém místě. Má to svůj hluboký význam pro veškeren život skautův. Po¬vznesen nad ohledy osobní a stranické, kráčí skaut přes pře¬kážky cestami neúnavné služby a oběti ve prospěch svého národa a státu. Jest si dobře vědom, že bez služby vlasti nebyl by skautem a byl by ztracen i pro práci veškerého lidstva. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Viktor Dyk našim skautům napsal báseň na skautské heslo — buď připraven! A v té píše: ,JPo světě širém roztroušeny rovy nepřipravených." Být připraven — tot stále ještě nezbytná cesta pro národ i pro ty, kteří nechtějí umírat nadarmo. Jsme vděční těm, kdo zasloužili se o národ odvrácením válečného nebezpečí, ale jestli někdy selže vše, nezapomeňme: My dnes jsme tu na čas, ale národ má být na věky. ''skaut-Junák, roč. XXII. 1935.'' Skauting je dokonalou brannou výchovou přirozenou, nenásilnou, otužováním, cvičením a zvykem žiti soběstačně v přírodě, tábořením, řemeslnými pracemi, zejména však vý¬chovou mravní, zvykem konati službou obětavé lásky k vlasti, smyslem pro povinnost, výchovou všech občanských ctností. Branná výchova skýtá u nás podnes smutný obraz. U nás nastal obrat ve smýšlení teprve úplným vítězstvím Hitlera a nedávno byli to sovětští žurnalisté, kteří nám zahřměli do duše ,jšrazte každého, kdo vám bude mluvit proti brannosti!" A učinili konec velebení švejkovin, jimiž byl národ dobrých čtrnácte let ukolébáván v bezstarostnost o nejvyšší povinnost státní — obrany jeho svobody. ''Hlavni stan 1935.'' Nic nespojuje ideálně ji oba směry — snahy po míru a přípravu k obraně vlasti — než skauting. Nikdo víc nepotřebuje skautingu v Evropě, nežli nás stát. ''Hlavni stan 1935.'' Bii jsme jen svou cestou a často proti proudu. Sli jsme odhodlaně a důsledně se svou mládeží za pevným dlem a ne- slevili ani v nejmenším. Dnes máme zadostučinění. Zásluhu o to, že jsme v intencích Tyršových my první dali našemu svobodnému státu úplnou, moderní brannou výchovu mládeže, nedejte si vzíti nikdy a od nikoho! ''Valný sjezd 1936.'' Nová doba, jež svítá naší československé vlasti, jistě nezastihne nás nepřipraveny! ''Značka —dži, Junák, roč. IV, v květnu 1918.'' Mládeži československá! Po dobu dvaceti století, od dob antických nebylo výchovy tak harmonické a pro tebe vhodnější, než je skauting. Je to organisace, která je opravdu tvoje, je to hnutí mravně výchovné, které ideálně spojuje výchovu hluboké citovosti i průbojné energie nezbytné pro praktický život, kde svůj nezkažený smysl pro pravdu a boj za právo zvykneš si statečně hájiti a uváděti v soulad s evangeliem lásky. Prožívej léta svého mládí v družinách československého junáctva, půjdeš ták za hlasem nejpředněwch vědců a státníků našeho národa s Masarykem a Benešem V čele. ''V Praze, 6. prosince 1937.'' Skautingu přiznává se jako hlavní zásluha, že učinil nej- větší psychologický pokrok všech věků, objeviv chlapce — bytost odsouzenou při svém vývoji k pasivitě. Ale nejen že objevil tvora neznámého, ale skauting ukázal, že mu rozumí ať hoch mluví anglicky, čínsky, rusky nebo bečuánsky a že jej umí vésti, aby se stál lepším člověkem a základem dokonalejšího lidstva v budoucnosti. ''Skaut junák, roč. XXIV. 1937.'' Klid a rozvaha i v hodině nejtěžší! Skauti a skautky! Od světové války, kdy na bojištích celého světa rozhodovalo se o budoucnosti našeho národa, nebylo pro nás doby tak vážné jako v posledních dnech. Nebezpečí útoku vojenského, nejistota o vlivech na dohodování s naší menšinou německou, rozvášněná kampaň předvolební, sensační zprávy ustrašenců i provokatéru — to vše se spojilo, aby učinilo situaci krajně kritickou. Svaz náš nevydal zvláštních pokynů, nebylo jich třeba. tJřady samosprávné, státní i vojenské vědí, že jste nejen ochotni, ale i skautským výcvikem připraveni konati povin¬nost. Kde bylo třeba, přiložili jste již ruku k dílu. Čsl. skauting nemel dob váhání, ale důsledně připravoval ke službě státu, učil pozorovati a posuzovati lidi i události, prakticky vedl vás k statečnosti, účelné práci a službě, proto vím, že nepodlehnete panice, ale každý postavíte se okamžitě na místo vykázané a v konání služby nedáte se nikým předr stihnouti. ''V Praze, 25. května 1937.'' Všichni víme, že budoucnost je chmurná. Na nás, zdá se, ženou se mraky od severu a snad i s jiných stran. A tu vzpomínám na báseň starého německého básníka, úmyslně básníka německého, který po vylíčení zimní bouře v přírodě radostně vola: ,JSs muB doch Fruhling werden!" A vzpomeňme i slov národního básníka, Dýka, která vy vřela ve vězení jako láva z jeho srdce, krví rozbouřeného: „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, záhyneš!cc Ták mocně volá k nám hlasem země, a my mu nasloucháme. Vlast je to nejdražší, co máme, jí věnujeme vše, jí platí naše služba až do obětování života. To je skautský slib; naše skautská přísaha, skautská víra v pravdu, spravedlnost a nesmrtelnost ideálů. ''Poslední projev náčelníkův. Valný sjezd 1938.'' 089116b8478b251b73dbb86581598f1391a5f131 210 209 2012-10-19T17:45:57Z Stepan 2 '''Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka''' Když jsem se téměř před 10 lety dověděl o skautingu a měl příležitost pozorovati v Anglii jeho účinnou práci a krásné výsledky, řekl jsem si: „Když velcí národové tolik péče věnovali zavedení skautingu jako výchovné soustavy pro mládež, aby ji osvěžili, obrodili, tím spíše jest toho třeba nám, národu malému“. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Tento výchovný systém prošel vítězně celým světem a jsem přesvědčen, že by mohl pro své cíle humánní, pro svou žízeň po pravdě, spravedlnosti a kráse státi se přímo náboženstvím mládeže. V něm utajeno je tolik kouzla vábivého a zas tolik plné těžké pravdy životní, že směle můžeme od něho očekávati, že nám vychová občany nejen tělesně zdatné, ale vyznávající všecky cnosti, jichž souhrn tvoří pravé demokratické občanství. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Idylicky krásné scény ze života skautů v lesích, ušlechtilost, bezvadnost vystupování, opravdovost v každé práci ať duševní ať tělesné, horlivost v konání dobra, energie a čistá, jasná duše zírající z jejich očí nepřipouštějí ani zdání klamu. Toť jsou nepopiratelně skvělé výsledky silné výchovy v přírodě, jež byla mým dávným ideálem. ''Z první stránky Základů junáctví, 1912.'' Jsem jist, že nové skautské generace, které přicházejí vystřídat ty, kdož odcházejí — ať za chlebem nebo do zásvětí k vyšší službě — budou zrovna tak šťastny v našich táborech, právě tak obětavé, statečné a ušlechtilé, jako jejich předchůdci, kteří razili cestu a bojovali o uznání bez únavy, bez oddechu, nezištně, s nasazením inteligence, času i zdraví. ''Valný sjezd 1936.'' Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kde jiné zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spoléhajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho a mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti. ''První řádky Úvodního slova v 1. čísle I. roč. Junáka, jež vyšlo 15. I. 1915.'' Tímto číslem loučí se s vámi desátý ročník našeho časopisu. V počátcích zběsilé litice válečné rodil se — při poradě ve sklepě prvního starosty českých skautů, pražského fysika Dr. Kliky. Neměl ani minimálních podmínek, dosud nemohli jsme mu věnovati ani desetinu péče, které potřebuje a přece vynikl nad listy dobře situované. Lze o něm právem říci: Jako ten český skauting zrodil se z ryzího idealismu, ve zmírnění idealismu žije a zvítězí. ''Skaut-Junák, roč. X. 1925.'' Sympatie, jimiž uvítány byly první mé kroky k zavedení skautského hnutí k nám, opravňují k naději, že čeští skauti záhy se stanou novou národní institucí. A plným právem. Jdouc svými cestami, cestami novými, nikomu nebude překážeti, ale všem prospěje. Kéž najde u nás jen přátele! ''Český skaut, 1912.'' Nejradostnější pohled je na bývalé skauty, jak se osvědčují v praktickém životě. ''Zpráva o činnosti za rok 1928/29.'' Každá idea musí projiti zkouškou, než je možno mluviti o tom, zda zvítězí, čili nic. O idei skautské můžeme již dnes říci, aniž bychom si musili vyčítati, že se radujeme předčasné, že zvítězila. ''Obecni dům pražský, 1920.'' Nesmíme viděti účel a cíl skautingu v tom, měří-li nějaká odznaková stužka 5 nebo 10 cm, nebo nosí-li se nad kapsou nebo pod kapsou. V jednotě kroje, pozdravů, vystupování manifestuje se jednota myšlení, nazírání světového, vyjadřuje se světové skautské bratrství. Bolestně dotýká se nás příliš horlivý zájem některých našich stoupenců o tyto vnější stránky skautingu. Jednoho je však potřebí: aby nad veškerým konáním naším vznášel se pravý skautský duch, který vše oživuje a oplodňuje. V tom duchu, který nám svítívá, nás hřeje, ať se vyžije český skauting! ''Vůdce, roč. I., 1919.'' Bezpočtu bývalých skautů přiznalo mi, že skauting naučil je konání povinností, stal se jim nevysychajícím pramenem agilnosti, nejbezpečnějším štítem v boji životním. ''Valný sjezd 1928.'' Skauting, toť život nový, silný, čistý a krásný. V tom, jak tvoří a formuje duši mládeže, jak ji činí schopnou poctivého, činorodého života, je jeho sila, jeho oprávnění. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Druhá věc podstatné důležitosti jest sociálně naprosto spravedlivý rys celého hnutí, které je do krajnosti demokratické, co do vnitřního jednání i vnějších forem. Sociálně jsou si skauti naprosto rovni, spí v témže stanu, na téže zemi, zabývají se touž prací, nosí stejný oblek, jedí tutéž stravu, jednají spolu po bratrsku, rovný s rovným, co chvíli druh na druha odkázán. Chceme usilovně, aby skauting byl pro všechny. Nejen pro studenty, i pro mládež obchodní, kanceláří a dílen. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Po celý svůj život řídil jsem se zásadou poznati vše nejen ze zpráv, knih, dopisů a vzkazů, ale především z vlastního názoru. Za tím účelem toulal jsem se po světě a získal tak mnohé zkušenosti, které jsem uplatnil při zakládání československého skautingu. ''Na Lysé Hoře 1937.'' Dnes, kdy vývoj věcí dal skautskému programu a metodám v celém rozsahu za pravdu, vidíme, jak skauting je plundrován, bere se z něho všechno možné, co mládež zaujme, ale úplně nepovšimnuta zůstává soustavná výchova charakteru, konání povinnosti, tuhá škola skautské služby. ''Slezský almanach 1938.'' Před sto léty byl to hlavně tělocvik, kultura těla, antická zdatnost, které byly vůdčími hvězdami. Tentokráte je to hlavně návrat k přírodě, návrat k vlastní duši a vše, co s sebou přinášejí: sebevýchova, výchova vzájemná, výchova prací a k práci, služba národu, vlasti, každému bližnímu a zase s náležitým zřetelem k brannosti. A k tomu přistupuje ještě v nerozlučném svazku kolektivní pospolitost, naprostá rovnost všech jednotlivců i národů na podkladě bratrství. ''Valný sjezd 1922.'' Víme dobře, že jsme průkopníky, ale tím závažněji svou práci chápeme, tím upřímněji za ní stojíme, tím věrněji ji konáme. A budeme-li se scházeti zase znovu za deset let, tu mnohého z nás tu pohřešíme. Jednoho však nepohřešíme nikdy skvělého ducha skautského, který je nezmarný, který nestárne, nešediví, neumírá. V něm skauting žije, v něm trvá, v něm roste. ''Valný sjezd 1922.'' Je naší povinností aspoň letmo si povšimnouti poměru skautingu k moderním proudům výchovným. Kdyby pedagogické kruhy věnovaly našemu hnutí větší pozornost a dobraly se až k samým kořenům jeho, pak by poznaly, že skauting vyřešil všechny podstatné složky nové výchovy dávno před tím, než se na veřejnost přišlo s oněmi reformami. Je to činná škola a stejně všechny nové discipliny obsahuje skauting v sobě hned od svého počátku a všechny jsou jeho podstatnými složkami. Tak je to občanská výchova, ruční práce výchovné, žákovská samospráva i tělesná výchova, v níž skauting hned od prvopočátku opustil zaprášené tělocvičny a nářaďový tělocvik, dosti často bezduše prováděný, a dal dítěti slunce, vzduch, vodu. ''Valný sjezd 1928.'' Jak by se mnohá maminka podivila svému jedináčkovi, vidouc ho konati práci, o které se jí nikdy ani nezdálo, že by ji mohl konati. Ne vždy práce sama je tu účelem, ale prostředkem vštípiti mládeži vědomí, že žádná poctivá práce není ponižující, je-li třeba se jí chopiti. A to věděti, zvláště u nás, hodně potřebujeme. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Je přední zásadou skautingu, že skaut má se snažiti opatřiti si vše potřebné sám. Tím roste v praktičnosti, v činném chápání života, v spoléhání na sebe a na svou sílu. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Kde hoch má najíti příležitost, aby ukojil svou vrozenou touhu po samočinnosti, dobrodružnosti, po životě romantickém? Jen v přírodě obnoví své síly, povznese svou mysl. A je to právě skauting, který volá k mládeži: „Ven do přírody!“ Ve skautingu soustředěny jsou všechny možnosti a prvky, které hoví touhám chlapeckým po tom, aby mládí, které žije, bylo radostné, šťastné a pro budoucí život užitečné. Ať městský nebo venkovský hoch, každý najde ve skautingu své. ''Základové skautingu, 1920.'' Život ve volné přírodě je školou pravé mužnosti. Zušlechťuje člověka, budí v něm statečnost, neodvislost, lásku k pravdě, důvěru ve vlastní sílu. V přírodě naučí se každý ceniti přátelství a milovati rodnou hroudu. V přírodě pozná pravou podstatu a závažnost práce tvrdé, poctivé, naučí se strádati, odpírati si pohodlí i požitky. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor buď zařízen tak, aby skýtal účastníkům jisté pohodlí. My ovšem máme na mysli ono pohodlí, které si skaut dobyl vlastním přičiněním a svou prací. Není to pohodlí vykoupené penězi, ale námahou, pílí, důvtipem a mozoly. Pak má teprve tu pravou chuť, pak v prostém pohodlí skautského tábora nalezneme radostnou rozkoš pobytu ve volné přírodě. ''Základové skautingu, 1920.'' Našim některým táborům je na škodu, že se vzdalují nezbytného zdravého primitivismu. Není místa ve skautském táboře pro pohodlí připravené řemeslníky nebo kuchařkami. I svoje zábavy udržme ve skautském tónu! Napodobení různých revuí a trampiad kazí jen vkus a svéráz československých táborů. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Táboření bývá nazýváno korunou skautingu a mnozí neinformovaní táboření a skautování považují za totožné. My vidíme nejvyšší význam skautské výchovy jinde, ale nelze popříti, že táboření je nejmocnějším jejím prostředkem. V táboře může hoch učiniti nejvíce pro své zdokonalení, tam cítí se nejvíce skautem, tam je nejšťastnější. V táboře získává všestranně tělo i duch, vůle i charakter. A v tom právě tkví hluboký význam táboření ve skautské výchově. ''Základové skautingu, 1920.'' Pobytu v přírodě, vyplněného skautskou činností, nikdo a nic vám nenahradí. Útěk skautův do přírody je jen návratem, návratem do nejdražší naší domoviny, kde jedině můžeme slyšeti mocný puls velkého Života s jeho uzdravující a vše obnovující mocí. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1932.'' Tvrdím, že hoch musí si hráti. Myslíme-li, že je to správné, a přejeme si toho, začneme hráti sami. Vedoucí má rád hráti, má cele se oddati této veliké hře, má úplně býti ovládnut duchem, který oživuje skauting a má sám říditi hru. Nesmí mysliti, že se tím snižuje; musí se dívati na náš program očima mladého hocha. Nemyslete, že klesnete před nimi u vážnosti, učiníte-li tak, naopak, snížíte-li se k nim, stanete se jejich opravdovými vychovateli, jimiž chcete býti. ''Vůdce, roč. VII. 1927.'' Prázdninové tábory jsou však nemenší zkouškou i pro jejich vůdce. Mnoho rozvahy, obětavosti, taktu a režisérského talentu je třeba k řízení tábora, aby mládež sama vedla si v něm způsobem nejlepším. Mnoho zklamání a ztracené víry v ideály připraví mládeži ten, jemuž se v táboře nedaří, jenž není povolaným vůdcem, vytouženým vzorem. ''Skaut Junák, roč. XXIII. 1936.'' Dívka v lese, se sekyrou v ruce, podrážející stromy, stavící své chaty, radící se za večera u táborového ohně a konající noční hlídky byla hotovou revolucí i v moderním názoru na Ženu, ale obraz ten se vžil a s ostatním programem skautským, hlubokým vlivem našeho slibu a zákona, se školou skautské služby a vzájemné výchovy dal moderní době typ zušlechtěné dívčí bytosti, zdatné mravně i tělesně, statečné a se zdravým názorem na život i své poslání v rodině a společnosti. Tyto cesty a úkoly ve výchově ženy nejsou jen věcí naší organisace, ale zájmem a prosím Bylo nám sedmnáct let, kdy po prvé šli jsme (br. náčelník mluví tu o br. místonáčelníkovi Janu Novákovi) spolu do světa. Sedm neděl vlasteneckého putování pěšky po Čechách, Moravě, Slovensku, Tatrách a Uhrách. Jak jsme sehnali prostředky na cestu, dnes už těžko vykládat, ale vím, že denně bylo nutno odříci si dvouhaléřové housky v přestávce školní a než přejíti most Palackého, raději stokrát běželi jsme až na most Karlův, jen když přibyly dva haléře k cestovnímu fondu. ''Skaut-Junák, roč. XIV. 1921.'' Naučte se v přírodě pravé statečnosti. Srdce bojácné nikdy plně nepochopí krás a radostí přírody, ani života. ''Skaut Junák, roč. XX. 1933.'' Správná výživa mládeže v táborech je podstatným součinitelem celé soustavy táboření, má-li míti blahodárný vliv na člověka a býti zdraví jeho na prospěch. ''Základové skautingu, 1920.'' Spořádaný vzhled tábora je nejpříznivějším doporučením táborníků. Kdo se nedovede podříditi pořádku v táboře, nestane se do nejdelší smrti skautem. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor, kde mládež nestřídá se ve všech oborech prací, nehraje denně skautských her a nevytvoří si typického táborového života, nezasluhuje názvu tábora skautského. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Vždy musí býti někdo, kdo rozkazuje a někdo, kdo poslouchá. Jinak nikdy nebude postaven dům, sestrojen parní stroj, v život uveden skautský oddíl. Nikdo nemůže rozkazovati, kdo se nenaučil poslouchati. Jen kdo prakticky se naučil poslouchat rozkazů, dovede sám dobře a účelně rozkazovati Ten však, kdo rozkazy dává, musí míti plnou důvěru poslouchajících i jejich vážnost. Ať tvoji hoši vidí, že jsi skaut a ne břídil. Nedej rozkaz, který sis nepromyslil. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor bez vzorné kázně, bez kázně dobrovolné, ale naprosté, je mlýnem bez vody a nemá valných výsledků. ''Základy junáctví, 1912.'' Až pak vžije se myšlenka junácká u nás, až přejde nám v krev, až čety junáků vzrostou v tisíce, pák snad uskuteční se ta krásná vidina, tak vzácné a čarovné krásy, že oči zavíráme, když o ní přemýšlíme. ''Z poslední stránky Základů junáctví, 1912.'' Mládí je samo o sobě krásou, nad přírodu a mládí nic ve světě není krásnějšího a radostnějšího. Šťasten, kdo pochopí duši mládeže a přilne k ní opravdovou láskou! ''Skaut-Junák, roč. X. 1929'' Východiskem výchovné činnosti skautingu je práce. A to napřed praxe a pak theorie, tedy postup empirický. Učí zručnosti, čímž práci ulehčuje. Práci zvyká a to i práci nepříjemné. Učí ji správně oceňovati, a to zejména práci tělesnou. Nabádá pracovati radostně, dobrovolně, s kázní a s pochopením užitku z práce. Skauting činí z práce mravní povinnost k společnosti. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Protože k slibu nelze nikoho nutiti a vynucený slib nemá mravní hodnoty, vyplývá z toho, že skautské hnutí organisuje jen tu mládež, která se dobrovolně zavazuje ke konání skautských povinností. Tato dobrovolnost v účasti na skautském hnutí je právě zárukou úspěchu, neboť vytrvá jen ten, kdo dobrovolně přijaté závazky učiní si mravní povinností. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Při schůzkách panuje nejširší svoboda. Sebevýchova a výchova vzájemná působí tu znamenitě. Zvláště vliv, jímž působí druh na druha, je ve skautingu nesmírný a nedocenitelný. Společný život vyvíjí se tu způsobem přirozeným a vůdce oddílu dbá, aby neklesl na duchamorné spolkaření. Dobře vedené naše oddíly jsou vzorem samosprávy mládeže, jsou malé, demokratické republiky, kde vůdce je pouze zárukou, kontrolou, strážcem myšlenky. Jinak jednají hoši úplně samostatně. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vůdce učí skautskou mládež všímati si všech událostí veřejných, vede ji k činné účasti při nich a vštěpuje jí přesvědčení, že i nejmenší chlapec nebo dívka může značné prospěti velikému našemu dílu národnímu. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Nejednou byl jsem již dotazován, dle čeho posuzuji vyspělost skautského oddílu, co při něm hodnotím nejvýše. Odpovědi je nasnadě: Je to bratrský, skautský duch, horlivost v konání povinností a ve skautské službě, charakter jako základ osobní i občanské statečnosti. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Jen důsledná programová práce, ten celý skautský systém správně prováděný dá nám oddanou mládež a vychová nadšené a obětavé vůdce. Ve skautské praxi je celá budoucnost skautingu, naše cesta k Mi, naše spása. ''V Duchcově, v září 1980.'' U nás je dosti výchovy knižní, papírové všude, kam se podíváme, ať tedy aspoň ve skautingu je výchova životná. ''Junák, roč. TV. 1918.'' Vlastenectví, láska k vlasti jest oheň: jenom někteří jsou uhlím a dřívím, které oheň živí; mnozí se při ohni tom jen ohřívají. Proto pravý vlastenec více z lásky pro svůj národ jedná, nežli o této lásce mluví. Žádný skaut nebude vlastencem planým, ale jeho láska k vlasti jeviti se bude v jeho skutcích. ''Základové skautingu, 1920.'' Naším svatým Palladiem je naše státní vlajka. Je soustředěním národní úcty, oživujícím bodem, v němž se sjednocují naše veškeré krásné cíle, veškeré naše ušlechtilé city. Myšlenky milionů hlav, city milionů srdcí ji naplňují a posvěcují. Naši skauti měli povždy k státní vlajce krásný poměr. S opravdovým podivem přihlížívali venkované, že skauti, pobíhající po celý den po táboře v plavkách, oblékají se do bezvadného úboru, když vztyčují na stožáru svou vlajku. S úctou k vlajce nechť vychovává skauting i nadále hodnoty mravní, aby mdlý národ náš v samém srdci Evropy dobyl si jména národa gentlemanů, obránců, pravdy, národní hrdosti a pravé lidskosti. K nitru skauta povždy nechť vlajka naše mluví slovy národního básníka: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!" ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1930'' Skauting je obrodné hnutí mládeže. Touží po obrodě těla, ducha i mravů. A po této poslední především. Skauting není jen tělovýchovou, jen sportem, je to výchova člověka celého po všech stránkách jeho bytí, starajíc se o povznesení kultury ducha, srdce i těla v pravdě, právu i kráse. Rozdílu v pojmech názorů, skauting" a „junáctví" pro nás není a v obou slovech je nám obsažena myšlenka celá. Skauting je hnutí vysloveně národní a skauting československý při veškerém absorbování prvků organisace světové je čistě náš, je typicky český. Idea demokracie jest také ideou skautského hnutí, při čemž intensivní výchovou se stará, aby se uplatnily v této ideji stejně ideály kulturní, politické a sociální. Na podkladě stejných zákonů a stejných mravních zásad učí tříditi lidi ne podle toho, co mají nebo co představují, ale jací jsou. Je však nejen hlasatelem, nýbrž i praktickým vykonavatelem opravdového sociálního pokroku a soužití mládeže veškerých vrstev není nikde tak dokonalé, jako ve skautingu. ''Valný sjezd 1926.'' Vy, pane presidente, jenž po celý život vysoko třímal jste v ruce bílý prapor pravdy a humanity, jenž stal jste se ještě na prahu kmetského věku novými velikými činy nejskvělejším vzorem českého skauta, junáka, prokázal jste nám tolik lásky, že postavil jste se nám v čelo. Již tato skutečnost je důkazem, že naše cesta je dobrá a správná. Vlajka, kterou jsme dnes obdrželi z Vašich rukou, stává se nám posvátnou zástavou, je novým posvěcením našich snah, je zpečetěním našich slibů. ''Z řeči k panu presidentovi Masarykovi 9. V. 1920.'' Bylo by velikou chybou mluviti o výchově národa a pracovati jen pro mládež měst a při tom pomíjeti venkov, kde je základ celého národa, odkud čerpají města stále novou, svěží krev a energii. Neptej se mne, co může venkovan ze skautingu potřebovat, ale řekni mi, co pro něho není. Proto díky vám, bratři a sestry, kteří nesete skautské ideje i mládeži menších měst a vísek. Jste průkopníky velikých úkolů dalších, které na nás doléhají a jež nelze déle odkládati. ''Vůdce, ročník VI. 1925.'' Našemu skautingu úcty dobyla jen houževnatá práce a tuhý boj, když byl ohrožován necharakterními lidmi zevně i uvnitř. Jen stateční jednotlivci jej zachránili, jen energičtí obránci jej udržují a zaručují jeho mravně obrodný charakter. Mýlil by se, kdo myslí, že výchovy k statečnosti je potřebí jen pro válku. Statečnosti je mnohem více třeba pro mír, pro všední denní život. Ve válce je to železná nutnost, ba jistá otrlost a fatalismus, které někdy pomáhají vytvářet hrdiny. V denním životě je tím více třeba statečnosti, čím častěji pozorujeme, že vítězí vypočítavost a špatnost. V tom smyslu jde skauting správnou cestou a charakter plný účinné statečnosti je mu cílem nejvyšším, tělesná a duševní síla a zdraví největší jeho krásou a bohatstvím. ''Sraz v Plzni 1930.'' Skautskému vůdci lze odpustiti tu neb onu znalost neb dovednost, doplní je při dobré vůli brzo cestou empirickou, nemožno však mu odpustiti ryzost charakteru. Vliv vůdce na povahu svěřence je nesmírný! ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vyvolal jsem v život novou instituci, dal jí heslo, zákon a ideje, pracoval teoreticky i prakticky, čímž vzal jsem na sebe velikou odpovědnost za nějakých dvě stě tisíc mládeže, které prošly skautingem, i za veškeré vlivy, které skauting vykonal na všechny obory výchovy u nás, školou počínaje a životem dospělých konče. Výsledky i doba dávají mi za pravdu, že viděl jsem správně, že pracoval jsem účelně a s úspěchem. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Vedle těchto zjevů příznivých, jež svědčí o lásce k mládeži, o příchylnosti k hnutí, o energii a chuti k práci časem objevily se úchylky od původních zámyslů, rysy méně sympatické, snahy neplodné a pracovní energií přímo plýtváno na věci liché, bezcenné, často i bez věcného a morálního podkladu. Dospěli jsme namnoze k hluchému spolkaření, které hoví pováhám, jež si rády o všem podebatují a jimž pak na čin už nezbude času ani energie, odchýlili jsme se od čistých studnic praxe k zahnívajícím vodám planého theoretisování, nezralého rozumářství, škatulkářského systemisování a zbytečného formalismu. Ne spolek, oddíl je živý nerv skautského organismu. Nebudete-li účelně pracovati v oddílech, máte papírovou theorii místo výchovné praxe. ''Junák, roč. IV. z května 1918.'' Často třeba i hochu nebo děvčeti zrodí se v hlavě myšlenka originální, každý může se uplatniti vhodným návrhem. Nikdo není tak malý a nepatrný, aby z jeho hlavy nemohla vytrysknouti jiskra, která vzbudí oheň v myslích druhů a tak dá vznik počinu, na který může vskutku původce jeho být hrdý. ''Skaut-Junák, roč. XVII. 1931.'' Jedním z hlavních příkazů skautského života je snášelivost. Je vlastností inteligenta, nadaného opravdovou kulturou srdce — a takový má být každý skaut, že dovede uhájiti svých zásad, ale takovou formou, která citů jiného neporaní! Mírností odzbrojíte obyčejné i zarputilého protivníka, neboť nic neimponuje více než důslednost, klidná noblesa. Skaut ovšem nezaměňuje uhlazenost s hladkostí jednání. Jako má statečnost svou karikaturu v hrubosti, typické to vlastnosti zbabělců, tak pravá noblesa nalezla svou karikaturu v hadí hladkosti, kterou se maskuje nedostatek rytířského ducha. ''Skaut-Junák, roč. XXIV, 1937.'' Brániti se musíme dnes výchově k drzosti. Věda, odborníci, lidé zkušení, jejich úsudek, to vše bývalo ničím — a právo rozhodovati často osobovali si lidé bez rozhledu, bez zkušeností, ale za to s notnou dávkou terorismu. Tam by to chtěl také skauting přivésti? Tento proud nutno bezpodmínečné ''Junák, roč. IV. 1918.'' Bratři a sestry! Hlásám vám od počátku svatý příkaz mluviti a hájiti pravdu. Kdo byl veřejně činným a prožil poctivě svůj život, poví Vám, že to patří k úkolům nejtěžším. Zavíří-li kdy opět kol nás podobná smršť pomluv, nedejte se uchvátiti hněvem, bolestí ani strachem, pro skauta je jen jedna cesta, brániti neochvějné a statečně Pravdu, třeba proti všem. ''Skaut-junák, roč. XX. 1933.'' Zhoubný je vlito vůdců bez pevného charakteru, neboť zanechává neblahé důsledky pro celý pozdější život. ''Valný sjezd 1934.'' S lidskými chybami musí počítati každý, i ten, kdo má lidí nadbytek a dobře je platí, ale skautský idealismus nikdy se nesmíří s prospěcháři a lidmi nespolehlivými, z nichž na konec jsou škůdci svých svěřenců i celé organisace. Jen pracovníci věci naprosto oddaní a charakterní nesli dosud pokrok našeho hnutí a dovedli je k morálnímu vítězství. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Nebojím se, když mládež vidí pravdu, ideu těžce zápasit, toť část naší skautské výchovy, ale nesmí vidět své vůdce cháněti se nejskvělejšími hesly, při tom však pravdu bezohledně šlapat; mládež nemá trvale vidět vítězit lež, podvod, odměňování nepoctivosti, neboť na povahy morálně slabší byl by tento vliv zhoubný. ''Vůdce, roč. I. 1920.'' Slevíme-li kdekoli z vysokého mravního základu, který vytvořil náš skautský slib a zákon, octne se skauting československý na scestí. Odešli by dobří lidé a záhy byl by československý skauting v rukou sobců, prospěchářů a nevraživců, jímž vlastní prospěch jde nad zájmy mládeže i národa. ''Vůdce, roč. V. 1925.'' Tuším však značné nebezpečí, jež naše počínání ohrožuje. Skauting je život sám v malém a v něm jako v zrcadle obrážejí se všechny necnosti veřejného života našeho. Budou-li skauti jako takoví jednati bezcharakterně, navyknou-li si bez ostychu páchati křivdu, zvyknou mravní otrlosti a budou jednati v životě dalším rovněž bezcharakterně. Nepomohou nám tu přednášky, řeči ani knihy — skauting vychovává životem. Nečinili tak, pak pouhé mluvení o charakternosti, vlastenectví apod. může jen stupňovati špatnost jedince, který se jimi ohání. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění a zájem o stát, ale vychovati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí heslu, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, tuhé výchovy prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosazení soustředil skauting své nejlepší síly. ''Vůdce; roč. XIII. 1982.'' Sledoval jsem sta a sta vychovanou našeho skautingu, z nichž skoro po čtvrt století trvání této instituce právě jako v cizině stali se v našem životě muži vynikajícího postavení. A vždy při tomto pozorování hřálo mne blaživé vědomí, že byl to právě skauting, jenž jim dal základy k tomu, čím nyní jsou a že to sami bez výhrady přiznávají. ''Vůdce, roč. XIV. 1933.'' Přikládá-li se jedinečný a mimořádný význam otázce, jaké osobnosti mají býti vyslány jako zástupci lidu do parlamentu, měl by býti věnován nemenší zřetel otázce, jaké osobnosti informují tiskem naši veřejnost, působí na její smýšlení a ji vychovávají. Pro výchovu lidu není dnes mocnějšího prostředku nad tisk, není také většího nebezpečí, když se zvrhne v pravý opak. Nezastírejme, když chyby jsou, neříkejme, že není korupce, mravního úpadku a neodpovědnosti v životních otázkách národa, když tomu tak je, nelžeme sobě ani jiným, ale Vracujeme o nápravu. ''skaut-Junák, toč. XXI. mu.'' Není ani třeba/ani zdrávo býti škarohlídem. Vždyť skaut je vždy optimistou, úsměv jasní jeho líce i v nejobtížnějších situacích, I my byli již tolikrát 2 a svého trvání v situaci, která se zdála beznadějnou, ale vždy jsme vyšli zdraví, ale zpravidla i posílení a semknuti. Příčina? Myslím, že proto, že jsme byli vždy sví, že jsme se snažili, aby naše linutí bylo pro všecky. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Nechceme vyčítat, kdo z mládeže československé jest vždy na místě, ať jde o službu národní, nebo dobročinnou. Jsou to naši skauti, bývají nejen první, ale i nejvytrvalejší a často při práci zcela sami, jako by pro ostatní mládež stačila hesla a prapory a pochvaly v novinách s prominutím zásluh. ''Na župnim srazu v Ml. Boleslavi 1935.'' Ve světě, ve vlasti je dosti místa pro všechny. Zejména v dnešní době je tolik možnosti se uplatniti, tolik míst, kde možno se učiniti prospěšným, užitečným. Ale u nás každý chce zaujmouti místo ne vedle, ale zrovna to, na kterém už jiný pracuje. A byť třeba úspěšně pracoval, práce jeho se sníií, pohaní, on sám je osobně urážen, od práce odpuzován, ve snaze znechucován. Pak se divme, že tolik vzácných lidí veřejné práce se straní a přenechává ji lidem prostředním, kteří však mají dobrou vyřídilku, drzé čelo a široké lokty. Junák, roč. V. 1919. Lze se smířiti s největším nepřítelem, nelze však odpustiti příteli, bratru, který zrazuje. Skaut-Junák, roč. XXI. 193%. Nesmíme nikdy zapomímti své povinnosti k tradici ani na odpovědnosti k těm, kdož přicházejí po nás. Uprostřed těchto závazku je umístěna rovnováha našeho mravního chtění, těžiště veškerého našeho bytí. Schopnosti intelektuální, zdatnost technická a vědomosti nabyté vzděláváním buďte nám, skautům, jen pomocníky, postavenými do služeb vysokého mravního zákona.' Toť jedna z cest naší politické výchovy, naše škola budoucích občanů pro očistu veřejného života. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934*'' Malicherní domýšlivci! VŠe, co činí, vše, co provozují, je tak skvělá, tak výborná věc, že jim v opojení vědomí sláva stoupá do hlavy. Ale přijde těžký, hořký život a ten železnou pěstí rozbíjí, co se dvacetiletému zdá na výsost dokonalé. Ve třiceti letech poznávají, že jest se jim ještě asi dvěma nebo třem věcem přiučiti. Ve čtyřiceti vidí, co všechno šlo kolem nich, a oni toho ve své povýšenosti nepozorovali a snaží se pochopiti. V padesáti pak počínají se učiti, dospívají k přesvědčení, jak málo učinili pro sebe i pro jiné. Šťastni, kteří k tomu aspoň v tomto věku dospěli! ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Nebylo již dávno smutnějšího pocitu ve světě, než odpor, který se nás všech zmocňoval při zprávách, o pálení lcnih v Německu. Nacionalismus, který zapomněl svého poslání a své kulr turm idee v Německu, stává se nejzuřivějším fanatismem, který srovnavati se středověkem, znamenalo by urážku této doby. Bylo třeba, aby Němci znaou připomínali, že jde o mír slusniky naroda jehož těžký kulturní podpatek s hruzncm germánskou důkladností vytiskl se do katedrály remešské a fresek Txepolových? ''Skaut-Junák, roč. XX. 1933.'' V zimě se nám naskýtá nejvhodnější příležitost projeviti svoji úctu ke krásné knize. Opouštějíce nyní častěji otevřenou knihu Přírody, otvírejme hojně a často stránky oněch knih, jež nám podává moudrost a duch, budující na tisílUetích kultury. Čím více se věnujeme cenným knihám, přátelům nejvěrnějším a nejskromnějším, tím lépe naučíme se čisti nejen v oné veliké knize Přírody, nýbrž i v srdcích svých bližních a ve svých srdcích vlastních. ''Skaut-Junák, roč. XX. 1933.'' Po celý život řídil jsem se francouzskou sentencí, kterou jako mladík jsem slyšel od staršího bratra: inteligence pozná se podle toho, jak kdo snáší odchylné mínění." Dovésti diskutovati s protivníkem vysokou úrovní, věcně a upřímně, je průkaz vlastní duševní sily a charakterové dokonalosti. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Je třeba zachytiti mládež venkova, kde skauting našel dosud malého porozumění. Mnoho by v té věd mohlo prospětí učitelstvo, které málo si všímá, že vedle školy pracuje souběžně instituce, která je jí doplňkem a podporou. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Navykl-li si hoch bystrému pozorování a správnému usuzování, získal schopnost veliké důležitosti pro celý život i význačný rys vyvíjejícího se charakteru. ''Základy junáctví, 1912.'' Na mravní stránku klademe hlavní důraz, ona je ve skautingu kamenem úhelným. Všechna mravnost, kterou skauting v sobě soustřeďuje a která z něho žhavé paprsky v srdce mládeže vyzařuje, shrnuta je v zákon skautského desatera. ''Základové skautingu, 1920.'' Naprostá čestnost je na místě také při hře. Podlé je do- sáhnouti vítězství podvodem. ''Základové skautingu, 1920,'' Neboj se pokušení a neutíkej před ním. Vesluješ-li, nekonáš tak vždy jen po proudu, protože je to lehké, ale i proti proudu, protože to stojí námahu a práci, kterou sílíš, rosteš. ''Základové skautingu, 1920.'' Skautské desatero — deset zrn klíčivých. Tvé srdce buď půdou úrodnou. Spatný skaut, který zná zákon a neplní jej. ''Základové skautingu, 1920.'' Patřím celoživotní prací k řešitelům a zastáncům sportů. Jsem oprávněn také varovati před úpadkovými zjevy ve sportu poslední doby. V sezoně není pondělka, aby noviny nepřinášely zpráv o těžkých zraněních při kopané. Většina sportů a závodů již svým charakterem přináší jisté risiko, zde však jde o způsob hry, kde mizí ráz hry a nastupuje surový boj, kde je každý prostředek dobrý, jen když poškodí protivníka. Ne fair hra, ale zřejmá snaha nenápadně přerazit nohu, oddělat dobrého hráče a pak „vyhráť' — ne pro čest a radost, ale obyčejně pro zisk. To platí o kopané, ale který obor sportu zůstal v poslední době úplně ušetřen úpadku? Skauti! Kde se projevuje takovýto sportovní duch, není místa pro vás. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1952.'' Přijde-li mladík jako footbalista, nosí jej na ramenou, zahrnou potleskem i penězi, skauta, jdoucího s heslem bratrské lásky a služby nikdo nevidí. Jinde všude výhody, protekce, odměny, náhrady v různé formě — u nás jen oběti a místo odměn často záškodnictví. A přec řady naše rostou rok od roku a nabývají půdy. ''Skaut-Junák, roč. XI. 1926.'' Od prvních dnů skautingu učím vás, bratři a sestry, abyste nechodili netečně kol bídy lidské. Pravého skauta poznáme nejlépe podle toho, jak se snaží konati dobro. A nikoho nelze zprostiti této povinnosti. ''Skaut Junák roč. XI 1926.'' Radostné chvíle korunujeme, jako vždy činí praví skauti, šlechetným činem. Strašlivá tragedie odehrává se v bratrském národě ruském, kam vždy zírali jsme s nadějemi, odkud čerpali jsme důvěru v dobách poroby, v tom Rusku, jehož miliony synů krvácelo za věc slovanskou. Dnes statisíce dětí hyne na Rusi smrtí nejstrašnější; čeští skauti, přispějte jim! Ani na chvíli skaut nezapomíná svaté povinnosti konati dobro a Náčelnictvo Svazu uložilo vám povinnost, aby každý z vlastních prostředků věnoval nejméně 2 kg potravin, po případě částku 10 Kč k tomuto účelu. Kdo jsi nemajetný, vyprosíš • tento dar od svých příbuzných, obchodníků, od lidí zámožnějších, nikdo z vás se však nevyhni této povinnosti. ''Skaut-Junák, roč. VIII. 1922.'' Je v dobré paměti, čím pronikl v překotném ruchu života skauting, jak v cizině tak i u nás. Byly to záslužné činy, dobré skutky a služby, které konali skauti všude a ochotně na rozdíl od ostatní mládeže, která stála tu nečinně a netečně. ''Při dvacetiletí skautingu v Jičíně, 1932.'' Jako rytíři za dob Rólandooých šli do boje za Boha, vlast a konali dobro, tak snaží se opravdoví skauti plniti svůj slib denního dobrého skutku a nehledají troubadourů a minnesängrů, kteří opěvovali jejich činy. A je jich do tisíců — těch skautů i dobrých skutků — od význačných činů celého junáctva, oddílu a družin, od činů velikého významu pro národ a stát až po drobnou úsluhu člověku i zvířeti. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Poprvé na skautské službě. Nevlídné pohledy kolemjdou¬cích a drsná slova proti pouliční žebrotě i proti skautům, ačkoliv právě skauti nikdy nesbírají pro sebe, ba ani pro své chudé druhy. Snad k ničemu na světě není třeba tolik duševní síly! Je po službě. ,"Bratře vůdce, je třeba, aby skauti konali také takovéto trapné služby?" "Hlavu i srdce většiny lidí ohlušují denní problémy, proto neiAdí bídy a zla, neuvědomují si svých povinností, jiní jich nekonají, nebo se ostýchají, neodhodlají se k činu. Jako pře- můžeš nemilý pocit a skočíš do ledové vody, tak se musíš učit přemáhat ostych, jinak mnohý významný skutek tvého života nebyl by vykonán. I ta pouliční služba je důležitým článkem skautské školy pro celý tvůj budoucí život." ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Děkuji všem vůdcům a vůdkyním, jichž obrovské práce si nanejvýš cením a pro něž nemám dosti výstižných slov, abych mohl říci, co v nich má naše hnutí a jakou zárukou zdaru veškeré práce naší jsou, právě oni, kteří sami sobě někdy zdají se nepatrnými, ale kteří jsou z nejpevnějškh sloupků naší organisace. Na nich závisí zdar našeho hnutí, bez jejich práce nic nejsme. Toho buďte, sestry a bratři, vždy pamětlivi! ''Valný sjezd 1932.'' Denně vidím důkazy, že skautingu ujaly se ruce pilné, hlavy jasné a srdce šlechetná a vytvořily mravní základ, jenž vzdoruje všem pokusům o rozklad našich řad. Ale budíte vždy na střehu, nébot ničeho se v dnešní době tak nezneužívá, jako důvěřivosti mládí. ''Valný sjezd 1932.'' Prospěch skautingu toho vyžaduje, aby byli pro práci získáni dospělí, bez nichž stavíme stále jen více méně náhodně. Oni mohou se státi základním elementem pro organisaci, co mladí odcházejí za studiem a povoláním. Mnoho by tu mohli prospěti Old skauti, kdyby dovedli pochopiti pravý smysl svého bytí. ''Hlavní stan 1925.'' Úkolem každého z vás je držeti pevně heslo: Jednou skautem navždy skautem. Nositelem, hlasatelem, obětavým a statečným bojovníkem pro vznesenou skautskou ideu. ''Skaut-Junák, roč. XIII. 1926.'' Často vzpomenu oddílu švédských skautů, kteří byli našimi sousedy na loňském Jamboree v Londýně. Rukávy dokonalých těch hochů byly plny odznaků odborných zkoušek, každý výkon svědčil o všestrannosti jejich výcviku. A u nás stale tak malé procento skautů prvotřídních a zkoušky od¬borné vzácností. ''Skaut-Junák, roč. VII. 1921.'' Každý skaut nemůže ovšem se státi vůdcem oddílu, nepřehlížíme ani, že mladí lidé, kteří zakládají svou samostatnou eocistenci a vlastní rodinný krb, podstupují v dnešních dobách těžký boj, ale jakmile je to možno, mají věnovati své sUy naší idei a každý skaut bez výjimky mel by navždy zůstati ve svazku skautského bratrství a odvděčiti se jednou za to, co mu dál skauting. ''Skaut-Junák, roč. XVI. 1930.'' Mým ideálem je - hlásal jsem jej otevřeně vždy a musím znovu a znovu hlásat — velká jednotná národní organisace skautská. Jen taková organisace je v zájmu blaha mládeže a nejsnáze splní všechny požadavky. To je prospěch jediný, za kterým jdu, jiného neznám. ''Vůdce, roč. 1.1920.'' Jen dospělí staví hráze a dělí mládež, která k sobě instinktivně lne. Studenti i dělnická mládež žije u nás ve shodě přímo idylické, ba v lásce, nébot jediná, ušlechtilá idea je pojí. ''Skaut-Junák, roč. VII. 1921.'' Nesnižoval jsem nikdy práci jiných a zvláště Sokola a ostatních vazných organisací tělovýchovných, ale dnešní situr oce samostatného našeho státu i zájem mládeže žádají naléhavě, abychom k dosavadním připojili prostředky a cesty nové. ''Branný sraz v Jičíně 1937.'' Skauting za svůj zušlechťující vliv na duši mládeže a její výkonnost více děkuje svým metodám, působení výchovy vzájemné a vlastní v družinách pracovní organisace, kterou mládeži buduje, než pouhém výběru vhodných nauk, cvičení a her. ''Branný sraz v Jičíně 1937.'' V těchto dnech vešel jsem do vlaku a nepozorován vyslechl jsem našeho skautíka, asi třináctiletého, vracejícího se z tábora. Cestující z celého vagonu kupili se kol něho a naslouchali jeho živému lícem táborových ohnu, prací, cvičení a her. Smáli se jeho potížím kuchařským, obdivovali, jak ruce studenta ztuhli jako dlaně tovaryše kovářského a div neslzéli, když líčil strasti letošního deštivého, chladného počasí, zvláště při nočních hlídkách. Lepší propagace skautingu jsem neslyšel. Z hocha přímo sálalo zdraví, odvaha, chuť k životu, překypoval plány a dobrými úmysly, jako člověk, vracející se do vlasti po dlouhém, činorodém životě v cizině. ''Skaut Junák, roč. XI. 1926.'' Skauting je jako strom, zasazený v útlém mládí do srdce člověka. Roste a. mohutní s jeho vzrůstem, zapouští kořeny stále hlouběji do celé jeho bytosti, a plody, jež přináší, jsou rok od roku dokonalejší a hodnotnější. Není možno, aby ten, kdo se stal jedenkrát skautem oprav¬dovým, stanul na této cestě, věčně vedoucí vzhůru. Skauting, jeho mohutná, sugestivní a vše ovládající idea jde s ním do všech bojů životních, přenáší se s ním do jakýchkoliv situací, aby tam vykonával svůj blahodárný, poslušnost vymáhající vliv. A zde stojíme před skauting em dospělých. Jeho cesty půjdou vždy za nekompromisním a důsledným vývojem na prospěch všeho, co přináší lidstvu nové hodnoty, nové statky a novou krásu. ''Skaut-Junák, roč. XXII. 1935.'' Skautská přísaha má slib služby vlasti na prvém místě. Má to svůj hluboký význam pro veškeren život skautův. Po¬vznesen nad ohledy osobní a stranické, kráčí skaut přes pře¬kážky cestami neúnavné služby a oběti ve prospěch svého národa a státu. Jest si dobře vědom, že bez služby vlasti nebyl by skautem a byl by ztracen i pro práci veškerého lidstva. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Viktor Dyk našim skautům napsal báseň na skautské heslo — buď připraven! A v té píše: ,JPo světě širém roztroušeny rovy nepřipravených." Být připraven — tot stále ještě nezbytná cesta pro národ i pro ty, kteří nechtějí umírat nadarmo. Jsme vděční těm, kdo zasloužili se o národ odvrácením válečného nebezpečí, ale jestli někdy selže vše, nezapomeňme: My dnes jsme tu na čas, ale národ má být na věky. ''skaut-Junák, roč. XXII. 1935.'' Skauting je dokonalou brannou výchovou přirozenou, nenásilnou, otužováním, cvičením a zvykem žiti soběstačně v přírodě, tábořením, řemeslnými pracemi, zejména však vý¬chovou mravní, zvykem konati službou obětavé lásky k vlasti, smyslem pro povinnost, výchovou všech občanských ctností. Branná výchova skýtá u nás podnes smutný obraz. U nás nastal obrat ve smýšlení teprve úplným vítězstvím Hitlera a nedávno byli to sovětští žurnalisté, kteří nám zahřměli do duše ,jšrazte každého, kdo vám bude mluvit proti brannosti!" A učinili konec velebení švejkovin, jimiž byl národ dobrých čtrnácte let ukolébáván v bezstarostnost o nejvyšší povinnost státní — obrany jeho svobody. ''Hlavni stan 1935.'' Nic nespojuje ideálně ji oba směry — snahy po míru a přípravu k obraně vlasti — než skauting. Nikdo víc nepotřebuje skautingu v Evropě, nežli nás stát. ''Hlavni stan 1935.'' Bii jsme jen svou cestou a často proti proudu. Sli jsme odhodlaně a důsledně se svou mládeží za pevným dlem a ne- slevili ani v nejmenším. Dnes máme zadostučinění. Zásluhu o to, že jsme v intencích Tyršových my první dali našemu svobodnému státu úplnou, moderní brannou výchovu mládeže, nedejte si vzíti nikdy a od nikoho! ''Valný sjezd 1936.'' Nová doba, jež svítá naší československé vlasti, jistě nezastihne nás nepřipraveny! ''Značka —dži, Junák, roč. IV, v květnu 1918.'' Mládeži československá! Po dobu dvaceti století, od dob antických nebylo výchovy tak harmonické a pro tebe vhodnější, než je skauting. Je to organisace, která je opravdu tvoje, je to hnutí mravně výchovné, které ideálně spojuje výchovu hluboké citovosti i průbojné energie nezbytné pro praktický život, kde svůj nezkažený smysl pro pravdu a boj za právo zvykneš si statečně hájiti a uváděti v soulad s evangeliem lásky. Prožívej léta svého mládí v družinách československého junáctva, půjdeš ták za hlasem nejpředněwch vědců a státníků našeho národa s Masarykem a Benešem V čele. V Praze, 6. prosince 1937. Skautingu přiznává se jako hlavní zásluha, že učinil nej- větší psychologický pokrok všech věků, objeviv chlapce — bytost odsouzenou při svém vývoji k pasivitě. Ale nejen že objevil tvora neznámého, ale skauting ukázal, že mu rozumí ať hoch mluví anglicky, čínsky, rusky nebo bečuánsky a že jej umí vésti, aby se stál lepším člověkem a základem dokonalejšího lidstva v budoucnosti. Skaut junák, roč. XXIV. 1937. Klid a rozvaha i v hodině nejtěžší! Skauti a skautky! Od světové války, kdy na bojištích celého světa rozhodovalo se o budoucnosti našeho národa, nebylo pro nás doby tak vážné jako v posledních dnech. Nebezpečí útoku vojenského, nejistota o vlivech na dohodování s naší menšinou německou, rozvášněná kampaň předvolební, sensační zprávy ustrašenců i provokatéru — to vše se spojilo, aby učinilo situaci krajně kritickou. Svaz náš nevydal zvláštních pokynů, nebylo jich třeba. tJřady samosprávné, státní i vojenské vědí, že jste nejen ochotni, ale i skautským výcvikem připraveni konati povin¬nost. Kde bylo třeba, přiložili jste již ruku k dílu. Čsl. skauting nemel dob váhání, ale důsledně připravoval ke službě státu, učil pozorovati a posuzovati lidi i události, prakticky vedl vás k statečnosti, účelné práci a službě, proto vím, že nepodlehnete panice, ale každý postavíte se okamžitě na místo vykázané a v konání služby nedáte se nikým předr stihnouti. ''V Praze, 25. května 1937.'' Všichni víme, že budoucnost je chmurná. Na nás, zdá se, ženou se mraky od severu a snad i s jiných stran. A tu vzpomínám na báseň starého německého básníka, úmyslně básníka německého, který po vylíčení zimní bouře v přírodě radostně vola: ,JSs muB doch Fruhling werden!" A vzpomeňme i slov národního básníka, Dýka, která vy vřela ve vězení jako láva z jeho srdce, krví rozbouřeného: „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, záhyneš!cc Ták mocně volá k nám hlasem země, a my mu nasloucháme. Vlast je to nejdražší, co máme, jí věnujeme vše, jí platí naše služba až do obětování života. To je skautský slib; naše skautská přísaha, skautská víra v pravdu, spravedlnost a nesmrtelnost ideálů. ''Poslední projev náčelníkův. Valný sjezd 1938.'' 59c010177e7f5d829b6b1e9186722b409f5af7c5 209 208 2012-10-19T17:45:15Z Stepan 2 '''Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka''' Když jsem se téměř před 10 lety dověděl o skautingu a měl příležitost pozorovati v Anglii jeho účinnou práci a krásné výsledky, řekl jsem si: „Když velcí národové tolik péče věnovali zavedení skautingu jako výchovné soustavy pro mládež, aby ji osvěžili, obrodili, tím spíše jest toho třeba nám, národu malému“. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Tento výchovný systém prošel vítězně celým světem a jsem přesvědčen, že by mohl pro své cíle humánní, pro svou žízeň po pravdě, spravedlnosti a kráse státi se přímo náboženstvím mládeže. V něm utajeno je tolik kouzla vábivého a zas tolik plné těžké pravdy životní, že směle můžeme od něho očekávati, že nám vychová občany nejen tělesně zdatné, ale vyznávající všecky cnosti, jichž souhrn tvoří pravé demokratické občanství. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Idylicky krásné scény ze života skautů v lesích, ušlechtilost, bezvadnost vystupování, opravdovost v každé práci ať duševní ať tělesné, horlivost v konání dobra, energie a čistá, jasná duše zírající z jejich očí nepřipouštějí ani zdání klamu. Toť jsou nepopiratelně skvělé výsledky silné výchovy v přírodě, jež byla mým dávným ideálem. ''Z první stránky Základů junáctví, 1912.'' Jsem jist, že nové skautské generace, které přicházejí vystřídat ty, kdož odcházejí — ať za chlebem nebo do zásvětí k vyšší službě — budou zrovna tak šťastny v našich táborech, právě tak obětavé, statečné a ušlechtilé, jako jejich předchůdci, kteří razili cestu a bojovali o uznání bez únavy, bez oddechu, nezištně, s nasazením inteligence, času i zdraví. ''Valný sjezd 1936.'' Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kde jiné zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spoléhajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho a mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti. ''První řádky Úvodního slova v 1. čísle I. roč. Junáka, jež vyšlo 15. I. 1915.'' Tímto číslem loučí se s vámi desátý ročník našeho časopisu. V počátcích zběsilé litice válečné rodil se — při poradě ve sklepě prvního starosty českých skautů, pražského fysika Dr. Kliky. Neměl ani minimálních podmínek, dosud nemohli jsme mu věnovati ani desetinu péče, které potřebuje a přece vynikl nad listy dobře situované. Lze o něm právem říci: Jako ten český skauting zrodil se z ryzího idealismu, ve zmírnění idealismu žije a zvítězí. ''Skaut-Junák, roč. X. 1925.'' Sympatie, jimiž uvítány byly první mé kroky k zavedení skautského hnutí k nám, opravňují k naději, že čeští skauti záhy se stanou novou národní institucí. A plným právem. Jdouc svými cestami, cestami novými, nikomu nebude překážeti, ale všem prospěje. Kéž najde u nás jen přátele! ''Český skaut, 1912.'' Nejradostnější pohled je na bývalé skauty, jak se osvědčují v praktickém životě. ''Zpráva o činnosti za rok 1928/29.'' Každá idea musí projiti zkouškou, než je možno mluviti o tom, zda zvítězí, čili nic. O idei skautské můžeme již dnes říci, aniž bychom si musili vyčítati, že se radujeme předčasné, že zvítězila. ''Obecni dům pražský, 1920.'' Nesmíme viděti účel a cíl skautingu v tom, měří-li nějaká odznaková stužka 5 nebo 10 cm, nebo nosí-li se nad kapsou nebo pod kapsou. V jednotě kroje, pozdravů, vystupování manifestuje se jednota myšlení, nazírání světového, vyjadřuje se světové skautské bratrství. Bolestně dotýká se nás příliš horlivý zájem některých našich stoupenců o tyto vnější stránky skautingu. Jednoho je však potřebí: aby nad veškerým konáním naším vznášel se pravý skautský duch, který vše oživuje a oplodňuje. V tom duchu, který nám svítívá, nás hřeje, ať se vyžije český skauting! ''Vůdce, roč. I., 1919.'' Bezpočtu bývalých skautů přiznalo mi, že skauting naučil je konání povinností, stal se jim nevysychajícím pramenem agilnosti, nejbezpečnějším štítem v boji životním. ''Valný sjezd 1928.'' Skauting, toť život nový, silný, čistý a krásný. V tom, jak tvoří a formuje duši mládeže, jak ji činí schopnou poctivého, činorodého života, je jeho sila, jeho oprávnění. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Druhá věc podstatné důležitosti jest sociálně naprosto spravedlivý rys celého hnutí, které je do krajnosti demokratické, co do vnitřního jednání i vnějších forem. Sociálně jsou si skauti naprosto rovni, spí v témže stanu, na téže zemi, zabývají se touž prací, nosí stejný oblek, jedí tutéž stravu, jednají spolu po bratrsku, rovný s rovným, co chvíli druh na druha odkázán. Chceme usilovně, aby skauting byl pro všechny. Nejen pro studenty, i pro mládež obchodní, kanceláří a dílen. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Po celý svůj život řídil jsem se zásadou poznati vše nejen ze zpráv, knih, dopisů a vzkazů, ale především z vlastního názoru. Za tím účelem toulal jsem se po světě a získal tak mnohé zkušenosti, které jsem uplatnil při zakládání československého skautingu. ''Na Lysé Hoře 1937.'' Dnes, kdy vývoj věcí dal skautskému programu a metodám v celém rozsahu za pravdu, vidíme, jak skauting je plundrován, bere se z něho všechno možné, co mládež zaujme, ale úplně nepovšimnuta zůstává soustavná výchova charakteru, konání povinnosti, tuhá škola skautské služby. ''Slezský almanach 1938.'' Před sto léty byl to hlavně tělocvik, kultura těla, antická zdatnost, které byly vůdčími hvězdami. Tentokráte je to hlavně návrat k přírodě, návrat k vlastní duši a vše, co s sebou přinášejí: sebevýchova, výchova vzájemná, výchova prací a k práci, služba národu, vlasti, každému bližnímu a zase s náležitým zřetelem k brannosti. A k tomu přistupuje ještě v nerozlučném svazku kolektivní pospolitost, naprostá rovnost všech jednotlivců i národů na podkladě bratrství. ''Valný sjezd 1922.'' Víme dobře, že jsme průkopníky, ale tím závažněji svou práci chápeme, tím upřímněji za ní stojíme, tím věrněji ji konáme. A budeme-li se scházeti zase znovu za deset let, tu mnohého z nás tu pohřešíme. Jednoho však nepohřešíme nikdy skvělého ducha skautského, který je nezmarný, který nestárne, nešediví, neumírá. V něm skauting žije, v něm trvá, v něm roste. ''Valný sjezd 1922.'' Je naší povinností aspoň letmo si povšimnouti poměru skautingu k moderním proudům výchovným. Kdyby pedagogické kruhy věnovaly našemu hnutí větší pozornost a dobraly se až k samým kořenům jeho, pak by poznaly, že skauting vyřešil všechny podstatné složky nové výchovy dávno před tím, než se na veřejnost přišlo s oněmi reformami. Je to činná škola a stejně všechny nové discipliny obsahuje skauting v sobě hned od svého počátku a všechny jsou jeho podstatnými složkami. Tak je to občanská výchova, ruční práce výchovné, žákovská samospráva i tělesná výchova, v níž skauting hned od prvopočátku opustil zaprášené tělocvičny a nářaďový tělocvik, dosti často bezduše prováděný, a dal dítěti slunce, vzduch, vodu. ''Valný sjezd 1928.'' Jak by se mnohá maminka podivila svému jedináčkovi, vidouc ho konati práci, o které se jí nikdy ani nezdálo, že by ji mohl konati. Ne vždy práce sama je tu účelem, ale prostředkem vštípiti mládeži vědomí, že žádná poctivá práce není ponižující, je-li třeba se jí chopiti. A to věděti, zvláště u nás, hodně potřebujeme. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Je přední zásadou skautingu, že skaut má se snažiti opatřiti si vše potřebné sám. Tím roste v praktičnosti, v činném chápání života, v spoléhání na sebe a na svou sílu. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Kde hoch má najíti příležitost, aby ukojil svou vrozenou touhu po samočinnosti, dobrodružnosti, po životě romantickém? Jen v přírodě obnoví své síly, povznese svou mysl. A je to právě skauting, který volá k mládeži: „Ven do přírody!“ Ve skautingu soustředěny jsou všechny možnosti a prvky, které hoví touhám chlapeckým po tom, aby mládí, které žije, bylo radostné, šťastné a pro budoucí život užitečné. Ať městský nebo venkovský hoch, každý najde ve skautingu své. ''Základové skautingu, 1920.'' Život ve volné přírodě je školou pravé mužnosti. Zušlechťuje člověka, budí v něm statečnost, neodvislost, lásku k pravdě, důvěru ve vlastní sílu. V přírodě naučí se každý ceniti přátelství a milovati rodnou hroudu. V přírodě pozná pravou podstatu a závažnost práce tvrdé, poctivé, naučí se strádati, odpírati si pohodlí i požitky. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor buď zařízen tak, aby skýtal účastníkům jisté pohodlí. My ovšem máme na mysli ono pohodlí, které si skaut dobyl vlastním přičiněním a svou prací. Není to pohodlí vykoupené penězi, ale námahou, pílí, důvtipem a mozoly. Pak má teprve tu pravou chuť, pak v prostém pohodlí skautského tábora nalezneme radostnou rozkoš pobytu ve volné přírodě. ''Základové skautingu, 1920.'' Našim některým táborům je na škodu, že se vzdalují nezbytného zdravého primitivismu. Není místa ve skautském táboře pro pohodlí připravené řemeslníky nebo kuchařkami. I svoje zábavy udržme ve skautském tónu! Napodobení různých revuí a trampiad kazí jen vkus a svéráz československých táborů. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Táboření bývá nazýváno korunou skautingu a mnozí neinformovaní táboření a skautování považují za totožné. My vidíme nejvyšší význam skautské výchovy jinde, ale nelze popříti, že táboření je nejmocnějším jejím prostředkem. V táboře může hoch učiniti nejvíce pro své zdokonalení, tam cítí se nejvíce skautem, tam je nejšťastnější. V táboře získává všestranně tělo i duch, vůle i charakter. A v tom právě tkví hluboký význam táboření ve skautské výchově. ''Základové skautingu, 1920.'' Pobytu v přírodě, vyplněného skautskou činností, nikdo a nic vám nenahradí. Útěk skautův do přírody je jen návratem, návratem do nejdražší naší domoviny, kde jedině můžeme slyšeti mocný puls velkého Života s jeho uzdravující a vše obnovující mocí. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1932.'' Tvrdím, že hoch musí si hráti. Myslíme-li, že je to správné, a přejeme si toho, začneme hráti sami. Vedoucí má rád hráti, má cele se oddati této veliké hře, má úplně býti ovládnut duchem, který oživuje skauting a má sám říditi hru. Nesmí mysliti, že se tím snižuje; musí se dívati na náš program očima mladého hocha. Nemyslete, že klesnete před nimi u vážnosti, učiníte-li tak, naopak, snížíte-li se k nim, stanete se jejich opravdovými vychovateli, jimiž chcete býti. ''Vůdce, roč. VII. 1927.'' Prázdninové tábory jsou však nemenší zkouškou i pro jejich vůdce. Mnoho rozvahy, obětavosti, taktu a režisérského talentu je třeba k řízení tábora, aby mládež sama vedla si v něm způsobem nejlepším. Mnoho zklamání a ztracené víry v ideály připraví mládeži ten, jemuž se v táboře nedaří, jenž není povolaným vůdcem, vytouženým vzorem. ''Skaut Junák, roč. XXIII. 1936.'' Dívka v lese, se sekyrou v ruce, podrážející stromy, stavící své chaty, radící se za večera u táborového ohně a konající noční hlídky byla hotovou revolucí i v moderním názoru na Ženu, ale obraz ten se vžil a s ostatním programem skautským, hlubokým vlivem našeho slibu a zákona, se školou skautské služby a vzájemné výchovy dal moderní době typ zušlechtěné dívčí bytosti, zdatné mravně i tělesně, statečné a se zdravým názorem na život i své poslání v rodině a společnosti. Tyto cesty a úkoly ve výchově ženy nejsou jen věcí naší organisace, ale zájmem a prosím Bylo nám sedmnáct let, kdy po prvé šli jsme (br. náčelník mluví tu o br. místonáčelníkovi Janu Novákovi) spolu do světa. Sedm neděl vlasteneckého putování pěšky po Čechách, Moravě, Slovensku, Tatrách a Uhrách. Jak jsme sehnali prostředky na cestu, dnes už těžko vykládat, ale vím, že denně bylo nutno odříci si dvouhaléřové housky v přestávce školní a než přejíti most Palackého, raději stokrát běželi jsme až na most Karlův, jen když přibyly dva haléře k cestovnímu fondu. ''Skaut-Junák, roč. XIV. 1921.'' Naučte se v přírodě pravé statečnosti. Srdce bojácné nikdy plně nepochopí krás a radostí přírody, ani života. ''Skaut Junák, roč. XX. 1933.'' Správná výživa mládeže v táborech je podstatným součinitelem celé soustavy táboření, má-li míti blahodárný vliv na člověka a býti zdraví jeho na prospěch. ''Základové skautingu, 1920.'' Spořádaný vzhled tábora je nejpříznivějším doporučením táborníků. Kdo se nedovede podříditi pořádku v táboře, nestane se do nejdelší smrti skautem. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor, kde mládež nestřídá se ve všech oborech prací, nehraje denně skautských her a nevytvoří si typického táborového života, nezasluhuje názvu tábora skautského. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Vždy musí býti někdo, kdo rozkazuje a někdo, kdo poslouchá. Jinak nikdy nebude postaven dům, sestrojen parní stroj, v život uveden skautský oddíl. Nikdo nemůže rozkazovati, kdo se nenaučil poslouchati. Jen kdo prakticky se naučil poslouchat rozkazů, dovede sám dobře a účelně rozkazovati Ten však, kdo rozkazy dává, musí míti plnou důvěru poslouchajících i jejich vážnost. Ať tvoji hoši vidí, že jsi skaut a ne břídil. Nedej rozkaz, který sis nepromyslil. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor bez vzorné kázně, bez kázně dobrovolné, ale naprosté, je mlýnem bez vody a nemá valných výsledků. ''Základy junáctví, 1912.'' Až pak vžije se myšlenka junácká u nás, až přejde nám v krev, až čety junáků vzrostou v tisíce, pák snad uskuteční se ta krásná vidina, tak vzácné a čarovné krásy, že oči zavíráme, když o ní přemýšlíme. ''Z poslední stránky Základů junáctví, 1912.'' Mládí je samo o sobě krásou, nad přírodu a mládí nic ve světě není krásnějšího a radostnějšího. Šťasten, kdo pochopí duši mládeže a přilne k ní opravdovou láskou! ''Skaut-Junák, roč. X. 1929'' Východiskem výchovné činnosti skautingu je práce. A to napřed praxe a pak theorie, tedy postup empirický. Učí zručnosti, čímž práci ulehčuje. Práci zvyká a to i práci nepříjemné. Učí ji správně oceňovati, a to zejména práci tělesnou. Nabádá pracovati radostně, dobrovolně, s kázní a s pochopením užitku z práce. Skauting činí z práce mravní povinnost k společnosti. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Protože k slibu nelze nikoho nutiti a vynucený slib nemá mravní hodnoty, vyplývá z toho, že skautské hnutí organisuje jen tu mládež, která se dobrovolně zavazuje ke konání skautských povinností. Tato dobrovolnost v účasti na skautském hnutí je právě zárukou úspěchu, neboť vytrvá jen ten, kdo dobrovolně přijaté závazky učiní si mravní povinností. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Při schůzkách panuje nejširší svoboda. Sebevýchova a výchova vzájemná působí tu znamenitě. Zvláště vliv, jímž působí druh na druha, je ve skautingu nesmírný a nedocenitelný. Společný život vyvíjí se tu způsobem přirozeným a vůdce oddílu dbá, aby neklesl na duchamorné spolkaření. Dobře vedené naše oddíly jsou vzorem samosprávy mládeže, jsou malé, demokratické republiky, kde vůdce je pouze zárukou, kontrolou, strážcem myšlenky. Jinak jednají hoši úplně samostatně. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vůdce učí skautskou mládež všímati si všech událostí veřejných, vede ji k činné účasti při nich a vštěpuje jí přesvědčení, že i nejmenší chlapec nebo dívka může značné prospěti velikému našemu dílu národnímu. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Nejednou byl jsem již dotazován, dle čeho posuzuji vyspělost skautského oddílu, co při něm hodnotím nejvýše. Odpovědi je nasnadě: Je to bratrský, skautský duch, horlivost v konání povinností a ve skautské službě, charakter jako základ osobní i občanské statečnosti. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Jen důsledná programová práce, ten celý skautský systém správně prováděný dá nám oddanou mládež a vychová nadšené a obětavé vůdce. Ve skautské praxi je celá budoucnost skautingu, naše cesta k Mi, naše spása. ''V Duchcově, v září 1980.'' U nás je dosti výchovy knižní, papírové všude, kam se podíváme, ať tedy aspoň ve skautingu je výchova životná. ''Junák, roč. TV. 1918.'' Vlastenectví, láska k vlasti jest oheň: jenom někteří jsou uhlím a dřívím, které oheň živí; mnozí se při ohni tom jen ohřívají. Proto pravý vlastenec více z lásky pro svůj národ jedná, nežli o této lásce mluví. Žádný skaut nebude vlastencem planým, ale jeho láska k vlasti jeviti se bude v jeho skutcích. ''Základové skautingu, 1920.'' Naším svatým Palladiem je naše státní vlajka. Je soustředěním národní úcty, oživujícím bodem, v němž se sjednocují naše veškeré krásné cíle, veškeré naše ušlechtilé city. Myšlenky milionů hlav, city milionů srdcí ji naplňují a posvěcují. Naši skauti měli povždy k státní vlajce krásný poměr. S opravdovým podivem přihlížívali venkované, že skauti, pobíhající po celý den po táboře v plavkách, oblékají se do bezvadného úboru, když vztyčují na stožáru svou vlajku. S úctou k vlajce nechť vychovává skauting i nadále hodnoty mravní, aby mdlý národ náš v samém srdci Evropy dobyl si jména národa gentlemanů, obránců, pravdy, národní hrdosti a pravé lidskosti. K nitru skauta povždy nechť vlajka naše mluví slovy národního básníka: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!" ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1930'' Skauting je obrodné hnutí mládeže. Touží po obrodě těla, ducha i mravů. A po této poslední především. Skauting není jen tělovýchovou, jen sportem, je to výchova člověka celého po všech stránkách jeho bytí, starajíc se o povznesení kultury ducha, srdce i těla v pravdě, právu i kráse. Rozdílu v pojmech názorů, skauting" a „junáctví" pro nás není a v obou slovech je nám obsažena myšlenka celá. Skauting je hnutí vysloveně národní a skauting československý při veškerém absorbování prvků organisace světové je čistě náš, je typicky český. Idea demokracie jest také ideou skautského hnutí, při čemž intensivní výchovou se stará, aby se uplatnily v této ideji stejně ideály kulturní, politické a sociální. Na podkladě stejných zákonů a stejných mravních zásad učí tříditi lidi ne podle toho, co mají nebo co představují, ale jací jsou. Je však nejen hlasatelem, nýbrž i praktickým vykonavatelem opravdového sociálního pokroku a soužití mládeže veškerých vrstev není nikde tak dokonalé, jako ve skautingu. ''Valný sjezd 1926.'' Vy, pane presidente, jenž po celý život vysoko třímal jste v ruce bílý prapor pravdy a humanity, jenž stal jste se ještě na prahu kmetského věku novými velikými činy nejskvělejším vzorem českého skauta, junáka, prokázal jste nám tolik lásky, že postavil jste se nám v čelo. Již tato skutečnost je důkazem, že naše cesta je dobrá a správná. Vlajka, kterou jsme dnes obdrželi z Vašich rukou, stává se nám posvátnou zástavou, je novým posvěcením našich snah, je zpečetěním našich slibů. ''Z řeči k panu presidentovi Masarykovi 9. V. 1920.'' Bylo by velikou chybou mluviti o výchově národa a pracovati jen pro mládež měst a při tom pomíjeti venkov, kde je základ celého národa, odkud čerpají města stále novou, svěží krev a energii. Neptej se mne, co může venkovan ze skautingu potřebovat, ale řekni mi, co pro něho není. Proto díky vám, bratři a sestry, kteří nesete skautské ideje i mládeži menších měst a vísek. Jste průkopníky velikých úkolů dalších, které na nás doléhají a jež nelze déle odkládati. ''Vůdce, ročník VI. 1925.'' Našemu skautingu úcty dobyla jen houževnatá práce a tuhý boj, když byl ohrožován necharakterními lidmi zevně i uvnitř. Jen stateční jednotlivci jej zachránili, jen energičtí obránci jej udržují a zaručují jeho mravně obrodný charakter. Mýlil by se, kdo myslí, že výchovy k statečnosti je potřebí jen pro válku. Statečnosti je mnohem více třeba pro mír, pro všední denní život. Ve válce je to železná nutnost, ba jistá otrlost a fatalismus, které někdy pomáhají vytvářet hrdiny. V denním životě je tím více třeba statečnosti, čím častěji pozorujeme, že vítězí vypočítavost a špatnost. V tom smyslu jde skauting správnou cestou a charakter plný účinné statečnosti je mu cílem nejvyšším, tělesná a duševní síla a zdraví největší jeho krásou a bohatstvím. ''Sraz v Plzni 1930.'' Skautskému vůdci lze odpustiti tu neb onu znalost neb dovednost, doplní je při dobré vůli brzo cestou empirickou, nemožno však mu odpustiti ryzost charakteru. Vliv vůdce na povahu svěřence je nesmírný! ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vyvolal jsem v život novou instituci, dal jí heslo, zákon a ideje, pracoval teoreticky i prakticky, čímž vzal jsem na sebe velikou odpovědnost za nějakých dvě stě tisíc mládeže, které prošly skautingem, i za veškeré vlivy, které skauting vykonal na všechny obory výchovy u nás, školou počínaje a životem dospělých konče. Výsledky i doba dávají mi za pravdu, že viděl jsem správně, že pracoval jsem účelně a s úspěchem. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Vedle těchto zjevů příznivých, jež svědčí o lásce k mládeži, o příchylnosti k hnutí, o energii a chuti k práci časem objevily se úchylky od původních zámyslů, rysy méně sympatické, snahy neplodné a pracovní energií přímo plýtváno na věci liché, bezcenné, často i bez věcného a morálního podkladu. Dospěli jsme namnoze k hluchému spolkaření, které hoví pováhám, jež si rády o všem podebatují a jimž pak na čin už nezbude času ani energie, odchýlili jsme se od čistých studnic praxe k zahnívajícím vodám planého theoretisování, nezralého rozumářství, škatulkářského systemisování a zbytečného formalismu. Ne spolek, oddíl je živý nerv skautského organismu. Nebudete-li účelně pracovati v oddílech, máte papírovou theorii místo výchovné praxe. ''Junák, roč. IV. z května 1918.'' Často třeba i hochu nebo děvčeti zrodí se v hlavě myšlenka originální, každý může se uplatniti vhodným návrhem. Nikdo není tak malý a nepatrný, aby z jeho hlavy nemohla vytrysknouti jiskra, která vzbudí oheň v myslích druhů a tak dá vznik počinu, na který může vskutku původce jeho být hrdý. ''Skaut-Junák, roč. XVII. 1931.'' Jedním z hlavních příkazů skautského života je snášelivost. Je vlastností inteligenta, nadaného opravdovou kulturou srdce — a takový má být každý skaut, že dovede uhájiti svých zásad, ale takovou formou, která citů jiného neporaní! Mírností odzbrojíte obyčejné i zarputilého protivníka, neboť nic neimponuje více než důslednost, klidná noblesa. Skaut ovšem nezaměňuje uhlazenost s hladkostí jednání. Jako má statečnost svou karikaturu v hrubosti, typické to vlastnosti zbabělců, tak pravá noblesa nalezla svou karikaturu v hadí hladkosti, kterou se maskuje nedostatek rytířského ducha. ''Skaut-Junák, roč. XXIV, 1937.'' Brániti se musíme dnes výchově k drzosti. Věda, odborníci, lidé zkušení, jejich úsudek, to vše bývalo ničím — a právo rozhodovati často osobovali si lidé bez rozhledu, bez zkušeností, ale za to s notnou dávkou terorismu. Tam by to chtěl také skauting přivésti? Tento proud nutno bezpodmínečné ''Junák, roč. IV. 1918.'' Bratři a sestry! Hlásám vám od počátku svatý příkaz mluviti a hájiti pravdu. Kdo byl veřejně činným a prožil poctivě svůj život, poví Vám, že to patří k úkolům nejtěžším. Zavíří-li kdy opět kol nás podobná smršť pomluv, nedejte se uchvátiti hněvem, bolestí ani strachem, pro skauta je jen jedna cesta, brániti neochvějné a statečně Pravdu, třeba proti všem. ''Skaut-junák, roč. XX. 1933.'' Zhoubný je vlito vůdců bez pevného charakteru, neboť zanechává neblahé důsledky pro celý pozdější život. ''Valný sjezd 1934.'' S lidskými chybami musí počítati každý, i ten, kdo má lidí nadbytek a dobře je platí, ale skautský idealismus nikdy se nesmíří s prospěcháři a lidmi nespolehlivými, z nichž na konec jsou škůdci svých svěřenců i celé organisace. Jen pracovníci věci naprosto oddaní a charakterní nesli dosud pokrok našeho hnutí a dovedli je k morálnímu vítězství. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Nebojím se, když mládež vidí pravdu, ideu těžce zápasit, toť část naší skautské výchovy, ale nesmí vidět své vůdce cháněti se nejskvělejšími hesly, při tom však pravdu bezohledně šlapat; mládež nemá trvale vidět vítězit lež, podvod, odměňování nepoctivosti, neboť na povahy morálně slabší byl by tento vliv zhoubný. ''Vůdce, roč. I. 1920.'' Slevíme-li kdekoli z vysokého mravního základu, který vytvořil náš skautský slib a zákon, octne se skauting československý na scestí. Odešli by dobří lidé a záhy byl by československý skauting v rukou sobců, prospěchářů a nevraživců, jímž vlastní prospěch jde nad zájmy mládeže i národa. ''Vůdce, roč. V. 1925.'' Tuším však značné nebezpečí, jež naše počínání ohrožuje. Skauting je život sám v malém a v něm jako v zrcadle obrážejí se všechny necnosti veřejného života našeho. Budou-li skauti jako takoví jednati bezcharakterně, navyknou-li si bez ostychu páchati křivdu, zvyknou mravní otrlosti a budou jednati v životě dalším rovněž bezcharakterně. Nepomohou nám tu přednášky, řeči ani knihy — skauting vychovává životem. Nečinili tak, pak pouhé mluvení o charakternosti, vlastenectví apod. může jen stupňovati špatnost jedince, který se jimi ohání. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění a zájem o stát, ale vychovati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí heslu, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, tuhé výchovy prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosazení soustředil skauting své nejlepší síly. ''Vůdce; roč. XIII. 1982.'' Sledoval jsem sta a sta vychovanou našeho skautingu, z nichž skoro po čtvrt století trvání této instituce právě jako v cizině stali se v našem životě muži vynikajícího postavení. A vždy při tomto pozorování hřálo mne blaživé vědomí, že byl to právě skauting, jenž jim dal základy k tomu, čím nyní jsou a že to sami bez výhrady přiznávají. ''Vůdce, roč. XIV. 1933.'' Přikládá-li se jedinečný a mimořádný význam otázce, jaké osobnosti mají býti vyslány jako zástupci lidu do parlamentu, měl by býti věnován nemenší zřetel otázce, jaké osobnosti informují tiskem naši veřejnost, působí na její smýšlení a ji vychovávají. Pro výchovu lidu není dnes mocnějšího prostředku nad tisk, není také většího nebezpečí, když se zvrhne v pravý opak. Nezastírejme, když chyby jsou, neříkejme, že není korupce, mravního úpadku a neodpovědnosti v životních otázkách národa, když tomu tak je, nelžeme sobě ani jiným, ale Vracujeme o nápravu. ''skaut-Junák, toč. XXI. mu.'' Není ani třeba/ani zdrávo býti škarohlídem. Vždyť skaut je vždy optimistou, úsměv jasní jeho líce i v nejobtížnějších situacích, I my byli již tolikrát 2 a svého trvání v situaci, která se zdála beznadějnou, ale vždy jsme vyšli zdraví, ale zpravidla i posílení a semknuti. Příčina? Myslím, že proto, že jsme byli vždy sví, že jsme se snažili, aby naše linutí bylo pro všecky. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Nechceme vyčítat, kdo z mládeže československé jest vždy na místě, ať jde o službu národní, nebo dobročinnou. Jsou to naši skauti, bývají nejen první, ale i nejvytrvalejší a často při práci zcela sami, jako by pro ostatní mládež stačila hesla a prapory a pochvaly v novinách s prominutím zásluh. ''Na župnim srazu v Ml. Boleslavi 1935.'' Ve světě, ve vlasti je dosti místa pro všechny. Zejména v dnešní době je tolik možnosti se uplatniti, tolik míst, kde možno se učiniti prospěšným, užitečným. Ale u nás každý chce zaujmouti místo ne vedle, ale zrovna to, na kterém už jiný pracuje. A byť třeba úspěšně pracoval, práce jeho se sníií, pohaní, on sám je osobně urážen, od práce odpuzován, ve snaze znechucován. Pak se divme, že tolik vzácných lidí veřejné práce se straní a přenechává ji lidem prostředním, kteří však mají dobrou vyřídilku, drzé čelo a široké lokty. Junák, roč. V. 1919. Lze se smířiti s největším nepřítelem, nelze však odpustiti příteli, bratru, který zrazuje. Skaut-Junák, roč. XXI. 193%. Nesmíme nikdy zapomímti své povinnosti k tradici ani na odpovědnosti k těm, kdož přicházejí po nás. Uprostřed těchto závazku je umístěna rovnováha našeho mravního chtění, těžiště veškerého našeho bytí. Schopnosti intelektuální, zdatnost technická a vědomosti nabyté vzděláváním buďte nám, skautům, jen pomocníky, postavenými do služeb vysokého mravního zákona.' Toť jedna z cest naší politické výchovy, naše škola budoucích občanů pro očistu veřejného života. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934*'' Malicherní domýšlivci! VŠe, co činí, vše, co provozují, je tak skvělá, tak výborná věc, že jim v opojení vědomí sláva stoupá do hlavy. Ale přijde těžký, hořký život a ten železnou pěstí rozbíjí, co se dvacetiletému zdá na výsost dokonalé. Ve třiceti letech poznávají, že jest se jim ještě asi dvěma nebo třem věcem přiučiti. Ve čtyřiceti vidí, co všechno šlo kolem nich, a oni toho ve své povýšenosti nepozorovali a snaží se pochopiti. V padesáti pak počínají se učiti, dospívají k přesvědčení, jak málo učinili pro sebe i pro jiné. Šťastni, kteří k tomu aspoň v tomto věku dospěli! ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Nebylo již dávno smutnějšího pocitu ve světě, než odpor, který se nás všech zmocňoval při zprávách, o pálení lcnih v Německu. Nacionalismus, který zapomněl svého poslání a své kulr turm idee v Německu, stává se nejzuřivějším fanatismem, který srovnavati se středověkem, znamenalo by urážku této doby. Bylo třeba, aby Němci znaou připomínali, že jde o mír slusniky naroda jehož těžký kulturní podpatek s hruzncm germánskou důkladností vytiskl se do katedrály remešské a fresek Txepolových? ''Skaut-Junák, roč. XX. 1933.'' V zimě se nám naskýtá nejvhodnější příležitost projeviti svoji úctu ke krásné knize. Opouštějíce nyní častěji otevřenou knihu Přírody, otvírejme hojně a často stránky oněch knih, jež nám podává moudrost a duch, budující na tisílUetích kultury. Čím více se věnujeme cenným knihám, přátelům nejvěrnějším a nejskromnějším, tím lépe naučíme se čisti nejen v oné veliké knize Přírody, nýbrž i v srdcích svých bližních a ve svých srdcích vlastních. ''Skaut-Junák, roč. XX. 1933.'' Po celý život řídil jsem se francouzskou sentencí, kterou jako mladík jsem slyšel od staršího bratra: inteligence pozná se podle toho, jak kdo snáší odchylné mínění." Dovésti diskutovati s protivníkem vysokou úrovní, věcně a upřímně, je průkaz vlastní duševní sily a charakterové dokonalosti. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Je třeba zachytiti mládež venkova, kde skauting našel dosud malého porozumění. Mnoho by v té věd mohlo prospětí učitelstvo, které málo si všímá, že vedle školy pracuje souběžně instituce, která je jí doplňkem a podporou. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Navykl-li si hoch bystrému pozorování a správnému usuzování, získal schopnost veliké důležitosti pro celý život i význačný rys vyvíjejícího se charakteru. ''Základy junáctví, 1912.'' Na mravní stránku klademe hlavní důraz, ona je ve skautingu kamenem úhelným. Všechna mravnost, kterou skauting v sobě soustřeďuje a která z něho žhavé paprsky v srdce mládeže vyzařuje, shrnuta je v zákon skautského desatera. ''Základové skautingu, 1920.'' Naprostá čestnost je na místě také při hře. Podlé je do- sáhnouti vítězství podvodem. ''Základové skautingu, 1920,'' Neboj se pokušení a neutíkej před ním. Vesluješ-li, nekonáš tak vždy jen po proudu, protože je to lehké, ale i proti proudu, protože to stojí námahu a práci, kterou sílíš, rosteš. ''Základové skautingu, 1920.'' Skautské desatero — deset zrn klíčivých. Tvé srdce buď půdou úrodnou. Spatný skaut, který zná zákon a neplní jej. ''Základové skautingu, 1920.'' Patřím celoživotní prací k řešitelům a zastáncům sportů. Jsem oprávněn také varovati před úpadkovými zjevy ve sportu poslední doby. V sezoně není pondělka, aby noviny nepřinášely zpráv o těžkých zraněních při kopané. Většina sportů a závodů již svým charakterem přináší jisté risiko, zde však jde o způsob hry, kde mizí ráz hry a nastupuje surový boj, kde je každý prostředek dobrý, jen když poškodí protivníka. Ne fair hra, ale zřejmá snaha nenápadně přerazit nohu, oddělat dobrého hráče a pak „vyhráť' — ne pro čest a radost, ale obyčejně pro zisk. To platí o kopané, ale který obor sportu zůstal v poslední době úplně ušetřen úpadku? Skauti! Kde se projevuje takovýto sportovní duch, není místa pro vás. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1952.'' Přijde-li mladík jako footbalista, nosí jej na ramenou, zahrnou potleskem i penězi, skauta, jdoucího s heslem bratrské lásky a služby nikdo nevidí. Jinde všude výhody, protekce, odměny, náhrady v různé formě — u nás jen oběti a místo odměn často záškodnictví. A přec řady naše rostou rok od roku a nabývají půdy. ''Skaut-Junák, roč. XI. 1926.'' Od prvních dnů skautingu učím vás, bratři a sestry, abyste nechodili netečně kol bídy lidské. Pravého skauta poznáme nejlépe podle toho, jak se snaží konati dobro. A nikoho nelze zprostiti této povinnosti. ''Skaut Junák roč. XI 1926.'' Radostné chvíle korunujeme, jako vždy činí praví skauti, šlechetným činem. Strašlivá tragedie odehrává se v bratrském národě ruském, kam vždy zírali jsme s nadějemi, odkud čerpali jsme důvěru v dobách poroby, v tom Rusku, jehož miliony synů krvácelo za věc slovanskou. Dnes statisíce dětí hyne na Rusi smrtí nejstrašnější; čeští skauti, přispějte jim! Ani na chvíli skaut nezapomíná svaté povinnosti konati dobro a Náčelnictvo Svazu uložilo vám povinnost, aby každý z vlastních prostředků věnoval nejméně 2 kg potravin, po případě částku 10 Kč k tomuto účelu. Kdo jsi nemajetný, vyprosíš • tento dar od svých příbuzných, obchodníků, od lidí zámožnějších, nikdo z vás se však nevyhni této povinnosti. ''Skaut-Junák, roč. VIII. 1922.'' Je v dobré paměti, čím pronikl v překotném ruchu života skauting, jak v cizině tak i u nás. Byly to záslužné činy, dobré skutky a služby, které konali skauti všude a ochotně na rozdíl od ostatní mládeže, která stála tu nečinně a netečně. ''Při dvacetiletí skautingu v Jičíně, 1932.'' Jako rytíři za dob Rólandooých šli do boje za Boha, vlast a konali dobro, tak snaží se opravdoví skauti plniti svůj slib denního dobrého skutku a nehledají troubadourů a minnesängrů, kteří opěvovali jejich činy. A je jich do tisíců — těch skautů i dobrých skutků — od význačných činů celého junáctva, oddílu a družin, od činů velikého významu pro národ a stát až po drobnou úsluhu člověku i zvířeti. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Poprvé na skautské službě. Nevlídné pohledy kolemjdou¬cích a drsná slova proti pouliční žebrotě i proti skautům, ačkoliv právě skauti nikdy nesbírají pro sebe, ba ani pro své chudé druhy. Snad k ničemu na světě není třeba tolik duševní síly! Je po službě. ,"Bratře vůdce, je třeba, aby skauti konali také takovéto trapné služby?" "Hlavu i srdce většiny lidí ohlušují denní problémy, proto neiAdí bídy a zla, neuvědomují si svých povinností, jiní jich nekonají, nebo se ostýchají, neodhodlají se k činu. Jako pře- můžeš nemilý pocit a skočíš do ledové vody, tak se musíš učit přemáhat ostych, jinak mnohý významný skutek tvého života nebyl by vykonán. I ta pouliční služba je důležitým článkem skautské školy pro celý tvůj budoucí život." ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Děkuji všem vůdcům a vůdkyním, jichž obrovské práce si nanejvýš cením a pro něž nemám dosti výstižných slov, abych mohl říci, co v nich má naše hnutí a jakou zárukou zdaru veškeré práce naší jsou, právě oni, kteří sami sobě někdy zdají se nepatrnými, ale kteří jsou z nejpevnějškh sloupků naší organisace. Na nich závisí zdar našeho hnutí, bez jejich práce nic nejsme. Toho buďte, sestry a bratři, vždy pamětlivi! ''Valný sjezd 1932.'' Denně vidím důkazy, že skautingu ujaly se ruce pilné, hlavy jasné a srdce šlechetná a vytvořily mravní základ, jenž vzdoruje všem pokusům o rozklad našich řad. Ale budíte vždy na střehu, nébot ničeho se v dnešní době tak nezneužívá, jako důvěřivosti mládí. ''Valný sjezd 1932.'' Prospěch skautingu toho vyžaduje, aby byli pro práci získáni dospělí, bez nichž stavíme stále jen více méně náhodně. Oni mohou se státi základním elementem pro organisaci, co mladí odcházejí za studiem a povoláním. Mnoho by tu mohli prospěti Old skauti, kdyby dovedli pochopiti pravý smysl svého bytí. ''Hlavní stan 1925.'' Úkolem každého z vás je držeti pevně heslo: Jednou skautem navždy skautem. Nositelem, hlasatelem, obětavým a statečným bojovníkem pro vznesenou skautskou ideu. ''Skaut-Junák, roč. XIII. 1926.'' Často vzpomenu oddílu švédských skautů, kteří byli našimi sousedy na loňském Jamboree v Londýně. Rukávy dokonalých těch hochů byly plny odznaků odborných zkoušek, každý výkon svědčil o všestrannosti jejich výcviku. A u nás stale tak malé procento skautů prvotřídních a zkoušky od¬borné vzácností. ''Skaut-Junák, roč. VII. 1921.'' Každý skaut nemůže ovšem se státi vůdcem oddílu, nepřehlížíme ani, že mladí lidé, kteří zakládají svou samostatnou eocistenci a vlastní rodinný krb, podstupují v dnešních dobách těžký boj, ale jakmile je to možno, mají věnovati své sUy naší idei a každý skaut bez výjimky mel by navždy zůstati ve svazku skautského bratrství a odvděčiti se jednou za to, co mu dál skauting. ''Skaut-Junák, roč. XVI. 1930.'' Mým ideálem je - hlásal jsem jej otevřeně vždy a musím znovu a znovu hlásat — velká jednotná národní organisace skautská. Jen taková organisace je v zájmu blaha mládeže a nejsnáze splní všechny požadavky. To je prospěch jediný, za kterým jdu, jiného neznám. ''Vůdce, roč. 1.1920.'' Jen dospělí staví hráze a dělí mládež, která k sobě instinktivně lne. Studenti i dělnická mládež žije u nás ve shodě přímo idylické, ba v lásce, nébot jediná, ušlechtilá idea je pojí. ''Skaut-Junák, roč. VII. 1921.'' Nesnižoval jsem nikdy práci jiných a zvláště Sokola a ostatních vazných organisací tělovýchovných, ale dnešní situr oce samostatného našeho státu i zájem mládeže žádají naléhavě, abychom k dosavadním připojili prostředky a cesty nové. ''Branný sraz v Jičíně 1937.'' Skauting za svůj zušlechťující vliv na duši mládeže a její výkonnost více děkuje svým metodám, působení výchovy vzájemné a vlastní v družinách pracovní organisace, kterou mládeži buduje, než pouhém výběru vhodných nauk, cvičení a her. ''Branný sraz v Jičíně 1937.'' V těchto dnech vešel jsem do vlaku a nepozorován vyslechl jsem našeho skautíka, asi třináctiletého, vracejícího se z tábora. Cestující z celého vagonu kupili se kol něho a naslouchali jeho živému lícem táborových ohnu, prací, cvičení a her. Smáli se jeho potížím kuchařským, obdivovali, jak ruce studenta ztuhli jako dlaně tovaryše kovářského a div neslzéli, když líčil strasti letošního deštivého, chladného počasí, zvláště při nočních hlídkách. Lepší propagace skautingu jsem neslyšel. Z hocha přímo sálalo zdraví, odvaha, chuť k životu, překypoval plány a dobrými úmysly, jako člověk, vracející se do vlasti po dlouhém, činorodém životě v cizině. ''Skaut Junák, roč. XI. 1926.'' Skauting je jako strom, zasazený v útlém mládí do srdce člověka. Roste a. mohutní s jeho vzrůstem, zapouští kořeny stále hlouběji do celé jeho bytosti, a plody, jež přináší, jsou rok od roku dokonalejší a hodnotnější. Není možno, aby ten, kdo se stal jedenkrát skautem oprav¬dovým, stanul na této cestě, věčně vedoucí vzhůru. Skauting, jeho mohutná, sugestivní a vše ovládající idea jde s ním do všech bojů životních, přenáší se s ním do jakýchkoliv situací, aby tam vykonával svůj blahodárný, poslušnost vymáhající vliv. A zde stojíme před skauting em dospělých. Jeho cesty půjdou vždy za nekompromisním a důsledným vývojem na prospěch všeho, co přináší lidstvu nové hodnoty, nové statky a novou krásu. ''Skaut-Junák, roč. XXII. 1935.'' Skautská přísaha má slib služby vlasti na prvém místě. Má to svůj hluboký význam pro veškeren život skautův. Po¬vznesen nad ohledy osobní a stranické, kráčí skaut přes pře¬kážky cestami neúnavné služby a oběti ve prospěch svého národa a státu. Jest si dobře vědom, že bez služby vlasti nebyl by skautem a byl by ztracen i pro práci veškerého lidstva. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934.'' Viktor Dyk našim skautům napsal báseň na skautské heslo — buď připraven! A v té píše: ,JPo světě širém roztroušeny rovy nepřipravených." Být připraven — tot stále ještě nezbytná cesta pro národ i pro ty, kteří nechtějí umírat nadarmo. Jsme vděční těm, kdo zasloužili se o národ odvrácením válečného nebezpečí, ale jestli někdy selže vše, nezapomeňme: My dnes jsme tu na čas, ale národ má být na věky. ''skaut-Junák, roč. XXII. 1935.'' Skauting je dokonalou brannou výchovou přirozenou, nenásilnou, otužováním, cvičením a zvykem žiti soběstačně v přírodě, tábořením, řemeslnými pracemi, zejména však vý¬chovou mravní, zvykem konati službou obětavé lásky k vlasti, smyslem pro povinnost, výchovou všech občanských ctností. Branná výchova skýtá u nás podnes smutný obraz. U nás nastal obrat ve smýšlení teprve úplným vítězstvím Hitlera a nedávno byli to sovětští žurnalisté, kteří nám zahřměli do duše ,jšrazte každého, kdo vám bude mluvit proti brannosti!" A učinili konec velebení švejkovin, jimiž byl národ dobrých čtrnácte let ukolébáván v bezstarostnost o nejvyšší povinnost státní — obrany jeho svobody. ''Hlavni stan 1935.'' Nic nespojuje ideálně ji oba směry — snahy po míru a přípravu k obraně vlasti — než skauting. Nikdo víc nepotřebuje skautingu v Evropě, nežli nás stát. ''Hlavni stan 1935.'' Bii jsme jen svou cestou a často proti proudu. Sli jsme odhodlaně a důsledně se svou mládeží za pevným dlem a ne- slevili ani v nejmenším. Dnes máme zadostučinění. Zásluhu o to, že jsme v intencích Tyršových my první dali našemu svobodnému státu úplnou, moderní brannou výchovu mládeže, nedejte si vzíti nikdy a od nikoho! ''Valný sjezd 1936.'' Nová doba, jež svítá naší československé vlasti, jistě nezastihne nás nepřipraveny! ''Značka —dži, Junák, roč. IV, v květnu 1918.'' Mládeži československá! Po dobu dvaceti století, od dob antických nebylo výchovy tak harmonické a pro tebe vhodnější, než je skauting. Je to organisace, která je opravdu tvoje, je to hnutí mravně výchovné, které ideálně spojuje výchovu hluboké citovosti i průbojné energie nezbytné pro praktický život, kde svůj nezkažený smysl pro pravdu a boj za právo zvykneš si statečně hájiti a uváděti v soulad s evangeliem lásky. Prožívej léta svého mládí v družinách československého junáctva, půjdeš ták za hlasem nejpředněwch vědců a státníků našeho národa s Masarykem a Benešem V čele. V Praze, 6. prosince 1937. Skautingu přiznává se jako hlavní zásluha, že učinil nej- větší psychologický pokrok všech věků, objeviv chlapce — bytost odsouzenou při svém vývoji k pasivitě. Ale nejen že objevil tvora neznámého, ale skauting ukázal, že mu rozumí ať hoch mluví anglicky, čínsky, rusky nebo bečuánsky a že jej umí vésti, aby se stál lepším člověkem a základem dokonalejšího lidstva v budoucnosti. Skaut junák, roč. XXIV. 1937. Klid a rozvaha i v hodině nejtěžší! Skauti a skautky! Od světové války, kdy na bojištích celého světa rozhodovalo se o budoucnosti našeho národa, nebylo pro nás doby tak vážné jako v posledních dnech. Nebezpečí útoku vojenského, nejistota o vlivech na dohodování s naší menšinou německou, rozvášněná kampaň předvolební, sensační zprávy ustrašenců i provokatéru — to vše se spojilo, aby učinilo situaci krajně kritickou. Svaz náš nevydal zvláštních pokynů, nebylo jich třeba. tJřady samosprávné, státní i vojenské vědí, že jste nejen ochotni, ale i skautským výcvikem připraveni konati povin¬nost. Kde bylo třeba, přiložili jste již ruku k dílu. Čsl. skauting nemel dob váhání, ale důsledně připravoval ke službě státu, učil pozorovati a posuzovati lidi i události, prakticky vedl vás k statečnosti, účelné práci a službě, proto vím, že nepodlehnete panice, ale každý postavíte se okamžitě na místo vykázané a v konání služby nedáte se nikým předr stihnouti. ''V Praze, 25. května 1937.'' Všichni víme, že budoucnost je chmurná. Na nás, zdá se, ženou se mraky od severu a snad i s jiných stran. A tu vzpomínám na báseň starého německého básníka, úmyslně básníka německého, který po vylíčení zimní bouře v přírodě radostně vola: ,JSs muB doch Fruhling werden!" A vzpomeňme i slov národního básníka, Dýka, která vy vřela ve vězení jako láva z jeho srdce, krví rozbouřeného: „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, záhyneš!cc Ták mocně volá k nám hlasem země, a my mu nasloucháme. Vlast je to nejdražší, co máme, jí věnujeme vše, jí platí naše služba až do obětování života. To je skautský slib; naše skautská přísaha, skautská víra v pravdu, spravedlnost a nesmrtelnost ideálů. ''Poslední projev náčelníkův. Valný sjezd 1938.'' 444756a6e3c3efa7e362f95825a08fe166c47a64 208 199 2012-10-19T16:38:34Z Stepan 2 '''Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka''' Když jsem se téměř před 10 lety dověděl o skautingu a měl příležitost pozorovati v Anglii jeho účinnou práci a krásné výsledky, řekl jsem si: „Když velcí národové tolik péče věnovali zavedení skautingu jako výchovné soustavy pro mládež, aby ji osvěžili, obrodili, tím spíše jest toho třeba nám, národu malému“. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Tento výchovný systém prošel vítězně celým světem a jsem přesvědčen, že by mohl pro své cíle humánní, pro svou žízeň po pravdě, spravedlnosti a kráse státi se přímo náboženstvím mládeže. V něm utajeno je tolik kouzla vábivého a zas tolik plné těžké pravdy životní, že směle můžeme od něho očekávati, že nám vychová občany nejen tělesně zdatné, ale vyznávající všecky cnosti, jichž souhrn tvoří pravé demokratické občanství. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Idylicky krásné scény ze života skautů v lesích, ušlechtilost, bezvadnost vystupování, opravdovost v každé práci ať duševní ať tělesné, horlivost v konání dobra, energie a čistá, jasná duše zírající z jejich očí nepřipouštějí ani zdání klamu. Toť jsou nepopiratelně skvělé výsledky silné výchovy v přírodě, jež byla mým dávným ideálem. ''Z první stránky Základů junáctví, 1912.'' Jsem jist, že nové skautské generace, které přicházejí vystřídat ty, kdož odcházejí — ať za chlebem nebo do zásvětí k vyšší službě — budou zrovna tak šťastny v našich táborech, právě tak obětavé, statečné a ušlechtilé, jako jejich předchůdci, kteří razili cestu a bojovali o uznání bez únavy, bez oddechu, nezištně, s nasazením inteligence, času i zdraví. ''Valný sjezd 1936.'' Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kde jiné zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spoléhajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho a mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti. ''První řádky Úvodního slova v 1. čísle I. roč. Junáka, jež vyšlo 15. I. 1915.'' Tímto číslem loučí se s vámi desátý ročník našeho časopisu. V počátcích zběsilé litice válečné rodil se — při poradě ve sklepě prvního starosty českých skautů, pražského fysika Dr. Kliky. Neměl ani minimálních podmínek, dosud nemohli jsme mu věnovati ani desetinu péče, které potřebuje a přece vynikl nad listy dobře situované. Lze o něm právem říci: Jako ten český skauting zrodil se z ryzího idealismu, ve zmírnění idealismu žije a zvítězí. ''Skaut-Junák, roč. X. 1925.'' Sympatie, jimiž uvítány byly první mé kroky k zavedení skautského hnutí k nám, opravňují k naději, že čeští skauti záhy se stanou novou národní institucí. A plným právem. Jdouc svými cestami, cestami novými, nikomu nebude překážeti, ale všem prospěje. Kéž najde u nás jen přátele! ''Český skaut, 1912.'' Nejradostnější pohled je na bývalé skauty, jak se osvědčují v praktickém životě. ''Zpráva o činnosti za rok 1928/29.'' Každá idea musí projiti zkouškou, než je možno mluviti o tom, zda zvítězí, čili nic. O idei skautské můžeme již dnes říci, aniž bychom si musili vyčítati, že se radujeme předčasné, že zvítězila. ''Obecni dům pražský, 1920.'' Nesmíme viděti účel a cíl skautingu v tom, měří-li nějaká odznaková stužka 5 nebo 10 cm, nebo nosí-li se nad kapsou nebo pod kapsou. V jednotě kroje, pozdravů, vystupování manifestuje se jednota myšlení, nazírání světového, vyjadřuje se světové skautské bratrství. Bolestně dotýká se nás příliš horlivý zájem některých našich stoupenců o tyto vnější stránky skautingu. Jednoho je však potřebí: aby nad veškerým konáním naším vznášel se pravý skautský duch, který vše oživuje a oplodňuje. V tom duchu, který nám svítívá, nás hřeje, ať se vyžije český skauting! ''Vůdce, roč. I., 1919.'' Bezpočtu bývalých skautů přiznalo mi, že skauting naučil je konání povinností, stal se jim nevysychajícím pramenem agilnosti, nejbezpečnějším štítem v boji životním. ''Valný sjezd 1928.'' Skauting, toť život nový, silný, čistý a krásný. V tom, jak tvoří a formuje duši mládeže, jak ji činí schopnou poctivého, činorodého života, je jeho sila, jeho oprávnění. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Druhá věc podstatné důležitosti jest sociálně naprosto spravedlivý rys celého hnutí, které je do krajnosti demokratické, co do vnitřního jednání i vnějších forem. Sociálně jsou si skauti naprosto rovni, spí v témže stanu, na téže zemi, zabývají se touž prací, nosí stejný oblek, jedí tutéž stravu, jednají spolu po bratrsku, rovný s rovným, co chvíli druh na druha odkázán. Chceme usilovně, aby skauting byl pro všechny. Nejen pro studenty, i pro mládež obchodní, kanceláří a dílen. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Po celý svůj život řídil jsem se zásadou poznati vše nejen ze zpráv, knih, dopisů a vzkazů, ale především z vlastního názoru. Za tím účelem toulal jsem se po světě a získal tak mnohé zkušenosti, které jsem uplatnil při zakládání československého skautingu. ''Na Lysé Hoře 1937.'' Dnes, kdy vývoj věcí dal skautskému programu a metodám v celém rozsahu za pravdu, vidíme, jak skauting je plundrován, bere se z něho všechno možné, co mládež zaujme, ale úplně nepovšimnuta zůstává soustavná výchova charakteru, konání povinnosti, tuhá škola skautské služby. ''Slezský almanach 1938.'' Před sto léty byl to hlavně tělocvik, kultura těla, antická zdatnost, které byly vůdčími hvězdami. Tentokráte je to hlavně návrat k přírodě, návrat k vlastní duši a vše, co s sebou přinášejí: sebevýchova, výchova vzájemná, výchova prací a k práci, služba národu, vlasti, každému bližnímu a zase s náležitým zřetelem k brannosti. A k tomu přistupuje ještě v nerozlučném svazku kolektivní pospolitost, naprostá rovnost všech jednotlivců i národů na podkladě bratrství. ''Valný sjezd 1922.'' Víme dobře, že jsme průkopníky, ale tím závažněji svou práci chápeme, tím upřímněji za ní stojíme, tím věrněji ji konáme. A budeme-li se scházeti zase znovu za deset let, tu mnohého z nás tu pohřešíme. Jednoho však nepohřešíme nikdy skvělého ducha skautského, který je nezmarný, který nestárne, nešediví, neumírá. V něm skauting žije, v něm trvá, v něm roste. ''Valný sjezd 1922.'' Je naší povinností aspoň letmo si povšimnouti poměru skautingu k moderním proudům výchovným. Kdyby pedagogické kruhy věnovaly našemu hnutí větší pozornost a dobraly se až k samým kořenům jeho, pak by poznaly, že skauting vyřešil všechny podstatné složky nové výchovy dávno před tím, než se na veřejnost přišlo s oněmi reformami. Je to činná škola a stejně všechny nové discipliny obsahuje skauting v sobě hned od svého počátku a všechny jsou jeho podstatnými složkami. Tak je to občanská výchova, ruční práce výchovné, žákovská samospráva i tělesná výchova, v níž skauting hned od prvopočátku opustil zaprášené tělocvičny a nářaďový tělocvik, dosti často bezduše prováděný, a dal dítěti slunce, vzduch, vodu. ''Valný sjezd 1928.'' Jak by se mnohá maminka podivila svému jedináčkovi, vidouc ho konati práci, o které se jí nikdy ani nezdálo, že by ji mohl konati. Ne vždy práce sama je tu účelem, ale prostředkem vštípiti mládeži vědomí, že žádná poctivá práce není ponižující, je-li třeba se jí chopiti. A to věděti, zvláště u nás, hodně potřebujeme. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Je přední zásadou skautingu, že skaut má se snažiti opatřiti si vše potřebné sám. Tím roste v praktičnosti, v činném chápání života, v spoléhání na sebe a na svou sílu. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Kde hoch má najíti příležitost, aby ukojil svou vrozenou touhu po samočinnosti, dobrodružnosti, po životě romantickém? Jen v přírodě obnoví své síly, povznese svou mysl. A je to právě skauting, který volá k mládeži: „Ven do přírody!“ Ve skautingu soustředěny jsou všechny možnosti a prvky, které hoví touhám chlapeckým po tom, aby mládí, které žije, bylo radostné, šťastné a pro budoucí život užitečné. Ať městský nebo venkovský hoch, každý najde ve skautingu své. ''Základové skautingu, 1920.'' Život ve volné přírodě je školou pravé mužnosti. Zušlechťuje člověka, budí v něm statečnost, neodvislost, lásku k pravdě, důvěru ve vlastní sílu. V přírodě naučí se každý ceniti přátelství a milovati rodnou hroudu. V přírodě pozná pravou podstatu a závažnost práce tvrdé, poctivé, naučí se strádati, odpírati si pohodlí i požitky. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor buď zařízen tak, aby skýtal účastníkům jisté pohodlí. My ovšem máme na mysli ono pohodlí, které si skaut dobyl vlastním přičiněním a svou prací. Není to pohodlí vykoupené penězi, ale námahou, pílí, důvtipem a mozoly. Pak má teprve tu pravou chuť, pak v prostém pohodlí skautského tábora nalezneme radostnou rozkoš pobytu ve volné přírodě. ''Základové skautingu, 1920.'' Našim některým táborům je na škodu, že se vzdalují nezbytného zdravého primitivismu. Není místa ve skautském táboře pro pohodlí připravené řemeslníky nebo kuchařkami. I svoje zábavy udržme ve skautském tónu! Napodobení různých revuí a trampiad kazí jen vkus a svéráz československých táborů. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Táboření bývá nazýváno korunou skautingu a mnozí neinformovaní táboření a skautování považují za totožné. My vidíme nejvyšší význam skautské výchovy jinde, ale nelze popříti, že táboření je nejmocnějším jejím prostředkem. V táboře může hoch učiniti nejvíce pro své zdokonalení, tam cítí se nejvíce skautem, tam je nejšťastnější. V táboře získává všestranně tělo i duch, vůle i charakter. A v tom právě tkví hluboký význam táboření ve skautské výchově. ''Základové skautingu, 1920.'' Pobytu v přírodě, vyplněného skautskou činností, nikdo a nic vám nenahradí. Útěk skautův do přírody je jen návratem, návratem do nejdražší naší domoviny, kde jedině můžeme slyšeti mocný puls velkého Života s jeho uzdravující a vše obnovující mocí. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1932.'' Tvrdím, že hoch musí si hráti. Myslíme-li, že je to správné, a přejeme si toho, začneme hráti sami. Vedoucí má rád hráti, má cele se oddati této veliké hře, má úplně býti ovládnut duchem, který oživuje skauting a má sám říditi hru. Nesmí mysliti, že se tím snižuje; musí se dívati na náš program očima mladého hocha. Nemyslete, že klesnete před nimi u vážnosti, učiníte-li tak, naopak, snížíte-li se k nim, stanete se jejich opravdovými vychovateli, jimiž chcete býti. ''Vůdce, roč. VII. 1927.'' Prázdninové tábory jsou však nemenší zkouškou i pro jejich vůdce. Mnoho rozvahy, obětavosti, taktu a režisérského talentu je třeba k řízení tábora, aby mládež sama vedla si v něm způsobem nejlepším. Mnoho zklamání a ztracené víry v ideály připraví mládeži ten, jemuž se v táboře nedaří, jenž není povolaným vůdcem, vytouženým vzorem. ''Skaut Junák, roč. XXIII. 1936.'' Dívka v lese, se sekyrou v ruce, podrážející stromy, stavící své chaty, radící se za večera u táborového ohně a konající noční hlídky byla hotovou revolucí i v moderním názoru na Ženu, ale obraz ten se vžil a s ostatním programem skautským, hlubokým vlivem našeho slibu a zákona, se školou skautské služby a vzájemné výchovy dal moderní době typ zušlechtěné dívčí bytosti, zdatné mravně i tělesně, statečné a se zdravým názorem na život i své poslání v rodině a společnosti. Tyto cesty a úkoly ve výchově ženy nejsou jen věcí naší organisace, ale zájmem a prosím Bylo nám sedmnáct let, kdy po prvé šli jsme (br. náčelník mluví tu o br. místonáčelníkovi Janu Novákovi) spolu do světa. Sedm neděl vlasteneckého putování pěšky po Čechách, Moravě, Slovensku, Tatrách a Uhrách. Jak jsme sehnali prostředky na cestu, dnes už těžko vykládat, ale vím, že denně bylo nutno odříci si dvouhaléřové housky v přestávce školní a než přejíti most Palackého, raději stokrát běželi jsme až na most Karlův, jen když přibyly dva haléře k cestovnímu fondu. ''Skaut-Junák, roč. XIV. 1921.'' Naučte se v přírodě pravé statečnosti. Srdce bojácné nikdy plně nepochopí krás a radostí přírody, ani života. ''Skaut Junák, roč. XX. 1933.'' Správná výživa mládeže v táborech je podstatným součinitelem celé soustavy táboření, má-li míti blahodárný vliv na člověka a býti zdraví jeho na prospěch. ''Základové skautingu, 1920.'' Spořádaný vzhled tábora je nejpříznivějším doporučením táborníků. Kdo se nedovede podříditi pořádku v táboře, nestane se do nejdelší smrti skautem. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor, kde mládež nestřídá se ve všech oborech prací, nehraje denně skautských her a nevytvoří si typického táborového života, nezasluhuje názvu tábora skautského. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Vždy musí býti někdo, kdo rozkazuje a někdo, kdo poslouchá. Jinak nikdy nebude postaven dům, sestrojen parní stroj, v život uveden skautský oddíl. Nikdo nemůže rozkazovati, kdo se nenaučil poslouchati. Jen kdo prakticky se naučil poslouchat rozkazů, dovede sám dobře a účelně rozkazovati Ten však, kdo rozkazy dává, musí míti plnou důvěru poslouchajících i jejich vážnost. Ať tvoji hoši vidí, že jsi skaut a ne břídil. Nedej rozkaz, který sis nepromyslil. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor bez vzorné kázně, bez kázně dobrovolné, ale naprosté, je mlýnem bez vody a nemá valných výsledků. ''Základy junáctví, 1912.'' Až pak vžije se myšlenka junácká u nás, až přejde nám v krev, až čety junáků vzrostou v tisíce, pák snad uskuteční se ta krásná vidina, tak vzácné a čarovné krásy, že oči zavíráme, když o ní přemýšlíme. ''Z poslední stránky Základů junáctví, 1912.'' Mládí je samo o sobě krásou, nad přírodu a mládí nic ve světě není krásnějšího a radostnějšího. Šťasten, kdo pochopí duši mládeže a přilne k ní opravdovou láskou! ''Skaut-Junák, roč. X. 1929'' Východiskem výchovné činnosti skautingu je práce. A to napřed praxe a pak theorie, tedy postup empirický. Učí zručnosti, čímž práci ulehčuje. Práci zvyká a to i práci nepříjemné. Učí ji správně oceňovati, a to zejména práci tělesnou. Nabádá pracovati radostně, dobrovolně, s kázní a s pochopením užitku z práce. Skauting činí z práce mravní povinnost k společnosti. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Protože k slibu nelze nikoho nutiti a vynucený slib nemá mravní hodnoty, vyplývá z toho, že skautské hnutí organisuje jen tu mládež, která se dobrovolně zavazuje ke konání skautských povinností. Tato dobrovolnost v účasti na skautském hnutí je právě zárukou úspěchu, neboť vytrvá jen ten, kdo dobrovolně přijaté závazky učiní si mravní povinností. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Při schůzkách panuje nejširší svoboda. Sebevýchova a výchova vzájemná působí tu znamenitě. Zvláště vliv, jímž působí druh na druha, je ve skautingu nesmírný a nedocenitelný. Společný život vyvíjí se tu způsobem přirozeným a vůdce oddílu dbá, aby neklesl na duchamorné spolkaření. Dobře vedené naše oddíly jsou vzorem samosprávy mládeže, jsou malé, demokratické republiky, kde vůdce je pouze zárukou, kontrolou, strážcem myšlenky. Jinak jednají hoši úplně samostatně. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vůdce učí skautskou mládež všímati si všech událostí veřejných, vede ji k činné účasti při nich a vštěpuje jí přesvědčení, že i nejmenší chlapec nebo dívka může značné prospěti velikému našemu dílu národnímu. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Nejednou byl jsem již dotazován, dle čeho posuzuji vyspělost skautského oddílu, co při něm hodnotím nejvýše. Odpovědi je nasnadě: Je to bratrský, skautský duch, horlivost v konání povinností a ve skautské službě, charakter jako základ osobní i občanské statečnosti. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Jen důsledná programová práce, ten celý skautský systém správně prováděný dá nám oddanou mládež a vychová nadšené a obětavé vůdce. Ve skautské praxi je celá budoucnost skautingu, naše cesta k Mi, naše spása. ''V Duchcově, v září 1980.'' U nás je dosti výchovy knižní, papírové všude, kam se podíváme, ať tedy aspoň ve skautingu je výchova životná. ''Junák, roč. TV. 1918.'' Vlastenectví, láska k vlasti jest oheň: jenom někteří jsou uhlím a dřívím, které oheň živí; mnozí se při ohni tom jen ohřívají. Proto pravý vlastenec více z lásky pro svůj národ jedná, nežli o této lásce mluví. Žádný skaut nebude vlastencem planým, ale jeho láska k vlasti jeviti se bude v jeho skutcích. ''Základové skautingu, 1920.'' Naším svatým Palladiem je naše státní vlajka. Je soustředěním národní úcty, oživujícím bodem, v němž se sjednocují naše veškeré krásné cíle, veškeré naše ušlechtilé city. Myšlenky milionů hlav, city milionů srdcí ji naplňují a posvěcují. Naši skauti měli povždy k státní vlajce krásný poměr. S opravdovým podivem přihlížívali venkované, že skauti, pobíhající po celý den po táboře v plavkách, oblékají se do bezvadného úboru, když vztyčují na stožáru svou vlajku. S úctou k vlajce nechť vychovává skauting i nadále hodnoty mravní, aby mdlý národ náš v samém srdci Evropy dobyl si jména národa gentlemanů, obránců, pravdy, národní hrdosti a pravé lidskosti. K nitru skauta povždy nechť vlajka naše mluví slovy národního básníka: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!" ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1930'' Skauting je obrodné hnutí mládeže. Touží po obrodě těla, ducha i mravů. A po této poslední především. Skauting není jen tělovýchovou, jen sportem, je to výchova člověka celého po všech stránkách jeho bytí, starajíc se o povznesení kultury ducha, srdce i těla v pravdě, právu i kráse. Rozdílu v pojmech názorů, skauting" a „junáctví" pro nás není a v obou slovech je nám obsažena myšlenka celá. Skauting je hnutí vysloveně národní a skauting československý při veškerém absorbování prvků organisace světové je čistě náš, je typicky český. Idea demokracie jest také ideou skautského hnutí, při čemž intensivní výchovou se stará, aby se uplatnily v této ideji stejně ideály kulturní, politické a sociální. Na podkladě stejných zákonů a stejných mravních zásad učí tříditi lidi ne podle toho, co mají nebo co představují, ale jací jsou. Je však nejen hlasatelem, nýbrž i praktickým vykonavatelem opravdového sociálního pokroku a soužití mládeže veškerých vrstev není nikde tak dokonalé, jako ve skautingu. ''Valný sjezd 1926.'' Vy, pane presidente, jenž po celý život vysoko třímal jste v ruce bílý prapor pravdy a humanity, jenž stal jste se ještě na prahu kmetského věku novými velikými činy nejskvělejším vzorem českého skauta, junáka, prokázal jste nám tolik lásky, že postavil jste se nám v čelo. Již tato skutečnost je důkazem, že naše cesta je dobrá a správná. Vlajka, kterou jsme dnes obdrželi z Vašich rukou, stává se nám posvátnou zástavou, je novým posvěcením našich snah, je zpečetěním našich slibů. ''Z řeči k panu presidentovi Masarykovi 9. V. 1920.'' Bylo by velikou chybou mluviti o výchově národa a pracovati jen pro mládež měst a při tom pomíjeti venkov, kde je základ celého národa, odkud čerpají města stále novou, svěží krev a energii. Neptej se mne, co může venkovan ze skautingu potřebovat, ale řekni mi, co pro něho není. Proto díky vám, bratři a sestry, kteří nesete skautské ideje i mládeži menších měst a vísek. Jste průkopníky velikých úkolů dalších, které na nás doléhají a jež nelze déle odkládati. ''Vůdce, ročník VI. 1925.'' Našemu skautingu úcty dobyla jen houževnatá práce a tuhý boj, když byl ohrožován necharakterními lidmi zevně i uvnitř. Jen stateční jednotlivci jej zachránili, jen energičtí obránci jej udržují a zaručují jeho mravně obrodný charakter. Mýlil by se, kdo myslí, že výchovy k statečnosti je potřebí jen pro válku. Statečnosti je mnohem více třeba pro mír, pro všední denní život. Ve válce je to železná nutnost, ba jistá otrlost a fatalismus, které někdy pomáhají vytvářet hrdiny. V denním životě je tím více třeba statečnosti, čím častěji pozorujeme, že vítězí vypočítavost a špatnost. V tom smyslu jde skauting správnou cestou a charakter plný účinné statečnosti je mu cílem nejvyšším, tělesná a duševní síla a zdraví největší jeho krásou a bohatstvím. ''Sraz v Plzni 1930.'' Skautskému vůdci lze odpustiti tu neb onu znalost neb dovednost, doplní je při dobré vůli brzo cestou empirickou, nemožno však mu odpustiti ryzost charakteru. Vliv vůdce na povahu svěřence je nesmírný! ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vyvolal jsem v život novou instituci, dal jí heslo, zákon a ideje, pracoval teoreticky i prakticky, čímž vzal jsem na sebe velikou odpovědnost za nějakých dvě stě tisíc mládeže, které prošly skautingem, i za veškeré vlivy, které skauting vykonal na všechny obory výchovy u nás, školou počínaje a životem dospělých konče. Výsledky i doba dávají mi za pravdu, že viděl jsem správně, že pracoval jsem účelně a s úspěchem. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Vedle těchto zjevů příznivých, jež svědčí o lásce k mládeži, o příchylnosti k hnutí, o energii a chuti k práci časem objevily se úchylky od původních zámyslů, rysy méně sympatické, snahy neplodné a pracovní energií přímo plýtváno na věci liché, bezcenné, často i bez věcného a morálního podkladu. Dospěli jsme namnoze k hluchému spolkaření, které hoví pováhám, jež si rády o všem podebatují a jimž pak na čin už nezbude času ani energie, odchýlili jsme se od čistých studnic praxe k zahnívajícím vodám planého theoretisování, nezralého rozumářství, škatulkářského systemisování a zbytečného formalismu. Ne spolek, oddíl je živý nerv skautského organismu. Nebudete-li účelně pracovati v oddílech, máte papírovou theorii místo výchovné praxe. ''Junák, roč. IV. z května 1918.'' Často třeba i hochu nebo děvčeti zrodí se v hlavě myšlenka originální, každý může se uplatniti vhodným návrhem. Nikdo není tak malý a nepatrný, aby z jeho hlavy nemohla vytrysknouti jiskra, která vzbudí oheň v myslích druhů a tak dá vznik počinu, na který může vskutku původce jeho být hrdý. ''Skaut-Junák, roč. XVII. 1931.'' Jedním z hlavních příkazů skautského života je snášelivost. Je vlastností inteligenta, nadaného opravdovou kulturou srdce — a takový má být každý skaut, že dovede uhájiti svých zásad, ale takovou formou, která citů jiného neporaní! Mírností odzbrojíte obyčejné i zarputilého protivníka, neboť nic neimponuje více než důslednost, klidná noblesa. Skaut ovšem nezaměňuje uhlazenost s hladkostí jednání. Jako má statečnost svou karikaturu v hrubosti, typické to vlastnosti zbabělců, tak pravá noblesa nalezla svou karikaturu v hadí hladkosti, kterou se maskuje nedostatek rytířského ducha. ''Skaut-Junák, roč. XXIV, 1937.'' Brániti se musíme dnes výchově k drzosti. Věda, odborníci, lidé zkušení, jejich úsudek, to vše bývalo ničím — a právo rozhodovati často osobovali si lidé bez rozhledu, bez zkušeností, ale za to s notnou dávkou terorismu. Tam by to chtěl také skauting přivésti? Tento proud nutno bezpodmínečné ''Junák, roč. IV. 1918.'' Bratři a sestry! Hlásám vám od počátku svatý příkaz mluviti a hájiti pravdu. Kdo byl veřejně činným a prožil poctivě svůj život, poví Vám, že to patří k úkolům nejtěžším. Zavíří-li kdy opět kol nás podobná smršť pomluv, nedejte se uchvátiti hněvem, bolestí ani strachem, pro skauta je jen jedna cesta, brániti neochvějné a statečně Pravdu, třeba proti všem. ''Skaut-junák, roč. XX. 1933.'' Zhoubný je vlito vůdců bez pevného charakteru, neboť zanechává neblahé důsledky pro celý pozdější život. ''Valný sjezd 1934.'' S lidskými chybami musí počítati každý, i ten, kdo má lidí nadbytek a dobře je platí, ale skautský idealismus nikdy se nesmíří s prospěcháři a lidmi nespolehlivými, z nichž na konec jsou škůdci svých svěřenců i celé organisace. Jen pracovníci věci naprosto oddaní a charakterní nesli dosud pokrok našeho hnutí a dovedli je k morálnímu vítězství. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Nebojím se, když mládež vidí pravdu, ideu těžce zápasit, toť část naší skautské výchovy, ale nesmí vidět své vůdce cháněti se nejskvělejšími hesly, při tom však pravdu bezohledně šlapat; mládež nemá trvale vidět vítězit lež, podvod, odměňování nepoctivosti, neboť na povahy morálně slabší byl by tento vliv zhoubný. ''Vůdce, roč. I. 1920.'' Slevíme-li kdekoli z vysokého mravního základu, který vytvořil náš skautský slib a zákon, octne se skauting československý na scestí. Odešli by dobří lidé a záhy byl by československý skauting v rukou sobců, prospěchářů a nevraživců, jímž vlastní prospěch jde nad zájmy mládeže i národa. ''Vůdce, roč. V. 1925.'' Tuším však značné nebezpečí, jež naše počínání ohrožuje. Skauting je život sám v malém a v něm jako v zrcadle obrážejí se všechny necnosti veřejného života našeho. Budou-li skauti jako takoví jednati bezcharakterně, navyknou-li si bez ostychu páchati křivdu, zvyknou mravní otrlosti a budou jednati v životě dalším rovněž bezcharakterně. Nepomohou nám tu přednášky, řeči ani knihy — skauting vychovává životem. Nečinili tak, pak pouhé mluvení o charakternosti, vlastenectví apod. může jen stupňovati špatnost jedince, který se jimi ohání. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění a zájem o stát, ale vychovati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí heslu, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, tuhé výchovy prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosazení soustředil skauting své nejlepší síly. ''Vůdce; roč. XIII. 1982.'' Sledoval jsem sta a sta vychovanou našeho skautingu, z nichž skoro po čtvrt století trvání této instituce právě jako v cizině stali se v našem životě muži vynikajícího postavení. A vždy při tomto pozorování hřálo mne blaživé vědomí, že byl to právě skauting, jenž jim dal základy k tomu, čím nyní jsou a že to sami bez výhrady přiznávají. ''Vůdce, roč. XIV. 1933.'' Přikládá-li se jedinečný a mimořádný význam otázce, jaké osobnosti mají býti vyslány jako zástupci lidu do parlamentu, měl by býti věnován nemenší zřetel otázce, jaké osobnosti informují tiskem naši veřejnost, působí na její smýšlení a ji vychovávají. Pro výchovu lidu není dnes mocnějšího prostředku nad tisk, není také většího nebezpečí, když se zvrhne v pravý opak. Nezastírejme, když chyby jsou, neříkejme, že není korupce, mravního úpadku a neodpovědnosti v životních otázkách národa, když tomu tak je, nelžeme sobě ani jiným, ale Vracujeme o nápravu. ''skaut-Junák, toč. XXI. mu.'' Není ani třeba/ani zdrávo býti škarohlídem. Vždyť skaut je vždy optimistou, úsměv jasní jeho líce i v nejobtížnějších situacích, I my byli již tolikrát 2 a svého trvání v situaci, která se zdála beznadějnou, ale vždy jsme vyšli zdraví, ale zpravidla i posílení a semknuti. Příčina? Myslím, že proto, že jsme byli vždy sví, že jsme se snažili, aby naše linutí bylo pro všecky. ''Zpráva o činnosti za r. 1928/29.'' Nechceme vyčítat, kdo z mládeže československé jest vždy na místě, ať jde o službu národní, nebo dobročinnou. Jsou to naši skauti, bývají nejen první, ale i nejvytrvalejší a často při práci zcela sami, jako by pro ostatní mládež stačila hesla a prapory a pochvaly v novinách s prominutím zásluh. ''Na župnim srazu v Ml. Boleslavi 1935.'' Ve světě, ve vlasti je dosti místa pro všechny. Zejména v dnešní době je tolik možnosti se uplatniti, tolik míst, kde možno se učiniti prospěšným, užitečným. Ale u nás každý chce zaujmouti místo ne vedle, ale zrovna to, na kterém už jiný pracuje. A byť třeba úspěšně pracoval, práce jeho se sníií, pohaní, on sám je osobně urážen, od práce odpuzován, ve snaze znechucován. Pak se divme, že tolik vzácných lidí veřejné práce se straní a přenechává ji lidem prostředním, kteří však mají dobrou vyřídilku, drzé čelo a široké lokty. Junák, roč. V. 1919. Lze se smířiti s největším nepřítelem, nelze však odpustiti příteli, bratru, který zrazuje. Skaut-Junák, roč. XXI. 193%. Nesmíme nikdy zapomímti své povinnosti k tradici ani na odpovědnosti k těm, kdož přicházejí po nás. Uprostřed těchto závazku je umístěna rovnováha našeho mravního chtění, těžiště veškerého našeho bytí. Schopnosti intelektuální, zdatnost technická a vědomosti nabyté vzděláváním buďte nám, skautům, jen pomocníky, postavenými do služeb vysokého mravního zákona.' Toť jedna z cest naší politické výchovy, naše škola budoucích občanů pro očistu veřejného života. ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1934*'' Malicherní domýšlivci! VŠ3, co činí, vše, co provozují, je tak skvělá, tak výborná věc, že jim v opojení vědomí sláva stoupá do hlavy. Ale přijde těžký, hořký život a ten železnou pěstí rozbíjí, co se dvacetiletému zdá na výsost dokonalé. Ve třiceti letech poznávají, že jest se jim ještě asi dvěma nebo třem věcem přiučiti. Ve čtyřiceti vidí, co všechno šlo kolem nich, a oni toho ve své povýšenosti nepozorovali a snaží se pochopiti. V padesáti pak počínají se učiti, dospívají k přesvědčení, jak málo učinili pro sebe i pro jiné. Šťastni, kteří k tomu aspoň v tomto věku dospěli! Skaut-Junák, roč. XXI. 1934. Nebylo již dávno smutnějšího pocitu ve světě, než odpor, který se nás všech zmocňoval při zprávách, o pálení lcnih v Německu. Nacionalismus, který zapomněl svého poslání a své kulr turm idee v Německu, stává se nejzuřivějším fanatismem, který srovnavati se středověkem, znamenalo by urážku této doby. Bylo třeba, aby Němci znaou připomínali, že jde o mír slusniky naroda jehož těžký kulturní podpatek s hruzncm germánskou důkladností vytiskl se do katedrály remešské a fresek Txepolových? Skaut-Junák, roč. XX. 1933. V zimě se nám naskýtá nejvhodnější příležitost projeviti svoji úctu ke krásné knize. Opouštějíce nyní častěji otevřenou knihu Přírody, otvírejme hojně a často stránky oněch knih, jež nám podává moudrost a duch, budující na tisílUetích kul¬tury. Čím více se věnujeme cenným knihám, přátelům nej- věrnějším a nejskromnějším, tím lépe naučíme se čisti nejen v oné veliké knize Přírody, nýbrž i v srdcích svých bližních a ve svých srdcích vlastních. Skaut-Junák, roč. XX. 1933. Po celý život řídil jsem se francouzskou sentencí, kterou jako mladík jsem slyšel od staršího bratra: inteligence pozná se podle toho, jak kdo snáší odchylné mínění." Dovésti disku- tovati s protivníkem vysokou úrovní, věcně a upřímně, je prů¬kaz vlastní duševní sily a charakterové dokonalosti. Zpráva o činnosti za r. 1928/29. Je třeba zachytiti mládež venkova, kde skauting našel dosud malého porozumění. Mnoho by v té věd mohlo pro- spětí učitelstvo, které málo si všímá, že vedle školy pracuje souběžně instituce, která je jí doplňkem a podporou. Zpráva o činnosti za r. 1928/29. Navykl-li si hoch bystrému pozorování a správnému usu¬zování, získal schopnost veliké důležitosti pro celý život i vý¬značný rys vyvíjejícího se charakteru. Základy junáctví, 1912. / Na mravní stránku klademe hlavní důraz, ona je ve skau¬tingu kamenem úhelným. Všechna mravnost, kterou skauting v sobě soustřeďuje a která z něho žhavé paprsky v srdce mlá¬deže vyzařuje, shrnuta je v zákon skautského desatera. Základové skautingu, 1920./ Naprostá čestnost je na místě také při hře. Podlé je do- sáhnouti vítězství podvodem. Základové skautingu, 1920, Neboj se pokušení a neutíkej před ním. Vesluješ-li, ne¬konáš tak vždy jen po proudu, protože je to lehké, ale i proti proudu, protože to stojí námahu a práci, kterou sílíš, rosteš. Základové skautingu, 1920. Skautské desatero — deset zrn klíčivých. Tvé srdce buď půdou úrodnou. Spatný skaut, který zná zákon a neplní jej. Základové skautingu, 1920. Patřím celoživotní prací k řešitelům a zastáncům sportů. Jsem oprávněn také varovati před úpadkovými zjevy ve sportu poslední doby. V sezoně není pondělka, aby noviny nepřinášely zpráv o těžkých zraněních při kopané. Většina sportů a závodů již svým charakterem přináší jisté risiko, zde však jde o způsob hry, kde mizí ráz hry a nastupuje surový boj, kde je každý prostředek dobrý, jen když poškodí protiv¬níka. Ne fair hra, ale zřejmá snaha nenápadně přerazit nohu, oddělat dobrého hráče a pak „vyhráť' — ne pro čest a radost, ale obyčejně pro zisk. To platí o kopané, ale který obor sportu zůstal v poslední době úplně ušetřen úpadku? Skauti! Kde se projevuje tako¬výto sportovní duch, není místa pro vás. Skaut-Junák, roč. XIX. 1952. Přijde-li mladík jako footbalista, nosí jej na ramenou, zahrnou potleskem i penězi, skauta, jdoucího s heslem bratr¬ské lásky a služby nikdo nevidí. Jinde všude výhody, pro¬tekce, odměny, náhrady v různé formě — u nás jen oběti a místo odměn často záškodnictví. A přec řady naše rostou rok od roku a nabývají půdy. skaut-Junák, roč. xi. 1926. Od prvních dnů skautingu učím vás, bratři a sestry, abyste nechodili netečně kol bídy lidské. Pravého skauta poznáme nejlépe podle toho, jak se snaží konati dobro. A nikoho nelze zprostiti této povinnosti. sfamř JwuSkj roč. XL í986. Radostné chvíle korunujeme, jako vždy činí praví skauti, šlechetným činem. Strašlivá tragedie odehrává se v bratrském národě ruském, kam vždy zírali jsme s nadějemi, odkud čer¬pali jsme důvěru v dobách poroby, v tom Rusku, jehož miliony synů krvácelo za věc slovanskou. Dnes statisíce dětí hyne na Rusi smrtí nejstrašnější; čeští skauti, přispějte jim! Ani na chvíli skaut nezapomíná svaté povinnosti konati dobro a Náčelnictvo Svazu uložilo vám povinnost, aby každý z vlast¬ních prostředků věnoval nejméně 2 kg potravin, po případě částku 10 Kč k tomuto účelu. Kdo jsi nemajetný, vyprosíš • tento dar od svých příbuzných, obchodníků, od lidí zámož¬nějších, nikdo z vás se však nevyhni této povinnosti. Skaut-Junák, roč. Vlil. 1922. Je v dobré paměti, čím pronikl v překotném ruchu života / skauting, jak v cizině tak i u nás. Byly to záslužné činy, dobré skutky a služby, které konali skauti všude a ochotně na rozdíl od ostatní mládeže, která stála tu nečinně a netečnév Při dvacetiletí skautingu v Jičíně, 1932. / Jako rytíři za dob Rólandooých šli do boje za Boha, vlast a konali dobro, tak snaží se opravdoví skauti plniti svůj slib denního dobrého skutku a nehledají troubadourů a minne- sangrů, kteří opěvovali jejich činy. A je jich do tisíců — těch skautů i dobrých skutků — od význačných činů celého ju- náctva, oddílu a družin, od činů velikého významu pro národ a stát až po drobnou úsluhu člověku i zvířeti. Skaut-Junák, roč. XXI. 193}. Poprvé na skautské službě. Nevlídné pohledy kolemjdou¬cích a drsná slova proti pouliční žebrotě i proti skautům, ač¬koliv právě skauti nikdy nesbírají pro sebe, ba ani pro své chudé druhy. Snad k ničemu na světě není třeba tolik duševní síly! Je po službě. ,^Bratře vůdce, je třeba, aby skauti konali také takovéto trapné služby?" jJSlavu i srdce většiny lidí ohlušují denní problémy, proto neiAdí bídy a zla, neuvědomují si svých povinností, jiní jich nekonají, nebo se ostýchají, neodhodlají se k činu. Jako pře- můžeš nemilý pocit a skočíš do ledové vody, tak se musíš učit přemáhat ostych, jinak mnohý významný skutek tvého života nebyl by vykonán. I ta pouliční služba je důležitým článkem skautské školy pro celý tvůj budoucí život." Skaut-Junák, roč. XXI. 193 Děkuji všem vůdcům a vůdkyním, jichž obrovské práce si nanejvýš cením a pro něž nemám dosti výstižných slov, abych mohl říci, co v nich má naše hnutí a jakou zárukou zdaru veškeré práce naší jsou, právě oni, kteří sami sobě někdy zdají se nepatrnými, ale kteří jsou z nejpevnějškh sloupků naší organisace. Na nich závisí zdar našeho hnutí, bez jejich práce nic nejsme. Toho buďte, sestry a bratři, vždy pamětlivi! Valný sjezd 1932„ Denně vidím důkazy, že skautingu ujaly se ruce pilné, hlavy jasné a srdce šlechetná a vytvořily mravní základ, jenž vzdoruje všem pokusům o rozklad našich řad. Ale budíte vždy na střehu, nébot ničeho se v dnešní době tak nezneužívá, jako důvěřivosti mládí. Valný sjezd 1932i Prospěch skautingu toho vyžaduje, aby byli pro práci získáni dospělí, bez nichž stavíme stále jen více méně náhodně. Oni mohou se státi základním elementem pro organisaci, co mladí odcházejí za studiem a povoláním. Mnoho by tu mohli prospěti Old skauti, kdyby dovedli pochopiti pravý smysl svého bytí. Hlavní stan 1925. Úkolem každého z vás je držeti pevně heslo: Jednou skau¬tem navždy skautem. Nositelem, hlasatelem, obětavým a statečným bojovníkem pro vznesenou skautskou ideu. Skaut-Junák, roč. XIII. 1926. Často vzpomenu oddílu švédských skautů, kteří byli na¬šimi sousedy na loňském Jamboree v Londýně. Rukávy do¬konalých těch hochů byly plny odznaků odborných zkoušek, každý výkon svědčil o všestrannosti jejich výcviku. A u nás stale tak malé procento skautů prvotřídních a zkoušky od¬borné vzácností. Skaut-Junák, roč. VII. 1921. Každý skaut nemůže ovšem se státi vůdcem oddUu> ne¬přehlížíme ani, že mladí lidé, kteří zakládají svou samostat¬nou eocistenci a vlastní rodinný krb, podstupují v dnešních dobách těžký boj, ale jakmile je to možno, mají věnovati své sUy naší idei a každý skaut bez výjimky mel by navždy zů- stati ve svazku skautského bratrství a odvděčiti se jednou za to, co mu dál skauting. skaut-Junák, roč. xvi. i9S0. Mým ideálem je hlásal jsem jej otevřeně vždy a musím znovu a znovu hlásat — velká jednotná národní organisace skautská. Jen taková organisace je v zájmu blaha mládeže a nejsnáze splní všechny požadavky. To je prospěch jediný, za kterým jdu, jiného neznám. Vůdce, roč. 1.1920. Jen dospělí staví hráze a dělí mládež, která k sobě in¬stinktivně lne. Studenti i dělnická mládež žije u nás ve shodě přímo idylické, ba v lásce, nébot jediná, ušlechtilá idea je pojí. Skaut-Junák, roč. VII. 1921. Nesnižoval jsem nikdy práci jiných a zvláště Sokola a ostatních vazných organisací tělovýchovných, ale dnešní situr oce samostatného našeho státu i zájem mládeže žádají nalé¬havě, abychom k dosavadním připojili prostředky a cesty nové. Branný sraz v Jičíně 1937. Skauting za svůj zušlechťující vliv na duši mládeže a její výkonnost více děkuje svým metodám, působení výchovy vzá¬jemné a vlastní v družinách pracovní organisace, kterou mlá¬deži buduje, než pouhém výběru vhodných nauk, cvičení a her. Branný sraz v Jičíně 1937. V těchto dnech vešel jsem do vlaku a nepozorován vyslechl jsem našeho skautíka, asi třináctiletého, vracejícího se z tá¬bora. Cestující z celého vagonu kupili se kol něho a naslou¬chali jeho živému lícem táborových ohnu, prací, cvičení a her. Smáli se jeho potížím kuchařským, obdivovali, jak ruce stu¬denta ztuhli jako dlaně tovaryše kovářského a div neslzéli, když líčil strasti letošního deštivého, chladného počasí, zvláště při nočních hlídkách. Lepší propagace skautingu jsem nesly¬šel. Z hocha přímo sálalo zdraví, odvaha, chuť k životu, pře¬kypoval plány a dobrými úmysly, jako člověk, vracející se do vlasti po dlouhém, činorodém životě v cizině. Skaut Junák, roč. XI. 1926. Skauting je jako strom, zasazený v útlém mládí do srdce člověka. Roste a. mohutní s jeho vzrůstem, zapouští kořeny stále hlouběji do celé jeho bytosti, a plody, jež přináší, jsou rok od roku dokonalejší' a hodnotnější. Není možno, aby ten, kdo se stal jedenkrát skautem oprav¬dovým, stanul na této cestě, věčně vedoucí vzhůru. Skauting, jeho mohutná, sugestivní a vše ovládající idea jde s ním do všech bojů životních, přenáší se s ním do jakýchkoliv situací, aby tam vykonával svůj blahodárný, poslušnost vymáhající vliv. A zde stojíme před skauting em dospělých. Jeho cesty půjdou vždy za nekompromisním a důsledným vývojem na prospěch všeho, co přináší lidstvu nové hodnoty, nové statky a novou krásu. Skaut-Junák, roč. XXII. 1935. Skautská přísaha má slib služby vlasti na prvém místě. Má to svůj hluboký význam pro veškeren život skautův. Po¬vznesen nad ohledy osobní a stranické, kráčí skaut přes pře¬kážky cestami neúnavné služby a oběti ve prospěch svého národa a státu. Jest si dobře vědom, že bez služby vlasti nebyl by skautem a byl by ztracen i pro práci veškerého lidstva. Skaut-Junák, roč. XXI. 1934. Viktor Dyk našim skautům napsal báseň na skautské heslo — buď připraven! A v té píše: ,JPo světě širém roz¬troušeny rovy nepřipravených." Být připraven — tot stále ještě nezbytná cesta pro národ i pro ty, kteří nechtějí umírat nadarmo. Jsme vděční těm, kdo zasloužili se o národ odvrácením válečného nebezpečí, ale jestli někdy selže vše, nezapomeňme: My dnes jsme tu na čas, ale národ má být na věky. skaut-Junák, roč. XXII. 1935. Skauting je dokonalou brannou výchovou přirozenou, ne¬násilnou, otužováním, cvičením a zvykem žiti soběstačně v přírodě, tábořením, řemeslnými pracemi, zejména však vý¬chovou mravní, zvykem konati službou obětavé lásky k vlasti, smyslem pro povinnost, výchovou všech občanských ctností. Branná výchova skýtá u nás podnes smutný obraz. U nás nastal obrat ve smýšlení teprve úplným vítězstvím Hitlera a nedávno byli to sovětští žurnalisté, kteří nám zahřměli do duše ,jšrazte každého, kdo vám bude mluvit proti brannosti!" A učinili konec velebení švejkovin, jimiž byl národ dobrých čtrnácte let ukolébáván v bezstarostnost o nejvyšší povinnost státní — obrany jeho svobody. Hlavni stan 1935. Nic nespojuje ideálně ji oba směry — snahy po míru a přípravu k obraně vlasti — než skauting. Nikdo víc nepotře¬buje skautingu v Evropě, nežli nás stát: mávni stan 1935. Bii jsme jen svou cestou a často proti proudu. Sli jsme odhodlaně a důsledně se svou mládeží za pevným dlem a ne- slevili ani v nejmenším. Dnes máme zadostučinění. Zásluhu o to, že jsme v intencích Tyršových my první dali našemu svobodnému státu úplnou, moderní brannou výchovu mládeže, nedejte si vzíti nikdy a od nikoho! Valný sjezd 1936. Nová doba, jež svítá naší československé vlasti, jistě nezastihne nás nepřipraveny! Značka —dži, Junák, roč. IV, v květnu 1918. Mládeži československá! Po dobu dvaceti století, od dob antických nebylo výchovy tak harmonické a pro tebe vhod¬nější, než je skauting. Je to organisace, která je opravdu tvoje, je to hnutí mravně výchovné, které ideálně spojuje výchovu hluboké citovosti i průbojné energie nezbytné pro praktický život, kde svůj nezkažený smysl pro pravdu a boj za právo zvykneš si statečně hájiti a uváděti v soulad s evan¬geliem lásky. Prožívej léta svého mládí v družinách česko¬slovenského junáctva, půjdeš ták za hlasem nejpředněwch vědců a státníků našeho národa s Masarykem a Benešem V čele. V Praze, 6. prosince 1987• Skautingu přiznává se jako hlavní zásluha, že učinil nej- větší psychologický pokrok všech věků, objeviv chlapce — bytost odsouzenou při svém vývoji k pasivitě. Ale nejen že objevil tvora neznámého, ale skauting ukázal, že mu rozumí ať hoch mluví anglicky, čínsky, rusky nebo bečuánsky a že jej umí vésti, aby se stál lepším člověkem a základem dokonalejšího lidstva v budoucnosti. Skaut junák, roč. xxrv. Im Klid a rozvaha i v hodině nejtěžší! Skauti a skautky! Od světové války, kdy na bojištích celého světa rozhodovalo se o budoucnosti našeho národa, ne¬bylo pro nás doby tak vážné jako v posledních dnech. Nebez¬pečí útoku vojenského, nejistota o vlivech na dohodování s naší menšinou německou, rozvášněná kampaň předvolební, sensační zprávy ustrašenců i provokatéru — to vše se spojilo, aby učinilo situaci krajně kritickou. Svaz náš nevydal zvláštních pokynů, nebylo jich třeba. tJřady samosprávné, státní i vojenské vědí, že jste nejen ochotni, ale i skautským výcvikem připraveni konati povin¬nost. Kde bylo třeba, přiložili jste již ruku k dílu. Csl. skauting nemel dob váhání, ale důsledně připravoval ke službě státu, učil pozorovati a posuzovati lidi i události, prakticky vedl vás k statečnosti, účelné práci a službě, proto vím, že nepodlehnete panice, ale každý postavíte se okamžitě na místo vykázané a v konání služby nedáte se nikým předr stihnouti. V Praze, 25. května 1937. Všichni víme, že budoucnost je chmurná. Na nás, zdá se, ženou se mraky od severu a snad i s jiných stran. A tu vzpo¬mínám na báseň starého německého básníka, úmyslně bás¬níka německého, který po vylíčení zimní bouře v přírodě radostně vola: ,JSs muB doch Fruhling werden!" A vzpo¬meňme i slov národního básníka, Dýka, která vy vřela ve vězení jako láva z jeho srdce, krví rozbouřeného: „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, záhyneš!cc Ták mocně volá k nám hlasem země, a my mu nasloucháme. Vlast je to nej- drazší, co máme, jí věnujeme vše, jí platí naše služba až do obětování života. To je skautský slib; naše skautská přísaha, skautská víra v pravdu, spravedlnost a nesmrtelnost ideálů. Poslední projev náčelníkův. Valný sjezd 1938. 762cda77a77edf383c01da3b8db39e86559ebd73 199 198 2012-10-17T20:52:51Z Stepan 2 '''Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka''' Když jsem se téměř před 10 lety dověděl o skautingu a měl příležitost pozorovati v Anglii jeho účinnou práci a krásné výsledky, řekl jsem si: „Když velcí národové tolik péče věnovali zavedení skautingu jako výchovné soustavy pro mládež, aby ji osvěžili, obrodili, tím spíše jest toho třeba nám, národu malému“. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Tento výchovný systém prošel vítězně celým světem a jsem přesvědčen, že by mohl pro své cíle humánní, pro svou žízeň po pravdě, spravedlnosti a kráse státi se přímo náboženstvím mládeže. V něm utajeno je tolik kouzla vábivého a zas tolik plné těžké pravdy životní, že směle můžeme od něho očekávati, že nám vychová občany nejen tělesně zdatné, ale vyznávající všecky cnosti, jichž souhrn tvoří pravé demokratické občanství. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Idylicky krásné scény ze života skautů v lesích, ušlechtilost, bezvadnost vystupování, opravdovost v každé práci ať duševní ať tělesné, horlivost v konání dobra, energie a čistá, jasná duše zírající z jejich očí nepřipouštějí ani zdání klamu. Toť jsou nepopiratelně skvělé výsledky silné výchovy v přírodě, jež byla mým dávným ideálem. ''Z první stránky Základů junáctví, 1912.'' Jsem jist, že nové skautské generace, které přicházejí vystřídat ty, kdož odcházejí — ať za chlebem nebo do zásvětí k vyšší službě — budou zrovna tak šťastny v našich táborech, právě tak obětavé, statečné a ušlechtilé, jako jejich předchůdci, kteří razili cestu a bojovali o uznání bez únavy, bez oddechu, nezištně, s nasazením inteligence, času i zdraví. ''Valný sjezd 1936.'' Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kde jiné zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spoléhajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho a mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti. ''První řádky Úvodního slova v 1. čísle I. roč. Junáka, jež vyšlo 15. I. 1915.'' Tímto číslem loučí se s vámi desátý ročník našeho časopisu. V počátcích zběsilé litice válečné rodil se — při poradě ve sklepě prvního starosty českých skautů, pražského fysika Dr. Kliky. Neměl ani minimálních podmínek, dosud nemohli jsme mu věnovati ani desetinu péče, které potřebuje a přece vynikl nad listy dobře situované. Lze o něm právem říci: Jako ten český skauting zrodil se z ryzího idealismu, ve zmírnění idealismu žije a zvítězí. ''Skaut-Junák, roč. X. 1925.'' Sympatie, jimiž uvítány byly první mé kroky k zavedení skautského hnutí k nám, opravňují k naději, že čeští skauti záhy se stanou novou národní institucí. A plným právem. Jdouc svými cestami, cestami novými, nikomu nebude překážeti, ale všem prospěje. Kéž najde u nás jen přátele! ''Český skaut, 1912.'' Nejradostnější pohled je na bývalé skauty, jak se osvědčují v praktickém životě. ''Zpráva o činnosti za rok 1928/29.'' Každá idea musí projiti zkouškou, než je možno mluviti o tom, zda zvítězí, čili nic. O idei skautské můžeme již dnes říci, aniž bychom si musili vyčítati, že se radujeme předčasné, že zvítězila. ''Obecni dům pražský, 1920.'' Nesmíme viděti účel a cíl skautingu v tom, měří-li nějaká odznaková stužka 5 nebo 10 cm, nebo nosí-li se nad kapsou nebo pod kapsou. V jednotě kroje, pozdravů, vystupování manifestuje se jednota myšlení, nazírání světového, vyjadřuje se světové skautské bratrství. Bolestně dotýká se nás příliš horlivý zájem některých našich stoupenců o tyto vnější stránky skautingu. Jednoho je však potřebí: aby nad veškerým konáním naším vznášel se pravý skautský duch, který vše oživuje a oplodňuje. V tom duchu, který nám svítívá, nás hřeje, ať se vyžije český skauting! ''Vůdce, roč. I., 1919.'' Bezpočtu bývalých skautů přiznalo mi, že skauting naučil je konání povinností, stal se jim nevysychajícím pramenem agilnosti, nejbezpečnějším štítem v boji životním. ''Valný sjezd 1928.'' Skauting, toť život nový, silný, čistý a krásný. V tom, jak tvoří a formuje duši mládeže, jak ji činí schopnou poctivého, činorodého života, je jeho sila, jeho oprávnění. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Druhá věc podstatné důležitosti jest sociálně naprosto spravedlivý rys celého hnutí, které je do krajnosti demokratické, co do vnitřního jednání i vnějších forem. Sociálně jsou si skauti naprosto rovni, spí v témže stanu, na téže zemi, zabývají se touž prací, nosí stejný oblek, jedí tutéž stravu, jednají spolu po bratrsku, rovný s rovným, co chvíli druh na druha odkázán. Chceme usilovně, aby skauting byl pro všechny. Nejen pro studenty, i pro mládež obchodní, kanceláří a dílen. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Po celý svůj život řídil jsem se zásadou poznati vše nejen ze zpráv, knih, dopisů a vzkazů, ale především z vlastního názoru. Za tím účelem toulal jsem se po světě a získal tak mnohé zkušenosti, které jsem uplatnil při zakládání československého skautingu. ''Na Lysé Hoře 1937.'' Dnes, kdy vývoj věcí dal skautskému programu a metodám v celém rozsahu za pravdu, vidíme, jak skauting je plundrován, bere se z něho všechno možné, co mládež zaujme, ale úplně nepovšimnuta zůstává soustavná výchova charakteru, konání povinnosti, tuhá škola skautské služby. ''Slezský almanach 1938.'' Před sto léty byl to hlavně tělocvik, kultura těla, antická zdatnost, které byly vůdčími hvězdami. Tentokráte je to hlavně návrat k přírodě, návrat k vlastní duši a vše, co s sebou přinášejí: sebevýchova, výchova vzájemná, výchova prací a k práci, služba národu, vlasti, každému bližnímu a zase s náležitým zřetelem k brannosti. A k tomu přistupuje ještě v nerozlučném svazku kolektivní pospolitost, naprostá rovnost všech jednotlivců i národů na podkladě bratrství. ''Valný sjezd 1922.'' Víme dobře, že jsme průkopníky, ale tím závažněji svou práci chápeme, tím upřímněji za ní stojíme, tím věrněji ji konáme. A budeme-li se scházeti zase znovu za deset let, tu mnohého z nás tu pohřešíme. Jednoho však nepohřešíme nikdy skvělého ducha skautského, který je nezmarný, který nestárne, nešediví, neumírá. V něm skauting žije, v něm trvá, v něm roste. ''Valný sjezd 1922.'' Je naší povinností aspoň letmo si povšimnouti poměru skautingu k moderním proudům výchovným. Kdyby pedagogické kruhy věnovaly našemu hnutí větší pozornost a dobraly se až k samým kořenům jeho, pak by poznaly, že skauting vyřešil všechny podstatné složky nové výchovy dávno před tím, než se na veřejnost přišlo s oněmi reformami. Je to činná škola a stejně všechny nové discipliny obsahuje skauting v sobě hned od svého počátku a všechny jsou jeho podstatnými složkami. Tak je to občanská výchova, ruční práce výchovné, žákovská samospráva i tělesná výchova, v níž skauting hned od prvopočátku opustil zaprášené tělocvičny a nářaďový tělocvik, dosti často bezduše prováděný, a dal dítěti slunce, vzduch, vodu. ''Valný sjezd 1928.'' Jak by se mnohá maminka podivila svému jedináčkovi, vidouc ho konati práci, o které se jí nikdy ani nezdálo, že by ji mohl konati. Ne vždy práce sama je tu účelem, ale prostředkem vštípiti mládeži vědomí, že žádná poctivá práce není ponižující, je-li třeba se jí chopiti. A to věděti, zvláště u nás, hodně potřebujeme. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Je přední zásadou skautingu, že skaut má se snažiti opatřiti si vše potřebné sám. Tím roste v praktičnosti, v činném chápání života, v spoléhání na sebe a na svou sílu. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Kde hoch má najíti příležitost, aby ukojil svou vrozenou touhu po samočinnosti, dobrodružnosti, po životě romantickém? Jen v přírodě obnoví své síly, povznese svou mysl. A je to právě skauting, který volá k mládeži: „Ven do přírody!“ Ve skautingu soustředěny jsou všechny možnosti a prvky, které hoví touhám chlapeckým po tom, aby mládí, které žije, bylo radostné, šťastné a pro budoucí život užitečné. Ať městský nebo venkovský hoch, každý najde ve skautingu své. ''Základové skautingu, 1920.'' Život ve volné přírodě je školou pravé mužnosti. Zušlechťuje člověka, budí v něm statečnost, neodvislost, lásku k pravdě, důvěru ve vlastní sílu. V přírodě naučí se každý ceniti přátelství a milovati rodnou hroudu. V přírodě pozná pravou podstatu a závažnost práce tvrdé, poctivé, naučí se strádati, odpírati si pohodlí i požitky. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor buď zařízen tak, aby skýtal účastníkům jisté pohodlí. My ovšem máme na mysli ono pohodlí, které si skaut dobyl vlastním přičiněním a svou prací. Není to pohodlí vykoupené penězi, ale námahou, pílí, důvtipem a mozoly. Pak má teprve tu pravou chuť, pak v prostém pohodlí skautského tábora nalezneme radostnou rozkoš pobytu ve volné přírodě. ''Základové skautingu, 1920.'' Našim některým táborům je na škodu, že se vzdalují nezbytného zdravého primitivismu. Není místa ve skautském táboře pro pohodlí připravené řemeslníky nebo kuchařkami. I svoje zábavy udržme ve skautském tónu! Napodobení různých revuí a trampiad kazí jen vkus a svéráz československých táborů. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Táboření bývá nazýváno korunou skautingu a mnozí neinformovaní táboření a skautování považují za totožné. My vidíme nejvyšší význam skautské výchovy jinde, ale nelze popříti, že táboření je nejmocnějším jejím prostředkem. V táboře může hoch učiniti nejvíce pro své zdokonalení, tam cítí se nejvíce skautem, tam je nejšťastnější. V táboře získává všestranně tělo i duch, vůle i charakter. A v tom právě tkví hluboký význam táboření ve skautské výchově. ''Základové skautingu, 1920.'' Pobytu v přírodě, vyplněného skautskou činností, nikdo a nic vám nenahradí. Útěk skautův do přírody je jen návratem, návratem do nejdražší naší domoviny, kde jedině můžeme slyšeti mocný puls velkého Života s jeho uzdravující a vše obnovující mocí. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1932.'' Tvrdím, že hoch musí si hráti. Myslíme-li, že je to správné, a přejeme si toho, začneme hráti sami. Vedoucí má rád hráti, má cele se oddati této veliké hře, má úplně býti ovládnut duchem, který oživuje skauting a má sám říditi hru. Nesmí mysliti, že se tím snižuje; musí se dívati na náš program očima mladého hocha. Nemyslete, že klesnete před nimi u vážnosti, učiníte-li tak, naopak, snížíte-li se k nim, stanete se jejich opravdovými vychovateli, jimiž chcete býti. ''Vůdce, roč. VII. 1927.'' Prázdninové tábory jsou však nemenší zkouškou i pro jejich vůdce. Mnoho rozvahy, obětavosti, taktu a režisérského talentu je třeba k řízení tábora, aby mládež sama vedla si v něm způsobem nejlepším. Mnoho zklamání a ztracené víry v ideály připraví mládeži ten, jemuž se v táboře nedaří, jenž není povolaným vůdcem, vytouženým vzorem. ''Skaut Junák, roč. XXIII. 1936.'' Dívka v lese, se sekyrou v ruce, podrážející stromy, stavící své chaty, radící se za večera u táborového ohně a konající noční hlídky byla hotovou revolucí i v moderním názoru na Ženu, ale obraz ten se vžil a s ostatním programem skautským, hlubokým vlivem našeho slibu a zákona, se školou skautské služby a vzájemné výchovy dal moderní době typ zušlechtěné dívčí bytosti, zdatné mravně i tělesně, statečné a se zdravým názorem na život i své poslání v rodině a společnosti. Tyto cesty a úkoly ve výchově ženy nejsou jen věcí naší organisace, ale zájmem a prosím Bylo nám sedmnáct let, kdy po prvé šli jsme (br. náčelník mluví tu o br. místonáčelníkovi Janu Novákovi) spolu do světa. Sedm neděl vlasteneckého putování pěšky po Čechách, Moravě, Slovensku, Tatrách a Uhrách. Jak jsme sehnali prostředky na cestu, dnes už těžko vykládat, ale vím, že denně bylo nutno odříci si dvouhaléřové housky v přestávce školní a než přejíti most Palackého, raději stokrát běželi jsme až na most Karlův, jen když přibyly dva haléře k cestovnímu fondu. ''Skaut-Junák, roč. XIV. 1921.'' Naučte se v přírodě pravé statečnosti. Srdce bojácné nikdy plně nepochopí krás a radostí přírody, ani života. ''Skaut Junák, roč. XX. 1933.'' Správná výživa mládeže v táborech je podstatným součinitelem celé soustavy táboření, má-li míti blahodárný vliv na člověka a býti zdraví jeho na prospěch. ''Základové skautingu, 1920.'' Spořádaný vzhled tábora je nejpříznivějším doporučením táborníků. Kdo se nedovede podříditi pořádku v táboře, nestane se do nejdelší smrti skautem. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor, kde mládež nestřídá se ve všech oborech prací, nehraje denně skautských her a nevytvoří si typického táborového života, nezasluhuje názvu tábora skautského. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Vždy musí býti někdo, kdo rozkazuje a někdo, kdo poslouchá. Jinak nikdy nebude postaven dům, sestrojen parní stroj, v život uveden skautský oddíl. Nikdo nemůže rozkazovati, kdo se nenaučil poslouchati. Jen kdo prakticky se naučil poslouchat rozkazů, dovede sám dobře a účelně rozkazovati Ten však, kdo rozkazy dává, musí míti plnou důvěru poslouchajících i jejich vážnost. Ať tvoji hoši vidí, že jsi skaut a ne břídil. Nedej rozkaz, který sis nepromyslil. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor bez vzorné kázně, bez kázně dobrovolné, ale naprosté, je mlýnem bez vody a nemá valných výsledků. ''Základy junáctví, 1912.'' Až pak vžije se myšlenka junácká u nás, až přejde nám v krev, až čety junáků vzrostou v tisíce, pák snad uskuteční se ta krásná vidina, tak vzácné a čarovné krásy, že oči zavíráme, když o ní přemýšlíme. ''Z poslední stránky Základů junáctví, 1912.'' Mládí je samo o sobě krásou, nad přírodu a mládí nic ve světě není krásnějšího a radostnějšího. Šťasten, kdo pochopí duši mládeže a přilne k ní opravdovou láskou! ''Skaut-Junák, roč. X. 1929'' Východiskem výchovné činnosti skautingu je práce. A to napřed praxe a pak theorie, tedy postup empirický. Učí zručnosti, čímž práci ulehčuje. Práci zvyká a to i práci nepříjemné. Učí ji správně oceňovati, a to zejména práci tělesnou. Nabádá pracovati radostně, dobrovolně, s kázní a s pochopením užitku z práce. Skauting činí z práce mravní povinnost k společnosti. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Protože k slibu nelze nikoho nutiti a vynucený slib nemá mravní hodnoty, vyplývá z toho, že skautské hnutí organisuje jen tu mládež, která se dobrovolně zavazuje ke konání skautských povinností. Tato dobrovolnost v účasti na skautském hnutí je právě zárukou úspěchu, neboť vytrvá jen ten, kdo dobrovolně přijaté závazky učiní si mravní povinností. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Při schůzkách panuje nejširší svoboda. Sebevýchova a výchova vzájemná působí tu znamenitě. Zvláště vliv, jímž působí druh na druha, je ve skautingu nesmírný a nedocenitelný. Společný život vyvíjí se tu způsobem přirozeným a vůdce oddílu dbá, aby neklesl na duchamorné spolkaření. Dobře vedené naše oddíly jsou vzorem samosprávy mládeže, jsou malé, demokratické republiky, kde vůdce je pouze zárukou, kontrolou, strážcem myšlenky. Jinak jednají hoši úplně samostatně. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vůdce učí skautskou mládež všímati si všech událostí veřejných, vede ji k činné účasti při nich a vštěpuje jí přesvědčení, že i nejmenší chlapec nebo dívka může značné prospěti velikému našemu dílu národnímu. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Nejednou byl jsem již dotazován, dle čeho posuzuji vyspělost skautského oddílu, co při něm hodnotím nejvýše. Odpovědi je nasnadě: Je to bratrský, skautský duch, horlivost v konání povinností a ve skautské službě, charakter jako základ osobní i občanské statečnosti. ''Vůdce, roč. IX. 1928.'' Jen důsledná programová práce, ten celý skautský systém správně prováděný dá nám oddanou mládež a vychová nadšené a obětavé vůdce. Ve skautské praxi je celá budoucnost skautingu, naše cesta k Mi, naše spása. ''V Duchcově, v září 1980.'' U nás je dosti výchovy knižní, papírové všude, kam se podíváme, ať tedy aspoň ve skautingu je výchova životná. ''Junák, roč. TV. 1918.'' Vlastenectví, láska k vlasti jest oheň: jenom někteří jsou uhlím a dřívím, které oheň živí; mnozí se při ohni tom jen ohřívají. Proto pravý vlastenec více z lásky pro svůj národ jedná, nežli o této lásce mluví. Žádný skaut nebude vlastencem planým, ale jeho láska k vlasti jeviti se bude v jeho skutcích. ''Základové skautingu, 1920.'' Naším svatým Palladiem je naše státní vlajka. Je soustředěním národní úcty, oživujícím bodem, v němž se sjednocují naše veškeré krásné cíle, veškeré naše ušlechtilé city. Myšlenky milionů hlav, city milionů srdcí ji naplňují a posvěcují. Naši skauti měli povždy k státní vlajce krásný poměr. S opravdovým podivem přihlížívali venkované, že skauti, pobíhající po celý den po táboře v plavkách, oblékají se do bezvadného úboru, když vztyčují na stožáru svou vlajku. S úctou k vlajce nechť vychovává skauting i nadále hodnoty mravní, aby mdlý národ náš v samém srdci Evropy dobyl si jména národa gentlemanů, obránců, pravdy, národní hrdosti a pravé lidskosti. K nitru skauta povždy nechť vlajka naše mluví slovy národního básníka: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!" ''Skaut-Junák, roč. XXI. 1930'' Skauting je obrodné hnutí mládeže. Touží po obrodě těla, ducha i mravů. A po této poslední především. Skauting není jen tělovýchovou, jen sportem, je to výchova člověka celého po všech stránkách jeho bytí, starajíc se o povznesení kultury ducha, srdce i těla v pravdě, právu i kráse. Rozdílu v pojmech názorů, skauting" a „junáctví" pro nás není a v obou slovech je nám obsažena myšlenka celá. Skauting je hnutí vysloveně národní a skauting československý při veškerém absorbování prvků organisace světové je čistě náš, je typicky český. Idea demokracie jest také ideou skautského hnutí, při čemž intensivní výchovou se stará, aby se uplatnily v této ideji stejně ideály kulturní, politické a sociální. Na podkladě stejných zákonů a stejných mravních zásad učí tříditi lidi ne podle toho, co mají nebo co představují, ale jací jsou. Je však nejen hlasatelem, nýbrž i praktickým vykonavatelem opravdového sociálního pokroku a soužití mládeže veškerých vrstev není nikde tak dokonalé, jako ve skautingu. ''Valný sjezd 1926.'' Vy, pane presidente, jenž po celý život vysoko třímal jste v ruce bílý prapor pravdy a humanity, jenž stal jste se ještě na prahu kmetského věku novými velikými činy nejskvělejším vzorem českého skauta, junáka, prokázal jste nám tolik lásky, že postavil jste se nám v čelo. Již tato skutečnost je důkazem, že naše cesta je dobrá a správná. Vlajka, kterou jsme dnes obdrželi z Vašich rukou, stává se nám posvátnou zástavou, je novým posvěcením našich snah, je zpečetěním našich slibů. ''Z řeči k panu presidentovi Masarykovi 9. V. 1920.'' Bylo by velikou chybou mluviti o výchově národa a pracovati jen pro mládež měst a při tom pomíjeti venkov, kde je základ celého národa, odkud čerpají města stále novou, svěží krev a energii. Neptej se mne, co může venkovan ze skautingu potřebovat, ale řekni mi, co pro něho není. Proto díky vám, bratři a sestry, kteří nesete skautské ideje i mládeži menších měst a vísek. Jste průkopníky velikých úkolů dalších, které na nás doléhají a jež nelze déle odkládati. ''Vůdce, ročník VI. 1925.'' Našemu skautingu úcty dobyla jen houževnatá práce a tuhý boj, když byl ohrožován necharakterními lidmi zevně i uvnitř. Jen stateční jednotlivci jej zachránili, jen energičtí obránci jej udržují a zaručují jeho mravně obrodný charakter. Mýlil by se, kdo myslí, že výchovy k statečnosti je potřebí jen pro válku. Statečnosti je mnohem více třeba pro mír, pro všední denní život. Ve válce je to železná nutnost, ba jistá otrlost a fatalismus, které někdy pomáhají vytvářet hrdiny. V denním životě je tím více třeba statečnosti, čím častěji pozorujeme, že vítězí vypočítavost a špatnost. V tom smyslu jde skauting správnou cestou a charakter plný účinné statečnosti je mu cílem nejvyšším, tělesná a duševní síla a zdraví největší jeho krásou a bohatstvím. ''Sraz v Plzni 1930.'' Skautskému vůdci lze odpustiti tu neb onu znalost neb dovednost, doplní je při dobré vůli brzo cestou empirickou, nemožno však mu odpustiti ryzost charakteru. Vliv vůdce na povahu svěřence je nesmírný! ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Vyvolal jsem v život novou instituci, dal jí heslo, zákon a ideje, pracoval teoreticky i prakticky, čímž vzal jsem na sebe velikou odpovědnost za nějakých dvě stě tisíc mládeže, které prošly skautingem, i za veškeré vlivy, které skauting vykonal na všechny obory výchovy u nás, školou počínaje a životem dospělých konče. Výsledky i doba dávají mi za pravdu, že viděl jsem správně, že pracoval jsem účelně a s úspěchem. ''Skauting brannou výchovou mládeže, 1936.'' Vedle těchto zjevů příznivých, jež svědčí o lásce k mládeži, o příchylnosti k hnutí, o energii a chuti k práci časem objevily se úchylky od původních zámyslů, rysy méně sympatické, snahy neplodné a pracovní energií přímo plýtváno na věci liché, bezcenné, často i bez věcného a morálního podkladu. Dospěli jsme namnoze k hluchému spolkaření, které hoví pováhám, jež si rády o všem podebatují a jimž pak na čin už nezbude času ani energie, odchýlili jsme se od čistých studnic praxe k zahnívajícím vodám planého theoretisování, nezralého rozumářství, škatulkářského systemisování a zbytečného formalismu. Ne spolek, oddíl je živý nerv skautského organismu. Nebudete-li účelně pracovati v oddílech, máte papírovou theorii místo výchovné praxe. ''Junák, roč. IV. z května 1918.'' Často třeba i hochu nebo děvčeti zrodí se v hlavě myšlenka originální, každý může se uplatniti vhodným návrhem. Nikdo není tak malý a nepatrný, aby z jeho hlavy nemohla vytrysknouti jiskra, která vzbudí oheň v myslích druhů a tak dá vznik počinu, na který může vskutku původce jeho být hrdý. ''Skaut-Junák, roč. XVII. 1931.'' Jedním z hlavních příkazů skautského života je snášelivost. Je vlastností inteligenta, nadaného opravdovou kulturou srdce — a takový má být každý skaut, že dovede uhájiti svých zásad, ale takovou formou, která citů jiného neporaní! Mírností odzbrojíte obyčejné i zarputilého protivníka, neboť nic neimponuje více než důslednost, klidná noblesa. Skaut ovšem nezaměňuje uhlazenost s hladkostí jednání. Jako má statečnost svou karikaturu v hrubosti, typické to vlastnosti zbabělců, tak pravá noblesa nalezla svou karikaturu v hadí hladkosti, kterou se maskuje nedostatek rytířského ducha. ''Skaut-Junák, roč. XXIV, 1937.'' Brániti se musíme dnes výchově k drzosti. Věda, odborníci, lidé zkušení, jejich úsudek, to vše bývalo ničím — a právo rozhodovati často osobovali si lidé bez rozhledu, bez zkušeností, ale za to s notnou dávkou terorismu. Tam by to chtěl také skauting přivésti? Tento proud nutno bezpodmínečné ''Junák, roč. IV. 1918.'' Bratři a sestry! Hlásám vám od počátku svatý příkaz mluviti a hájiti pravdu. Kdo byl veřejně činným a prožil poctivě svůj život, poví Vám, že to patří k úkolům nejtěžším. Zavíří-li kdy opět kol nás podobná smršť pomluv, nedejte se uchvátiti hněvem, bolestí ani strachem, pro skauta je jen jedna cesta, brániti neochvějné a statečně Pravdu, třeba proti všem. ''Skaut-junák, roč. XX. 1933.'' Zhoubný je vlito vůdců bez pevného charakteru, neboť zanechává neblahé důsledky pro celý pozdější život. ''Valný sjezd 1934.'' S lidskými chybami musí počítati každý, i ten, kdo má lidí nadbytek a dobře je platí, ale skautský idealismus nikdy se nesmíří s prospěcháři a lidmi nespolehlivými, z nichž na konec jsou škůdci svých svěřenců i celé organisace. Jen pracovníci věci naprosto oddaní a charakterní nesli dosud pokrok našeho hnutí a dovedli je k morálnímu vítězství. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Nebojím se, když mládež vidí pravdu, ideu těžce zápasit, toť část naší skautské výchovy, ale nesmí vidět své vůdce cháněti se nejskvělejšími hesly, při tom však pravdu bezohledně šlapat; mládež nemá trvale vidět vítězit lež, podvod, odměňování nepoctivosti, neboť na povahy morálně slabší byl by tento vliv zhoubný. Vůdce, roč. I. 1920. Slevíme-li kdekoli z vysokého mravního základu, který vytvořil náš skautský slib a zákon, octne se skauting československý na scestí. Odešli by dobří lidé a záhy byl by československý skauting v rukou sobců, prospěchářů a nevraživců, jímž vlastní prospěch jde nad zájmy mládeže i národa. Vůdce, roč. V. 1925. Tuším však značné nebezpečí, jež naše počínání ohrožuje. Skauting je život sám v malém a v něm jako v zrcadle obrážejí se všechny necnosti veřejného života našeho. Budou-li skauti jako takoví jednati bezcharakterně, navyknou-li si bez ostychu páchati křivdu, zvyknou mravní otrlosti a budou jednati v životě dalším rovněž bezcharakterně. Nepomohou nám tu přednášky, řeči ani knihy — skauting vychovává životem. Nečinili tak, pak pouhé mluvení o charakternosti, vlastenectví apod. může jen stupňovati špatnost jedince, který se jimi ohání. Junák, roč 1918 Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění a zájem o stát, ale vychovati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí heslu, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, tuhé výchovy prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosazení soustředil skauting své nejlepší Vůdce; roč. XIII. 1982. Sledoval jsem sta a sta vychovanou našeho skautingu, z nichž skoro po čtvrt století trvání této instituce právě jako v cizině stali se v našem životě muži vynikajícího postavení. A vždy při tomto pozorování hřálo mne blaživé vědomí, že byl to právě skauting, jenž jim dal základy k tomu, čím nyní jsou a že to sami bez výhrady přiznávají. Vůdce, roč. XIV. 1933. Přikládá-li se jedinečný a mimořádný význam otázce, jaké osobnosti mají býti vyslány jako zástupci lidu do parlamentu, měl by býti věnován nemenší zřetel otázce, jaké osobnosti informují tiskem naši veřejnost, působí na její smýšlení a ji vychovávají. Pro výchovu lidu není dnes mocnějšího prostředku nad tisk, není také většího nebezpečí, když se zvrhne v pravý opak. Nezastírejme, když chyby jsou, neříkejme, že není korupce, mravního úpadku a neodpovědnosti v životních otázkách národa, když tomu tak je, nelžeme sobě ani jiným, ale Vracujeme o nápravu. skaut-Junák, toč. XXI. mu. Není ani třeba/ani zdrávo býti škarohlídem. Vždyť skaut je vždy optimistou, úsměv jasní jeho líce i v nejobtížnějších situacích, I my byli již tolikrát 2 a svého trvání v situaci, která se zdála beznadějnou, ale vždy jsme vyšli zdraví, ale zpravidla i posílení a semknuti. Příčina? Myslím, že proto, že jsme byli vždy sví, že jsme se snažili, aby naše linutí bylo pro všecky. Zpráva o činnosti za r. 1928129. chtění, těžiště veškerého našeho bytí. Schopnosti intelektuální, zdatnost technická a vědomosti nabyté vzděláváním buďte nám, skautům, jen pomocníky, postavenými do služeb vysokého mravního zákona.' Toť jedna z cest naší politické výchovy, naše škola budou¬cích občanů pro očistu veřejného života. Skaut-Junák, roč. XXI. 1934* Nechceme vyčítat, kdo z mládeže československé jest vždy na místě, ať jde o službu národní, nebo dobročinnou. Jsou to naši skauti, bývají nejen první, ale i nejvytrvalejší a často při práci zcela sami, jako by pro ostatní mládež stačila hesla a prapory a pochvaly v novinách s prominutím zásluh. Na župnim srazu v Ml. Boleslavi 1935. Ve světě, ve vlasti je dosti místa pro všechny. Zejména v dnešní době je tolik možnosti se uplatniti, tolik míst, kde možno se učiniti prospěšným, užitečným. Ale u nás každý chce zaujmouti místo ne vedle, ale zrovna to, na kterém už jiný pracuje. A byť třeba úspěšně pracoval, práce jeho se sníií, pohaní, on sám je osobně urážen, od práce odpuzován, ve snaze znechucován. Pak se divme, že tolik vzácných lidí veřejné práce se straní a přenechává ji lidem prostředním, kteří však mají dobrou vyřídilku, drzé čelo a široké lokty. Junák, roč. V. 1919. Lze se smířiti s největším nepřítelem, nelze však odpustiti příteli, bratru, který zrazuje. Skaut-Junák, roč. XXI. 193%. Nesmíme nikdy zapomímti své povinnosti k tradici ani na odpovědnosti k těm, kdož přicházejí po nás. Uprostřed těchto závazku je umístěna rovnováha našeho mravního Malicherní domýšlivci! VŠ3, co činí, vše, co provozují, je tak skvělá, tak výborná věc, že jim v opojení vědomí sláva stoupá do hlavy. Ale přijde těžký, hořký život a ten železnou pěstí rozbíjí, co se dvacetiletému zdá na výsost dokonalé. Ve třiceti letech poznávají, že jest se jim ještě asi dvěma nebo třem věcem přiučiti. Ve čtyřiceti vidí, co všechno šlo kolem nich, a oni toho ve své povýšenosti nepozorovali a snaží se pochopiti. V padesáti pak počínají se učiti, dospívají k přesvědčení, jak málo učinili pro sebe i pro jiné. Šťastni, kteří k tomu aspoň v tomto věku dospěli! Skaut-Junák, roč. XXI. 1934. Nebylo již dávno smutnějšího pocitu ve světě, než odpor, který se nás všech zmocňoval při zprávách, o pálení lcnih v Německu. Nacionalismus, který zapomněl svého poslání a své kulr turm idee v Německu, stává se nejzuřivějším fanatismem, který srovnavati se středověkem, znamenalo by urážku této doby. Bylo třeba, aby Němci znaou připomínali, že jde o mír slusniky naroda jehož těžký kulturní podpatek s hruzncm germánskou důkladností vytiskl se do katedrály remešské a fresek Txepolových? Skaut-Junák, roč. XX. 1933. V zimě se nám naskýtá nejvhodnější příležitost projeviti svoji úctu ke krásné knize. Opouštějíce nyní častěji otevřenou knihu Přírody, otvírejme hojně a často stránky oněch knih, jež nám podává moudrost a duch, budující na tisílUetích kul¬tury. Čím více se věnujeme cenným knihám, přátelům nej- věrnějším a nejskromnějším, tím lépe naučíme se čisti nejen v oné veliké knize Přírody, nýbrž i v srdcích svých bližních a ve svých srdcích vlastních. Skaut-Junák, roč. XX. 1933. Po celý život řídil jsem se francouzskou sentencí, kterou jako mladík jsem slyšel od staršího bratra: inteligence pozná se podle toho, jak kdo snáší odchylné mínění." Dovésti disku- tovati s protivníkem vysokou úrovní, věcně a upřímně, je prů¬kaz vlastní duševní sily a charakterové dokonalosti. Zpráva o činnosti za r. 1928/29. Je třeba zachytiti mládež venkova, kde skauting našel dosud malého porozumění. Mnoho by v té věd mohlo pro- spětí učitelstvo, které málo si všímá, že vedle školy pracuje souběžně instituce, která je jí doplňkem a podporou. Zpráva o činnosti za r. 1928/29. Navykl-li si hoch bystrému pozorování a správnému usu¬zování, získal schopnost veliké důležitosti pro celý život i vý¬značný rys vyvíjejícího se charakteru. Základy junáctví, 1912. / Na mravní stránku klademe hlavní důraz, ona je ve skau¬tingu kamenem úhelným. Všechna mravnost, kterou skauting v sobě soustřeďuje a která z něho žhavé paprsky v srdce mlá¬deže vyzařuje, shrnuta je v zákon skautského desatera. Základové skautingu, 1920./ Naprostá čestnost je na místě také při hře. Podlé je do- sáhnouti vítězství podvodem. Základové skautingu, 1920, Neboj se pokušení a neutíkej před ním. Vesluješ-li, ne¬konáš tak vždy jen po proudu, protože je to lehké, ale i proti proudu, protože to stojí námahu a práci, kterou sílíš, rosteš. Základové skautingu, 1920. Skautské desatero — deset zrn klíčivých. Tvé srdce buď půdou úrodnou. Spatný skaut, který zná zákon a neplní jej. Základové skautingu, 1920. Patřím celoživotní prací k řešitelům a zastáncům sportů. Jsem oprávněn také varovati před úpadkovými zjevy ve sportu poslední doby. V sezoně není pondělka, aby noviny nepřinášely zpráv o těžkých zraněních při kopané. Většina sportů a závodů již svým charakterem přináší jisté risiko, zde však jde o způsob hry, kde mizí ráz hry a nastupuje surový boj, kde je každý prostředek dobrý, jen když poškodí protiv¬níka. Ne fair hra, ale zřejmá snaha nenápadně přerazit nohu, oddělat dobrého hráče a pak „vyhráť' — ne pro čest a radost, ale obyčejně pro zisk. To platí o kopané, ale který obor sportu zůstal v poslední době úplně ušetřen úpadku? Skauti! Kde se projevuje tako¬výto sportovní duch, není místa pro vás. Skaut-Junák, roč. XIX. 1952. Přijde-li mladík jako footbalista, nosí jej na ramenou, zahrnou potleskem i penězi, skauta, jdoucího s heslem bratr¬ské lásky a služby nikdo nevidí. Jinde všude výhody, pro¬tekce, odměny, náhrady v různé formě — u nás jen oběti a místo odměn často záškodnictví. A přec řady naše rostou rok od roku a nabývají půdy. skaut-Junák, roč. xi. 1926. Od prvních dnů skautingu učím vás, bratři a sestry, abyste nechodili netečně kol bídy lidské. Pravého skauta poznáme nejlépe podle toho, jak se snaží konati dobro. A nikoho nelze zprostiti této povinnosti. sfamř JwuSkj roč. XL í986. Radostné chvíle korunujeme, jako vždy činí praví skauti, šlechetným činem. Strašlivá tragedie odehrává se v bratrském národě ruském, kam vždy zírali jsme s nadějemi, odkud čer¬pali jsme důvěru v dobách poroby, v tom Rusku, jehož miliony synů krvácelo za věc slovanskou. Dnes statisíce dětí hyne na Rusi smrtí nejstrašnější; čeští skauti, přispějte jim! Ani na chvíli skaut nezapomíná svaté povinnosti konati dobro a Náčelnictvo Svazu uložilo vám povinnost, aby každý z vlast¬ních prostředků věnoval nejméně 2 kg potravin, po případě částku 10 Kč k tomuto účelu. Kdo jsi nemajetný, vyprosíš • tento dar od svých příbuzných, obchodníků, od lidí zámož¬nějších, nikdo z vás se však nevyhni této povinnosti. Skaut-Junák, roč. Vlil. 1922. Je v dobré paměti, čím pronikl v překotném ruchu života / skauting, jak v cizině tak i u nás. Byly to záslužné činy, dobré skutky a služby, které konali skauti všude a ochotně na rozdíl od ostatní mládeže, která stála tu nečinně a netečnév Při dvacetiletí skautingu v Jičíně, 1932. / Jako rytíři za dob Rólandooých šli do boje za Boha, vlast a konali dobro, tak snaží se opravdoví skauti plniti svůj slib denního dobrého skutku a nehledají troubadourů a minne- sangrů, kteří opěvovali jejich činy. A je jich do tisíců — těch skautů i dobrých skutků — od význačných činů celého ju- náctva, oddílu a družin, od činů velikého významu pro národ a stát až po drobnou úsluhu člověku i zvířeti. Skaut-Junák, roč. XXI. 193}. Poprvé na skautské službě. Nevlídné pohledy kolemjdou¬cích a drsná slova proti pouliční žebrotě i proti skautům, ač¬koliv právě skauti nikdy nesbírají pro sebe, ba ani pro své chudé druhy. Snad k ničemu na světě není třeba tolik duševní síly! Je po službě. ,^Bratře vůdce, je třeba, aby skauti konali také takovéto trapné služby?" jJSlavu i srdce většiny lidí ohlušují denní problémy, proto neiAdí bídy a zla, neuvědomují si svých povinností, jiní jich nekonají, nebo se ostýchají, neodhodlají se k činu. Jako pře- můžeš nemilý pocit a skočíš do ledové vody, tak se musíš učit přemáhat ostych, jinak mnohý významný skutek tvého života nebyl by vykonán. I ta pouliční služba je důležitým článkem skautské školy pro celý tvůj budoucí život." Skaut-Junák, roč. XXI. 193 Děkuji všem vůdcům a vůdkyním, jichž obrovské práce si nanejvýš cením a pro něž nemám dosti výstižných slov, abych mohl říci, co v nich má naše hnutí a jakou zárukou zdaru veškeré práce naší jsou, právě oni, kteří sami sobě někdy zdají se nepatrnými, ale kteří jsou z nejpevnějškh sloupků naší organisace. Na nich závisí zdar našeho hnutí, bez jejich práce nic nejsme. Toho buďte, sestry a bratři, vždy pamětlivi! Valný sjezd 1932„ Denně vidím důkazy, že skautingu ujaly se ruce pilné, hlavy jasné a srdce šlechetná a vytvořily mravní základ, jenž vzdoruje všem pokusům o rozklad našich řad. Ale budíte vždy na střehu, nébot ničeho se v dnešní době tak nezneužívá, jako důvěřivosti mládí. Valný sjezd 1932i Prospěch skautingu toho vyžaduje, aby byli pro práci získáni dospělí, bez nichž stavíme stále jen více méně náhodně. Oni mohou se státi základním elementem pro organisaci, co mladí odcházejí za studiem a povoláním. Mnoho by tu mohli prospěti Old skauti, kdyby dovedli pochopiti pravý smysl svého bytí. Hlavní stan 1925. Úkolem každého z vás je držeti pevně heslo: Jednou skau¬tem navždy skautem. Nositelem, hlasatelem, obětavým a statečným bojovníkem pro vznesenou skautskou ideu. Skaut-Junák, roč. XIII. 1926. Často vzpomenu oddílu švédských skautů, kteří byli na¬šimi sousedy na loňském Jamboree v Londýně. Rukávy do¬konalých těch hochů byly plny odznaků odborných zkoušek, každý výkon svědčil o všestrannosti jejich výcviku. A u nás stale tak malé procento skautů prvotřídních a zkoušky od¬borné vzácností. Skaut-Junák, roč. VII. 1921. Každý skaut nemůže ovšem se státi vůdcem oddUu> ne¬přehlížíme ani, že mladí lidé, kteří zakládají svou samostat¬nou eocistenci a vlastní rodinný krb, podstupují v dnešních dobách těžký boj, ale jakmile je to možno, mají věnovati své sUy naší idei a každý skaut bez výjimky mel by navždy zů- stati ve svazku skautského bratrství a odvděčiti se jednou za to, co mu dál skauting. skaut-Junák, roč. xvi. i9S0. Mým ideálem je hlásal jsem jej otevřeně vždy a musím znovu a znovu hlásat — velká jednotná národní organisace skautská. Jen taková organisace je v zájmu blaha mládeže a nejsnáze splní všechny požadavky. To je prospěch jediný, za kterým jdu, jiného neznám. Vůdce, roč. 1.1920. Jen dospělí staví hráze a dělí mládež, která k sobě in¬stinktivně lne. Studenti i dělnická mládež žije u nás ve shodě přímo idylické, ba v lásce, nébot jediná, ušlechtilá idea je pojí. Skaut-Junák, roč. VII. 1921. Nesnižoval jsem nikdy práci jiných a zvláště Sokola a ostatních vazných organisací tělovýchovných, ale dnešní situr oce samostatného našeho státu i zájem mládeže žádají nalé¬havě, abychom k dosavadním připojili prostředky a cesty nové. Branný sraz v Jičíně 1937. Skauting za svůj zušlechťující vliv na duši mládeže a její výkonnost více děkuje svým metodám, působení výchovy vzá¬jemné a vlastní v družinách pracovní organisace, kterou mlá¬deži buduje, než pouhém výběru vhodných nauk, cvičení a her. Branný sraz v Jičíně 1937. V těchto dnech vešel jsem do vlaku a nepozorován vyslechl jsem našeho skautíka, asi třináctiletého, vracejícího se z tá¬bora. Cestující z celého vagonu kupili se kol něho a naslou¬chali jeho živému lícem táborových ohnu, prací, cvičení a her. Smáli se jeho potížím kuchařským, obdivovali, jak ruce stu¬denta ztuhli jako dlaně tovaryše kovářského a div neslzéli, když líčil strasti letošního deštivého, chladného počasí, zvláště při nočních hlídkách. Lepší propagace skautingu jsem nesly¬šel. Z hocha přímo sálalo zdraví, odvaha, chuť k životu, pře¬kypoval plány a dobrými úmysly, jako člověk, vracející se do vlasti po dlouhém, činorodém životě v cizině. Skaut Junák, roč. XI. 1926. Skauting je jako strom, zasazený v útlém mládí do srdce člověka. Roste a. mohutní s jeho vzrůstem, zapouští kořeny stále hlouběji do celé jeho bytosti, a plody, jež přináší, jsou rok od roku dokonalejší' a hodnotnější. Není možno, aby ten, kdo se stal jedenkrát skautem oprav¬dovým, stanul na této cestě, věčně vedoucí vzhůru. Skauting, jeho mohutná, sugestivní a vše ovládající idea jde s ním do všech bojů životních, přenáší se s ním do jakýchkoliv situací, aby tam vykonával svůj blahodárný, poslušnost vymáhající vliv. A zde stojíme před skauting em dospělých. Jeho cesty půjdou vždy za nekompromisním a důsledným vývojem na prospěch všeho, co přináší lidstvu nové hodnoty, nové statky a novou krásu. Skaut-Junák, roč. XXII. 1935. Skautská přísaha má slib služby vlasti na prvém místě. Má to svůj hluboký význam pro veškeren život skautův. Po¬vznesen nad ohledy osobní a stranické, kráčí skaut přes pře¬kážky cestami neúnavné služby a oběti ve prospěch svého národa a státu. Jest si dobře vědom, že bez služby vlasti nebyl by skautem a byl by ztracen i pro práci veškerého lidstva. Skaut-Junák, roč. XXI. 1934. Viktor Dyk našim skautům napsal báseň na skautské heslo — buď připraven! A v té píše: ,JPo světě širém roz¬troušeny rovy nepřipravených." Být připraven — tot stále ještě nezbytná cesta pro národ i pro ty, kteří nechtějí umírat nadarmo. Jsme vděční těm, kdo zasloužili se o národ odvrácením válečného nebezpečí, ale jestli někdy selže vše, nezapomeňme: My dnes jsme tu na čas, ale národ má být na věky. skaut-Junák, roč. XXII. 1935. Skauting je dokonalou brannou výchovou přirozenou, ne¬násilnou, otužováním, cvičením a zvykem žiti soběstačně v přírodě, tábořením, řemeslnými pracemi, zejména však vý¬chovou mravní, zvykem konati službou obětavé lásky k vlasti, smyslem pro povinnost, výchovou všech občanských ctností. Branná výchova skýtá u nás podnes smutný obraz. U nás nastal obrat ve smýšlení teprve úplným vítězstvím Hitlera a nedávno byli to sovětští žurnalisté, kteří nám zahřměli do duše ,jšrazte každého, kdo vám bude mluvit proti brannosti!" A učinili konec velebení švejkovin, jimiž byl národ dobrých čtrnácte let ukolébáván v bezstarostnost o nejvyšší povinnost státní — obrany jeho svobody. Hlavni stan 1935. Nic nespojuje ideálně ji oba směry — snahy po míru a přípravu k obraně vlasti — než skauting. Nikdo víc nepotře¬buje skautingu v Evropě, nežli nás stát: mávni stan 1935. Bii jsme jen svou cestou a často proti proudu. Sli jsme odhodlaně a důsledně se svou mládeží za pevným dlem a ne- slevili ani v nejmenším. Dnes máme zadostučinění. Zásluhu o to, že jsme v intencích Tyršových my první dali našemu svobodnému státu úplnou, moderní brannou výchovu mládeže, nedejte si vzíti nikdy a od nikoho! Valný sjezd 1936. Nová doba, jež svítá naší československé vlasti, jistě nezastihne nás nepřipraveny! Značka —dži, Junák, roč. IV, v květnu 1918. Mládeži československá! Po dobu dvaceti století, od dob antických nebylo výchovy tak harmonické a pro tebe vhod¬nější, než je skauting. Je to organisace, která je opravdu tvoje, je to hnutí mravně výchovné, které ideálně spojuje výchovu hluboké citovosti i průbojné energie nezbytné pro praktický život, kde svůj nezkažený smysl pro pravdu a boj za právo zvykneš si statečně hájiti a uváděti v soulad s evan¬geliem lásky. Prožívej léta svého mládí v družinách česko¬slovenského junáctva, půjdeš ták za hlasem nejpředněwch vědců a státníků našeho národa s Masarykem a Benešem V čele. V Praze, 6. prosince 1987• Skautingu přiznává se jako hlavní zásluha, že učinil nej- větší psychologický pokrok všech věků, objeviv chlapce — bytost odsouzenou při svém vývoji k pasivitě. Ale nejen že objevil tvora neznámého, ale skauting ukázal, že mu rozumí ať hoch mluví anglicky, čínsky, rusky nebo bečuánsky a že jej umí vésti, aby se stál lepším člověkem a základem dokonalejšího lidstva v budoucnosti. Skaut junák, roč. xxrv. Im Klid a rozvaha i v hodině nejtěžší! Skauti a skautky! Od světové války, kdy na bojištích celého světa rozhodovalo se o budoucnosti našeho národa, ne¬bylo pro nás doby tak vážné jako v posledních dnech. Nebez¬pečí útoku vojenského, nejistota o vlivech na dohodování s naší menšinou německou, rozvášněná kampaň předvolební, sensační zprávy ustrašenců i provokatéru — to vše se spojilo, aby učinilo situaci krajně kritickou. Svaz náš nevydal zvláštních pokynů, nebylo jich třeba. tJřady samosprávné, státní i vojenské vědí, že jste nejen ochotni, ale i skautským výcvikem připraveni konati povin¬nost. Kde bylo třeba, přiložili jste již ruku k dílu. Csl. skauting nemel dob váhání, ale důsledně připravoval ke službě státu, učil pozorovati a posuzovati lidi i události, prakticky vedl vás k statečnosti, účelné práci a službě, proto vím, že nepodlehnete panice, ale každý postavíte se okamžitě na místo vykázané a v konání služby nedáte se nikým předr stihnouti. V Praze, 25. května 1937. Všichni víme, že budoucnost je chmurná. Na nás, zdá se, ženou se mraky od severu a snad i s jiných stran. A tu vzpo¬mínám na báseň starého německého básníka, úmyslně bás¬níka německého, který po vylíčení zimní bouře v přírodě radostně vola: ,JSs muB doch Fruhling werden!" A vzpo¬meňme i slov národního básníka, Dýka, která vy vřela ve vězení jako láva z jeho srdce, krví rozbouřeného: „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, záhyneš!cc Ták mocně volá k nám hlasem země, a my mu nasloucháme. Vlast je to nej- drazší, co máme, jí věnujeme vše, jí platí naše služba až do obětování života. To je skautský slib; naše skautská přísaha, skautská víra v pravdu, spravedlnost a nesmrtelnost ideálů. Poslední projev náčelníkův. Valný sjezd 1938. 21e1e9e2e9563f608a7d430051959c3346fde347 198 168 2012-10-17T20:41:19Z Stepan 2 '''Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka''' Když jsem se téměř před 10 lety dověděl o skautingu a měl příležitost pozorovati v Anglii jeho účinnou práci a krásné výsledky, řekl jsem si: „Když velcí národové tolik péče věnovali zavedení skautingu jako výchovné soustavy pro mládež, aby ji osvěžili, obrodili, tím spíše jest toho třeba nám, národu malému“. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Tento výchovný systém prošel vítězně celým světem a jsem přesvědčen, že by mohl pro své cíle humánní, pro svou žízeň po pravdě, spravedlnosti a kráse státi se přímo náboženstvím mládeže. V něm utajeno je tolik kouzla vábivého a zas tolik plné těžké pravdy životní, že směle můžeme od něho očekávati, že nám vychová občany nejen tělesně zdatné, ale vyznávající všecky cnosti, jichž souhrn tvoří pravé demokratické občanství. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Idylicky krásné scény ze života skautů v lesích, ušlechtilost, bezvadnost vystupování, opravdovost v každé práci ať duševní ať tělesné, horlivost v konání dobra, energie a čistá, jasná duše zírající z jejich očí nepřipouštějí ani zdání klamu. Toť jsou nepopiratelně skvělé výsledky silné výchovy v přírodě, jež byla mým dávným ideálem. ''Z první stránky Základů junáctví, 1912.'' Jsem jist, že nové skautské generace, které přicházejí vystřídat ty, kdož odcházejí — ať za chlebem nebo do zásvětí k vyšší službě — budou zrovna tak šťastny v našich táborech, právě tak obětavé, statečné a ušlechtilé, jako jejich předchůdci, kteří razili cestu a bojovali o uznání bez únavy, bez oddechu, nezištně, s nasazením inteligence, času i zdraví. ''Valný sjezd 1936.'' Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kde jiné zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spoléhajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho a mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti. ''První řádky Úvodního slova v 1. čísle I. roč. Junáka, jež vyšlo 15. I. 1915.'' Tímto číslem loučí se s vámi desátý ročník našeho časopisu. V počátcích zběsilé litice válečné rodil se — při poradě ve sklepě prvního starosty českých skautů, pražského fysika Dr. Kliky. Neměl ani minimálních podmínek, dosud nemohli jsme mu věnovati ani desetinu péče, které potřebuje a přece vynikl nad listy dobře situované. Lze o něm právem říci: Jako ten český skauting zrodil se z ryzího idealismu, ve zmírnění idealismu žije a zvítězí. ''Skaut-Junák, roč. X. 1925.'' Sympatie, jimiž uvítány byly první mé kroky k zavedení skautského hnutí k nám, opravňují k naději, že čeští skauti záhy se stanou novou národní institucí. A plným právem. Jdouc svými cestami, cestami novými, nikomu nebude překážeti, ale všem prospěje. Kéž najde u nás jen přátele! ''Český skaut, 1912.'' Nejradostnější pohled je na bývalé skauty, jak se osvědčují v praktickém životě. ''Zpráva o činnosti za rok 1928/29.'' Každá idea musí projiti zkouškou, než je možno mluviti o tom, zda zvítězí, čili nic. O idei skautské můžeme již dnes říci, aniž bychom si musili vyčítati, že se radujeme předčasné, že zvítězila. ''Obecni dům pražský, 1920.'' Nesmíme viděti účel a cíl skautingu v tom, měří-li nějaká odznaková stužka 5 nebo 10 cm, nebo nosí-li se nad kapsou nebo pod kapsou. V jednotě kroje, pozdravů, vystupování manifestuje se jednota myšlení, nazírání světového, vyjadřuje se světové skautské bratrství. Bolestně dotýká se nás příliš horlivý zájem některých našich stoupenců o tyto vnější stránky skautingu. Jednoho je však potřebí: aby nad veškerým konáním naším vznášel se pravý skautský duch, který vše oživuje a oplodňuje. V tom duchu, který nám svítívá, nás hřeje, ať se vyžije český skauting! ''Vůdce, roč. I., 1919.'' Bezpočtu bývalých skautů přiznalo mi, že skauting naučil je konání povinností, stal se jim nevysychajícím pramenem agilnosti, nejbezpečnějším štítem v boji životním. ''Valný sjezd 1928.'' Skauting, toť život nový, silný, čistý a krásný. V tom, jak tvoří a formuje duši mládeže, jak ji činí schopnou poctivého, činorodého života, je jeho sila, jeho oprávnění. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Druhá věc podstatné důležitosti jest sociálně naprosto spravedlivý rys celého hnutí, které je do krajnosti demokratické, co do vnitřního jednání i vnějších forem. Sociálně jsou si skauti naprosto rovni, spí v témže stanu, na téže zemi, zabývají se touž prací, nosí stejný oblek, jedí tutéž stravu, jednají spolu po bratrsku, rovný s rovným, co chvíli druh na druha odkázán. Chceme usilovně, aby skauting byl pro všechny. Nejen pro studenty, i pro mládež obchodní, kanceláří a dílen. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Po celý svůj život řídil jsem se zásadou poznati vše nejen ze zpráv, knih, dopisů a vzkazů, ale především z vlastního názoru. Za tím účelem toulal jsem se po světě a získal tak mnohé zkušenosti, které jsem uplatnil při zakládání československého skautingu. ''Na Lysé Hoře 1937.'' Dnes, kdy vývoj věcí dal skautskému programu a metodám v celém rozsahu za pravdu, vidíme, jak skauting je plundrován, bere se z něho všechno možné, co mládež zaujme, ale úplně nepovšimnuta zůstává soustavná výchova charakteru, konání povinnosti, tuhá škola skautské služby. ''Slezský almanach 1938.'' Před sto léty byl to hlavně tělocvik, kultura těla, antická zdatnost, které byly vůdčími hvězdami. Tentokráte je to hlavně návrat k přírodě, návrat k vlastní duši a vše, co s sebou přinášejí: sebevýchova, výchova vzájemná, výchova prací a k práci, služba národu, vlasti, každému bližnímu a zase s náležitým zřetelem k brannosti. A k tomu přistupuje ještě v nerozlučném svazku kolektivní pospolitost, naprostá rovnost všech jednotlivců i národů na podkladě bratrství. ''Valný sjezd 1922.'' Víme dobře, že jsme průkopníky, ale tím závažněji svou práci chápeme, tím upřímněji za ní stojíme, tím věrněji ji konáme. A budeme-li se scházeti zase znovu za deset let, tu mnohého z nás tu pohřešíme. Jednoho však nepohřešíme nikdy skvělého ducha skautského, který je nezmarný, který nestárne, nešediví, neumírá. V něm skauting žije, v něm trvá, v něm roste. ''Valný sjezd 1922.'' Je naší povinností aspoň letmo si povšimnouti poměru skautingu k moderním proudům výchovným. Kdyby pedagogické kruhy věnovaly našemu hnutí větší pozornost a dobraly se až k samým kořenům jeho, pak by poznaly, že skauting vyřešil všechny podstatné složky nové výchovy dávno před tím, než se na veřejnost přišlo s oněmi reformami. Je to činná škola a stejně všechny nové discipliny obsahuje skauting v sobě hned od svého počátku a všechny jsou jeho podstatnými složkami. Tak je to občanská výchova, ruční práce výchovné, žákovská samospráva i tělesná výchova, v níž skauting hned od prvopočátku opustil zaprášené tělocvičny a nářaďový tělocvik, dosti často bezduše prováděný, a dal dítěti slunce, vzduch, vodu. ''Valný sjezd 1928.'' Jak by se mnohá maminka podivila svému jedináčkovi, vidouc ho konati práci, o které se jí nikdy ani nezdálo, že by ji mohl konati. Ne vždy práce sama je tu účelem, ale prostředkem vštípiti mládeži vědomí, že žádná poctivá práce není ponižující, je-li třeba se jí chopiti. A to věděti, zvláště u nás, hodně potřebujeme. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Je přední zásadou skautingu, že skaut má se snažiti opatřiti si vše potřebné sám. Tím roste v praktičnosti, v činném chápání života, v spoléhání na sebe a na svou sílu. ''Junák, roč. IV. 1918.'' Kde hoch má najíti příležitost, aby ukojil svou vrozenou touhu po samočinnosti, dobrodružnosti, po životě romantickém? Jen v přírodě obnoví své síly, povznese svou mysl. A je to právě skauting, který volá k mládeži: „Ven do přírody!“ Ve skautingu soustředěny jsou všechny možnosti a prvky, které hoví touhám chlapeckým po tom, aby mládí, které žije, bylo radostné, šťastné a pro budoucí život užitečné. Ať městský nebo venkovský hoch, každý najde ve skautingu své. ''Základové skautingu, 1920.'' Život ve volné přírodě je školou pravé mužnosti. Zušlechťuje člověka, budí v něm statečnost, neodvislost, lásku k pravdě, důvěru ve vlastní sílu. V přírodě naučí se každý ceniti přátelství a milovati rodnou hroudu. V přírodě pozná pravou podstatu a závažnost práce tvrdé, poctivé, naučí se strádati, odpírati si pohodlí i požitky. ''Základové skautingu, 1920.'' Tábor buď zařízen tak, aby skýtal účastníkům jisté pohodlí. My ovšem máme na mysli ono pohodlí, které si skaut dobyl vlastním přičiněním a svou prací. Není to pohodlí vykoupené penězi, ale námahou, pílí, důvtipem a mozoly. Pak má teprve tu pravou chuť, pak v prostém pohodlí skautského tábora nalezneme radostnou rozkoš pobytu ve volné přírodě. ''Základové skautingu, 1920.'' Našim některým táborům je na škodu, že se vzdalují nezbytného zdravého primitivismu. Není místa ve skautském táboře pro pohodlí připravené řemeslníky nebo kuchařkami. I svoje zábavy udržme ve skautském tónu! Napodobení různých revuí a trampiad kazí jen vkus a svéráz československých táborů. ''Vůdce, roč. XVIII. 1937.'' Táboření bývá nazýváno korunou skautingu a mnozí neinformovaní táboření a skautování považují za totožné. My vidíme nejvyšší význam skautské výchovy jinde, ale nelze popříti, že táboření je nejmocnějším jejím prostředkem. V táboře může hoch učiniti nejvíce pro své zdokonalení, tam cítí se nejvíce skautem, tam je nejšťastnější. V táboře získává všestranně tělo i duch, vůle i charakter. A v tom právě tkví hluboký význam táboření ve skautské výchově. ''Základové skautingu, 1920.'' Pobytu v přírodě, vyplněného skautskou činností, nikdo a nic vám nenahradí. Útěk skautův do přírody je jen návratem, návratem do nejdražší naší domoviny, kde jedině můžeme slyšeti mocný puls velkého Života s jeho uzdravující a vše obnovující mocí. ''Skaut-Junák, roč. XIX. 1932.'' Tvrdím, že hoch musí si hráti. Myslíme-li, že je to správné, a přejeme si toho, začneme hráti sami. Vedoucí má rád hráti, má cele se oddati této veliké hře, má úplně býti ovládnut duchem, který oživuje skauting a má sám říditi hru. Nesmí mysliti, že se tím snižuje; musí se dívati na náš program očima mladého hocha. Nemyslete, že klesnete před nimi u vážnosti, učiníte-li tak, naopak, snížíte-li se k nim, stanete se jejich opravdovými vychovateli, jimiž chcete býti. ''Vůdce, roč. VII. 1927.'' Prázdninové tábory jsou však nemenší zkouškou i pro jejich vůdce. Mnoho rozvahy, obětavosti, taktu a režisérského talentu je třeba k řízení tábora, aby mládež sama vedla si v něm způsobem nejlepším. Mnoho zklamání a ztracené víry v ideály připraví mládeži ten, jemuž se v táboře nedaří, jenž není povolaným vůdcem, vytouženým vzorem. ''Skaut Junák, roč. XXIII. 1936.'' Dívka v lese, se sekyrou v ruce, podrážející stromy, stavící / své chaty, radící se za večera u táborového ohně a konající ' noční hlídky byla hotovou revolucí i v moderním názoru na Ženu, ale obraz ten se vžil a s ostatním programem skautským, hlubokým vlivem našeho slibu a zákona, se školou skautské služby a vzájemné výchovy dal moderní době typ zušlechtěné dívčí bytosti, zdatné mravně i tělesně, statečné a se zdravým názorem na život i své poslání v rodině a společnosti. Tyto cesty a úkoly ve výchově ženy nejsou jen věcí naší organisace, ale zájmem a prosím Bylo nám sedmnáct let, kdy po prvé šli jsme (br. náčelník mluví tu o br. místonáčelníkovi Janu Novákovi) spolu do světa. Sedm neděl vlasteneckého putování pěšky po Cechách, Moravě, Slovensku, Tatrách a Uhrách. Jak jsme sehnali pro¬středky na cestu, dnes už těžko vykládat, ale vím, že denně bylo nutno odříci si dvouhaléřové housky v přestávce školní a než přejiti most Palackého, raději stokrát běželi jsme až na most Karlův, jen když přibyly dva haléře k cestovnímu fondu. Skaut-Junák, roč. XIV. 1921. Naučte se v přírodě pravé statečnosti. Srdce bojácné nikdy plně nepochopí krás a radostí přírody, ani života. Skaut Junák, roč. XX. 1933. Správná výživa mládeže v táborech je podstatným sou¬činitelem celé soustavy táboření, má-li míti blahodárný vliv na člověka a býti zdraví jeho na prospěch. Základové skautingu, 1920. Spořádaný vzhled tábora je nejpříznivějším doporučením táborníků. Kdo se nedovede podříditi pořádku v táboře, ne¬stane se do nejdelší smrti skautem. Základové skautingu, 1920. Tábor, kde mládež nestřídá se ve všech oborech prací, nehraje denně skautských her a nevytvoří si typického táborového života, nezasluhuje názvu tábora skautského. Vůdce, roč. IX. 1928. Vždy musí býti někdo, kdo rozkazuje a někdo, kdo po¬slouchá. Jinak nikdy nebude postaven dům, sestrojen parní stroj, v život uveden skautský oddíl. Nikdo nemůže rozkazovati, kdo se nenaučil poslouchati. Jen kdo prakticky se naučil poslouchat rozkazů, dovede sám dobře a účelně rozkazovati Ten však, kdo rozkazy dává, musí míti plnou důvěru poslouchajících i jejich vážnost. Ať tvoji hoši vidí, že jsi skaut a ne břídil. Nedej rozkaz, který sis nepromyslil. Základové skautingu, 1920. Tábor bez vzorné kázně, bez kázně dobrovolné, ale naprosté, je mlýnem bez vody a nemá valných výsledků. Základy junáctví, 1912. Až pák vžije se myšlenka junácká u nás, až přejde nám v krev, až čety junáků vzrostou v tisíce, pák snad uskuteční se ta krásná vidina, tak vzácné a čarovné krásy, že oči za¬víráme, když o ní přemýšlíme. Z poslední stránky Základů junáctví, 1912. Mládí je samo o sobě krásou, nad přírodu a mládí nic ve světě není krásnějšího a radostnějšího. Šťasten, kdo po¬chopí duši mládeže a přilne* k ní opravdovou láskou! Skaut-Junák, roč. X. 192 Východiskem výchovné činnosti skautingu je práce. A to napřed praxe a pak theorie, tedy postup empirický. Učí zručnosti, čímž práci ulehčuje. Práci zvyká a to i práci nepříjemné. Učí ji správně oceňovati, a to zejména práci tělesnou. Nabádá pracovati radostně, dobrovolně, s kázní a s pochopením užitku z práce. Skauting činí z práce mravní povinnost k společnosti. Skauting brannou výchovou mládeže, 1936. Protože k slibu nelze nikoho nutiti a vynucený slib nemá mravní hodnoty, vyplývá z toho, že skautské hnutí organisuje jen tu mládež, která se dobrovolně zavazuje ke konání skautských povinností. Tato dobrovolnost v účasti na skautském hnutí je právě zárukou úspěchu, neboť vytrvá jen ten, kdo dobrovolně přijaté závazky učiní si mravní povinností. Skauting brannou výchovou mládeže, 1936. Při schůzkách panuje nejširší svoboda. Sebevýchova a výchova vzájemná působí tu znamenitě. Zvláště vliv, jímž působí druh na druha, je ve skautingu nesmírný a nedocenitelný. Společný život vyvíjí se tu způsobem přirozeným a vůdce oddílu dbá, aby neklesl na duchamorné spolkaření. Dobře vedené naše oddíly jsou vzorem samosprávy mládeže, jsou malé, demokratické republiky, kde vůdce je pouze zárukou, kontrolou, strážcem myšlenky. Jinak jed¬nají hoši úplně samostatně. Výchova občana republiky skautováním, 1920. Vůdce učí skautskou mládež všímati si všech událostí veřejných, vede ji k činné účasti při nich a vštěpuje jí pře- svědčení, že i nejmenší chlapec nebo dívka může značné prospěti velikému našemu dílu národnímu. Výchova občana republiky skautováním, 1920. Nejednou byl jsem již dotazován, dle čeho posuzuji vyspělost skautského oddílu, co při něm hodnotím nejvýše. Odpovědi je nasnadě: Je to bratrský, skautský duch, horlivost v konání povinností a ve skautské službě, charakter jako základ osobní i občanské statečnosti. Vůdce, roč. IX. 1928. Jen důsledná programová práce, ten celý skautský systém správně prováděný dá nám oddanou mládež a vychová na¬dšené a obětavé vůdce. Ve skautské praxi je celá budoucnost skautingu, naše cesta k (Mi, naše spása. V Duchcově, v záři 1980. U nás je dosti výchovy knižní, papírové všude, kam se podíváme, ať tedy aspoň ve skautingu je výchova životná. Junák, roč. TV. 1918. Vlastenectví, láska k vlasti jest oheň: jenom někteří jsou uhlím a dřívím, které oheň živí; mnozí se při ohni tom jen ohřívají. Proto pravý vlastenec více z lásky pro svůj národ jedná, nežli o této lásce mluví. Žádný skaut nebude vlastencem planým, ale jeho láska k vlasti jeviti se bude v jeho skutcích. Základové skautingu, 1920* Naším svatým Palladiem je naše státní vlajka. Je soustředěním národní úcty, oživujícím bodem, v němž se sjednocují naše veškeré krásné cíle, veškeré naše ušlechtilé city. Myšlenky milionů hlav, city milionů srdcí ji naplňují a posvěcují. Naši skauti měli povždy k státní vlajce krásný poměr. S opravdovým podivem přihlížívali venkované, že skauti, pobíhající po celý den po táboře v plavkách, oblékají se do bez¬vadného úboru, když vztyčují na stožáru svou vlajku. S úctou k vlajce nechť vychovává skauting i nadále hodnoty mravní, aby mdlý národ náš v samém srdci Evropy dobyl si jména národa gentlemanů, obránců, pravdy, národní hrdosti a pravé lidskosti. K nitru skauta povždy nechť vlajka naše mluví slovy národního básníka: „Opustíš-li mne, nezař, hynu. Opustíš-li mne, zahyneš!" Skaut-Junák, roč. XXI. 193 U- Skauting je obrodné hnutí mládeže. Touží po obrodě těla, ducha i mravů. A po této poslední především. Skauting není jen tělovýchovou, jen sportem, je to výchova člověka celého po všech stránkách jeho bytí, starajíc se o povznesení kultury ducha, srdce i těla v pravdě, právu i kráse. Rozdílu v pojmech názorů, skauting" a „junáctví" pro nás není a v obou slovech/ je nám obsažena myšlenka celá. Skauting je hnutí vysloveně národní a skauting československý při veškerém absorbování prvků organisace světové je čistě náš, je typicky český. Idea demokracie jest také ideou skautského hnutí, při čemž intensivní výchovou se stará, aby se uplatnily v této ideji stejně ideály kulturní, politické a sociální. Na podkladě stejných zákonů a stejných mravních zásad učí tříditi lidi ne podle toho, co mají nebo co představují, ale jací jsou. Je však nejen hlasatelem, nýbrž i praktickým vykonavatelem opravdového sociálního pokroku a soužití mládeže veškerých vrstev í není nikde tak dokonalé, jako ve skautingu. Valný sjezd 19Ú6. Vy, pane presidente, jenž po celý život vysoko třímal jste v ruce bílý prapor pravdy a humanity, jenž stal jste se ještě na prahu kmetského věku novými velikými činy nejskvělejším vzorem českého skauta, junáka, prokázal jste nám tolik lásky, že postavil jste se nám v čelo. Již tato skutečnost je důkazem} že naše cesta je dobrá a správná. Vlajka, kterou jsme dnes obdrželi z Vašich rukou, stává se nám posvátnou zástavou, je novým posvěcením našich snah, je zpečetěním našich slibů. Z řeči k panu presidentovi Masarykovi 9. V. 1920. Bylo by velikou chybou mluviti o výchově národa a pracovati jen pro mládež měst a při tom pomíjeti venkov, kde je základ celého národa, odkud čerpají města stále novou, svěží krev a energii. Neptej se mne, co může venkovan ze skautingu potřebovat, ale řekni mi, co pro něho není. Proto díky vám, bratři a sestry, kteří nesete skautské ideje i mládeži menších měst a vísek. Jste průkopníky velikých úkolů dalších, které na nás doléhají a jež nelze déle odkládati. Vůdce, ročník VI. 1925. Našemu skautingu úcty dobyla jen houževnatá práce a tuhý boj, když byl ohrožován necharákterními lidmi zevně i uvnitř. Jen stateční jednotlivci jej zachránili, jen energičtí obránci jej udržují a zaručují jeho mravně obrodný charakter. Mýlil by se, kdo myslí, že výchovy k statečnosti je potřebí jen pro válku. Statečnosti je mnohem více třeba pro mír, pro všední denní život. Ve válce je to železná nutnost, ba jistá otrlost a fatalismus, které někdy pomáhají vytvářet hrdiny. V denním životě je tím více třeba statečnosti, čím častěji pozorujeme, že vítězí vypočítavost a špatnost. V tom smyslu jde skauting správnou cestou a charakter plný účinné statečnosti je mu cílem nejvyšším, tělesná a duševní síla a zdraví největší jeho krásou a bohatstvím. Sraz v Plzni 1930. Skautskému vůdci lze odpustiti tu neb onu znalost neb dovednost, doplní je při dobré vůli brzo cestou empirickou, nemožno však mu odpustiti ryzost charakteru. Vliv vůdce na povahu svěřence je nesmírný! Výchova občana republiky skautováním, 1920l Vyvolal jsem v život novou instituci, dal jí heslo, zákon a ideje, pracoval teoreticky i prakticky, čímž vzal jsem na sebe velikou odpovědnost za nějakých dvě stě tisíc mládeže, které prošly skautingem, i za veškeré vlivy, které skauting vykonal na všechny obory výchovy u nás, školou počínaje a životem dospělých konče. Výsledky i doba dávají mi za pravdu, že viděl jsem správně, že pracoval jsem účelně a s úspěchem. Skauting brannou výchovou mládeže, 1936i Vedle těchto zjevů příznivých, jež svědčí o lásce k mládeži, o příchylnosti k hnutí, o energii a chuti k prácí časem objevily se úchylky od původních zámyslů, rysy méně sympatické, snahy neplodné a pracovní energií přímo plýtváno na věci liché, bezcenné, často i bez věcného a morálního pod¬kladu. Dospěli jsme namnoze k hluchému spolkaření, které hoví pováhám, jež si rády o všem podebatují a jimž pák na čin už nezbude času ani energie, odchýlili jsme se od čistých studnic praxe k záhnívajícím vodám planého theoretisování, nezralého rozumářství, škatulkářského systemisování a zbytečného formalismu. Ne spolek, oddíl je živý nerv skautského organismu. Nebudete-li účelně pracovati v oddílech, máte papírovou theorii místo výchovné praxe. Junák, roč. IV. z května 1918. Často třeba i hochu nebo děvčeti zrodí se v hlavě myšlenka originální, každý může se uplatniti vhodným návrhem. Nikdo není tak malý a nepatrný, aby z jeho hlavy nemohla vytrysknouti jiskra, která vzbudí oheň v myslích druhů a tak dá vznik počinu, na který může vskutku původce jeho být hrdý. Skaut-Junák, roč. XVII. 1931. Jedním z hlavních příkazů skautského života je snášelivost. Je vlastností inteligenta, nadaného opravdovou kulturou srdce — a takový má být každý skaut, že dovede uhájiti svých zásad, ale takovou formou, která citů jiného neporaní! Mírností odzbrojíte obyčejné i zarputilého protivníka, neboť nic neimponuje více než důslednost, klidná noblesa. Skaut ovšem nezaměňuje uhlazenost s hladkostí jednání. Jako má statečnost svou karikaturu v hrubosti, typické to vlastnosti zbabělců, tak pravá noblesa nalezla svou karikaturu v hadí hladkosti, kterou se maskuje nedostatek rytířského ducha. Skaut-Junák, roč. XXIV, 1937. Brániti se musíme dnes výchově k drzosti. Věda, odborníci, lidé zkušení, jejich úsudek, to vše bývalo ničím — a právo rozhodovati často osobovali si lidé bez rozhledu, bez zkušeností, ale za to s notnou dávkou terorismu. Tam by to chtěl také skauting přivésti? Tento proud nutno bezpodmínečné Junák, roč. IV. 1918. Bratři a sestry! Hlásám vám od počátku svatý příkaz mluviti a hájiti pravdu. Kdo byl veřejně činným a prožil poctivě svůj život, poví Vám, že to patří k úkolům nejtěžším. Zavíří-li kdy opět kol nás podobná smršť pomluv, nedejte se vchvátiti hněvem, bolestí ani strachem, pro skauta je jen jedna cesta, brániti neochvějné a statečně Pravdu, třeba proti vsem- Skaut-junák, roč. XX. 1933. Zhoubný je vlito vůdců bez pevného charakteru, neboť za¬nechává neblahé důsledky pro celý pozdější život. Valný sjezd 1934. S lidskými chybami musí počítati každý, i ten, kdo má lidí nadbytek a dobře je platí, ale skautský idealismus nikdy se nesmíří s prospěcháři a lidmi nespolehlivými, z nichž na konec jsou škůdci svých svěřenců i celé organisace. Jen pracovníci věci naprosto oddaní a charakterní nesli dosud pokrok našeho hnutí a dovedli je k morálnímu vítězství. Vůdce, roč. XVIII. 1937. Nebojím se, když mládež vidí pravdu, ideu těžce zápasit, toť část naší skautské výchovy, ale nesmí vidět své vůdce cháněti se nejskvělejšími hesly, při tom však pravdu bezohledně šlapat; mládež nemá trvale vidět vítězit lež, podvod, odměňování nepoctivosti, neboť na povahy morálně slabší byl by tento vliv zhoubný. Vůdce, roč. I. 1920. Slevíme-li kdekoli z vysokého mravního základu, který vytvořil náš skautský slib a zákon, octne se skauting československý na scestí. Odešli by dobří lidé a záhy byl by československý skauting v rukou sobců, prospěchářů a nevraživců, jímž vlastní prospěch jde nad zájmy mládeže i národa. Vůdce, roč. V. 1925. Tuším však značné nebezpečí, jež naše počínání ohrožuje. Skauting je život sám v malém a v něm jako v zrcadle obrážejí se všechny necnosti veřejného života našeho. Budou-li skauti jako takoví jednati bezcharakterně, navyknou-li si bez ostychu páchati křivdu, zvyknou mravní otrlosti a budou jednati v životě dalším rovněž bezcharakterně. Nepomohou nám tu přednášky, řeči ani knihy — skauting vychovává životem. Nečinili tak, pak pouhé mluvení o charakternosti, vlastenectví apod. může jen stupňovati špatnost jedince, který se jimi ohání. Junák, roč 1918 Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění a zájem o stát, ale vychovati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí heslu, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, tuhé výchovy prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosazení soustředil skauting své nejlepší Vůdce; roč. XIII. 1982. Sledoval jsem sta a sta vychovanou našeho skautingu, z nichž skoro po čtvrt století trvání této instituce právě jako v cizině stali se v našem životě muži vynikajícího postavení. A vždy při tomto pozorování hřálo mne blaživé vědomí, že byl to právě skauting, jenž jim dal základy k tomu, čím nyní jsou a že to sami bez výhrady přiznávají. Vůdce, roč. XIV. 1933. Přikládá-li se jedinečný a mimořádný význam otázce, jaké osobnosti mají býti vyslány jako zástupci lidu do parlamentu, měl by býti věnován nemenší zřetel otázce, jaké osobnosti informují tiskem naši veřejnost, působí na její smýšlení a ji vychovávají. Pro výchovu lidu není dnes mocnějšího prostředku nad tisk, není také většího nebezpečí, když se zvrhne v pravý opak. Nezastírejme, když chyby jsou, neříkejme, že není korupce, mravního úpadku a neodpovědnosti v životních otázkách národa, když tomu tak je, nelžeme sobě ani jiným, ale Vracujeme o nápravu. skaut-Junák, toč. XXI. mu. Není ani třeba/ani zdrávo býti škarohlídem. Vždyť skaut je vždy optimistou, úsměv jasní jeho líce i v nejobtížnějších situacích, I my byli již tolikrát 2 a svého trvání v situaci, která se zdála beznadějnou, ale vždy jsme vyšli zdraví, ale zpravidla i posílení a semknuti. Příčina? Myslím, že proto, že jsme byli vždy sví, že jsme se snažili, aby naše linutí bylo pro všecky. Zpráva o činnosti za r. 1928129. chtění, těžiště veškerého našeho bytí. Schopnosti intelektuální, zdatnost technická a vědomosti nabyté vzděláváním buďte nám, skautům, jen pomocníky, postavenými do služeb vysokého mravního zákona.' Toť jedna z cest naší politické výchovy, naše škola budou¬cích občanů pro očistu veřejného života. Skaut-Junák, roč. XXI. 1934* Nechceme vyčítat, kdo z mládeže československé jest vždy na místě, ať jde o službu národní, nebo dobročinnou. Jsou to naši skauti, bývají nejen první, ale i nejvytrvalejší a často při práci zcela sami, jako by pro ostatní mládež stačila hesla a prapory a pochvaly v novinách s prominutím zásluh. Na župnim srazu v Ml. Boleslavi 1935. Ve světě, ve vlasti je dosti místa pro všechny. Zejména v dnešní době je tolik možnosti se uplatniti, tolik míst, kde možno se učiniti prospěšným, užitečným. Ale u nás každý chce zaujmouti místo ne vedle, ale zrovna to, na kterém už jiný pracuje. A byť třeba úspěšně pracoval, práce jeho se sníií, pohaní, on sám je osobně urážen, od práce odpuzován, ve snaze znechucován. Pak se divme, že tolik vzácných lidí veřejné práce se straní a přenechává ji lidem prostředním, kteří však mají dobrou vyřídilku, drzé čelo a široké lokty. Junák, roč. V. 1919. Lze se smířiti s největším nepřítelem, nelze však odpustiti příteli, bratru, který zrazuje. Skaut-Junák, roč. XXI. 193%. Nesmíme nikdy zapomímti své povinnosti k tradici ani na odpovědnosti k těm, kdož přicházejí po nás. Uprostřed těchto závazku je umístěna rovnováha našeho mravního Malicherní domýšlivci! VŠ3, co činí, vše, co provozují, je tak skvělá, tak výborná věc, že jim v opojení vědomí sláva stoupá do hlavy. Ale přijde těžký, hořký život a ten železnou pěstí rozbíjí, co se dvacetiletému zdá na výsost dokonalé. Ve třiceti letech poznávají, že jest se jim ještě asi dvěma nebo třem věcem přiučiti. Ve čtyřiceti vidí, co všechno šlo kolem nich, a oni toho ve své povýšenosti nepozorovali a snaží se pochopiti. V padesáti pak počínají se učiti, dospívají k přesvědčení, jak málo učinili pro sebe i pro jiné. Šťastni, kteří k tomu aspoň v tomto věku dospěli! Skaut-Junák, roč. XXI. 1934. Nebylo již dávno smutnějšího pocitu ve světě, než odpor, který se nás všech zmocňoval při zprávách, o pálení lcnih v Německu. Nacionalismus, který zapomněl svého poslání a své kulr turm idee v Německu, stává se nejzuřivějším fanatismem, který srovnavati se středověkem, znamenalo by urážku této doby. Bylo třeba, aby Němci znaou připomínali, že jde o mír slusniky naroda jehož těžký kulturní podpatek s hruzncm germánskou důkladností vytiskl se do katedrály remešské a fresek Txepolových? Skaut-Junák, roč. XX. 1933. V zimě se nám naskýtá nejvhodnější příležitost projeviti svoji úctu ke krásné knize. Opouštějíce nyní častěji otevřenou knihu Přírody, otvírejme hojně a často stránky oněch knih, jež nám podává moudrost a duch, budující na tisílUetích kul¬tury. Čím více se věnujeme cenným knihám, přátelům nej- věrnějším a nejskromnějším, tím lépe naučíme se čisti nejen v oné veliké knize Přírody, nýbrž i v srdcích svých bližních a ve svých srdcích vlastních. Skaut-Junák, roč. XX. 1933. Po celý život řídil jsem se francouzskou sentencí, kterou jako mladík jsem slyšel od staršího bratra: inteligence pozná se podle toho, jak kdo snáší odchylné mínění." Dovésti disku- tovati s protivníkem vysokou úrovní, věcně a upřímně, je prů¬kaz vlastní duševní sily a charakterové dokonalosti. Zpráva o činnosti za r. 1928/29. Je třeba zachytiti mládež venkova, kde skauting našel dosud malého porozumění. Mnoho by v té věd mohlo pro- spětí učitelstvo, které málo si všímá, že vedle školy pracuje souběžně instituce, která je jí doplňkem a podporou. Zpráva o činnosti za r. 1928/29. Navykl-li si hoch bystrému pozorování a správnému usu¬zování, získal schopnost veliké důležitosti pro celý život i vý¬značný rys vyvíjejícího se charakteru. Základy junáctví, 1912. / Na mravní stránku klademe hlavní důraz, ona je ve skau¬tingu kamenem úhelným. Všechna mravnost, kterou skauting v sobě soustřeďuje a která z něho žhavé paprsky v srdce mlá¬deže vyzařuje, shrnuta je v zákon skautského desatera. Základové skautingu, 1920./ Naprostá čestnost je na místě také při hře. Podlé je do- sáhnouti vítězství podvodem. Základové skautingu, 1920, Neboj se pokušení a neutíkej před ním. Vesluješ-li, ne¬konáš tak vždy jen po proudu, protože je to lehké, ale i proti proudu, protože to stojí námahu a práci, kterou sílíš, rosteš. Základové skautingu, 1920. Skautské desatero — deset zrn klíčivých. Tvé srdce buď půdou úrodnou. Spatný skaut, který zná zákon a neplní jej. Základové skautingu, 1920. Patřím celoživotní prací k řešitelům a zastáncům sportů. Jsem oprávněn také varovati před úpadkovými zjevy ve sportu poslední doby. V sezoně není pondělka, aby noviny nepřinášely zpráv o těžkých zraněních při kopané. Většina sportů a závodů již svým charakterem přináší jisté risiko, zde však jde o způsob hry, kde mizí ráz hry a nastupuje surový boj, kde je každý prostředek dobrý, jen když poškodí protiv¬níka. Ne fair hra, ale zřejmá snaha nenápadně přerazit nohu, oddělat dobrého hráče a pak „vyhráť' — ne pro čest a radost, ale obyčejně pro zisk. To platí o kopané, ale který obor sportu zůstal v poslední době úplně ušetřen úpadku? Skauti! Kde se projevuje tako¬výto sportovní duch, není místa pro vás. Skaut-Junák, roč. XIX. 1952. Přijde-li mladík jako footbalista, nosí jej na ramenou, zahrnou potleskem i penězi, skauta, jdoucího s heslem bratr¬ské lásky a služby nikdo nevidí. Jinde všude výhody, pro¬tekce, odměny, náhrady v různé formě — u nás jen oběti a místo odměn často záškodnictví. A přec řady naše rostou rok od roku a nabývají půdy. skaut-Junák, roč. xi. 1926. Od prvních dnů skautingu učím vás, bratři a sestry, abyste nechodili netečně kol bídy lidské. Pravého skauta poznáme nejlépe podle toho, jak se snaží konati dobro. A nikoho nelze zprostiti této povinnosti. sfamř JwuSkj roč. XL í986. Radostné chvíle korunujeme, jako vždy činí praví skauti, šlechetným činem. Strašlivá tragedie odehrává se v bratrském národě ruském, kam vždy zírali jsme s nadějemi, odkud čer¬pali jsme důvěru v dobách poroby, v tom Rusku, jehož miliony synů krvácelo za věc slovanskou. Dnes statisíce dětí hyne na Rusi smrtí nejstrašnější; čeští skauti, přispějte jim! Ani na chvíli skaut nezapomíná svaté povinnosti konati dobro a Náčelnictvo Svazu uložilo vám povinnost, aby každý z vlast¬ních prostředků věnoval nejméně 2 kg potravin, po případě částku 10 Kč k tomuto účelu. Kdo jsi nemajetný, vyprosíš • tento dar od svých příbuzných, obchodníků, od lidí zámož¬nějších, nikdo z vás se však nevyhni této povinnosti. Skaut-Junák, roč. Vlil. 1922. Je v dobré paměti, čím pronikl v překotném ruchu života / skauting, jak v cizině tak i u nás. Byly to záslužné činy, dobré skutky a služby, které konali skauti všude a ochotně na rozdíl od ostatní mládeže, která stála tu nečinně a netečnév Při dvacetiletí skautingu v Jičíně, 1932. / Jako rytíři za dob Rólandooých šli do boje za Boha, vlast a konali dobro, tak snaží se opravdoví skauti plniti svůj slib denního dobrého skutku a nehledají troubadourů a minne- sangrů, kteří opěvovali jejich činy. A je jich do tisíců — těch skautů i dobrých skutků — od význačných činů celého ju- náctva, oddílu a družin, od činů velikého významu pro národ a stát až po drobnou úsluhu člověku i zvířeti. Skaut-Junák, roč. XXI. 193}. Poprvé na skautské službě. Nevlídné pohledy kolemjdou¬cích a drsná slova proti pouliční žebrotě i proti skautům, ač¬koliv právě skauti nikdy nesbírají pro sebe, ba ani pro své chudé druhy. Snad k ničemu na světě není třeba tolik duševní síly! Je po službě. ,^Bratře vůdce, je třeba, aby skauti konali také takovéto trapné služby?" jJSlavu i srdce většiny lidí ohlušují denní problémy, proto neiAdí bídy a zla, neuvědomují si svých povinností, jiní jich nekonají, nebo se ostýchají, neodhodlají se k činu. Jako pře- můžeš nemilý pocit a skočíš do ledové vody, tak se musíš učit přemáhat ostych, jinak mnohý významný skutek tvého života nebyl by vykonán. I ta pouliční služba je důležitým článkem skautské školy pro celý tvůj budoucí život." Skaut-Junák, roč. XXI. 193 Děkuji všem vůdcům a vůdkyním, jichž obrovské práce si nanejvýš cením a pro něž nemám dosti výstižných slov, abych mohl říci, co v nich má naše hnutí a jakou zárukou zdaru veškeré práce naší jsou, právě oni, kteří sami sobě někdy zdají se nepatrnými, ale kteří jsou z nejpevnějškh sloupků naší organisace. Na nich závisí zdar našeho hnutí, bez jejich práce nic nejsme. Toho buďte, sestry a bratři, vždy pamětlivi! Valný sjezd 1932„ Denně vidím důkazy, že skautingu ujaly se ruce pilné, hlavy jasné a srdce šlechetná a vytvořily mravní základ, jenž vzdoruje všem pokusům o rozklad našich řad. Ale budíte vždy na střehu, nébot ničeho se v dnešní době tak nezneužívá, jako důvěřivosti mládí. Valný sjezd 1932i Prospěch skautingu toho vyžaduje, aby byli pro práci získáni dospělí, bez nichž stavíme stále jen více méně náhodně. Oni mohou se státi základním elementem pro organisaci, co mladí odcházejí za studiem a povoláním. Mnoho by tu mohli prospěti Old skauti, kdyby dovedli pochopiti pravý smysl svého bytí. Hlavní stan 1925. Úkolem každého z vás je držeti pevně heslo: Jednou skau¬tem navždy skautem. Nositelem, hlasatelem, obětavým a statečným bojovníkem pro vznesenou skautskou ideu. Skaut-Junák, roč. XIII. 1926. Často vzpomenu oddílu švédských skautů, kteří byli na¬šimi sousedy na loňském Jamboree v Londýně. Rukávy do¬konalých těch hochů byly plny odznaků odborných zkoušek, každý výkon svědčil o všestrannosti jejich výcviku. A u nás stale tak malé procento skautů prvotřídních a zkoušky od¬borné vzácností. Skaut-Junák, roč. VII. 1921. Každý skaut nemůže ovšem se státi vůdcem oddUu> ne¬přehlížíme ani, že mladí lidé, kteří zakládají svou samostat¬nou eocistenci a vlastní rodinný krb, podstupují v dnešních dobách těžký boj, ale jakmile je to možno, mají věnovati své sUy naší idei a každý skaut bez výjimky mel by navždy zů- stati ve svazku skautského bratrství a odvděčiti se jednou za to, co mu dál skauting. skaut-Junák, roč. xvi. i9S0. Mým ideálem je hlásal jsem jej otevřeně vždy a musím znovu a znovu hlásat — velká jednotná národní organisace skautská. Jen taková organisace je v zájmu blaha mládeže a nejsnáze splní všechny požadavky. To je prospěch jediný, za kterým jdu, jiného neznám. Vůdce, roč. 1.1920. Jen dospělí staví hráze a dělí mládež, která k sobě in¬stinktivně lne. Studenti i dělnická mládež žije u nás ve shodě přímo idylické, ba v lásce, nébot jediná, ušlechtilá idea je pojí. Skaut-Junák, roč. VII. 1921. Nesnižoval jsem nikdy práci jiných a zvláště Sokola a ostatních vazných organisací tělovýchovných, ale dnešní situr oce samostatného našeho státu i zájem mládeže žádají nalé¬havě, abychom k dosavadním připojili prostředky a cesty nové. Branný sraz v Jičíně 1937. Skauting za svůj zušlechťující vliv na duši mládeže a její výkonnost více děkuje svým metodám, působení výchovy vzá¬jemné a vlastní v družinách pracovní organisace, kterou mlá¬deži buduje, než pouhém výběru vhodných nauk, cvičení a her. Branný sraz v Jičíně 1937. V těchto dnech vešel jsem do vlaku a nepozorován vyslechl jsem našeho skautíka, asi třináctiletého, vracejícího se z tá¬bora. Cestující z celého vagonu kupili se kol něho a naslou¬chali jeho živému lícem táborových ohnu, prací, cvičení a her. Smáli se jeho potížím kuchařským, obdivovali, jak ruce stu¬denta ztuhli jako dlaně tovaryše kovářského a div neslzéli, když líčil strasti letošního deštivého, chladného počasí, zvláště při nočních hlídkách. Lepší propagace skautingu jsem nesly¬šel. Z hocha přímo sálalo zdraví, odvaha, chuť k životu, pře¬kypoval plány a dobrými úmysly, jako člověk, vracející se do vlasti po dlouhém, činorodém životě v cizině. Skaut Junák, roč. XI. 1926. Skauting je jako strom, zasazený v útlém mládí do srdce člověka. Roste a. mohutní s jeho vzrůstem, zapouští kořeny stále hlouběji do celé jeho bytosti, a plody, jež přináší, jsou rok od roku dokonalejší' a hodnotnější. Není možno, aby ten, kdo se stal jedenkrát skautem oprav¬dovým, stanul na této cestě, věčně vedoucí vzhůru. Skauting, jeho mohutná, sugestivní a vše ovládající idea jde s ním do všech bojů životních, přenáší se s ním do jakýchkoliv situací, aby tam vykonával svůj blahodárný, poslušnost vymáhající vliv. A zde stojíme před skauting em dospělých. Jeho cesty půjdou vždy za nekompromisním a důsledným vývojem na prospěch všeho, co přináší lidstvu nové hodnoty, nové statky a novou krásu. Skaut-Junák, roč. XXII. 1935. Skautská přísaha má slib služby vlasti na prvém místě. Má to svůj hluboký význam pro veškeren život skautův. Po¬vznesen nad ohledy osobní a stranické, kráčí skaut přes pře¬kážky cestami neúnavné služby a oběti ve prospěch svého národa a státu. Jest si dobře vědom, že bez služby vlasti nebyl by skautem a byl by ztracen i pro práci veškerého lidstva. Skaut-Junák, roč. XXI. 1934. Viktor Dyk našim skautům napsal báseň na skautské heslo — buď připraven! A v té píše: ,JPo světě širém roz¬troušeny rovy nepřipravených." Být připraven — tot stále ještě nezbytná cesta pro národ i pro ty, kteří nechtějí umírat nadarmo. Jsme vděční těm, kdo zasloužili se o národ odvrácením válečného nebezpečí, ale jestli někdy selže vše, nezapomeňme: My dnes jsme tu na čas, ale národ má být na věky. skaut-Junák, roč. XXII. 1935. Skauting je dokonalou brannou výchovou přirozenou, ne¬násilnou, otužováním, cvičením a zvykem žiti soběstačně v přírodě, tábořením, řemeslnými pracemi, zejména však vý¬chovou mravní, zvykem konati službou obětavé lásky k vlasti, smyslem pro povinnost, výchovou všech občanských ctností. Branná výchova skýtá u nás podnes smutný obraz. U nás nastal obrat ve smýšlení teprve úplným vítězstvím Hitlera a nedávno byli to sovětští žurnalisté, kteří nám zahřměli do duše ,jšrazte každého, kdo vám bude mluvit proti brannosti!" A učinili konec velebení švejkovin, jimiž byl národ dobrých čtrnácte let ukolébáván v bezstarostnost o nejvyšší povinnost státní — obrany jeho svobody. Hlavni stan 1935. Nic nespojuje ideálně ji oba směry — snahy po míru a přípravu k obraně vlasti — než skauting. Nikdo víc nepotře¬buje skautingu v Evropě, nežli nás stát: mávni stan 1935. Bii jsme jen svou cestou a často proti proudu. Sli jsme odhodlaně a důsledně se svou mládeží za pevným dlem a ne- slevili ani v nejmenším. Dnes máme zadostučinění. Zásluhu o to, že jsme v intencích Tyršových my první dali našemu svobodnému státu úplnou, moderní brannou výchovu mládeže, nedejte si vzíti nikdy a od nikoho! Valný sjezd 1936. Nová doba, jež svítá naší československé vlasti, jistě nezastihne nás nepřipraveny! Značka —dži, Junák, roč. IV, v květnu 1918. Mládeži československá! Po dobu dvaceti století, od dob antických nebylo výchovy tak harmonické a pro tebe vhod¬nější, než je skauting. Je to organisace, která je opravdu tvoje, je to hnutí mravně výchovné, které ideálně spojuje výchovu hluboké citovosti i průbojné energie nezbytné pro praktický život, kde svůj nezkažený smysl pro pravdu a boj za právo zvykneš si statečně hájiti a uváděti v soulad s evan¬geliem lásky. Prožívej léta svého mládí v družinách česko¬slovenského junáctva, půjdeš ták za hlasem nejpředněwch vědců a státníků našeho národa s Masarykem a Benešem V čele. V Praze, 6. prosince 1987• Skautingu přiznává se jako hlavní zásluha, že učinil nej- větší psychologický pokrok všech věků, objeviv chlapce — bytost odsouzenou při svém vývoji k pasivitě. Ale nejen že objevil tvora neznámého, ale skauting ukázal, že mu rozumí ať hoch mluví anglicky, čínsky, rusky nebo bečuánsky a že jej umí vésti, aby se stál lepším člověkem a základem dokonalejšího lidstva v budoucnosti. Skaut junák, roč. xxrv. Im Klid a rozvaha i v hodině nejtěžší! Skauti a skautky! Od světové války, kdy na bojištích celého světa rozhodovalo se o budoucnosti našeho národa, ne¬bylo pro nás doby tak vážné jako v posledních dnech. Nebez¬pečí útoku vojenského, nejistota o vlivech na dohodování s naší menšinou německou, rozvášněná kampaň předvolební, sensační zprávy ustrašenců i provokatéru — to vše se spojilo, aby učinilo situaci krajně kritickou. Svaz náš nevydal zvláštních pokynů, nebylo jich třeba. tJřady samosprávné, státní i vojenské vědí, že jste nejen ochotni, ale i skautským výcvikem připraveni konati povin¬nost. Kde bylo třeba, přiložili jste již ruku k dílu. Csl. skauting nemel dob váhání, ale důsledně připravoval ke službě státu, učil pozorovati a posuzovati lidi i události, prakticky vedl vás k statečnosti, účelné práci a službě, proto vím, že nepodlehnete panice, ale každý postavíte se okamžitě na místo vykázané a v konání služby nedáte se nikým předr stihnouti. V Praze, 25. května 1937. Všichni víme, že budoucnost je chmurná. Na nás, zdá se, ženou se mraky od severu a snad i s jiných stran. A tu vzpo¬mínám na báseň starého německého básníka, úmyslně bás¬níka německého, který po vylíčení zimní bouře v přírodě radostně vola: ,JSs muB doch Fruhling werden!" A vzpo¬meňme i slov národního básníka, Dýka, která vy vřela ve vězení jako láva z jeho srdce, krví rozbouřeného: „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, záhyneš!cc Ták mocně volá k nám hlasem země, a my mu nasloucháme. Vlast je to nej- drazší, co máme, jí věnujeme vše, jí platí naše služba až do obětování života. To je skautský slib; naše skautská přísaha, skautská víra v pravdu, spravedlnost a nesmrtelnost ideálů. Poslední projev náčelníkův. Valný sjezd 1938. d7712d9a431f67d988f455c3a3019e9ae23ba952 168 2012-10-16T20:14:47Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka''' Když jsem se téměř před 10 lety dověděl o skautingu a měl příležitost pozorovati v Anglii jeho účinnou práci a … '''Myšlenky z projevů A. B. Svojsíka''' Když jsem se téměř před 10 lety dověděl o skautingu a měl příležitost pozorovati v Anglii jeho účinnou práci a krásné výsledky, řekl jsem si: „Když velcí národové tolik péče věnovali zavedení skautingu jako výchovné soustavy pro mládež, aby ji osvěžili, obrodili, tím spíše jest toho třeba nám, národu malému“. ''Výchova občana republiky skautováním, 1920.'' Tento výchovný systém prošel vítězně celým světem a jsem přesvědčen, že by mohl pro své cíle humánní, pro svou žízeň po pravdě, spravedlnosti a kráse státi se přímo náboženstvím mládeže. V něm utajeno je tolik kouzla vábivého a zas tolik plné těžké pravdy životní, že směle můžeme od něho očekávati, že nám vychová občany nejen tělesně zdatné, ale vyznávající všecky cnosti, jichž souhrn tvoří pravé demokratické občanství. Výchova občana republiky skautováním, 1920. Idylicky krásné scény ze života skautů v lesích, ušlechtilost, bezvadnost vystupování, opravdovost v každé práci ať duševní ať tělesné, horlivost v konání dobra, energie a čistá, jasná duše zírající z jejich očí nepřipouštějí ani zdání klamu. Toť jsou nepopiratelně skvělé výsledky silné výchovy v pří¬rodě, jež byla mým dávným ideálem. Z první stránky Základů junáctví, 1912. Jsem jist, že nové skautské generace, které přicházejí vystřídat ty, kdož odcházejí — ať za chlebem nebo do zásvětí k vyšší službě — budou zrovna tak šťastny v našich táborech, právě tak obětavé, statečné a ušlechtilé, jako jejich předchůdci, kteří razili cestu a bojovali o uznání bez únavy, bez oddechu, nezištně, s nasazením inteligence, času i zdraví. Valný sjezd 1936. Začínáme s novým listem v těžkých dobách, kde jiné zanikají. Pouštíme se do života bez nakladatele, bez základního fondu, spoléhajíce jako vždy pouze na vlastní svou práci a na vítězství zdravých ideí, které již mnoho a mnoho přátel našemu hnutí získaly ve všech vrstvách naší společnosti. První řádky Úvodního slova v 1. čísle I. roč. Junáka, jež vyšlo 15. I. 1915. Tímto číslem loučí se s vámi desátý ročník našeho časopisu. V počátcích zběsilé litice válečné rodil se — při poradě ve sklepě prvního starosty českých skautů, pražského fysika Dr. Kliky. Neměl ani minimálních podmínek, dosud nemohli jsme mu věnovati ani desetinu péče, které potřebuje a přece vynikl nad listy dobře situované. Lze o něm právem říci: Jako ten český skauting zrodil se z ryzího idealismu, ve zmírnění idealismu žije a zvítězí. Skaut-Junák, roč. X. 1925. Sympatie, jimiž uvítány byly první mé kroky k zavedení skautského hnutí k nám, opravňují k naději, že čeští skauti záhy se stanou novou národní institucí. A plným právem. Jdouc svými cestami, cestami novými, nikomu nebude překážeti, ale všem prospěje. Kéž najde u nás jen přátele! Český skaut, 1912. Nejradostnější pohled je na bývalé skauty, jak se osvědčují v praktickém životě. Zpráva o činnosti za rok 1928/29. Každá idea musí projiti zkouškou, než je možno mluviti o tom, zda zvítězí, čili nic. O idei skautské můžeme již dnes říci, aniž bychom si musili vyčítati, že se radujeme předčasné, že zvítězila. Obecni dům pražský, 1920. Nesmíme viděti účel a cíl skautingu v tom, měří-li nějaká odznaková stužka 5 nebo 10 cm, nebo nosí-li se nad kapsou nebo pod kapsou. V jednotě kroje, pozdravů, vystupování manifestuje se jednota myšlení, nazírání světového, vyjadřuje se světové skautské bratrství. Bolestně dotýká se nás příliš horlivý zájem některých našich stoupenců o tyto vnější stránky skautingu. Jednoho je však potřebí: aby nad veškerým konáním naším vznášel se pravý skautský duch, který vše oživuje a oplodňuje. V tom duchu, který nám svítívá, nás hřeje, ať se vyžije český skauting! Vůdce, roč. I., 1919. Bezpočtu bývalých skautů přiznalo mi, že skauting naučil je konání povinností, stal se jim nevysychajícím pramenem agilnosti, nejbezpečnějším štítem v boji životním. Valný sjezd 1928. Skauting, toť život nový, silný, čistý a krásný. V tom, jak tvoří a formuje duši mládeže, jak ji činí schopnou poctivého, činorodého života, je jeho sila, jeho oprávnění. Výchova občana republiky skautováním, 1920. Druhá věc podstatné důležitosti jest sociálně naprosto spravedlivý rys celého hnutí, které je do krajnosti demokratické, co do vnitřního jednání i vnějších forem. Sociálně jsou si skauti naprosto rovni, spí v témže stanu, na téže zemi, za¬bývají se touž prací, nosí stejný oblek, jedí tutéž stravu, jednají spolu po bratrsku, rovný s rovným, co chvíli druh na druha odkázán. Chceme usilovně, aby skauting byl pro všechny. Nejen pro studenty, i pro mládež obchodní, kanceláří a dílen. Výchova občana republiky skautováním, 1920. Po celý svůj život řídil jsem se zásadou poznati vše nejen ze zpráv, knih, dopisů a vzkazů, ale především z vlastního názoru. Za tím účelem toulal jsem se po světě a získal tak mnohé zkušenosti, které jsem uplatnil při zakládání československého skautingu. Na Lysé Hoře 1937. Dnes, kdy vývoj věcí dal skautskému programu a metodám v celém rozsahu za pravdu, vidíme, jak skauting je plundrován, bere se z něho všechno možné, co mládež zaujme, ale úplně nepovšimnuta zůstává soustavná výchova charakteru, konání povinnosti, tuhá škola skautské služby. Slezský almanach 1938. Před sto léty byl to hlavně tělocvik, kultura těla, antická zdatnost, které byly vůdčími hvězdami. Tentokráte je to hlavně návrat k přírodě, návrat k vlastní duši a vše, co s sebou přinášejí: sebevýchova, výchova vzájemná, výchova prací a k práci, služba národu, vlasti, každému bližnímu a zase s náležitým zřetelem k brannosti. A k tomu přistupuje ještě v ne¬rozlučném svazku kolektivní pospolitost, naprostá rovnost všech jednotlivců i národů na podkladě bratrství. Valný sjezd 1922. Víme dobře, že jsme průkopníky, ale tím závažněji svou práci chápeme, tím upřímněji za ní stojíme, tím věrněji ji konáme. A budeme-li se scházeti zase znovu za deset let, tu mnohého z nás tu pohřešíme. Jednoho však nepohřešíme nikdy skvělého ducha skautského, který je nezmarný, který ne¬stárne, nešediví, neumírá. V něm skauting žije, v něm trvá, v něm roste. Valný sjezd 1922. Je naší povinností aspoň letmo si povšimnouti poměru skautingu k moderním proudům výchovným. Kdyby pedagogické kruhy věnovaly našemu hnutí větší pozornost a do¬braly se až k samým kořenům jeho, pak by poznaly, že skauting vyřešil všechny podstatné složky nové výchovy dávno před tím, než se na veřejnost přišlo s oněmi reformami. Je to činná škola a stejně všechny nové discipliny obsahuje skauting v sobě hned od svého počátku a všechny jsou jeho podstatnými složkami. Tak je to občanská výchova, ruční práce výchovné, žákovská samospráva i tělesná výchova, v níž skauting hned od prvopočátku opustil zaprášené tělocvičny a nářaďový tělocvik, dosti často bezduše prováděný, a dal dítěti slunce, vzduch, vodu. Valný sjezd 1928. Jak by se mnohá maminka podivila svému jedináčkovi, vidouc ho konati práci, o které se jí nikdy ani nezdálo, že by ji mohl konati. Ne vždy práce sama je tu účelem, ale prostředkem vštípiti mládeži vědomí, že žádná poctivá práce není ponižující, je-li třeba se jí chopiti. A to věděti, zvláště u nás, hodně potřebujeme. Výchova občana republiky skautováním, 1920. Je přední zásadou skautingu, že skaut má se snažiti opatřiti si vše potřebné sám. Tím roste v praktičnosti, v činném chápání života, v spoléhání na sebe a na svou sílu. Junák, roč. IV. 1918. Kde hoch má najíti příležitost, aby ukojil svou vrozenou touhu po samočinnosti, dobrodružnosti, po životě romantickém? Jen v přírodě obnoví své síly, povznese svou mysl. A je to právě skauting, který volá k mládeži: „Ven do přírody!“ Ve skautingu soustředěny jsou všechny možnosti a prvky, které hoví touhám chlapeckým po tom, aby mládí, které žije, bylo radostné, šťastné a pro budoucí život užitečné. Ať městský nebo venkovský hoch, každý najde ve skautingu své. Základové skautingu, 1920. Život ve volné přírodě je školou pravé mužnosti. Zušlechťuje člověka, budí v něm statečnost, neodvislost, lásku k pravdě, důvěru ve vlastní sílu. V přírodě naučí se každý ceniti přátelství a milovati rodnou hroudu. V přírodě pozná pravou podstatu a závažnost práce tvrdé, poctivé, naučí se strádati, odpírati si pohodlí i požitky. Základové skautingu, 1920. Tábor buď zařízen tak, aby skýtal účastníkům jisté po¬hodlí. My ovšem máme na mysli ono pohodlí, které si skaut dobyl vlastním přičiněním a svou prací. Není to pohodlí vy¬koupené penězi, ale námahou, pílí, důvtipem a mozoly. Pak má teprve tu pravou chuť, pak v prostém pohodlí skautského tábora nalezneme radostnou rozkoš pobytu ve volné přírodě. Základové skautingu, 1920. Našim některým táborům je na škodu, že se vzdalují nezbytného zdravého primitivismu. Není místa ve skautském táboře pro pohodlí připravené řemeslníky nebo kuchařkami. I svoje zábavy udržme ve skautském tónu! Napodobení různých revuí a trampiad kazí jen vkus a svéráz československých táborů. Vůdce, roč. XVIII. 1937. Táboření bývá nazýváno korunou skautingu a mnozí neinformovaní táboření a skautování považují za totožné. My vidíme nejvyšší význam skautské výchovy jinde, ale nelze popříti, že táboření je nejmocnějším jejím prostředkem. V táboře může hoch učiniti nejvíce pro své zdokonalení, tam cítí se nejvíce skautem, tam je nejšťastnější. V táboře získává všestranně tělo i duch, vůle i charakter. A v tom právě tkví hluboký význam táboření ve skautské výchově. Základové skautingu, 1920. Pobytu v přírodě, vyplněného skautskou činností, nikdo a nic vám nenahradí. Útěk skautův do přírody je jen návratem, návratem do nejdražší naší domoviny, kde jedině můžeme slyšeti mocný puls velkého Života s jeho uzdravující a vše obnovující mocí. Skaut-Junák, roč. XIX. 1932. Tvrdím, že hoch musí si hráti. Myslíme-li, že je to správné, a přejeme si toho, začneme hráti sami. Vedoucí má rád hráti, má cele se oddati této veliké hře, má úplně býti ovládnut duchem, který oživuje skauting a má sám říditi hru. Nesmí mysliti, že se tím snižuje; musí se dívati na náš program očima mladého hocha. Nemyslete, že klesnete před nimi u vážnosti, učiníte-li tak, naopak, snížíte-li se k nim, stanete se jejich opravdovými vychovateli, jimiž chcete býti. Vůdce, roč. VII. 1927. Prázdninové tábory jsou však nemenší zkouškou i pro jejich vůdce. Mnoho rozvahy, obětavosti, taktu a režisérského talentu je třeba k řízení tábora, aby mládež sama vedla si v něm způsobem nejlepším. Mnoho zklamání a ztracené víry v ideály připraví mládeži ten, jemuž se v táboře nedaří, jenž není povolaným vůdcem, vytouženým vzorem. Skaut Junák, roč. XXIII. 1936. Dívka v lese, se sekyrou v ruce, podrážející stromy, stavící / své chaty, radící se za večera u táborového ohně a konající ' noční hlídky byla hotovou revolucí i v moderním názoru na Ženu, ale obraz ten se vžil a s ostatním programem skautským, hlubokým vlivem našeho slibu a zákona, se školou skautské služby a vzájemné výchovy dal moderní době typ zušlechtěné dívčí bytosti, zdatné mravně i tělesně, statečné a se zdravým názorem na život i své poslání v rodině a společnosti. Tyto cesty a úkoly ve výchově ženy nejsou jen věcí naší organisace, ale zájmem a prosím Bylo nám sedmnáct let, kdy po prvé šli jsme (br. náčelník mluví tu o br. místonáčelníkovi Janu Novákovi) spolu do světa. Sedm neděl vlasteneckého putování pěšky po Cechách, Moravě, Slovensku, Tatrách a Uhrách. Jak jsme sehnali pro¬středky na cestu, dnes už těžko vykládat, ale vím, že denně bylo nutno odříci si dvouhaléřové housky v přestávce školní a než přejiti most Palackého, raději stokrát běželi jsme až na most Karlův, jen když přibyly dva haléře k cestovnímu fondu. Skaut-Junák, roč. XIV. 1921. Naučte se v přírodě pravé statečnosti. Srdce bojácné nikdy plně nepochopí krás a radostí přírody, ani života. Skaut Junák, roč. XX. 1933. Správná výživa mládeže v táborech je podstatným sou¬činitelem celé soustavy táboření, má-li míti blahodárný vliv na člověka a býti zdraví jeho na prospěch. Základové skautingu, 1920. Spořádaný vzhled tábora je nejpříznivějším doporučením táborníků. Kdo se nedovede podříditi pořádku v táboře, ne¬stane se do nejdelší smrti skautem. Základové skautingu, 1920. Tábor, kde mládež nestřídá se ve všech oborech prací, nehraje denně skautských her a nevytvoří si typického táborového života, nezasluhuje názvu tábora skautského. Vůdce, roč. IX. 1928. Vždy musí býti někdo, kdo rozkazuje a někdo, kdo po¬slouchá. Jinak nikdy nebude postaven dům, sestrojen parní stroj, v život uveden skautský oddíl. Nikdo nemůže rozkazovati, kdo se nenaučil poslouchati. Jen kdo prakticky se naučil poslouchat rozkazů, dovede sám dobře a účelně rozkazovati Ten však, kdo rozkazy dává, musí míti plnou důvěru poslouchajících i jejich vážnost. Ať tvoji hoši vidí, že jsi skaut a ne břídil. Nedej rozkaz, který sis nepromyslil. Základové skautingu, 1920. Tábor bez vzorné kázně, bez kázně dobrovolné, ale naprosté, je mlýnem bez vody a nemá valných výsledků. Základy junáctví, 1912. Až pák vžije se myšlenka junácká u nás, až přejde nám v krev, až čety junáků vzrostou v tisíce, pák snad uskuteční se ta krásná vidina, tak vzácné a čarovné krásy, že oči za¬víráme, když o ní přemýšlíme. Z poslední stránky Základů junáctví, 1912. Mládí je samo o sobě krásou, nad přírodu a mládí nic ve světě není krásnějšího a radostnějšího. Šťasten, kdo po¬chopí duši mládeže a přilne* k ní opravdovou láskou! Skaut-Junák, roč. X. 192 Východiskem výchovné činnosti skautingu je práce. A to napřed praxe a pak theorie, tedy postup empirický. Učí zručnosti, čímž práci ulehčuje. Práci zvyká a to i práci nepříjemné. Učí ji správně oceňovati, a to zejména práci tělesnou. Nabádá pracovati radostně, dobrovolně, s kázní a s pochopením užitku z práce. Skauting činí z práce mravní povinnost k společnosti. Skauting brannou výchovou mládeže, 1936. Protože k slibu nelze nikoho nutiti a vynucený slib nemá mravní hodnoty, vyplývá z toho, že skautské hnutí organisuje jen tu mládež, která se dobrovolně zavazuje ke konání skautských povinností. Tato dobrovolnost v účasti na skautském hnutí je právě zárukou úspěchu, neboť vytrvá jen ten, kdo dobrovolně přijaté závazky učiní si mravní povinností. Skauting brannou výchovou mládeže, 1936. Při schůzkách panuje nejširší svoboda. Sebevýchova a výchova vzájemná působí tu znamenitě. Zvláště vliv, jímž působí druh na druha, je ve skautingu nesmírný a nedocenitelný. Společný život vyvíjí se tu způsobem přirozeným a vůdce oddílu dbá, aby neklesl na duchamorné spolkaření. Dobře vedené naše oddíly jsou vzorem samosprávy mládeže, jsou malé, demokratické republiky, kde vůdce je pouze zárukou, kontrolou, strážcem myšlenky. Jinak jed¬nají hoši úplně samostatně. Výchova občana republiky skautováním, 1920. Vůdce učí skautskou mládež všímati si všech událostí veřejných, vede ji k činné účasti při nich a vštěpuje jí pře- svědčení, že i nejmenší chlapec nebo dívka může značné prospěti velikému našemu dílu národnímu. Výchova občana republiky skautováním, 1920. Nejednou byl jsem již dotazován, dle čeho posuzuji vyspělost skautského oddílu, co při něm hodnotím nejvýše. Odpovědi je nasnadě: Je to bratrský, skautský duch, horlivost v konání povinností a ve skautské službě, charakter jako základ osobní i občanské statečnosti. Vůdce, roč. IX. 1928. Jen důsledná programová práce, ten celý skautský systém správně prováděný dá nám oddanou mládež a vychová na¬dšené a obětavé vůdce. Ve skautské praxi je celá budoucnost skautingu, naše cesta k (Mi, naše spása. V Duchcově, v záři 1980. U nás je dosti výchovy knižní, papírové všude, kam se podíváme, ať tedy aspoň ve skautingu je výchova životná. Junák, roč. TV. 1918. Vlastenectví, láska k vlasti jest oheň: jenom někteří jsou uhlím a dřívím, které oheň živí; mnozí se při ohni tom jen ohřívají. Proto pravý vlastenec více z lásky pro svůj národ jedná, nežli o této lásce mluví. Žádný skaut nebude vlastencem planým, ale jeho láska k vlasti jeviti se bude v jeho skutcích. Základové skautingu, 1920* Naším svatým Palladiem je naše státní vlajka. Je soustředěním národní úcty, oživujícím bodem, v němž se sjednocují naše veškeré krásné cíle, veškeré naše ušlechtilé city. Myšlenky milionů hlav, city milionů srdcí ji naplňují a posvěcují. Naši skauti měli povždy k státní vlajce krásný poměr. S opravdovým podivem přihlížívali venkované, že skauti, pobíhající po celý den po táboře v plavkách, oblékají se do bez¬vadného úboru, když vztyčují na stožáru svou vlajku. S úctou k vlajce nechť vychovává skauting i nadále hodnoty mravní, aby mdlý národ náš v samém srdci Evropy dobyl si jména národa gentlemanů, obránců, pravdy, národní hrdosti a pravé lidskosti. K nitru skauta povždy nechť vlajka naše mluví slovy národního básníka: „Opustíš-li mne, nezař, hynu. Opustíš-li mne, zahyneš!" Skaut-Junák, roč. XXI. 193 U- Skauting je obrodné hnutí mládeže. Touží po obrodě těla, ducha i mravů. A po této poslední především. Skauting není jen tělovýchovou, jen sportem, je to výchova člověka celého po všech stránkách jeho bytí, starajíc se o povznesení kultury ducha, srdce i těla v pravdě, právu i kráse. Rozdílu v pojmech názorů, skauting" a „junáctví" pro nás není a v obou slovech/ je nám obsažena myšlenka celá. Skauting je hnutí vysloveně národní a skauting československý při veškerém absorbování prvků organisace světové je čistě náš, je typicky český. Idea demokracie jest také ideou skautského hnutí, při čemž intensivní výchovou se stará, aby se uplatnily v této ideji stejně ideály kulturní, politické a sociální. Na podkladě stejných zákonů a stejných mravních zásad učí tříditi lidi ne podle toho, co mají nebo co představují, ale jací jsou. Je však nejen hlasatelem, nýbrž i praktickým vykonavatelem opravdového sociálního pokroku a soužití mládeže veškerých vrstev í není nikde tak dokonalé, jako ve skautingu. Valný sjezd 19Ú6. Vy, pane presidente, jenž po celý život vysoko třímal jste v ruce bílý prapor pravdy a humanity, jenž stal jste se ještě na prahu kmetského věku novými velikými činy nejskvělejším vzorem českého skauta, junáka, prokázal jste nám tolik lásky, že postavil jste se nám v čelo. Již tato skutečnost je důkazem} že naše cesta je dobrá a správná. Vlajka, kterou jsme dnes obdrželi z Vašich rukou, stává se nám posvátnou zástavou, je novým posvěcením našich snah, je zpečetěním našich slibů. Z řeči k panu presidentovi Masarykovi 9. V. 1920. Bylo by velikou chybou mluviti o výchově národa a pracovati jen pro mládež měst a při tom pomíjeti venkov, kde je základ celého národa, odkud čerpají města stále novou, svěží krev a energii. Neptej se mne, co může venkovan ze skautingu potřebovat, ale řekni mi, co pro něho není. Proto díky vám, bratři a sestry, kteří nesete skautské ideje i mládeži menších měst a vísek. Jste průkopníky velikých úkolů dalších, které na nás doléhají a jež nelze déle odkládati. Vůdce, ročník VI. 1925. Našemu skautingu úcty dobyla jen houževnatá práce a tuhý boj, když byl ohrožován necharákterními lidmi zevně i uvnitř. Jen stateční jednotlivci jej zachránili, jen energičtí obránci jej udržují a zaručují jeho mravně obrodný charakter. Mýlil by se, kdo myslí, že výchovy k statečnosti je potřebí jen pro válku. Statečnosti je mnohem více třeba pro mír, pro všední denní život. Ve válce je to železná nutnost, ba jistá otrlost a fatalismus, které někdy pomáhají vytvářet hrdiny. V denním životě je tím více třeba statečnosti, čím častěji pozorujeme, že vítězí vypočítavost a špatnost. V tom smyslu jde skauting správnou cestou a charakter plný účinné statečnosti je mu cílem nejvyšším, tělesná a duševní síla a zdraví největší jeho krásou a bohatstvím. Sraz v Plzni 1930. Skautskému vůdci lze odpustiti tu neb onu znalost neb dovednost, doplní je při dobré vůli brzo cestou empirickou, nemožno však mu odpustiti ryzost charakteru. Vliv vůdce na povahu svěřence je nesmírný! Výchova občana republiky skautováním, 1920l Vyvolal jsem v život novou instituci, dal jí heslo, zákon a ideje, pracoval teoreticky i prakticky, čímž vzal jsem na sebe velikou odpovědnost za nějakých dvě stě tisíc mládeže, které prošly skautingem, i za veškeré vlivy, které skauting vykonal na všechny obory výchovy u nás, školou počínaje a životem dospělých konče. Výsledky i doba dávají mi za pravdu, že viděl jsem správně, že pracoval jsem účelně a s úspěchem. Skauting brannou výchovou mládeže, 1936i Vedle těchto zjevů příznivých, jež svědčí o lásce k mládeži, o příchylnosti k hnutí, o energii a chuti k prácí časem objevily se úchylky od původních zámyslů, rysy méně sympatické, snahy neplodné a pracovní energií přímo plýtváno na věci liché, bezcenné, často i bez věcného a morálního pod¬kladu. Dospěli jsme namnoze k hluchému spolkaření, které hoví pováhám, jež si rády o všem podebatují a jimž pák na čin už nezbude času ani energie, odchýlili jsme se od čistých studnic praxe k záhnívajícím vodám planého theoretisování, nezralého rozumářství, škatulkářského systemisování a zbytečného formalismu. Ne spolek, oddíl je živý nerv skautského organismu. Nebudete-li účelně pracovati v oddílech, máte papírovou theorii místo výchovné praxe. Junák, roč. IV. z května 1918. Často třeba i hochu nebo děvčeti zrodí se v hlavě myšlenka originální, každý může se uplatniti vhodným návrhem. Nikdo není tak malý a nepatrný, aby z jeho hlavy nemohla vytrysknouti jiskra, která vzbudí oheň v myslích druhů a tak dá vznik počinu, na který může vskutku původce jeho být hrdý. Skaut-Junák, roč. XVII. 1931. Jedním z hlavních příkazů skautského života je snášelivost. Je vlastností inteligenta, nadaného opravdovou kulturou srdce — a takový má být každý skaut, že dovede uhájiti svých zásad, ale takovou formou, která citů jiného neporaní! Mírností odzbrojíte obyčejné i zarputilého protivníka, neboť nic neimponuje více než důslednost, klidná noblesa. Skaut ovšem nezaměňuje uhlazenost s hladkostí jednání. Jako má statečnost svou karikaturu v hrubosti, typické to vlastnosti zbabělců, tak pravá noblesa nalezla svou karikaturu v hadí hladkosti, kterou se maskuje nedostatek rytířského ducha. Skaut-Junák, roč. XXIV, 1937. Brániti se musíme dnes výchově k drzosti. Věda, odborníci, lidé zkušení, jejich úsudek, to vše bývalo ničím — a právo rozhodovati často osobovali si lidé bez rozhledu, bez zkušeností, ale za to s notnou dávkou terorismu. Tam by to chtěl také skauting přivésti? Tento proud nutno bezpodmínečné Junák, roč. IV. 1918. Bratři a sestry! Hlásám vám od počátku svatý příkaz mluviti a hájiti pravdu. Kdo byl veřejně činným a prožil poctivě svůj život, poví Vám, že to patří k úkolům nejtěžším. Zavíří-li kdy opět kol nás podobná smršť pomluv, nedejte se vchvátiti hněvem, bolestí ani strachem, pro skauta je jen jedna cesta, brániti neochvějné a statečně Pravdu, třeba proti vsem- Skaut-junák, roč. XX. 1933. Zhoubný je vlito vůdců bez pevného charakteru, neboť za¬nechává neblahé důsledky pro celý pozdější život. Valný sjezd 1934. S lidskými chybami musí počítati každý, i ten, kdo má lidí nadbytek a dobře je platí, ale skautský idealismus nikdy se nesmíří s prospěcháři a lidmi nespolehlivými, z nichž na konec jsou škůdci svých svěřenců i celé organisace. Jen pracovníci věci naprosto oddaní a charakterní nesli dosud pokrok našeho hnutí a dovedli je k morálnímu vítězství. Vůdce, roč. XVIII. 1937. Nebojím se, když mládež vidí pravdu, ideu těžce zápasit, toť část naší skautské výchovy, ale nesmí vidět své vůdce cháněti se nejskvělejšími hesly, při tom však pravdu bezohledně šlapat; mládež nemá trvale vidět vítězit lež, podvod, odměňování nepoctivosti, neboť na povahy morálně slabší byl by tento vliv zhoubný. Vůdce, roč. I. 1920. Slevíme-li kdekoli z vysokého mravního základu, který vytvořil náš skautský slib a zákon, octne se skauting československý na scestí. Odešli by dobří lidé a záhy byl by československý skauting v rukou sobců, prospěchářů a nevraživců, jímž vlastní prospěch jde nad zájmy mládeže i národa. Vůdce, roč. V. 1925. Tuším však značné nebezpečí, jež naše počínání ohrožuje. Skauting je život sám v malém a v něm jako v zrcadle obrážejí se všechny necnosti veřejného života našeho. Budou-li skauti jako takoví jednati bezcharakterně, navyknou-li si bez ostychu páchati křivdu, zvyknou mravní otrlosti a budou jednati v životě dalším rovněž bezcharakterně. Nepomohou nám tu přednášky, řeči ani knihy — skauting vychovává životem. Nečinili tak, pak pouhé mluvení o charakternosti, vlastenectví apod. může jen stupňovati špatnost jedince, který se jimi ohání. Junák, roč 1918 Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění a zájem o stát, ale vychovati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí heslu, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, tuhé výchovy prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosazení soustředil skauting své nejlepší Vůdce; roč. XIII. 1982. Sledoval jsem sta a sta vychovanou našeho skautingu, z nichž skoro po čtvrt století trvání této instituce právě jako v cizině stali se v našem životě muži vynikajícího postavení. A vždy při tomto pozorování hřálo mne blaživé vědomí, že byl to právě skauting, jenž jim dal základy k tomu, čím nyní jsou a že to sami bez výhrady přiznávají. Vůdce, roč. XIV. 1933. Přikládá-li se jedinečný a mimořádný význam otázce, jaké osobnosti mají býti vyslány jako zástupci lidu do parlamentu, měl by býti věnován nemenší zřetel otázce, jaké osobnosti informují tiskem naši veřejnost, působí na její smýšlení a ji vychovávají. Pro výchovu lidu není dnes mocnějšího prostředku nad tisk, není také většího nebezpečí, když se zvrhne v pravý opak. Nezastírejme, když chyby jsou, neříkejme, že není korupce, mravního úpadku a neodpovědnosti v životních otázkách národa, když tomu tak je, nelžeme sobě ani jiným, ale Vracujeme o nápravu. skaut-Junák, toč. XXI. mu. Není ani třeba/ani zdrávo býti škarohlídem. Vždyť skaut je vždy optimistou, úsměv jasní jeho líce i v nejobtížnějších situacích, I my byli již tolikrát 2 a svého trvání v situaci, která se zdála beznadějnou, ale vždy jsme vyšli zdraví, ale zpravidla i posílení a semknuti. Příčina? Myslím, že proto, že jsme byli vždy sví, že jsme se snažili, aby naše linutí bylo pro všecky. Zpráva o činnosti za r. 1928129. chtění, těžiště veškerého našeho bytí. Schopnosti intelektuální, zdatnost technická a vědomosti nabyté vzděláváním buďte nám, skautům, jen pomocníky, postavenými do služeb vysokého mravního zákona.' Toť jedna z cest naší politické výchovy, naše škola budou¬cích občanů pro očistu veřejného života. Skaut-Junák, roč. XXI. 1934* Nechceme vyčítat, kdo z mládeže československé jest vždy na místě, ať jde o službu národní, nebo dobročinnou. Jsou to naši skauti, bývají nejen první, ale i nejvytrvalejší a často při práci zcela sami, jako by pro ostatní mládež stačila hesla a prapory a pochvaly v novinách s prominutím zásluh. Na župnim srazu v Ml. Boleslavi 1935. Ve světě, ve vlasti je dosti místa pro všechny. Zejména v dnešní době je tolik možnosti se uplatniti, tolik míst, kde možno se učiniti prospěšným, užitečným. Ale u nás každý chce zaujmouti místo ne vedle, ale zrovna to, na kterém už jiný pracuje. A byť třeba úspěšně pracoval, práce jeho se sníií, pohaní, on sám je osobně urážen, od práce odpuzován, ve snaze znechucován. Pak se divme, že tolik vzácných lidí veřejné práce se straní a přenechává ji lidem prostředním, kteří však mají dobrou vyřídilku, drzé čelo a široké lokty. Junák, roč. V. 1919. Lze se smířiti s největším nepřítelem, nelze však odpustiti příteli, bratru, který zrazuje. Skaut-Junák, roč. XXI. 193%. Nesmíme nikdy zapomímti své povinnosti k tradici ani na odpovědnosti k těm, kdož přicházejí po nás. Uprostřed těchto závazku je umístěna rovnováha našeho mravního Malicherní domýšlivci! VŠ3, co činí, vše, co provozují, je tak skvělá, tak výborná věc, že jim v opojení vědomí sláva stoupá do hlavy. Ale přijde těžký, hořký život a ten železnou pěstí rozbíjí, co se dvacetiletému zdá na výsost dokonalé. Ve třiceti letech poznávají, že jest se jim ještě asi dvěma nebo třem věcem přiučiti. Ve čtyřiceti vidí, co všechno šlo kolem nich, a oni toho ve své povýšenosti nepozorovali a snaží se pochopiti. V padesáti pak počínají se učiti, dospívají k přesvědčení, jak málo učinili pro sebe i pro jiné. Šťastni, kteří k tomu aspoň v tomto věku dospěli! Skaut-Junák, roč. XXI. 1934. Nebylo již dávno smutnějšího pocitu ve světě, než odpor, který se nás všech zmocňoval při zprávách, o pálení lcnih v Německu. Nacionalismus, který zapomněl svého poslání a své kulr turm idee v Německu, stává se nejzuřivějším fanatismem, který srovnavati se středověkem, znamenalo by urážku této doby. Bylo třeba, aby Němci znaou připomínali, že jde o mír slusniky naroda jehož těžký kulturní podpatek s hruzncm germánskou důkladností vytiskl se do katedrály remešské a fresek Txepolových? Skaut-Junák, roč. XX. 1933. V zimě se nám naskýtá nejvhodnější příležitost projeviti svoji úctu ke krásné knize. Opouštějíce nyní častěji otevřenou knihu Přírody, otvírejme hojně a často stránky oněch knih, jež nám podává moudrost a duch, budující na tisílUetích kul¬tury. Čím více se věnujeme cenným knihám, přátelům nej- věrnějším a nejskromnějším, tím lépe naučíme se čisti nejen v oné veliké knize Přírody, nýbrž i v srdcích svých bližních a ve svých srdcích vlastních. Skaut-Junák, roč. XX. 1933. Po celý život řídil jsem se francouzskou sentencí, kterou jako mladík jsem slyšel od staršího bratra: inteligence pozná se podle toho, jak kdo snáší odchylné mínění." Dovésti disku- tovati s protivníkem vysokou úrovní, věcně a upřímně, je prů¬kaz vlastní duševní sily a charakterové dokonalosti. Zpráva o činnosti za r. 1928/29. Je třeba zachytiti mládež venkova, kde skauting našel dosud malého porozumění. Mnoho by v té věd mohlo pro- spětí učitelstvo, které málo si všímá, že vedle školy pracuje souběžně instituce, která je jí doplňkem a podporou. Zpráva o činnosti za r. 1928/29. Navykl-li si hoch bystrému pozorování a správnému usu¬zování, získal schopnost veliké důležitosti pro celý život i vý¬značný rys vyvíjejícího se charakteru. Základy junáctví, 1912. / Na mravní stránku klademe hlavní důraz, ona je ve skau¬tingu kamenem úhelným. Všechna mravnost, kterou skauting v sobě soustřeďuje a která z něho žhavé paprsky v srdce mlá¬deže vyzařuje, shrnuta je v zákon skautského desatera. Základové skautingu, 1920./ Naprostá čestnost je na místě také při hře. Podlé je do- sáhnouti vítězství podvodem. Základové skautingu, 1920, Neboj se pokušení a neutíkej před ním. Vesluješ-li, ne¬konáš tak vždy jen po proudu, protože je to lehké, ale i proti proudu, protože to stojí námahu a práci, kterou sílíš, rosteš. Základové skautingu, 1920. Skautské desatero — deset zrn klíčivých. Tvé srdce buď půdou úrodnou. Spatný skaut, který zná zákon a neplní jej. Základové skautingu, 1920. Patřím celoživotní prací k řešitelům a zastáncům sportů. Jsem oprávněn také varovati před úpadkovými zjevy ve sportu poslední doby. V sezoně není pondělka, aby noviny nepřinášely zpráv o těžkých zraněních při kopané. Většina sportů a závodů již svým charakterem přináší jisté risiko, zde však jde o způsob hry, kde mizí ráz hry a nastupuje surový boj, kde je každý prostředek dobrý, jen když poškodí protiv¬níka. Ne fair hra, ale zřejmá snaha nenápadně přerazit nohu, oddělat dobrého hráče a pak „vyhráť' — ne pro čest a radost, ale obyčejně pro zisk. To platí o kopané, ale který obor sportu zůstal v poslední době úplně ušetřen úpadku? Skauti! Kde se projevuje tako¬výto sportovní duch, není místa pro vás. Skaut-Junák, roč. XIX. 1952. Přijde-li mladík jako footbalista, nosí jej na ramenou, zahrnou potleskem i penězi, skauta, jdoucího s heslem bratr¬ské lásky a služby nikdo nevidí. Jinde všude výhody, pro¬tekce, odměny, náhrady v různé formě — u nás jen oběti a místo odměn často záškodnictví. A přec řady naše rostou rok od roku a nabývají půdy. skaut-Junák, roč. xi. 1926. Od prvních dnů skautingu učím vás, bratři a sestry, abyste nechodili netečně kol bídy lidské. Pravého skauta poznáme nejlépe podle toho, jak se snaží konati dobro. A nikoho nelze zprostiti této povinnosti. sfamř JwuSkj roč. XL í986. Radostné chvíle korunujeme, jako vždy činí praví skauti, šlechetným činem. Strašlivá tragedie odehrává se v bratrském národě ruském, kam vždy zírali jsme s nadějemi, odkud čer¬pali jsme důvěru v dobách poroby, v tom Rusku, jehož miliony synů krvácelo za věc slovanskou. Dnes statisíce dětí hyne na Rusi smrtí nejstrašnější; čeští skauti, přispějte jim! Ani na chvíli skaut nezapomíná svaté povinnosti konati dobro a Náčelnictvo Svazu uložilo vám povinnost, aby každý z vlast¬ních prostředků věnoval nejméně 2 kg potravin, po případě částku 10 Kč k tomuto účelu. Kdo jsi nemajetný, vyprosíš • tento dar od svých příbuzných, obchodníků, od lidí zámož¬nějších, nikdo z vás se však nevyhni této povinnosti. Skaut-Junák, roč. Vlil. 1922. Je v dobré paměti, čím pronikl v překotném ruchu života / skauting, jak v cizině tak i u nás. Byly to záslužné činy, dobré skutky a služby, které konali skauti všude a ochotně na rozdíl od ostatní mládeže, která stála tu nečinně a netečnév Při dvacetiletí skautingu v Jičíně, 1932. / Jako rytíři za dob Rólandooých šli do boje za Boha, vlast a konali dobro, tak snaží se opravdoví skauti plniti svůj slib denního dobrého skutku a nehledají troubadourů a minne- sangrů, kteří opěvovali jejich činy. A je jich do tisíců — těch skautů i dobrých skutků — od význačných činů celého ju- náctva, oddílu a družin, od činů velikého významu pro národ a stát až po drobnou úsluhu člověku i zvířeti. Skaut-Junák, roč. XXI. 193}. Poprvé na skautské službě. Nevlídné pohledy kolemjdou¬cích a drsná slova proti pouliční žebrotě i proti skautům, ač¬koliv právě skauti nikdy nesbírají pro sebe, ba ani pro své chudé druhy. Snad k ničemu na světě není třeba tolik duševní síly! Je po službě. ,^Bratře vůdce, je třeba, aby skauti konali také takovéto trapné služby?" jJSlavu i srdce většiny lidí ohlušují denní problémy, proto neiAdí bídy a zla, neuvědomují si svých povinností, jiní jich nekonají, nebo se ostýchají, neodhodlají se k činu. Jako pře- můžeš nemilý pocit a skočíš do ledové vody, tak se musíš učit přemáhat ostych, jinak mnohý významný skutek tvého života nebyl by vykonán. I ta pouliční služba je důležitým článkem skautské školy pro celý tvůj budoucí život." Skaut-Junák, roč. XXI. 193 Děkuji všem vůdcům a vůdkyním, jichž obrovské práce si nanejvýš cením a pro něž nemám dosti výstižných slov, abych mohl říci, co v nich má naše hnutí a jakou zárukou zdaru veškeré práce naší jsou, právě oni, kteří sami sobě někdy zdají se nepatrnými, ale kteří jsou z nejpevnějškh sloupků naší organisace. Na nich závisí zdar našeho hnutí, bez jejich práce nic nejsme. Toho buďte, sestry a bratři, vždy pamětlivi! Valný sjezd 1932„ Denně vidím důkazy, že skautingu ujaly se ruce pilné, hlavy jasné a srdce šlechetná a vytvořily mravní základ, jenž vzdoruje všem pokusům o rozklad našich řad. Ale budíte vždy na střehu, nébot ničeho se v dnešní době tak nezneužívá, jako důvěřivosti mládí. Valný sjezd 1932i Prospěch skautingu toho vyžaduje, aby byli pro práci získáni dospělí, bez nichž stavíme stále jen více méně náhodně. Oni mohou se státi základním elementem pro organisaci, co mladí odcházejí za studiem a povoláním. Mnoho by tu mohli prospěti Old skauti, kdyby dovedli pochopiti pravý smysl svého bytí. Hlavní stan 1925. Úkolem každého z vás je držeti pevně heslo: Jednou skau¬tem navždy skautem. Nositelem, hlasatelem, obětavým a statečným bojovníkem pro vznesenou skautskou ideu. Skaut-Junák, roč. XIII. 1926. Často vzpomenu oddílu švédských skautů, kteří byli na¬šimi sousedy na loňském Jamboree v Londýně. Rukávy do¬konalých těch hochů byly plny odznaků odborných zkoušek, každý výkon svědčil o všestrannosti jejich výcviku. A u nás stale tak malé procento skautů prvotřídních a zkoušky od¬borné vzácností. Skaut-Junák, roč. VII. 1921. Každý skaut nemůže ovšem se státi vůdcem oddUu> ne¬přehlížíme ani, že mladí lidé, kteří zakládají svou samostat¬nou eocistenci a vlastní rodinný krb, podstupují v dnešních dobách těžký boj, ale jakmile je to možno, mají věnovati své sUy naší idei a každý skaut bez výjimky mel by navždy zů- stati ve svazku skautského bratrství a odvděčiti se jednou za to, co mu dál skauting. skaut-Junák, roč. xvi. i9S0. Mým ideálem je hlásal jsem jej otevřeně vždy a musím znovu a znovu hlásat — velká jednotná národní organisace skautská. Jen taková organisace je v zájmu blaha mládeže a nejsnáze splní všechny požadavky. To je prospěch jediný, za kterým jdu, jiného neznám. Vůdce, roč. 1.1920. Jen dospělí staví hráze a dělí mládež, která k sobě in¬stinktivně lne. Studenti i dělnická mládež žije u nás ve shodě přímo idylické, ba v lásce, nébot jediná, ušlechtilá idea je pojí. Skaut-Junák, roč. VII. 1921. Nesnižoval jsem nikdy práci jiných a zvláště Sokola a ostatních vazných organisací tělovýchovných, ale dnešní situr oce samostatného našeho státu i zájem mládeže žádají nalé¬havě, abychom k dosavadním připojili prostředky a cesty nové. Branný sraz v Jičíně 1937. Skauting za svůj zušlechťující vliv na duši mládeže a její výkonnost více děkuje svým metodám, působení výchovy vzá¬jemné a vlastní v družinách pracovní organisace, kterou mlá¬deži buduje, než pouhém výběru vhodných nauk, cvičení a her. Branný sraz v Jičíně 1937. V těchto dnech vešel jsem do vlaku a nepozorován vyslechl jsem našeho skautíka, asi třináctiletého, vracejícího se z tá¬bora. Cestující z celého vagonu kupili se kol něho a naslou¬chali jeho živému lícem táborových ohnu, prací, cvičení a her. Smáli se jeho potížím kuchařským, obdivovali, jak ruce stu¬denta ztuhli jako dlaně tovaryše kovářského a div neslzéli, když líčil strasti letošního deštivého, chladného počasí, zvláště při nočních hlídkách. Lepší propagace skautingu jsem nesly¬šel. Z hocha přímo sálalo zdraví, odvaha, chuť k životu, pře¬kypoval plány a dobrými úmysly, jako člověk, vracející se do vlasti po dlouhém, činorodém životě v cizině. Skaut Junák, roč. XI. 1926. Skauting je jako strom, zasazený v útlém mládí do srdce člověka. Roste a. mohutní s jeho vzrůstem, zapouští kořeny stále hlouběji do celé jeho bytosti, a plody, jež přináší, jsou rok od roku dokonalejší' a hodnotnější. Není možno, aby ten, kdo se stal jedenkrát skautem oprav¬dovým, stanul na této cestě, věčně vedoucí vzhůru. Skauting, jeho mohutná, sugestivní a vše ovládající idea jde s ním do všech bojů životních, přenáší se s ním do jakýchkoliv situací, aby tam vykonával svůj blahodárný, poslušnost vymáhající vliv. A zde stojíme před skauting em dospělých. Jeho cesty půjdou vždy za nekompromisním a důsledným vývojem na prospěch všeho, co přináší lidstvu nové hodnoty, nové statky a novou krásu. Skaut-Junák, roč. XXII. 1935. Skautská přísaha má slib služby vlasti na prvém místě. Má to svůj hluboký význam pro veškeren život skautův. Po¬vznesen nad ohledy osobní a stranické, kráčí skaut přes pře¬kážky cestami neúnavné služby a oběti ve prospěch svého národa a státu. Jest si dobře vědom, že bez služby vlasti nebyl by skautem a byl by ztracen i pro práci veškerého lidstva. Skaut-Junák, roč. XXI. 1934. Viktor Dyk našim skautům napsal báseň na skautské heslo — buď připraven! A v té píše: ,JPo světě širém roz¬troušeny rovy nepřipravených." Být připraven — tot stále ještě nezbytná cesta pro národ i pro ty, kteří nechtějí umírat nadarmo. Jsme vděční těm, kdo zasloužili se o národ odvrácením válečného nebezpečí, ale jestli někdy selže vše, nezapomeňme: My dnes jsme tu na čas, ale národ má být na věky. skaut-Junák, roč. XXII. 1935. Skauting je dokonalou brannou výchovou přirozenou, ne¬násilnou, otužováním, cvičením a zvykem žiti soběstačně v přírodě, tábořením, řemeslnými pracemi, zejména však vý¬chovou mravní, zvykem konati službou obětavé lásky k vlasti, smyslem pro povinnost, výchovou všech občanských ctností. Branná výchova skýtá u nás podnes smutný obraz. U nás nastal obrat ve smýšlení teprve úplným vítězstvím Hitlera a nedávno byli to sovětští žurnalisté, kteří nám zahřměli do duše ,jšrazte každého, kdo vám bude mluvit proti brannosti!" A učinili konec velebení švejkovin, jimiž byl národ dobrých čtrnácte let ukolébáván v bezstarostnost o nejvyšší povinnost státní — obrany jeho svobody. Hlavni stan 1935. Nic nespojuje ideálně ji oba směry — snahy po míru a přípravu k obraně vlasti — než skauting. Nikdo víc nepotře¬buje skautingu v Evropě, nežli nás stát: mávni stan 1935. Bii jsme jen svou cestou a často proti proudu. Sli jsme odhodlaně a důsledně se svou mládeží za pevným dlem a ne- slevili ani v nejmenším. Dnes máme zadostučinění. Zásluhu o to, že jsme v intencích Tyršových my první dali našemu svobodnému státu úplnou, moderní brannou výchovu mládeže, nedejte si vzíti nikdy a od nikoho! Valný sjezd 1936. Nová doba, jež svítá naší československé vlasti, jistě nezastihne nás nepřipraveny! Značka —dži, Junák, roč. IV, v květnu 1918. Mládeži československá! Po dobu dvaceti století, od dob antických nebylo výchovy tak harmonické a pro tebe vhod¬nější, než je skauting. Je to organisace, která je opravdu tvoje, je to hnutí mravně výchovné, které ideálně spojuje výchovu hluboké citovosti i průbojné energie nezbytné pro praktický život, kde svůj nezkažený smysl pro pravdu a boj za právo zvykneš si statečně hájiti a uváděti v soulad s evan¬geliem lásky. Prožívej léta svého mládí v družinách česko¬slovenského junáctva, půjdeš ták za hlasem nejpředněwch vědců a státníků našeho národa s Masarykem a Benešem V čele. V Praze, 6. prosince 1987• Skautingu přiznává se jako hlavní zásluha, že učinil nej- větší psychologický pokrok všech věků, objeviv chlapce — bytost odsouzenou při svém vývoji k pasivitě. Ale nejen že objevil tvora neznámého, ale skauting ukázal, že mu rozumí ať hoch mluví anglicky, čínsky, rusky nebo bečuánsky a že jej umí vésti, aby se stál lepším člověkem a základem dokonalejšího lidstva v budoucnosti. Skaut junák, roč. xxrv. Im Klid a rozvaha i v hodině nejtěžší! Skauti a skautky! Od světové války, kdy na bojištích celého světa rozhodovalo se o budoucnosti našeho národa, ne¬bylo pro nás doby tak vážné jako v posledních dnech. Nebez¬pečí útoku vojenského, nejistota o vlivech na dohodování s naší menšinou německou, rozvášněná kampaň předvolební, sensační zprávy ustrašenců i provokatéru — to vše se spojilo, aby učinilo situaci krajně kritickou. Svaz náš nevydal zvláštních pokynů, nebylo jich třeba. tJřady samosprávné, státní i vojenské vědí, že jste nejen ochotni, ale i skautským výcvikem připraveni konati povin¬nost. Kde bylo třeba, přiložili jste již ruku k dílu. Csl. skauting nemel dob váhání, ale důsledně připravoval ke službě státu, učil pozorovati a posuzovati lidi i události, prakticky vedl vás k statečnosti, účelné práci a službě, proto vím, že nepodlehnete panice, ale každý postavíte se okamžitě na místo vykázané a v konání služby nedáte se nikým předr stihnouti. V Praze, 25. května 1937. Všichni víme, že budoucnost je chmurná. Na nás, zdá se, ženou se mraky od severu a snad i s jiných stran. A tu vzpo¬mínám na báseň starého německého básníka, úmyslně bás¬níka německého, který po vylíčení zimní bouře v přírodě radostně vola: ,JSs muB doch Fruhling werden!" A vzpo¬meňme i slov národního básníka, Dýka, která vy vřela ve vězení jako láva z jeho srdce, krví rozbouřeného: „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, záhyneš!cc Ták mocně volá k nám hlasem země, a my mu nasloucháme. Vlast je to nej- drazší, co máme, jí věnujeme vše, jí platí naše služba až do obětování života. To je skautský slib; naše skautská přísaha, skautská víra v pravdu, spravedlnost a nesmrtelnost ideálů. Poslední projev náčelníkův. Valný sjezd 1938. 831589c40f9922e5c4a2c216e5af5e457155a7bf 0 95 165 2012-10-16T18:19:56Z Stepan 2 Založena nová stránka: Československé junáctví dosáhlo velikého rozmachu. Do jeho řad vstupují nové a nové desetitisíce mládeže, sta a sta nových vedoucích, kteří zesnulého b… Československé junáctví dosáhlo velikého rozmachu. Do jeho řad vstupují nové a nové desetitisíce mládeže, sta a sta nových vedoucích, kteří zesnulého br. náčelníka osobně nepoznali a kteří o něm už jen slýchají od jeho spolupracovníků. Znají jen jeho fotografii. S jeho veřejnými projevy a literárními díly se velkou většinou seznámit nemohou, neboť němci nás vykradli úplně a množství skautské literatury zničili. Jistě nás zůstalo velmi málo, kteří ji máme a nyní není ani technicky možno, opět ji vydávat. Přece bychom však rádi, aby alespoň nejdůležitější myšlenky a názory zakladatele a budovatele československého junáctví promlouvaly svou živelnou silou i k dnešním vedoucím oddílů a aby všechna naše mládež, která nosí odznak junácký, věděla, jak šel životem ten, který jí obětoval celý svůj život a zanechal dědictví nehynoucí ceny. Proto je přidán k výběru myšlenek z projevů br. náčelníka – jež jsou dnes stejně živé a vyznáním naší víry jako v době, kdy byly proneseny – i jeho životopis, zachycený ve zkratce, aby dokreslil postavu muže, jehož dílo je pochodní, ukazující cestu na dlouhou dobu. Víme, že ač byl br. náčelník mužem nevšedním, své životní dílo nebyl by mohl vykonat, kdyby mu nebyla stála po boku choť tak obětavá, ušlechtilá a stejně oddaná veliké ideji junácké, jako byla paní Julie Svojsíková. Abychom zachovali její vzpomínky na první počátky junáctví, poprosili jsme ji, aby je napsala a dovolila je připojit. Naše skautky mohou z těch řádek poznat, jak opět se osvědčila stará pravda, že i nejsilnější muž potřebuje, aby našel porozumění pro své dílo u milované ženy a aby v tomto pochopení měl pevnou oporu, když o ně musí bojovat. Byl jsem povinen památce svého velkého učitele a nejlepšího přítele, abych se pokusil přiblížit jeho zjev srdcím těch, kteří ho nepoznali a vstupují na junáckou stezku života. Prosím je, aby knížečku pročetli se stejnou láskou a vděčností k mrtvému Zakladateli s jakou byla napsána. V Praze, v září 1946. Bohuslav Řehák. 2e7682b0fbb0550c50c6b68219afd80242b241a6 0 11 395 387 2012-11-04T20:31:56Z Stepan 2 ===[[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo|Úvodní slovo]]=== ===[[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy|Slovo generála Klecandy]]=== ===[[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák|Motto a úvod B. Řehák]]=== ===A. Založení a vedení oddílu=== * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.|Dějiny skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.|Jak vůdce rozumí skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.|Organisace Svazu Junáků Skautů RČS]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.|Rozbor skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.|Osoba vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.|Lesní školy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.|Příprava k založení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.|Skauting na venkově]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.|Skauting a škola]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.|První, ustavující schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.|Registrace skautů a oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.|Jak jednat s hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.|Doba puberty]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.|Metody skautské prakse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.|Skautský kroj]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.|Oddílový pokřik]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.|Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.|Tradice]]<noinclude> * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.|Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.|Rozdělení hochů do družin]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.|Výběr rádců pro družiny a jejich úkol]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.|Kroužky zájmové]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.|Rozdělení práce a administrativa v oddíle]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.|Písemnosti oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.|Vůdcovský zápisník]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.|Oddílová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.|Družinová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).|Oddílová rada (Rádcovská schůze)]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.|Vůdcovské křeslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.|Klubovna a dílna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.|Družinová a oddílová vlajka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.|Výstroj skauta na vycházku]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.|Tlumoky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.|Oddílový výlet]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.|Koupání]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.|Výlet s přenocováním pod stany]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).|Výlet několikadenní putovní tábor]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.|Zodpovědnost vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.|Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.|Skautské závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.|Mezidružinové závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.|Skautské večery a akademie]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.|Založení místního sdružení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.|Roveři]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.|Vůdcovské zkoušky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.|Literatura pro vůdce]] ===[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti|B. Stupně skautské vyspělosti]]=== ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.|Stupeň nováčkovský]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.|Skautský zákon a heslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.|Skautské značky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.|Signály píšťalkou]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.|Pozdravy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.|Státní hymny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.|Zručnosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.|Uzly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.|Skautský slib]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.|Skládání slibu]] ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.|Druhotřídní skaut]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.|Zná organisaci]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.|První pomoc]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.|Denní cviky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.|Užití šátku a tyče]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.|Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.|Orientace]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.|Jízdní řád]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.|Pošta a telegraf]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.|Morse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.|Signalisování semaforem]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.|Kimova hra]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.|Hra Setonova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.|Kreslení z paměti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.|Popis krajiny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.|Sledování stopy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.|Stavba stanu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.|Rozdělání ohně]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.|Šití]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.|Skautský krok]] ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.|Odborné zkoušky Skautů]]==== ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.|Skaut prvotřídní]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.|Vlastivěda]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.|Historie skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.|Tělověda a zdravověda]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.|Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.|Měření a odhad výšky a vzdálenosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.|Signalisování]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.|Popis chodce]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.|Stopování]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.|Plížení a pozorování]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.|Pozorování a fotografování zvěře]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.|Stavba stanů]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.|Táborová kamna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.|Druhy ohnišť]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.|Polní kamna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.|Zabezpečení ohně a odklizení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.|Oběd pro družinu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.|Výrobky řemeslné]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.|Skautské hry]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.|Souhvězdí a odhad času]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.|Přírodniny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.|Samostatná cesta]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.|Výcvik nováčka]]</noinclude> 8072e84e00ea6da9be4ced2b61513a9fb30cc30b 387 386 2012-11-04T20:04:44Z Stepan 2 ===[[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo|Úvodní slovo]]=== ===[[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy|Slovo generála Klecandy]]=== ===[[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák|Motto a úvod B. Řehák]]=== ===A. Založení a vedení oddílu=== * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.|Dějiny skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.|Jak vůdce rozumí skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.|Organisace Svazu Junáků Skautů RČS]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.|Rozbor skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.|Osoba vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.|Lesní školy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.|Příprava k založení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.|Skauting na venkově]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.|Skauting a škola]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.|První, ustavující schůzka]]<noinclude> * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.|Registrace skautů a oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.|Jak jednat s hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.|Doba puberty]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.|Metody skautské prakse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.|Skautský kroj]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.|Oddílový pokřik]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.|Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.|Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.|Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.|Rozdělení hochů do družin]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.|Výběr rádců pro družiny a jejich úkol]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.|Kroužky zájmové]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.|Rozdělení práce a administrativa v oddíle]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.|Písemnosti oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.|Vůdcovský zápisník]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.|Oddílová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.|Družinová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).|Oddílová rada (Rádcovská schůze)]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.|Vůdcovské křeslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.|Klubovna a dílna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.|Družinová a oddílová vlajka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.|Výstroj skauta na vycházku]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.|Tlumoky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.|Oddílový výlet]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.|Koupání]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.|Výlet s přenocováním pod stany]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).|Výlet několikadenní putovní tábor]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.|Zodpovědnost vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.|Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.|Skautské závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.|Mezidružinové závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.|Skautské večery a akademie]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.|Založení místního sdružení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.|Roveři]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.|Vůdcovské zkoušky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.|Literatura pro vůdce]] ===[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti|B. Stupně skautské vyspělosti]]=== ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.|Stupeň nováčkovský]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.|Skautský zákon a heslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.|Skautské značky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.|Signály píšťalkou]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.|Pozdravy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.|Státní hymny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.|Zručnosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.|Uzly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.|Skautský slib]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.|Skládání slibu]] ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.|Druhotřídní skaut]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.|Zná organisaci]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.|První pomoc]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.|Denní cviky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.|Užití šátku a tyče]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.|Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.|Orientace]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.|Jízdní řád]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.|Pošta a telegraf]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.|Morse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.|Signalisování semaforem]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.|Kimova hra]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.|Hra Setonova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.|Kreslení z paměti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.|Popis krajiny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.|Sledování stopy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.|Stavba stanu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.|Rozdělání ohně]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.|Šití]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.|Skautský krok]] ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.|Odborné zkoušky Skautů]]==== ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.|Skaut prvotřídní]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.|Vlastivěda]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.|Historie skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.|Tělověda a zdravověda]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.|Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.|Měření a odhad výšky a vzdálenosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.|Signalisování]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.|Popis chodce]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.|Stopování]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.|Plížení a pozorování]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.|Pozorování a fotografování zvěře]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.|Stavba stanů]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.|Táborová kamna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.|Druhy ohnišť]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.|Polní kamna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.|Zabezpečení ohně a odklizení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.|Oběd pro družinu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.|Výrobky řemeslné]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.|Skautské hry]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.|Souhvězdí a odhad času]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.|Přírodniny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.|Samostatná cesta]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.|Výcvik nováčka]]</noinclude> 6757247f671fe046e20e84cd64f9c5676145baba 386 385 2012-11-04T20:03:12Z Stepan 2 ===[[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo|Úvodní slovo]]=== ===[[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy|Slovo generála Klecandy]]=== ===[[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák|Motto a úvod B. Řehák]]=== ===A. Založení a vedení oddílu=== * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.|Dějiny skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.|Jak vůdce rozumí skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.|Organisace Svazu Junáků Skautů RČS]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.|Rozbor skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.|Osoba vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.|Lesní školy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.|Příprava k založení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.|Skauting na venkově]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.|Skauting a škola]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.|První, ustavující schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.|Registrace skautů a oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.|Jak jednat s hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.|Doba puberty]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.|Metody skautské prakse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.|Skautský kroj]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.|Oddílový pokřik]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.|Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.|Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.|Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.|Rozdělení hochů do družin]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.|Výběr rádců pro družiny a jejich úkol]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.|Kroužky zájmové]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.|Rozdělení práce a administrativa v oddíle]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.|Písemnosti oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.|Vůdcovský zápisník]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.|Oddílová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.|Družinová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).|Oddílová rada (Rádcovská schůze)]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.|Vůdcovské křeslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.|Klubovna a dílna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.|Družinová a oddílová vlajka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.|Výstroj skauta na vycházku]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.|Tlumoky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.|Oddílový výlet]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.|Koupání]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.|Výlet s přenocováním pod stany]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).|Výlet několikadenní putovní tábor]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.|Zodpovědnost vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.|Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.|Skautské závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.|Mezidružinové závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.|Skautské večery a akademie]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.|Založení místního sdružení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.|Roveři]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.|Vůdcovské zkoušky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.|Literatura pro vůdce]] ===[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti|B. Stupně skautské vyspělosti]]=== ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.|Stupeň nováčkovský]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.|Skautský zákon a heslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.|Skautské značky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.|Signály píšťalkou]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.|Pozdravy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.|Státní hymny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.|Zručnosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.|Uzly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.|Skautský slib]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.|Skládání slibu]] ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.|Druhotřídní skaut]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.|Zná organisaci]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.|První pomoc]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.|Denní cviky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.|Užití šátku a tyče]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.|Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.|Orientace]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.|Jízdní řád]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.|Pošta a telegraf]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.|Morse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.|Signalisování semaforem]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.|Kimova hra]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.|Hra Setonova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.|Kreslení z paměti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.|Popis krajiny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.|Sledování stopy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.|Stavba stanu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.|Rozdělání ohně]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.|Šití]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.|Skautský krok]] ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.|Odborné zkoušky Skautů]]==== ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.|Skaut prvotřídní]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.|Vlastivěda]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.|Historie skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.|Tělověda a zdravověda]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.|Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.|Měření a odhad výšky a vzdálenosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.|Signalisování]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.|Popis chodce]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.|Stopování]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.|Plížení a pozorování]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.|Pozorování a fotografování zvěře]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.|Stavba stanů]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.|Táborová kamna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.|Druhy ohnišť]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.|Polní kamna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.|Zabezpečení ohně a odklizení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.|Oběd pro družinu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.|Výrobky řemeslné]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.|Skautské hry]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.|Souhvězdí a odhad času]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.|Přírodniny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.|Samostatná cesta]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.|Výcvik nováčka]] c1322f06b4a08848cc65f68c9066215ba1d11732 385 384 2012-11-04T19:58:00Z Stepan 2 ===[[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo|Úvodní slovo]]=== ===[[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy|Slovo generála Klecandy]]=== ===[[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák|Motto a úvod B. Řehák]]=== ===A. Založení a vedení oddílu=== * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.|Dějiny skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.|Jak vůdce rozumí skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.|Organisace Svazu Junáků Skautů RČS]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.|Rozbor skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.|Osoba vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.|Lesní školy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.|Příprava k založení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.|Skauting na venkově]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.|Skauting a škola]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.|První, ustavující schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.|Registrace skautů a oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.|Jak jednat s hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.|Doba puberty]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.|Metody skautské prakse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.|Skautský kroj]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.|Oddílový pokřik]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.|Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.|Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.|Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.|Rozdělení hochů do družin]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.|Výběr rádců pro družiny a jejich úkol]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.|Kroužky zájmové]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.|Rozdělení práce a administrativa v oddíle]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.|Písemnosti oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.|Vůdcovský zápisník]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.|Oddílová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.|Družinová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).|Oddílová rada (Rádcovská schůze)]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.|Vůdcovské křeslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.|Klubovna a dílna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.|Družinová a oddílová vlajka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.|Výstroj skauta na vycházku]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.|Tlumoky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.|Oddílový výlet]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.|Koupání]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.|Výlet s přenocováním pod stany]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).|Výlet několikadenní putovní tábor]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.|Zodpovědnost vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.|Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.|Skautské závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.|Mezidružinové závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.|Skautské večery a akademie]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.|Založení místního sdružení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.|Roveři]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.|Vůdcovské zkoušky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.|Literatura pro vůdce]] ===[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti|B. Stupně skautské vyspělosti]]=== ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.|Stupeň nováčkovský]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.|Skautský zákon a heslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.|Skautské značky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.|Signály píšťalkou]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.|Pozdravy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.|Státní hymny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.|Zručnosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.|Uzly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.|Skautský slib]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.|Skládání slibu]] ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.|Druhotřídní skaut]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.|Zná organisaci]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.|První pomoc]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.|Denní cviky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.|Užití šátku a tyče]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.|Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.|Orientace]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.|Jízdní řád]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.|Pošta a telegraf]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.|Morse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.|Signalisování semaforem]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.|Kimova hra]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.|Hra Setonova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.|Kreslení z paměti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.|Popis krajiny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.|Sledování stopy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.|Stavba stanu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.|Rozdělání ohně]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.|Šití]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.|Skautský krok]] ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.|Odborné zkoušky Skautů]]==== ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.|Skaut prvotřídní]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.]] 788047d53a30ae1ad82848e028427377b27a0cd2 384 383 2012-11-04T19:48:46Z Stepan 2 ===[[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo|Úvodní slovo]]=== ===[[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy|Slovo generála Klecandy]]=== ===[[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák|Motto a úvod B. Řehák]]=== ===A. Založení a vedení oddílu=== * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.|Dějiny skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.|Jak vůdce rozumí skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.|Organisace Svazu Junáků Skautů RČS]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.|Rozbor skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.|Osoba vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.|Lesní školy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.|Příprava k založení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.|Skauting na venkově]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.|Skauting a škola]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.|První, ustavující schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.|Registrace skautů a oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.|Jak jednat s hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.|Doba puberty]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.|Metody skautské prakse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.|Skautský kroj]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.|Oddílový pokřik]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.|Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.|Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.|Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.|Rozdělení hochů do družin]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.|Výběr rádců pro družiny a jejich úkol]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.|Kroužky zájmové]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.|Rozdělení práce a administrativa v oddíle]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.|Písemnosti oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.|Vůdcovský zápisník]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.|Oddílová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.|Družinová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).|Oddílová rada (Rádcovská schůze)]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.|Vůdcovské křeslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.|Klubovna a dílna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.|Družinová a oddílová vlajka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.|Výstroj skauta na vycházku]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.|Tlumoky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.|Oddílový výlet]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.|Koupání]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.|Výlet s přenocováním pod stany]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).|Výlet několikadenní putovní tábor]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.|Zodpovědnost vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.|Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.|Skautské závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.|Mezidružinové závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.|Skautské večery a akademie]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.|Založení místního sdružení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.|Roveři]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.|Vůdcovské zkoušky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.|Literatura pro vůdce]] ===[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti|B. Stupně skautské vyspělosti]]=== ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.|Stupeň nováčkovský]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.|Skautský zákon a heslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.|Skautské značky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.|Signály píšťalkou]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.|Pozdravy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.|Státní hymny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.|Zručnosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.|Uzly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.|Skautský slib]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.|Skládání slibu]] ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.|Druhotřídní skaut]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.|Zná organisaci]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.|První pomoc]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.|Denní cviky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.|Užití šátku a tyče]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.|Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.|Orientace]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.|Jízdní řád]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.|Pošta a telegraf]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.|Morse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.|Signalisování semaforem]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.|Kimova hra]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.|Hra Setonova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.|Kreslení z paměti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.|Popis krajiny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.|Sledování stopy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.]] f3cf0c9b7bb423c9bde24d9522ae5f974a46a84b 383 382 2012-11-04T19:41:23Z Stepan 2 ===[[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo|Úvodní slovo]]=== ===[[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy|Slovo generála Klecandy]]=== ===[[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák|Motto a úvod B. Řehák]]=== ===A. Založení a vedení oddílu=== * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.|Dějiny skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.|Jak vůdce rozumí skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.|Organisace Svazu Junáků Skautů RČS]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.|Rozbor skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.|Osoba vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.|Lesní školy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.|Příprava k založení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.|Skauting na venkově]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.|Skauting a škola]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.|První, ustavující schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.|Registrace skautů a oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.|Jak jednat s hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.|Doba puberty]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.|Metody skautské prakse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.|Skautský kroj]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.|Oddílový pokřik]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.|Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.|Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.|Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.|Rozdělení hochů do družin]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.|Výběr rádců pro družiny a jejich úkol]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.|Kroužky zájmové]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.|Rozdělení práce a administrativa v oddíle]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.|Písemnosti oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.|Vůdcovský zápisník]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.|Oddílová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.|Družinová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).|Oddílová rada (Rádcovská schůze)]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.|Vůdcovské křeslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.|Klubovna a dílna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.|Družinová a oddílová vlajka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.|Výstroj skauta na vycházku]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.|Tlumoky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.|Oddílový výlet]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.|Koupání]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.|Výlet s přenocováním pod stany]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).|Výlet několikadenní putovní tábor]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.|Zodpovědnost vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.|Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.|Skautské závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.|Mezidružinové závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.|Skautské večery a akademie]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.|Založení místního sdružení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.|Roveři]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.|Vůdcovské zkoušky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.|Literatura pro vůdce]] ===[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti|B. Stupně skautské vyspělosti]]=== ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.|Stupeň nováčkovský]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.|Skautský zákon a heslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.|Skautské značky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.|Signály píšťalkou]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.|Pozdravy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.]] 6eccdf4536c4124d9a8f4a2adec50a8cfbd5e099 382 381 2012-11-04T19:39:39Z Stepan 2 * [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo|Úvodní slovo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy|Slovo generála Klecandy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák|Motto a úvod B. Řehák]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.|Dějiny skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.|Jak vůdce rozumí skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.|Organisace Svazu Junáků Skautů RČS]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.|Rozbor skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.|Osoba vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.|Lesní školy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.|Příprava k založení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.|Skauting na venkově]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.|Skauting a škola]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.|První, ustavující schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.|Registrace skautů a oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.|Jak jednat s hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.|Doba puberty]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.|Metody skautské prakse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.|Skautský kroj]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.|Oddílový pokřik]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.|Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.|Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.|Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.|Rozdělení hochů do družin]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.|Výběr rádců pro družiny a jejich úkol]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.|Kroužky zájmové]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.|Rozdělení práce a administrativa v oddíle]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.|Písemnosti oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.|Vůdcovský zápisník]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.|Oddílová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.|Družinová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).|Oddílová rada (Rádcovská schůze)]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.|Vůdcovské křeslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.|Klubovna a dílna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.|Družinová a oddílová vlajka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.|Výstroj skauta na vycházku]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.|Tlumoky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.|Oddílový výlet]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.|Koupání]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.|Výlet s přenocováním pod stany]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).|Výlet několikadenní putovní tábor]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.|Zodpovědnost vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.|Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.|Skautské závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.|Mezidružinové závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.|Skautské večery a akademie]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.|Založení místního sdružení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.|Roveři]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.|Vůdcovské zkoušky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.|Literatura pro vůdce]] ===[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti|B. Stupně skautské vyspělosti]]=== ====[[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.|Stupeň nováčkovský]]==== * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.|Skautský zákon a heslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.|Skautské značky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.|Signály píšťalkou]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.|Pozdravy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.]] c82beb0455d564f74f9b96ef4c4aed390682c28d 381 380 2012-11-04T18:56:43Z Stepan 2 * [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo|Úvodní slovo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy|Slovo generála Klecandy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák|Motto a úvod B. Řehák]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.|Dějiny skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.|Jak vůdce rozumí skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.|Organisace Svazu Junáků Skautů RČS]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.|Rozbor skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.|Osoba vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.|Lesní školy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.|Příprava k založení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.|Skauting na venkově]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.|Skauting a škola]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.|První, ustavující schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.|Registrace skautů a oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.|Jak jednat s hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.|Doba puberty]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.|Metody skautské prakse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.|Skautský kroj]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.|Oddílový pokřik]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.|Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.|Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.|Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.|Rozdělení hochů do družin]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.|Výběr rádců pro družiny a jejich úkol]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.|Kroužky zájmové]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.|Rozdělení práce a administrativa v oddíle]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.|Písemnosti oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.|Vůdcovský zápisník]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.|Oddílová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.|Družinová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).|Oddílová rada (Rádcovská schůze)]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.|Vůdcovské křeslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.|Klubovna a dílna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.|Družinová a oddílová vlajka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.|Výstroj skauta na vycházku]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.|Tlumoky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.|Oddílový výlet]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.|Koupání]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.|Výlet s přenocováním pod stany]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).|Výlet několikadenní putovní tábor]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.|Zodpovědnost vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.|Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.|Skautské závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.|Mezidružinové závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.|Skautské večery a akademie]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.|Založení místního sdružení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.|Roveři]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.|Vůdcovské zkoušky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.|Literatura pro vůdce]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.]] 4d62c9410f8b9a9e74e743b48b8461964fd88b64 380 379 2012-11-04T18:56:12Z Stepan 2 * [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo|Úvodní slovo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy|Slovo generála Klecandy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák|Motto a úvod B. Řehák]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.|Dějiny skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.|Jak vůdce rozumí skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.|Organisace Svazu Junáků Skautů RČS]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.|Rozbor skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.|Osoba vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.|Lesní školy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.|Příprava k založení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.|Skauting na venkově]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.|Skauting a škola]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.|První, ustavující schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.|Registrace skautů a oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.|Jak jednat s hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.|Doba puberty]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.|Metody skautské prakse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.|Skautský kroj]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.|Oddílový pokřik]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.|Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.|Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.|Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.|Rozdělení hochů do družin]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.|Výběr rádců pro družiny a jejich úkol]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.|Kroužky zájmové]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.|Rozdělení práce a administrativa v oddíle]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.|Písemnosti oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.|Vůdcovský zápisník]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.|Oddílová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.|Družinová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).|Oddílová rada (Rádcovská schůze)]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.|Vůdcovské křeslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.|Klubovna a dílna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.|Družinová a oddílová vlajka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.|Výstroj skauta na vycházku]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.|Tlumoky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.|Oddílový výlet]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.|Koupání]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.|Výlet s přenocováním pod stany]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor.|Výlet několikadenní putovní tábor]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.|Zodpovědnost vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.|Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.|Skautské závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.|Mezidružinové závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.|Skautské večery a akademie]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.|Založení místního sdružení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.|Roveři]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.|Vůdcovské zkoušky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.|Literatura pro vůdce]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.]] 78e4a0452d45d0167001f67e249c189d58420c50 379 378 2012-11-04T18:54:31Z Stepan 2 * [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo|Úvodní slovo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy|Slovo generála Klecandy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák|Motto a úvod B. Řehák]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.|Dějiny skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.|Jak vůdce rozumí skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.|Organisace Svazu Junáků Skautů RČS]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.|Rozbor skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.|Osoba vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.|Lesní školy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.|Příprava k založení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.|Skauting na venkově]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.|Skauting a škola]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.|První, ustavující schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.|Registrace skautů a oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.|Jak jednat s hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.|Doba puberty]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.|Metody skautské prakse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.|Skautský kroj]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.|Oddílový pokřik]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.|Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.|Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.|Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.|Rozdělení hochů do družin]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.|Výběr rádců pro družiny a jejich úkol]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.|Kroužky zájmové]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.|Rozdělení práce a administrativa v oddíle]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.|Písemnosti oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.|Vůdcovský zápisník]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.|Oddílová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.|Družinová schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada (Rádcovská schůze).|Oddílová rada (Rádcovská schůze)]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.|Vůdcovské křeslo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.|Klubovna a dílna]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.|Družinová a oddílová vlajka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.|Výstroj skauta na vycházku]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.|Tlumoky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.|Oddílový výlet]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.|Koupání]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.|Výlet s přenocováním pod stany]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor.|Výlet několikadenní putovní tábor]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.|Zodpovědnost vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.|Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.|Skautské závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.|Mezidružinové závody]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.|Skautské večery a akademie]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.|Založení místního sdružení]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.|Roveři]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.|Vůdcovské zkoušky]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.|Literatura pro vůdce]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.|Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.]] dccca827969cce4ff414ea61364b6bdc4a5dc454 378 377 2012-11-04T18:32:14Z Stepan 2 * [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo|Úvodní slovo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy|Slovo generála Klecandy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák|Motto a úvod B. Řehák]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.|Dějiny skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.|Jak vůdce rozumí skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.|Organisace Svazu Junáků Skautů RČS]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.|Rozbor skautingu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.|Osoba vůdcova]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.|Lesní školy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.|Příprava k založení oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.|Skauting na venkově]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.|Skauting a škola]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.|První, ustavující schůzka]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.|Registrace skautů a oddílu]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.|Jak jednat s hochy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.|Doba puberty]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.|Metody skautské prakse]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.|Skautský kroj]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.|Oddílový pokřik]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.|Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.|Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.]] 1bb72bb4a6ff603deeff6d216135423853f6548c 377 286 2012-11-04T18:28:51Z Stepan 2 * [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo|Úvodní slovo]] * [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy]] * [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.]] * [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.]] 33ad7ea58b2f2a041e890dc48cf4b6cc82dace4f 286 217 2012-10-26T15:45:53Z Stepan 2 [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo]] [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy]] [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Vlastivěda.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Historie skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Tělověda a zdravověda.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Mapa, plánky a náčrt krajiny.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Měření a odhad výšky a vzdálenosti.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Signalisování.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Popis chodce.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stopování.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Plížení a pozorování.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Pozorování a fotografování zvěře.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Stavba stanů.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Táborová kamna.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Druhy ohnišť.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Polní kamna.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Zabezpečení ohně a odklizení.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Oběd pro družinu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výrobky řemeslné.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Skautské hry.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Souhvězdí a odhad času.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Přírodniny.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Samostatná cesta.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní. Výcvik nováčka.]] b4da0f0fc91f955f48364a19b979f32cd5be1452 217 213 2012-10-25T15:56:42Z Stepan 2 [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo]] [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy]] [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautské značky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Signály píšťalkou.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Pozdravy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Státní hymny, znaky a vlajka republiky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Zručnosti.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Uzly.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský slib.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skládání slibu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Zná organisaci.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. První pomoc.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Denní cviky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Užití šátku a tyče.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Mapa.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Orientace.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Jízdní řád.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Pošta a telegraf.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Morse.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Signalisování semaforem.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kimova hra.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Hra Setonova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Kreslení z paměti.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Popis krajiny.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Sledování stopy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Stavba stanu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Rozdělání ohně.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Šití.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Druhotřídní skaut. Skautský krok.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Odborné zkoušky Skautů.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Skaut prvotřídní.]] 0f22cabeb2f73de9ea7c287688933121eaebf8d6 213 159 2012-10-25T15:26:42Z Stepan 2 [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo]] [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy]] [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský.]] [[Knihy/Skautský vůdce/B. Stupně skautské vyspělosti. Stupeň nováčkovský. Skautský zákon a heslo.]] cb213b12c5da340358899d7e7fb693c8cf3ccb73 159 151 2012-10-16T18:03:33Z Stepan 2 [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo]] [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy]] [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.]] a88153c446895a93a3e46f892b8c03b80cb3ff26 151 92 2012-10-15T20:22:34Z Stepan 2 [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo]] [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy]] [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské křeslo.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj vůdce.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.]] 3c62f22d8f8830f08ea96f0d9c9f1740078e99e5 92 91 2012-10-14T10:24:27Z Stepan 2 [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo]] [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy]] [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak vůdce rozumí skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Organisace Svazu Junáků Skautů RČS.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozbor skautingu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Osoba vůdcova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Lesní školy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Příprava k založení oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting na venkově.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skauting a škola.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. První, ustavující schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Registrace skautů a oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak jednat s hochy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Doba puberty.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautský kroj.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový pokřik.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Proč seskupujeme skauty v družiny a oddíly.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tradice.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Jak se má poznat skaut mezi ostatními hochy.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení hochů do družin.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výběr rádců pro družiny a jejich úkol.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Kroužky zájmové.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Rozdělení práce a administrativa v oddíle.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Písemnosti oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovský zápisník.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová schůzka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílová rada. (Rádcovská schůze).]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Klubovna a dílna.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Družinová a oddílová vlajka.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj skauta na vycházku.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výstroj vůdce.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Tlumoky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Koupání.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet s přenocováním pod stany.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Výlet několikadenní putovní tábor).]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Zodpovědnost vůdcova.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Pořadové cviky, veřejné vystoupení oddílu.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské závody.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Mezidružinové závody.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Skautské večery a akademie.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Založení místního sdružení.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Roveři.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Vůdcovské zkoušky.]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Literatura pro vůdce.]] 2b66e6cfb6db7ce20aab3c527244f68bcf6bb7d4 91 85 2012-10-14T10:09:41Z Stepan 2 [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo]] [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy]] [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák]] [[Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Dějiny skautingu.]] 45153a5a39750942eab1e576147d08f5fba44689 85 83 2012-10-14T09:44:52Z Stepan 2 [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo]] [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy]] [[Knihy/Skautský vůdce/Motto a úvod B. Řehák]] f0461a18fbfc5dfc4cea16a37c5e213c848904cf 83 15 2012-10-14T09:42:59Z Stepan 2 [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo]] [[Knihy/Skautský vůdce/Slovo generála Klecandy]] b3ebe657456a0ebb3731a3c8ca1151f57f1013bf 15 2012-10-06T08:41:49Z 88.100.60.52 0 Založena nová stránka: [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo]] [[Knihy/Skautský vůdce/Úvodní slovo]] 73424ad8d5c4a8761a372fc4883692fe8f90caca 0 59 114 2012-10-14T13:02:17Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''DOBA PUBERTY.''' Dobou dospívání rozumíme dobu mezi 12 a 15. rokem života hochova. Od 15 do 17 let mluvíme o době zrání mladíka. V době puberty nastává… '''DOBA PUBERTY.''' Dobou dospívání rozumíme dobu mezi 12 a 15. rokem života hochova. Od 15 do 17 let mluvíme o době zrání mladíka. V době puberty nastává mohutná činnost žláz s vnitřním vyměšováním. Je to hlavně hypofysa (podvěsek), žláza ležící na spodu mozku, jež má vliv na vzrůst údů a podmiňuje celkový vývoj těla. Žláza štítná, ležící v předu na krku, urychluje vzrůst svalstva, podporuje vývoj orgánů pohlavních a má vliv i na vývoj duševní. — Její výměšek je dechem kovářského měchu do výhně života. Žlázy pohlavní, gonady, probuzeny, vydávají výměšek zvaný pohlavní hormon, který způsobuje pozvolné zastavení vzrůstu, působí na rozvoj schopností duševních, vývoj povahy a probouzí pud pohlavní. Objeví se druhotné znaky pohlavní: Kostra a svalstvo mohutní, hlas přeskakuje (mutuje) a stává se pak hlubším, v podpaží, na ohanbí a v obličeji objevují se chloupky, dostavují se poluce. Tato přeměna je tak silná, že způsobuje velké zmatky a prudké bouře v duševním životě hocha a v jeho chování. V pubertě zvětšuje se rychle objem hrudníku. Pro tu dobu patří proto hodně pohybových her na svěžím vzduchu, ne však namáhavé práce; zdvihání a vláčení těžkých klád, kamenů apod. Svaly rostou rychleji než kosti, proto jsou pohyby v pubertě neobratné, klackovité. I chování je takové, odtud „klackovitá léta“. U páteře naopak rychleji rostou kosti, záda se v tu dobu „hrbatí“ vůdce musí pamatovat na hojnost cviků nápravných, vhodné hry a nějaký ten štulec do zad jako přátelské upozornění. Mohutně roste mozek, odtud časté a velké bolesti hlavy v té době. Nastává veliký rozvoj smyslů, s výjimkou hmatu a tu je přímo neocenitelný Skauting se svými vhodnými hrami (Kimova, Setonova, Fandlerlik-Štefan: Hry v místnosti a mnohé hry v přírodě: Poslouchaná, Světélka atd.). Toto bohatství her, cvičících hojně bystrost a přesnost smyslového vnímání, poznávání a usuzování právě v době puberty, jež je pravou mobilisací smyslů, ve spojení s pobytem pod širým nebem je nedoceněným a výhradním znakem Skautingu. Dnes to z něho přebírají všechny systémy ostatní. Pro duševní pubertu je příznačný neklid, kvas a vzdor. Tvrdý oříšek pro vychovatele a vůdce. Trudná osamocenost a zase šibeniční veselí. Snění se světobornými plány, v nichž není nemožností. Tu není na místě výsměch, ale opatrné převedení důvěrou k činorodé práci. Tady musíš být více než kdy jindy vůdcem a neztratit důvěry hocha. Zvláště tehdy, když tvrdá skutečnost nemilosrdně rozleptává a ničí jejich vzdušné zámky a kdy duše je pesimisticky rozpolcená. A přece právě z této doby rostou v mladé duši ideály, jež si nese i do života mužného, měla-li to štěstí, že našla dobrého vůdce. Mnohé pudy se tu také mění. Pud bojový se u kluků vybíjel ve rvačkách, nyní jsou to zápasy podle pravidel. Teď je vhodná doba, aby vůdce neúprosně uplatňoval požadavek fair-play, čestnou hrou. Pud strachu se ztrácí, za to rostoucí odvaha vede k mnoha nerozumným srážkám a nutno je brzdit. Objevuje se živelná touha po svobodě a volnosti (hoši utíkají z domova), ale i velmi důrazný pud společenský, který vede mládež tvořiti kroužky pod nejrůznějšími záminkami. Jak nesmírný význam tu má Skauting a jak dovedl pochopiti duši hochů v této době. Seskupuje hochy do družin a oddílů. Hoši si žádají slavnostního slibu, nadosmrti zavazujících přísah, tajných poznávacích znamení a hesel i robinsonád. Skauting jim dává skautský slib a zákon, tajný pozdrav, heslo: Buď připraven! a táboření. Může býti lepšího vychovatelského prostředku? A není to přímo ironií, že naše oficielní pedagogika o něm dosud neví? Jen Čádovi a Drtinovi hned ve svých počátcích neušel. Puberta je dobou básnění a neúnavné zvídavosti (Skauting tu má široké pole ukojení), je plna obdivu k ideálu (Skauting jej vytepává v postavě hocha Skauta a Skauta - vůdce), je dobou všelijakých sbírek (Skauting je užitečně usměrňuje: fotografie, mátohy, odlitky stop apod) a hlavně dobou reformátorství. Všechno je nedostatečné musí se změnit, opravit. Nuže pojď a v klubovně, na vycházce a na táboře ukaž, co dovedeš! Hoši v té době zbožňují sílu, odvahu, ráznost, vědecké znalosti, hrdinství, šlechetnost a nenávidí přetvářku a nepoctivost. Skauting to podchycuje a uplatňuje sebevýchovu též tím, že dovoluje chlapci, aby si získal čestné jméno za význačnou vlastnost, čin nebo dovednost a užíval symbolu jako osobního totému. Cit pro čest je v té době velmi jemný, citlivý. Urážka se odpouští jen, stala-li se omylem, jinak platí oko za oko, zub za zub. Na to nesmí skautský vůdce zapomínat! V té době zvláště mocně vystupuje pocit opojení z rychlého pohybu. Tance, jízdy na lyžích a touha požitku z opojných nápojů a kouření. Obojí je však zvláště v tomto věku krutým jedem. I tu Skauting správně žádá abstinenci. Cit společenský se prohlubuje v cit vlastenecký a v pojem lidství Skauting postupně sleduje a rozšiřuje tento cit od spolupráce v družině přes oddíl k okresu, župě a Svazu a až ke světovému bratrstvu hochů. Do slibu pak vkládá na první místo: milovati vlast svou a věrně jí sloužiti v každé době. Vyvinuje se soucit a ten podchycuje Skauting v povinnosti vykonat denně dobrý skutek. Zvlášť mocně se vyvinují city estetické — tvořit a mít kolem sebe krásno. Proto Skauting od počátku kladl takovou váhu na práce rukodělné, neboť pud tvořivosti a pud napodobovací přímo žene mládež v této době k činnosti a projevu ať už výtvarnému, divadelnímu, pantomině, dramatisaci a p., jak je k tomu příležitost v klubovně, u táborového ohně, při skautských večerech apod. Ale v této době podléhá hoch někdy i dost nepochopitelné trémě a to musíme míti též na paměti. Universálním lékem v době puberty, ovšem jen v rukou dobrého vůdce, je sugesce. Hlavně na počátku puberty. Neboť tu je hoch úplně v zajetí vůdce — svého vzoru, lpí na něm a ve všem ho (i v obratech řeči, příznaku, pohybech apod.) napodobuje. To je veliká moc a musí jí být vědomě a svědomitě používáno. Nejmocněji se v této době probouzí pud pohlavní. Hlavně však jako láska platonická, někdy jen k vysněnému ideálu, nebo ke konkrétní osobě, ale jen z dálky zbožňované. K lásce pohlavní dochází jen zřídka kdy, jen svedením a příkladem dospělých. A přece by nebylo ani divu, kdyby dnešní mládež byla pohlavně zvrhlá. To co vidí na obálkách různých „románů“, na reklamách biografů nebo může číst v takovém Trnu, Houpačkách, Cvrčku neb Šejdrem a jiných neméně hodnotných tiskovinách, bývá někdy tak cynické a urážlivě hnusné, že by dnešní generace neměla práva jí to vytýkat. Štěstí, že ji sport, hry a tělocvik drží nad vodou. Největší význam tu však má Skauting — o tom pověděli již lékaři slova tak závažná, že jim rozumí každý nepředpojatý, jen naše oficielní pedagogika ne. Teprve leccos objevuje, co ve skautingu je již vyzkoušeno. Puberta má i svoje poruchy, může být předčasná nebo opožděná, projevují se v ní následky dědičnosti a původcem bývají někdy i nemoci. Vlastně byly tyto choroby dosud utajeny, v této bouřlivé době však propukají. Např. tuberkulosa. A právě nedávno Dr. Kazil ukázal, jak důležitým preventivním lékem je tu Skauting v celé své soustavě. V té době hojné jsou i kožní choroby: vyrážky, trudovitost, hlavně v obličeji. Přejdou po pubertě. Velmi častým zjevem bývá onanie, sebezprznění. Včasné, rozumné a jemné poučení, tělesná práce, sport a hry jí mohou úspěšně vyléčit, Skauting je tu prostředkem neocenitelným. Není druhého hnutí, které by mělo takový a tak šťastně vyřešený poměr k této nejvážnější době, kdy roste tělo a utváří se charakter a názory budoucího muže. Proto skautský vůdce ví, že musí být trpělivý, dobrý kamarád, který nepřezírá, nevysmívá se svým hochům a nejedná s nimi jako s dětmi. Rozkazů a zákazů užívá co nejméně, za to rad a dobrého příkladu. On ví, jaký je to zmatek v mladé duši v době puberty a protože mládež opravdu miluje, dovede jí být v této době oporou, vůdcem. Jeho cílevědomá a namáhavá práce, dnes už u některých celoživotní, nepřináší jemu žádného užitku, koná ji naprosto nezištně pro národ a stát, jeho zdravou budoucnost — uvědomí si to jednou ti, kdož jsou povoláni řídit osudy tohoto státu? (V 9. a 10. čísle XII. ročníku Vůdce je výborný a obsažný článek o tomto tématě z pera br. prof. Preiningra. Bylo ho též použito k této kapitole.) 47227f8a627609b6ca548d37bf8265c9d65ca764 0 90 157 2012-10-16T17:54:02Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''DRUŽINOVÁ A ODDÍLOVÁ VLAJKA.''' Rozměry družinové vlajky jsou udány v Organisaci, oddílová může být obdélníková, nejlépe 60X40 cm. Materiál je nejv… '''DRUŽINOVÁ A ODDÍLOVÁ VLAJKA.''' Rozměry družinové vlajky jsou udány v Organisaci, oddílová může být obdélníková, nejlépe 60X40 cm. Materiál je nejvhodnější hustý silk a také slabá plsť, jež se dostane v různých barvách. Na plsti se krásně vyjímá aplikace a silk se výborně dá barvit trvanlivými barvami. Vlajky jsou pak pěkně živé. Jen nedělejte vlajky hedvábné a pracně vyšívané. Stojí mnoho peněz zbytečně vydaných. Nepovažuji za správné dávat sta, ba i přes tisíc korun za vlajku. Raději pět nových stanů. Je dost jiného a trvanlivějšího materiálu a více záleží na vkusné úpravě než drahotě materiálu. 4cb6a40818698f04e6052e1391271fa87a52b1f5 0 83 149 2012-10-15T20:13:46Z Stepan 2 Založena nová stránka: [[Soubor:Skautský vůdce str. 47.png|left]] '''DRUŽINOVÁ SCHŮZKA.''' Družina může konati svou schůzku každých 14 dnů a střídat ji s oddílovou. Při druž… [[Soubor:Skautský vůdce str. 47.png|left]] '''DRUŽINOVÁ SCHŮZKA.''' Družina může konati svou schůzku každých 14 dnů a střídat ji s oddílovou. Při družinové soustavě jsou družinové tři a čtvrtá oddílová. Zahájení a administrativní drobnosti jako na oddílové. Oznámení rozkazů vůdce a podniků oddílu. Rozhovor o tom a případné disposice. Výklad rádcův a praktické procvičování dané látky růz. stupňů skautské dovednosti. Popř. vhodná hra uplatňující tyto znalosti. Tomuto oddílu se věnuje nejvíce času. Rozhovor o plánech a samostatné činnosti družin. Společná hra a zpěv. Družinová schůzka je a musí zůstat přátelskou schůzkou hochů, na kterou by se vždy těšili. Může býti i na hřišti a pak se cvičí stavba stanů, orientace, kreslení náčrtů, hry apod. Může se také věnovat výcviků v některé dovednosti: knihvazačství, košíkářství, modelářství apod. Vůdce se návštěvou občas přesvědčí o úrovni schůzky. 4d79282ef570c42538a238a09626542d8ac25cca 0 41 101 100 2012-10-14T11:04:48Z Stepan 2 '''DĚJINY SKAUTINGU.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 13.jpg|left]] Skauting není dílem jediného člověka ani věku. Je v něm mocný ohlas '''antiky''', žádající souladnou tělovýchovu, jejímž účelem není rekord, ale zdraví a krása výkonu a proto pěstuje hlavně hry a lehkou atletiku pro jejich všestrannost. Středověk odevzdává mu jako vzor postavu pravého '''rytíře''' s jeho ušlechtilými názory na čest a povinnost, ochranitele slabých a dvorného k ženě. Rytíř japonský, samuraj, dává skautingu své heslo „buď připraven“ a povinnost, vykonati denně dobrý skutek. Ve skautingu ožívají mnohé ušlechtilé snahy Komenského, Rabelaisovy, Rousseauovy, Basedowovy, Pestoalozziho. '''Indián''', pravé dítě přírody, učí v něm vědě lesa, zálesáctví, otužilosti a hluboké symbolice slova i obřadu. '''Robinson''' vyhovuje romantické touze mládeže, ale tvrdou prací dává poznati i její rub. Přináší však největší radost v životě, radost ze zdařilé, třeba primitivní práce. '''Jules Verne''' je klasickým vzorem, jak možno romantickým rámcem upoutat mysl mládeže, vyjít vstříc ideálu statečného gentlemanství a při tom vychovávat a poučit. Američan '''Thoreau''' odkazuje skautingu lásku k přírodě a hluboký vliv její na duši člověka. '''Kipling''' ve své překrásné „Knize džunglí“ dává promlouvat přírodě k člověku hlasem plným mohutné síly a hluboké moudrosti. Přibývá i těch, kdož zaměnili pušku za fotografický aparát a odhalují nám její netušené krásy. V myslích některých mužů vzniká myšlénka, vést výchovu mládeže přirozenější cestou, než se dála dosud, vložit do ní více upřímnosti a vztahu k životu a přírodě. [[Soubor:Skautský vůdce str. 14-1.jpg]] Tak vznikaly první skautské oddíly, jež počal organisovati Američan Ernest Thompson '''Seton''' r. 1902 v Kanadě a nazval je „Zálesáčtí Indiáni“. Je to onen skvělý mistr líčení života v přírodě a osudů zvířat, jenž svoje povídky provází výstižnou kresbou. Ve svých spisech i životě cele je proniknut úzkým vztahem k přírodě. Je hlubokým znatelem duše mládeže, kterou učí vědě lesa a uchvacuje vlastnostmi Indiána bělochem ještě nezkaženého. Svůj systém skautingu buduje na zušlechťujícím vlivu přírody, prvcích romantických, poesií a symbolických obřadech. Snad proto tak dobře pochopil „hocha“, že sám měl mládí zkažené bezduchým pobožnůstkářstvím a nudností pouze papírového učení. Touží proto připraviti mládeži život šťastnější než měl sám. Jinou cestou, ale za stejným cílem šel anglický generál Robert '''Baden-Powell''', který také nebyl pedagogem z povolání. Ve válce burské hájil po 8 měsíců pevnost Mafeking v Již. Africe a přesvědčil se, jak platné služby může vykonati mládež dobře vedená. Neušlo mu ani, že Burům v jejich heroickém boji značně byla na prospěch velká otužilost, získaná životem v přírodě, tělesná zdatnost a bystrost smyslů i dobrovolná kázeň. Ve své službě v Indii i v Africe přesvědčil se nejednou, že rychlé, správné odhadnutí situace a rychlé rozhodnutí je tajemstvím úspěchu. Po návratu do Anglie, když před tím poznal úsilí Setonovo, začal sám s pokusy o novou výchovu mládeže. R. 1907 vedl první pokusný tábor na ostrově Brownsea. Rok potom vydal svoji knihu „Scouting for Boys“, vystoupil z armády a oddal se cele skautingu, jemuž vybudoval pevnou soustavu a organisaci. [[Soubor:Skautský vůdce str. 14-2.jpg]] Člověk dneška nemůže žít trvale v lese, založil proto svůj směr na výchově jedince k občanství, dal mu praktický základ, ale ponechal, co romanticky hovoří k duši mládeže a první přivádí do řad skautských. Je mužem velikých zkušeností životních a dobrým psychologem, jak o tom svědčí i druhá jeho kniha: „Na pouti za úspěchem“ kterou zřejmě psal člověk školený životem a tuhou výchovou vlastní. On a Seton objevili „hocha“, před tím to byl jen chlapec, který musel pasivně poslouchat a mlčet, za něhož myslili a jednali dospělí. Ač generál, vyhnul se ve svém systému všemu, co by mohlo připomínat výchovu vojenskou. Našel rámec pro svoje snahy tak šťastný, že dnes jeho způsob výchovy mládeže, nazvaný skauting, rozšířil se po všech kulturních státech a rozrůstá se v základnu, na níž je možno budovati s bezpečným vědomím, že jdeme cestou dobrou. Brzy přešel skauting do kolonií britských, Německa (Pfandfinder) a Polska (Harceři), kde však nabývá forem poněkud vojenských, do Belgie a Francie (Les éclaireurs) a pak i do ostat. států. [[Soubor:Skautský vůdce str. 15-1.jpg]] U nás první o skautské výchově psal, přednášel a ji organisoval prof. '''Ant. B. Svojsík''' r. 1911. Poznal ji a pochopil její význam pro národ na svých cestách v cizině, studoval zvlášť skauting anglický, a rozhodl se věnovat svůj život tomuto hnutí, jež nazval junáctvím. Za základ vzal systém Baden-Powellův a ze Setona přibral, co se do našich poměrů přenésti dalo, ale hleděl již od počátku přizpůsobiti skauting svérázné individualitě naší mládeže, národa, potřeb a krajiny. Vynechal úkony církevní, ale zdůraznil vliv přírody, tělesnou výchovu, práce rukodílné a hodnoty mravní. Tak vznikla r. 1912 jeho kniha „Základy junáctví“, jako dílo samostatné na podkladě Baden-Powellově. Skauting československý našel svého muže od prvních počátků. Je mu dobrým vůdcem dodnes. [[Soubor:Skautský vůdce str. 15-2.jpg]] Zprvu byl organisován skauting ve spolku „Junák — český Skaut“ založeném v květnu 1914. Po válce 1919 založen Svaz Junáků Skautů RČS., jenž vzrostl na ústřední, celostátní organisaci nepolitickou, jež je representantem našeho skautingu i vůči cizině. Má nyní 30.000 Skautů a Skautek a přes 1.000 činovníků. Deset tisíc Skautů je každoročně v jeho táborech. Svaz je členem světové organisace Bratrstva hochů - Skautů, řízené Mezinárodním skautským výkonným výborem o 9 členech. Sdružuje skoro 3 miliony Skautů a činovníků v 55 státech. — V tom nejsou zahrnuty organisace Skautek, které v některých státech převyšují počet Skautů. Každý druhý rok scházejí se jejich delegáti k mezinárodním skautským konferencím, jež jsou spojeny každý čtvrtý rok s mezinárodním sjezdem Skautů, t. zv. Jamboree (džemborí). První bylo v Londýně 1920 a mělo ráz propagace skautingu pro veřejnost. Druhé 1924 v Kodani, kde 7.000 Skautů obstarávalo si vše samo, bez pomoci osob civilních. Největší bylo 1929 v Birkenheadu (u Liverpoolu) — Arrow Park — jež ukázalo skvěle, jak lze skautskými metodami zvládnouti massu 55 tisíc mládeže 43 národů. Z této veliké soutěže přinesl si Svaz Skautů RČS nejvyšší uznání pro svůj způsob táboření kromě vrcholného uznání světového náčelníka Baden-Powella. Náš typický, svérázný tábor byl předmětem obdivu všech. Roku 1922 při Jubilejních našich slavnostech byl založen v Praze Svaz slovanských Skautů a Skautek, v roce 1931 konaly se v Praze „Tábory slovanských Skautů“ (Slovanské Jamboree) za účasti 15.000 Skautů. d8c873837329e51e517caf3d0d15daf88ce6d72d 100 94 2012-10-14T11:04:17Z Stepan 2 '''DĚJINY SKAUTINGU.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 13.jpg|left]] Skauting není dílem jediného člověka ani věku. Je v něm mocný ohlas '''antiky''', žádající souladnou tělovýchovu, jejímž účelem není rekord, ale zdraví a krása výkonu a proto pěstuje hlavně hry a lehkou atletiku pro jejich všestrannost. Středověk odevzdává mu jako vzor postavu pravého '''rytíře''' s jeho ušlechtilými názory na čest a povinnost, ochranitele slabých a dvorného k ženě. Rytíř japonský, samuraj, dává skautingu své heslo „buď připraven“ a povinnost, vykonati denně dobrý skutek. Ve skautingu ožívají mnohé ušlechtilé snahy Komenského, Rabelaisovy, Rousseauovy, Basedowovy, Pestoalozziho. '''Indián''', pravé dítě přírody, učí v něm vědě lesa, zálesáctví, otužilosti a hluboké symbolice slova i obřadu. '''Robinson''' vyhovuje romantické touze mládeže, ale tvrdou prací dává poznati i její rub. Přináší však největší radost v životě, radost ze zdařilé, třeba primitivní práce. '''Jules Verne''' je klasickým vzorem, jak možno romantickým rámcem upoutat mysl mládeže, vyjít vstříc ideálu statečného gentlemanství a při tom vychovávat a poučit. Američan '''Thoreau''' odkazuje skautingu lásku k přírodě a hluboký vliv její na duši člověka. '''Kipling''' ve své překrásné „Knize džunglí“ dává promlouvat přírodě k člověku hlasem plným mohutné síly a hluboké moudrosti. Přibývá i těch, kdož zaměnili pušku za fotografický aparát a odhalují nám její netušené krásy. V myslích některých mužů vzniká myšlénka, vést výchovu mládeže přirozenější cestou, než se dála dosud, vložit do ní více upřímnosti a vztahu k životu a přírodě. [[Soubor:Skautský vůdce str. 14-1.jpg]] Tak vznikaly první skautské oddíly, jež počal organisovati Američan Ernest Thompson '''Seton''' r. 1902 v Kanadě a nazval je „Zálesáčtí Indiáni“. Je to onen skvělý mistr líčení života v přírodě a osudů zvířat, jenž svoje povídky provází výstižnou kresbou. Ve svých spisech i životě cele je proniknut úzkým vztahem k přírodě. Je hlubokým znatelem duše mládeže, kterou učí vědě lesa a uchvacuje vlastnostmi Indiána bělochem ještě nezkaženého. Svůj systém skautingu buduje na zušlechťujícím vlivu přírody, prvcích romantických, poesií a symbolických obřadech. Snad proto tak dobře pochopil „hocha“, že sám měl mládí zkažené bezduchým pobožnůstkářstvím a nudností pouze papírového učení. Touží proto připraviti mládeži život šťastnější než měl sám. Jinou cestou, ale za stejným cílem šel anglický generál Robert '''Baden-Powell''', který také nebyl pedagogem z povolání. Ve válce burské hájil po 8 měsíců pevnost Mafeking v Již. Africe a přesvědčil se, jak platné služby může vykonati mládež dobře vedená. Neušlo mu ani, že Burům v jejich heroickém boji značně byla na prospěch velká otužilost, získaná životem v přírodě, tělesná zdatnost a bystrost smyslů i dobrovolná kázeň. Ve své službě v Indii i v Africe přesvědčil se nejednou, že rychlé, správné odhadnutí situace a rychlé rozhodnutí je tajemstvím úspěchu. Po návratu do Anglie, když před tím poznal úsilí Setonovo, začal sám s pokusy o novou výchovu mládeže. R. 1907 vedl první pokusný tábor na ostrově Brownsea. Rok potom vydal svoji knihu „Scouting for Boys“, vystoupil z armády a oddal se cele skautingu, jemuž vybudoval pevnou soustavu a organisaci. [[Soubor:Skautský vůdce str. 14-2.jpg]] Člověk dneška nemůže žít trvale v lese, založil proto svůj směr na výchově jedince k občanství, dal mu praktický základ, ale ponechal, co romanticky hovoří k duši mládeže a první přivádí do řad skautských. Je mužem velikých zkušeností životních a dobrým psychologem, jak o tom svědčí i druhá jeho kniha: „Na pouti za úspěchem“ kterou zřejmě psal člověk školený životem a tuhou výchovou vlastní. On a Seton objevili „hocha“, před tím to byl jen chlapec, který musel pasivně poslouchat a mlčet, za něhož myslili a jednali dospělí. Ač generál, vyhnul se ve svém systému všemu, co by mohlo připomínat výchovu vojenskou. Našel rámec pro svoje snahy tak šťastný, že dnes jeho způsob výchovy mládeže, nazvaný skauting, rozšířil se po všech kulturních státech a rozrůstá se v základnu, na níž je možno budovati s bezpečným vědomím, že jdeme cestou dobrou. Brzy přešel skauting do kolonií britských, Německa (Pfandfinder) a Polska (Harceři), kde však nabývá forem poněkud vojenských, do Belgie a Francie (Les éclaireurs) a pak i do ostat. států. [[Soubor:Skautský vůdce str. 15-1.jpg]] U nás první o skautské výchově psal, přednášel a ji organisoval prof. '''Ant. B. Svojsík''' r. 1911. Poznal ji a pochopil její význam pro národ na svých cestách v cizině, studoval zvlášť skauting anglický, a rozhodl se věnovat svůj život tomuto hnutí, jež nazval junáctvím. Za základ vzal systém Baden-Powellův a ze Setona přibral, co se do našich poměrů přenésti dalo, ale hleděl již od počátku přizpůsobiti skauting svérázné individualitě naší mládeže, národa, potřeb a krajiny. Vynechal úkony církevní, ale zdůraznil vliv přírody, tělesnou výchovu, práce rukodílné a hodnoty mravní. Tak vznikla r. 1912 jeho kniha „Základy junáctví“, jako dílo samostatné na podkladě Baden-Powellově. Skauting československý našel svého muže od prvních počátků. Je mu dobrým vůdcem dodnes. [[Soubor:Skautský vůdce str. 15-5.jpg]] Zprvu byl organisován skauting ve spolku „Junák — český Skaut“ založeném v květnu 1914. Po válce 1919 založen Svaz Junáků Skautů RČS., jenž vzrostl na ústřední, celostátní organisaci nepolitickou, jež je representantem našeho skautingu i vůči cizině. Má nyní 30.000 Skautů a Skautek a přes 1.000 činovníků. Deset tisíc Skautů je každoročně v jeho táborech. Svaz je členem světové organisace Bratrstva hochů - Skautů, řízené Mezinárodním skautským výkonným výborem o 9 členech. Sdružuje skoro 3 miliony Skautů a činovníků v 55 státech. — V tom nejsou zahrnuty organisace Skautek, které v některých státech převyšují počet Skautů. Každý druhý rok scházejí se jejich delegáti k mezinárodním skautským konferencím, jež jsou spojeny každý čtvrtý rok s mezinárodním sjezdem Skautů, t. zv. Jamboree (džemborí). První bylo v Londýně 1920 a mělo ráz propagace skautingu pro veřejnost. Druhé 1924 v Kodani, kde 7.000 Skautů obstarávalo si vše samo, bez pomoci osob civilních. Největší bylo 1929 v Birkenheadu (u Liverpoolu) — Arrow Park — jež ukázalo skvěle, jak lze skautskými metodami zvládnouti massu 55 tisíc mládeže 43 národů. Z této veliké soutěže přinesl si Svaz Skautů RČS nejvyšší uznání pro svůj způsob táboření kromě vrcholného uznání světového náčelníka Baden-Powella. Náš typický, svérázný tábor byl předmětem obdivu všech. Roku 1922 při Jubilejních našich slavnostech byl založen v Praze Svaz slovanských Skautů a Skautek, v roce 1931 konaly se v Praze „Tábory slovanských Skautů“ (Slovanské Jamboree) za účasti 15.000 Skautů. fcb03d598f0bb2a9a3b67ed79d3eb556139f4c36 94 93 2012-10-14T10:48:03Z Stepan 2 '''DĚJINY SKAUTINGU.''' Skauting není dílem jediného člověka ani věku. Je v něm mocný ohlas '''antiky''', žádající souladnou tělovýchovu, jejímž účelem není rekord, ale zdraví a krása výkonu a proto pěstuje hlavně hry a lehkou atletiku pro jejich všestrannost. Středověk odevzdává mu jako vzor postavu pravého '''rytíře''' s jeho ušlechtilými názory na čest a povinnost, ochranitele slabých a dvorného k ženě. Rytíř japonský, samuraj, dává skautingu své heslo „buď připraven“ a povinnost, vykonati denně dobrý skutek. Ve skautingu ožívají mnohé ušlechtilé snahy Komenského, Rabelaisovy, Rousseauovy, Basedowovy, Pestoalozziho. '''Indián''', pravé dítě přírody, učí v něm vědě lesa, zálesáctví, otužilosti a hluboké symbolice slova i obřadu. '''Robinson''' vyhovuje romantické touze mládeže, ale tvrdou prací dává poznati i její rub. Přináší však největší radost v životě, radost ze zdařilé, třeba primitivní práce. '''Jules Verne''' je klasickým vzorem, jak možno romantickým rámcem upoutat mysl mládeže, vyjít vstříc ideálu statečného gentlemanství a při tom vychovávat a poučit. Američan '''Thoreau''' odkazuje skautingu lásku k přírodě a hluboký vliv její na duši člověka. '''Kipling''' ve své překrásné „Knize džunglí“ dává promlouvat přírodě k člověku hlasem plným mohutné síly a hluboké moudrosti. Přibývá i těch, kdož zaměnili pušku za fotografický aparát a odhalují nám její netušené krásy. V myslích některých mužů vzniká myšlénka, vést výchovu mládeže přirozenější cestou, než se dála dosud, vložit do ní více upřímnosti a vztahu k životu a přírodě. Tak vznikaly první skautské oddíly, jež počal organisovati Američan Ernest Thompson '''Seton''' r. 1902 v Kanadě a nazval je „Zálesáčtí Indiáni“. Je to onen skvělý mistr líčení života v přírodě a osudů zvířat, jenž svoje povídky provází výstižnou kresbou. Ve svých spisech i životě cele je proniknut úzkým vztahem k přírodě. Je hlubokým znatelem duše mládeže, kterou učí vědě lesa a uchvacuje vlastnostmi Indiána bělochem ještě nezkaženého. Svůj systém skautingu buduje na zušlechťujícím vlivu přírody, prvcích romantických, poesií a symbolických obřadech. Snad proto tak dobře pochopil „hocha“, že sám měl mládí zkažené bezduchým pobožnůstkářstvím a nudností pouze papírového učení. Touží proto připraviti mládeži život šťastnější než měl sám. Jinou cestou, ale za stejným cílem šel anglický generál Robert '''Baden-Powell''', který také nebyl pedagogem z povolání. Ve válce burské hájil po 8 měsíců pevnost Mafeking v Již. Africe a přesvědčil se, jak platné služby může vykonati mládež dobře vedená. Neušlo mu ani, že Burům v jejich heroickém boji značně byla na prospěch velká otužilost, získaná životem v přírodě, tělesná zdatnost a bystrost smyslů i dobrovolná kázeň. Ve své službě v Indii i v Africe přesvědčil se nejednou, že rychlé, správné odhadnutí situace a rychlé rozhodnutí je tajemstvím úspěchu. Po návratu do Anglie, když před tím poznal úsilí Setonovo, začal sám s pokusy o novou výchovu mládeže. R. 1907 vedl první pokusný tábor na ostrově Brownsea. Rok potom vydal svoji knihu „Scouting for Boys“, vystoupil z armády a oddal se cele skautingu, jemuž vybudoval pevnou soustavu a organisaci. Člověk dneška nemůže žít trvale v lese, založil proto svůj směr na výchově jedince k občanství, dal mu praktický základ, ale ponechal, co romanticky hovoří k duši mládeže a první přivádí do řad skautských. Je mužem velikých zkušeností životních a dobrým psychologem, jak o tom svědčí i druhá jeho kniha: „Na pouti za úspěchem“ kterou zřejmě psal člověk školený životem a tuhou výchovou vlastní. On a Seton objevili „hocha“, před tím to byl jen chlapec, který musel pasivně poslouchat a mlčet, za něhož myslili a jednali dospělí. Ač generál, vyhnul se ve svém systému všemu, co by mohlo připomínat výchovu vojenskou. Našel rámec pro svoje snahy tak šťastný, že dnes jeho způsob výchovy mládeže, nazvaný skauting, rozšířil se po všech kulturních státech a rozrůstá se v základnu, na níž je možno budovati s bezpečným vědomím, že jdeme cestou dobrou. Brzy přešel skauting do kolonií britských, Německa (Pfandfinder) a Polska (Harceři), kde však nabývá forem poněkud vojenských, do Belgie a Francie (Les éclaireurs) a pak i do ostat. států. U nás první o skautské výchově psal, přednášel a ji organisoval prof. '''Ant. B. Svojsík''' r. 1911. Poznal ji a pochopil její význam pro národ na svých cestách v cizině, studoval zvlášť skauting anglický, a rozhodl se věnovat svůj život tomuto hnutí, jež nazval junáctvím. Za základ vzal systém Baden-Powellův a ze Setona přibral, co se do našich poměrů přenésti dalo, ale hleděl již od počátku přizpůsobiti skauting svérázné individualitě naší mládeže, národa, potřeb a krajiny. Vynechal úkony církevní, ale zdůraznil vliv přírody, tělesnou výchovu, práce rukodílné a hodnoty mravní. Tak vznikla r. 1912 jeho kniha „Základy junáctví“, jako dílo samostatné na podkladě Baden-Powellově. Skauting československý našel svého muže od prvních počátků. Je mu dobrým vůdcem dodnes. Zprvu byl organisován skauting ve spolku „Junák — český Skaut“ založeném v květnu 1914. Po válce 1919 založen Svaz Junáků Skautů RČS., jenž vzrostl na ústřední, celostátní organisaci nepolitickou, jež je representantem našeho skautingu i vůči cizině. Má nyní 30.000 Skautů a Skautek a přes 1.000 činovníků. Deset tisíc Skautů je každoročně v jeho táborech. Svaz je členem světové organisace Bratrstva hochů - Skautů, řízené Mezinárodním skautským výkonným výborem o 9 členech. Sdružuje skoro 3 miliony Skautů a činovníků v 55 státech. — V tom nejsou zahrnuty organisace Skautek, které v některých státech převyšují počet Skautů. Každý druhý rok scházejí se jejich delegáti k mezinárodním skautským konferencím, jež jsou spojeny každý čtvrtý rok s mezinárodním sjezdem Skautů, t. zv. Jamboree (džemborí). První bylo v Londýně 1920 a mělo ráz propagace skautingu pro veřejnost. Druhé 1924 v Kodani, kde 7.000 Skautů obstarávalo si vše samo, bez pomoci osob civilních. Největší bylo 1929 v Birkenheadu (u Liverpoolu) — Arrow Park — jež ukázalo skvěle, jak lze skautskými metodami zvládnouti massu 55 tisíc mládeže 43 národů. Z této veliké soutěže přinesl si Svaz Skautů RČS nejvyšší uznání pro svůj způsob táboření kromě vrcholného uznání světového náčelníka Baden-Powella. Náš typický, svérázný tábor byl předmětem obdivu všech. Roku 1922 při Jubilejních našich slavnostech byl založen v Praze Svaz slovanských Skautů a Skautek, v roce 1931 konaly se v Praze „Tábory slovanských Skautů“ (Slovanské Jamboree) za účasti 15.000 Skautů. 18c369e3231cf61310fb8f7cecbec038bda6063d 93 2012-10-14T10:47:37Z Stepan 2 Založena nová stránka: DĚJINY SKAUTINGU. Skauting není dílem jediného člověka ani věku. Je v něm mocný ohlas '''antiky''', žádající souladnou tělovýchovu, jejímž účelem nen… DĚJINY SKAUTINGU. Skauting není dílem jediného člověka ani věku. Je v něm mocný ohlas '''antiky''', žádající souladnou tělovýchovu, jejímž účelem není rekord, ale zdraví a krása výkonu a proto pěstuje hlavně hry a lehkou atletiku pro jejich všestrannost. Středověk odevzdává mu jako vzor postavu pravého '''rytíře''' s jeho ušlechtilými názory na čest a povinnost, ochranitele slabých a dvorného k ženě. Rytíř japonský, samuraj, dává skautingu své heslo „buď připraven“ a povinnost, vykonati denně dobrý skutek. Ve skautingu ožívají mnohé ušlechtilé snahy Komenského, Rabelaisovy, Rousseauovy, Basedowovy, Pestoalozziho. '''Indián''', pravé dítě přírody, učí v něm vědě lesa, zálesáctví, otužilosti a hluboké symbolice slova i obřadu. '''Robinson''' vyhovuje romantické touze mládeže, ale tvrdou prací dává poznati i její rub. Přináší však největší radost v životě, radost ze zdařilé, třeba primitivní práce. '''Jules Verne''' je klasickým vzorem, jak možno romantickým rámcem upoutat mysl mládeže, vyjít vstříc ideálu statečného gentlemanství a při tom vychovávat a poučit. Američan '''Thoreau''' odkazuje skautingu lásku k přírodě a hluboký vliv její na duši člověka. '''Kipling''' ve své překrásné „Knize džunglí“ dává promlouvat přírodě k člověku hlasem plným mohutné síly a hluboké moudrosti. Přibývá i těch, kdož zaměnili pušku za fotografický aparát a odhalují nám její netušené krásy. V myslích některých mužů vzniká myšlénka, vést výchovu mládeže přirozenější cestou, než se dála dosud, vložit do ní více upřímnosti a vztahu k životu a přírodě. Tak vznikaly první skautské oddíly, jež počal organisovati Američan Ernest Thompson '''Seton''' r. 1902 v Kanadě a nazval je „Zálesáčtí Indiáni“. Je to onen skvělý mistr líčení života v přírodě a osudů zvířat, jenž svoje povídky provází výstižnou kresbou. Ve svých spisech i životě cele je proniknut úzkým vztahem k přírodě. Je hlubokým znatelem duše mládeže, kterou učí vědě lesa a uchvacuje vlastnostmi Indiána bělochem ještě nezkaženého. Svůj systém skautingu buduje na zušlechťujícím vlivu přírody, prvcích romantických, poesií a symbolických obřadech. Snad proto tak dobře pochopil „hocha“, že sám měl mládí zkažené bezduchým pobožnůstkářstvím a nudností pouze papírového učení. Touží proto připraviti mládeži život šťastnější než měl sám. Jinou cestou, ale za stejným cílem šel anglický generál Robert '''Baden-Powell''', který také nebyl pedagogem z povolání. Ve válce burské hájil po 8 měsíců pevnost Mafeking v Již. Africe a přesvědčil se, jak platné služby může vykonati mládež dobře vedená. Neušlo mu ani, že Burům v jejich heroickém boji značně byla na prospěch velká otužilost, získaná životem v přírodě, tělesná zdatnost a bystrost smyslů i dobrovolná kázeň. Ve své službě v Indii i v Africe přesvědčil se nejednou, že rychlé, správné odhadnutí situace a rychlé rozhodnutí je tajemstvím úspěchu. Po návratu do Anglie, když před tím poznal úsilí Setonovo, začal sám s pokusy o novou výchovu mládeže. R. 1907 vedl první pokusný tábor na ostrově Brownsea. Rok potom vydal svoji knihu „Scouting for Boys“, vystoupil z armády a oddal se cele skautingu, jemuž vybudoval pevnou soustavu a organisaci. Člověk dneška nemůže žít trvale v lese, založil proto svůj směr na výchově jedince k občanství, dal mu praktický základ, ale ponechal, co romanticky hovoří k duši mládeže a první přivádí do řad skautských. Je mužem velikých zkušeností životních a dobrým psychologem, jak o tom svědčí i druhá jeho kniha: „Na pouti za úspěchem“ kterou zřejmě psal člověk školený životem a tuhou výchovou vlastní. On a Seton objevili „hocha“, před tím to byl jen chlapec, který musel pasivně poslouchat a mlčet, za něhož myslili a jednali dospělí. Ač generál, vyhnul se ve svém systému všemu, co by mohlo připomínat výchovu vojenskou. Našel rámec pro svoje snahy tak šťastný, že dnes jeho způsob výchovy mládeže, nazvaný skauting, rozšířil se po všech kulturních státech a rozrůstá se v základnu, na níž je možno budovati s bezpečným vědomím, že jdeme cestou dobrou. Brzy přešel skauting do kolonií britských, Německa (Pfandfinder) a Polska (Harceři), kde však nabývá forem poněkud vojenských, do Belgie a Francie (Les éclaireurs) a pak i do ostat. států. U nás první o skautské výchově psal, přednášel a ji organisoval prof. '''Ant. B. Svojsík''' r. 1911. Poznal ji a pochopil její význam pro národ na svých cestách v cizině, studoval zvlášť skauting anglický, a rozhodl se věnovat svůj život tomuto hnutí, jež nazval junáctvím. Za základ vzal systém Baden-Powellův a ze Setona přibral, co se do našich poměrů přenésti dalo, ale hleděl již od počátku přizpůsobiti skauting svérázné individualitě naší mládeže, národa, potřeb a krajiny. Vynechal úkony církevní, ale zdůraznil vliv přírody, tělesnou výchovu, práce rukodílné a hodnoty mravní. Tak vznikla r. 1912 jeho kniha „Základy junáctví“, jako dílo samostatné na podkladě Baden-Powellově. Skauting československý našel svého muže od prvních počátků. Je mu dobrým vůdcem dodnes. Zprvu byl organisován skauting ve spolku „Junák — český Skaut“ založeném v květnu 1914. Po válce 1919 založen Svaz Junáků Skautů RČS., jenž vzrostl na ústřední, celostátní organisaci nepolitickou, jež je representantem našeho skautingu i vůči cizině. Má nyní 30.000 Skautů a Skautek a přes 1.000 činovníků. Deset tisíc Skautů je každoročně v jeho táborech. Svaz je členem světové organisace Bratrstva hochů - Skautů, řízené Mezinárodním skautským výkonným výborem o 9 členech. Sdružuje skoro 3 miliony Skautů a činovníků v 55 státech. — V tom nejsou zahrnuty organisace Skautek, které v některých státech převyšují počet Skautů. Každý druhý rok scházejí se jejich delegáti k mezinárodním skautským konferencím, jež jsou spojeny každý čtvrtý rok s mezinárodním sjezdem Skautů, t. zv. Jamboree (džemborí). První bylo v Londýně 1920 a mělo ráz propagace skautingu pro veřejnost. Druhé 1924 v Kodani, kde 7.000 Skautů obstarávalo si vše samo, bez pomoci osob civilních. Největší bylo 1929 v Birkenheadu (u Liverpoolu) — Arrow Park — jež ukázalo skvěle, jak lze skautskými metodami zvládnouti massu 55 tisíc mládeže 43 národů. Z této veliké soutěže přinesl si Svaz Skautů RČS nejvyšší uznání pro svůj způsob táboření kromě vrcholného uznání světového náčelníka Baden-Powella. Náš typický, svérázný tábor byl předmětem obdivu všech. Roku 1922 při Jubilejních našich slavnostech byl založen v Praze Svaz slovanských Skautů a Skautek, v roce 1931 konaly se v Praze „Tábory slovanských Skautů“ (Slovanské Jamboree) za účasti 15.000 Skautů. a0e35bbdc77d677321b71a3a730931d33b5e5644 0 58 113 2012-10-14T12:43:38Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''JAK JEDNAT S HOCHY.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 28.jpg|left]] Hleď poznat povahu a individuální sklony každého svého hocha. Skauting je výchovou indivi… '''JAK JEDNAT S HOCHY.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 28.jpg|left]] Hleď poznat povahu a individuální sklony každého svého hocha. Skauting je výchovou individuální a na každého musíš jinak. Hleď objeviti, co svérázného, vhodného k rozvoji v každém je a dle toho s ním jednej. Jiné je třeba potlačovat. V celku je možno říci o našich hoších ve věku od 13-16 let: Mají smysl pro krásu v přírodě a jsou hodně romantičtí. Při tom však mají veliký zájem o technické vymoženosti a sporty všeho druhu. Jsou veselí a rádi se dělají cynickými, hlavně, aby na sebe upozornili. Snášejí nepohodlí, ale nezdar je rozmrzí a sráží. Rychle se nadchnou, ale bez Tvého zasahování nevytrvají. Nesnášejí rozkazu příkrého (raději: pojď, než: jdi), ale mají raději muže rázného než měkkého. V duchu uznají, ale projevu vděčnosti od nich nečekej. Až vášnivě se dovedou stavět na obranu své pravdy. Dobro od zla však dobře rozlišují. Mají dobré srdce. Jsou důvěřiví, potřebují ideálu-vzoru a jsou mu oddaní. Uvědom si, že výchova a výcvik není totéž. Nerozčiluj a nezlob se hned, když vše nejde tak, jak sis představoval. Nemáš před sebou vyspělé muže, ale hochy, jež máš teprve mnohému odnaučit a jinému zvykat. „Jednou ranou dub nepadne“, vůdce musí mít velkou trpělivost. Jsi sochařem, jenž otesává velký balvan po malých kouscích — ta práce nejde tak rychle. Hlavně rozeznávej, co se stalo z nezkušenosti a nevědomosti, co ze zlé vůle nebo jen temperamentu. Zkus vždy nejprve zapůsobit na cit a čest. Ale tak, abys nezahanbil, než jen v nejnutnějším případě. Stejně i sesměšnění můžeš užít jen opatrně. Nic se nedotkne hocha tak citlivě, jako to dvojí. Ničím ale také nepotřeš škodlivý názor nebo návyk důkladněji, než sesměšněním — třeba jen přiléhavým vtipem. Nevyřkni potrestání, než jen v nutnosti a ještě ne ukvapeně. Postižený sám alespoň ve svém svědomí — i když to nepřizná — musí cítit, že je zasloužil. Menší poklesky vyřiď sám, hrubé provinění v oddílové radě. Můžeš stupňovat: příležitostná poznámka, z níž hoch vycítí, že Tě jeho jednání mrzelo, výtka, důtka, důtka před ostatními, důtka vyslovená odd. radou, ustanovení trestu (zákaz spoluúčasti na nějakém radostném podniku, zbavení funkce apod.) Jednej vždy individuelně dle povahy hocha. Docílíš-li, že odepření důvěry, tvůj zármutek a zklamání mrzí hocha víc, než cokoli jiného, jsi dobrým vůdcem svého oddílu. Vždy však pamatuj, že slova, jež jsi pronesl ke svým hochům, nemůžeš již vzíti zpět a že o nich budou přemýšlet. Neboj se dát rozkaz, ale dávej jej tak, aby v něm zněla spíše výzva k spolupráci. Žádej však bezpodmínečně přesné a rychlé splnění. Ponech si vždy možnost stupňovati přísnost rozkazu pro zvláštní případ. Pamatuj však, že jsi proto vůdcem, abys vedl a ne jen rozkazoval! Nařizuj tedy jen pokud je nutné, stačí často návrh, jejž si hoši pak sami přijmou popř. odhlasují. Docílil jsi totéž, ale formou, jež je více zavazuje. Buď také sám vzorem spolehlivosti a udělej, cos slíbil. Nedělej ty sám, co je prací skautů. Učil bys je spoléhat „však on to někdo udělá“. Hleď naopak vzbudit ušlechtilou ctižádost při výkonu práce a ve vzájemném závodění a stanovíš-li odměny, tedy jen čestné, hmotné demoralisují. Ale pozor na ješitnost a sklon k posmívání se méně schopným! Vybíráš-li vhodného hocha pro určitý úkol a nebo svěřuješ-li vykonání rozkazu, měj vždy ohled na věk hocha a jeho tělesný stav. Vzpomeň i jeho osobních zálib, schopností a rodinných poměrů, aby tvůj rozkaz opravdu mohl býti splněn. Buď spíše přísný, ale spravedlivý. Nikdy však dobrák-bačkora; takový hochům neimponuje. I to „ne“ však řekni přívětivě. Nestačí ovšem pouze věc přednést a pak jen dávat rozkazy. Nejlépe je zařídit to tak, aby hoši sami se pro to rozhodli a jsou-li hlasy proti, nezakřikni je hned, nech je povědít, s čím nesouhlasí a pak uveď důvody, proč to tak nejde. Zamezíš tím povídání „za rohem“. Nesmírně důležitá věc je buď využitkovat nebo si připravit náladu. Br. Fandrlík ve Vůdci XI. č. 5. o tom píše velmi pěkně „jak na to jít“, když pro něco není nálada. Byly sborové závody a v nich přetah lanem. Jeden vůdce dal si nastoupit oddíl a nyní do nich 20 minut mluvil, že ten přetah musí vyhrát. Ale nevyhráli — byli při tom lhostejni. Druhý vůdce si svolal hochy kolem sebe do kroužku a za smíchu a legrace jim ukazoval, jak si musejí stoupnout k lanu, jak se opírat o zem, ukazoval při tom nejlegračnější figury a nezapomněl opepřit to i výstižným předvedením, jak to bude vypadat, až se ti druzí povezou po kalhotech. Hoši šli do zápasu s ohromným elánem a vyhráli. Tak se dělá nálada. A nebo takto: Na nádraží před vozem leží dvacet beden. Vůdce jde na to spravedlivě. Každému z přítomných přidělí čtyři, aby je naložil. Jde to pomalu a jsou při tom řeči, kdo má lehčí a kdo těžší. Jiný vůdce se nad těmi bednami vyzývavě rozkročí a řekne: Sázím se o makovou buchtu, že to nebude za deset minut ve voze. „A to zas bude!“ chytnou se hoši na vějičku, vrhnou se na bedny a jsou tam za pět minut. A co je slávy pak u té makové buchty! Tak se to dělá. — Často gesto a dobrý vtip dovede zachránit i šibeniční situaci. A co dokáže nálada u táborového ohně nebo na hlídce pod hvězdnatou oblohou, chce-li vůdce mluvit ke svým hochům nebo si pohovořit s jedním z nich, poví Vám každý zkušený vůdce. Nehraj si nikdy na neomylného. Otevřeně doznej omyl nebo chybu, neskrývej, že se něco teprve učíš a v něčem hledíš se zdokonalit — ukazuješ cestu svým hochům. Buď svým hochům starším kamarádem, pak si s nimi budeš nejlépe rozumět, neboť: čím více zákazů a předpisů, tím jsi na tom hůře a oni také. Pěkný článek o povahách a jednání s hochy najdeš ve Vůdci XII. č. 9. (Listy rádci). 6b8ce4e194c7d798cf868e78754d0a2aa23f1862 0 69 138 131 2012-10-14T16:07:11Z Stepan 2 [[Soubor:Skautský vůdce str. 39-1.png|left]] '''JAK SE MÁ POZNAT SKAUT MEZI OSTATNÍMI HOCHY.''' Při vhodných příležitostech to hochům nevtíravé pověz. '''Doma.''' Co jen může, sám si udělá. Nevyhýbá se práci, netoulá se. Jakmile je hotov se svými povinnostmi školními, postaví se vesele před maminku a řekne: „Maminko, skaut se hlásí do práce!“ a pak ji udělá svědomitě. Nelže a neoklamává své rodiče, chce-li s hochy ven si zahrát, rádi ho pak pustí. Je dochvilný, opatrný na svůj oděv a ostatní své věci a spoří si. Nemlsá a nekupuje hloupostí. '''Ve škole.''' Učí se svědomitě a hledí dosíci pěkného vysvědčení. Dobře ví, že je lepší přinést vyznamenání a smět na tábor, než špatné vysvědčení nebo dokonce reparát a mít prázdniny zkažené. Ale on to dělá i proto, aby se odvděčil rodičům za všechny starosti a oběti, a poněvadž zná cenu vzdělání. Od chvíle, kdy vstoupil mezi Skauty, je na něho spolehnutí, že mluví vždy pravdu a svědomitě koná své povinnosti — dobrý skaut této důvěry nikdy nezklame. Ví, že odznak, který nosí, je pro něho vyznamenáním. '''Ve společnosti.''' Je zdvořilý a ochotný k pomoci, kde je jí třeba. Ví si vždy rady a jedná účelněji a bystřeji než jiný hoch, který nebyl prakticky školen v oddíle. Při nehodě neztratí hlavu a dovede pomoci. Má o vše živý zájem a snaží se získat poučení i dovednost. Je za to vděčný. Zachovává příkazy skautského zákona a každý ho musí mít proto rád. Jeho šikovnost, pohotovost a dobrá nálada zaručují mu úspěch. Bude ho mít i v životě. '''V lese''' je tichý jako sova, pozoruje jako ostříž, poslouchá jako srna, chodí jako liška — jen tak může poznat tajemství chrámu přírody. Neublíží zvířeti a nezničí květinu. Dovede vnímat krásy přírody, jež je mu drahá. Hoch, který je dobrým Skautem, snaží se být vždy a všude gentlemanem. afcdd2a01dd95b69b122a4d289fb91b98510a3d5 131 2012-10-14T15:45:00Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''JAK SE MÁ POZNAT SKAUT MEZI OSTATNÍMI HOCHY.''' Při vhodných příležitostech to hochům nevtíravé pověz. '''Doma.''' Co jen může, sám si udělá. Nevyh… '''JAK SE MÁ POZNAT SKAUT MEZI OSTATNÍMI HOCHY.''' Při vhodných příležitostech to hochům nevtíravé pověz. '''Doma.''' Co jen může, sám si udělá. Nevyhýbá se práci, netoulá se. Jakmile je hotov se svými povinnostmi školními, postaví se vesele před maminku a řekne: „Maminko, skaut se hlásí do práce!“ a pak ji udělá svědomitě. Nelže a neoklamává své rodiče, chce-li s hochy ven si zahrát, rádi ho pak pustí. Je dochvilný, opatrný na svůj oděv a ostatní své věci a spoří si. Nemlsá a nekupuje hloupostí. '''Ve škole.''' Učí se svědomitě a hledí dosíci pěkného vysvědčení. Dobře ví, že je lepší přinést vyznamenání a smět na tábor, než špatné vysvědčení nebo dokonce reparát a mít prázdniny zkažené. Ale on to dělá i proto, aby se odvděčil rodičům za všechny starosti a oběti, a poněvadž zná cenu vzdělání. Od chvíle, kdy vstoupil mezi Skauty, je na něho spolehnutí, že mluví vždy pravdu a svědomitě koná své povinnosti — dobrý skaut této důvěry nikdy nezklame. Ví, že odznak, který nosí, je pro něho vyznamenáním. '''Ve společnosti.''' Je zdvořilý a ochotný k pomoci, kde je jí třeba. Ví si vždy rady a jedná účelněji a bystřeji než jiný hoch, který nebyl prakticky školen v oddíle. Při nehodě neztratí hlavu a dovede pomoci. Má o vše živý zájem a snaží se získat poučení i dovednost. Je za to vděčný. Zachovává příkazy skautského zákona a každý ho musí mít proto rád. Jeho šikovnost, pohotovost a dobrá nálada zaručují mu úspěch. Bude ho mít i v životě. '''V lese''' je tichý jako sova, pozoruje jako ostříž, poslouchá jako srna, chodí jako liška — jen tak může poznat tajemství chrámu přírody. Neublíží zvířeti a nezničí květinu. Dovede vnímat krásy přírody, jež je mu drahá. Hoch, který je dobrým Skautem, snaží se být vždy a všude gentlemanem. 741502a62251bb770921165786dd7453e25bed58 0 47 102 2012-10-14T11:18:57Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''JAK VŮDCE ROZUMÍ SKAUTINGU.''' Skauting je výchova, která se metodicky a prakticky snaží poskytnouti příležitost k rozvoji a úspěchu v životě. Skauting… '''JAK VŮDCE ROZUMÍ SKAUTINGU.''' Skauting je výchova, která se metodicky a prakticky snaží poskytnouti příležitost k rozvoji a úspěchu v životě. Skauting není ani druh sportu, ani pouhý camping, tramping nebo v přírodě prožívaný week-end a proto si vůdce skauting na některý druh z těchto možností rekreace nezjednoduší. Chápe skauting jako harmonickou výchovu mládeže prací a hrou, jež podporuje tělesný vývin a zdraví a úměrně pěstí sebeovládání a soběstačnost. Učí lásce k přírodě, praktickým zručnostem a službě pro celek. Buduje základy charakteru, pravého občanství a usměrňuje energii mládí v projev činem kladným a samostatným. Hlavní váhu neklade na formu, ale na skautského ducha. Skautský zákon a slib je mu skutečným vodítkem v denním rozhodování i na rozcestích života, zračí se ve všech jeho činech. Chápe život jako velikou hru, k níž Skauting hlásá pravidla gentlemana. Skautský odznak a odznak vůdce je mu zástavou projevené důvěry, mravní legitimací nejvyšší hodnoty, proto jedná vždy tak, aby je nosil se ctí. Skautský vůdce ví, že Skauting je typ dokonalé výchovy. Není jednostranný, ale harmonicky slučuje hygienickou tělovýchovu s výchovou mravní. Necvičí jen svaly, zbystřuje i smysly, zvyšuje praktickou zručnost, schopnosti pozorovací a soudnost. Vede k sebevýchově a zvlášť zdůrazňuje vědomí odpovědnosti, oddanost k národu a státu. Rozvíjí individualitu hochovu ve zdraví a síle, ve zručnostech a schopnostech, v bratrském soužití s větším celkem. Skauting je výchovou charakteru. V tom je jeho síla. Nejen zdraví, nejen technickou vyspělost, tu mohou mít i lidé pokřivených duší. Skauting dává na cestu do života idealismus, vědomí odpovědnosti, statečné srdce a nezlomný charakter. I jediný statečný muž ve velkém shromáždění může zabránit křivdě nebo chybě. Ponechává samosprávě a iniciativě hochů široké pole a navyká je dobrovolné kázni. Tím vychovává republice muže činu, nesobecké, navyklé na svépomoc a překonávání překážek, což při našem všeobecném nedostatku houževnaté vytrvalosti má zvýšený význam. Skauting rozvíjí takto plně vlohy jednotlivce, je výchovou vysoce individuální, ale usměrňuje ji pro celek. Vychovává životem, příkladem a vlastní zkušeností. Je vždy positivní. Říká: Skaut je pravdomluvný, je zdvořilý, je ochráncem přírody. Neříká: má být, nesmíš apod. Tím také chce zdůrazniti: Teprve když plníš tyto příkazy, jsi opravdu Skautem. Je výchovou praktickou, ale produševňuje práci. Nezapomíná výchovy citu pro mravnost a krásu. Nebéře mládeži radost z mládí, naopak staví na jejich zálibách a jejich touhách a přímo jich upotřebuje pro výchovu. Na zkoušky skautské i odborné dívá se jako na účelné, užitečné usměrňování zvídavosti a pudu mládeže po činnosti. Vidí v nich, prostředek, jak zjistit její nadání, povzbuzovat smysl pro praktičnost a poskytovat příležitost k samostatnému vyjadřování činem a prací. Ví, že i všechny vnější odznaky sledují výchovný cíl: podnítit chuť získati si v něčem hlubší znalosti. A když hoch dosáhl výsledku, je udělení odznaku ověřením, průkazem způsobilosti. Nabývá tím sebedůvěry, neporoste z něho povaha pasivní, ale člověk s vůlí uplatniti se. Skauting razil cestu činné škole, jež z něho už leccos přejala, tvoří ji a zůstane jejím přirozeným doplňkem. O primitivismu ví, že nesmí být přemrštěný, má pouze odnaučit rozmazlenosti a výchovně využít spartánské prostoty v bydlení i stravě na táboře k otužení a soběstačnosti. Zvlášť je si vědom toho, že není jiného hnutí výchovného, které by tak ušlechtile dovedlo využít nesmírného vlivu přírody na mladou duši, jako to dokázal Skauting. Ví, že mladé tělo je málo odolné a velmi tvárlivé, proto se varuje jednostranné specialisace a přepínání a klade důraz na všestrannost a slušný průměr. I v tom je Skauting průkopníkem správné tělesné výchovy. Jeho největší zásluhou je, že vyvedl naši mládež ze zaprášených tělocvičen a svlékl do plavek. Učí pravému vlastenectví, ne slovy, ale činy. Opíráme se o rodnou hroudu a tradici národní, usilujeme, aby národ náš byl z prvních, ale nechceme toho dosáhnouti nenávistí a slepým šovinismem, ale kvalitou a významem práce jednotlivce, aby tak měl pevnou oporu celý národ pro svoje umístění mezi národy druhými. Dovedeme se učit z chyb vlastních i z předností národů jiných, ale dovedeme též posoudit a radovat se z toho, co dokážeme sami. Nikdo dosud nepostavil naší mládeži ideál hocha tak jasně a přitažlivě nakreslený, nikdo ten ideál tak plasticky nevyjádřil, jako když vytepán byl typ skauta. Kéž by nám podle něho vyrostla alespoň většina naší mládeže. Jak by vypadala budoucnost našeho národa! 69115736c686661db1f80f714d0fbf093da27db7 0 87 154 2012-10-15T20:49:21Z Stepan 2 Založena nová stránka: [[Soubor:Skautský vůdce str. 50.png|left]] '''KLUBOVNA A DÍLNA.''' Klubovna nemusí být nádherně zařízený pokoj. Dost těžko se ty čtyři stěny shánějí … [[Soubor:Skautský vůdce str. 50.png|left]] '''KLUBOVNA A DÍLNA.''' Klubovna nemusí být nádherně zařízený pokoj. Dost těžko se ty čtyři stěny shánějí a buď rád, když Ti někdo dovolí užívat např. přístavbu na dvoře, místnosti v souterénu, nebo světlého, suchého a dobře větraného sklepa. Jinak Ti nezbývá, než vhodnou místnost najmouti. Ale ne v podkroví, hoši po schodech — při všech ohledech — nechodí neslyšně, 20 chlapců přes schody nepřelítne, nějaká ta stopa vždy zůstane a nevyšel bys z osvěžujících rozhovorů s domovnicí. Pro první čas požádej např. správce školy, aby Ti dovolil schůzky ve třídě. Ale to je jen z nouze, hleď mít co nejdříve pro oddíl klubovnu, kterou byste si mohli zaříditi po svém. Možná, že to bude, až do ní poprvé vstoupíš, vypadat v ní jako po vyhoření, ale nevadí. Podlaha se vyspraví a namoří ořechovým mořidlem (svolení), zámky spraví, okna zasklí a místnost čistě vybílí. Ted' ještě osvětlení a nábytek. Toho ne mnoho. Jeden velký obdélníkový stůl, k němu a podél stěn lavice, nějakou židli pro hosta a skříň pro knihy, administrativu a úschovu pěkných výrobků. Stany a ostatní táborovou výzbroj uschováme do beden se zámkem, ale pěkně je pomalujeme a rozestavíme ke stěnám. Teď ještě věšáky, plivátko a rohožku. Vůdcovské křeslo, totem oddílu apod. zrobíme si postupně později. Kamínka stačí malá, železná, kus plechu pod ně. Stěny nejlépe bílé a ozdobit malbami ze Setona. Máme tak vyzdobenu klubovnu v Jičíně a ještě v ní nebylo návštěvníka, kterému by se nebyla zalíbila. S obrazy pozor! Ať to nejsou jarmareční barvotisky! To raději pěkné fotografie. Rozhodně sem patří obrazy zakladatelů Skautingu, našich národních velikánů, světových vynálezců a objevitelů. A ovšem i dobré obrázky (perokresby, oleje) samotných Skautů. Máte-li k užívání i kus pozemku u klubovny, ukažte, že máte vkus a vytrvalost v pěstění květin. Ty nebudou chybět ani uvnitř ve vkusné váze. Na zimu do ní dáme pěkně zbarvené větévky listí, mochyni a podobně. Šťastný oddíl, který má klubovnu tak velikou, že jeden její stěnou oddělený roh může upravit za dílnu nebo dokonce má místnosti dvě. Pak ta druhá bude dílna. Dá to starost, než se sežene hoblice (třeba starší od truhláře) a ostatní potřebné „nádobí“ pro truhlařinu, ale jaká je to krása, když se police plní, přibude i železný svěrák, vrtačka, nářadí k letování, řezbářství a soustružnictví. Má-li takový oddíl dobrého vůdce, hoši si pěkně rozumějí jako praví Skauti, věřte, pak hodiny prožité v klubovně při družné zábavě a práci s veselou písničkou na rtech nezapomenete po celý život. Vytouženým snem každého sboru a oddílu je mít vlastní klubovnu. Lze to buď koupí pozemku, nebo jeho pronájmem na dlouhou dobu s povolením, že na něm smí být vystavěna klubovna. Návrh na jednoduchou a účelnou zde vyobrazený je v č. 3, roč. XII. Vůdce od br. arch. V. Petraše s článkem br. MUDr. J. Šimsy. [[Soubor:Skautský vůdce str. 51.png]] dd3eff51ba3c9601b36e7a3162a4a37de48e4417 0 98 177 2012-10-17T16:01:57Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''KOUPÁNÍ.''' Svolení k němu smíš dát jenom za těchto podmínek: *1. Že nejlepší plavci prozkoumají poměry dna. To jest, svažuje-li se povlovně, není-l… '''KOUPÁNÍ.''' Svolení k němu smíš dát jenom za těchto podmínek: *1. Že nejlepší plavci prozkoumají poměry dna. To jest, svažuje-li se povlovně, není-li v něm prudký schod do hloubky (máš ssebou i neplavce!) a kam tedy až neplavci smí. *2. Není-li vírů, jam a prudký proud. *3. Zda je na dně písek nebo hladké oblázky. Ostré kameny, střepy zraňují hluboce a rány obyčejně hnisají. Bahno a síťoví je spíš nepříjemné než nebezpečné. *4. Chtějí-li chlapci skákat, je-li dost hluboko (alespoň 3 m) a na dně žádná překážka (vel. kameny, kořeny, kůly apod.). *5. Rádci jsou povinni míti stále všechny chlapce své družiny na očích. *6. Dva chlapci se střídají po čtvrt hodině ve službě na břehu. Strážce (1-2 dle počtu plavců) se nesmí koupat ani čímkoliv zabývat, dává stále jen pozor na ty, kdož jsou ve vodě. *7. Nikdo se nesmí koupat sám a mimo dobu k tomu stanovenou, plavat do zakázaných míst nebo z dohledu strážce. Nenechte hochy koupat nikdy déle než hodinu. Vodou změklá kůže na nohou snadno se poraní, ať tedy hned se obují. Mezi 11-14. hodinou nesmějí se na prudkém slunci opalovat ani běhat bez košile ti, kdo nejsou ještě do hnědá opáleni. Dostali by snadno úpal, horečku a hlavně na sprahlých zádech a ramenech naskočily by bolestivé puchýře. Zvlášť ať se chrání před prudkým opálením, komu již takové puchýře naskočily, neboť povstávají pak rány, jež zanechávají stopy na pleti. Kdo nejsou dosud opáleni, ať z počátku chrání kůži lanolinem nebo olivovým olejem. 39a298058a66053d61322be9ddf0f4ddc929a0b6 0 75 140 2012-10-14T16:24:53Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''KROUŽKY ZÁJMOVÉ.''' Vytvoří se časem samy, najde-li se v oddíle několik hochů stejného zájmu. Podporuj to, ale učiň zodpovědným některého staršího… '''KROUŽKY ZÁJMOVÉ.''' Vytvoří se časem samy, najde-li se v oddíle několik hochů stejného zájmu. Podporuj to, ale učiň zodpovědným některého staršího z členů a rádcům ulož, aby byli stále informováni o jejich činnosti. Sám tyto kroužky drž dobře na uzdě, aby se činnost hochů nevybíjela jen v nich. Spíše, aby výsledek jejich práce byl užitečný pro celý oddíl. Takové kroužky mohou být: fotografové, zpěváci, hudebníci, malíři, zahradníci, mineralogové, lupenkáři, knihaři, modeláři (letadla), filatelisté, stopaři apod. Jen ne sbírky brouků a motýlů! 6d6d636a060dcc3b4938dc95f8d35f2fc6a3c096 0 51 106 2012-10-14T11:52:26Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''LESNÍ ŠKOLY.''' Lesní školy jsou praktické kursy pro výchovu vůdců skautských oddílů. V každé zemi je takový kurs o prázdninách a trvá 10 dní. Jsou… '''LESNÍ ŠKOLY.''' Lesní školy jsou praktické kursy pro výchovu vůdců skautských oddílů. V každé zemi je takový kurs o prázdninách a trvá 10 dní. Jsou dva i tři turny po sobě, je-li přihlášek více. Přihlásit se do nich mohou i úplní laikové, kteří nemají dosud skautské praxe. Podmínkou je věk 17 let a vzdělání měšťanská škola. Kurs je hlavně praktický a týká se nejen vedení tábora, nýbrž skautského oddílu vůbec, po celý rok. Náklad je minimální, nejvýše 150 Kč. Lesní školy vedeny jsou nejzkušenějšími praktiky a celým rázem života v nich kladeny jsou dobré základy a směrnice pro práci budoucího vůdce. Získávejte pro ně účastníky! Informace o nich podává tajemnický úřad Svazu. cf5718ed634646c34583440ea7801e63e5666fbf 0 115 205 204 2012-10-19T16:08:32Z Stepan 2 '''LITERATURA PRO VŮDCE.''' Při vedení oddílu nejdůležitější, stále potřebné knihy a časopisy jsou: *Svojsík-Novák: **Základové skautingu(ČOS, 2 díly za 45 Kč). **Organisace 1930 (Jos. Špringer, Praha, 15 Kč) . **Vůdce, časopis pro činovníky. I.-XIII. ročník, vydává Svaz, ročně 18 Kč. Hl. od ročníku VIII. **Junák-Skaut, časopis pro naši mládež. I.-XIX. ročník, vydává Svaz, ročně 18 Kč. Bohatě ilustrován. *Fandrlík-Štefan: Hry v místnosti (Svaz). *Pospíšil-Nauman: Junácké písně. *Písničky modloslužebníků. Kromě toho považuji za velmi důležité, aby každý skautský vůdce si dobře pročetl „Encyklopedii čsl. Mládeže“ (Plamja, Praha II, Dlouhá tř., 6 dílů), v níž je hojně velmi dobrých obrázků k článkům, jež znamenitě doplní jeho všeobecné vydělání. '''Ostatní odborná literatura:''' *Baden-Powell: **Scouting for boys. **Na pouti za úspěchem (20 Kč). **Cíl a úkol výchovy vlčat (3 Kč). *A. B. Svojsík: **Základy junáctví (rozebráno). **Český skaut (1 Kč). **Polní hry (9 Kč). **Den v táboře junáků, Táboření (6 Kč). **Umění pozorovati (5 Kč). **Výchova občana republiky skautováním (4,50 Kč). **V přírodě (7,50 Kč). *Ernest Thompson Seton: **The book of woodcraft. *Seton - přeložil Seifert: **Duch lesů. **Dvanáct tajemství lesa. **Z lesní říše. *Jan Novák: Družinová soustava (9 Kč). *P. B. Nevili - Jan Novák: Rovering (5 Kč). *Dr. J. Šimánek: **Skauting (9 Kč). **Old skauting (6 Kč). *Dr. F. Čáda: Význam skautování. *B. Řehák: **Skauting a škola. Vydal Svaz (Rozesláno též o. š. inspektorátům). **Přírodopisné praktikum (115 pokusů se zvířaty, rostlinami a nerosty, vl. nákl. 13 Kč. **Skauting (se 75 fotografiemi v Encyklopedii čsl. mládeže, ročník IV., číslo 4). *Dr. Cvengroš-Janza: Skautská příručka (slovenská). *K. J. Šváb: Vlče (I. a II. díl 15 Kč) *Milčicová-Herbenová: Příručka dívčího skautingu (24 Kč). *F. Elstner: Kniha o uzlech (Svaz. 9 Kč). *Doc. MUDr. K. Hora: Vliv (táboření na zdraví mládeže. (Mas. Univ. v Brně). *MUDr. Č. Klika: Názor lékaře na skautování (1 Kč). *MUDr. K. Weigner: Skauting v rámci tělesné výchovy (1,50 Kč). *E. Štorch: Tábornická příručka (5 Kč). *R. F. Philips: Zákon skautů. — Listy rádci. (Svaz. 6 Kč.) *Dr. E. Chalupný: Skauting a Sokolstvo (7,80 Kč). *Růžička: Zpravodaj. *II. Oddíl vodních Skautů: Skautská příručka (4 Kč). *Hlavní stan vodních Skautů: Vodní skauting (3 Kč). *M. a L. Hafnerovy: Vaření v přírodě (4,50 Kč). *Kňourek: O Skautech a skautingu. *Buď připravený. Orgán sloven. skautov. I.-VIII. roč. (ročně 12 Kč). *Puberta mládeže. Preininger, Vůdce XII. č. 9-l0. *Záhoř: Pohlavní výchova. *Štkpt. Tetín: Mapa v obrazech (30 Kč). *Tetauer: Mapa v obrazech (4 Kč). *Dr. Schneider: Předpovídání povětrnosti. *Kavina nebo Macků: Klíč k určování hub. *Smolař nebo Polívka: Klíč k určování rostlin, *Žežula: Akvárium. *Krejčík: Samostatné pokusy a pozorování žákovská v přírodě. Hračkářský krám přírody. *V. Vavřina: Společenské hry (6 Kč). *Zábavné večery pro dospívající mládež (6 Kč). '''BELETRIE.''' *Českoslovenští básníci Skautům i (Svaz). Vhodné pro recitaci! 10 Kč. *Jiří Wolker: Deník Skauta (18 Kč). *Kipling: Kniha džunglí, Kim. *Jaroslav Novák: Skautská srdce (24 Kč). *L. Tůma-Zevloun: Náš skautík (9 Kč). *J. Fabre: Junák mstitel (19 Kč). *Howard Payson: **Skauti orlí družiny (16 Kč), **Skauti na toulce (11,-). *V. C. Barclay: **Tajemný tulák (15,-), **Detektiv Danny (9,60), **Dannyho dobrodružství (12,-), **Hry vlčat. *Ernest Thompson Seton: **Děti divočiny, **O veveřici, **Monarcha, **Děti divočiny doma, **Arktické prérie, **Rolf v lesích, **Povídky o zvířatech volně žijících, **Bingo. *Němirovič Dančenko: Sám sobě pomáhej. *Jar. Neuman: **Duše stromu, **Umění člověka diluviálního. *J. S. Procházka: Člověk nepřítel. *Štorch: Praha v době předhistorické (39,-). *Hofmeister: **Život v pravěku, **Zátoka života. *Langer: Železný vlk (16,-). *London: **Volání divočiny, **Bílý tesák, **Jerry z ostrova, **Michal, bratr Jerryho. *H. D. Thoreau: Walden či život v lesích. *Hagenbeck: O zvířatech a lidech. *Ohieysa: Indián v mládí. *Curwood: **Kočovníci severu, **Rychlý blesk. *B. Bauše: Zábavná věda (6,-). *Robinson Krusoe. *Spisy Verneovy. *R. R. Hofmeistr: Sto a jeden den lovce dojmů. *Henrik Van Loon: Kam spěje lidstvo. *M. H. Burr: U pravěkých ohňů (20,-). *Dr. Fletscher: Indiánské zkazky (12,-). *Woowotanna: Vidoucí oči (3,-). *Rudolf Lämmel: Přírodovědci a přírodní zákony. *Hais-Týnecký: **Na pasece, **Potok a jiné. *Janda: Procházky přírodou. *Cestopisy: Vrázovy, Kořenského, Havlasovy. *Sbírka: Země a lidé. '''Divadelní hry:''' *F. Kňourek: Do tábora (o třech dějstvích – 8,70). *R. Válek: **V záři ohně (1 jednání – 3,60). **Noční lov (4 jednání – 4,50). **Sirotci (veselý výstup – 1,—). *Q. M. Vyskočil: O vůdcovství (pohádka o 5 obraz. – 3,60). *F. Homolka: Skautík (4 jednání – 7,50). Odborný závod knihkupecký pro divadelní hry je: K. Rosendorf. knihkupec, Praha II. Žitná. '''Písně:''' *K. Kovařovic: Junácká (—,60). *K. Pospíšil: **Junácké písně (4,50). **S doprodem klavíru (15,—). *Mangidon: Junácký pochod (1,—). Z národních písní pochodové a k táborovému ohni dvojhlasné. '''Česká literatura tělovýchovná.''' (Nejsou uvedeny ony knihy, jež jsou již v předchozím zařazeny.) *Dr. Karel Weigner: Tělesná výchova (Springer). *Dr. Piasecký: **Zásady výchovy tělesné (Dědictví Komenského). **Návrh na všeobecnou úpravu tělesné výchovy (Min. zdravotnictví a tělesné výchovy). *Dr. Chodounský: Sport - Lidové rozpravy lékařské (Otto). *Dr. Weigner: **Tělověda (Springer). **Zdravotnická čítanka (Springer). *Dr. Babák: **Tělověda I./II. díl. (Leichter). **O výživě (Stát. nakladatelství). **O proměnách energií u živých těl (Duch a svět - Topič). *Dr. Boigey: Všeobecná fysiologie těl. výchovy (Springer). *Dr. Mareš: Výživa člověka ve světle fysiologie (Otto). *Dr. Kříženecký: Ochrana mládeže a eugenika (Otto). *Dr. Vítek: Ze zdravovědy, sportu a tělocviku (Otto). *Dr. Chodounský: Vliv ovzduší nočních dob a podnebí na zdraví člověka (Sfinx). *Dr. Tobiášek: První pomoc (ČOS, 20 Kč). *Dr. Panýrek: Katechismus první pomoci (Hejda Tuček). *Skořepa Miloslav: **Náš dorost, jeho dospívání a výchova (stát. nakl.). **Puberta (Dědictví Komenského. - Pedagog. studie). *Očenášek-Hebert: **Zákonník síly (ČOS). **Přirozená těl. výchova (ČOS). *Dr. Hocke-Hoske-Horák: Tělovýchova pro každého (Almanach sportu). *Dr. Hocke-Hoske-Horák: **Atletické vrhy (Almanach sportu). **Atletické skoky (Almanach sportu). *Zanáška: Bruslení (J. Burian-Písek). *Kejmar: **Brusle - lyže (Kočí). **Příručka pro lyžaře (ČOS). *Majda: Plování (ČOS). *Vojta: Průpravné cviky lehkoatletické (Springer). *S. K. Slavia: Instruktor lehké atletiky. *Warry: **Jiu-jitsu (Sfinx) **Pohyb, slunce, vzduch. (Min. těl. vých. a zdravot.). *Hojer: Rohování (Sport a těl. 9-10). *Jahelka: Boxování (Sfinx). *Očenášek-Pospíšil: Základy rytmic. tělocviku (ČOS). *Dr. Vaníček Jindra: **Šerm holí krátkou (ČOS). **Šerm šavlí (ČOS). *Kožíšek: Různosti, břemena, odpory (ČOS). *Kavalír: Různosti (ČOS). *Krch: Sbírka veselých cviků a hříček (Čsl. červ. kříž). *Očenášek: Zápas (ČOS). *Benda: Hry (ČOS). *Klenka: Tělocvičné hry (Springer). *Machotka: Americké hry (YMCA). *Hora: Zdravotní zásady tréninku (YMCA). *Stuna: Štafetové hry. *Kalibera: Vodní turistika. *Dr. Chlum: Masáž (Bursík-Kohout). *Joe First: Lukostřelba. *Dr. Birzin: Sebekontrola sportovce (Feder. prolet. tělovýchovy). Sleduj a připiš si, co vyjde nového. 7c3a7060253688c483191d199ca843c3a6286ae6 204 2012-10-19T16:04:07Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''LITERATURA PRO VŮDCE.''' Při vedení oddílu nejdůležitější, stále potřebné knihy a časopisy jsou: *Svojsík-Novák: **Základové skautingu!(ČOS, 2 d… '''LITERATURA PRO VŮDCE.''' Při vedení oddílu nejdůležitější, stále potřebné knihy a časopisy jsou: *Svojsík-Novák: **Základové skautingu!(ČOS, 2 díly za 45 Kč). **Organisace 1930 (Jos. Špringer, Praha, 15 Kč) . **Vůdce, časopis pro činovníky. I.-XIII. ročník, vydává Svaz, ročně 18 Kč. Hl. od ročníku VIII. **Junák-Skaut, časopis pro naši mládež. I.-XIX. ročník, vydává Svaz, ročně 18 Kč. Bohatě ilustrován. *Fandrlík-Štefan: Hry v místnosti (Svaz). *Pospíšil-Nauman: Junácké písně. *Písničky modloslužebníků. Kromě toho považuji za velmi důležité, aby každý skautský vůdce si dobře pročetl „Encyklopedii čsl. Mládeže“ (Plamja, Praha II, Dlouhá tř., 6 dílů), v níž je hojně velmi dobrých obrázků k článkům, jež znamenitě doplní jeho všeobecné vydělání. '''Ostatní odborná literatura:''' *Baden-Powell: **Scouting for boys. **Na pouti za úspěchem (20 Kč). **Cíl a úkol výchovy vlčat (3 Kč). *A. B. Svojsík: **Základy junáctví (rozebráno). **Český skaut (1 Kč). **Polní hry (9 Kč). **Den v táboře junáků, Táboření (6 Kč). **Umění pozorovati (5 Kč). **Výchova občana republiky skautováním (4,50 Kč). **V přírodě (7,50 Kč). *Ernest Thompson Seton: **The book of woodcraft. *Seton - přeložil Seifert: **Duch lesů. **Dvanáct tajemství lesa. **Z lesní říše. *Jan Novák: Družinová soustava (9 Kč). *P. B. Nevili - Jan Novák: Rovering (5 Kč). *Dr. J. Šimánek: **Skauting (9 Kč). **Old skauting (6 Kč). *Dr. F. Čáda: Význam skautování. *B. Řehák: **Skauting a škola. Vydal Svaz (Rozesláno též o. š. inspektorátům). **Přírodopisné praktikum (115 pokusů se zvířaty, rostlinami a nerosty, vl. nákl. 13 Kč. **Skauting (se 75 fotografiemi v Encyklopedii čsl. mládeže, ročník IV., číslo 4). *Dr. Cvengroš-Janza: Skautská příručka (slovenská). *K. J. Šváb: Vlče (I. a II. díl 15 Kč) *Milčicová-Herbenová: Příručka dívčího skautingu (24 Kč). *F. Elstner: Kniha o uzlech (Svaz. 9 Kč). *Doc. MUDr. K. Hora: Vliv (táboření na zdraví mládeže. (Mas. Univ. v Brně). *MUDr. Č. Klika: Názor lékaře na skautování (1 Kč). *MUDr. K. Weigner: Skauting v rámci tělesné výchovy (1,50 Kč). *E. Štorch: Tábornická příručka (5 Kč). *R. F. Philips: Zákon skautů. — Listy rádci. (Svaz. 6 Kč.) *Dr. E. Chalupný: Skauting a Sokolstvo (7,80 Kč). *Růžička: Zpravodaj. *II. Oddíl vodních Skautů: Skautská příručka (4 Kč). *Hlavní stan vodních Skautů: Vodní skauting (3 Kč). *M. a L. Hafnerovy: Vaření v přírodě (4,50 Kč). *Kňourek: O Skautech a skautingu. *Buď připravený. Orgán sloven. skautov. I.-VIII. roč. (ročně 12 Kč). *Puberta mládeže. Preininger, Vůdce XII. č. 9-l0. *Záhoř: Pohlavní výchova. *Štkpt. Tetín: Mapa v obrazech (30 Kč). *Tetauer: Mapa v obrazech (4 Kč). *Dr. Schneider: Předpovídání povětrnosti. *Kavina nebo Macků: Klíč k určování hub. *Smolař nebo Polívka: Klíč k určování rostlin, *Žežula: Akvárium. *Krejčík: Samostatné pokusy a pozorování žákovská v přírodě. Hračkářský krám přírody. *V. Vavřina: Společenské hry,(6 Kč). *Zábavné večery pro dospívající mládež (6 Kč). '''BELETRIE.''' *Českoslovenští básníci Skautům i (Svaz). Vhodné pro recitaci! 10 Kč. *Jiří Wolker: Deník Skauta (18 Kč). *Kipling: Kniha džunglí, Kim. *Jaroslav Novák: Skautská srdce (24 Kč). *L. Tůma-Zevloun: Náš skautík (9 Kč). *J. Fabre: Junák mstitel (19 Kč). *Howard Payson: **Skauti orlí družiny (16 Kč), **Skauti na toulce (11,-). *V. C. Barclay: **Tajemný tulák (15,-), **Detektiv Danny (9,60), **Dannyho dobrodružství (12,-), **Hry vlčat. *Ernest Thompson Seton: **Děti divočiny, **O veveřici, **Monarcha, **Děti divočiny doma, **Arktické prérie, **Rolf v lesích, **Povídky o zvířatech volně žijících, **Bingo. *Němirovič Dančenko: Sám sobě pomáhej. *Jar. Neuman: **Duše stromu, **Umění člověka diluviálního. *J. S. Procházka: Člověk nepřítel. *Štorch: Praha v době předhistorické (39,-). *Hofmeister: **Život v pravěku, **Zátoka života. *Langer: Železný vlk (16,-). *London: **Volání divočiny, **Bílý tesák, **Jerry z ostrova, **Michal, bratr Jerryho. *H. D. Thoreau: Walden či život v lesích. *Hagenbeck: O zvířatech a lidech. *Ohieysa: Indián v mládí. *Curwood: **Kočovníci severu, **Rychlý blesk. *B. Bauše: Zábavná věda (6,-). *Robinson Krusoe. *Spisy Verneovy. *R. R. Hofmeistr: Sto a jeden den lovce dojmů. *Henrik Van Loon: Kam spěje lidstvo. *M. H. Burr: U pravěkých ohňů (20,-). *Dr. Fletscher: Indiánské zkazky (12,-). *Woowotanna: Vidoucí oči (3,-). *Rudolf Lämmel: Přírodovědci a přírodní zákony. *Hais-Týnecký: **Na pasece, **Potok a jiné. *Janda: Procházky přírodou. *Cestopisy: Vrázovy, Kořenského, Havlasovy. *Sbírka: Země a lidé. '''Divadelní hry:''' *F. Kňourek: Do tábora (o třech dějstvích – 8,70). *R. Válek: **V záři ohně (1 jednání – 3,60). **Noční lov (4 jednání – 4,50). **Sirotci (veselý výstup – 1,—). *Q. M. Vyskočil: O vůdcovství (pohádka o 5 obraz. – 3,60). *F. Homolka: Skautík (4 jednání – 7,50). Odborný závod knihkupecký pro divadelní hry je: K. Rosendorf. knihkupec, Praha II. Žitná. '''Písně:''' *K. Kovařovic: Junácká (—,60). *K. Pospíšil: **Junácké písně (4,50). **S doprodem klavíru (15,—). *Mangidon: Junácký pochod (1,—). Z národních písní pochodové a k táborovému ohni dvojhlasné. '''Česká literatura tělovýchovná.''' (Nejsou uvedeny ony knihy, jež jsou již v předchozím zařazeny.) *Dr. Karel Weigner: Tělesná výchova (Springer). *Dr. Piasecký: **Zásady výchovy tělesné (Dědictví Komenského). **Návrh na všeobecnou úpravu tělesné výchovy (Min. zdravotnictví a tělesné výchovy). *Dr. Chodounský: Sport (Lidové rozpravy lékařské (Otto). *Dr. Weigner: **Tělověda (Springer). **Zdravotnická čítanka (Springer). *Dr. Babák: **Tělověda I./II. díl. (Leichter). **O výživě (Stát. nakladatelství). **O proměnách energií u živých těl (Duch a svět - Topič). *Dr. Boigey: Všeobecná fysiologie těl. výchovy (Springer). *Dr. Mareš: Výživa člověka ve světle fysiologie (Otto). *Dr. Kříženecký: Ochrana mládeže a eugenika (Otto). *Dr. Vítek: Ze zdravovědy, sportu a tělocviku (Otto). *Dr. Chodounský: Vliv ovzduší nočních dob a podnebí na zdraví člověka (Sfinx). *Dr. Tobiášek: První pomoc (ČOS, 20 Kč). *Dr. Panýrek: Katechismus první pomoci (Hejda Tuček). *Skořepa Miloslav: **Náš dorost, jeho dospívání a výchova (stát. nakl.). **Puberta (Dědictví Komenského. - Pedagog, studie). *Očenášek-Hebert: **Zákonník síly,(ČOS). **Přirozená těl. výchova (ČOS). *Dr. Hocke-Hoske-Horák: Tělovýchova pro každého (Almanach sportu). *Dr. Hocke-Hoske-Horák: **Atletické vrhy (Almanach sportu). **Atletické skoky (Almanach sportu). *Zanáška: Bruslení (J. Burian-Písek). *Kejmar: **Brusle - lyže (Kočí). **Příručka pro lyžaře (ČOS). *Majda: Plování (ČOS). *Vojta: Průpravné cviky lehkoatletické (Springer). *S. K. Slavia: Instruktor lehké atletiky. *Warry: **Jiu-jitsu (Sfinx) **Pohyb, slunce, vzduch. (Min. těl. vých. a zdravot.). *Hojer: Rohování (Sport a těl. 9-10). *Jahelka: Boxování (Sfinx). *Očenášek-Pospíšil: Základy rytmic. tělocviku (ČOS). *Dr. Vaníček Jindra: **Šerm holí krátkou (ČOS). **Šerm šavlí (ČOS). *Kožíšek: Různosti, břemena, odpory (ČOS). *Kavalír: Různosti (ČOS). *Krch: Sbírka veselých cviků a hříček (Čsl. červ. kříž). *Očenášek: Zápas (ČOS). *Benda: Hry (ČOS). *Klenka: Tělocvičné hry (Springer). *Machotka: Americké hry (YMCA). *Hora: Zdravotní zásady tréninku (YMCA). *Stuna: Štafetové hry. *Kalibera: Vodní turistika. *Dr. Chlum: Masáž (Bursík-Kohout). *Joe First: Lukostřelba. *Dr. Birzin: Sebekontrola sportovce (Feder. prolet, tělovýchovy). Sleduj a připiš si, co vyjde nového. f00eb640c6aae652a8fc3ecdf9463c68022570d9 0 60 129 119 2012-10-14T15:32:50Z Stepan 2 '''METODY SKAUTSKÉ PRAKSE.''' Hleď všechno podat '''poutavě a zajímavě'''. Nesetrvej u jedné věci déle než dvacet minut. Neunavíš, zato rozmanitostí budeš přitahovat. Hleď, abys při všem měl dost '''názoru''' a vždy měj na paměti '''praktické upotřebení'''. Masaryk nazval skauting výchovou k praktičnosti. Užívej hodně her. Upoutávají zájem, uplatňují znalost činem, bystří smysly, vyžadují pohotovost, čipernost a mrštnost. '''Závod''' jednotlivců i družin co do času nebo provedení je oblíben u hochů, ale neplýtvej jím. Ať ti přemíra závodů nepodrývá ducha bratrství a pospolitosti celého oddílu. Ceny, jsou-li, tedy vždy jen čestné! '''Vlastní zkušenost''' klaď ze všeho nejvýš. Dávej k ní hojně příležitosti. Je prastarou moudrostí, že z chyb se nejlépe učíme. Pak hoši poznají i cenu dobré rady — to nebývá mládeži vrozeno! '''Nákres''', schéma je pro tebe důležitou pomůckou, jak složitější věc učinit snadněji pochopitelnou. Měření výšek a vzdáleností nepřístupných bodů vyložíš nejprve na nákresu a pak v přírodě prakticky provedeš. Tabule a křída nechybí v žádné skautské klubovně. Značky morse, semafor, výklad vrstevnic, šrafování a mnoho jiného půjde pak hravě. Jen pamatuj, že '''„přednášky“''' pro hochy nejsou k ničemu, praktické provádění má hodnotu daleko trvalejší. Něco jiného je ovšem, když občas požádáš odborníka, aby populárně chlapcům pověděl něco ze svého oboru. '''Přednáška např. lékaře''' pro starší hochy o životě pohlavním je nutná. Vhodná je i právníka o polním a lesním pychu, historika o památkách místa a okolí, přírodopisce o vzácnější květeně a zvířeně v okolí, jíž nutno šetřiti apod. Poskytni ale i rádcům a starším skautům '''příležitost k samostatnému výkladu''' o lehčích partiích, jež pak doplníš. Zbaví se ostýchavosti, naučí pohotovosti. A hlavně se naučí srozumitelně, jasně se vyjadřovat. Ať si svůj výklad připraví, poraď jim prameny, nikdy jim to ale nevypracuj sám. Oni se musí učiti vlastní prací. '''Rozhovor''' o probrané věci ti nejlépe poví, jak jí hoši porozuměli, zvýší se zájem o ni a objeví se mnohdy velmi dobré a svérázné nápady, popř. chybné názory, čímž věc ještě lépe bude osvětlena. '''Četbu''' u hochů podporuj, ale též nenápadně usměrňuj; ovšem, respektuj při tom i zájem hocha. Zvlášť pamatuj na Kipplinga, Setona, Londona, Vernea, cestopisy (Sbírka Země a lidé), Encyklopedii čsl. mládeže. (O ostatní četbu se stará škola.) Nejjistějším základem zdaru je však '''využití napodobovacího pudu''' mládeže. Má-li vůdce sám hojně skautských znalostí a používá různých drobných zručností v praksi, „odkoukají“ to chlapci a snadno se všemu přiučí. Má to i veliký význam morální, budou v tobě vidět stále svého mistra, skutečného vůdce. '''Přátelský rozhovor s hochem''' o věcech jeho zájmu, ale ve vhodné chvíli i o jeho chybách nebo nepěkném činu je z nejmocnějších prostředků, jak si získat jeho důvěry jako starší bratr a pak naň působit v duchu skautském. Naskytne se k tomu příležitost na výletě, ve vlaku, po táborovém ohni, na hlídce apod. Nemluv se svými hochy stále jenom o skautských věcech, hleď je poznat i z jejich stanoviska a jednej s každým dle jeho povahy. Zaváděj s hochy i '''rozhovory o časových událostech''', literatuře, umění, divadle. Školní mládež obyčejně málo sleduje život kolem sebe a nesnaží se sama se vzdělávat. Skauting však ji k tomu vede. Při tom vzájemná výměna názorů tříbí myšlení, vyjadřování, učí přijímat lepší názor cizí nebo Uplatňovat důvody pro názor svůj. '''Exkurse do podniků, továren a dílen''' značně rozšíří jejich obzory. Hleď, aby se vždy hoši bezvadně, ukázněně representovali a pak jistě majitelé podniků ochotně dají svolení. Může-li to jen trochu být, seznam hochy alespoň stručně s principem práce, ať pak bedlivě naslouchají průvodci, dobře si věci všímají, a na schůzce se o tom rozhovořte. Hoši se dotazují, vzájemně upozorňují, co se jim nejvíce líbilo apod. A ovšem podporuj co nejvíce '''zručnost a řemeslné práce v oddíle'''. Ať si hoši vytvoří kroužky: fotografický, knihvazačský, modelářský, košíkářský, řezbářský apod. Už v klubovně, hlavně však v táboře '''podporuj vynalézavost''' těch jejich rozličných „patentů“. Mají větší cenu, než napodobení sebe lepší. A pozoruješ-li u někoho zvláštní dovednost nebo „koníčka“, svěř mu práce, kde je může uplatniti. Hlavně ale podporuj '''uměleckou tvorbu hochů''', smysl pro krásu, ať tvaru, barvy, pohybu nebo živého slova. Hoši bývají neohrabaně cyničtí (puberta!) a rádi se dělají ještě cyničtějšími, nežli jsou. Při tom však mají smysl pro krásu přírody, i pro umění. Podporuj jej a hleď tříbit. Voď je do hájů na podzim, do lesů v zimě, do kvetoucích sadů, do lesa v noci. Netaj se tím, že jdete na lov krásných dojmů. Podporuj i skládání písniček, vyprávění a sepisování veselých i vážných příběhů hl. u táborového ohně. Nezapomeň i na recitace — kráse živého slova nic se nevyrovná. Pěstujte zpěv, možno-li jen trochu, dvojhlasý, s doprovodem nástroje. [[Soubor:Skautský vůdce str. 35-1.jpg|left]] [[Soubor:Skautský vůdce str. 35-2.jpg]] ''Ve skizáku se kresby po čase mohou rozmazat. Udělej si sám desky a vkládej do nich papíry, jež přidržíš po straně dvěma proužky podvazkové gumy. Tak můžeš kresby doma uložit a uchovat neporušené a máš stále bezvadnou plochu při kreslení.'' '''Na kreslení''' klaď velký důraz. To budí smysl pro obrysy a prostorovost, cvičí paměť pro tvar a vzhled. Připravuje výchovu estetickou. Podle předlohy dovol kresliti jen začátečníkům, ostatním dávej jen náměty. Ať neužívají vůbec pryží a kreslete hodně v přírodě. Co nejméně detailů, hlavně jen skizy. Ty jsou i prakticky v životě nejdůležitější. Volte motivy jednoduché, ale vkusné. Zvlášť hojně příležitostí je při táboření. Skautská estetika vůbec je zvláště význačnou vlastností skautské výchovy, jíž se liší ode všech směrů ostatních. Rozumíme jí všechny složky, které přispívají k pochopení a rozvoji citu pro krásno, pro vše ušlechtilé, účelné a harmonické, ať už je výrazovým prostředkem slovo, barva, tón nebo hmota. Je to výchova citu a cit pro krásno je člověku mravní oporou. Projevuje se však i úhledností a uspořádaností ve všech životních projevech a tak je nám denně užitečným, neboť míti vkus je dobrou navštívenkou do života. Východiskem je zvyk na jednoduchost, čistotu a pořádek, prohloubení je v seznamování s uměleckými díly, v dobré četbě, ušlechtilé společnosti, příležitost k vlastním projevům skýtají klubovny, práce rukodílné, vycházky, kroniky a almanachy oddílové, tábory a táborové ohně. Ale celé prostředí skautské vykonává neustále velký vliv na tvořivý smysl u hochů a stačí jim jen ukázat směr a povzbuditi zájem. Budou mezi nimi hlavně dva typy: tvořivý a imitační. Tento druhý třeba i trochu vést a dodávat mu odvahy. ''' Skautská estetika''' je z nejcennějších složek naší výchovy, měj to vždy na paměti. To, co v tom ohledu ukázala naše výstava při Táborech slovanských skautů, je nejlepším dokladem, jak správně je vedená skautská mládež k vážné a ušlechtilé práci ve všech oborech činnosti. S respektem a uznáním ji opouštěli odborníci a překvapeni odcházeli ti, kteří si představovali skauting jako pouhé táboření. aa5cffb14ea55a2f7c39a5f5887edb54fac90453 119 118 2012-10-14T15:14:23Z Stepan 2 '''METODY SKAUTSKÉ PRAKSE.''' Hleď všechno podat '''poutavě a zajímavě'''. Nesetrvej u jedné věci déle než dvacet minut. Neunavíš, zato rozmanitostí budeš přitahovat. Hleď, abys při všem měl dost '''názoru''' a vždy měj na paměti '''praktické upotřebení'''. Masaryk nazval skauting výchovou k praktičnosti. Užívej hodně her. Upoutávají zájem, uplatňují znalost činem, bystří smysly, vyžadují pohotovost, čipernost a mrštnost. '''Závod''' jednotlivců i družin co do času nebo provedení je oblíben u hochů, ale neplýtvej jím. Ať ti přemíra závodů nepodrývá ducha bratrství a pospolitosti celého oddílu. Ceny, jsou-li, tedy vždy jen čestné! '''Vlastní zkušenost''' klaď ze všeho nejvýš. Dávej k ní hojně příležitosti. Je prastarou moudrostí, že z chyb se nejlépe učíme. Pak hoši poznají i cenu dobré rady — to nebývá mládeži vrozeno! '''Nákres''', schéma je pro tebe důležitou pomůckou, jak složitější věc učinit snadněji pochopitelnou. Měření výšek a vzdáleností nepřístupných bodů vyložíš nejprve na nákresu a pak v přírodě prakticky provedeš. Tabule a křída nechybí v žádné skautské klubovně. Značky morse, semafor, výklad vrstevnic, šrafování a mnoho jiného půjde pak hravě. Jen pamatuj, že '''„přednášky“''' pro hochy nejsou k ničemu, praktické provádění má hodnotu daleko trvalejší. Něco jiného je ovšem, když občas požádáš odborníka, aby populárně chlapcům pověděl něco ze svého oboru. '''Přednáška např. lékaře''' pro starší hochy o životě pohlavním je nutná. Vhodná je i právníka o polním a lesním pychu, historika o památkách místa a okolí, přírodopisce o vzácnější květeně a zvířeně v okolí, jíž nutno šetřiti apod. Poskytni ale i rádcům a starším skautům '''příležitost k samostatnému výkladu''' o lehčích partiích, jež pak doplníš. Zbaví se ostýchavosti, naučí pohotovosti. A hlavně se naučí srozumitelně, jasně se vyjadřovat. Ať si svůj výklad připraví, poraď jim prameny, nikdy jim to ale nevypracuj sám. Oni se musí učiti vlastní prací. '''Rozhovor''' o probrané věci ti nejlépe poví, jak jí hoši porozuměli, zvýší se zájem o ni a objeví se mnohdy velmi dobré a svérázné nápady, popř. chybné názory, čímž věc ještě lépe bude osvětlena. '''Četbu''' u hochů podporuj, ale též nenápadně usměrňuj; ovšem, respektuj při tom i zájem hocha. Zvlášť pamatuj na Kipplinga, Setona, Londona, Vernea, cestopisy (Sbírka Země a lidé), Encyklopedii čsl. mládeže. (O ostatní četbu se stará škola.) Nejjistějším základem zdaru je však '''využití napodobovacího pudu''' mládeže. Má-li vůdce sám hojně skautských znalostí a používá různých drobných zručností v praksi, „odkoukají“ to chlapci a snadno se všemu přiučí. Má to i veliký význam morální, budou v tobě vidět stále svého mistra, skutečného vůdce. '''Přátelský rozhovor s hochem''' o věcech jeho zájmu, ale ve vhodné chvíli i o jeho chybách nebo nepěkném činu je z nejmocnějších prostředků, jak si získat jeho důvěry jako starší bratr a pak naň působit v duchu skautském. Naskytne se k tomu příležitost na výletě, ve vlaku, po táborovém ohni, na hlídce apod. Nemluv se svými hochy stále jenom o skautských věcech, hleď je poznat i z jejich stanoviska a jednej s každým dle jeho povahy. Zaváděj s hochy i '''rozhovory o časových událostech''', literatuře, umění, divadle. Školní mládež obyčejně málo sleduje život kolem sebe a nesnaží se sama se vzdělávat. Skauting však ji k tomu vede. Při tom vzájemná výměna názorů tříbí myšlení, vyjadřování, učí přijímat lepší názor cizí nebo Uplatňovat důvody pro názor svůj. '''Exkurse do podniků, továren a dílen''' značně rozšíří jejich obzory. Hleď, aby se vždy hoši bezvadně, ukázněně representovali a pak jistě majitelé podniků ochotně dají svolení. Může-li to jen trochu být, seznam hochy alespoň stručně s principem práce, ať pak bedlivě naslouchají průvodci, dobře si věci všímají, a na schůzce se o tom rozhovořte. Hoši se dotazují, vzájemně upozorňují, co se jim nejvíce líbilo apod. A ovšem podporuj co nejvíce '''zručnost a řemeslné práce v oddíle'''. Ať si hoši vytvoří kroužky: fotografický, knihvazačský, modelářský, košíkářský, řezbářský apod. Už v klubovně, hlavně však v táboře '''podporuj vynalézavost''' těch jejich rozličných „patentů“. Mají větší cenu, než napodobení sebe lepší. A pozoruješ-li u někoho zvláštní dovednost nebo „koníčka“, svěř mu práce, kde je může uplatniti. Hlavně ale podporuj '''uměleckou tvorbu hochů''', smysl pro krásu, ať tvaru, barvy, pohybu nebo živého slova. Hoši bývají neohrabaně cyničtí (puberta!) a rádi se dělají ještě cyničtějšími, nežli jsou. Při tom však mají smysl pro krásu přírody, i pro umění. Podporuj jej a hleď tříbit. Voď je do hájů na podzim, do lesů v zimě, do kvetoucích sadů, do lesa v noci. Netaj se tím, že jdete na lov krásných dojmů. Podporuj i skládání písniček, vyprávění a sepisování veselých i vážných příběhů hl. u táborového ohně. Nezapomeň i na recitace — kráse živého slova nic se nevyrovná. Pěstujte zpěv, možno-li jen trochu, dvojhlasý, s doprovodem nástroje. [[Soubor:Skautský vůdce str. 35-1.jpg|left]] [[Soubor:Skautský vůdce str. 35-2.jpg]] ''Ve skizáku se kresby po čase mohou rozmazat. Udělej si sám desky a vkládej do nich papíry, jež přidržíš po straně dvěma proužky podvazkové gumy. Tak můžeš kresby doma uložit a uchovat neporušené a máš stále bezvadnou plochu při kreslení.'' '''Na kreslení''' klaď velký důraz. To budí smysl pro obrysy a prostorovost, cvičí paměť pro tvar a vzhled. Připravuje výchovu estetickou. Podle předlohy dovol kresliti jen začátečníkům, ostatním dávej jen náměty. Ať neužívají vůbec pryží a kreslete hodně v přírodě. Co nejméně detailů, hlavně jen skizy. Ty jsou i prakticky v životě nejdůležitější. Volte motivy jednoduché, ale vkusné. Zvlášť hojně příležitostí je při táboření. Skautská estetika vůbec je zvláště význačnou vlastností skautské výchovy, jíž se liší ode všech směrů ostatních. Rozumíme jí všechny složky, které přispívají k pochopení a rozvoji citu pro krásno, pro vše ušlechtilé, účelné a harmonické, ať už je výrazovým prostředkem slovo, barva, tón nebo hmota. Je to výchova citu a cit pro krásno je člověku mravní oporou. Projevuje se však i úhledností a uspořádaností ve všech životních projevech a tak je nám denně užitečným, neboť míti vkus je dobrou navštívenkou do života. Východiskem je zvyk na jednoduchost, čistotu a pořádek, prohloubení je v seznamování s uměleckými díly, v dobré četbě, ušlechtilé společnosti, příležitost k vlastním projevům skýtají klubovny, práce rukodílné, vycházky, kroniky a almanachy oddílové, tábory a táborové ohně. Ale celé prostředí skautské vykonává neustále velký vliv na tvořivý smysl u hochů a stačí jim jen ukázat směr a povzbuditi zájem. Budou mezi nimi hlavně dva typy: tvořivý a imitační. Tento druhý třeba i trochu vést a dodávat mu odvahy. ''' Skautská estetika''' je z nejcennějších složek naší výchovy, měj to vždy na paměti. To, co v tom ohledu ukázala naše výstava při Táborech slovanských skautů, je nejlepším dokladem, jak správně je vedená skautská mládež k vážné a ušlechtilé práci ve všech oborech činnosti. S respektem a uznáním ji opouštěli odborníci a překvapeni odcházeli ti, kteří si představovali skauting jako pouhé táboření. d3bb223abdd2ae3b855a0eb89230511aa619b018 118 116 2012-10-14T15:12:52Z Stepan 2 '''METODY SKAUTSKÉ PRAKSE.''' Hleď všechno podat '''poutavě a zajímavě'''. Nesetrvej u jedné věci déle než dvacet minut. Neunavíš, zato rozmanitostí budeš přitahovat. Hleď, abys při všem měl dost '''názoru''' a vždy měj na paměti '''praktické upotřebení'''. Masaryk nazval skauting výchovou k praktičnosti. Užívej hodně her. Upoutávají zájem, uplatňují znalost činem, bystří smysly, vyžadují pohotovost, čipernost a mrštnost. '''Závod''' jednotlivců i družin co do času nebo provedení je oblíben u hochů, ale neplýtvej jím. Ať ti přemíra závodů nepodrývá ducha bratrství a pospolitosti celého oddílu. Ceny, jsou-li, tedy vždy jen čestné! '''Vlastní zkušenost''' klaď ze všeho nejvýš. Dávej k ní hojně příležitosti. Je prastarou moudrostí, že z chyb se nejlépe učíme. Pak hoši poznají i cenu dobré rady — to nebývá mládeži vrozeno! '''Nákres''', schéma je pro tebe důležitou pomůckou, jak složitější věc učinit snadněji pochopitelnou. Měření výšek a vzdáleností nepřístupných bodů vyložíš nejprve na nákresu a pak v přírodě prakticky provedeš. Tabule a křída nechybí v žádné skautské klubovně. Značky morse, semafor, výklad vrstevnic, šrafování a mnoho jiného půjde pak hravě. Jen pamatuj, že '''„přednášky“''' pro hochy nejsou k ničemu, praktické provádění má hodnotu daleko trvalejší. Něco jiného je ovšem, když občas požádáš odborníka, aby populárně chlapcům pověděl něco ze svého oboru. '''Přednáška např. lékaře''' pro starší hochy o životě pohlavním je nutná. Vhodná je i právníka o polním a lesním pychu, historika o památkách místa a okolí, přírodopisce o vzácnější květeně a zvířeně v okolí, jíž nutno šetřiti apod. Poskytni ale i rádcům a starším skautům '''příležitost k samostatnému výkladu''' o lehčích partiích, jež pak doplníš. Zbaví se ostýchavosti, naučí pohotovosti. A hlavně se naučí srozumitelně, jasně se vyjadřovat. Ať si svůj výklad připraví, poraď jim prameny, nikdy jim to ale nevypracuj sám. Oni se musí učiti vlastní prací. '''Rozhovor''' o probrané věci ti nejlépe poví, jak jí hoši porozuměli, zvýší se zájem o ni a objeví se mnohdy velmi dobré a svérázné nápady, popř. chybné názory, čímž věc ještě lépe bude osvětlena. '''Četbu''' u hochů podporuj, ale též nenápadně usměrňuj; ovšem, respektuj při tom i zájem hocha. Zvlášť pamatuj na Kipplinga, Setona, Londona, Vernea, cestopisy (Sbírka Země a lidé), Encyklopedii čsl. mládeže. (O ostatní četbu se stará škola.) Nejjistějším základem zdaru je však '''využití napodobovacího pudu''' mládeže. Má-li vůdce sám hojně skautských znalostí a používá různých drobných zručností v praksi, „odkoukají“ to chlapci a snadno se všemu přiučí. Má to i veliký význam morální, budou v tobě vidět stále svého mistra, skutečného vůdce. '''Přátelský rozhovor s hochem''' o věcech jeho zájmu, ale ve vhodné chvíli i o jeho chybách nebo nepěkném činu je z nejmocnějších prostředků, jak si získat jeho důvěry jako starší bratr a pak naň působit v duchu skautském. Naskytne se k tomu příležitost na výletě, ve vlaku, po táborovém ohni, na hlídce apod. Nemluv se svými hochy stále jenom o skautských věcech, hleď je poznat i z jejich stanoviska a jednej s každým dle jeho povahy. Zaváděj s hochy i '''rozhovory o časových událostech''', literatuře, umění, divadle. Školní mládež obyčejně málo sleduje život kolem sebe a nesnaží se sama se vzdělávat. Skauting však ji k tomu vede. Při tom vzájemná výměna názorů tříbí myšlení, vyjadřování, učí přijímat lepší názor cizí nebo Uplatňovat důvody pro názor svůj. '''Exkurse do podniků, továren a dílen''' značně rozšíří jejich obzory. Hleď, aby se vždy hoši bezvadně, ukázněně representovali a pak jistě majitelé podniků ochotně dají svolení. Může-li to jen trochu být, seznam hochy alespoň stručně s principem práce, ať pak bedlivě naslouchají průvodci, dobře si věci všímají, a na schůzce se o tom rozhovořte. Hoši se dotazují, vzájemně upozorňují, co se jim nejvíce líbilo apod. A ovšem podporuj co nejvíce '''zručnost a řemeslné práce v oddíle'''. Ať si hoši vytvoří kroužky: fotografický, knihvazačský, modelářský, košíkářský, řezbářský apod. Už v klubovně, hlavně však v táboře '''podporuj vynalézavost''' těch jejich rozličných „patentů“. Mají větší cenu, než napodobení sebe lepší. A pozoruješ-li u někoho zvláštní dovednost nebo „koníčka“, svěř mu práce, kde je může uplatniti. Hlavně ale podporuj '''uměleckou tvorbu hochů''', smysl pro krásu, ať tvaru, barvy, pohybu nebo živého slova. Hoši bývají neohrabaně cyničtí (puberta!) a rádi se dělají ještě cyničtějšími, nežli jsou. Při tom však mají smysl pro krásu přírody, i pro umění. Podporuj jej a hleď tříbit. Voď je do hájů na podzim, do lesů v zimě, do kvetoucích sadů, do lesa v noci. Netaj se tím, že jdete na lov krásných dojmů. Podporuj i skládání písniček, vyprávění a sepisování veselých i vážných příběhů hl. u táborového ohně. Nezapomeň i na recitace — kráse živého slova nic se nevyrovná. Pěstujte zpěv, možno-li jen trochu, dvojhlasý, s doprovodem nástroje. ''Ve skizáku se kresby po čase mohou rozmazat. Udělej si sám desky a vkládej do nich papíry, jež přidržíš po straně dvěma proužky podvazkové gumy. Tak můžeš kresby doma uložit a uchovat neporušené a máš stále bezvadnou plochu při kreslení.'' Na kreslení klaď velký důraz. To budí smysl pro obrysy a prostorovost, cvičí paměť pro tvar a vzhled. Připravuje výchovu estetickou. Podle předlohy dovol kresliti jen začátečníkům, ostatním dávej jen náměty. Ať neužívají vůbec pryží a kreslete hodně v přírodě. Co nejméně detailů, hlavně jen skizy. Ty jsou i prakticky v životě nejdůležitější. Volte motivy jednoduché, ale vkusné. Zvlášť hojně příležitostí je při táboření. Skautská estetika vůbec je zvláště význačnou vlastností skautské výchovy, jíž se liší ode všech směrů ostatních. Rozumíme jí všechny složky, které přispívají k pochopení a rozvoji citu pro krásno, pro vše ušlechtilé, účelné a harmonické, ať už je výrazovým prostředkem slovo, barva, tón nebo hmota. Je to výchova citu a cit pro krásno je člověku mravní oporou. Projevuje se však i úhledností a uspořádaností ve všech životních projevech a tak je nám denně užitečným, neboť míti vkus je dobrou navštívenkou do života. Východiskem je zvyk na jednoduchost, čistotu a pořádek, prohloubení je v seznamování s uměleckými díly, v dobré četbě, ušlechtilé společnosti, příležitost k vlastním projevům skýtají klubovny, práce rukodílné, vycházky, kroniky a almanachy oddílové, tábory a táborové ohně. Ale celé prostředí skautské vykonává neustále velký vliv na tvořivý smysl u hochů a stačí jim jen ukázat směr a povzbuditi zájem. Budou mezi nimi hlavně dva typy: tvořivý a imitační. Tento druhý třeba i trochu vést a dodávat mu odvahy. Skautská estetika je z nejcennějších složek naší výchovy, měj to vždy na paměti. To, co v tom ohledu ukázala naše výstava při Táborech slovanských skautů, je nejlepším dokladem, jak správně je vedená skautská mládež k vážné a ušlechtilé práci ve všech oborech činnosti. S respektem a uznáním ji opouštěli odborníci a překvapeni odcházeli ti, kteří si představovali skauting jako pouhé táboření. 9035fe122f27935c177cfd95ac4465a9024ccf67 116 115 2012-10-14T14:55:02Z Stepan 2 '''METODY SKAUTSKÉ PRAKSE.''' Hleď všechno podat '''poutavě a zajímavě'''. Nesetrvej u jedné věci déle než dvacet minut. Neunavíš, zato rozmanitostí budeš přitahovat. Hleď, abys při všem měl dost '''názoru''' a vždy měj na paměti '''praktické upotřebení'''. Masaryk nazval skauting výchovou k praktičnosti. Užívej hodně her. Upoutávají zájem, uplatňují znalost činem, bystří smysly, vyžadují pohotovost, čipernost a mrštnost. '''Závod''' jednotlivců i družin co do času nebo provedení je oblíben u hochů, ale neplýtvej jím. Ať ti přemíra závodů nepodrývá ducha bratrství a pospolitosti celého oddílu. Ceny, jsou-li, tedy vždy jen čestné! '''Vlastní zkušenost''' klaď ze všeho nejvýš. Dávej k ní hojně příležitosti. Je prastarou moudrostí, že z chyb se nejlépe učíme. Pak hoši poznají i cenu dobré rady — to nebývá mládeži vrozeno! '''Nákres''', schéma je pro tebe důležitou pomůckou, jak složitější věc učinit snadněji pochopitelnou. Měření výšek a vzdáleností nepřístupných bodů vyložíš nejprve na nákresu a pak v přírodě prakticky provedeš. Tabule a křída nechybí v žádné skautské klubovně. Značky morse, semafor, výklad vrstevnic, šrafování a mnoho jiného půjde pak hravě. Jen pamatuj, že '''„přednášky“''' pro hochy nejsou k ničemu, praktické provádění má hodnotu daleko trvalejší. Něco jiného je ovšem, když občas požádáš odborníka, aby populárně chlapcům pověděl něco ze svého oboru. '''Přednáška např. lékaře''' pro starší hochy o životě pohlavním je nutná. Vhodná je i právníka o polním a lesním pychu, historika o památkách místa a okolí, přírodopisce o vzácnější květeně a zvířeně v okolí, jíž nutno šetřiti apod. Poskytni ale i rádcům a starším skautům '''příležitost k samostatnému výkladu''' o lehčích partiích, jež pak doplníš. Zbaví se ostýchavosti, naučí pohotovosti. A hlavně se naučí srozumitelně, jasně se vyjadřovat. Ať si svůj výklad připraví, poraď jim prameny, nikdy jim to ale nevypracuj sám. Oni se musí učiti vlastní prací. '''Rozhovor''' o probrané věci ti nejlépe poví, jak jí hoši porozuměli, zvýší se zájem o ni a objeví se mnohdy velmi dobré a svérázné nápady, popř. chybné názory, čímž věc ještě lépe bude osvětlena. '''Četbu''' u hochů podporuj, ale též nenápadně usměrňuj; ovšem, respektuj při tom i zájem hocha. Zvlášť pamatuj na Kipplinga, Setona, Londona, Vernea, cestopisy (Sbírka Země a lidé), Encyklopedii čsl. mládeže. (O ostatní četbu se stará škola.) Nejjistějším základem zdaru je však '''využití napodobovacího pudu''' mládeže. Má-li vůdce sám hojně skautských znalostí a používá různých drobných zručností v praksi, „odkoukají“ to chlapci a snadno se všemu přiučí. Má to i veliký význam morální, budou v tobě vidět stále svého mistra, skutečného vůdce. '''Přátelský rozhovor s hochem''' o věcech jeho zájmu, ale ve vhodné chvíli i o jeho chybách nebo nepěkném činu je z nejmocnějších prostředků, jak si získat jeho důvěry jako starší bratr a pak naň působit v duchu skautském. Naskytne se k tomu příležitost na výletě, ve vlaku, po táborovém ohni, na hlídce apod. Nemluv se svými hochy stále jenom o skautských věcech, hleď je poznat i z jejich stanoviska a jednej s každým dle jeho povahy. Zaváděj s hochy i '''rozhovory o časových událostech''', literatuře, umění, divadle. Školní mládež obyčejně málo sleduje život kolem sebe a nesnaží se sama se vzdělávat. Skauting však ji k tomu vede. Při tom vzájemná výměna názorů tříbí myšlení, vyjadřování, učí přijímat lepší názor cizí nebo Uplatňovat důvody pro názor svůj. '''Exkurse do podniků, továren a dílen''' značně rozšíří jejich obzory. Hleď, aby se vždy hoši bezvadně, ukázněně representovali a pak jistě majitelé podniků ochotně dají svolení. Může-li to jen trochu být, seznam hochy alespoň stručně s principem práce, ať pak bedlivě naslouchají průvodci, dobře si věci všímají, a na schůzce se o tom rozhovořte. Hoši se dotazují, vzájemně upozorňují, co se jim nejvíce líbilo apod. 66b7767deb9644e09db0b93378b4b9a20e1bfeef 115 2012-10-14T14:39:37Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''METODY SKAUTSKÉ PRAKSE.''' Hleď všechno podat poutavě a zajímavě. Nesetrvej u jedné věci déle než dvacet minut. Neunavíš, zato rozmanitostí budeš přit… '''METODY SKAUTSKÉ PRAKSE.''' Hleď všechno podat poutavě a zajímavě. Nesetrvej u jedné věci déle než dvacet minut. Neunavíš, zato rozmanitostí budeš přitahovat. Hleď, abys při všem měl dost názoru a vždy měj na paměti praktické upotřebení. Masaryk nazval skauting výchovou k praktičnosti. Užívej hodně her. Upoutávají zájem, uplatňují znalost činem, bystří smysly, vyžadují pohotovost, čipernost a mrštnost. Závod jednotlivců i družin co do času nebo provedení je oblíben u hochů, ale neplýtvej jím. Ať ti přemíra závodů nepodrývá ducha bratrství a pospolitosti celého oddílu. Ceny, jsou-li, tedy vždy jen čestné! Vlastní zkušenost klaď ze všeho nejvýš. Dávej k ní hojně příležitosti. Je prastarou moudrostí, že z chyb se nejlépe učíme. Pak hoši poznají i cenu dobré rady — to nebývá mládeži vrozeno! Nákres, schéma je pro tebe důležitou pomůckou, jak složitější věc učinit snadněji pochopitelnou. Měření výšek a vzdáleností nepřístupných bodů vyložíš nejprve na nákresu a pak v přírodě prakticky provedeš. Tabule a křída nechybí v žádné skautské klubovně. Značky morse, semafor, výklad vrstevnic, šrafování a mnoho jiného půjde pak hravě. Jen pamatuj, že „přednášky“ pro hochy nejsou k ničemu, praktické provádění má hodnotu daleko trvalejší. Něco jiného je ovšem, když občas požádáš odborníka, aby populárně chlapcům pověděl něco ze svého oboru. Přednáška např. lékaře pro starší hochy o životě pohlavním je nutná. Vhodná je i právníka o polním a lesním pychu, historika o památkách místa a okolí, přírodopisce o vzácnější květeně a zvířeně v okolí, jíž nutno šetřiti apod. Poskytni ale i rádcům a starším skautům příležitost k samostatnému výkladu o lehčích partiích, jež pak doplníš. Zbaví se ostýchavosti, naučí pohotovosti. A hlavně se naučí srozumitelně, jasně se vyjadřovat. Ať si svůj výklad připraví, poraď jim prameny, nikdy jim to ale nevypracuj sám. Oni se musí učiti vlastní prací. Rozhovor o probrané věci ti nejlépe poví, jak jí hoši porozuměli, zvýší se zájem o ni a objeví se mnohdy velmi dobré a svérázné nápady, popř. chybné názory, čímž věc ještě lépe bude osvětlena. Četbu u hochů podporuj, ale též nenápadně usměrňuj; ovšem, respektuj při tom i zájem hocha. Zvlášť pamatuj na Kipplinga, Setona, Londona, Vernea, cestopisy (Sbírka Země a lidé), Encyklopedii čsl. mládeže. (O ostatní četbu se stará škola.) Nejjistějším základem zdaru je však využití napodobovacího pudu mládeže. Má-li vůdce sám hojně skautských znalostí a používá různých drobných zručností v praksi, „odkoukají“ to chlapci a snadno se všemu přiučí. Má to i veliký význam morální, budou v tobě vidět stále svého mistra, skutečného vůdce. Přátelský rozhovor s hochem o věcech jeho zájmu, ale ve vhodné chvíli i o jeho chybách nebo nepěkném činu je z nejmocnějších prostředků, jak si získat jeho důvěry jako starší bratr a pak naň působit v duchu skautském. Naskytne se k tomu příležitost na výletě, ve vlaku, po táborovém ohni, na hlídce apod. Nemluv se svými hochy stále jenom o skautských věcech, hleď je poznat i z jejich stanoviska a jednej s každým dle jeho povahy. Zaváděj s hochy i rozhovory o časových událostech, literatuře, umění, divadle. Školní mládež obyčejně málo sleduje život kolem sebe a nesnaží se sama se vzdělávat. Skauting však ji k tomu vede. Při tom vzájemná výměna názorů tříbí myšlení, vyjadřování, učí přijímat lepší názor cizí nebo Uplatňovat důvody pro názor svůj. Exkurse do podniků, továren a dílen značně rozšíří jejich obzory. Hleď, aby se vždy hoši bezvadně, ukázněně representovali a pak jistě majitelé podniků ochotně dají svolení. Může-li to jen trochu být, seznam hochy alespoň stručně s principem práce, ať pak bedlivě naslouchají průvodci, dobře si věci všímají, a na schůzce se o tom rozhovořte. Hoši se dotazují, vzájemně upozorňují, co se jim nejvíce líbilo apod. 584d54dff508ba513442ea5aff5f25224b2ab7b1 0 109 194 2012-10-17T19:26:41Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''MEZIDRUŽINOVÉ ZÁVODY.''' jsou pro vnitřní život v oddíle a mají podnítiti ušlechtilé závodění ve skautských znalostech, dovednostech a chování. Pro … '''MEZIDRUŽINOVÉ ZÁVODY.''' jsou pro vnitřní život v oddíle a mají podnítiti ušlechtilé závodění ve skautských znalostech, dovednostech a chování. Pro příklad uvádím mezidružinové závody 3. oddílu Svazu Skautů RČS v Brně jež jsem dle svých zkušeností upravil. Závody trvají po celý školní rok. Hlavní část závodů vykoná se na jaře ve stanovené dny. *1. '''Skládání zkoušek.''' Za zkoušky složené během závodů se počítá: nováčkovská 5 bodů, druhotřídní 20 bodů, prvotřídní 30 bodů, dovednostní 10 bodů. Slib 10 bodů. Za odznak „Lvího Skauta“ 20 bodů. Za odejmutý odznak zkoušky se odečte tolik bodů, kolik přísluší oné zkoušce. *2. '''Vázání uzlů.''' Závodí dva Skauti vylosovaní. Rádce nezávodí. Váže se se zavázanýma očima a sice 6 nováčkovských uzlů. 1. místo 5 bodů, 2. místo 3 body 3. místo 1 bod, 4 místo 0 bod. *3. '''Stavba stanů:''' Dvojplátnový stan dva skauti, čtyřplátnový 4 Skauti. Závodníky určí rádce a sám může závoditi. 1. místo 5 b., 2 místo 3 b., 3. místo 1 b., 4. místo 0 bod. Počítá se čas a technické provedení. *4. '''Signalisování:''' Jediná stanice semafor a druhá morse. Na každé stanici dva Skauti. Boduje se čas. Za každou chybu v doručené zprávě se odečítá 1 b. 1. místo 15 b., 2. místo 10 b., 3. místo 6 b., 4. místo 3 b. *5. '''Vaření:''' 3 Skauty určí rádce, ale sám nezávodí. Od povelu až do varu litru studené vody. Oheň bez pomoci papíru nejvýš dvěma zápalkami. Body jako u 3. *6. '''Kimova a Setonova hra:''' 3 Skauti z družiny každou z her. Boduje se každá hra zvlášť. 1. místo 5 b., 2. místo 3 b., 3. místo 1 b., 4 místo 0 bod. *7. '''Oheň třením dřev:''' Dva závodníky určí rádce. 1. místo 10 b., 2. místo 7 b., 3. místo 4 b., 4. místo 2 body. *8. '''První pomoc:''' Čtyři závodníky určí rádce. Sám nezávodí. Podle proposic bodu 6. oddílových závodů „O vlajku vítěze“. *9. '''Celkové chování jednotlivců i družin:''' Za každé porušení kázně vůči vůdci, jeho zástupci, rádci atd. se odečte 1 bod. Za neslušné chování nebo mluvení dva body. Základ je 20 bodů pro družinu. Vůdce má právo podle chování družiny neb jejích členů přidat nebo ubrat až 10 bodů podle svého přesvědčení. *10. '''Školní prospěch:''' Za vyznamenání 25 bodů. Za nedostatečnou se odečte 10 bodů. *11. '''Účast na podnicích''' včetně schůzek a vycházek: Celková v % . 1. místo 100 bodů, 2. místo 75 b., 3. místo 50 b., 4. místo 0 bod. Za člena, jenž dvakrát po sobě chyběl bez předešlé omluvy -5 b. Za člena, jenž vůbec nechyběl +50 b. (Vážné onemocnění se nepočítá.) *12. '''Tělocvičná soustava:''' 6 cvičenců předvede libovolné ranní cviky s odůvodněním. 1. místo 20 b., 2. místo 15 b., 3. místo 10 b., 4. místo 5 bodů. *13. '''Zpěv:''' Družina nacvičí dvě písně, v oddíle málo známé. Výběr, provedení. 1. místo 20 b., 2. místo 15 b., 3. místo 10 b., 4. místo 5 b. *14. '''Ruční práce:''' 4 výrobky. 1. místo 20 b., 2. místo 15 b., 3. místo 10 b., 4. místo 5 bodů. *15. '''Terénové hry:''' Poklad celá druž. O tři klobouky tři skauti (ne rádce). 1. místo 5 b., 2. místo 3 b., 3. místo 1 b. Každá hra zvlášť. *16. '''Woley-ball:''' Hraje každá s každou. 1. místo 10 b., 2. místo 7 bodů, 3. místo 4 b., 4. místo 2 body. *17. '''Placení příspěvků:''' Družina, jež má první zaplaceny příspěvky, získá ten měsíc 10 b., druhá 5 bodů, ostatní 0 b. Za nezap1acené příspěvky na konci závodů za člena a měsíc -5 bodů. *18. '''Plování:''' Za Skauta, jenž neumí plavat -10 bodů. Uplavat 50 m. *19. '''Družinový deník:''' Boduje se, zda celá družina pracovala na denníku a úprava. 1. místo 40 bodů, 2. místo 30 b., 3. místo 20 b., 4. místo 10 bodů. *20. '''Noví členové:''' Za nově získaného člena do 14ti let 5 b., nad 14 let 2 b. Nejmenší stáří 10 let. Tabulku výsledků jednotl. závodů vede vůdce, propočítání a sestavení definitivního výsledku děje se v oddílové radě. 6c75fba4cb76cf5d41e7b5e522f42275924ea32d 0 84 150 2012-10-15T20:19:27Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ODDÍLOVÁ RADA. (Rádcovská schůze).''' Vůdce, jeho zástupce, rádcové se svými zástupci a pokladník oddílu tvoří oddílovou radu, jež se měsíčně sc… '''ODDÍLOVÁ RADA. (Rádcovská schůze).''' Vůdce, jeho zástupce, rádcové se svými zástupci a pokladník oddílu tvoří oddílovou radu, jež se měsíčně schází, aby pojednala o stavu oddílu, práci na příští měsíc a družinách a podnicích většího rázu. Program může být takto sestaven: Zahájení vůdcem, poznámky, pochvaly a výtky k podnikům oddílu, referát o došlé korespondenci, o zprávách z ústředí. Referáty rádců o celkové činnosti družin, jak napravit nedostatky, dotazy. Stav oddílu vůbec, plány do budoucna. Návrhy rádců na program práce pro příští měsíc. Rozhovor, poznámky a rozhodnutí vůdce. Metodické připomínky a rady k praxi toho, co se má příští měsíc provádět. Detailní přidělení funkcí a práce, vyžaduje-li toho povaha programu (chystaný skautský večer, veř. vystoupení odd. apod). Rádcové si píší poznámky o celém jednání do svých stálých zápisníků. Jeden z nich vede i zápisy odd. rady. Celé jednání veď přátelským, ne oficielním tónem, ať zazní i veselý tón a dobrý vtip. Hoši jsou sdílnější a dovíš se skutečné pravdy, jak si to představují a přejí. I když nesouhlasíš, musíš je umět nenásilně a taktně přivést k správnému pochopení. Ale v případě potřeby musíš umět energicky rozhodnout. Nerozhodnost je u vůdců základní chybou a pramenem nepořádků. Stále však měj na paměti, že je to kroužek dobrých kamarádů, kteří s tebou vedou oddíl a ne „velectění přátelé“. Nebude-li to v některé družině klapat, může býti vinen rádce, ale také někteří Skauti z ní pro svoji povahu a jednání. Podle toho musíš postupovat a v krajním případě i dát družinu jinému rádci, aby si zavedl jako nový člověk nový pořádek. V žádném případě však si nedovoluj luxus špatné družiny. Je velkým nebezpečím pro celý oddíl a pramenem nepříjemností. V nejhorším případě ji rozpust, ponech schopné jako základ a postupně doplň. Kdyby to však mělo být každý rok, pak jsi jistě vinen ty! 5ac2b02f60e5b613a55aa31259e04a2ca21deeb9 0 82 148 2012-10-15T20:09:39Z Stepan 2 Založena nová stránka: [[Soubor:Skautský vůdce str. 46.png|left]] ODDÍLOVÁ SCHŮZKA. Přicházej sám a začínej vždy přesně. Vyžaduj to i od hochů, ať se nemaří čas zbytečný… [[Soubor:Skautský vůdce str. 46.png|left]] ODDÍLOVÁ SCHŮZKA. Přicházej sám a začínej vždy přesně. Vyžaduj to i od hochů, ať se nemaří čas zbytečným čekáním. Máš-li něco drobnějšího vyřídit s jednotlivci, udělej to před schůzí, abys nezdržoval její spád a živý program, ten však předem nevyhlašuj. Zahájení proveď takto: Zvolej: Zahajuji schůzku! Zůstaň klidně stát několik okamžiků a všichni ať vstanou a obrátí se k tobě. Na to se současně pozdravíte malým skautským pozdravem. — Usedni na své místo, hoši taktéž a od té chvíle mluví už jen ten, kdo má slovo. Ať si na tuto poslušnost zvykají. Ovšem při části praktické mají větší volnost projevu. Také včasnou poznámku a dobrý vtip neomezuj nikdy, ale zabraň chaosu a ustavičnému hovoru mezi sebou, který bys musel překřikovat. Po zahájení dej konstatovat, kdo je nepřítomen a přečíst zápis schůzky popř. vycházky. Po zjištění, zda je úplný, podepiš. Omluvy pro nepřítomnost na podniku minulém. Pět minut na to vše stačí. Stručné zprávy rádců o činnosti družin (pracují-li již s nimi samostatně). To povzbudí hochy z družin ostatních, když slyší o jejich práci. Také mohou hoši povědět, který zvlášť dobrý skutek minulý týden vykonali a doporučit ostatním. Dej na to 10 minut. Pochval, nebo vytkni čeho je třeba. Oznam sám důležité věci, co se chystá, rozhovor kam se půjde na výlet, co vzít ssebou. 10 minut. Jindy vydej vhodné heslo pro práci příštího měsíce: Rozšířit řady! (získávejte nováčky, členy Míst. Sdružení, propagujte bezvadným vystupováním). Dobrý lov vám všem! (Fotografování v přírodě, dobré skutky, odborky). Ven do světa! (Referáty o technických a přírodov. objevech minulého roku). Naše klubovna! (Oprava, výzdoba) apod. Výklad s počátku Tvůj, později i některého rádce nebo staršího Skauta o nějakém článku skautského zákona nebo skautských znalostí. Na 20 minut, připoj popř. rozhovor nebo praksi. Výsek ze skautské prakse. Praktický nácvik např. uzlů, značek spec. mapy, její kreslení nebo obvazů apod. Nebo opět jako zkouška jak hoši onu věc již ovládají. Občas i ve formě závodů družin popř. jednotlivců. 20 minut. Zmínka o některé důležité události skautské, technické nebo národní z posledního období, o nové pěkné knize, o došlém a přečteném Junáku, debata o tom. Popř. ukázka samostatné tvorby rukodílné chlapců doma. Na 5 minut. Jednou za měsíc mohou být vůbec pravidelné referáty o literatuře, sportu, divadle a kinech, veřejných událostech. Referáty ať si vezmou hoši, kteří se o věc zajímají. Využij také každého nahodilého zájmu hochů, nech o věci mluvit pro i proti svobodně, ale hled' vždy dojít ke konkrétnímu závěru. (Např. při kopané přerazili hráči nohu, v bio se hrál přírodovědecký film, je ohlášen velký technický vynález apod). Hra, jíž se všichni účastní (asi ¼ hodiny). Ať je hodně veselá, třeba hlučná, plná smíchu a aby se hoši mohli vydovádět. Ale pak dost! Zpěv nebo veselé vyprávění některého Skauta (připraví si jeden předem, postupně z každé družiny). 10 minut. Když nálada vyvrcholila, rázně ukonči. Zavolej k pozoru, zopakuj nejdůležitější sdělení a rozkazy, společný pozdrav a rozchod. Déle než půldruhé hodiny ať schůzka netrvá a v létě v osm, v zimě v 7 hodin ať nejpozději končí. Hlavně však pamatuj: Návštěvu na schůzkách zaručuje jejich obsah a vedení — všechno kazatelské poukazování na povinnosti a horlení, že hoši „nechtějí chodit“ je zbytečné: tvá vina! 91a51ff1b01dd46f7b9e4ccec1bc93ce96d0c127 0 65 126 2012-10-14T15:25:57Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ODDÍLOVÝ POKŘIK.''' Je pěkným zvykem skautských oddílů, že si sestaví z výrazných slabik nebo slov a pak nějakého rázného hesla oddílový pokřik, k… '''ODDÍLOVÝ POKŘIK.''' Je pěkným zvykem skautských oddílů, že si sestaví z výrazných slabik nebo slov a pak nějakého rázného hesla oddílový pokřik, končící jménem místa oddílu. Jím oddíl vítá nebo se loučí s návštěvou, přijímá nového člena po slibu apod. 74fbd367115d5ab91830fd4769218dc300a48daf 0 93 228 179 2012-10-25T16:17:46Z Stepan 2 '''ODDÍLOVÝ VÝLET''' Měj vždy nějaký účel: návštěvu nějakého zajímavého místa, starého hradu, významného podniku v okolí (pily, papírny, přádelny apod.), obhlédnutí krajiny k velké hře, hledání vhodného tábořiště, koupání a slunění, poznávání přírodnin, sběr nerostů a hornin pro krajinskou sbírku, práci pro turistiku. V zimě lyžaření, sáňkování, cvik ve stopování zvířat. Zvláštní půvab má noční výlet, kdy k večeru odcházíme a po táborovém ohni přespíme venku pod stany. Bývají to nejkrásnější výlety. '''Stravování:''' Chcete-li venku vařit, tedy jen to, co nedá dlouhé přípravy. Polévku např.: bramborovou, zeleninovou, houbovou, hrachovou z kostek. Maso: vařené hovězí (je i polévka příp. s nudlemi), guláš, roštěnka, opékané uzeniny, houby s vejci apod. Už napřed musí být tedy určeno, kdo co opatří a přinese, kdo vezme kotel atd. jinak oznamte hochům, aby si jídlo na celý den vzali sebou. '''Sraz:''' Ne příliš časně, ale vyjděte přesně, nečekejte! Ať se hoši naučí chodit ke srazu jako k vlaku, jinak vyjdete pokaždé o dalších 5 minut později. Později může být i sraz po družinách v nestejnou dobu, každá jde jinudy a na určitém místě se sejdou. Je to dobrý cvik v pohotovosti a orientaci. Před nastoupením cesty vždy hochy zhruba informuj o průběhu výletu. '''Cestou:''' Ne pouhý pochod, Skaut vždy věnuje něčemu pozornost. Poučí se a má i zábavu. Můžete např.; Odhadovat vzdálenost a výšky. Sledovati značky. Jeden z rádců neb starší Skaut vyjde o půl hod. dříve cestou vyznačenou ve spec. mapě a zanechává značky různým způsobem vytvořené. Ostatní sledují (nejlépe po polních, úvozových cestách a stezkách, kde jsou časté odbočky.) Orientovat se dle mapy. Hoši občas pátrají po význačnějších bodech v krajině, (tak po 2 km hl. na kopcích) a hledají je na mapě. Sledují detaily podle cesty a srovnávají se zakreslením ve spec. mapě. Popřípadě jeden z čipernějších (pokaždé pak jiný) má cestu v mapě tužkou zakreslenu, jde tak dvacet kroků napřed a ostatní vede. Tak se hoši naučí chodit dle mapy. Musíte mít ale speciálních map po ruce více. Nejlépe každá družina svoji. Na vyšších bodech, rozhlednách apod. ať hoši položí mapu přesně v přímce severojižní (orientují ji) a pak dle ní určí města, vesnice a kopce v dohledu. '''Pozorovat přírodu.''' Tu nejlépe se rozdělte po družinách. Témata, mohou být i ve formě závodů družin. Zjistit např. kolik druhů stromů jste na výletě viděli. Jaký je charakteristický tvar jejich korun? Pokuste se vyjádřit to náčrtkem. Jaký je tvar jejich listů? Hovořte o tom, k čemu se užívá jejich dřeva, kdy který kvete, jaké má plody. Jindy si všímejte opět keřů, nebo trav. rostlin žlutě kvetoucích, bíle kvetoucích, rostlin našich příkopů, našich pasek a mýtin, podrostu, našich hájů a lesů, rostlin na louce. Nejde při tom o detaily botanické. Dejte rozumy dohromady; někdo ví jméno, jiný užívá-li se jí jako léku, některý zná pověst o ní nebo jinou zajímavou věc. Přečti si Setonův: Rok v přírodě. Na jiném výletě sledujte, kolik druhů ptáků uvidíte, kolik z nich poznáte i v letu, co o nich víte. Sledujte jejich zpěv — poznáte některé už podle zpěvu? Jindy věnujte pozornost broukům, ale nechytejte a neusmrcujte jich! Ve vhodné době opět motýlům, jindy všemu ostatnímu hmyzu. Pozorně sledujte život v tůňce, jaké má rostlinstvo, živočišstvo. Jaký život je na lesní pasece v červnu apod. Cesta kolem různých lomů nemine bez pozorování a rozhovorů geologických. [[Soubor:Skautský vůdce str. 55.PNG|thumb|left|('''SKAUTSKÝ HRAD.''' Stojí v Prachovských skalách a vede k němu Skautská stezka, jak hlásá orientační tabulka na cestě, vedoucí od vesnice Prachova k chatě Klubu čsl. turistů. Před válkou a několik let po válce všechno značkování…)]] '''Stopujte''' na čerstvém sněhu nebo blátivé půdě. Z počátku charakteristickou stopu lidskou nebo zvířecí na terénu málo porušeném, později na terénu s četnými stopami jinými. Vybeřte si např. na lyžích stopu zajíce, jezděte stále po ní a sledujte jeho výlet. Zahrajte si na „lišku“. („Liška“ má pět minut náskok, smí všude jeti, kličkovat, schovat se, nesmí však sejmouti lyží. Není-li v ustanovenou dobu chycena, vyhrála.) Dělejte si náčrtky stop zvířecích, měřte vzdálenosti mezi nimi, určete dobu, kdy byly zanechány apod. '''Skautský krok''' nacvičte pro ten případ, že byste někdy potřebovali šetřit časem (jen na kratší trati ovšem) a jako dechové cvičení. Střídá se 32 kroků poklus s 32 kroky chůze. Menší dejte při tom do předu, klus krátký, lehký, hoši se nesmí příliš upachtit! '''Útvar pochodový.''' V sevřených řadách, trojstupem, jděte jen přes město, anebo na zpáteční cestě, je-li cesta dobrá a hoši trochu již unaveni. Zazpívejte si při tom a dojdete vesele domů. Vůdce jde při tom po levé straně prvního trojstupu. Krok kratší a svižnější. Pak postačí dobře i menší. Mnoho na této okolnosti záleží, oddíl se musí teprve naučit chodit v sevřené řadě. V přírodě choďte vždy ve volných hloučcích, třeba po družinách a vůdce po cestě vystřídá všechny, aby si se všemi hochy promluvil. Ale nějaké courání až do nepřehlednosti, „není-li ještě někdo vzadu“ netrpte. Nováčkové někdy se vás budou ptát pár kroků za východiskem, kdy přijdeme k nějaké studánce a kdy budeme odpočívat apod. Trochu zaobaleně jim řekněte, že teď mezi Skauty již je jistě ani nenapadne, aby fňukali „já mám žízeň“ a že Skauti dovedou vždy snášeti i trochu té žízně, neboť vědí, jak prospěšné je pro velké cesty i takovéto sebeovládání. Tím větší pocit žízně má, kdo neustále pije. Když pak opravdu později ke studánce přijdeme, netrp, aby se hoši shrnuli k ní všichni najednou, překáželi si navzájem a zkalili vodu. První dva se k ní postaví a ostatním plní nádobky a podávají. Nikdo jiný nesmí si sám nabrat. Tak bude pořádek, bez strkání a tvrdých slov. Kdož se napili, počkají na ostatní. Ne ať jsou zatím bůhví kde. '''Odpočinek.''' První krátkou zastávku udělejte vždy asi půl hodiny po odchodu. Hoši ať si opraví, co je kde tlačí, svléknou popř. kabáty, když se již chůzí zahřáli, opraví tlumoky apod. Další až po 2 hodinách chůze. Stačí čtvrt hodiny. Tu je čas na jídlo. Ale nemusí to být vždy „u studánky“, není také radno pít u kdejaké studně. Žízně neuhasí a je stále trapnější. I v největším vedru je nejlépe zvykat přemáhat první její příznaky popř. mírně pít trochu vlažného, neslazeného čaje. Až u cíle ať se napijí více. Na zpáteční cestě (ovšem s ohledem na slabší), odpočinku pravidelně nedělej. '''Tábořiště.''' Na něm se chceme déle zdržet, vyhovuje nám tedy suché pastvisko nebo kraj řídkého lesa, kde je volnější prostranství asi 20X30 m. Hleďte si zajistiti předem povolení majitele nebo příslušné správy (popř. jednou pro vždy) a vždy předem uvažte, nebude-li pobytem způsobena škoda i (tráva, kultura apod!) Vyhněte se místům hojněji obecenstvem navštěvovaným. Tlumoky odložte do řady, ne na slunce (nebo u mraveniště, a aby na ně bylo dobře vidět. Na ně složte svlečené šaty. Oblékněte trenýrky, boty nechte na nohách, ať se nezraníte. Nyní je čas k hojnějšímu jídlu ze zásob, popř. začněte hned s vařením. [[Soubor:Skautský vůdce str. 56.PNG]] '''Ohniště''' na místě, kde je holá zem. Jinak musíte lišejník nebo mech, jehličí ap. v kruhu odhrabat, abyste zamezili doutnání a třeba i vznícení po vašem odchodu. Na ohni spalte všechny papíry, slupky z uzenin a jiné odpadky. '''Než odejdete, ohniště dobře ulejte, aby ani uhlíček nezůstal žhavý a poházejte pískem a hlínou, abyste zakryli úplně stopy po něm.''' Krabičky od konserv apod. věci neházejte nikdy do vody, aby se o ně nezranili koupající. Spolu se skořápkami od vajec je zakopejte, vstrčte pod pařez apod. '''Po jídle''' asi půl hodiny odpočinek. Vzpomeňte veselých episod dopoledne, spáchejte několik špatných vtipů na dobrý oběd, nějakou veršovanou oslavu kuchařů a podobnou zábavu. Ujednejte si, co si chcete zahrát. '''Výcvik skautský''' následuje nyní asi na 1 hodinu. Učte se měřit výšku stromu, odhadovat vzdálenosti, dělat náčrtek tábořiště, skizzovat krajinu, stavět stany, různé druhy ohnišť, signalisování vlajkou, semafor, umělé dýchání, primitivní nosítka, přenášení raněných, ošetření zlomenin apod. Je-li řeka nebo rybník na blízku, jděte se nyní vykoupat, učte se při tom záchraně tonoucího, první pomoci při utonutí, hrajte vodní hry. Stačí půl hodiny. Pak si asi hodinu zahrajte nějaké hry míčem, nebo americké hry jako závody družin, jindy se cvičte dechová cvičení a ranní cviky nebo lehkou atletiku, lasování, střelbu z luku (na odlehlém místě, kam nikdo jiný nesmí, než jen nejvýše 3 střelci najednou) apod. — Ještě se trochu vyšpláchejte a máte-li dost času, zahrajte si některou terénní hru, např. Plíženou do tábora, Poslouchanou, Pašeráka ap. Ale hlavní věc po celou dobu vašeho pobytu: nekřičte zbytečně, zmírněte hluk na nejmenší míru. Smích a zpěv, ale ne hulákání! '''Odchod.''' Oblékat, zjistit, zda má každý všechny své věci. Nevězí provaz ještě někde na stromě a ručník s mýdlem u řeky? Nastoupit v řad — vše v pořádku? Jak vypadá tábořiště? Neleží někde papíry, slupka z pomeranče? Byli tu skauti nebo nevychovaní kluci? '''Zpáteční cesta''' nejkratší a pohodlná, aby se mohlo jít i v trojstupu a zazpívat si (nekřičet!) do kroku. Za soumraku abyste byli doma. Na určité místo všichni dojít, tam teprve společný pozdrav a rozchod. Ti, kteří se chtějí oddělit již dřív, ať o tom předem uvědomí vůdce. 51d71848e35c7c65c84dc8341555b0a0daa83001 179 176 2012-10-17T16:08:59Z Stepan 2 '''ODDÍLOVÝ VÝLET''' Měj vždy nějaký účel: návštěvu nějakého zajímavého místa, starého hradu, významného podniku v okolí (pily, papírny, přádelny apod.), obhlédnutí krajiny k velké hře, hledání vhodného tábořiště, koupání a slunění, poznávání přírodnin, sběr nerostů a hornin pro krajinskou sbírku, práci pro turistiku. V zimě lyžaření, sáňkování, cvik ve stopování zvířat. Zvláštní půvab má noční výlet, kdy k večeru odcházíme a po táborovém ohni přespíme venku pod stany. Bývají to nejkrásnější výlety. '''Stravování:''' Chcete-li venku vařit, tedy jen to, co nedá dlouhé přípravy. Polévku např.: bramborovou, zeleninovou, houbovou, hrachovou z kostek. Maso: vařené hovězí (je i polévka příp. s nudlemi), guláš, roštěnka, opékané uzeniny, houby s vejci apod. Už napřed musí být tedy určeno, kdo co opatří a přinese, kdo vezme kotel atd. jinak oznamte hochům, aby si jídlo na celý den vzali sebou. '''Sraz:''' Ne příliš časně, ale vyjděte přesně, nečekejte! Ať se hoši naučí chodit ke srazu jako k vlaku, jinak vyjdete pokaždé o dalších 5 minut později. Později může být i sraz po družinách v nestejnou dobu, každá jde jinudy a na určitém místě se sejdou. Je to dobrý cvik v pohotovosti a orientaci. Před nastoupením cesty vždy hochy zhruba informuj o průběhu výletu. '''Cestou:''' Ne pouhý pochod, Skaut vždy věnuje něčemu pozornost. Poučí se a má i zábavu. Můžete např.; Odhadovat vzdálenost a výšky. Sledovati značky. Jeden z rádců neb starší Skaut vyjde o půl hod. dříve cestou vyznačenou ve spec. mapě a zanechává značky různým způsobem vytvořené. Ostatní sledují (nejlépe po polních, úvozových cestách a stezkách, kde jsou časté odbočky.) Orientovat se dle mapy. Hoši občas pátrají po význačnějších bodech v krajině, (tak po 2 km hl. na kopcích) a hledají je na mapě. Sledují detaily podle cesty a srovnávají se zakreslením ve spec. mapě. Popřípadě jeden z čipernějších (pokaždé pak jiný) má cestu v mapě tužkou zakreslenu, jde tak dvacet kroků napřed a ostatní vede. Tak se hoši naučí chodit dle mapy. Musíte mít ale speciálních map po ruce více. Nejlépe každá družina svoji. Na vyšších bodech, rozhlednách apod. ať hoši položí mapu přesně v přímce severojižní (orientují ji) a pak dle ní určí města, vesnice a kopce v dohledu. '''Pozorovat přírodu.''' Tu nejlépe se rozdělte po družinách. Témata, mohou být i ve formě závodů družin. Zjistit např. kolik druhů stromů jste na výletě viděli. Jaký je charakteristický tvar jejich korun? Pokuste se vyjádřit to náčrtkem. Jaký je tvar jejich listů? Hovořte o tom, k čemu se užívá jejich dřeva, kdy který kvete, jaké má plody. Jindy si všímejte opět keřů, nebo trav. rostlin žlutě kvetoucích, bíle kvetoucích, rostlin našich příkopů, našich pasek a mýtin, podrostu, našich hájů a lesů, rostlin na louce. Nejde při tom o detaily botanické. Dejte rozumy dohromady; někdo ví jméno, jiný užívá-li se jí jako léku, některý zná pověst o ní nebo jinou zajímavou věc. Přečti si Setonův: Rok v přírodě. Na jiném výletě sledujte, kolik druhů ptáků uvidíte, kolik z nich poznáte i v letu, co o nich víte. Sledujte jejich zpěv — poznáte některé už podle zpěvu? Jindy věnujte pozornost broukům, ale nechytejte a neusmrcujte jich! Ve vhodné době opět motýlům, jindy všemu ostatnímu hmyzu. Pozorně sledujte život v tůňce, jaké má rostlinstvo, živočišstvo. Jaký život je na lesní pasece v červnu apod. Cesta kolem různých lomů nemine bez pozorování a rozhovorů geologických. [[Soubor:Skautský vůdce str. 55.PNG]] '''Stopujte''' na čerstvém sněhu nebo blátivé půdě. Z počátku charakteristickou stopu lidskou nebo zvířecí na terénu málo porušeném, později na terénu s četnými stopami jinými. Vybeřte si např. na lyžích stopu zajíce, jezděte stále po ní a sledujte jeho výlet. Zahrajte si na „lišku“. („Liška“ má pět minut náskok, smí všude jeti, kličkovat, schovat se, nesmí však sejmouti lyží. Není-li v ustanovenou dobu chycena, vyhrála.) Dělejte si náčrtky stop zvířecích, měřte vzdálenosti mezi nimi, určete dobu, kdy byly zanechány apod. '''Skautský krok''' nacvičte pro ten případ, že byste někdy potřebovali šetřit časem (jen na kratší trati ovšem) a jako dechové cvičení. Střídá se 32 kroků poklus s 32 kroky chůze. Menší dejte při tom do předu, klus krátký, lehký, hoši se nesmí příliš upachtit! '''Útvar pochodový.''' V sevřených řadách, trojstupem, jděte jen přes město, anebo na zpáteční cestě, je-li cesta dobrá a hoši trochu již unaveni. Zazpívejte si při tom a dojdete vesele domů. Vůdce jde při tom po levé straně prvního trojstupu. Krok kratší a svižnější. Pak postačí dobře i menší. Mnoho na této okolnosti záleží, oddíl se musí teprve naučit chodit v sevřené řadě. V přírodě choďte vždy ve volných hloučcích, třeba po družinách a vůdce po cestě vystřídá všechny, aby si se všemi hochy promluvil. Ale nějaké courání až do nepřehlednosti, „není-li ještě někdo vzadu“ netrpte. Nováčkové někdy se vás budou ptát pár kroků za východiskem, kdy přijdeme k nějaké studánce a kdy budeme odpočívat apod. Trochu zaobaleně jim řekněte, že teď mezi Skauty již je jistě ani nenapadne, aby fňukali „já mám žízeň“ a že Skauti dovedou vždy snášeti i trochu té žízně, neboť vědí, jak prospěšné je pro velké cesty i takovéto sebeovládání. Tím větší pocit žízně má, kdo neustále pije. Když pak opravdu později ke studánce přijdeme, netrp, aby se hoši shrnuli k ní všichni najednou, překáželi si navzájem a zkalili vodu. První dva se k ní postaví a ostatním plní nádobky a podávají. Nikdo jiný nesmí si sám nabrat. Tak bude pořádek, bez strkání a tvrdých slov. Kdož se napili, počkají na ostatní. Ne ať jsou zatím bůhví kde. '''Odpočinek.''' První krátkou zastávku udělejte vždy asi půl hodiny po odchodu. Hoši ať si opraví, co je kde tlačí, svléknou popř. kabáty, když se již chůzí zahřáli, opraví tlumoky apod. Další až po 2 hodinách chůze. Stačí čtvrt hodiny. Tu je čas na jídlo. Ale nemusí to být vždy „u studánky“, není také radno pít u kdejaké studně. Žízně neuhasí a je stále trapnější. I v největším vedru je nejlépe zvykat přemáhat první její příznaky popř. mírně pít trochu vlažného, neslazeného čaje. Až u cíle ať se napijí více. Na zpáteční cestě (ovšem s ohledem na slabší), odpočinku pravidelně nedělej. '''Tábořiště.''' Na něm se chceme déle zdržet, vyhovuje nám tedy suché pastvisko nebo kraj řídkého lesa, kde je volnější prostranství asi 20X30 m. Hleďte si zajistiti předem povolení majitele nebo příslušné správy (popř. jednou pro vždy) a vždy předem uvažte, nebude-li pobytem způsobena škoda i (tráva, kultura apod!) Vyhněte se místům hojněji obecenstvem navštěvovaným. Tlumoky odložte do řady, ne na slunce (nebo u mraveniště, a aby na ně bylo dobře vidět. Na ně složte svlečené šaty. Oblékněte trenýrky, boty nechte na nohách, ať se nezraníte. Nyní je čas k hojnějšímu jídlu ze zásob, popř. začněte hned s vařením. [[Soubor:Skautský vůdce str. 56.PNG]] '''Ohniště''' na místě, kde je holá zem. Jinak musíte lišejník nebo mech, jehličí ap. v kruhu odhrabat, abyste zamezili doutnání a třeba i vznícení po vašem odchodu. Na ohni spalte všechny papíry, slupky z uzenin a jiné odpadky. '''Než odejdete, ohniště dobře ulejte, aby ani uhlíček nezůstal žhavý a poházejte pískem a hlínou, abyste zakryli úplně stopy po něm.''' Krabičky od konserv apod. věci neházejte nikdy do vody, aby se o ně nezranili koupající. Spolu se skořápkami od vajec je zakopejte, vstrčte pod pařez apod. '''Po jídle''' asi půl hodiny odpočinek. Vzpomeňte veselých episod dopoledne, spáchejte několik špatných vtipů na dobrý oběd, nějakou veršovanou oslavu kuchařů a podobnou zábavu. Ujednejte si, co si chcete zahrát. '''Výcvik skautský''' následuje nyní asi na 1 hodinu. Učte se měřit výšku stromu, odhadovat vzdálenosti, dělat náčrtek tábořiště, skizzovat krajinu, stavět stany, různé druhy ohnišť, signalisování vlajkou, semafor, umělé dýchání, primitivní nosítka, přenášení raněných, ošetření zlomenin apod. Je-li řeka nebo rybník na blízku, jděte se nyní vykoupat, učte se při tom záchraně tonoucího, první pomoci při utonutí, hrajte vodní hry. Stačí půl hodiny. Pak si asi hodinu zahrajte nějaké hry míčem, nebo americké hry jako závody družin, jindy se cvičte dechová cvičení a ranní cviky nebo lehkou atletiku, lasování, střelbu z luku (na odlehlém místě, kam nikdo jiný nesmí, než jen nejvýše 3 střelci najednou) apod. — Ještě se trochu vyšpláchejte a máte-li dost času, zahrajte si některou terénní hru, např. Plíženou do tábora, Poslouchanou, Pašeráka ap. Ale hlavní věc po celou dobu vašeho pobytu: nekřičte zbytečně, zmírněte hluk na nejmenší míru. Smích a zpěv, ale ne hulákání! '''Odchod.''' Oblékat, zjistit, zda má každý všechny své věci. Nevězí provaz ještě někde na stromě a ručník s mýdlem u řeky? Nastoupit v řad — vše v pořádku? Jak vypadá tábořiště? Neleží někde papíry, slupka z pomeranče? Byli tu skauti nebo nevychovaní kluci? '''Zpáteční cesta''' nejkratší a pohodlná, aby se mohlo jít i v trojstupu a zazpívat si (nekřičet!) do kroku. Za soumraku abyste byli doma. Na určité místo všichni dojít, tam teprve společný pozdrav a rozchod. Ti, kteří se chtějí oddělit již dřív, ať o tom předem uvědomí vůdce. 814e0d7ac38266bba9a40e5e9a92c9325d54171b 176 175 2012-10-17T15:58:18Z Stepan 2 '''ODDÍLOVÝ VÝLET''' Měj vždy nějaký účel: návštěvu nějakého zajímavého místa, starého hradu, významného podniku v okolí (pily, papírny, přádelny apod.), obhlédnutí krajiny k velké hře, hledání vhodného tábořiště, koupání a slunění, poznávání přírodnin, sběr nerostů a hornin pro krajinskou sbírku, práci pro turistiku. V zimě lyžaření, sáňkování, cvik ve stopování zvířat. Zvláštní půvab má noční výlet, kdy k večeru odcházíme a po táborovém ohni přespíme venku pod stany. Bývají to nejkrásnější výlety. '''Stravování:''' Chcete-li venku vařit, tedy jen to, co nedá dlouhé přípravy. Polévku např.: bramborovou, zeleninovou, houbovou, hrachovou z kostek. Maso: vařené hovězí (je i polévka příp. s nudlemi), guláš, roštěnka, opékané uzeniny, houby s vejci apod. Už napřed musí být tedy určeno, kdo co opatří a přinese, kdo vezme kotel atd. jinak oznamte hochům, aby si jídlo na celý den vzali sebou. '''Sraz:''' Ne příliš časně, ale vyjděte přesně, nečekejte! Ať se hoši naučí chodit ke srazu jako k vlaku, jinak vyjdete pokaždé o dalších 5 minut později. Později může být i sraz po družinách v nestejnou dobu, každá jde jinudy a na určitém místě se sejdou. Je to dobrý cvik v pohotovosti a orientaci. Před nastoupením cesty vždy hochy zhruba informuj o průběhu výletu. '''Cestou:''' Ne pouhý pochod, Skaut vždy věnuje něčemu pozornost. Poučí se a má i zábavu. Můžete např.; Odhadovat vzdálenost a výšky. Sledovati značky. Jeden z rádců neb starší Skaut vyjde o půl hod. dříve cestou vyznačenou ve spec. mapě a zanechává značky různým způsobem vytvořené. Ostatní sledují (nejlépe po polních, úvozových cestách a stezkách, kde jsou časté odbočky.) Orientovat se dle mapy. Hoši občas pátrají po význačnějších bodech v krajině, (tak po 2 km hl. na kopcích) a hledají je na mapě. Sledují detaily podle cesty a srovnávají se zakreslením ve spec. mapě. Popřípadě jeden z čipernějších (pokaždé pak jiný) má cestu v mapě tužkou zakreslenu, jde tak dvacet kroků napřed a ostatní vede. Tak se hoši naučí chodit dle mapy. Musíte mít ale speciálních map po ruce více. Nejlépe každá družina svoji. Na vyšších bodech, rozhlednách apod. ať hoši položí mapu přesně v přímce severojižní (orientují ji) a pak dle ní určí města, vesnice a kopce v dohledu. '''Pozorovat přírodu.''' Tu nejlépe se rozdělte po družinách. Témata, mohou být i ve formě závodů družin. Zjistit např. kolik druhů stromů jste na výletě viděli. Jaký je charakteristický tvar jejich korun? Pokuste se vyjádřit to náčrtkem. Jaký je tvar jejich listů? Hovořte o tom, k čemu se užívá jejich dřeva, kdy který kvete, jaké má plody. Jindy si všímejte opět keřů, nebo trav. rostlin žlutě kvetoucích, bíle kvetoucích, rostlin našich příkopů, našich pasek a mýtin, podrostu, našich hájů a lesů, rostlin na louce. Nejde při tom o detaily botanické. Dejte rozumy dohromady; někdo ví jméno, jiný užívá-li se jí jako léku, některý zná pověst o ní nebo jinou zajímavou věc. Přečti si Setonův: Rok v přírodě. Na jiném výletě sledujte, kolik druhů ptáků uvidíte, kolik z nich poznáte i v letu, co o nich víte. Sledujte jejich zpěv — poznáte některé už podle zpěvu? Jindy věnujte pozornost broukům, ale nechytejte a neusmrcujte jich! Ve vhodné době opět motýlům, jindy všemu ostatnímu hmyzu. Pozorně sledujte život v tůňce, jaké má rostlinstvo, živočišstvo. Jaký život je na lesní pasece v červnu apod. Cesta kolem různých lomů nemine bez pozorování a rozhovorů geologických. [[Soubor:Skautský vůdce str. 55.PNG]] '''Stopujte''' na čerstvém sněhu nebo blátivé půdě. Z počátku charakteristickou stopu lidskou nebo zvířecí na terénu málo porušeném, později na terénu s četnými stopami jinými. Vybeřte si např. na lyžích stopu zajíce, jezděte stále po ní a sledujte jeho výlet. Zahrajte si na „lišku“. („Liška“ má pět minut náskok, smí všude jeti, kličkovat, schovat se, nesmí však sejmouti lyží. Není-li v ustanovenou dobu chycena, vyhrála.) Dělejte si náčrtky stop zvířecích, měřte vzdálenosti mezi nimi, určete dobu, kdy byly zanechány apod. '''Skautský krok''' nacvičte pro ten případ, že byste někdy potřebovali šetřit časem (jen na kratší trati ovšem) a jako dechové cvičení. Střídá se 32 kroků poklus s 32 kroky chůze. Menší dejte při tom do předu, klus krátký, lehký, hoši se nesmí příliš upachtit! '''Útvar pochodový.''' V sevřených řadách, trojstupem, jděte jen přes město, anebo na zpáteční cestě, je-li cesta dobrá a hoši trochu již unaveni. Zazpívejte si při tom a dojdete vesele domů. Vůdce jde při tom po levé straně prvního trojstupu. Krok kratší a svižnější. Pak postačí dobře i menší. Mnoho na této okolnosti záleží, oddíl se musí teprve naučit chodit v sevřené řadě. V přírodě choďte vždy ve volných hloučcích, třeba po družinách a vůdce po cestě vystřídá všechny, aby si se všemi hochy promluvil. Ale nějaké courání až do nepřehlednosti, „není-li ještě někdo vzadu“ netrpte. Nováčkové někdy se vás budou ptát pár kroků za východiskem, kdy přijdeme k nějaké studánce a kdy budeme odpočívat apod. Trochu zaobaleně jim řekněte, že teď mezi Skauty již je jistě ani nenapadne, aby fňukali „já mám žízeň“ a že Skauti dovedou vždy snášeti i trochu té žízně, neboť vědí, jak prospěšné je pro velké cesty i takovéto sebeovládání. Tím větší pocit žízně má, kdo neustále pije. Když pak opravdu později ke studánce přijdeme, netrp, aby se hoši shrnuli k ní všichni najednou, překáželi si navzájem a zkalili vodu. První dva se k ní postaví a ostatním plní nádobky a podávají. Nikdo jiný nesmí si sám nabrat. Tak bude pořádek, bez strkání a tvrdých slov. Kdož se napili, počkají na ostatní. Ne ať jsou zatím bůhví kde. '''Odpočinek.''' První krátkou zastávku udělejte vždy asi půl hodiny po odchodu. Hoši ať si opraví, co je kde tlačí, svléknou popř. kabáty, když se již chůzí zahřáli, opraví tlumoky apod. Další až po 2 hodinách chůze. Stačí čtvrt hodiny. Tu je čas na jídlo. Ale nemusí to být vždy „u studánky“, není také radno pít u kdejaké studně. Žízně neuhasí a je stále trapnější. I v největším vedru je nejlépe zvykat přemáhat první její příznaky popř. mírně pít trochu vlažného, neslazeného čaje. Až u cíle ať se napijí více. Na zpáteční cestě (ovšem s ohledem na slabší), odpočinku pravidelně nedělej. '''Tábořiště.''' Na něm se chceme déle zdržet, vyhovuje nám tedy suché pastvisko nebo kraj řídkého lesa, kde je volnější prostranství asi 20X30 m. Hleďte si zajistiti předem povolení majitele nebo příslušné správy (popř. jednou pro vždy) a vždy předem uvažte, nebude-li pobytem způsobena škoda i (tráva, kultura apod!) Vyhněte se místům hojněji obecenstvem navštěvovaným. Tlumoky odložte do řady, ne na slunce (nebo u mraveniště, a aby na ně bylo dobře vidět. Na ně složte svlečené šaty. Oblékněte trenýrky, boty nechte na nohách, ať se nezraníte. Nyní je čas k hojnějšímu jídlu ze zásob, popř. začněte hned s vařením. '''Ohniště''' na místě, kde je holá zem. Jinak musíte lišejník nebo mech, jehličí ap. v kruhu odhrabat, abyste zamezili doutnání a třeba i vznícení po vašem odchodu. Na ohni spalte všechny papíry, slupky z uzenin a jiné odpadky. '''Než odejdete, ohniště dobře ulejte, aby ani uhlíček nezůstal žhavý a poházejte pískem a hlínou, abyste zakryli úplně stopy po něm.''' Krabičky od konserv apod. věci neházejte nikdy do vody, aby se o ně nezranili koupající. Spolu se skořápkami od vajec je zakopejte, vstrčte pod pařez apod. '''Po jídle''' asi půl hodiny odpočinek. Vzpomeňte veselých episod dopoledne, spáchejte několik špatných vtipů na dobrý oběd, nějakou veršovanou oslavu kuchařů a podobnou zábavu. Ujednejte si, co si chcete zahrát. '''Výcvik skautský''' následuje nyní asi na 1 hodinu. Učte se měřit výšku stromu, odhadovat vzdálenosti, dělat náčrtek tábořiště, skizzovat krajinu, stavět stany, různé druhy ohnišť, signalisování vlajkou, semafor, umělé dýchání, primitivní nosítka, přenášení raněných, ošetření zlomenin apod. Je-li řeka nebo rybník na blízku, jděte se nyní vykoupat, učte se při tom záchraně tonoucího, první pomoci při utonutí, hrajte vodní hry. Stačí půl hodiny. Pak si asi hodinu zahrajte nějaké hry míčem, nebo americké hry jako závody družin, jindy se cvičte dechová cvičení a ranní cviky nebo lehkou atletiku, lasování, střelbu z luku (na odlehlém místě, kam nikdo jiný nesmí, než jen nejvýše 3 střelci najednou) apod. — Ještě se trochu vyšpláchejte a máte-li dost času, zahrajte si některou terénní hru, např. Plíženou do tábora, Poslouchanou, Pašeráka ap. Ale hlavní věc po celou dobu vašeho pobytu: nekřičte zbytečně, zmírněte hluk na nejmenší míru. Smích a zpěv, ale ne hulákání! '''Odchod.''' Oblékat, zjistit, zda má každý všechny své věci. Nevězí provaz ještě někde na stromě a ručník s mýdlem u řeky? Nastoupit v řad — vše v pořádku? Jak vypadá tábořiště? Neleží někde papíry, slupka z pomeranče? Byli tu skauti nebo nevychovaní kluci? '''Zpáteční cesta''' nejkratší a pohodlná, aby se mohlo jít i v trojstupu a zazpívat si (nekřičet!) do kroku. Za soumraku abyste byli doma. Na určité místo všichni dojít, tam teprve společný pozdrav a rozchod. Ti, kteří se chtějí oddělit již dřív, ať o tom předem uvědomí vůdce. 3bb6a68f877da6bf21597226dfe23a93a7372e1e 175 173 2012-10-17T15:54:06Z Stepan 2 '''ODDÍLOVÝ VÝLET''' Měj vždy nějaký účel: návštěvu nějakého zajímavého místa, starého hradu, významného podniku v okolí (pily, papírny, přádelny apod.), obhlédnutí krajiny k velké hře, hledání vhodného tábořiště, koupání a slunění, poznávání přírodnin, sběr nerostů a hornin pro krajinskou sbírku, práci pro turistiku. V zimě lyžaření, sáňkování, cvik ve stopování zvířat. Zvláštní půvab má noční výlet, kdy k večeru odcházíme a po táborovém ohni přespíme venku pod stany. Bývají to nejkrásnější výlety. '''Stravování:''' Chcete-li venku vařit, tedy jen to, co nedá dlouhé přípravy. Polévku např.: bramborovou, zeleninovou, houbovou, hrachovou z kostek. Maso: vařené hovězí (je i polévka příp. s nudlemi), guláš, roštěnka, opékané uzeniny, houby s vejci apod. Už napřed musí být tedy určeno, kdo co opatří a přinese, kdo vezme kotel atd. jinak oznamte hochům, aby si jídlo na celý den vzali sebou. '''Sraz:''' Ne příliš časně, ale vyjděte přesně, nečekejte! Ať se hoši naučí chodit ke srazu jako k vlaku, jinak vyjdete pokaždé o dalších 5 minut později. Později může být i sraz po družinách v nestejnou dobu, každá jde jinudy a na určitém místě se sejdou. Je to dobrý cvik v pohotovosti a orientaci. Před nastoupením cesty vždy hochy zhruba informuj o průběhu výletu. '''Cestou:''' Ne pouhý pochod, Skaut vždy věnuje něčemu pozornost. Poučí se a má i zábavu. Můžete např.; Odhadovat vzdálenost a výšky. Sledovati značky. Jeden z rádců neb starší Skaut vyjde o půl hod. dříve cestou vyznačenou ve spec. mapě a zanechává značky různým způsobem vytvořené. Ostatní sledují (nejlépe po polních, úvozových cestách a stezkách, kde jsou časté odbočky.) Orientovat se dle mapy. Hoši občas pátrají po význačnějších bodech v krajině, (tak po 2 km hl. na kopcích) a hledají je na mapě. Sledují detaily podle cesty a srovnávají se zakreslením ve spec. mapě. Popřípadě jeden z čipernějších (pokaždé pak jiný) má cestu v mapě tužkou zakreslenu, jde tak dvacet kroků napřed a ostatní vede. Tak se hoši naučí chodit dle mapy. Musíte mít ale speciálních map po ruce více. Nejlépe každá družina svoji. Na vyšších bodech, rozhlednách apod. ať hoši položí mapu přesně v přímce severojižní (orientují ji) a pak dle ní určí města, vesnice a kopce v dohledu. '''Pozorovat přírodu.''' Tu nejlépe se rozdělte po družinách. Témata, mohou být i ve formě závodů družin. Zjistit např. kolik druhů stromů jste na výletě viděli. Jaký je charakteristický tvar jejich korun? Pokuste se vyjádřit to náčrtkem. Jaký je tvar jejich listů? Hovořte o tom, k čemu se užívá jejich dřeva, kdy který kvete, jaké má plody. Jindy si všímejte opět keřů, nebo trav. rostlin žlutě kvetoucích, bíle kvetoucích, rostlin našich příkopů, našich pasek a mýtin, podrostu, našich hájů a lesů, rostlin na louce. Nejde při tom o detaily botanické. Dejte rozumy dohromady; někdo ví jméno, jiný užívá-li se jí jako léku, některý zná pověst o ní nebo jinou zajímavou věc. Přečti si Setonův: Rok v přírodě. Na jiném výletě sledujte, kolik druhů ptáků uvidíte, kolik z nich poznáte i v letu, co o nich víte. Sledujte jejich zpěv — poznáte některé už podle zpěvu? Jindy věnujte pozornost broukům, ale nechytejte a neusmrcujte jich! Ve vhodné době opět motýlům, jindy všemu ostatnímu hmyzu. Pozorně sledujte život v tůňce, jaké má rostlinstvo, živočišstvo. Jaký život je na lesní pasece v červnu apod. Cesta kolem různých lomů nemine bez pozorování a rozhovorů geologických. [[Soubor:Skautský vůdce str. 55.PNG|Popisek]] '''Stopujte''' na čerstvém sněhu nebo blátivé půdě. Z počátku charakteristickou stopu lidskou nebo zvířecí na terénu málo porušeném, později na terénu s četnými stopami jinými. Vybeřte si např. na lyžích stopu zajíce, jezděte stále po ní a sledujte jeho výlet. Zahrajte si na „lišku“. („Liška“ má pět minut náskok, smí všude jeti, kličkovat, schovat se, nesmí však sejmouti lyží. Není-li v ustanovenou dobu chycena, vyhrála.) Dělejte si náčrtky stop zvířecích, měřte vzdálenosti mezi nimi, určete dobu, kdy byly zanechány apod. '''Skautský krok''' nacvičte pro ten případ, že byste někdy potřebovali šetřit časem (jen na kratší trati ovšem) a jako dechové cvičení. Střídá se 32 kroků poklus s 32 kroky chůze. Menší dejte při tom do předu, klus krátký, lehký, hoši se nesmí příliš upachtit! '''Útvar pochodový.''' V sevřených řadách, trojstupem, jděte jen přes město, anebo na zpáteční cestě, je-li cesta dobrá a hoši trochu již unaveni. Zazpívejte si při tom a dojdete vesele domů. Vůdce jde při tom po levé straně prvního trojstupu. Krok kratší a svižnější. Pak postačí dobře i menší. Mnoho na této okolnosti záleží, oddíl se musí teprve naučit chodit v sevřené řadě. V přírodě choďte vždy ve volných hloučcích, třeba po družinách a vůdce po cestě vystřídá všechny, aby si se všemi hochy promluvil. Ale nějaké courání až do nepřehlednosti, „není-li ještě někdo vzadu“ netrpte. Nováčkové někdy se vás budou ptát pár kroků za východiskem, kdy přijdeme k nějaké studánce a kdy budeme odpočívat apod. Trochu zaobaleně jim řekněte, že teď mezi Skauty již je jistě ani nenapadne, aby fňukali „já mám žízeň“ a že Skauti dovedou vždy snášeti i trochu té žízně, neboť vědí, jak prospěšné je pro velké cesty i takovéto sebeovládání. Tím větší pocit žízně má, kdo neustále pije. Když pak opravdu později ke studánce přijdeme, netrp, aby se hoši shrnuli k ní všichni najednou, překáželi si navzájem a zkalili vodu. První dva se k ní postaví a ostatním plní nádobky a podávají. Nikdo jiný nesmí si sám nabrat. Tak bude pořádek, bez strkání a tvrdých slov. Kdož se napili, počkají na ostatní. Ne ať jsou zatím bůhví kde. '''Odpočinek.''' První krátkou zastávku udělejte vždy asi půl hodiny po odchodu. Hoši ať si opraví, co je kde tlačí, svléknou popř. kabáty, když se již chůzí zahřáli, opraví tlumoky apod. Další až po 2 hodinách chůze. Stačí čtvrt hodiny. Tu je čas na jídlo. Ale nemusí to být vždy „u studánky“, není také radno pít u kdejaké studně. Žízně neuhasí a je stále trapnější. I v největším vedru je nejlépe zvykat přemáhat první její příznaky popř. mírně pít trochu vlažného, neslazeného čaje. Až u cíle ať se napijí více. Na zpáteční cestě (ovšem s ohledem na slabší), odpočinku pravidelně nedělej. '''Tábořiště.''' Na něm se chceme déle zdržet, vyhovuje nám tedy suché pastvisko nebo kraj řídkého lesa, kde je volnější prostranství asi 20X30 m. Hleďte si zajistiti předem povolení majitele nebo příslušné správy (popř. jednou pro vždy) a vždy předem uvažte, nebude-li pobytem způsobena škoda i (tráva, kultura apod!) Vyhněte se místům hojněji obecenstvem navštěvovaným. Tlumoky odložte do řady, ne na slunce (nebo u mraveniště, a aby na ně bylo dobře vidět. Na ně složte svlečené šaty. Oblékněte trenýrky, boty nechte na nohách, ať se nezraníte. Nyní je čas k hojnějšímu jídlu ze zásob, popř. začněte hned s vařením. '''Ohniště''' na místě, kde je holá zem. Jinak musíte lišejník nebo mech, jehličí ap. v kruhu odhrabat, abyste zamezili doutnání a třeba i vznícení po vašem odchodu. Na ohni spalte všechny papíry, slupky z uzenin a jiné odpadky. '''Než odejdete, ohniště dobře ulejte, aby ani uhlíček nezůstal žhavý a poházejte pískem a hlínou, abyste zakryli úplně stopy po něm.''' Krabičky od konserv apod. věci neházejte nikdy do vody, aby se o ně nezranili koupající. Spolu se skořápkami od vajec je zakopejte, vstrčte pod pařez apod. '''Po jídle''' asi půl hodiny odpočinek. Vzpomeňte veselých episod dopoledne, spáchejte několik špatných vtipů na dobrý oběd, nějakou veršovanou oslavu kuchařů a podobnou zábavu. Ujednejte si, co si chcete zahrát. '''Výcvik skautský''' následuje nyní asi na 1 hodinu. Učte se měřit výšku stromu, odhadovat vzdálenosti, dělat náčrtek tábořiště, skizzovat krajinu, stavět stany, různé druhy ohnišť, signalisování vlajkou, semafor, umělé dýchání, primitivní nosítka, přenášení raněných, ošetření zlomenin apod. Je-li řeka nebo rybník na blízku, jděte se nyní vykoupat, učte se při tom záchraně tonoucího, první pomoci při utonutí, hrajte vodní hry. Stačí půl hodiny. Pak si asi hodinu zahrajte nějaké hry míčem, nebo americké hry jako závody družin, jindy se cvičte dechová cvičení a ranní cviky nebo lehkou atletiku, lasování, střelbu z luku (na odlehlém místě, kam nikdo jiný nesmí, než jen nejvýše 3 střelci najednou) apod. — Ještě se trochu vyšpláchejte a máte-li dost času, zahrajte si některou terénní hru, např. Plíženou do tábora, Poslouchanou, Pašeráka ap. Ale hlavní věc po celou dobu vašeho pobytu: nekřičte zbytečně, zmírněte hluk na nejmenší míru. Smích a zpěv, ale ne hulákání! '''Odchod.''' Oblékat, zjistit, zda má každý všechny své věci. Nevězí provaz ještě někde na stromě a ručník s mýdlem u řeky? Nastoupit v řad — vše v pořádku? Jak vypadá tábořiště? Neleží někde papíry, slupka z pomeranče? Byli tu skauti nebo nevychovaní kluci? '''Zpáteční cesta''' nejkratší a pohodlná, aby se mohlo jít i v trojstupu a zazpívat si (nekřičet!) do kroku. Za soumraku abyste byli doma. Na určité místo všichni dojít, tam teprve společný pozdrav a rozchod. Ti, kteří se chtějí oddělit již dřív, ať o tom předem uvědomí vůdce. a67ab88a470e58a7b9f3c14c144d1c52310d9f72 173 172 2012-10-17T15:49:49Z Stepan 2 '''ODDÍLOVÝ VÝLET''' Měj vždy nějaký účel: návštěvu nějakého zajímavého místa, starého hradu, významného podniku v okolí (pily, papírny, přádelny apod.), obhlédnutí krajiny k velké hře, hledání vhodného tábořiště, koupání a slunění, poznávání přírodnin, sběr nerostů a hornin pro krajinskou sbírku, práci pro turistiku. V zimě lyžaření, sáňkování, cvik ve stopování zvířat. Zvláštní půvab má noční výlet, kdy k večeru odcházíme a po táborovém ohni přespíme venku pod stany. Bývají to nejkrásnější výlety. '''Stravování:''' Chcete-li venku vařit, tedy jen to, co nedá dlouhé přípravy. Polévku např.: bramborovou, zeleninovou, houbovou, hrachovou z kostek. Maso: vařené hovězí (je i polévka příp. s nudlemi), guláš, roštěnka, opékané uzeniny, houby s vejci apod. Už napřed musí být tedy určeno, kdo co opatří a přinese, kdo vezme kotel atd. jinak oznamte hochům, aby si jídlo na celý den vzali sebou. '''Sraz:''' Ne příliš časně, ale vyjděte přesně, nečekejte! Ať se hoši naučí chodit ke srazu jako k vlaku, jinak vyjdete pokaždé o dalších 5 minut později. Později může být i sraz po družinách v nestejnou dobu, každá jde jinudy a na určitém místě se sejdou. Je to dobrý cvik v pohotovosti a orientaci. Před nastoupením cesty vždy hochy zhruba informuj o průběhu výletu. '''Cestou:''' Ne pouhý pochod, Skaut vždy věnuje něčemu pozornost. Poučí se a má i zábavu. Můžete např.; Odhadovat vzdálenost a výšky. Sledovati značky. Jeden z rádců neb starší Skaut vyjde o půl hod. dříve cestou vyznačenou ve spec. mapě a zanechává značky různým způsobem vytvořené. Ostatní sledují (nejlépe po polních, úvozových cestách a stezkách, kde jsou časté odbočky.) Orientovat se dle mapy. Hoši občas pátrají po význačnějších bodech v krajině, (tak po 2 km hl. na kopcích) a hledají je na mapě. Sledují detaily podle cesty a srovnávají se zakreslením ve spec. mapě. Popřípadě jeden z čipernějších (pokaždé pak jiný) má cestu v mapě tužkou zakreslenu, jde tak dvacet kroků napřed a ostatní vede. Tak se hoši naučí chodit dle mapy. Musíte mít ale speciálních map po ruce více. Nejlépe každá družina svoji. Na vyšších bodech, rozhlednách apod. ať hoši položí mapu přesně v přímce severojižní (orientují ji) a pak dle ní určí města, vesnice a kopce v dohledu. '''Pozorovat přírodu.''' Tu nejlépe se rozdělte po družinách. Témata, mohou být i ve formě závodů družin. Zjistit např. kolik druhů stromů jste na výletě viděli. Jaký je charakteristický tvar jejich korun? Pokuste se vyjádřit to náčrtkem. Jaký je tvar jejich listů? Hovořte o tom, k čemu se užívá jejich dřeva, kdy který kvete, jaké má plody. Jindy si všímejte opět keřů, nebo trav. rostlin žlutě kvetoucích, bíle kvetoucích, rostlin našich příkopů, našich pasek a mýtin, podrostu, našich hájů a lesů, rostlin na louce. Nejde při tom o detaily botanické. Dejte rozumy dohromady; někdo ví jméno, jiný užívá-li se jí jako léku, některý zná pověst o ní nebo jinou zajímavou věc. Přečti si Setonův: Rok v přírodě. Na jiném výletě sledujte, kolik druhů ptáků uvidíte, kolik z nich poznáte i v letu, co o nich víte. Sledujte jejich zpěv — poznáte některé už podle zpěvu? Jindy věnujte pozornost broukům, ale nechytejte a neusmrcujte jich! Ve vhodné době opět motýlům, jindy všemu ostatnímu hmyzu. Pozorně sledujte život v tůňce, jaké má rostlinstvo, živočišstvo. Jaký život je na lesní pasece v červnu apod. Cesta kolem různých lomů nemine bez pozorování a rozhovorů geologických. [[Soubor:Skautský vůdce str. 55.PNG|left|Popisek]] '''Stopujte''' na čerstvém sněhu nebo blátivé půdě. Z počátku charakteristickou stopu lidskou nebo zvířecí na terénu málo porušeném, později na terénu s četnými stopami jinými. Vybeřte si např. na lyžích stopu zajíce, jezděte stále po ní a sledujte jeho výlet. Zahrajte si na „lišku“. („Liška“ má pět minut náskok, smí všude jeti, kličkovat, schovat se, nesmí však sejmouti lyží. Není-li v ustanovenou dobu chycena, vyhrála.) Dělejte si náčrtky stop zvířecích, měřte vzdálenosti mezi nimi, určete dobu, kdy byly zanechány apod. '''Skautský krok''' nacvičte pro ten případ, že byste někdy potřebovali šetřit časem (jen na kratší trati ovšem) a jako dechové cvičení. Střídá se 32 kroků poklus s 32 kroky chůze. Menší dejte při tom do předu, klus krátký, lehký, hoši se nesmí příliš upachtit! '''Útvar pochodový.''' V sevřených řadách, trojstupem, jděte jen přes město, anebo na zpáteční cestě, je-li cesta dobrá a hoši trochu již unaveni. Zazpívejte si při tom a dojdete vesele domů. Vůdce jde při tom po levé straně prvního trojstupu. Krok kratší a svižnější. Pak postačí dobře i menší. Mnoho na této okolnosti záleží, oddíl se musí teprve naučit chodit v sevřené řadě. V přírodě choďte vždy ve volných hloučcích, třeba po družinách a vůdce po cestě vystřídá všechny, aby si se všemi hochy promluvil. Ale nějaké courání až do nepřehlednosti, „není-li ještě někdo vzadu“ netrpte. Nováčkové někdy se vás budou ptát pár kroků za východiskem, kdy přijdeme k nějaké studánce a kdy budeme odpočívat apod. Trochu zaobaleně jim řekněte, že teď mezi Skauty již je jistě ani nenapadne, aby fňukali „já mám žízeň“ a že Skauti dovedou vždy snášeti i trochu té žízně, neboť vědí, jak prospěšné je pro velké cesty i takovéto sebeovládání. Tím větší pocit žízně má, kdo neustále pije. Když pak opravdu později ke studánce přijdeme, netrp, aby se hoši shrnuli k ní všichni najednou, překáželi si navzájem a zkalili vodu. První dva se k ní postaví a ostatním plní nádobky a podávají. Nikdo jiný nesmí si sám nabrat. Tak bude pořádek, bez strkání a tvrdých slov. Kdož se napili, počkají na ostatní. Ne ať jsou zatím bůhví kde. '''Odpočinek.''' První krátkou zastávku udělejte vždy asi půl hodiny po odchodu. Hoši ať si opraví, co je kde tlačí, svléknou popř. kabáty, když se již chůzí zahřáli, opraví tlumoky apod. Další až po 2 hodinách chůze. Stačí čtvrt hodiny. Tu je čas na jídlo. Ale nemusí to být vždy „u studánky“, není také radno pít u kdejaké studně. Žízně neuhasí a je stále trapnější. I v největším vedru je nejlépe zvykat přemáhat první její příznaky popř. mírně pít trochu vlažného, neslazeného čaje. Až u cíle ať se napijí více. Na zpáteční cestě (ovšem s ohledem na slabší), odpočinku pravidelně nedělej. '''Tábořiště.''' Na něm se chceme déle zdržet, vyhovuje nám tedy suché pastvisko nebo kraj řídkého lesa, kde je volnější prostranství asi 20X30 m. Hleďte si zajistiti předem povolení majitele nebo příslušné správy (popř. jednou pro vždy) a vždy předem uvažte, nebude-li pobytem způsobena škoda i (tráva, kultura apod!) Vyhněte se místům hojněji obecenstvem navštěvovaným. Tlumoky odložte do řady, ne na slunce (nebo u mraveniště, a aby na ně bylo dobře vidět. Na ně složte svlečené šaty. Oblékněte trenýrky, boty nechte na nohách, ať se nezraníte. Nyní je čas k hojnějšímu jídlu ze zásob, popř. začněte hned s vařením. '''Ohniště''' na místě, kde je holá zem. Jinak musíte lišejník nebo mech, jehličí ap. v kruhu odhrabat, abyste zamezili doutnání a třeba i vznícení po vašem odchodu. Na ohni spalte všechny papíry, slupky z uzenin a jiné odpadky. '''Než odejdete, ohniště dobře ulejte, aby ani uhlíček nezůstal žhavý a poházejte pískem a hlínou, abyste zakryli úplně stopy po něm.''' Krabičky od konserv apod. věci neházejte nikdy do vody, aby se o ně nezranili koupající. Spolu se skořápkami od vajec je zakopejte, vstrčte pod pařez apod. '''Po jídle''' asi půl hodiny odpočinek. Vzpomeňte veselých episod dopoledne, spáchejte několik špatných vtipů na dobrý oběd, nějakou veršovanou oslavu kuchařů a podobnou zábavu. Ujednejte si, co si chcete zahrát. '''Výcvik skautský''' následuje nyní asi na 1 hodinu. Učte se měřit výšku stromu, odhadovat vzdálenosti, dělat náčrtek tábořiště, skizzovat krajinu, stavět stany, různé druhy ohnišť, signalisování vlajkou, semafor, umělé dýchání, primitivní nosítka, přenášení raněných, ošetření zlomenin apod. Je-li řeka nebo rybník na blízku, jděte se nyní vykoupat, učte se při tom záchraně tonoucího, první pomoci při utonutí, hrajte vodní hry. Stačí půl hodiny. Pak si asi hodinu zahrajte nějaké hry míčem, nebo americké hry jako závody družin, jindy se cvičte dechová cvičení a ranní cviky nebo lehkou atletiku, lasování, střelbu z luku (na odlehlém místě, kam nikdo jiný nesmí, než jen nejvýše 3 střelci najednou) apod. — Ještě se trochu vyšpláchejte a máte-li dost času, zahrajte si některou terénní hru, např. Plíženou do tábora, Poslouchanou, Pašeráka ap. Ale hlavní věc po celou dobu vašeho pobytu: nekřičte zbytečně, zmírněte hluk na nejmenší míru. Smích a zpěv, ale ne hulákání! '''Odchod.''' Oblékat, zjistit, zda má každý všechny své věci. Nevězí provaz ještě někde na stromě a ručník s mýdlem u řeky? Nastoupit v řad — vše v pořádku? Jak vypadá tábořiště? Neleží někde papíry, slupka z pomeranče? Byli tu skauti nebo nevychovaní kluci? '''Zpáteční cesta''' nejkratší a pohodlná, aby se mohlo jít i v trojstupu a zazpívat si (nekřičet!) do kroku. Za soumraku abyste byli doma. Na určité místo všichni dojít, tam teprve společný pozdrav a rozchod. Ti, kteří se chtějí oddělit již dřív, ať o tom předem uvědomí vůdce. 9c71fdc4ccacaa7f7f6dbd43d112e4c8ee7728a9 172 169 2012-10-17T15:48:13Z Stepan 2 '''ODDÍLOVÝ VÝLET''' Měj vždy nějaký účel: návštěvu nějakého zajímavého místa, starého hradu, významného podniku v okolí (pily, papírny, přádelny apod.), obhlédnutí krajiny k velké hře, hledání vhodného tábořiště, koupání a slunění, poznávání přírodnin, sběr nerostů a hornin pro krajinskou sbírku, práci pro turistiku. V zimě lyžaření, sáňkování, cvik ve stopování zvířat. Zvláštní půvab má noční výlet, kdy k večeru odcházíme a po táborovém ohni přespíme venku pod stany. Bývají to nejkrásnější výlety. '''Stravování:''' Chcete-li venku vařit, tedy jen to, co nedá dlouhé přípravy. Polévku např.: bramborovou, zeleninovou, houbovou, hrachovou z kostek. Maso: vařené hovězí (je i polévka příp. s nudlemi), guláš, roštěnka, opékané uzeniny, houby s vejci apod. Už napřed musí být tedy určeno, kdo co opatří a přinese, kdo vezme kotel atd. jinak oznamte hochům, aby si jídlo na celý den vzali sebou. '''Sraz:''' Ne příliš časně, ale vyjděte přesně, nečekejte! Ať se hoši naučí chodit ke srazu jako k vlaku, jinak vyjdete pokaždé o dalších 5 minut později. Později může být i sraz po družinách v nestejnou dobu, každá jde jinudy a na určitém místě se sejdou. Je to dobrý cvik v pohotovosti a orientaci. Před nastoupením cesty vždy hochy zhruba informuj o průběhu výletu. '''Cestou:''' Ne pouhý pochod, Skaut vždy věnuje něčemu pozornost. Poučí se a má i zábavu. Můžete např.; Odhadovat vzdálenost a výšky. Sledovati značky. Jeden z rádců neb starší Skaut vyjde o půl hod. dříve cestou vyznačenou ve spec. mapě a zanechává značky různým způsobem vytvořené. Ostatní sledují (nejlépe po polních, úvozových cestách a stezkách, kde jsou časté odbočky.) Orientovat se dle mapy. Hoši občas pátrají po význačnějších bodech v krajině, (tak po 2 km hl. na kopcích) a hledají je na mapě. Sledují detaily podle cesty a srovnávají se zakreslením ve spec. mapě. Popřípadě jeden z čipernějších (pokaždé pak jiný) má cestu v mapě tužkou zakreslenu, jde tak dvacet kroků napřed a ostatní vede. Tak se hoši naučí chodit dle mapy. Musíte mít ale speciálních map po ruce více. Nejlépe každá družina svoji. Na vyšších bodech, rozhlednách apod. ať hoši položí mapu přesně v přímce severojižní (orientují ji) a pak dle ní určí města, vesnice a kopce v dohledu. '''Pozorovat přírodu.''' Tu nejlépe se rozdělte po družinách. Témata, mohou být i ve formě závodů družin. Zjistit např. kolik druhů stromů jste na výletě viděli. Jaký je charakteristický tvar jejich korun? Pokuste se vyjádřit to náčrtkem. Jaký je tvar jejich listů? Hovořte o tom, k čemu se užívá jejich dřeva, kdy který kvete, jaké má plody. Jindy si všímejte opět keřů, nebo trav. rostlin žlutě kvetoucích, bíle kvetoucích, rostlin našich příkopů, našich pasek a mýtin, podrostu, našich hájů a lesů, rostlin na louce. Nejde při tom o detaily botanické. Dejte rozumy dohromady; někdo ví jméno, jiný užívá-li se jí jako léku, některý zná pověst o ní nebo jinou zajímavou věc. Přečti si Setonův: Rok v přírodě. Na jiném výletě sledujte, kolik druhů ptáků uvidíte, kolik z nich poznáte i v letu, co o nich víte. Sledujte jejich zpěv — poznáte některé už podle zpěvu? Jindy věnujte pozornost broukům, ale nechytejte a neusmrcujte jich! Ve vhodné době opět motýlům, jindy všemu ostatnímu hmyzu. Pozorně sledujte život v tůňce, jaké má rostlinstvo, živočišstvo. Jaký život je na lesní pasece v červnu apod. Cesta kolem různých lomů nemine bez pozorování a rozhovorů geologických. [[Soubor:Skautský vůdce str. 55.PNG|left]] '''Stopujte''' na čerstvém sněhu nebo blátivé půdě. Z počátku charakteristickou stopu lidskou nebo zvířecí na terénu málo porušeném, později na terénu s četnými stopami jinými. Vybeřte si např. na lyžích stopu zajíce, jezděte stále po ní a sledujte jeho výlet. Zahrajte si na „lišku“. („Liška“ má pět minut náskok, smí všude jeti, kličkovat, schovat se, nesmí však sejmouti lyží. Není-li v ustanovenou dobu chycena, vyhrála.) Dělejte si náčrtky stop zvířecích, měřte vzdálenosti mezi nimi, určete dobu, kdy byly zanechány apod. '''Skautský krok''' nacvičte pro ten případ, že byste někdy potřebovali šetřit časem (jen na kratší trati ovšem) a jako dechové cvičení. Střídá se 32 kroků poklus s 32 kroky chůze. Menší dejte při tom do předu, klus krátký, lehký, hoši se nesmí příliš upachtit! '''Útvar pochodový.''' V sevřených řadách, trojstupem, jděte jen přes město, anebo na zpáteční cestě, je-li cesta dobrá a hoši trochu již unaveni. Zazpívejte si při tom a dojdete vesele domů. Vůdce jde při tom po levé straně prvního trojstupu. Krok kratší a svižnější. Pak postačí dobře i menší. Mnoho na této okolnosti záleží, oddíl se musí teprve naučit chodit v sevřené řadě. V přírodě choďte vždy ve volných hloučcích, třeba po družinách a vůdce po cestě vystřídá všechny, aby si se všemi hochy promluvil. Ale nějaké courání až do nepřehlednosti, „není-li ještě někdo vzadu“ netrpte. Nováčkové někdy se vás budou ptát pár kroků za východiskem, kdy přijdeme k nějaké studánce a kdy budeme odpočívat apod. Trochu zaobaleně jim řekněte, že teď mezi Skauty již je jistě ani nenapadne, aby fňukali „já mám žízeň“ a že Skauti dovedou vždy snášeti i trochu té žízně, neboť vědí, jak prospěšné je pro velké cesty i takovéto sebeovládání. Tím větší pocit žízně má, kdo neustále pije. Když pak opravdu později ke studánce přijdeme, netrp, aby se hoši shrnuli k ní všichni najednou, překáželi si navzájem a zkalili vodu. První dva se k ní postaví a ostatním plní nádobky a podávají. Nikdo jiný nesmí si sám nabrat. Tak bude pořádek, bez strkání a tvrdých slov. Kdož se napili, počkají na ostatní. Ne ať jsou zatím bůhví kde. '''Odpočinek.''' První krátkou zastávku udělejte vždy asi půl hodiny po odchodu. Hoši ať si opraví, co je kde tlačí, svléknou popř. kabáty, když se již chůzí zahřáli, opraví tlumoky apod. Další až po 2 hodinách chůze. Stačí čtvrt hodiny. Tu je čas na jídlo. Ale nemusí to být vždy „u studánky“, není také radno pít u kdejaké studně. Žízně neuhasí a je stále trapnější. I v největším vedru je nejlépe zvykat přemáhat první její příznaky popř. mírně pít trochu vlažného, neslazeného čaje. Až u cíle ať se napijí více. Na zpáteční cestě (ovšem s ohledem na slabší), odpočinku pravidelně nedělej. '''Tábořiště.''' Na něm se chceme déle zdržet, vyhovuje nám tedy suché pastvisko nebo kraj řídkého lesa, kde je volnější prostranství asi 20X30 m. Hleďte si zajistiti předem povolení majitele nebo příslušné správy (popř. jednou pro vždy) a vždy předem uvažte, nebude-li pobytem způsobena škoda i (tráva, kultura apod!) Vyhněte se místům hojněji obecenstvem navštěvovaným. Tlumoky odložte do řady, ne na slunce (nebo u mraveniště, a aby na ně bylo dobře vidět. Na ně složte svlečené šaty. Oblékněte trenýrky, boty nechte na nohách, ať se nezraníte. Nyní je čas k hojnějšímu jídlu ze zásob, popř. začněte hned s vařením. '''Ohniště''' na místě, kde je holá zem. Jinak musíte lišejník nebo mech, jehličí ap. v kruhu odhrabat, abyste zamezili doutnání a třeba i vznícení po vašem odchodu. Na ohni spalte všechny papíry, slupky z uzenin a jiné odpadky. '''Než odejdete, ohniště dobře ulejte, aby ani uhlíček nezůstal žhavý a poházejte pískem a hlínou, abyste zakryli úplně stopy po něm.''' Krabičky od konserv apod. věci neházejte nikdy do vody, aby se o ně nezranili koupající. Spolu se skořápkami od vajec je zakopejte, vstrčte pod pařez apod. '''Po jídle''' asi půl hodiny odpočinek. Vzpomeňte veselých episod dopoledne, spáchejte několik špatných vtipů na dobrý oběd, nějakou veršovanou oslavu kuchařů a podobnou zábavu. Ujednejte si, co si chcete zahrát. '''Výcvik skautský''' následuje nyní asi na 1 hodinu. Učte se měřit výšku stromu, odhadovat vzdálenosti, dělat náčrtek tábořiště, skizzovat krajinu, stavět stany, různé druhy ohnišť, signalisování vlajkou, semafor, umělé dýchání, primitivní nosítka, přenášení raněných, ošetření zlomenin apod. Je-li řeka nebo rybník na blízku, jděte se nyní vykoupat, učte se při tom záchraně tonoucího, první pomoci při utonutí, hrajte vodní hry. Stačí půl hodiny. Pak si asi hodinu zahrajte nějaké hry míčem, nebo americké hry jako závody družin, jindy se cvičte dechová cvičení a ranní cviky nebo lehkou atletiku, lasování, střelbu z luku (na odlehlém místě, kam nikdo jiný nesmí, než jen nejvýše 3 střelci najednou) apod. — Ještě se trochu vyšpláchejte a máte-li dost času, zahrajte si některou terénní hru, např. Plíženou do tábora, Poslouchanou, Pašeráka ap. Ale hlavní věc po celou dobu vašeho pobytu: nekřičte zbytečně, zmírněte hluk na nejmenší míru. Smích a zpěv, ale ne hulákání! '''Odchod.''' Oblékat, zjistit, zda má každý všechny své věci. Nevězí provaz ještě někde na stromě a ručník s mýdlem u řeky? Nastoupit v řad — vše v pořádku? Jak vypadá tábořiště? Neleží někde papíry, slupka z pomeranče? Byli tu skauti nebo nevychovaní kluci? '''Zpáteční cesta''' nejkratší a pohodlná, aby se mohlo jít i v trojstupu a zazpívat si (nekřičet!) do kroku. Za soumraku abyste byli doma. Na určité místo všichni dojít, tam teprve společný pozdrav a rozchod. Ti, kteří se chtějí oddělit již dřív, ať o tom předem uvědomí vůdce. 297ea91a8b702cf495b3815fafd92d9d81fe94fb 169 162 2012-10-17T15:37:29Z Stepan 2 '''ODDÍLOVÝ VÝLET''' Měj vždy nějaký účel: návštěvu nějakého zajímavého místa, starého hradu, významného podniku v okolí (pily, papírny, přádelny apod.), obhlédnutí krajiny k velké hře, hledání vhodného tábořiště, koupání a slunění, poznávání přírodnin, sběr nerostů a hornin pro krajinskou sbírku, práci pro turistiku. V zimě lyžaření, sáňkování, cvik ve stopování zvířat. Zvláštní půvab má noční výlet, kdy k večeru odcházíme a po táborovém ohni přespíme venku pod stany. Bývají to nejkrásnější výlety. '''Stravování:''' Chcete-li venku vařit, tedy jen to, co nedá dlouhé přípravy. Polévku např.: bramborovou, zeleninovou, houbovou, hrachovou z kostek. Maso: vařené hovězí (je i polévka příp. s nudlemi), guláš, roštěnka, opékané uzeniny, houby s vejci apod. Už napřed musí být tedy určeno, kdo co opatří a přinese, kdo vezme kotel atd. jinak oznamte hochům, aby si jídlo na celý den vzali sebou. '''Sraz:''' Ne příliš časně, ale vyjděte přesně, nečekejte! Ať se hoši naučí chodit ke srazu jako k vlaku, jinak vyjdete pokaždé o dalších 5 minut později. Později může být i sraz po družinách v nestejnou dobu, každá jde jinudy a na určitém místě se sejdou. Je to dobrý cvik v pohotovosti a orientaci. Před nastoupením cesty vždy hochy zhruba informuj o průběhu výletu. '''Cestou:''' Ne pouhý pochod, Skaut vždy věnuje něčemu pozornost. Poučí se a má i zábavu. Můžete např.; Odhadovat vzdálenost a výšky. Sledovati značky. Jeden z rádců neb starší Skaut vyjde o půl hod. dříve cestou vyznačenou ve spec. mapě a zanechává značky různým způsobem vytvořené. Ostatní sledují (nejlépe po polních, úvozových cestách a stezkách, kde jsou časté odbočky.) Orientovat se dle mapy. Hoši občas pátrají po význačnějších bodech v krajině, (tak po 2 km hl. na kopcích) a hledají je na mapě. Sledují detaily podle cesty a srovnávají se zakreslením ve spec. mapě. Popřípadě jeden z čipernějších (pokaždé pak jiný) má cestu v mapě tužkou zakreslenu, jde tak dvacet kroků napřed a ostatní vede. Tak se hoši naučí chodit dle mapy. Musíte mít ale speciálních map po ruce více. Nejlépe každá družina svoji. Na vyšších bodech, rozhlednách apod. ať hoši položí mapu přesně v přímce severojižní (orientují ji) a pak dle ní určí města, vesnice a kopce v dohledu. '''Pozorovat přírodu.''' Tu nejlépe se rozdělte po družinách. Témata, mohou být i ve formě závodů družin. Zjistit např. kolik druhů stromů jste na výletě viděli. Jaký je charakteristický tvar jejich korun? Pokuste se vyjádřit to náčrtkem. Jaký je tvar jejich listů? Hovořte o tom, k čemu se užívá jejich dřeva, kdy který kvete, jaké má plody. Jindy si všímejte opět keřů, nebo trav. rostlin žlutě kvetoucích, bíle kvetoucích, rostlin našich příkopů, našich pasek a mýtin, podrostu, našich hájů a lesů, rostlin na louce. Nejde při tom o detaily botanické. Dejte rozumy dohromady; někdo ví jméno, jiný užívá-li se jí jako léku, některý zná pověst o ní nebo jinou zajímavou věc. Přečti si Setonův: Rok v přírodě. Na jiném výletě sledujte, kolik druhů ptáků uvidíte, kolik z nich poznáte i v letu, co o nich víte. Sledujte jejich zpěv — poznáte některé už podle zpěvu? Jindy věnujte pozornost broukům, ale nechytejte a neusmrcujte jich! Ve vhodné době opět motýlům, jindy všemu ostatnímu hmyzu. Pozorně sledujte život v tůňce, jaké má rostlinstvo, živočišstvo. Jaký život je na lesní pasece v červnu apod. Cesta kolem různých lomů nemine bez pozorování a rozhovorů geologických. 8cbd8526e63e168cd72f6a28fe5cfbc5f63840eb 162 2012-10-16T18:07:53Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ODDÍLOVÝ VÝLET''' Měj vždy nějaký účel: návštěvu nějakého zajímavého místa, starého hradu, významného podniku v okolí (pily, papírny, přádeln… '''ODDÍLOVÝ VÝLET''' Měj vždy nějaký účel: návštěvu nějakého zajímavého místa, starého hradu, významného podniku v okolí (pily, papírny, přádelny apod.), obhlédnutí krajiny k velké hře, hledání vhodného tábořiště, koupání a slunění, poznávání přírodnin, sběr nerostů a hornin pro krajinskou sbírku, práci pro turistiku. V zimě lyžaření, sáňkování, cvik ve stopování zvířat. Zvláštní půvab má noční výlet, kdy k večeru odcházíme a po tá- 1cca89642d1ebff46906ec5c062b81080f4ab26b 0 48 103 2012-10-14T11:25:03Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ORGANISACE SVAZU JUNÁKŮ SKAUTŮ RČS.''' Základní jednotky jsou skautské oddíly. Hoši do 12 let jsou zařaděni mezi Vlčata, vždy po šesti a několik šest… '''ORGANISACE SVAZU JUNÁKŮ SKAUTŮ RČS.''' Základní jednotky jsou skautské oddíly. Hoši do 12 let jsou zařaděni mezi Vlčata, vždy po šesti a několik šestek tvoří Smečku, jež má svého vůdce Vlčat. (Dívky mají roje Šotků). Od 12—16 až 17 let jsou Skauti. Tvoří obyč. 8členné družiny s rádcem v čele, seskupené po 3—4 v oddíl, vedený vůdcem Skautů. Svaz ho pověřuje jmenovacím dekretem po vykonané vůdcovské zkoušce. Do té doby je „vedoucím“. Tento družinový systém — malá skupina pod odpovědným vedením staršího hocha za dohledu vůdce — se výborně osvědčuje a je velikou předností Skautingu. U Skautek totéž. Od 16—18 let stávají se ze Skautů, zůstanou-li v oddíle, Roweři, t. j. starší zkušení Skauti, kteří pomáhají vůdci hlavně jako zástupci nebo rádcové, instruktoři různých dovedností, pokladníci apod. U Skautek — junaček totéž. Přes 18 let jsou Old Skauti, mají již svůj vlastní odbor a z jejich řad vyrůstají též noví činovníci Svazu. Oddíly v městě tvoří sbor, jejž vede sborový vůdce. Přátelé Skautingu se organisují v místní spolek „Místní sdružení“, jež je členem a organisační spolkovou jednotkou Svazu. Oddíly a sbory jsou po stránce technické (a kde není Místních sdružení i hospodářské) přiděleny do okresů, spravovaných okresními Zpravodaji. Okresy do žup, (jichž je dnes 30), jež jsou vedeny Župany. Některé země jsou spravovány zemskými náčelníky a zemským výborem. V čele Svazu stojí Ústřední rada a Náčelnictvo, jež spolu s Župany tvoří Hlavní stan. Svaz má několik odborů: Dívčí odbor, Vodní Skauty, Old Skauty Táborníky, Lyžařský obbor a Lesní školu, jež se stará o výchovu vůdců. 58ad75d072a3ea8db67b481b3a31b5542ac8ab4c 0 50 105 2012-10-14T11:49:54Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''OSOBA VŮDCOVA.''' Máš rád veselé hochy, plné chuti něco dělat? Máš rád přírodu? Jsi člověkem dobré vůle a nevedou Tě úmysly zištné? Pak buď v… '''OSOBA VŮDCOVA.''' Máš rád veselé hochy, plné chuti něco dělat? Máš rád přírodu? Jsi člověkem dobré vůle a nevedou Tě úmysly zištné? Pak buď vítán a neboj se začít. Tvá práce se zdaří, ale musíš vytrvat. Chceš-li, aby z Tebe byl dobrý vůdce, na kterého budou Tvoji hoši vždy s úctou vzpomínat, takové jsou jeho vlastnosti: Má pevné přesvědčení, že skauting je nejlepší výchovou mládeže a že jeho ušlechtilé cíle stojí za práci tomuto hnutí věnovanou. Odznak skautského vůdce je mu symbolem velké důvěry a vysoké cti. Úcta k němu vede ho při všech rozhodnutích. Ví, že jen mravní jeho úroveň, váha jeho bezúhonného charakteru a jeho schopnosti získají mu důvěru a oddanost jeho hochů a jen tak že vyrůstá pravá autorita, která budí respekt a dobrovolnou kázeň. Není proto kaprálem, ale ani kazatelem a školometem, za to je dobrým učitelem. Dovedeš-li rázně a dobře jednat, máš-li stále v zásobě dost nápadů, co dělat a sám něco dovedeš, půjdou za Tebou hoši do ohně. Trochu organisátorského talentu mít musíš. Mít stále připravený zajímavý a užitečný program — to je tajemství úspěchu. Tvůj úkol vůdce vyžaduje určitou míru inteligence (nemusí být ovšem získána školami!) a rozhledu, jejž lze získat jen životními zkušenostmi, neboť vůdce má velkou odpovědnost. Proto Svaz požaduje pro jmenování vůdcem věk alespoň 18 let, bezvadný charakter, znalost skautského programu a povah hochů, rozvahu a pohotovost. Začít můžeš ovšem třeba ti bylo 17-18 let. Nabudeš zatím praxe, složíš zkoušku vůdcovskou a dosáhneš jmenování skautským vůdcem — nemůže být odznaku čestnějšího. Mnoho záleží na tom, dovedeš-li si najít osoby, které by Ti ve specielních věcech v oddíle pomohli, ale vůdce je a zůstává duší veškeré práce v oddíle, vůdcové oddílů jsou pilíře, na nichž spočívá klenba veškeré skautské výchovy. Jim náleží uznání za obětavou práci na roli národa. Oddanost a vyspělost jejich hochů je jim nejkrásnější odměnou. Nezapomeň však, že i hoši dovedou posoudit a brzy vystihnou, když něco není v pořádku. Hlavně nepřicházej na schůzku nepřipraven a teprve po zahájení nesháněj, co by si s nimi dělal. To budeš brzy hotov a opravdového respektu u nich už nezískáš. A stejně měj připraven i program každé vycházky. Také tvůj kroj, ať polní nebo slavnostní, musí být vždy vzorný. Střez se před hochy nepříznivě kritisovat práci jiného vůdce. Jednáš sám špatně a připravuješ tím i půdu pro přestřelené odsudky svých hochů vůči skautům druhého oddílu. Sám se můžeš mýlit, možná že bys za daných poměrů nedokázal více a přece se opovažuješ u svých hochů budit dojem, že ten druhý vůdce a ovšem i jeho skauti, jsou horší. — Tato hrubá chyba by nejjasněji prokázala, že skautským vůdcem nejsi, i kdybys měl technické znalosti sebe lepší. Nemusíš zavírat oči před skutečností, uznej, kde je výtka oprávněna, ale buď vždy objektivní a spravedlivý. V takovéto chvíli, když hoši sami s něčím přišli, můžeš i připomenout, že tohle na jiných vidí, ale že sami ještě v tom a tom chybují, je také pravda. I když tedy již se dopracovali hloub, je ještě hodně co dohánět do vzorného oddílu. Ať jsou tedy na svůj oddíl hrdí, ale ne nafoukaní. d08053ce0dc24610e4be24933a5beb418b343a6d 0 106 192 190 2012-10-17T19:11:36Z Stepan 2 '''POŘADOVÉ CVIKY, VEŘEJNÉ VYSTOUPENÍ ODDÍLU.''' Pořadové cviky nejsou vojáčkováním. Je jich třeba vždy před větším skautským podnikem, kdy vystupujeme v sevřených útvarech a pak se skauti nesmí jevit obecenstvu jako stádo a vůdcové nad tím stát bezradní proto, že na tuto věc zapomínali. Ovšem, že stačí pořadové cviky jen ty nejdůležitější, a tu jest třeba něco si dobře pamatovat již o povelu. Při velení stojíš asi 6-8 kroků před oddílem, tváří k němu obrácen. Stojíš při tom v pozoru. Povel je hlasitý, má dvě části (slova). První je návěstí (pochodem —), druhé vlastní povel (vchod!) U návěstí neklesáš hlasem, chvilku přerušíš a pak zazní rázně, úsečně vlastní povel. Pamatuj: jaký povel, takové provedení. V pravo, v levo určuješ vždy se stanoviska oddílu. Někdy (před prvním povelem nebo po delší přestávce apod.) je třeba oslovení celku např.: „oddíle!“ „Druhý sbore!“ „Župo Riegrova!“ apod. Nikdy nenechávej stát zbytečně dlouho v pozoru! Nejdůležitější cviky a povely k nim jsou: [[Soubor:Skautský vůdce str. 62.PNG|left]] '''Nastoupit — v řad!''' Výškou asi prostřední skaut nastoupí čtyři kroky před tebe, vyšší postupně po jeho pravici, menší po jeho levici. '''Napravo — vyřídit!''' Nebo: '''Ke středu — vyřídit! Přímo — hleď! Pohov!''' '''Pozor! V pravo''' (levo) '''— v bok!''' '''Čelem — vzad! Pochodem — v chod! Rozchod!''' '''Zkrátit — krok!''' '''Plný — krok! Změnit — krok! Zpátky — v chod! Zastavit — stát!''' „Stát“ zazní v okamžiku, kdy levá noha spočine na zemi. Pak se ještě vykročí pravou a levá k ní přirazí. — „Stát“ je tedy povel na levou nohu, jako většina jiných. '''Poklusem — v klus! V chod! Skautským krokem — šestnáct — v klus!''' (Těch šestnáct se počítá jen na levou nohu pro klus, pak kroky, klus atd.) '''V trojřad — nastoupit!''' Hoši musí být již předem odpočítáni a znát své místo. Stojí na šířku paže v bok od sebe. Čekáte např. na nějakou oficielní osobnost a dáte do té doby hochům rozchod na místě. Když je pak třeba, dáte jen tento povel a oddíl stojí v pořádku. Vyřízení stane se povelem: Na pravo — vyřídit! První řad provede v pravo hleď, druhý a třetí se kryje a mrkne i napravo na vyřízení. Pozdrav se provede povelem: '''V pravo''' (levo) '''— hleď!''' Přechází-li pozdravený frontu oddílu, otáčejí hoši hlavy za ním.) '''Přímo — hleď!''' Později po jeho odchodu pohov. '''V trojstup — nastoupit!''' To je útvar pochodový a oddíl naň musí být navyklý a každý znát již své místo. I když někdo chybí, musí jít formace trojstupů rychle. Velcí v předu. Tento nástup musí umět hoši provést i za pochodu nebo i za klusu! Z trojřadu se dostane oddíl do pochodového útvaru povelem: V trojstup v pravo (levo) —- v bok! Družina nastupuje v nástupu, oddíl v trojřadu. Potřebujeme ještě nacvičit: '''V pravo protichodem — v chod!''' (s místa), nebo: '''V pravo — protichod!''' (za pohybu) a to stačí. Má-li oddíl hole, na návěstí: pochodem! se hole položí na pravé rameno. Ve stoji se drží svisle podle pravé nohy. ''' Sestavování průvodu.''' '''Do čela''' klín (falanga) bezvadně krojovaného oddílu. Jeho vůdce jde v geometrickém středu tohoto trojúhelníku. Velmi pěkně se tu vyjímá smečka vlčat se svým vůdcem. Na dva kroky před ním šestník Maugli s dvěma šestníky. Na špičce falangy je šestník. '''Skupina župních nebo ještě sborových vlajek.''' Oddílové vlajky resp. totemy zůstanou u oddílů, aby zpestřily průvod. Též všechny standarty. '''Hosté,''' význační jednotlivci z veřejnosti, zástupci Ústřední rady a Náčelnictva. Župy za sebou, nejvzdálenější nejprvnější, domácí poslední. Oddíly při velkém průvodu sraženy ve sbory, při menším jednotlivě. Vlčata, skautky, R. S., O. S. ve svých župách. Župní a okresní Zpravodajové v čele svých útvarů. Vůdcové oddílů na pravé straně prvního trojstupu svého oddílu. Zdraví rukou pouze činovníci, jdoucí před útvarem. Všichni ostat. pouze pohybem hlavy. Povel Župana: Župo Riegrova — v pravo hledět! Povel okr. Zpravodaje: V pravo — hleď! Později: Přímo — hleď! Je-li přehlídka, župní vlajky odbočí z průvodu a postaví se vedle přehlížejících, směrem po průvodu. Jsou skloněny a defilé se děje i jim. Státní vlajka je na prvním místě a není skloněna. Kroj Skautů bezvadný: Kalhoty olivově šedé, košile khaki, rukávy nesmí být vyhrnuté, klobouky, nebo celý oddíl bez, černé punčochy, černé boty. Šátek sepnutý, čistý. Kalhoty nesmí přečnívat na několik cm nad pasem, pas nesmí se smekat na boku nebo pod břicho. Na pase nic přivěšeno. V případě deště nepromokavé kabáty. V zimě: hnědé dlouhé kalhoty (norský, lyžařský střih), skautská košile a pod ní svetr, za špatnějšího počasí nepromokavý kabát, na hlavě hnědá rádiovka s malým odznakem Svazu. '''Do vlaku''' nastupuje oddíl na povel, klidně, bez křiku a chaosu, ukázněně a hbitě. Na to zvlášť dbej a oddíl upozorni. Vyvine se už pak tradice v oddíle, ale nováčkům je to nutno vždy znova připomenout. Ve vlaku ať jsou hoši veselí, ale slušní a jejich zábava nesmí nikoho obtěžovat. Oddíl se musí vždy tak representovat, aby spolucestující měli o něm nejlepší dojem. Zkuste i případné hry: Blízko a daleko apod. '''Obcemi a městy''' prochází oddíl v trojstupech, s ráznou písničkou do kroku na rtech. Ale pěknou! A kroj ať při všem pohodlí v letním horku je u všech slušně upraven! 6fdb21f5b9800195c089f987c99e1ffbb9b5a66d 190 2012-10-17T16:39:45Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''POŘADOVÉ CVIKY, VEŘEJNÉ VYSTOUPENÍ ODDÍLU.''' Pořadové cviky nejsou vojáčkováním. Je jich třeba vždy před větším skautským podnikem, kdy vystupuje… '''POŘADOVÉ CVIKY, VEŘEJNÉ VYSTOUPENÍ ODDÍLU.''' Pořadové cviky nejsou vojáčkováním. Je jich třeba vždy před větším skautským podnikem, kdy vystupujeme v sevřených útvarech a pak se skauti nesmí jevit obecenstvu jako stádo a vůdcové nad tím stát bezradní proto, že na tuto věc zapomínali. Ovšem, že stačí pořadové cviky jen ty nejdůležitější, a tu jest třeba něco si dobře pamatovat již o povelu. Při velení stojíš asi 6-8 kroků před oddílem, tváří k němu obrácen. Stojíš při tom v pozoru. Povel je hlasitý, má dvě části (slova). První je návěstí (pochodem —), druhé vlastní povel (vchod!) U návěstí neklesáš hlasem, chvilku přerušíš a pak zazní rázně, úsečně vlastní povel. Pamatuj: jaký povel, takové provedení. V pravo, v levo určuješ vždy se stanoviska oddílu. Někdy (před prvním povelem nebo po delší přestávce apod.) je třeba oslovení celku např.: „oddíle!“ „Druhý sbore!“ „Župo Riegrova!“ apod. Nikdy nenechávej stát zbytečně dlouho v pozoru! Nejdůležitější cviky a povely k nim jsou: '''Nastoupit — v řad!''' Výškou asi prostřední skaut nastoupí čtyři kroky před tebe, vyšší postupně po jeho pravici, menší po jeho levici. '''Napravo — vyřídit!''' Nebo: '''Ke středu — vyřídit! Přímo — hleď! Pohov!''' '''Pozor! V pravo''' (levo) '''— v bok!''' '''Čelem — vzad! Pochodem — v chod! Rozchod!''' '''Zkrátit — krok!''' '''Plný — krok! Změnit — krok! Zpátky — v chod! Zastavit — stát!''' „Stát“ zazní v okamžiku, kdy levá noha spočine na zemi. Pak se ještě vykročí pravou a levá k ní přirazí. — „Stát“ je tedy povel na levou nohu, jako většina jiných. '''Poklusem — v klus! V chod! Skautským krokem — šestnáct — v klus!''' (Těch šestnáct se počítá jen na levou nohu pro klus, pak kroky, klus atd.) '''V trojřad — nastoupit!''' Hoši musí být již předem odpočítáni a znát své místo. Stojí na šířku paže v bok od sebe. Čekáte např. na nějakou oficielní osobnost a dáte do té doby hochům rozchod na místě. Když je pak třeba, dáte jen tento povel a oddíl stojí v pořádku. Vyřízení stane se povelem: Na pravo — vyřídit! První řad provede v pravo hleď, druhý a třetí se kryje a mrkne i napravo na vyřízení. Pozdrav se provede povelem: '''V pravo''' (levo) '''— hleď!''' Přechází-li pozdravený frontu oddílu, otáčejí hoši hlavy za ním.) '''Přímo — hleď!''' Později po jeho odchodu pohov. '''V trojstup — nastoupit!''' To je útvar pochodový a oddíl naň musí být navyklý a každý znát již své místo. I když někdo chybí, musí jít formace trojstupů rychle. Velcí v předu. Tento nástup musí umět hoši provést i za pochodu nebo i za klusu! Z trojřadu se dostane oddíl do pochodového útvaru povelem: V trojstup v pravo (levo) —- v bok! Družina nastupuje v nástupu, oddíl v trojřadu. Potřebujeme ještě nacvičit: '''V pravo protichodem — v chod!''' (s místa), nebo: '''V pravo — protichod!''' (za pohybu) a to stačí. Má-li oddíl hole, na návěstí: pochodem! se hole položí na pravé rameno. Ve stoji se drží svisle podle pravé nohy. ''' Sestavování průvodu.''' '''Do čela''' klín (falanga) bezvadně krojovaného oddílu. Jeho vůdce jde v geometrickém středu tohoto trojúhelníku. Velmi pěkně se tu vyjímá smečka vlčat se svým vůdcem. Na dva kroky před ním šestník Maugli s dvěma šestníky. Na špičce falangy je šestník. '''Skupina župních nebo ještě sborových vlajek.''' Oddílové vlajky resp. totemy zůstanou u oddílů, aby zpestřily průvod. Též všechny standarty. '''Hosté,''' význační jednotlivci z veřejnosti, zástupci Ústřední rady a Náčelnictva. Župy za sebou, nejvzdálenější nejprvnější, domácí poslední. Oddíly při velkém průvodu sraženy ve sbory, při menším jednotlivě. Vlčata, skautky, R. S., O. S. ve svých župách. Župní a okresní Zpravodajové v čele svých útvarů. Vůdcové oddílů na pravé straně prvního trojstupu svého oddílu. Zdraví rukou pouze činovníci, jdoucí před útvarem. Všichni ostat. pouze pohybem hlavy. Povel Župana: Župo Riegrova — v pravo hledět! Povel okr. Zpravodaje: V pravo — hleď! Později: Přímo — hleď! Je-li přehlídka, župní vlajky odbočí z průvodu a postaví se vedle přehlížejících, směrem po průvodu. Jsou skloněny a defilé se děje i jim. Státní vlajka je na prvním místě a není skloněna. Kroj Skautů bezvadný: Kalhoty olivově šedé, košile khaki, rukávy nesmí být vyhrnuté, klobouky, nebo celý oddíl bez, černé punčochy, černé boty. Šátek sepnutý, čistý. Kalhoty nesmí přečnívat na několik cm nad pasem, pas nesmí se smekat na boku nebo pod břicho. Na pase nic přivěšeno. V případě deště nepromokavé kabáty. V zimě: hnědé dlouhé kalhoty (norský, lyžařský střih), skautská košile a pod ní svetr, za špatnějšího počasí nepromokavý kabát, na hlavě hnědá rádiovka s malým odznakem Svazu. '''Do vlaku''' nastupuje oddíl na povel, klidně, bez křiku a chaosu, ukázněně a hbitě. Na to zvlášť dbej a oddíl upozorni. Vyvine se už pak tradice v oddíle, ale nováčkům je to nutno vždy znova připomenout. Ve vlaku ať jsou hoši veselí, ale slušní a jejich zábava nesmí nikoho obtěžovat. Oddíl se musí vždy tak representovat, aby spolucestující měli o něm nejlepší dojem. Zkuste i případné hry: Blízko a daleko apod. '''Obcemi a městy''' prochází oddíl v trojstupech, s ráznou písničkou do kroku na rtech. Ale pěknou! A kroj ať při všem pohodlí v letním horku je u všech slušně upraven! 6ee6aaed98b68ffefbc3d376e08b05ea11a2476b 0 67 128 2012-10-14T15:31:30Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''PROČ SESKUPUJEME SKAUTY V DRUŽINY A ODDÍLY.''' Vytvořujeme tím kamarádské prostředí menšího celku, kde se hoši navzájem dobře znají a přilnou k sobě… '''PROČ SESKUPUJEME SKAUTY V DRUŽINY A ODDÍLY.''' Vytvořujeme tím kamarádské prostředí menšího celku, kde se hoši navzájem dobře znají a přilnou k sobě. Skauting je výchova plně individuální, a ta je možná jen v menším celku. Jinak vůdce ztrácí přehled a nezvládne svůj úkol. Proto má oddíl nejvýše kolem 30 členů, aby vůdce všechny své skauty dobře osobně znal. Ve větším celku nemohl by se také vyvinouti přátelský vzájemný poměr skautů i k vůdci a to je hlavní podmínkou úspěchu. Je potřebí takových skupin, aby se uplatnila samospráva a iniciativa nejen jednotlivců, ale i družin. Osvědčilo se neobyčejně, postavit v čelo menší skupiny — družiny — staršího hocha s určitým polem vlastní působnosti. Je to nejvhodnější rámec pro možnost vlastního projevu rozhodnutím a činem, a pro sebekázeň a sebevýchovu rádce i členů družiny. Spoluprací hochů všech vrstev v družině a oddílu stíráme sociální rozdíly a předsudky. 75a4aa922cde957cf6ad2600069eb2e79edf73dc 0 55 110 2012-10-14T12:19:52Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''PRVNÍ, USTAVUJÍCÍ SCHŮZKA.''' Svolej hochy v dobu, kdy všichni mají volno, do získané klubovny nebo třídy. Ať si přivedou i své kamarády. Opatři fotog… '''PRVNÍ, USTAVUJÍCÍ SCHŮZKA.''' Svolej hochy v dobu, kdy všichni mají volno, do získané klubovny nebo třídy. Ať si přivedou i své kamarády. Opatři fotografie ze skautského života a dej je hochům prohlédnouti. Zjednej si klid a srdečně, krátkým proslovem si hleď získat jejich zájem o věc. Asi v tomto smyslu: Zakládám v naší obci (městě) oddíl Skautů. Někteří už o nich víte, viděli jste je v kroji nebo byli v jejich táboře. Svolal jsem vás, neboť myslím, že by z vás byli dobří skauti. Bude třeba jen svižnosti, veselé mysli a dobré vůle — tu přece máte všichni! Utvoříme oddíl dobrých kamarádů, budeme se tu týdně scházet. Tuto místnost si dáme do pořádku jako klubovnu, sami vymalujeme, vyzdobíme a zařídíme, uděláme si tu truhlářskou) dílnu, uvidíte, kolika užitečným věcem a zajímavým hrám se tu naučíme. Budeme často chodit do přírody, venku si vařit a spát pod stany, o prázdninách tábořit. Naučíte se stopovat zvěř, pozorovat život divokých zvířat, číst a kreslit mapy, být v přírodě jako doma. Prožijete v táboře život Robinsonů, všechno si sami uděláme, i uvaříme. Otužíte se, budete zdraví a silní. Ale Skauti nejsou obyčejní kluci. Neperou se, nenadávají, nelhou, mají svůj pozdrav, skládají slib, že budou zachovávat skaut. zákony, nosí zvláštní kroj a odznak na prsou, který je vyznamenáním pro každého hocha, neboť Skauti se po celém světě těší velké důvěře. Ten odznak nemůžeme svěřit komukoliv, musíme založit řádný skautský oddíl, přihlásit se do Svazu skautů v Praze, abychom jako skauti byli uznáni. Kdo tedy chce být Skautem, ať zůstane, ale musí zachovávat dobrovolnou kázeň, abychom se na něho mohli spolehnout! Společné budeme druh druhu pomáhat, svorně pracovat s chutí a vesele, aby náš oddíl byl pěkný a aby vám všichni mohli závidět, že jste jeho členy. Kdo se tedy přihlašujete? Udělej si zběžný seznam a rozdej registrační archy, aby je hoši dle předtisku doma vyplnili a dali podepsat rodičům. Příště je přinesou. Zaveď rozhovor o tom, jak by si chtěli upravit klubovnu, co kdo dovede, co by si do ní mohli opatřit. Pověz jim několika větami, jak je už skauting u nás rozšířen, původ našeho odznaku, vylož trochu heslo a nauč pozdravu — vysvětli jeho symbol. Na konec několik pěkných písní, umluvte si výlet a příští schůzku a to pro poprvé stačí. Neukvapuj se ale hned s definitivním příjímáním všech, spíše se nech prosit, aby to opravdu bylo pro ně vyznamenáním, neboť s počátku musíš přece jenom vzít hochy zdatné. Abys měl dobrý základ. Teprve později přijmeš každého. 916cfd97a9a7d01a7f87dad8f5bf7e1365e1b4cb 0 77 142 2012-10-15T19:39:55Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''PÍSEMNOSTI ODDÍLU.''' '''Přihláškové blankety Skautů''' vyplní každý Skaut při vstupu do oddílu. Zůstanou u matrikáře. '''Registrační přihláška … '''PÍSEMNOSTI ODDÍLU.''' '''Přihláškové blankety Skautů''' vyplní každý Skaut při vstupu do oddílu. Zůstanou u matrikáře. '''Registrační přihláška oddílu''' vyplňuje se trojmo při založení a pak znova každý rok v lednu. Zasílá se trojmo Svazu prostřednictvím okr. zpravodaje. Jeden blanket zůstane ve Svazu, druhý s čísly nových legitimací dostane župan, třetí se vrátí oddílu. '''Knihy příspěvků a návštěvy''' vedou se v družinách. Potvrzení o zaplacení příspěvku dává se na polovině trhacího, číslovaného bloku s podpisem výběrčího. '''Kniha pokladní''' je tříkolonová, pro příjem, vydání a zůstatek. Položky se zapisují tak, jak jdou za sebou. Doklady se postupně číslují a uschovávají zvlášť pohromadě ve velké tuhé obálce jako součást pokladní knihy. '''Inventář''' je seznam nářadí, stanů, nádobí a ostatního majetku. U všeho je poznamenáno i v jakém stavu a kde je co uloženo. Hospodář smí vydat věc jen na stvrzenku, kterou po vrácení předmětu v úvodním dobrém stavu vrátí vypůjčovateli. Ručí za vše osobně. '''Kniha návštěv v klubovně.''' Každý příchozí zapíše den a hodiny, kdy v ní byl a v jakém stavu ji nalezl. Kniha není na špatné vtipy! Rádce ručí za vzhled klubovny po opuštění družinou. '''Oběžník''' rychlý uprav tak, že dolů napíšeš jména všech členů družiny nebo oddílu, ať si jej hoši dodají mezi ssebou a u svého jména se podepíší. Tak vidí hned, kdo ho ještě nečetl. U nikoho se nesmí zdržet víc než je naprosto nutno. '''Razítko oddílové''' je podlouhlé, kaučukové se znakem Svazu. Objednat je musíte ve „Sportovním domě Skauting“ Praha II., Vodičkova ul. 6. Vzor textu: 1 oddíl Svazu Junáků Skautů RČS v Jičíně. '''Formuláře různých žádostí''' a vedení knih najdeš v Organisaci 1930. '''Zpráva o táboření''' musí být poslána okres. Zpravodaji již před tábořením. Uvedeš v ní, kde a v které době bude Tvůj oddíl tábořit a jaká je nejvýhodnější cesta na toto místo. Když se vrátíte, provedeš vyúčtování tábora a předložíš je se zprávou o táboření okr. Zpravodaji. Ve zprávě uvedeš všechny důležité okolnosti: místo, čas, počet tábořících, celkový náklad, zdravotní stav, významné události, kolik a jakých zkoušek bylo složeno, kolik větších vycházek podniknuto apod. '''Kronika oddílu.''' Je krásnou upomínkou a upevňuje tradici oddílovou, jež má velikou váhu výchovnou. Hoši tu mohou uplatniti svoje stylistické schopnosti. Ať ji vede dobrý stylista a má k ruce dobrého kreslíře. Tu a tam musí někdo pomoci, jinak u toho sám nevydrží. Vlepujte fotografie. Občas na schůzce ji prohlédněte a předčítejte z ní. '''Almanach.''' Může být i místo kroniky, když není vytrvalého člověka na její vedení. Pak se vydá v lednu nebo v únoru Almanach za minulý rok. Určí se formát papíru, při levé straně musí se nechat 4 cm mezera na vazbu a do určitého dne každý donese svůj příspěvek, jenž se musí vztahovat k oddílu za minulý rok, nebo kresbu, karikaturu apod. Někdo to seřadí, nalepí donesené fotografie, jiný to sváže, některý navrhne a třeba jiný provede obálku a almanach, který je cele dílem hochů, bude jim vždy pěknou upomínkou a podkladem tradice – mocné složky výchovné. '''Sbírka výstřižků z novin o skautingu.''' Pokud se to jen trochu dá, zařiď si v oddíle tuto sbírku. Rodiče hochů odebírají rozličné noviny. Každý s hochů si vezme jedny na starost. Aby byla kontrola, přiděl tentýž časopis dvěma, kdyby jeden z nich něco přehlédl. Vystřižené články nalepí každý hoch na jednotný formát papíru a jeden z nich si vezme na starosti ukládati nalepené výstřižky do desek. Každý výstřižek budiž označen názvem časopisu a data. Je to nejen cenná sbírka, ale dovíš se tak o všem, co se ve skautingu děje, jak se o tom píše a hoši si všímají zpráv. '''Album fotografií.''' Každý oddílový fotoamatér je povinen jeden obrázek dodat do odd. alba. Jeden z nich má redakci a pro každý rok je jedno album. Nejlépe všechna stejného formátu. Táborová alba mohou být zvlášť. 39e27028f0f96e1354794c1109ccb3752c238e34 0 52 107 2012-10-14T12:00:56Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''PŘÍPRAVY K ZALOŽENÍ ODDÍLU.''' Viděl jsi už pěkný skautský oddíl v přírodě nebo ve městě? Chceš-li se pokusit o založení ve svém působišti, nev… '''PŘÍPRAVY K ZALOŽENÍ ODDÍLU.''' Viděl jsi už pěkný skautský oddíl v přírodě nebo ve městě? Chceš-li se pokusit o založení ve svém působišti, neváhej dlouho. 1. Začni tím, že si dobře pročteš tuto příručku a opatříš si ještě Svojsík-Novák: Základové skautingu a „Organisaci“ z r. 1930. Tím budeš dobře informován o skautingu, jeho cílech a pracovní metodě. 2. Sestav si seznam asi 10-15 čiperných, zdravých chlapců ve věku od 12-16 let, pozvi je třeba po skupinách k sobě a pověz jim, že chceš založit skautský oddíl. 3. Napiš si vkusně několik vyhlášek o založení oddílu, udej tam, kde se mají hoši hlásit. 4. Navštiv pak rodiče těch, kteří projevili ochotu vstoupit do oddílu, vylož jim stručně svůj záměr, požádej o přízeň a vlivnější i o pomoc. Popřípadě je pozvi ke schůzce společné. 5. Dotaž se tajemnického úřadu Svazu Junáků-Skautů, Praha II. Vodičkova ul., dům Skaut (hlavní pošta schránka 571), kterého činovníka ve svém kraji máš požádat o proslov nebo přednášku o skautingu. Jsou-li okolnosti vhodné, vyžádej si tam propagač. materiál, diapositivy a film. Uspořádej přednášku a hleď, aby tam přišli hlavně rodiče přihlášených hochů, učitelé, profesoři, mistři různých živností a řemesel, aby byli informováni a nečinili pak překážek ve škole nebo učňům v zaměstnání. 6. Snaž se získati nějakou místnost pro schůzky oddílu, t. j. klubovnu. Může to být i suchý, světlý sklep, souterain, přístavek nebo velká kůlna ve dvoře, z nouze alespoň třída ve škole. Ne však místnost v hostinci. 7. Dopiš tajemnickému úřadu Svazu: *1. Že tam a tam zakládáš nový oddíl a že už jsi některé přípravy vykonal. *2. Vyžádej si registrační archy pro skauty a pro oddíl. *3. Požádej o udání adresy nejbližšího skautského činovníka a příslušného okresního resp. župního Zpravodaje. Těm pak o svém úmyslu dopiš a udej svoje nationale i plnou adresu a povolání. — Bez jejich souhlasu a vědomí nedá Ti Svaz povolení k vedení oddílu. 8. Svolej zakládající oddílovou schůzi. Její program a i jak dál postupovati, najdeš v této příručce, kde jsou vypracovány programy i dalších schůzek a vycházek. Zhruba je postup takový: Sám připravíš všechny na stupeň nováčkovský a stupeň druhotřídní. Zatím ti někteří odpadnou, několik přibude. Ty svěř rádcům, aby s nimi dohonili, co ostatní už znají. Uvidíš, jak se ti při tom osvědčí. Když dosáhlo původní jádro tvého oddílu stupně druhotřídního, přijmi nováčky, abys počet doplnil na 20—25. — Jejich výcvik svěř rádcům a sám pokračuj s ostatními (rádce v to ovšem čítajíc) ve výcviku prvotřídky. Rádce však občas svolej k výcviku zvláštnímu, hlavně pokud se metodiky jejich práce týče. 9. Nepřepisoval jsem do této příručky zbytečně požadavky jednotlivých zkoušek. Ty jsou přesně vyznačeny v „Organisaci 1930“. Po stránce věcné je vše zřetelně a podrobně vypsáno v „Základech“. Proto tyto knihy s naší příručkou tvoří celek. Postup jejich využití je tedy takový: V „Organisaci“ najdeš postup skauta v oddíle a příslušné požadavky, v „Základech“ se seznámíš s jejich věcnou podstatou, cílem a duchem skautské výchovy, v naší knize máš návod, jak a kdy tomu hochy prakticky naučit a jak si jako vůdce počínat. S těmito třemi knihami — základními pro provádění skautingu — vystačíš dobře po dva roky a zatím nabudeš tolik praxe, že si budeš vědět rady, jak podle okolností dále. 9e00dc546f36c810eebd013f4535db450bdcd21b 0 56 111 2012-10-14T12:26:02Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''REGISTRACE SKAUTŮ A ODDÍLU.''' Žádný Skaut, vůdce ani oddíl není uznán od Svazu a nedostane odznak ani legitimaci bez registrace, t. j. úředního potvrzen… '''REGISTRACE SKAUTŮ A ODDÍLU.''' Žádný Skaut, vůdce ani oddíl není uznán od Svazu a nedostane odznak ani legitimaci bez registrace, t. j. úředního potvrzení Svazu, že je řádným jeho členem. Hned jak jsi založil oddíl, vyžádej si přihláškové blankety pro Skauty, dej jim je vyplniti dle předtisku přesně a dej podepsat rodičům. Podle těchto přihlášek vyplníš registrační arch oddílu trojmo. Všimni si, že hoši nad 14 let musí přiložit fotografie a proto ať si je včas opatří. Stačí amatérské formátu 6X6 cm. Vybeř od nich příslušné poplatky za legitimace, pojištění apod. jak jsou na archu uvedeny. A nyní pozor: *1. Peníze pošli složenkou přímo do Svazu. Č. šeku 203.281 Praha. *2. Registrační přihlášku oddílu (trojmo) spolu s fotografiemi pošli činovníkovi (okr. zpravodaji), jejž Ti Svazová kancelář označila. On ji vezme na vědomí, potvrdí a pošle Svazu k vyřízení. Svaz vydá pak příslušné legitimace a vrátí Ti s nimi jednu přihlášku. Tobě vystaví legitimaci činovnickou, jež Tě opravňuje k vedení oddílu. Zároveň Ti pošle potvrzení o přijetí oddílu do Svazu, jež spolu s Tvojí legitimací je průkazem vůči úřadům, že jde o činnost řádně stanovami Svazu povolenou a jeho činovníky kontrolovanou. Teprve tím získáte členství ve Svazu, nárok na slevu na dráze a pojištění při skautských podnicích. Odznaky smíte nosit až po složení skautského slibu, domovenky hned. Razítko oddílu si můžeš objednat pouze ve sport. domu Skauting (Praha II., Vodičkova ul. č. 6), který je dá zhotovit dle předpisu. Tato registrace oddílu se musí každý rok v první polovici ledna obnovit. Listina registrační ani legitimace nemají delší platnosti než jeden rok. Listinu obdržíš každý rok novou, v legitimacích se nalepují roční kolky. 1786fb8f81a60a89d787eb29c100f3562c686a47 0 113 202 2012-10-19T15:24:37Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ROVEŘI.''' Nemůže být stejný program a stejné metody výchovné pro hochy 12-15leté a pro mladíky 16-20leté. To jsou již mladí muži. A pro ty byl vytvoř… '''ROVEŘI.''' Nemůže být stejný program a stejné metody výchovné pro hochy 12-15leté a pro mladíky 16-20leté. To jsou již mladí muži. A pro ty byl vytvořen stupeň Roverů-Skautů, neboť Skauti to musí být, výborní Skauti. Nejen ti, kteří i v tomto věku chtějí setrvat ve skautských řadách, ale i ti, kteří nebyli dříve Skauty a nyní se mezi ně chtějí počítat. Ti tedy nejprve jako čekatelé musí získat průkaz prvotřídního Skauta a pak se teprve mohou stát Rovery. Skaut se může Roverem stát jen se svolením vůdce, ale i pak je povinen zastávat svoji službu v oddíle, není-li pro ni vhodný nástupce. Neboť úkolem Roverů je spolupracovat a pomáhat vůdci ve vedení oddílu a při tom mít svoje vlastní sdružení se svým programem a vedením. Heslem a hlavním programem Roverů je „služba“. Jak skvěle se doplňují hesla Vlčete, Skauta a Rovera! „Čiň, jak nejlépe dovedeš“, abys „byl připraven“ pro „službu“. A ona písmena RS mají znamenat nejen Roverskaut, ale i Radostná Služba. Ve smyslu svého hesla účastní se Roveři ve vedení Vlčat, Skautů jako rádcové družin, zástupci vůdce, instruktoři někt. oborů, oddíloví tajemníci, pokladníci, kronikáři, vedoucí her, atletiky, organisátoři větších výletů, lyžařských výprav, výstav apod. Mohou pracovat v Místním sdružení jako jednatelé, zapisovatelé, členové výboru, pořadatelé besídek, sestavit orchestr, herecké sdružení apod. Podrobně o roverství jedná příručka P. B. Nevilla, již přeložil a pro naše poměry vhodně upravil br. místonáčelník Jan Novák. 61ee74a0e75ebb4a93405ba18867593dc52640fd 0 49 104 2012-10-14T11:39:43Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ROZBOR SKAUTINGU''' jak je v praxi prováděn ve Svazu Junáků Skautů RČS. Tento náčrt také poslouží k celkové orientaci v hojné látce, jež je již ve Sk… '''ROZBOR SKAUTINGU''' jak je v praxi prováděn ve Svazu Junáků Skautů RČS. Tento náčrt také poslouží k celkové orientaci v hojné látce, jež je již ve Skautingu zpracována. I. SKAUTING TEORETICKÝ. *'''A. Idea''' *Obrodné hnutí mládeže se zřetelem: **1. k rozvoji mravní podstaty a charakteru, **2. k vývoji tělesnému, **3. k bystření smyslů, sebevýchově a sebevzdělání. *'''B. Historie.''' **1. Původ skautingu, jeho prvky, předchůdci a tvůrcové. **2. Rozvoj a rozšíření Skautingu. **3. Skauting v Československu. *'''C. Organisace.''' **1. Organisování jednotlivce, skautských oddílů a tvoření vyšších celků. **2. Družina, družinová soustava, oddíl. **3. Vůdce. Jeho způsobilost mravní, intelektuální a odborná. **4. Metodika skautské výchovy: ***a) psychologické a fysiologické odůvodnění výchovného postupu ve třech věkových skupinách: Vlčata (7—12 let), Skauti (12—17), Roveři (16—20). ***b) skautský slib a zákon. ***c) soustava stupňů vyspělosti a odznaků. ***d) sebevýchova a soběstačnost. ***e) výchova vůdců — Lesní školy. II. SKAUTING PRAKTICKÝ. *'''A. Charakter — výchova mravní.''' **1. Skautský slib. **2. Skautský zákon. **3. Skautské heslo. **4. Nezištná obětavost. ***a) povinnost dobrých skutků. ***b) první pomoc, zachraňování. **5. Vztah k lidské společnosti ***a) práce a její význam (dílna). ***b) občanství a laická morálka. ***c) ukázněnost ve prospěch celku (klubovna, služby veřejné a pomocné). *'''B. Tělovýchova.''' **1. Ranní cviky, tělocvik ve volné přírodě. **2. Lehká atletika. **3. Koupání, slunění, plování. **4. Vodácký program. **5. Lukostřelba. **6. Táboření. ***a) účel táboření. ***b) táborové stavby a práce. ***c) stravování v táboře. ***d) táborový život. **7. Hry skautské a sportovní. *'''C. Sebevýchova a sebevzdělání.''' **1. Orientace v přírodě. ***a) odhadování. ***b) orientace podle značek a za zvláštních okolností (v lese, za noci atd). ***c) dokonalé čtení mapy. **2. Zpravodajství. ***a) ústní. ***b) písemné. ***c) signálové, semafor, morse atd. ***d) kreslení náčrtů a plánků, **3. Schopnost pozorovací: ***a) bystrost smyslů. ***b) krytí. ***c) stopování. ***d) usuzování. **4. Vycházky do přírody, turistika: **5. Znalosti věcné: ***a) vlastivěda a občanská nauka. ***b) přírodověda. ***c) tělověda s hygienou. ***d) hvězdářství, ***e) meteorologie. ***f) dovednosti odborné. **6. Výchova estetická: ***a) práce literární, výtvarné (totemy, malování, modelování) ***b) řečnictví a projev dramatický. ***c) hudba a zpěv. III. PROSTŘEDKY ČINNOSTÍ: **1. Skautská schůzka. **2. práce v klubovně. **3. v přírodě: ***a) vycházky polodenní. ***b) celodenní. ***c) ze soboty na neděli a vícedenní. **4. Prázdninový stálý tábor několikatýdenní. **5. Tábory putovní a zahraniční. **6. Skautské hry v přírodě. dea01e23d26c6b98be440fd823c735e916e04635 0 73 137 136 2012-10-14T16:06:31Z Stepan 2 [[Soubor:Skautský vůdce str. 39-2.png|left]] '''ROZDĚLENÍ HOCHŮ DO DRUŽIN.''' S rozdělením hochů do družin počkej až tak po třech schůzkách a alespoň jedné vycházce. Musíš je dříve trochu poznat. V družině je obvykle 7-10 hochů. Někdy hoši žádají, aby s jinými byli v jedné družině. Nemáš-li vážných námitek, vyhov. Dobré kamarádství v družině je důležitý předpoklad jejího úspěchu. Dbej však: *1. Tělesné zdatnosti. Ať hoši statní a zase slabší jsou stejnoměrně rozděleni po družinách. Nedělej nikdy družinu tělesně silných a tělesně slabých. Uvaž, že se družiny budou střídat u téže práce v táboře (opatřování dřeva, vaření, hlídky atd.) a že jsou mnohé hry ve formě závodů družin! Ať jsou v tom ohledu družiny pokud jen možno v rovnováze. Silný pomůže slabšímu, tak zní zákon skautů! A netrp nikdy, aby se jedna zdatná družina proti ostatním nějak „nafukovala“, chlapci k tomu mají sklon! *2. Věku. Nejlépe, když je většina družiny celkem stejného věku. Ale 1-2 mají býti starší ostatních (zástupce rádce). *3. Povahy. Rozděl stejnoměrně do družin i hochy živé, agilní, kteří stále něco kutí a dávají dohromady i ty vážnější nebo pohodlnější, kteří spíše se dají ovládati, než aby sami hleděli nabýti vlivu. Bývají zato vytrvalejší. Družina potřebuje obou. *4. Rodinných poměrů a vzdělání. Rozhodně dej do téže družiny synka advokáta, obchodníka a dělníka. Studenta a učedníka. Skauting nezná sociálních rozdílů a předsudků. Vzájemné přátelství mezi nimi nejlépe je pomůže odstranit. Vzájemný styk je naučí chápat potřeby, způsob života i myšlení ostatních tříd. Hled', ať máš vždy také učně mezi svými hochy. Nic nedbej, že ti někteří přinesou hrubší výrazy a neohrabané chování. Proto právě je vem a požádej je, (nenařiď!) soukromě ovšem, aby celým svým chováním pěkně se representovali, že si toho všimneš a budeš z toho mít radost. Že jim to ale také prospěje jak ve styku s obecenstvem, když něco pro p. mistra obstarávají, tak později v jejich povolání. Slib jim, že v uznání jejich snahy požádáš za ně p. mistra alespoň o týden dovolené, aby se také mohli zúčastnit tábora. A když bude vhodná příležitost, přede všemi je pochval. Nikdy však úmyslně nezakládej oddíl výhradně ze studentů (ve městě) nebo zase oddíl učňů apod. Ti patří dohromady! Snad ideálnější by bylo, kdybys později mohl mít jednak družinu nováčků, kam bys přiděloval i nově přihlášené a tu dal pak na starost dobrému rádci, aby ti je připravoval ke slibu. Asi dvě družiny by byly druhotřídních, t. j. těch, kteří by se ve družinových schůzkách připravovali ke zk. druhotřídní. Předpokládá to buď již zapracované rádce nebo pečlivě prováděné schůzky rádcovské. Čtvrtá družina by byla těch, kdo se připravují na prvotřídní. Výcvik v ní bys vedl sám. Tak by již nováček na ráz pochopil svůj budoucí postup, viděl by, kam až může dospět a ctižádost by ho hnala k úspěchům. Ale v praksi to vždy tak snadno nejde. Na táboře by to činilo potíže, tam musí být družiny technicky v rovnováze. f991e32439a37287561e3d8ec93d98973115c69f 136 135 2012-10-14T16:05:39Z Stepan 2 '''ROZDĚLENÍ HOCHŮ DO DRUŽIN.''' S rozdělením hochů do družin počkej až tak po třech schůzkách a alespoň jedné vycházce. Musíš je dříve trochu poznat. V družině je obvykle 7-10 hochů. Někdy hoši žádají, aby s jinými byli v jedné družině. Nemáš-li vážných námitek, vyhov. Dobré kamarádství v družině je důležitý předpoklad jejího úspěchu. Dbej však: *1. Tělesné zdatnosti. Ať hoši statní a zase slabší jsou stejnoměrně rozděleni po družinách. Nedělej nikdy družinu tělesně silných a tělesně slabých. Uvaž, že se družiny budou střídat u téže práce v táboře (opatřování dřeva, vaření, hlídky atd.) a že jsou mnohé hry ve formě závodů družin! Ať jsou v tom ohledu družiny pokud jen možno v rovnováze. Silný pomůže slabšímu, tak zní zákon skautů! A netrp nikdy, aby se jedna zdatná družina proti ostatním nějak „nafukovala“, chlapci k tomu mají sklon! *2. Věku. Nejlépe, když je většina družiny celkem stejného věku. Ale 1-2 mají býti starší ostatních (zástupce rádce). *3. Povahy. Rozděl stejnoměrně do družin i hochy živé, agilní, kteří stále něco kutí a dávají dohromady i ty vážnější nebo pohodlnější, kteří spíše se dají ovládati, než aby sami hleděli nabýti vlivu. Bývají zato vytrvalejší. Družina potřebuje obou. *4. Rodinných poměrů a vzdělání. Rozhodně dej do téže družiny synka advokáta, obchodníka a dělníka. Studenta a učedníka. Skauting nezná sociálních rozdílů a předsudků. Vzájemné přátelství mezi nimi nejlépe je pomůže odstranit. Vzájemný styk je naučí chápat potřeby, způsob života i myšlení ostatních tříd. Hled', ať máš vždy také učně mezi svými hochy. Nic nedbej, že ti někteří přinesou hrubší výrazy a neohrabané chování. Proto právě je vem a požádej je, (nenařiď!) soukromě ovšem, aby celým svým chováním pěkně se representovali, že si toho všimneš a budeš z toho mít radost. Že jim to ale také prospěje jak ve styku s obecenstvem, když něco pro p. mistra obstarávají, tak později v jejich povolání. Slib jim, že v uznání jejich snahy požádáš za ně p. mistra alespoň o týden dovolené, aby se také mohli zúčastnit tábora. A když bude vhodná příležitost, přede všemi je pochval. Nikdy však úmyslně nezakládej oddíl výhradně ze studentů (ve městě) nebo zase oddíl učňů apod. Ti patří dohromady! Snad ideálnější by bylo, kdybys později mohl mít jednak družinu nováčků, kam bys přiděloval i nově přihlášené a tu dal pak na starost dobrému rádci, aby ti je připravoval ke slibu. Asi dvě družiny by byly druhotřídních, t. j. těch, kteří by se ve družinových schůzkách připravovali ke zk. druhotřídní. Předpokládá to buď již zapracované rádce nebo pečlivě prováděné schůzky rádcovské. Čtvrtá družina by byla těch, kdo se připravují na prvotřídní. Výcvik v ní bys vedl sám. Tak by již nováček na ráz pochopil svůj budoucí postup, viděl by, kam až může dospět a ctižádost by ho hnala k úspěchům. Ale v praksi to vždy tak snadno nejde. Na táboře by to činilo potíže, tam musí být družiny technicky v rovnováze. 273e7c20ab0677dbd9402df13aa3baef342b34b7 135 2012-10-14T16:05:21Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ROZDĚLENÍ HOCHŮ DO DRUŽIN.''' S rozdělením hochů do družin počkej až tak po třech schůzkách a alespoň jedné vycházce. Musíš je dříve trochu poznat… '''ROZDĚLENÍ HOCHŮ DO DRUŽIN.''' S rozdělením hochů do družin počkej až tak po třech schůzkách a alespoň jedné vycházce. Musíš je dříve trochu poznat. V družině je obvykle 7-10 hochů. Někdy hoši žádají, aby s jinými byli v jedné družině. Nemáš-li vážných námitek, vyhov. Dobré kamarádství v družině je důležitý předpoklad jejího úspěchu. Dbej však: *1. Tělesné zdatnosti. Ať hoši statní a zase slabší jsou stejnoměrně rozděleni po družinách. Nedělej nikdy družinu tělesně silných a tělesně slabých. Uvaž, že se družiny budou střídat u téže práce v táboře (opatřování dřeva, vaření, hlídky atd.) a že jsou mnohé hry ve formě závodů družin! Ať jsou v tom ohledu družiny pokud jen možno v rovnováze. Silný pomůže slabšímu, tak zní zákon skautů! A netrp nikdy, aby se jedna zdatná družina proti ostatním nějak „nafukovala“, chlapci k tomu mají sklon! *2. Věku. Nejlépe, když je většina družiny celkem stejného věku. Ale 1-2 mají býti starší ostatních (zástupce rádce). *3. Povahy. Rozděl stejnoměrně do družin i hochy živé, agilní, kteří stále něco kutí a dávají dohromady i ty vážnější nebo pohodlnější, kteří spíše se dají ovládati, než aby sami hleděli nabýti vlivu. Bývají zato vytrvalejší. Družina potřebuje obou. *4. Rodinných poměrů a vzdělání. Rozhodně dej do téže družiny synka advokáta, obchodníka a dělníka. Studenta a učedníka. Skauting nezná sociálních rozdílů a předsudků. Vzájemné přátelství mezi nimi nejlépe je pomůže odstranit. Vzájemný styk je naučí chápat potřeby, způsob života i myšlení ostatních tříd. Hled', ať máš vždy také učně mezi svými hochy. Nic nedbej, že ti někteří přinesou hrubší výrazy a neohrabané chování. Proto právě je vem a požádej je, (nenařiď!) soukromě ovšem, aby celým svým chováním pěkně se representovali, že si toho všimneš a budeš z toho mít radost. Že jim to ale také prospěje jak ve styku s obecenstvem, když něco pro p. mistra obstarávají, tak později v jejich povolání. Slib jim, že v uznání jejich snahy požádáš za ně p. mistra alespoň o týden dovolené, aby se také mohli zúčastnit tábora. A když bude vhodná příležitost, přede všemi je pochval. Nikdy však úmyslně nezakládej oddíl výhradně ze studentů (ve městě) nebo zase oddíl učňů apod. Ti patří dohromady! Snad ideálnější by bylo, kdybys později mohl mít jednak družinu nováčků, kam bys přiděloval i nově přihlášené a tu dal pak na starost dobrému rádci, aby ti je připravoval ke slibu. Asi dvě družiny by byly druhotřídních, t. j. těch, kteří by se ve družinových schůzkách připravovali ke zk. druhotřídní. Předpokládá to buď již zapracované rádce nebo pečlivě prováděné schůzky rádcovské. Čtvrtá družina by byla těch, kdo se připravují na prvotřídní. Výcvik v ní bys vedl sám. Tak by již nováček na ráz pochopil svůj budoucí postup, viděl by, kam až může dospět a ctižádost by ho hnala k úspěchům. Ale v praksi to vždy tak snadno nejde. Na táboře by to činilo potíže, tam musí být družiny technicky v rovnováze. c733069e1dc844cbff7b7a65f0c5bebf19d38cf1 0 76 141 2012-10-15T19:20:59Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ROZDĚLENÍ PRÁCE A ADMINISTRATIVA V ODDÍLE.''' '''Vůdce''' určuje směrnice pro práci oddílu a družin, připravuje program schůze oddílové a přehlíží … '''ROZDĚLENÍ PRÁCE A ADMINISTRATIVA V ODDÍLE.''' '''Vůdce''' určuje směrnice pro práci oddílu a družin, připravuje program schůze oddílové a přehlíží práci družin. Z části vede a z části přehlíží administrativu oddílu. Vede jednání oddílové rady a musí být o všem informován. Zastupuje oddíl před úřady, veřejností a zpravodajem. '''Zástupce vůdce''' zastupuje vůdce, onemocní-li, nebo v jeho nepřítomnosti. Vede obyč. administrativu oddílu: registraci, statistiky, seznam zkoušek, korespondenci (podpisuje však vůdce) apod. '''Rádcové''' vedou družiny v rámci oddílu a při samostatných podnicích družinových. Vybírají příspěvky a odvádějí je měsíčně pokladníkovi oddílu. '''Zástupci rádců''' jim v tom pomáhají. Buď někteří z rádců, nebo starší Skauti převezmou ještě tyto funkce: '''Matrikář''' založí a vede matriku členů oddílu. Opatří silnější sešit s tuhými deskami, každý člen obdrží jednu stránku. Tu se zapíše jeho jméno, data narození, vstupu do oddílu, pak postupně číslo legitimace, zkoušek, funkcí, dovolené atd. '''Hospodář''' sepíše majetek oddílu (inventář), vede záznamy o jeho doplňování, vyřazení apod. Ručí zaň osobně, musí proto půjčovat nářadí apod. jen na stvrzenky. Je pod kontrolou vůdce. '''Pokladník''' vede pokladní knihu, kterou pravidelně kontroluje vůdce. Ke konci června a prosince sestaví vždy bilanci se stránkou „má dáti“, „dal“, t. j. soupis pohledávek a dluhů oddílu, aby byl přehled o finanční povinnosti a pořádek. '''Zapisovatel''' hned na schůzce telegramovým slohem zapisuje důležitější body jednání a práce. V této funkci se mohou hoši po čase střídat, aby se v tom vycvičili. Vedou se zápisy schůzek družinových i oddílové do zvláštních větších sešitů s číslovanými stránkami. '''Knihovník''' zároveň archivář spravuje knihovnu, vede knihu výpůjček, vede archiv písemností a kroniku oddílu. 3036d2c0361c17c681baa6a3dc3c73ca22fcf8a9 0 54 109 2012-10-14T12:13:42Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SKAUTING A ŠKOLA.''' Můžeme směle tvrditi: všechno dobré, svěží, zdravé, co se do naší školy po převratu dostalo, bylo vzato ze skautingu. Ať už to … '''SKAUTING A ŠKOLA.''' Můžeme směle tvrditi: všechno dobré, svěží, zdravé, co se do naší školy po převratu dostalo, bylo vzato ze skautingu. Ať už to je občanská nauka, v níž dosud my jsme dále než škola, neboť my ji ve svých klubovnách, družinách, oddíle, táborech stále prakticky děláme, kdežto škola jí jen učí. Nebo ruční práce výchovné, jež jsme již dávno před školou měli a zařadili jak do stupňů skautské vyspělosti, tak do systému zkoušek odborných. Nebo konečně tělovýchova, kde to byl první skauting, který svlékl mládež do plavek a vyvedl ji ze zaprášených tělocvičen do volné přírody, na travnaté palouky a lesní cesty do záře slunce a čistého vzduchu. A skauting první poskytl mládeži možnost žíti v táboře po týdny pod širým nebem. Skauting první opustil mnohé nářadí pro dospívající mládež a prohlásil požadavek: co nejméně nářadí a co nejvíce her a lehké atletiky. A pak ještě vis, šplh a cviky rovnováhy. A ovšem: plování, bruslení, lyžování, canoistika a jízda na kole. Ale i všechny ostatní obory vyučovací skautingem získávají. Nejvíce a nesmírně přírodověda. Skauting je v nejužším styku s přírodou a nejde tu jen o trvalé a hluboké poznatky věcné, ale i o nesmírný výchovný vliv přírody na mladou duši. Vlastivěda nemá lepšího doplňku nad skautské výlety a hojné cestování. Ani jazyk vyučovací a sloh není zanedbán. Skauting poskytuje hojně příležitosti k samostatnému vyjadřování na schůzkách, při zápisech referátů, protokolů, deníků, v oddílových časopisech, při debatách u táborových ohňů. Tělověda a hygiena je ve skautingu uplatněna nejvyšší měrou prakticky. Tak škola nikdy nenaučí první pomoci jako skauting. I zpěv získává, i kreslení. Není jediného předmětu, jenž by neměl ve skautingu mocný a hlavně praktický doplněk. Ve skautingu jest uskutečněna nejideálnější koncentrace učiva na praktickém podkladě. A také náš časopis „Skaut-Junák“ je nejlepším časopisem, který je u nás pro mládež vydáván. Skauting je a zůstane nejvhodnějším doplňkem školy, už proto, že je výchovou a výchovou individuální. (Podrobnou studii „Skauting a škola“ napsal jsem a Svaz vydal v roce 1930.) a2a8c582f1121678aef2f8cc146bf809a73fd40d 0 53 108 2012-10-14T12:08:11Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SKAUTING NA VENKOVĚ.''' Skauting není a nesmí zůstati pouze výsadou mládeže městské. Nic neznamená tvrzení, že venkovský hoch má dostatek pohybu na če… '''SKAUTING NA VENKOVĚ.''' Skauting není a nesmí zůstati pouze výsadou mládeže městské. Nic neznamená tvrzení, že venkovský hoch má dostatek pohybu na čerstvém vzduchu. Především: Skauting není pouze tělovýchovou, ale stejně cennou i výchovou mravní a pak: statistiky jasně ukazují, že venkov není zdravější než město a v mnohém ohledu jsou zdravotní poměry na vsi horší než ve městě. Tuberkulosa, chřipkové nemoci a dětské řádí na venkově mnohem hůře. I venkovský hoch patří na tábor. Aby měl svoji dovolenou a dostalo se mu tam občanské a společenské výchovy. Sám tábor by nestačil, je třeba skautského oddílu i na venkově. Už proto, že skauting je systém tak pružný, že se může i těmto zvláštním poměrům lehko přizpůsobiti. Na vesnicích, kde mládež projde jen jednou nebo dvěma třídami obecné školy, znamená skauting obohacení užitečnými vědomostmi a velké rozšíření duševního obzoru. A jak veliký význam tu budou mít i skautské hry! Kolik a jakých zná dnešní venkovská mládež? Po denním pobytu ve škole je hoch na venkově často odkázán sám na sebe, rodiče bývají tak zaměstnáni, že se dětem nemohou věnovat. Jen málokde možno mluvit o „rodinné výchově", mnohdy chybí i potřebné znalosti vychovávat. Co by tu mohl vykonat dobře vedený skautský oddíl, který by podchytil mládež hlavně v neděli, kdy jinak se toulá se staršími výrostky a málokdy od nich pochytí co dobrého. Pak by i oni byli přitaženi do sféry oddílu a měnili by se pod jeho vlivem. Žádné tělocvičné spolky na to nestačí. Cvičitelé nejsou vůdcové. Vidí své cvičence, vidí-li je všechny vůbec, jen na tu hodinu cvičení, nemají s nimi jinak styku a ne každý cvičitel umí s mládeží jednat. Že prý není času na venkově na vycházky! V čase polních prací ovšem, ale co neděle, svátky, prázdniny? Jak se tu může skautsky vychovávaná a vedená mládež uplatnit i ve prospěch obce! Obstarávat udržování a výzdobu míst kolem pomníku a na návsích, být organisovaně i jako samaritáni např. ku pomoci hasičům při požáru, při neštěstích automobilových, pomáhat osobám zestárlým a na sebe odkázaným, pečovat o drobná zvířata, hlavně psy a kočky, starat se o jejich čisté misky, čerstvou vodu, teplý útulek. Ale i skautský návyk na osobní čistotu a pořádek, na hygienu, spaní musel by se na venkově uplatnit. A pak onen hluboce etický prvek skautský, láska k přírodě a jejím památkám! Neboť jen tak zůstanou nám v naší bohaté vlasti uchráněny památky přírodní neporušené, když i náš venkov uvědomněle si jich bude všímat a nebude v přírodě vidět jen svoji živitelku. Pak nebudou ničeny turistické značky a tabulky na silnicích otloukány kameny. Pak nikoho nenapadne sypat hřebíčky na silnici, aby se po ní pneumatiky lépe točily — A jak mnoho dobrého může způsobiti skautská výchova kamarádstvím hochů, u nichž stírá rozdíly majetkové a z nichž dorostou jednou muži, kteří už se nedají tak proti sobě štvát, ať už politicky nebo nábožensky, neboť prošli výchovou pospolitosti — oddíl, toť obec v malém. Pro venkov má velký význam i skautský prvek samostatnosti a podnikavosti, ono kurážné „hledání nových cest“, vynalézavost a odvaha pustit se do něčeho nového, jako protiváha typické konservativnosti našeho venkova. Vidíte, není nic, co by venkov ze skautingu nemohl potřebovat. A kdo má být především vůdcem oddílu na venkově? — Učitel! 4b019fa5f51b43edaa42c3414d2a33049f546168 0 111 197 196 2012-10-17T19:47:18Z Stepan 2 '''SKAUTSKÉ VEČERY A AKADEMIE.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 68.PNG]] '''Nedělní oddílový večírek''' místo vycházky děláme na podzim nebo na jaře, když je plískanice a bláto. Oznam na schůzi: při špatném počasí bude večírek. Vlastně to bude odpolední čaj. Buď v klubovně nebo u některého hocha, se svolením jeho rodičů. Každý něco přinese jako zákusek, stejně cukr. Vesele uvítej, žádné řečnění. Připravený a improvisovaný veselý program, vaření a podávání čaje. Rozhovor, jaká bude činnost oddílu v zimě, na jaře apod. Veselý zpěv a družná zábava. To zceluje kamarádství oddílu. '''Mikulášský nebo vánoční večírek''' můžete uspořádat jen pro oddíl nebo si pozvat i rodiče Skautů. Případný program, podávání čaje a pak nadílka. I stromek si můžete udělat a dobrý malíř-šprýmař i veselé skautské jesličky. Domluv se však předem s rádci, aby přinesli i několik neadresovaných dárků. Před nadílkou nenápadně prohlédněte, zda každý z hochů tam něco má. Ne-li, adresujte mu některý z těchto reservních. '''Skautská besídka nebo večírek.''' Na ten již zveme obecenstvo. Především rodiče Skautů, ale včasnou a dobrou reklamou hleďme získat okruh co nejširší, nejen pro úspěch finanční, ale hlavně abychom probudili zájem a získali přátele pro naši výchovu. K tomuto '''finančnímu a propagačnímu''' momentu přistupuje ještě '''morální a kulturní''', jež zvlášť jsou významné pro vnitřní život v oddíle. Už výběr programu, jeho nacvičování a provedení pěstuje krasocit a vkus a je tu vhodná příležitost k ušlechtilému závodění mnohdy i ve vlastní tvorbě. Hoši nabývají odvahy k vystoupení a taktu společenského. '''Program,''' i když je převážně veselého rázu, promyslete a nacvičte pečlivě. Nespoléhejte nikdy „však ono to nějak dopadne“. Jednou snad, ale podruhé se na takový pokus již nikdo nepřijde podívat. A nezapomeňte i na '''kalkulaci rozpočtovou''', vždy vycházejte raději se stanoviska méně příznivého a počítejte i s drobnostmi - stojí také peníze. Nespoléhejte jen na '''plakáty''' ručně malované. Jsou výborné, ale mají být za výklady obchodníků nejméně týden. Hleďte dostat i zprávu do místního tisku a významné osobnosti pozvete osobně. Poproste zavčas maminky a sestřičky o nějaký příspěvek do '''bufetu''' a kde nejsou Skautky, i některé maminky, aby se ujaly jeho prodeje. Na tom se vždy vydělá, ale kupte něco cukroví i od místního cukráře. O přestávce poproste žertovnou formou obecenstvo, aby vám pomohlo všechny ty dobroty uklidit, že budete potřebovat „čistý stůl“. Nezapomeňte i na '''předpisy úřední''' a informujte se, kdy je nutno mít povolení politického nebo obecního úřadu, podléhá-li dle okolností váš večírek dávce ze zábav, zda musí mít děti obec. škol povolení k vystoupení a mládež ostatní školou povinná ať o ně požádá u svých pp. třídních. Při akademiích, zvláště hraje-li orchestr, třeba '''napřed''' ohlásit hudební čísla autorskému sdružení v Praze. Tak si ušetříte různé nepříjemnosti a třeba i pokuty. '''Proslov zahajovací''' nemusí mít vždy vůdce, zvlášť není-li dobrým řečníkem. Může to být i starší Skaut, ale ať to není pouhé odříkání namemorovaných vět. Jindy to bude sborový zpěv nebo vtipná příležitostná básnička. Výbornou náladu si také v obecenstvu připravíte, když jako první číslo provedete krátkou schůzi oddílové rady, v níž se vesele a vtipně bude jednat o přípravách na tento večírek. '''Čísla vážná''' dejte na počátek. Solo housle nebo klavír, duetto nebo kvartet se může vystřídat se zpěvem solovým nebo sborovým, dobře recitovaným melodramem nebo básní (sbírka Českoslovenští básníci Skautům), ale nezapomeňte ani na recitaci prósy (např. výňatky ze Setona, Londona, naší krásné literatury a výňatky ze skaut. denníků). Na prosu (jen kratší věci) však musí být již velmi dobrý recitátor, je těžší než báseň. Také scénická úprava vám tu pomůže: setmělé jeviště, recitátor sedí v křesle u lampy, jež je na stolku nebo na stojaně. A pozor, ať sedí „výtvarně“! Vhodné věci najdete roztroušeny i v Junáku, nebo alespoň náměty, jež si přizpůsobíte a zpracujete. Nebojte se přijít se svými věcmi původními, obecenstvo ví, že nejde na umělecký večer a vaše věci lépe je pobaví, než napodobeniny a otřepaná čísla. Cenné pokyny najdete také v článku br. Dr. Šimánka v 1-2. čísle Vůdce, ročník XIII. '''Veselé věci''' nechte ku konci. Může to být veselý dialog před oponou, kouzelnictví, stínové obrázky (nalévání rozumu, vyznávání lásky, trhání zubu, přibíjení paruky hřebíky, holení, boxer, match), rychlomalířství popř. karikatury členů oddílu, napodobení loutek v žertovném výstupu, veselé vyprávění z tábora (ale ne přestrašení hlídky) nebo výletu, ale ne připálený hrách), apod. Leccos najdete v Junáku. '''Aktovka''' je vždy číslem přitažlivým, nebojte se ale škrtnout, kde je příliš rozvleklá, aby měla svižný spád. Dobře nastudovat, poproste o radu zkušeného režiséra. Tohle však není '''program''' přímo '''skautský'''. A ten nikdy nesmí chybět. Zařaďte proto i scény a příhody z vycházek a táborů, krátké a ne křiklavě tendenční. A také ne samé vaření a jídlo! U táborového ohně nenechte řečnit p. hajného, tatínka nebo p. doktora o významu, skautingu, je to vtíravě vyumělkované. Za to ale použijte vázání nováčkovských uzlů se zavřenýma očima, nebo za zády, kreslení spec. mapy dle diktátu na arších balícího papíru, jež jsou připevněny na stěnách mezi obecenstvem apod. A zvlášť připomínám věc velmi důležitou: žert, vtip, humor ano, ale ne hrubost a vulgární výrazy. Mluva periferie a švejkovina je znakem nízké kulturní úrovně. Hleď také zabránit zbytečné karikatuře Skauta, mládež má k tomu sklon. Karikování, v němž by byla dotčena idea, nepřipusť vůbec. Užijte ze skautského programu i rozdělání ohně pomocí dřev, ukázky ranních cviků, čtení speciální mapy, obvazování a nošení raněných (úprava nosítek z tyčí a košil!), uzlování i(s praktickými ukázkami na tělesech a osobách), ukázky jiu-jitsu jednou rychle a hned jako zpomalený film s výkladem, rukodělné dovednosti (správku bot, zašití děr, rychlou řezbu ze špalíčku dřeva, skládanky z papíru, zaletování hrnce apod.) Nebo: skaut se připravuje do tábora. Skládá si tlumok s vhodným i žertovným monologem. Sestavte nějaký živý obraz z tábora (pozdrav vlajce, stráž u spících stanů), alegorický (hold státní vlajce a skautské lilii, ukázněnou, družinu se skautským vůdcem na jedné straně a peroucími se kluky na druhé) nebo opět ze života diluviálního člověka, Indiána. Nebo proveďte alegorický tanec lovců medvěda, bisona apod. Dbejte však: především, abyste začali včas a přestávky nebyly dlouhé. Čísla ať jdou svižně za sebou, i to má velký vliv na úspěch. Celý večírek netrvá déle než 2 ½ hodiny. '''Skautská akademie''' postačí jedna za zimu. Musí mít již zvlášť pečlivě připravený a hodnotný program. Vždyť se jí representujete a vybíráte vstupné! Bohužel, musí to být i zdroj příjmu. Bez peněz to oddíl daleko nepřivede, jeho činnost bude brzděna a oklešťována. — Alespoň na stany je musíte sehnat, není zbytí a musíme být soběstační. Ale přece nesmí být hlavní peníze, důležitější je úroveň. Rozhodně to však nemusí být jen hudba, zpěv a recitace. Uvádím tu ukázku, jak jsem se v Jičíně pokusil uplatnit na ní též skautský program. Bylo to při oslavě bitvy u Zborova. Dle osobních schopností jsem vybral a rozdělil Skauty do pěti skupin po čtyřech Skautech. Při vytažení opony stály rozestaveny tak, že střed jeviště byl volný, první byla v prostřed v pozadí, ostatní klínovitě po stranách. *Vedoucí první skupiny v pozadí promluvil slavnostně: *Vzpomínáme hrdinných dobrovolníků od Zborova. *Všichni sborovou recitací: Nezapomeneme jich nikdy. *Vedoucí 2. skup.: Mužové zborovští umírali pro svobodu národa. *Všichni: My pro národ budeme žít! *Vedoucí 3. skup.: Přinesli oběť největší, skromní a silní! *Všichni: Je heslem naším: Buď připraven! *Vedoucí 4. skup.: Připravujeme se k službě národu, k službě lidstvu. *Všichni: Naší snahou nejlepší buď čin. *Vedoucí 5. skup.: Příroda učí nás odvaze a moudrosti, ukazuje stezku, po níž kráčeti bude nový člověk. *Všichni: Sám řiď svůj člun! *Nyní opět vedoucí 1. skup.: Rozložte mapy — je třeba volit správnou cestu. (Jeho skauti vytáhnou mapy a utvoří živý obraz čtení v mapě a orientace. Vedoucí stojí nad nimi a promluví): Toť symbol jen, mravní zásady v duši, zdravý názor životní vedou nás k cíli. (Hoši se po chvilce vztyčí a stojí volně.) *Na to vedoucí 2. skup.: Umíme obvázat rány. (Sám a ještě jeden Skaut oběma druhým udělají obvaz čela a dlaně. Pak promluví celá skupina): V neštěstí chceme být každému bratry. *Vedoucí 3. skup.: Stavíme stany proti dešti a nepohodě. (Postaví s ostatními rychle dva jehlany. Užili malých skob do podlahy. Celá skupina: Spokojenost a zdraví pod vlastní střechou a ve vlastním státě. *Vedoucí 4. skup.: Hlásáme zásady zákona Skautů, jenž sbližuje Skauty po celém světě. (Na to jeden ze skupiny pokročí vpřed a signalisuje: Bratrství v národě, přátelství národů. Druzí dva podrží pás papíru, na němž je toto heslo většími písmenami napsáno. Je ale zakryto jiným pruhem papíru, který se postupně odsunuje, jak prvý Skaut signalisuje písmena. Celá skupina: Za budoucnost národa zodpovídá každý z nás. *Vedoucí 5. skup. začne zpívat: Zaplál oheň divuplný... (Pospíšil-Neumann, Junácké písně) ostatní pomalu se přibližují a seskupí se kolem nich, vpadají do zpěvu (pouze první a poslední sloku) a poslední slova: „naší vinou, přisaháme, nikdy neuhasne“ zpívají v stoje a s rukou zvednutou k pozdravu. — Opona. Hlavní věcí je nacvičit dobře sborovou recitaci, zřetelně vyslovovat. Nespěchat, mezi slovy spíše mžikové pausy. (Z nápovědní budky můžeš pohybem ruky řídit přesnost a tempo.) 4a04390db0c0b64a949616ea8d94d47b367ae263 196 2012-10-17T19:45:02Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SKAUTSKÉ VEČERY A AKADEMIE.''' '''Nedělní oddílový večírek''' místo vycházky děláme na podzim nebo na jaře, když je plískanice a bláto. Oznam na sch… '''SKAUTSKÉ VEČERY A AKADEMIE.''' '''Nedělní oddílový večírek''' místo vycházky děláme na podzim nebo na jaře, když je plískanice a bláto. Oznam na schůzi: při špatném počasí bude večírek. Vlastně to bude odpolední čaj. Buď v klubovně nebo u některého hocha, se svolením jeho rodičů. Každý něco přinese jako zákusek, stejně cukr. Vesele uvítej, žádné řečnění. Připravený a improvisovaný veselý program, vaření a podávání čaje. Rozhovor, jaká bude činnost oddílu v zimě, na jaře apod. Veselý zpěv a družná zábava. To zceluje kamarádství oddílu. '''Mikulášský nebo vánoční večírek''' můžete uspořádat jen pro oddíl nebo si pozvat i rodiče Skautů. Případný program, podávání čaje a pak nadílka. I stromek si můžete udělat a dobrý malíř-šprýmař i veselé skautské jesličky. Domluv se však předem s rádci, aby přinesli i několik neadresovaných dárků. Před nadílkou nenápadně prohlédněte, zda každý z hochů tam něco má. Ne-li, adresujte mu některý z těchto reservních. '''Skautská besídka nebo večírek.''' Na ten již zveme obecenstvo. Především rodiče Skautů, ale včasnou a dobrou reklamou hleďme získat okruh co nejširší, nejen pro úspěch finanční, ale hlavně abychom probudili zájem a získali přátele pro naši výchovu. K tomuto '''finančnímu a propagačnímu''' momentu přistupuje ještě '''morální a kulturní''', jež zvlášť jsou významné pro vnitřní život v oddíle. Už výběr programu, jeho nacvičování a provedení pěstuje krasocit a vkus a je tu vhodná příležitost k ušlechtilému závodění mnohdy i ve vlastní tvorbě. Hoši nabývají odvahy k vystoupení a taktu společenského. '''Program,''' i když je převážně veselého rázu, promyslete a nacvičte pečlivě. Nespoléhejte nikdy „však ono to nějak dopadne“. Jednou snad, ale podruhé se na takový pokus již nikdo nepřijde podívat. A nezapomeňte i na '''kalkulaci rozpočtovou''', vždy vycházejte raději se stanoviska méně příznivého a počítejte i s drobnostmi - stojí také peníze. Nespoléhejte jen na '''plakáty''' ručně malované. Jsou výborné, ale mají být za výklady obchodníků nejméně týden. Hleďte dostat i zprávu do místního tisku a významné osobnosti pozvete osobně. Poproste zavčas maminky a sestřičky o nějaký příspěvek do '''bufetu''' a kde nejsou Skautky, i některé maminky, aby se ujaly jeho prodeje. Na tom se vždy vydělá, ale kupte něco cukroví i od místního cukráře. O přestávce poproste žertovnou formou obecenstvo, aby vám pomohlo všechny ty dobroty uklidit, že budete potřebovat „čistý stůl“. Nezapomeňte i na '''předpisy úřední''' a informujte se, kdy je nutno mít povolení politického nebo obecního úřadu, podléhá-li dle okolností váš večírek dávce ze zábav, zda musí mít děti obec. škol povolení k vystoupení a mládež ostatní školou povinná ať o ně požádá u svých pp. třídních. Při akademiích, zvláště hraje-li orchestr, třeba '''napřed''' ohlásit hudební čísla autorskému sdružení v Praze. Tak si ušetříte různé nepříjemnosti a třeba i pokuty. '''Proslov zahajovací''' nemusí mít vždy vůdce, zvlášť není-li dobrým řečníkem. Může to být i starší Skaut, ale ať to není pouhé odříkání namemorovaných vět. Jindy to bude sborový zpěv nebo vtipná příležitostná básnička. Výbornou náladu si také v obecenstvu připravíte, když jako první číslo provedete krátkou schůzi oddílové rady, v níž se vesele a vtipně bude jednat o přípravách na tento večírek. '''Čísla vážná''' dejte na počátek. Solo housle nebo klavír, duetto nebo kvartet se může vystřídat se zpěvem solovým nebo sborovým, dobře recitovaným melodramem nebo básní (sbírka Českoslovenští básníci Skautům), ale nezapomeňte ani na recitaci prósy (např. výňatky ze Setona, Londona, naší krásné literatury a výňatky ze skaut. denníků). Na prosu (jen kratší věci) však musí být již velmi dobrý recitátor, je těžší než báseň. Také scénická úprava vám tu pomůže: setmělé jeviště, recitátor sedí v křesle u lampy, jež je na stolku nebo na stojaně. A pozor, ať sedí „výtvarně“! Vhodné věci najdete roztroušeny i v Junáku, nebo alespoň náměty, jež si přizpůsobíte a zpracujete. Nebojte se přijít se svými věcmi původními, obecenstvo ví, že nejde na umělecký večer a vaše věci lépe je pobaví, než napodobeniny a otřepaná čísla. Cenné pokyny najdete také v článku br. Dr. Šimánka v 1-2. čísle Vůdce, ročník XIII. '''Veselé věci''' nechte ku konci. Může to být veselý dialog před oponou, kouzelnictví, stínové obrázky (nalévání rozumu, vyznávání lásky, trhání zubu, přibíjení paruky hřebíky, holení, boxer, match), rychlomalířství popř. karikatury členů oddílu, napodobení loutek v žertovném výstupu, veselé vyprávění z tábora (ale ne přestrašení hlídky) nebo výletu, ale ne připálený hrách), apod. Leccos najdete v Junáku. '''Aktovka''' je vždy číslem přitažlivým, nebojte se ale škrtnout, kde je příliš rozvleklá, aby měla svižný spád. Dobře nastudovat, poproste o radu zkušeného režiséra. Tohle však není '''program''' přímo '''skautský'''. A ten nikdy nesmí chybět. Zařaďte proto i scény a příhody z vycházek a táborů, krátké a ne křiklavě tendenční. A také ne samé vaření a jídlo! U táborového ohně nenechte řečnit p. hajného, tatínka nebo p. doktora o významu, skautingu, je to vtíravě vyumělkované. Za to ale použijte vázání nováčkovských uzlů se zavřenýma očima, nebo za zády, kreslení spec. mapy dle diktátu na arších balícího papíru, jež jsou připevněny na stěnách mezi obecenstvem apod. A zvlášť připomínám věc velmi důležitou: žert, vtip, humor ano, ale ne hrubost a vulgární výrazy. Mluva periferie a švejkovina je znakem nízké kulturní úrovně. Hleď také zabránit zbytečné karikatuře Skauta, mládež má k tomu sklon. Karikování, v němž by byla dotčena idea, nepřipusť vůbec. Užijte ze skautského programu i rozdělání ohně pomocí dřev, ukázky ranních cviků, čtení speciální mapy, obvazování a nošení raněných (úprava nosítek z tyčí a košil!), uzlování i(s praktickými ukázkami na tělesech a osobách), ukázky jiu-jitsu jednou rychle a hned jako zpomalený film s výkladem, rukodělné dovednosti (správku bot, zašití děr, rychlou řezbu ze špalíčku dřeva, skládanky z papíru, zaletování hrnce apod.) Nebo: skaut se připravuje do tábora. Skládá si tlumok s vhodným i žertovným monologem. Sestavte nějaký živý obraz z tábora (pozdrav vlajce, stráž u spících stanů), alegorický (hold státní vlajce a skautské lilii, ukázněnou, družinu se skautským vůdcem na jedné straně a peroucími se kluky na druhé) nebo opět ze života diluviálního člověka, Indiána. Nebo proveďte alegorický tanec lovců medvěda, bisona apod. Dbejte však: především, abyste začali včas a přestávky nebyly dlouhé. Čísla ať jdou svižně za sebou, i to má velký vliv na úspěch. Celý večírek netrvá déle než 2 ½ hodiny. '''Skautská akademie''' postačí jedna za zimu. Musí mít již zvlášť pečlivě připravený a hodnotný program. Vždyť se jí representujete a vybíráte vstupné! Bohužel, musí to být i zdroj příjmu. Bez peněz to oddíl daleko nepřivede, jeho činnost bude brzděna a oklešťována. — Alespoň na stany je musíte sehnat, není zbytí a musíme být soběstační. Ale přece nesmí být hlavní peníze, důležitější je úroveň. Rozhodně to však nemusí být jen hudba, zpěv a recitace. Uvádím tu ukázku, jak jsem se v Jičíně pokusil uplatnit na ní též skautský program. Bylo to při oslavě bitvy u Zborova. Dle osobních schopností jsem vybral a rozdělil Skauty do pěti skupin po čtyřech Skautech. Při vytažení opony stály rozestaveny tak, že střed jeviště byl volný, první byla v prostřed v pozadí, ostatní klínovitě po stranách. *Vedoucí první skupiny v pozadí promluvil slavnostně: *Vzpomínáme hrdinných dobrovolníků od Zborova. *Všichni sborovou recitací: Nezapomeneme jich nikdy. *Vedoucí 2. skup.: Mužové zborovští umírali pro svobodu národa. *Všichni: My pro národ budeme žít! *Vedoucí 3. skup.: Přinesli oběť největší, skromní a silní! *Všichni: Je heslem naším: Buď připraven! *Vedoucí 4. skup.: Připravujeme se k službě národu, k službě lidstvu. *Všichni: Naší snahou nejlepší buď čin. *Vedoucí 5. skup.: Příroda učí nás odvaze a moudrosti, ukazuje stezku, po níž kráčeti bude nový člověk. *Všichni: Sám řiď svůj člun! *Nyní opět vedoucí 1. skup.: Rozložte mapy — je třeba volit správnou cestu. (Jeho skauti vytáhnou mapy a utvoří živý obraz čtení v mapě a orientace. Vedoucí stojí nad nimi a promluví): Toť symbol jen, mravní zásady v duši, zdravý názor životní vedou nás k cíli. (Hoši se po chvilce vztyčí a stojí volně.) *Na to vedoucí 2. skup.: Umíme obvázat rány. (Sám a ještě jeden Skaut oběma druhým udělají obvaz čela a dlaně. Pak promluví celá skupina): V neštěstí chceme být každému bratry. *Vedoucí 3. skup.: Stavíme stany proti dešti a nepohodě. (Postaví s ostatními rychle dva jehlany. Užili malých skob do podlahy. Celá skupina: Spokojenost a zdraví pod vlastní střechou a ve vlastním státě. *Vedoucí 4. skup.: Hlásáme zásady zákona Skautů, jenž sbližuje Skauty po celém světě. (Na to jeden ze skupiny pokročí vpřed a signalisuje: Bratrství v národě, přátelství národů. Druzí dva podrží pás papíru, na němž je toto heslo většími písmenami napsáno. Je ale zakryto jiným pruhem papíru, který se postupně odsunuje, jak prvý Skaut signalisuje písmena. Celá skupina: Za budoucnost národa zodpovídá každý z nás. *Vedoucí 5. skup. začne zpívat: Zaplál oheň divuplný... (Pospíšil-Neumann, Junácké písně) ostatní pomalu se přibližují a seskupí se kolem nich, vpadají do zpěvu (pouze první a poslední sloku) a poslední slova: „naší vinou, přisaháme, nikdy neuhasne“ zpívají v stoje a s rukou zvednutou k pozdravu. — Opona. Hlavní věcí je nacvičit dobře sborovou recitaci, zřetelně vyslovovat. Nespěchat, mezi slovy spíše mžikové pausy. (Z nápovědní budky můžeš pohybem ruky řídit přesnost a tempo.) 3fb8ff1dd22e1606cf8b5e3817be5b84ab2eace9 0 108 206 193 2012-10-19T16:21:32Z Stepan 2 '''SKAUTSKÉ ZÁVODY.''' Župa Riegrova každoročně pořádá župní skautské závody, jež mají svoji dobrou tradici a vyzkoušený závodní i klasifikační řád. Uvádím ho jako příklad, jak se dá obecenstvu ukázat prakse skautingu ve formě, jíž ono nejlépe může porozumět a jež baví. Může je pořádat i silnější oddíl. Místo hlídky za oddíl staví každá družina svoji hlídku. Příprava k těmto čistě skautským závodům vnese takový život do oddílu, že je vřele doporučuji, i když by nebyly pořádány pro obecenstvo. Náš řád vypadá takto: '''SOUTĚŽ O VLAJKU VÍTĚZE.''' Závodící hlídky jsou 4členné. Úhrnné stáří celé hlídky 65 let. Za každý rok přes strhuje se 1 bod. Vůdce nesmí závodit, zástupce ano, vede-li družinu. Hlídka nese s sebou výzbroj dle svého volného uvážení. Závod koná se v úplném skautském kroji. *1. Stavba stanů. Hlídka postaví dva vojenské jehlany ze 4 pláten. Plátna přinese jednotlivě připevněná na tornách, kolíčky s sebou připravené. Body: postavení během 1 ½ min. 10 bodů. Každých začatých 10 vteřin pod tuto limitu plus 1 bod, nad tuto lim. -1 bod. Čas počítá se od položení první torny na zem do úplného postavení stanů. Nepořádně postavený stan -5 bodů, chybějící oliva -1 bod. *2. Měření nepřístupných míst. Vedoucí odevzdá výpočet i naznačený postup měření. Použití příruček není dovoleno. Vše správně: 10 bodů. Správný postup, ale chybný výpočet -5 bodů. Chybný postup -10 bodů. *3. Signalisování zprávy o 10 slovech Morse pomocí vlajky, kterou hlídka s sebou přinese nebo ji improvisuje. Nesmí být připevněna již před závodem a nesmí to být vlajka druž. Správně 10 bodů. Každé chybné slovo -1 bod. Smeknutí vlajky -2 body. *4. Vaření: **a) Stavba ohniště z materiálu ležícího na místě. Smí se použíti i skautských holí k závěsu. Opálení tyče -5 bodů. Nesmí být použito kovových vařičů. Správně 5 bodů. **b) Příprava dříví. Hlídka dostane špalík, který rozštípe a použije k topení. **c) Zatopení. Nesmí být použito papíru, petroleje apod. Doporučuje se březová kůra. Jen 1 zápalka. Vše správně 2 body. Každá další zápalka -1 bod. **d) Uvaření 4 vajec na tvrdo. Hlídka je nese s sebou od startu. Vše správně 8 bodů. Nedovařené -1 bod, 2 prasklé -2 body (jedno se nepočítá), rozbité během cesty -2 body. **e) Zahlazení ohniště pomocí vlastní výzbroje, d+e celkem 5 b. Záleží na úplném zahlazení ohniště, odpadků, štěpin apod. Pozor i na nesprávné použití nástrojů (drn sekerou, dřevo na kamení). *5. Uzly. Každý člen uváže na podaném provaze určený (nováčkovský) uzel. Všecky správně 12 bodů. Chybný -3 body. *6. První pomoc. Jeden z hlídky představuje raněného. Rány, které stručně označí soudce, ostatní ošetří, improvisují nosítka a raněného odnesou na určené místo. Vše správně 10 bodů. Chybné ošetření -3 až -8 bodů dle uvážení rozhodčího. Špatná nosítka -3 b. *7. Určení 10ti předložených rostlin. Jména po poradě s ostatními hlásí vedoucí. Vše správně 10 bodů. Každé chybné -1 bod. *8. Stopy. Hlídka prohlédne na začátku závodů obrazec 12 stop, zapamatuje si je. Na konci závodu na předložený papír stopy zakreslí jeden z hlídky po poradě s ostatními. Správně 12 b. Každá chybějící nebo nesprávná -1 bod. *9. Celkový čas nejlepší 10 bodů, nejhorší 1 bod. Ostatní poměrně k nejlepšímu. Počítá se úměrou. Po celý závod povinný skautský krok. Závody jsou proponovány v Lípách, kde v širokém stromořadí mají všichni skauti i obecenstvo velmi pěknou příležitost sledovat jejich celý průběh. Protest k průběhu závodů pouze písemně od vedoucího hlídky s povinným vkladem 5 Kč, nejdéle za hodinu po skončení závodů. Protest proti celkové klasifikaci stejně, nejdéle půl hodiny po prohlášení výsledku. Není-li protestu, je prohlášen definitivním. Kde máte příležitost zařaditi vhodně do trati i plování, aniž by tím utrpěl přehled pro obecenstvo, rozhodně je zařaďte. Tento bod pak zní: Plování: Dva členové hlídky se svléknou, šaty dají druhým dvěma. Ti vše přenesou na označené místo. Plavci nesou ve vztyčené ruce čtvrtku kreslícího papírnu, popsanou inkoustovou tužkou, jež nemá býti pomáčena. Bodů celkem 10. Smočený papír (malé postříknutí se nečítá) -3 body, chycení se záchranné loďky -5 bodů za každého závodníka, který se chytil. Kde jsou vhodné podmínky, můžete přidat i orientaci. Ale pak závod vyžaduje již hodně času. Podle řádu, jak je uveden a při 12 hlídkách trvá 3 hodiny při velmi dobré organisaci. Výhodou je, jsou-li na závodní trati stromy. Na ně můžete připevnit tabule zhotovené z balícího papíru, na něž redisem napíšete u každé zkoušky, co se tu dělá a jaké jsou požadavky závodu pro ten bod. Pak je každý informován a s velikým zájmem vše sleduje. Znamenitě se nám to osvědčilo. Pro soudcovský sbor jsou připraveny tabulky, jež se jen na místě vyplňují a soudcové se mohou věnovat úplně jen pozorování. Podobně i pro ostatní body závodu a pak přehledná tabulka výsledná pro celý závod. Svá pořadová čísla si hlídky vylosují a vedoucí hlídky je má připevněno na levém rukávě. Přísně na to dbejte, že se závodícími hlídkami nesmí nikdo, kromě soudců, promluviti, ani jim dávati jakákoliv znamení. Mohou být za to i diskvalifikovány. [[Soubor:Skautský vůdce str. 66.png]] 5c8b8cee27b74d24bbd6d8eb92a1aa0c3dabb8d5 193 2012-10-17T19:19:03Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SKAUTSKÉ ZÁVODY.''' Župa Riegrova každoročně pořádá župní skautské závody, jež mají svoji dobrou tradici a vyzkoušený závodní i klasifikační ř… '''SKAUTSKÉ ZÁVODY.''' Župa Riegrova každoročně pořádá župní skautské závody, jež mají svoji dobrou tradici a vyzkoušený závodní i klasifikační řád. Uvádím ho jako příklad, jak se dá obecenstvu ukázat prakse skautingu ve formě, jíž ono nejlépe může porozumět a jež baví. Může je pořádat i silnější oddíl. Místo hlídky za oddíl staví každá družina svoji hlídku. Příprava k těmto čistě skautským závodům vnese takový život do oddílu, že je vřele doporučuji, i když by nebyly pořádány pro obecenstvo. Náš řád vypadá takto: '''SOUTĚŽ O VLAJKU VÍTĚZE.''' Závodící hlídky jsou 4členné. Úhrnné stáří celé hlídky 65 let. Za každý rok přes strhuje se 1 bod. Vůdce nesmí závodit, zástupce ano, vede-li družinu. Hlídka nese s sebou výzbroj dle svého volného uvážení. Závod koná se v úplném skautském kroji. *1. Stavba stanů. Hlídka postaví dva vojenské jehlany ze 4 pláten. Plátna přinese jednotlivě připevněná na tornách, kolíčky s sebou připravené. Body: postavení během 1 ½ min. 10 bodů. Každých začatých 10 vteřin pod tuto limitu plus 1 bod, nad tuto lim. -1 bod. Čas počítá se od položení první torny na zem do úplného postavení stanů. Nepořádně postavený stan -5 bodů, chybějící oliva -1 bod. *2. Měření nepřístupných míst. Vedoucí odevzdá výpočet i naznačený postup měření. Použití příruček není dovoleno. Vše správně: 10 bodů. Správný postup, ale chybný výpočet -5 bodů. Chybný postup -10 bodů. *3. Signalisování zprávy o 10 slovech Morse pomocí vlajky, kterou hlídka s sebou přinese nebo ji improvisuje. Nesmí být připevněna již před závodem a nesmí to být vlajka druž. Správně 10 bodů. Každé chybné slovo -1 bod. Smeknutí vlajky -2 body. *4. Vaření: **a) Stavba ohniště z materiálu ležícího na místě. Smí se použíti i skautských holí k závěsu. Opálení tyče -5 bodů. Nesmí být použito kovových vařičů. Správně 5 bodů. **b) Příprava dříví. Hlídka dostane špalík, který rozštípe a použije k topení. **c) Zatopení. Nesmí být použito papíru, petroleje apod. Doporučuje se březová kůra. Jen 1 zápalka. Vše správně 2 body. Každá další zápalka -1 bod. **d) Uvaření 4 vajec na tvrdo. Hlídka je nese s sebou od startu. Vše správně 8 bodů. Nedovařené -1 bod, 2 prasklé -2 body (jedno se nepočítá), rozbité během cesty -2 body. **e) Zahlazení ohniště pomocí vlastní výzbroje, d+e celkem 5 b. Záleží na úplném zahlazení ohniště, odpadků, štěpin apod. Pozor i na nesprávné použití nástrojů (drn sekerou, dřevo na kamení). *5. Uzly. Každý člen uváže na podaném provaze určený (nováčkovský) uzel. Všecky správně 12 bodů. Chybný -3 body. *6. První pomoc. Jeden z hlídky představuje raněného. Rány, které stručně označí soudce, ostatní ošetří, improvisují nosítka a raněného odnesou na určené místo. Vše správně 10 bodů. Chybné ošetření -3 až -8 bodů dle uvážení rozhodčího. Špatná nosítka -3 b. *7. Určení 10ti předložených rostlin. Jména po poradě s ostatními hlásí vedoucí. Vše správně 10 bodů. Každé chybné -1 bod. *8. Stopy. Hlídka prohlédne na začátku závodů obrazec 12 stop, zapamatuje si je. Na konci závodu na předložený papír stopy zakreslí jeden z hlídky po poradě s ostatními. Správně 12 b. Každá chybějící nebo nesprávná -1 bod. *9. Celkový čas nejlepší 10 bodů, nejhorší 1 bod. Ostatní poměrně k nejlepšímu. Počítá se úměrou. Po celý závod povinný skautský krok. Závody jsou proponovány v Lípách, kde v širokém stromořadí mají všichni skauti i obecenstvo velmi pěknou příležitost sledovat jejich celý průběh. Protest k průběhu závodů pouze písemně od vedoucího hlídky s povinným vkladem 5 Kč, nejdéle za hodinu po skončení závodů. Protest proti celkové klasifikaci stejně, nejdéle půl hodiny po prohlášení výsledku. Není-li protestu, je prohlášen definitivním. Kde máte příležitost zařaditi vhodně do trati i plování, aniž by tím utrpěl přehled pro obecenstvo, rozhodně je zařaďte. Tento bod pak zní: Plování: Dva členové hlídky se svléknou, šaty dají druhým dvěma. Ti vše přenesou na označené místo. Plavci nesou ve vztyčené ruce čtvrtku kreslícího papírnu, popsanou inkoustovou tužkou, jež nemá býti pomáčena. Bodů celkem 10. Smočený papír (malé postříknutí se nečítá) -3 body, chycení se záchranné loďky -5 bodů za každého závodníka, který se chytil. Kde jsou vhodné podmínky, můžete přidat i orientaci. Ale pak závod vyžaduje již hodně času. Podle řádu, jak je uveden a při 12 hlídkách trvá 3 hodiny při velmi dobré organisaci. Výhodou je, jsou-li na závodní trati stromy. Na ně můžete připevnit tabule zhotovené z balícího papíru, na něž redisem napíšete u každé zkoušky, co se tu dělá a jaké jsou požadavky závodu pro ten bod. Pak je každý informován a s velikým zájmem vše sleduje. Znamenitě se nám to osvědčilo. Pro soudcovský sbor jsou připraveny tabulky, jež se jen na místě vyplňují a soudcové se mohou věnovat úplně jen pozorování. Podobně i pro ostatní body závodu a pak přehledná tabulka výsledná pro celý závod. Svá pořadová čísla si hlídky vylosují a vedoucí hlídky je má připevněno na levém rukávě. Přísně na to dbejte, že se závodícími hlídkami nesmí nikdo, kromě soudců, promluviti, ani jim dávati jakákoliv znamení. Mohou být za to i diskvalifikovány. a7de6253029ca7ffcbfba6494d6ce9b74c5eeeda 0 64 125 124 2012-10-14T15:24:16Z Stepan 2 '''SKAUTSKÝ KROJ.''' Je vlastně též kusem skautské metodiky. Je ovšem též velmi praktickým do přírody, v níž se ztrácí, takže neruší, a hned není zašpiněn, ale jeho poslání je též výchovné. Kroj z hocha skauta neudělá, ale skautský kroj je viditelným projevem příslušnosti k hnutí, je navštívenkou pro veřejnost, že je tu hoch, jemuž možno v každém ohledu důvěřovat a který něco dovede. Stejný kroj stírá jakékoliv sociální rozdíly mezi členy a nalézá bratry po celém světě. Není drahý. Vždyť úplný, i s kloboukem a oběma odznaky stojí 125 Kč. Poněvadž je ještě několik organisací, které částečně kopírují skauting, i náš kroj, které však nejsou opravdu skautské, je tím spíše nutno, aby náš kroj byl vždy přesný dle předpisu, abychom se tím mohli ve veřejnosti vždy prokázat jako Skauti Svazu Skautů ČSR. [[Soubor:Skautský vůdce str. 36-1.jpg]] [[Soubor:Skautský vůdce str. 36-2.png]] 86ebdabc85b662bf5310f2518317d0d94c6c5d00 124 123 2012-10-14T15:23:52Z Stepan 2 '''SKAUTSKÝ KROJ.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 36-1.jpg]] Je vlastně též kusem skautské metodiky. Je ovšem též velmi praktickým do přírody, v níž se ztrácí, takže neruší, a hned není zašpiněn, ale jeho poslání je též výchovné. Kroj z hocha skauta neudělá, ale skautský kroj je viditelným projevem příslušnosti k hnutí, je navštívenkou pro veřejnost, že je tu hoch, jemuž možno v každém ohledu důvěřovat a který něco dovede. Stejný kroj stírá jakékoliv sociální rozdíly mezi členy a nalézá bratry po celém světě. Není drahý. Vždyť úplný, i s kloboukem a oběma odznaky stojí 125 Kč. Poněvadž je ještě několik organisací, které částečně kopírují skauting, i náš kroj, které však nejsou opravdu skautské, je tím spíše nutno, aby náš kroj byl vždy přesný dle předpisu, abychom se tím mohli ve veřejnosti vždy prokázat jako Skauti Svazu Skautů ČSR. [[Soubor:Skautský vůdce str. 36-2.png]] ea602cba5c211a0365c2721e611d2a373f7f9300 123 122 2012-10-14T15:23:25Z Stepan 2 '''SKAUTSKÝ KROJ.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 36-1.jpg]] Je vlastně též kusem skautské metodiky. Je ovšem též velmi praktickým do přírody, v níž se ztrácí, takže neruší, a hned není zašpiněn, ale jeho poslání je též výchovné. Kroj z hocha skauta neudělá, ale skautský kroj je viditelným projevem příslušnosti k hnutí, je navštívenkou pro veřejnost, že je tu hoch, jemuž možno v každém ohledu důvěřovat a který něco dovede. Stejný kroj stírá jakékoliv sociální rozdíly mezi členy a nalézá bratry po celém světě. Není drahý. Vždyť úplný, i s kloboukem a oběma odznaky stojí 125 Kč. Poněvadž je ještě několik organisací, které částečně kopírují skauting, i náš kroj, které však nejsou opravdu skautské, je tím spíše nutno, aby náš kroj byl vždy přesný dle předpisu, abychom se tím mohli ve veřejnosti vždy prokázat jako Skauti Svazu Skautů ČSR. [[Soubor:Skautský vůdce str. 36-2.png]] ac68aaedcbb4f9b5d5c3c377606dd376410de124 122 2012-10-14T15:22:28Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SKAUTSKÝ KROJ.''' Je vlastně též kusem skautské metodiky. Je ovšem též velmi praktickým do přírody, v níž se ztrácí, takže neruší, a hned není za… '''SKAUTSKÝ KROJ.''' Je vlastně též kusem skautské metodiky. Je ovšem též velmi praktickým do přírody, v níž se ztrácí, takže neruší, a hned není zašpiněn, ale jeho poslání je též výchovné. Kroj z hocha skauta neudělá, ale skautský kroj je viditelným projevem příslušnosti k hnutí, je navštívenkou pro veřejnost, že je tu hoch, jemuž možno v každém ohledu důvěřovat a který něco dovede. Stejný kroj stírá jakékoliv sociální rozdíly mezi členy a nalézá bratry po celém světě. Není drahý. Vždyť úplný, i s kloboukem a oběma odznaky stojí 125 Kč. Poněvadž je ještě několik organisací, které částečně kopírují skauting, i náš kroj, které však nejsou opravdu skautské, je tím spíše nutno, aby náš kroj byl vždy přesný dle předpisu, abychom se tím mohli ve veřejnosti vždy prokázat jako Skauti Svazu Skautů ČSR. d9b45ea366290aef69223dde8803debabcdb1a5d 0 92 161 160 2012-10-16T18:06:31Z Stepan 2 '''TLUMOKY.''' Nejlepší je torna, na způsob italské. Sedí vysoko, je skladná a věci se v ní drží na svých místech. Na lyže není vhodná (přepadává přes hlavu), lepší je chlebník. Ten stačí i na menší výlety. Lze jej nosit i na zádech. '''Balení torny''', ale i baťochu vždy do výšky, ne do šířky. Na záda vždy něco měkkého, např. prádlo. Popruhy raději kratší, aby torna dobře seděla. Ale široké, aby se nezařezávaly. Výborně se mně osvědčilo podšití popruhů asi 7 cm širokým pásem tlusté plsti (jako užívají sedláři). Nemačkají a kůže se pod nimi nepáří. Správné balení tlumoků ukaž hochům prakticky na prvním větším výletě, nebo už na schůzce před ním. Dovnitř přijde: svetr (při přenocování), zásobní prádlo (při vícedenním výletě), krabice s věcmi k jídlu, lehké střevíce. Do kapes: ručník, mýdlo, plavky, kartáče, jíd. příbor, lucernička, pohárek. Navrch připevníš: stanové plátno, pokrývky, jídelní misku a případně sekerku v pouzdře. edd7d284d20a177421245da648d12ff2256e8b85 160 2012-10-16T18:05:17Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''TLUMOKY.''' Nejlepší je torna, na způsob italské. Sedí vysoko, je skladná a věci se v ní drží na svých místech. Na lyže není vhodná (přepadává pře… '''TLUMOKY.''' Nejlepší je torna, na způsob italské. Sedí vysoko, je skladná a věci se v ní drží na svých místech. Na lyže není vhodná (přepadává přes hlavu), lepší je chlebník. Ten stačí i na menší výlety. Lze jej nosit i na zádech. '''Balení torny''', ale i baťochu vždy do výšky, ne do šířky. Na záda vždy něco měkkého, např. prádlo. Popruhy raději kratší, aby torna dobře seděla. Ale široké, aby se nezařezávaly. Výborně se mně osvědčilo podšití popruhů asi 7 cm širokým pásem tlusté plsti (jako užívají sedláři). Nemačkají a kůže se pod nimi nepáří. Správné balení tlumoků ukaž hochům prakticky na prvním větším výletě, nebo už na schůzce před ním. Dovnitř přijde: svetr (při přenocování), zásobní prádlo (při vícedenním výletě), krabice s věcmi k jídlu, lehké střevíce. Do kapes: ručník, mýdlo, plavky, kartáče, jíd. příbor, lucernička, pohárek. Navrch připevníš: stanové plátno, pokrývky, jídelní misku a případně sekerku v pouzdře. 5f1af03ab9e6aaf212ffdf640c443bf8184f883b 0 68 130 2012-10-14T15:40:11Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''TRADICE.''' Rozdělením na družiny a oddíly pomáháme tvořit družinové a oddílovou tradici, jež je zvlášť důležitým prvkem výchovným. Proto už dru… '''TRADICE.''' Rozdělením na družiny a oddíly pomáháme tvořit družinové a oddílovou tradici, jež je zvlášť důležitým prvkem výchovným. Proto už družinám dáváme v rámci oddílu určitou samostatnost, jež ovšem družině jako celku ukládá též příslušnou odpovědnost a utužuje vědomí, že kde nestačí jednotlivec, podaří se vykonat dílo bratrskou spoluprací. Abychom i formálně vyznačili družinu jako výchovný celek, označujeme ji zvláštním jménem (zvířete, jež si jako symbol zvolila a jehož stylisovaným hlasem se svolává) a dáváme jí právo mít družinovou vlajku a totem. Družina může mít i samostatné družinové podniky (vycházky, hry, návštěvy podniků, divadla, společně jít lyžovat, bruslit, koupat se apod.), ovšem pod osobní zodpovědností svého rádce. Má své družinové barvy, popř. totemové razítko, vystupuje jako team při závodech, hrách a ve službě. Proto také vůdce jedná vždy s rádcem družiny, jemu udílí příkazy a vysvětluje, čeho třeba. On si už pak v družině práci a úkoly rozdělí a každý z hochů se snaží, aby své družině byl ke cti. Všimni si však, zda je rádce spravedlivý a sám předchází dobrým příkladem. Dobré výkony vždy pochval; jmenuj celou družinu, jen zvlášť výjimečně jednotlivce. A stejně i výtky. Už od počátku pamatuj také na oddílovou tradici. Veď oddíl jako kamarádskou rodinu, jejíž každý podnik považují hoši za svůj, cítí se zdarem i nezdarem oddílu jako se svým. Pak se můžeš dovolávat dobrého jména oddílu, na němž každému členu záleží. Použij vhodné příležitosti při rozhovorech, u táborových ohňů, vyprávění starých historek z minulých táborů, vynikajících činů družin a jednotlivců, návštěvy starých tábořišť a památných míst, kde skládal ten či onen slib apod. Občas dej hochům v klubovně prohlédnout staré oddílové almanachy a alba fotografií, zvláště přijde-li více nováčků najednou, ale domů jim je nikdy nepůjčuj. Klubovna a její výzdoba, vlajka a totem jsou nejmocnější prvky tradice. Ale nade vše: dobrá pověst oddílu, jíž se těší ve veřejnosti. 4068caa3a2fd4389701810e216e0550ae96dabe3 0 74 139 2012-10-14T16:21:21Z Stepan 2 Založena nová stránka: [[Soubor:Skautský vůdce str. 41.png|right]] '''VÝBĚR RÁDCŮ PRO DRUŽINY A JEJICH ÚKOL.''' Rádci mají býti bystří a energičtí hoši, oddaní vůdci a obl… [[Soubor:Skautský vůdce str. 41.png|right]] '''VÝBĚR RÁDCŮ PRO DRUŽINY A JEJICH ÚKOL.''' Rádci mají býti bystří a energičtí hoši, oddaní vůdci a oblíbení u hochů. S těmi si musí dobře rozumět, jsou pak jejich mluvčími za družinu. Věk nejlépe kol 14-15 let (dle stáří hochů v družině i 16-17 let), ale naprosto není podmínkou, aby to byl snad věkem nejstarší skaut v družině, ani ten, který je nejdéle skautem. Hlavní jsou jeho osobní vlastnosti a dovednosti, hlavně jak vychází s kamarády. Nehodí se hoch vychloubačný, panovačný anebo mluvka, který vše slíbí a málo splní. Ale také ne ostýchavý, rozpačitý, samotář. Lépe hoch, který překypuje energií, byť jsi ji musel často přistřihnout, než takový, jenž se dá do všeho strkat. Však se časem otrká, nabude zkušeností v jednání a projde tak nejlepší školou pro práci vůdce a pro život vůbec. Je třeba, aby to byli hoši tělesně zdatní, aby při tělesných výhonech družiny nezůstali mezi posledními. Zvláště se hodí, kteří mohou imponovat svým kamarádům i mravní převahou, ne pouze vzděláním. Hlavně však kdo rychle chápou, bystře usuzují, rázně, ale ne ztřeštěně jednají. To je tajemství úspěchu vůbec. Hleď u rádců družin pěstovat soustavně od počátku pocit zodpovědnosti. Ať si vždy hledí uvědomit dosah svého jednání a svěřené úkoly plní přesně. Dávej jim proto hodně příležitosti k samostatnému rozhodování a jednání (ovšem vždy s možností opravných kroků), nevoď je „na drátkách“, aby se odpovědnosti naučili. Stupňuj ji svěřováním úkolů stále důležitějších, zvykej je na samostatnost v práci. S družinami jako celky jednej při práci pokud jen možno prostřednictvím rádců. Jim oznamuj úkoly a práci družin, ať si vnitřní rozdělení opatří sami. Pro rádce velmi dobrou příručkou je Jana Nováka: „Družinová soustava“. Tu ať si ve Svazu opatří a dle ní pak pracují. Pro začátek je i pro vůdce velmi vhodná. Svolej si dle potřeby rádce (asi jednou měsíčně) na rádcovskou schůzku. Na první jim vylož, jaké budou jejich povinnosti a práva, aby mohli posoudit, že je vyznamenáváš svojí důvěrou tím, co od nich žádáš. Na ostatních si s nimi pohovoř, jak se jim v družině pracuje, kde a proč něco vázne, jak na to jít, aby se zdařilo. Nechť se dotazují, poraď, jak s hochy jednat, jak to či ono zařídit a naučit. Tedy metodiku skautské prakse. K tomu nepostačí jen schůzka, za čas vezmi je i na rádcovskou vycházku. Vychováš-li si dobré rádce družin, budeš mít s oddílem polovici práce, ale dvojnásobný úspěch. Nejideálnější postup by byl ten, že bys vlastně začal s družinou asi pěti starších hochů a vycvičil je úplně na druhotřídní skauty. A pak bys teprve oznámil založení oddílu a přijal nováčky. S rádci bys zatím probíral prvotřídku. Ovšem měsíční schůzky s nimi k určení programu práce a návodu, jak při tom postupovat, jsou nutné. Družinová soustava bez zdatných rádců je nemožná. Dobrý rádce je v oddíle stejně důležitým činitelem, jako dobrý vůdce. Hoši na něm lpějí, on je přitahuje a vychovává už svým dobrým příkladem, hoši závodí mezi sebou v dosažení jeho úrovně. Rádce však je přece jenom hoch, třeba starší, a také někdy chybí. Nezapomeň, že i ty se chybami učíš a že při nezdaru jsi tu právě proto; abys povzbuzoval a poradil a ne plísněním, znechucováním bral odvahu. Když už musíš, nevytýkej rádci nic před hochy — buď mezi čtyřma očima, nebo popř. na oddílové radě. Musíš dobře rozeznávat, kdy je třeba výtky a kdy naopak shovívavosti a povzbuzení. Hlavní, věc je, když je tu přátelský poměr hochů v družině a všech družin k oddílu. Nic cennějšího v oddíle nemůžeš mít. O zimním rádcovském kursu v zavedeném již oddíle je pěkný článek ve Vůdci roč. XIII. č. 1-2. '''ÚKOLEM RÁDCŮ JE:''' *Být vzorem dobrého skauta své družině a ochoten v každém okamžiku vykonat pro ni dobrý čin. *Znát dobře rodinné poměry a sklony svých hochů. *Provádět vůdcovy rozkazy pro družiny přesně a s chutí. *Připravovat program a vést družinové schůzky. *Řídit spravedlivě práci v družině a být vždy první na svém místě. *Vycvičit nové členy své družiny alespoň na druhotřídní skauty. *Vésti své hochy tak, aby byli hrdí na vzhled své družiny a na její spolehlivost. *Vést přehled o účasti na schůzkách a vycházkách. *Vybírat příspěvky a měsíčně je odvádět pokladníkovi oddílu. Vésti o tom knihu příspěvků. 78f8785f2bab9cd4c0b9d9692fd7e4a3e8c6acc5 0 103 188 185 2012-10-17T16:26:33Z Stepan 2 '''VÝLET NĚKOLIKADENNÍ (putovní tábor).''' Připrav si podrobný plán cesty, na dny rozvržené a počítej s nahodilým zdržením. Hoši ať jsou nad 14 let a ne velký počet. Uvědom si, jak se zařídí stravování. Co a kde nakoupit, kde vařit. Kolik bude výdaj na osobu, potřebuješ-li sníženky, napřed něco oznámit, získat svolení apod. Nepřepínej délku pochodu, byla-li některá část neočekávaně namáhavá, raději nechoď dále a se svěžími silami příští den vyrovnej. Dbej, aby všechny i nepatrné odřeniny na nohou byly hned řádně ošetřeny, jinak vám způsobí nemilé chvíle. Volbě obuvi ať věnují hoši vždy největší péči a vždy mají '''vlněné''' punčochy (jedny ještě v zásobě). Také lehké cvičky na přezutí večer. Příruční lékárnu musíte mít vždy ssebou. Trocha deště vás nepřivede z míry. Před prudším se schovejte pod hustým stromem a když jste snad již promokli, nikdy nezůstaňte v promočeném šatě sedět. Ani ne v místnosti. Raději vysvléci úplně do plavek a dát šaty usušit. Za bouře se nesmíte schovat pod osamělé stromy, do „panáků“ obilí, kup sena apod., aby vás nezasáhl blesk. Ale uvnitř v lese (ne na kraji, nebo pod strom, který ostatní přečnívá) se můžete ukrýt bezpečně. Hrozí-li velký déšť, postavte na rychlo stany, nebo napněte aspoň stanové plachty. [[Soubor:Skautský vůdce str. 60.PNG]] Pod stany se spí jen za příznivého počasí, tu buď opatrný. Jinak vyhledej noclehárny, vyjednej nocleh u sedláka na mlatě na slámě nebo na seně. Při tom ale musí odložit hoši všechny maličkosti z kapes a uložit do kapes torny a nikdo nesmí použít zápalek pod jakoukoliv záminkou. Na cestu vyjděte raději vždy brzo, po 5. hod., do 10. hodin jít, pak někde u vody do 4. hodin odpočívat a do 7. opět jít. Na den stačí 25 km, každý pátý den hodně méně nebo vůbec volno. Večer na místě hned se postaví stany, připraví večeře a vše na noc a pak se při táboráčku udělá malá beseda. Brzy, nejpozději v l0 hodin spát! 2c66d3af962c55b5b820e68dd14cf227e56f3aa7 185 2012-10-17T16:22:52Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''VÝLET NĚKOLIKADENNÍ (putovní tábor).''' Připrav si podrobný plán cesty, na dny rozvržené a počítej s nahodilým zdržením. Hoši ať jsou nad 14 let a n… '''VÝLET NĚKOLIKADENNÍ (putovní tábor).''' Připrav si podrobný plán cesty, na dny rozvržené a počítej s nahodilým zdržením. Hoši ať jsou nad 14 let a ne velký počet. Uvědom si, jak se zařídí stravování. Co a kde nakoupit, kde vařit. Kolik bude výdaj na osobu, potřebuješ-li sníženky, napřed něco oznámit, získat svolení apod. Nepřepínej délku pochodu, byla-li některá část neočekávaně namáhavá, raději nechoď dále a se svěžími silami příští den vyrovnej. Dbej, aby všechny i nepatrné odřeniny na nohou byly hned řádně ošetřeny, jinak vám způsobí nemilé chvíle. Volbě obuvi ať věnují hoši vždy největší péči a vždy mají '''vlněné''' punčochy (jedny ještě v zásobě). Také lehké cvičky na přezutí večer. Příruční lékárnu musíte mít vždy ssebou. Trocha deště vás nepřivede z míry. Před prudším se schovejte pod hustým stromem a když jste snad již promokli, nikdy nezůstaňte v promočeném šatě sedět. Ani ne v místnosti. Raději vysvléci úplně do plavek a dát šaty usušit. Za bouře se nesmíte schovat pod osamělé stromy, do „panáků“ obilí, kup sena apod., aby vás nezasáhl blesk. Ale uvnitř v lese (ne na kraji, nebo pod strom, který ostatní přečnívá) se můžete ukrýt bezpečně. Hrozí-li velký déšť, postavte na rychlo stany, nebo napněte aspoň stanové plachty. Pod stany se spí jen za příznivého počasí, tu buď opatrný. Jinak vyhledej noclehárny, vyjednej nocleh u sedláka na mlatě na slámě nebo na seně. Při tom ale musí odložit hoši všechny maličkosti z kapes a uložit do kapes torny a nikdo nesmí použít zápalek pod jakoukoliv záminkou. Na cestu vyjděte raději vždy brzo, po 5. hod., do 10. hodin jít, pak někde u vody do 4. hodin odpočívat a do 7. opět jít. Na den stačí 25 km, každý pátý den hodně méně nebo vůbec volno. Večer na místě hned se postaví stany, připraví večeře a vše na noc a pak se při táboráčku udělá malá beseda. Brzy, nejpozději v l0 hodin spát! 654b4e0b684fdd9561117408ab371f8f24b5344d 0 101 186 183 2012-10-17T16:23:52Z Stepan 2 '''VÝLET S PŘENOCOVÁNÍM POD STANY.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 58.PNG|right]] Můžeš podniknouti až po delším výcviku, s menší skupinou hochů a otužilých. Vyjděte odpoledne, nebo alespoň před soumrakem, po sešeření si všímejte změněného vzhledu stromů, krajiny, hledejte a určujte souhvězdí, odhadujte vzdálenosti, signalisujte světlem, lesem zkuste jít, jak nejtišeji dovedete, pozorujte nevystihlou krásu lesa v noci. Pro utáboření se hodí místo suché, kde je blízko pitná voda a koupání a dost suchého dřeva ke sbírání. Je k tomu ovšem třeba svolení majitele pozemku. Výhodné je, když má místo ranní slunce a kus prostranství pro hry a ovšem je hodně odlehlé od frekventovaných cest. Odložte a dejte se ihned do stavby stanů. Ne na svahu, nejvýše má-li mírný sklon a ne v dolince nebo úžlabině, aby vás nevyplavil příval. Pod stromy dvakrát prší. Máte-li pláten dost, stavte vždy jeden stan jehlancový pro dva skauty, jinak 4plátnové pro 5-6 skautů. Možno-li, udělejte z nich půlkruh, podkovu, nebo 2 řady, vchody vždy dovnitř. Připravte si uvnitř vše ke spaní. Nasbírejte dost dříví, uvařte na společném ohništi čaj nebo kakao k tomu, co si hoši přinesli ssebou. Přineste si kameny za sedátka k táborovému ohni a pokrývky a zažehněte si malý táborový oheň. Zpívejte a mluvte jen tlumeně ať přírodu co nejméně rušíte. Není krásnějších chvilek nad ty, jež strávíme u pěkného táboráčku s dobrými kamarády. Hlídá jeden, střídání po hodině. Urči pořad a ranní kuchaře. Poslední hlídka vzbudí vůdce, asi v 6 hodin kuchaře a pak ostatní. Je-li daleko pro mléko, hlídka včas vzbudí určeného. Zatím co se vaří snídaně (ale ne čaj, raději kakao), proveď ranní cviky a po nich umytí. Po snídani úklid nádobí a stanů, pokrývky vyvěsit na slunce. Dopoledne hry, lehká atletika, kus skautského výcviku. K polednímu koupání a hry ve vodě. K obědu něco vydatnějšího: hrách s uzeným, guláš s chlebem apod. Odpoledne buď oklikou přes krásná místa domů, nebo koupání, slunění a hry. Na tento výlet musíte vzít tyče ssebou a každý 4 kolíky (na stavbou stanů), teplou pokrývku nejlépe sešitou (do pasu) ve spací pytel a ještě jednu lehčí a cvičky. Do každého stanu jednu elektr. lampičku. Z táboření nesmí přijíti hoch unaven a tělesně vyčerpán např. vsunutým příliš dlouhým pochodem, dlouhým ponocováním, nedosyceností (nestačí pouhá studená jídla a čaj) apod. Pamatuj, že v pondělí musí nastupovati svěží do dílny nebo do školy. Nesmí tu být stížnost učitelů v tomto směru. Nejpěknější jsou tyto veekendy družinové, ovšem pod vedením rádce naprosto spolehlivého, který má vzornou kázeň v družině. Mám zkušenosti, že hoši za toto dovolení se opravdu odvděčují bezvadným vystupováním. [[Soubor:Skautský vůdce str. 59.PNG]] 5c4935db6b5035e385f767a17e7e65df2c1328af 183 182 2012-10-17T16:14:41Z Stepan 2 '''VÝLET S PŘENOCOVÁNÍM POD STANY.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 58.PNG|right]] Můžeš podniknouti až po delším výcviku, s menší skupinou hochů a otužilých. Vyjděte odpoledne, nebo alespoň před soumrakem, po sešeření si všímejte změněného vzhledu stromů, krajiny, hledejte a určujte souhvězdí, odhadujte vzdálenosti, signalisujte světlem, lesem zkuste jít, jak nejtišeji dovedete, pozorujte nevystihlou krásu lesa v noci. Pro utáboření se hodí místo suché, kde je blízko pitná voda a koupání a dost suchého dřeva ke sbírání. Je k tomu ovšem třeba svolení majitele pozemku. Výhodné je, když má místo ranní slunce a kus prostranství pro hry a ovšem je hodně odlehlé od frekventovaných cest. Odložte a dejte se ihned do stavby stanů. Ne na svahu, nejvýše má-li mírný sklon a ne v dolince nebo úžlabině, aby vás nevyplavil příval. Pod stromy dvakrát prší. Máte-li pláten dost, stavte vždy jeden stan jehlancový pro dva skauty, jinak 4plátnové pro 5-6 skautů. Možno-li, udělejte z nich půlkruh, podkovu, nebo 2 řady, vchody vždy dovnitř. Připravte si uvnitř vše ke spaní. Nasbírejte dost dříví, uvařte na společném ohništi čaj nebo kakao k tomu, co si hoši přinesli ssebou. Přineste si kameny za sedátka k táborovému ohni a pokrývky a zažehněte si malý táborový oheň. Zpívejte a mluvte jen tlumeně ať přírodu co nejméně rušíte. Není krásnějších chvilek nad ty, jež strávíme u pěkného táboráčku s dobrými kamarády. Hlídá jeden, střídání po hodině. Urči pořad a ranní kuchaře. Poslední hlídka vzbudí vůdce, asi v 6 hodin kuchaře a pak ostatní. Je-li daleko pro mléko, hlídka včas vzbudí určeného. Zatím co se vaří snídaně (ale ne čaj, raději kakao), proveď ranní cviky a po nich umytí. Po snídani úklid nádobí a stanů, pokrývky vyvěsit na slunce. Dopoledne hry, lehká atletika, kus skautského výcviku. K polednímu koupání a hry ve vodě. K obědu něco vydatnějšího: hrách s uzeným, guláš s chlebem apod. Odpoledne buď oklikou přes krásná místa domů, nebo koupání, slunění a hry. Na tento výlet musíte vzít tyče ssebou a každý 4 kolíky (na stavbou stanů), teplou pokrývku nejlépe sešitou (do pasu) ve spací pytel a ještě jednu lehčí a cvičky. Do každého stanu jednu elektr. lampičku. Z táboření nesmí přijíti hoch unaven a tělesně vyčerpán např. vsunutým příliš dlouhým pochodem, dlouhým ponocováním, nedosyceností (nestačí pouhá studená jídla a čaj) apod. Pamatuj, že v pondělí musí nastupovati svěží do dílny nebo do školy. Nesmí tu být stížnost učitelů v tomto směru. Nejpěknější jsou tyto veekendy družinové, ovšem pod vedením rádce naprosto spolehlivého, který má vzornou kázeň v družině. Mám zkušenosti, že hoši za toto dovolení se opravdu odvděčují bezvadným vystupováním. 68be82ccb37a6e8386e3228b2d4b18298781efa6 182 181 2012-10-17T16:13:27Z Stepan 2 '''VÝLET S PŘENOCOVÁNÍM POD STANY.''' Můžeš podniknouti až po delším výcviku, s menší skupinou hochů a otužilých. Vyjděte odpoledne, nebo alespoň před soumrakem, po sešeření si všímejte změněného vzhledu stromů, krajiny, hledejte a určujte souhvězdí, odhadujte vzdálenosti, signalisujte světlem, lesem zkuste jít, jak nejtišeji dovedete, pozorujte nevystihlou krásu lesa v noci. Pro utáboření se hodí místo suché, kde je blízko pitná voda a koupání a dost suchého dřeva ke sbírání. Je k tomu ovšem třeba svolení majitele pozemku. Výhodné je, když má místo ranní slunce a kus prostranství pro hry a ovšem je hodně odlehlé od frekventovaných cest. Odložte a dejte se ihned do stavby stanů. Ne na svahu, nejvýše má-li mírný sklon a ne v dolince nebo úžlabině, aby vás nevyplavil příval. Pod stromy dvakrát prší. Máte-li pláten dost, stavte vždy jeden stan jehlancový pro dva skauty, jinak 4plátnové pro 5-6 skautů. Možno-li, udělejte z nich půlkruh, podkovu, nebo 2 řady, vchody vždy dovnitř. Připravte si uvnitř vše ke spaní. Nasbírejte dost dříví, uvařte na společném ohništi čaj nebo kakao k tomu, co si hoši přinesli ssebou. Přineste si kameny za sedátka k táborovému ohni a pokrývky a zažehněte si malý táborový oheň. Zpívejte a mluvte jen tlumeně ať přírodu co nejméně rušíte. Není krásnějších chvilek nad ty, jež strávíme u pěkného táboráčku s dobrými kamarády. Hlídá jeden, střídání po hodině. Urči pořad a ranní kuchaře. Poslední hlídka vzbudí vůdce, asi v 6 hodin kuchaře a pak ostatní. Je-li daleko pro mléko, hlídka včas vzbudí určeného. Zatím co se vaří snídaně (ale ne čaj, raději kakao), proveď ranní cviky a po nich umytí. Po snídani úklid nádobí a stanů, pokrývky vyvěsit na slunce. Dopoledne hry, lehká atletika, kus skautského výcviku. K polednímu koupání a hry ve vodě. K obědu něco vydatnějšího: hrách s uzeným, guláš s chlebem apod. Odpoledne buď oklikou přes krásná místa domů, nebo koupání, slunění a hry. Na tento výlet musíte vzít tyče ssebou a každý 4 kolíky (na stavbou stanů), teplou pokrývku nejlépe sešitou (do pasu) ve spací pytel a ještě jednu lehčí a cvičky. Do každého stanu jednu elektr. lampičku. Z táboření nesmí přijíti hoch unaven a tělesně vyčerpán např. vsunutým příliš dlouhým pochodem, dlouhým ponocováním, nedosyceností (nestačí pouhá studená jídla a čaj) apod. Pamatuj, že v pondělí musí nastupovati svěží do dílny nebo do školy. Nesmí tu být stížnost učitelů v tomto směru. Nejpěknější jsou tyto veekendy družinové, ovšem pod vedením rádce naprosto spolehlivého, který má vzornou kázeň v družině. Mám zkušenosti, že hoši za toto dovolení se opravdu odvděčují bezvadným vystupováním. 987f5cfc8bfd8d535a2f5ba66178f0b62f5a88c6 181 2012-10-17T16:13:10Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''VÝLET S PŘENOCOVÁNÍM POD STANY.''' Můžeš podniknouti až po delším výcviku, s menší skupinou hochů a otužilých. Vyjděte odpoledne, nebo alespoň př… '''VÝLET S PŘENOCOVÁNÍM POD STANY.''' Můžeš podniknouti až po delším výcviku, s menší skupinou hochů a otužilých. Vyjděte odpoledne, nebo alespoň před soumrakem, po sešeření si všímejte změněného vzhledu stromů, krajiny, hledejte a určujte souhvězdí, odhadujte vzdálenosti, signalisujte světlem, lesem zkuste jít, jak nejtišeji dovedete, pozorujte nevystihlou krásu lesa v noci. Pro utáboření se hodí místo suché, kde je blízko pitná voda a koupání a dost suchého dřeva ke sbírání. Je k tomu ovšem třeba svolení majitele pozemku. Výhodné je, když má místo ranní slunce a kus prostranství pro hry a ovšem je hodně odlehlé od frekventovaných cest. Odložte a dejte se ihned do stavby stanů. Ne na svahu, nejvýše má-li mírný sklon a ne v dolince nebo úžlabině, aby vás nevyplavil příval. Pod stromy dvakrát prší. Máte-li pláten dost, stavte vždy jeden stan jehlancový pro dva skauty, jinak 4plátnové pro 5-6 skautů. Možno-li, udělejte z nich půlkruh, podkovu, nebo 2 řady, vchody vždy dovnitř. Připravte si uvnitř vše ke spaní. Nasbírejte dost dříví, uvařte na společném ohništi čaj nebo kakao k tomu, co si hoši přinesli ssebou. Přineste si kameny za sedátka k táborovému ohni a pokrývky a zažehněte si malý táborový oheň. Zpívejte a mluvte jen tlumeně ať přírodu co nejméně rušíte. Není krásnějších chvilek nad ty, jež strávíme u pěkného táboráčku s dobrými kamarády. Hlídá jeden, střídání po hodině. Urči pořad a ranní kuchaře. Poslední hlídka vzbudí vůdce, asi v 6 hodin kuchaře a pak ostatní. Je-li daleko pro mléko, hlídka včas vzbudí určeného. Zatím co se vaří snídaně (ale ne čaj, raději kakao), proveď ranní cviky a po nich umytí. Po snídani úklid nádobí a stanů, pokrývky vyvěsit na slunce. Dopoledne hry, lehká atletika, kus skautského výcviku. K polednímu koupání a hry ve vodě. K obědu něco vydatnějšího: hrách s uzeným, guláš s chlebem apod. Odpoledne buď oklikou přes krásná místa domů, nebo koupání, slunění a hry. Na tento výlet musíte vzít tyče ssebou a každý 4 kolíky (na stavbou stanů), teplou pokrývku nejlépe sešitou (do pasu) ve spací pytel a ještě jednu lehčí a cvičky. Do každého stanu jednu elektr. lampičku. Z táboření nesmí přijíti hoch unaven a tělesně vyčerpán např. vsunutým příliš dlouhým pochodem, dlouhým ponocováním, nedosyceností (nestačí pouhá studená jídla a čaj) apod. Pamatuj, že v pondělí musí nastupovati svěží do dílny nebo do školy. Nesmí tu být stížnost učitelů v tomto směru. Nejpěknější jsou tyto veekendy družinové, ovšem pod vedením rádce naprosto spolehlivého, který má vzornou kázeň v družině. Mám zkušenosti, že hoši za toto dovolení se opravdu odvděčují bezvadným vystupováním. 82dc32a90aa4afc5394b944dff1c608a2732e381 0 91 158 2012-10-16T18:03:00Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''VÝSTROJ SKAUTA NA VYCHÁZKU.''' '''V létě:''' Kroj, vlněné ponožky a holeně, pohodlné starší boty promaštěné. Do baťochu: pláštěnku nebo nepromok.… '''VÝSTROJ SKAUTA NA VYCHÁZKU.''' '''V létě:''' Kroj, vlněné ponožky a holeně, pohodlné starší boty promaštěné. Do baťochu: pláštěnku nebo nepromok. kabát pro případ deště, trenýrky popř. plavky, jídelní misku a příbor (bude-li se vařit), potraviny, sirky nepromokavě opatřené, fotoaparát, šicí potřeby. Do kapsy: zápisník, tužku. K pasu: dobře připevněný větší zavírací nůž. '''V zimě:''' Teplý kabát nebo svetr, nepromokavou halenu. Při vícedenním výletu ještě: stanové plátno, 2 pokrývky (jednu sešitou na spací pytel, kartáček a pastu na zuby, kapesní lékárničku, mýdlo a ručník, kartáč a krém na boty (mohou si vzít i dva dohromady). Elektrickou svítilnu. Ustanovení o kroji a jeho přesný popis viz Organisace 1930. Z potravin ať má každý ssebou několik kostek cukru a balíček čokolády, popř. citron. '''VÝSTROJ VŮDCE.''' Kromě uvedeného ještě: hodinky, kompas, mapu okolí v celuloid. pouzdře, píšťalku, činovnickou legitimaci. 0ba8971fcb021687d016163ad695ccdc65fb0f4f 0 85 152 2012-10-15T20:30:42Z Stepan 2 Založena nová stránka: [[Soubor:Skautský vůdce str. 49.png|left]] '''VŮDCOVSKÉ KŘESLO''' v klubovně jičínských Skautů. Křeslo je vyrobeno z trámků a zdobeno kresbami v barvě ž… [[Soubor:Skautský vůdce str. 49.png|left]] '''VŮDCOVSKÉ KŘESLO''' v klubovně jičínských Skautů. Křeslo je vyrobeno z trámků a zdobeno kresbami v barvě žluté (barva Vlčat), zelené (Skautů) a červené (Roverů). Dřevo je namořeno hnědě, barev použito lakových, celek pak navoskován, aby se docílilo matného lesku. Nad křeslem je upevněn sborový totem. Základ jeho tvoří velký roverský orel s rozpjatými křídly na jehož prsou jsou v bílých kruzích osobní totemy vůdců skautských v Jičíně od r. 1912. Na jeho perutě má právo každý prvotřídní Rover nakreslit maličký svůj totem. Pod ním je bílý ostříž — symbol bystrosti v postřehu i činu, vlastnosti to pro skautského vůdce zvlášť důležité. Nad ním je vztyčeno Setonových dvanáct tajemství lesa jako symbol lásky k přírodě a na každém rameni na kotoučích příslušné barvy jsou symboly složek sboru: Nejvýše roverský orel, v pravo odznak tří orlích per, jenž je pro Skauty průkazem mužných ctností, v levo stříbrná rybka Skautek a dole hlava vlčete pro naši smečku Vlčat. Ve středu umístěn je na kruhové desce, symbolu to života (jenž nemá počátku ani konce), odznak, jejž na prsou nosíme a v jehož službě musí být všechny naše myšlenky i činy. Musí být snahou naší, aby rostla síla jeho ideií (bisoní rohy — symbol síly) a aby získával stále více přátel v našem městě (semeno javorové s křidélky — symbol rozmachu). Na opěradle a po bocích zavěšeny jsou totemy tří nejstarších družin ve sboru. Ostatní družiny je mají rozvěšeny na stěně klubovny. Křeslo je prací br. MUDr. Morana a Roverů, nakreslil je br. K. Pospíšil. 5c75874fd76ad1a0e0b0d6d8e78912ac67ae2fb5 0 114 203 2012-10-19T15:31:16Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''VŮDCOVSKÉ ZKOUŠKY.''' Podmínky zkoušek a bližší podrobnosti jsou uvedeny v Organisaci 1930 na str. 48. Zkouška má 4 obory: *1. Ideová podstata, historie… '''VŮDCOVSKÉ ZKOUŠKY.''' Podmínky zkoušek a bližší podrobnosti jsou uvedeny v Organisaci 1930 na str. 48. Zkouška má 4 obory: *1. Ideová podstata, historie, organisace a výchovné prostředky skautingu. *2. Prakse skautská, zálesácká a tábornická. *3. Tělovýchova a sport. *4. První pomoc a zdravotnictví. Rozsah zkoušky je obsažen v deseti bodech. Zde je k nim poznamenávám výklad a uvádím literaturu, prameny, z nichž můžeš čerpat poučení. K bodu 1. To jest: Vznik v U. S. A. a Anglii, literatura Setonova, rozdíl obou skautingů, začátky a vývoj u nás. Základové sk., Encyklopedie čsl. mládeže, ročník IV, č. 4. 2. Oním příslušným odborem se rozumí: pro vůdkyni Skautek ještě zvláštní metody dívčího skautingu, vlčáckého vůdce Vlčat, roverského Roveringu atd. Důkladná znalost této příručky. Jan Novák: Družinová soustava. 3. Ovšem i prakticky je vést. Znát vhodné hry k jednotlivým prvkům výcviku. Porůznu v Základech. Štefan-Fanderlík: Hry v místnosti, Svojsík: Polní hry. Příštím rokem vyjdou „Skautské hry“ od br. prof. Preiningera. 4. Znalost různých povah a jak s nimi zacházeti. Jak odměňovati a trestati. Jaká jsou úskalí v době dospívání. Z této příručky. Obsažný článek o pubertě je ve Vůdci XII, č. 9. a 10. Jednají o ní i knihy Záhořovy. 5. Z této příručky. 6. Organisace 1930. 7. Z této příručky. Též ve Vůdci 1928 č. 2-3. 8. Ústavu RČS z ústavní listiny, ustanovení o lesním a polním pychu, pokyny o státní vlajce a jejím vztyčování. Ze Základů a z této příručky: Zodpovědnost vůdcova — styk s úřady. O pychu informace u právníka. 9. Ranní cviky, lehká atletika, plování, lukostřelba, ev. lasování. Základové. 10. Taková témata mohou být: *Jak skauting pěstuje charakter? *Jaký účel mají skautské hry a jak je vésti? *Hoch a čest. *Jak užívat pochvaly, výtky, potrestání? *Jak učí skauting osobní zodpovědnosti? *Které jsou nejdůležitější vlastnosti vůdce oddílu? *Jak zacházet s hochy v době puberty? *Jak udržíš kázeň v oddíle? *Jak se má projevovat skautský zákon v životě oddílu? *Které jsou přednosti skautské výchovy? Zkušební komise je pětičlenná pro každý obor jeden zkoušející, jmenovaná Náčelnictvem po návrhu Župana, který jí předsedá. Zkouší-li, má hlasy dva, jinak jeden. Nejlepší příležitost je při župních schůzích, zkouška se může rozdělit na dvakrát. Pro oddíl čtvrtý, zdravotnictví a první pomoc, hleďte získat lékaře, ale ony partie mu dejte dříve pročíst v naší literatuře, aby věděl, v jakém rozsahu a co je pro nás nejhlavnější. c88783b21a2e7f9b40a7200c370c30147c30a499 0 78 147 143 2012-10-15T19:59:27Z Stepan 2 [[Soubor:Skautský vůdce str. 45.png|left]] '''VŮDCOVSKÝ ZÁPISNÍK.''' Dobře vedený zápisník ušetří vůdci mnoho času a starosti a umožní přehled. Nejlepší je osmerkového formátu čtverečkovaný, v měkkých plátěných deskách; nosí jej stále při sobě. Na druhou a třetí stránku, přes obě, nalinkuj si seznam oddílu ve sloupcích, jejichž hlavy budou: Jméno, narozen, čís. legit. adresa, škola, třída, zkoušky, odborky, funkce. Odborky obvyklejší si poznamenej na stránku za ostatní zkoušky skautské, dej si k nim čísla a ta si znamenej do svislého sloupce a v seznamu oddílu, jemuž věnuj ještě stránku čtvrtou a pátou. Na další napiš: Nováčkovská. Pod to body nováčkovského stupně - ve formě tabulek. Na levé straně sloupec jmen hochů, do kolmých sloupců jako hlavy body zkoušek. Budeš do nich pak dělat záznamy, když se přesvědčíš, že hoch již ten onen bod zkoušky ovládá. Tak si časem zkoušku složí a ty máš přesnou evidenci. Je v tom pořádek. Stejně věnuj stránku slibu, stupni prvo a druhotřídnímu. U odborek si je napiš do levého sloupce pod sebe, na pravo do řádku k nim připisuj jména hochů, jež je složili. Další stránka bude věnována seznamu funkcí v oddíle. Na ostatní si postupně zapisuj nejdůležitější věci ze schůzky a vycházky, telegramovým slohem, hned na místě. Hlavně co kdo si vzal na starost, má být hotovo, má přinést, co se dělalo, odhlasovalo apod. Poznamenávej si, co se zdařilo, ale i to, co nikoliv a proč. Od druhého konce obrácený zápisník si rozděl na každé stránce na 3 díly. Celkem jich potřebuješ 52. Každý týden má tím jednu rubriku, do níž si již předem vpíšeš, co tě někdy náhodně napadne, jako vhodná činnost či jiný námět dle roční doby, co je stálou povinností v určitém čase, např. provedení registrace, vyúčtování tábora, předplatné čas. Junáka, přehlídka inventáře, vyjednávání tábořiště apod. Vedeš-li si takto zápisník, usnadníš si velmi práci a můžeš též uchovat kontinuitu práce, jsi-li nucen oddíl na čas či vůbec předat svému nástupci. Tento zápisník mu poslouží znamenitě. Tebe však učiní u hochů vševědoucím vůdcem, u něhož to musí klapat! fd6377b4bcc44b4780122a4e943f5d5269882d7c 143 2012-10-15T19:48:13Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''VŮDCOVSKÝ ZÁPISNÍK.''' Dobře vedený zápisník ušetří vůdci mnoho času a starosti a umožní přehled. Nejlepší je osmerkového formátu čtverečkovan… '''VŮDCOVSKÝ ZÁPISNÍK.''' Dobře vedený zápisník ušetří vůdci mnoho času a starosti a umožní přehled. Nejlepší je osmerkového formátu čtverečkovaný, v měkkých plátěných deskách; nosí jej stále při sobě. Na druhou a třetí stránku, přes obě, nalinkuj si seznam oddílu ve sloupcích, jejichž hlavy budou: Jméno, narozen, čís. legit. adresa, škola, třída, zkoušky, odborky, funkce. Odborky obvyklejší si poznamenej na stránku za ostatní zkoušky skautské, dej si k nim čísla a ta si znamenej do svislého sloupce a v seznamu oddílu, jemuž věnuj ještě stránku čtvrtou a pátou. Na další napiš: Nováčkovská. Pod to body nováčkovského stupně - ve formě tabulek. Na levé straně sloupec jmen hochů, do kolmých sloupců jako hlavy body zkoušek. Budeš do nich pak dělat záznamy, když se přesvědčíš, že hoch již ten onen bod zkoušky ovládá. Tak si časem zkoušku složí a ty máš přesnou evidenci. Je v tom pořádek. Stejně věnuj stránku slibu, stupni prvo a druhotřídnímu. U odborek si je napiš do levého sloupce pod sebe, na pravo do řádku k nim připisuj jména hochů, jež je složili. Další stránka bude věnována seznamu funkcí v oddíle. Na ostatní si postupně zapisuj nejdůležitější věci ze schůzky a vycházky, telegramovým slohem, hned na místě. Hlavně co kdo si vzal na starost, má být hotovo, má přinést, co se dělalo, odhlasovalo apod. Poznamenávej si, co se zdařilo, ale i to, co nikoliv a proč. Od druhého konce obrácený zápisník si rozděl na každé stránce na 3 díly. Celkem jich potřebuješ 52. Každý týden má tím jednu rubriku, do níž si již předem vpíšeš, co tě někdy náhodně napadne, jako vhodná činnost či jiný námět dle roční doby, co je stálou povinností v určitém čase, např. provedení registrace, vyúčtování tábora, předplatné čas. Junáka, přehlídka inventáře, vyjednávání tábořiště apod. Vedeš-li si takto zápisník, usnadníš si velmi práci a můžeš též uchovat kontinuitu práce, jsi-li nucen oddíl na čas či vůbec předat svému nástupci. Tento zápisník mu poslouží znamenitě. Tebe však učiní u hochů vševědoucím vůdcem, u něhož to musí klapat! b2d712d31093a46dcb4ff94af489d8602e911956 0 112 201 200 2012-10-19T15:22:20Z Stepan 2 '''ZALOŽENÍ MÍSTNÍHO SDRUŽENÍ.''' Podle stanov Svazu nejsou oddíly samostatné právní jednotky a nemohou proto právně získávati a nakládati se svým jměním. Také neodpovídá jejich vůdce úřadům; tyto povinnosti a práva má teprve okresní Zpravodaj. Proto přímo neocenitelné služby může oddílu prokázati t. zv. Místní sdružení, které je spolkem s vlastními stanovami, schválenými Svazem. Tyto stanovy jsou již natištěny pro všechny stejné a koupíš je v tajemnickém úřadě Svazu. Funkcionáři „Klubu přátel skautingu“, jak může být toto sdružení také nazváno, jsou oprávněni jednati s úřady, žádati u okresních politických správ o povolování podniků, vybírati příspěvky u občanských svých členů, získávati dary apod. Velký jest i morální význam tohoto Sdružení. Ono seskupuje všechny, kdož sympatisují s naší výchovou. Umožňuje jim součinnost a vděčnou spolupráci. I když by nemohli činně pomoci, mohou hnutí prospět hmotnou podporou (obyč. 1 Kč měsíčně) na vybavení oddílu materiálem pro táboření, umožnit i úplně chudým členům projít táborovou školou života. Toto Sdružení je oddílu oporou morální i právní vůči veřejnosti a úřadům, ale oporou i vůdci v jeho zodpovědné a naprosto nezištné práci. Poskytuje také svým členům možnost, aby se na podkladě spolkovém, tedy právním, mohli seskupovat v tábornické družiny a tráviti svůj volný čas v přírodě. Chceš-li založit Místní sdružení, musíš si pozvat nejen rodiče Skautů, ale i všechny význačné osoby, musíš mít již něco, na čem bys ukázal, že je tu dobrý oddíl a jak pracuje, poučit o úkolech Místního sdružení, přečíst na ustavující schůzi hlavní body stanov, stanovit výši příspěvků a provést volby. Postačí zatím jen do správního výboru. Ale už před ustavující schůzí musíš zadat stanovy ke schválení u Zemského úřadu. Musíš je přiložit v pěti exemplářích (kolek po 1 Kč) zároveň s pěti exempláři stanov Svazu a teprve za 6 týdnů potom (i když nedošlo zatím schválení) smíš svolat ustavující schůzi. Nezapomeň již napřed smluvit a zajistit si hlavní funkcionáře, není nic trapnějšího, než teprve ve schůzi vymýšlet, přemlouvat ap. Pro názor, jak jsme to udělali v Jičíně, otiskuji naše pozvání. Milostivá Paní! Vážený Pane! Při oslavách dvacetiletí jičínského oddílu ukázali Vám Skauti malý výsek ze svého života, práce a snah na skautských závodech o „Vlajku vítěze“. Jistě Vám neušlo, že jsou to vesměs praktické věci pro život, jimž se Skauti učí, že při tom nabývají nejen zručnosti ale i bystrosti že se učí rychle posoudit situaci, správně se rozhodnout a rázně jednat. Skauting je moderní výchova mládeže, která rovnoměrně si všímá těla, pěstuje a otužuje je prostocviky, lehkou atletikou, hrami a tábořením ve volné přírodě a stejný důraz klade i na výchovu mravní, občanskou a praktickou pro život. Skauting vychovává mládež, aby byla plna živelné chuti k životu, milovala přírodu a proto byla vždy jejím ochráncem, ne ničitelem. Vychovává mládež, která žije dle zákonů, jež slavnostně slíbila zachovávat, je soběstačná, praktická a zručná, ochotná ku pomoci a pamětlivá vždy prospěchu celku. V družinách, oddílech a táborech vychovává budoucí občany republiky. Uvažte, že Skautů je v 55 státech světa již přes 3 miliony a že všichni mají stejný zákon a slib! Uvažte, že hoši a dívky dneška jsou mužové a ženy zítřků. Velké státy západní pochopily nesmírný význam skautské výchovy pro budoucnost své mládeže a usilovně skauting podporují. Nesmíme zůstat pozadu. V našem městě je sbor, jehož členy jsou: Smečka Vlčat (24 členů, hochů od 7-11 let), oddíl Skautů (32 členů, od 12-18 let), kmen Rowerskautů (26 členů, přes 18 let). Oddíl Skautek (30 členek) organisačně podléhá pravomoci župana, jinak je ale úplně samostatně organisován v Dívčím Odboru Svazu, neboť skauting chlapecký a dívčí je ve Svazu Skautů úplně oddělen. Svaz Skautů zakládá v místech, kde je sbor, spolek příznivců tohoto hnutí pode jménem: Místní sdružení Svazu Junáků Skautů KČS. Členy jeho mohou být osoby starší 18 let, sympatisující se skautskou výchovou mládeže. Příspěvek členský je 1 Kč měsíčně. Členové mají právo sdružiti se ve skupiny táborníků, používati k táboření majetku sboru, mají 33% slevu na drahách při účasti aspoň 6 osob. Výbor spolku má ve správě finance a majetek sboru. Nepoužijete-li sám této příležitosti k nejlepšímu osvěžení, přece svým členstvím a nepatrným příspěvkem umožníte většímu počtu mládeže, než by stačily naše dosavadní síly, že může být vychováno skautsky a projíti školou letního táboření, jež na tělesný i duševní vývoj má velký vliv. Máte-li mládež rádi, chcete-li, aby vstupovala do života připravena mravně i tělesně ve smyslu nejušlechtilejších ideí, jež kdy byly hlásány, neodpírejte nám ruky pomocné, dejte výraz svým sympatiím členstvím v Místním sdružení Svazu Junáků Skautů v Jičíně. Ustavující valná schůze je svolána na pátek 17. června t. r. do Studentského domu v 8 hodin večer. Prosíme zdvořile — přijďte! Vyplňte laskavě připojenou přihlášku. Skaut, který Vám ji doručil, si pro ni přijde opět do tří dnů. Jistě se nebudete tak dlouho rozhodovat, vždyť jde o dobro mládeže — chtěl by někdo zůstat stranou - kdo myslí na budoucnost národa a státu? Dr. J. Čihula, řed. rálky, Jaro Fric, J. Havelka, ředitel Raisova st. ústavu učit. MUDr. Arnošt Lustig za OKČsT Jičín. MUC Jos. Moran. Dr. Potůček za OKČsT. S. Řehák, prof., župan skaut. župy Riegrovy. G. Štorch, řed. st. dív. ref. gymn., V. Trojan, řed. gymnasia, K. Trojan, řed. obch. školy, Dr. B. Vrba, okr. lékař Račte odstřihnouti! Přihláška za člena Míst. sdružení Svazu Junáků Skautů RČS v Jičíně. *Jméno a příjmení: *Zaměstnání: *Adresa: *Došla dne: *Zapsána pod čís.: 3826481578e947268dd5bdd2820a5c450c19895c 200 2012-10-19T15:19:40Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ZALOŽENÍ MÍSTNÍHO SDRUŽENÍ.''' Podle stanov Svazu nejsou oddíly samostatné právní jednotky a nemohou proto právně získávati a nakládati se svým jměn… '''ZALOŽENÍ MÍSTNÍHO SDRUŽENÍ.''' Podle stanov Svazu nejsou oddíly samostatné právní jednotky a nemohou proto právně získávati a nakládati se svým jměním. Také neodpovídá jejich vůdce úřadům; tyto povinnosti a práva má teprve okresní Zpravodaj. Proto přímo neocenitelné služby může oddílu prokázati t. zv. Místní sdružení, které je spolkem s vlastními stanovami, schválenými Svazem. Tyto stanovy jsou již natištěny pro všechny stejné a koupíš je v tajemnickém úřadě Svazu. Funkcionáři „Klubu přátel skautingu“, jak může být toto sdružení také nazváno, jsou oprávněni jednati s úřady, žádati u okresních politických správ o povolování podniků, vybírati příspěvky u občanských svých členů, získávati dary apod. Velký jest i morální význam tohoto Sdružení. Ono seskupuje všechny, kdož sympatisují s naší výchovou. Umožňuje jim součinnost a vděčnou spolupráci. I když by nemohli činně pomoci, mohou hnutí prospět hmotnou podporou (obyč. 1 Kč měsíčně) na vybavení oddílu materiálem pro táboření, umožnit i úplně chudým členům projít táborovou školou života. Toto Sdružení je oddílu oporou morální i právní vůči veřejnosti a úřadům, ale oporou i vůdci v jeho zodpovědné a naprosto nezištné práci. Poskytuje také svým členům možnost, aby se na podkladě spolkovém, tedy právním, mohli seskupovat v tábornické družiny a tráviti svůj volný čas v přírodě. Chceš-li založit Místní sdružení, musíš si pozvat nejen rodiče Skautů, ale i všechny význačné osoby, musíš mít již něco, na čem bys ukázal, že je tu dobrý oddíl a jak pracuje, poučit o úkolech Místního sdružení, přečíst na ustavující schůzi hlavní body stanov, stanovit výši příspěvků a provést volby. Postačí zatím jen do správního výboru. Ale už před ustavující schůzí musíš zadat stanovy ke schválení u Zemského úřadu. Musíš je přiložit v pěti exemplářích (kolek po 1 Kč) zároveň s pěti exempláři stanov Svazu a teprve za 6 týdnů potom (i když nedošlo zatím schválení) smíš svolat ustavující schůzi. Nezapomeň již napřed smluvit a zajistit si hlavní funkcionáře, není nic trapnějšího, než teprve ve schůzi vymýšlet, přemlouvat ap. Pro názor, jak jsme to udělali v Jičíně, otiskuji naše pozvání. ''Milostivá Paní! Vážený Pane! Při oslavách dvacetiletí jičínského oddílu ukázali Vám Skauti malý výsek ze svého života, práce a snah na skautských závodech o „Vlajku vítěze“. Jistě Vám neušlo, že jsou to vesměs praktické věci pro život, jimž se Skauti učí, že při tom nabývají nejen zručnosti ale i bystrosti že se učí rychle posoudit situaci, správně se rozhodnout a rázně jednat. Skauting je moderní výchova mládeže, která rovnoměrně si všímá těla, pěstuje a otužuje je prostocviky, lehkou atletikou, hrami a tábořením ve volné přírodě a stejný důraz klade i na výchovu mravní, občanskou a praktickou pro život. Skauting vychovává mládež, aby byla plna živelné chuti k životu, milovala přírodu a proto byla vždy jejím ochráncem, ne ničitelem. Vychovává mládež, která žije dle zákonů, jež slavnostně slíbila zachovávat, je soběstačná, praktická a zručná, ochotná ku pomoci a pamětlivá vždy prospěchu celku. V družinách, oddílech a táborech vychovává budoucí občany republiky. Uvažte, že Skautů je v 55 státech světa již přes 3 miliony a že všichni mají stejný zákon a slib! Uvažte, že hoši a dívky dneška jsou mužové a ženy zítřků. Velké státy západní pochopily nesmírný význam skautské výchovy pro budoucnost své mládeže a usilovně skauting podporují. Nesmíme zůstat pozadu. V našem městě je sbor, jehož členy jsou: Smečka Vlčat (24 členů, hochů od 7-11 let), oddíl Skautů (32 členů, od 12-18 let), kmen Rowerskautů (26 členů, přes 18 let). Oddíl Skautek (30 členek) organisačně podléhá pravomoci župana, jinak je ale úplně samostatně organisován v Dívčím Odboru Svazu, neboť skauting chlapecký a dívčí je ve Svazu Skautů úplně oddělen. Svaz Skautů zakládá v místech, kde je sbor, spolek příznivců tohoto hnutí pode jménem: Místní sdružení Svazu Junáků Skautů KČS. Členy jeho mohou být osoby starší 18 let, sympatisující se skautskou výchovou mládeže. Příspěvek členský je 1 Kč měsíčně. Členové mají právo sdružiti se ve skupiny táborníků, používati k táboření majetku sboru, mají 33% slevu na drahách při účasti aspoň 6 osob. Výbor spolku má ve správě finance a majetek sboru. Nepoužijete-li sám této příležitosti k nejlepšímu osvěžení, přece svým členstvím a nepatrným příspěvkem umožníte většímu počtu mládeže, než by stačily naše dosavadní síly, že může být vychováno skautsky a projíti školou letního táboření, jež na tělesný i duševní vývoj má velký vliv. Máte-li mládež rádi, chcete-li, aby vstupovala do života připravena mravně i tělesně ve smyslu nejušlechtilejších ideí, jež kdy byly hlásány, neodpírejte nám ruky pomocné, dejte výraz svým sympatiím členstvím v Místním sdružení Svazu Junáků Skautů v Jičíně. Ustavující valná schůze je svolána na pátek 17. června t. r. do Studentského domu v 8 hodin večer. Prosíme zdvořile — přijďte! Vyplňte laskavě připojenou přihlášku. Skaut, který Vám ji doručil, si pro ni přijde opět do tří dnů. Jistě se nebudete tak dlouho rozhodovat, vždyť jde o dobro mládeže — chtěl by někdo zůstat stranou - kdo myslí na budoucnost národa a státu? Dr. J. Čihula, řed. rálky, Jaro Fric, J. Havelka, ředitel Raisova st. ústavu učit. MUDr. Arnošt Lustig za OKČsT Jičín. MUC Jos. Moran. Dr. Potůček za OKČsT. S. Řehák, prof., župan skaut. župy Riegrovy. G. Štorch, řed. st. dív. ref. gymn., V. Trojan, řed. gymnasia, K. Tro¬jan, řed. obch. školy, Dr. B. Vrba, okr. lékař Račte odstřihnouti! Přihláška za člena Míst. sdružení Svazu Junáků Skautů RČS v Jičíně. Jméno a příjmení: Došla dne: Zaměstnání: Zapsána pod čís.: Adresa: '' b8ec5ba94f5f08435b81ceb96f0dda328485a981 0 105 189 2012-10-17T16:29:57Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ZODPOVĚDNOST VŮDCOVA.''' Za úraz a tělesné zdraví odpovídá podle: §u 376 tr. z. za zanedbání povinného dozoru, opomene-li povinnou péči, ač musel vě… '''ZODPOVĚDNOST VŮDCOVA.''' Za úraz a tělesné zdraví odpovídá podle: §u 376 tr. z. za zanedbání povinného dozoru, opomene-li povinnou péči, ač musel vědět, že tím může být ohrožena tělesná bezpečnost. Povinnost dohledu tu má své meze. Sem patří i neuposlechnutí zákazu. Je třeba tedy obvyklých bezpečnostních opatření při cvičeni (ev. záchrany), hrách (lukostřelbě, disku, oštěpu), koupání apod. §u 431 tr. z. za každé jednání nebo opomenutí, jímž může vůbec být porušena bezpečnost těla. Např. nařízení nebezpečného výkonu: vylézt na stožár, vysoký strom, vlézt do neznámé jeskyně apod. §u 373 tr. z. odpovídá za řádné uschování střelné zbraně. § 360 tr. z. za řádné ošetření hochů na táboře. Dovolenou zbraň (revolver, pušku) nositi smí jen ten, kdo má zbrojní pas vydaný okresním úřadem. Vůdce ručí i za škodu, skauty udělanou podle §u 1308 ob. z., byla-li škoda zaviněna tím, že nevykonával řádně dohled nad nedospělými členy. Lesní zákon z r. 1852 č. 25 ř. z. zakazuje neopatrné zacházení ohněm v lese (i na pokraji), určuje povinnost hlásit lesní požár a býti nápomocen při jeho hašení. Obsahuje předpisy o pravomoci lesních orgánů, o lesním pychu, jímž se rozumí drobné krádeže dřeva, klestí, stlaní, chození po lese mimo cesty. Tyto přestupky trestají úřady správní, ne soudy. Podobně i polního pychu, jejž obsahují zákony z r. 1875. Vůdce může býti volán k odpovědnosti tehdy, když se činně sám zúčastnil ať přímo nebo nepřímo radou, skutkem, rozkazem nebo poučením byl k jejich provedení nápomocen nebo bral z nich užitek. Dobrý skautský vůdce je si vědom této zákonité odpovědnosti, jež není malá, ví však, že jeho odpovědnost mravní je ještě větší. Vlastnímu svědomí se nevyhne nikdy, byť by i zákon na něm viny neshledal. Vůdce má možnost pojistiti se za velmi malou částku (asi 10 Kč ročně) u pojišťovacích společností proti úrazům svých svěřenců, z nichž by mohly plynouti důsledky z povinného ručení. Kromě toho Svaz Skautů při registraci pojišťuje každého svého člena. Už z toho důvodu je nutna včasná a přesná registrace. (Použito článku br. Dr. V. Steina z Pražského Skauta.) 76e2d744fc57fdd8e178ff6c1a13b926384354e8 0 117 227 226 2012-10-25T16:14:16Z Stepan 2 [[Soubor:Skautský vůdce str. 81.PNG|thumb|left|Tato karikatura je tu pro výstranu, jak se to nedělá.]] '''B. Stupně skautské vyspělosti''' Základní jsou tři: nováčkovský, druho a prvotřídní. Pro každý jsou vymezeny požadavky ve formě zkoušky znalostí a průkazů dovednosti. Nejsou to však rigorosa, jež by se odbývala školsky vždy za jeden den. Sleduj hocha při práci, jeho jednání a dovednost. V klubovně a na výletě, zaznamenávej si, co již ovládá, dávej mu úkoly, jichž splnění ukáže jeho vyspělost pro příslušné požadavky a jsi-li s výsledky spokojen, dozkoušej některé teoretické požadavky na schůzkách. Pak na některé význačné schůzce nebo vycházce uděl mu právo na příslušný odznak. Vydej mu o tom písemné potvrzení a zapiš v matrice. Ale i později se občas přesvědč, nezapomíná-li! Podmínky a požadavky zkoušek najdeš v „Organisaci 1930“. 8534e0538d34abc121ab011ec76a7eb68eee91ab 226 214 2012-10-25T16:13:58Z Stepan 2 [[Soubor: Soubor:Skautský vůdce str. 81.PNG|thumb|left|Tato karikatura je tu pro výstranu, jak se to nedělá.]] '''B. Stupně skautské vyspělosti''' Základní jsou tři: nováčkovský, druho a prvotřídní. Pro každý jsou vymezeny požadavky ve formě zkoušky znalostí a průkazů dovednosti. Nejsou to však rigorosa, jež by se odbývala školsky vždy za jeden den. Sleduj hocha při práci, jeho jednání a dovednost. V klubovně a na výletě, zaznamenávej si, co již ovládá, dávej mu úkoly, jichž splnění ukáže jeho vyspělost pro příslušné požadavky a jsi-li s výsledky spokojen, dozkoušej některé teoretické požadavky na schůzkách. Pak na některé význačné schůzce nebo vycházce uděl mu právo na příslušný odznak. Vydej mu o tom písemné potvrzení a zapiš v matrice. Ale i později se občas přesvědč, nezapomíná-li! Podmínky a požadavky zkoušek najdeš v „Organisaci 1930“. 19ac9f45c86f1efcecfba8a91ba29697df6de6e0 214 2012-10-25T15:28:57Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''B. Stupně skautské vyspělosti''' Základní jsou tři: nováčkovský, druho a prvotřídní. Pro každý jsou vymezeny požadavky ve formě zkoušky znalostí a … '''B. Stupně skautské vyspělosti''' Základní jsou tři: nováčkovský, druho a prvotřídní. Pro každý jsou vymezeny požadavky ve formě zkoušky znalostí a průkazů dovednosti. Nejsou to však rigorosa, jež by se odbývala školsky vždy za jeden den. Sleduj hocha při práci, jeho jednání a dovednost. V klubovně a na výletě, zaznamenávej si, co již ovládá, dávej mu úkoly, jichž splnění ukáže jeho vyspělost pro příslušné požadavky a jsi-li s výsledky spokojen, dozkoušej některé teoretické požadavky na schůzkách. Pak na některé význačné schůzce nebo vycházce uděl mu právo na příslušný odznak. Vydej mu o tom písemné potvrzení a zapiš v matrice. Ale i později se občas přesvědč, nezapomíná-li! Podmínky a požadavky zkoušek najdeš v „Organisaci 1930“. a8fb4231eaa4616845e05b6556cbd9f14c73b6ff 0 135 242 2012-10-25T17:06:09Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''Druhotřídní Skaut.''' Má znalosti průměrného Skauta. Zkouška může být vykonána do půl roku po nováčkovské. Podmínkou je plnění zákona a slibu a v… '''Druhotřídní Skaut.''' Má znalosti průměrného Skauta. Zkouška může být vykonána do půl roku po nováčkovské. Podmínkou je plnění zákona a slibu a výslovný souhlas vůdce oddílu, jehož povinností je též příprava na zkoušku, ovšem za spolupráce rádců družin. Zkouší vůdce, potvrzuje Zpravodaj. Vůdce si vepíše do svého zápisníku podmínky zkoušky a když se příležitostně přesvědčí v klubovně, na výletě nebo v táboře o znalosti některého bodu u hocha, připíše jeho jméno k tomuto bodu. Tak Skaut časem složí celou zkoušku. Neslev ale nic, nic nepředpokládej, aniž jsi se přesvědčil. Při každé příležitosti i po zkoušce žádej použití těchto znalostí. Přesvědč se občas prakticky, zda hoši nezapomínají. fb8bdac641ab3bbc6bcef9e6ae8465bb8bdc5392 0 139 248 2012-10-25T17:27:42Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''DENNÍ CVIKY.''' Nauč jim hochy na výletech na trávníku, ne v klubovně. Jsou sestaveny účelně a vydatně a nejsou těžké k pamatování. Prostuduj si k ni… '''DENNÍ CVIKY.''' Nauč jim hochy na výletech na trávníku, ne v klubovně. Jsou sestaveny účelně a vydatně a nejsou těžké k pamatování. Prostuduj si k nim dobře i obrázky od str. 189 Z. Sk. počínaje. Mnoho při nich záleží na skutečně poctivém provádění. Vysvětli to chlapcům hned na počátku, že jsou voleny tak, aby postupně procvičily všechny skupiny svalstva, mnoho že záleží na správném a hlubokém dýchání. Netrp ledabylé výkony, ale také nikdy necvič do únavy. Nenechávej hochy při nich stát zbytečně v pozoru. Kázeň však při nich být musí. Dej nastoupit raději v kruh, máš-li dost místa, než v řady. Můžeš chvílemi vsunout pochod popř. i klus s případnými cviky. Neopomínej cviky ve zvedání a nošení cvičenců, ale vždy větší menšího. Jsou to výborné cviky trupu a mají svůj význam ve znalosti první pomoci. Při zkoušce žádej dobré zacvičení a stručné vysvětlení, k čemu ten který cvik je. Nabádej k dennímu cvičení doma. 5ac6eb5dcd0cb9fac7e5cc3c4bb2e858c686f77b 0 154 266 264 2012-10-25T18:07:29Z Stepan 2 '''HRA SETONOVA.''' Každý hráč dostane šachovnici o 25 polích (narýsovány na lepenkách) a stejná leží na stole. Ke každé šachovnici patří 10 kamenu např. pět bobů a pět knoflíků. Rozlož „kameny“ na šachovnici na stole, porůznu vždy jen jeden do pole. Přikryj, zavolej hochy. Dej pozorovat půl minuty. Pak ať rozloží oni své kameny stejným způsobem. Za dobře položený počítej bod, za špatně položený nebo nepravý (bob místo knoflíku) odečti. Ale začni se čtyřmi, abys probudil smysl pro místo a postupně přidávej. Vhodnou obdobou této hry je '''skvrnění králíka'''. Na osmerky papíru dej vykopírovat králíka dle připojeného obrázku a rozdej Skautům. Jednoho většího upevni na stěně, dveřích skříně apod. Pod ochranou většího balícího papíru, jejž Skaut před tebou drží, připevni mu skvrny špendlíky. Skauti mají ruce založeny za zády. Dej papír na půl minuty sejmout a pak opět králíka přikrýt. Za chvíli na to dej znamení k zakreslení skvrn. Porovnejte, kdo se nejvíce přiblížil skutečnosti. [[Soubor:Skautský vůdce str. 102.PNG]] e56b82327f36688d0f207865114a4e2d3714170a 264 2012-10-25T18:05:38Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''HRA SETONOVA.''' Každý hráč dostane šachovnici o 25 polích (narýsovány na lepenkách) a stejná leží na stole. Ke každé šachovnici patří 10 kamenu nap… '''HRA SETONOVA.''' Každý hráč dostane šachovnici o 25 polích (narýsovány na lepenkách) a stejná leží na stole. Ke každé šachovnici patří 10 kamenu např. pět bobů a pět knoflíků. Rozlož „kameny“ na šachovnici na stole, porůznu vždy jen jeden do pole. Přikryj, zavolej hochy. Dej pozorovat půl minuty. Pak ať rozloží oni své kameny stejným způsobem. Za dobře položený počítej bod, za špatně položený nebo nepravý (bob místo knoflíku) odečti. Ale začni se čtyřmi, abys probudil smysl pro místo a postupně přidávej. Vhodnou obdobou této hry je '''skvrnění králíka'''. Na osmerky papíru dej vykopírovat králíka dle připojeného obrázku a rozdej Skautům. Jednoho většího upevni na stěně, dveřích skříně apod. Pod ochranou většího balícího papíru, jejž Skaut před tebou drží, připevni mu skvrny špendlíky. Skauti mají ruce založeny za zády. Dej papír na půl minuty sejmout a pak opět králíka přikrýt. Za chvíli na to dej znamení k zakreslení skvrn. 7212f910739d6b8e1569d9ce8cacaa7a88b499be 0 146 255 2012-10-25T17:42:50Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''JÍZDNÍ ŘÁD.''' Ke cvičení hleď si opatřit 2 stejné exempláře s mapkami a ulož je ve skříni v klubovně. Vylož, jak se v jízdním řádu hledá, a pak… '''JÍZDNÍ ŘÁD.''' Ke cvičení hleď si opatřit 2 stejné exempláře s mapkami a ulož je ve skříni v klubovně. Vylož, jak se v jízdním řádu hledá, a pak na schůzce, zatím co ostatní jinak jsou zaměstnáni, dej vždy dvěma hochům týž úkol, jejž odděleně provedou a pak se navzájem kontrolují. Nech je nejdříve hledat spojení bez přestupu, později s jedním i dvěma přestupy, nejrychlejší, nejpohodlnější apod. Ať si zvyknou na 24 hodin. Ke zkoušce jim dej úkoly: Vyjedu-li časně ráno z Jičína, kdy budu v Plzni? Chci být zítra v poledne v Bratislavě, vyhledej mně spojení apod. 62a55ca99dadbd913ebee9348b93f7179b80dd17 0 153 263 2012-10-25T18:04:06Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''KIMOVA HRA.''' Podobně jako hra Setonova a mnohé jiné skautské hry bystří schopnost rychle postřehnouti a zapamatovati si. Tato pohotovost pozornosti je dosud… '''KIMOVA HRA.''' Podobně jako hra Setonova a mnohé jiné skautské hry bystří schopnost rychle postřehnouti a zapamatovati si. Tato pohotovost pozornosti je dosud školou zanedbávána, skauting však k ní vede takřka na každém kroku a Skautovi stane se zvykem. Kimovu hru hrajeme hlavně pro tento účel. Proveďte ji takto: Vůdce rozloží na stůl (ne do řad) 24 předměty (nůž, tužku, 2 peníze různé, známku, knoflík apod.) zakryje je šátkem a zavolá hochy. Rozestaví se, aby každý dobře viděl, pak na 1 min. odkryje šátek. — Nikdo nesmí promluvit ani si něco poznamenat. Po minutě zakryje, hoši každý na lístek papíru zapíše, které předměty pamatoval. Sestav tabulku dle výsledku, uschovej a porovnej vždy až budete zase tuto hru hráti. Uvidíš, jak se bystrost postřehu lepší. Ale nezačínej s 24 předměty. Začni se 16 a postupně přidávej. Později můžeš hru pro zajímavost trochu zpestřit: boduj též zapamatovanou podrobnost na předmětu. Rozlož předměty na zem a nech hochy v kruhu obcházet. Nebo je z jedny kapsy vytahuj, na 3 vteřiny ukaž a do druhé kapsy schovej. Obměnou této hry je např. popis výkladní skříně, kterou si minutu prohlédli apod. 7c6abb7b5762fdb439592d63afbbcc53b0d3dc8c 0 156 268 2012-10-25T18:09:42Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''KRESLENÍ Z PAMĚTI.''' Je též výborným prostředkem povzbuzení všeho si všimnout. Dej hochům schematicky nakreslit, jak vypadá např. papírová desetikoru… '''KRESLENÍ Z PAMĚTI.''' Je též výborným prostředkem povzbuzení všeho si všimnout. Dej hochům schematicky nakreslit, jak vypadá např. papírová desetikoruna, jak je umístěna jednička na kovové koruně, nebo vůbec něco nač se často dívají a uvidíš, kolik náčrtů bude dobrých. Nebo dej kreslit list: lípy, dubu, jahody, kaštanu a javoru. Nebo: lyšaje, běláska, raka, střevlíka, vosu. Hrajte hodně hry, jež bystří vnímavost a paměť a hochy baví. 3ce6b0444051a58d6387ec05fb9b53c393e03247 0 143 252 2012-10-25T17:36:58Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''MAPA.''' Dones na schůzku mapy speciální pro každou družinu alespoň jednu a jednu generální vašeho okolí. Upozorni, ve které je více podrobností, vysvě… '''MAPA.''' Dones na schůzku mapy speciální pro každou družinu alespoň jednu a jednu generální vašeho okolí. Upozorni, ve které je více podrobností, vysvětli měřítko. Ať si skauti dobře pamatují, že na speciálce se rovná 1 cm třem čtvrtím km čili tisíci krokům, a na generálce 2 km. Vysvětli, že na mapě je sever vždy nahoře, podle kompasu ji hned v klubovně správně orientujte a uvědomte si ostatní světové strany. Nauč je odměřování vzdáleností pomocí proužku papíru popř. kružítka. Vysvětli co jsou to koty a jak se značí. Vysvětli co jsou to vrstevnice a šrafy pomocí obrázků na str. 72 a 74 Z. Sk., jež nakreslíš na tabuli, a dej hledat na speciálce svahy a zjišťovat jejich sklon. Nakresli na tabuli nejdůležitější značky, ovšem po skupinách třeba na třech schůzkách. Dej je vyhledávat na mapě a pak už souvisle číst mapu podle stanovené, dobře jim známé cesty. Tím docílíš, že představa známých věcí bude se krýt se značkami mapy, hoši se na ně naučí správně dívat. Pak zvol cestu jim neznámou, ať čtou podrobnosti a konečně dej kreslit jednoduchý náčrt pomocí značek, které diktuješ. Např.: Měřítko speciál. mapy. Doprostřed své čtvrtky zakreslete kostel se dvěma věžemi. Směrem severovýchodním táhne se státní silnice, jež po 4 km délky zahýbá k východu. V ohybu je most, pod nímž protéká potok směrem od severozápadu k jihovýchodu. Kilometr od mostu po proudu stojí mlýn a pět set kroků níže pila. Po severní straně silnice počíná od mostu jehličnatý les a za půl hodiny cesty stojí při silnici myslivna, u níž je studánka ... — A tak podobně dále. Hlavně se naučí Skauti mapu plasticky číst na výletech. Na kopcích dej často prohlížet krajinu a sledovat její znázornění na mapě. Naučí se tak i určení severu pomocí mapy. Po cestě několikráte zastavte, ať určí na mapě, kde se právě nalézají, která by byla nejkratší cesta do určitého místa, jak daleko tam je apod. Svěřuj čipernějším vůdcovství v neznámé krajině dle mapy, sám ovšem mlčky často kontroluj na své, jdete-li správně. Úkoly pro zkoušku budou: *Kresli značkami, co budu říkat: pomník, kostel s jednou věží, státní silnice atd. *Určování směrů na mapě. *Jak jsou označeny výšky na mapě? *Co jsou to vrstevnice a šrafy? *Měřítko mapy. Praktické odměřování vzdáleností na mapě: Jak je daleko z Jičína do Sobotky? (Proužkem papíru, kružidlem, stéblem trávy). *Značky spec. mapy v okolí. 3057fd0dedc5d55c323394f58fb2c4446c89b997 0 148 259 257 2012-10-25T17:57:49Z Stepan 2 '''MORSE.''' Vylož, proč se tomu učíme. Často se v přírodě potřebujeme dorozumět rychle na dálku a nebo bezhlučně. Na čtyřikrát postupně na schůzkách napiš značky s pomocnými slovy, hoši si je opíší a naučí. [[Soubor:Skautský vůdce str. 99.PNG]] Pomocná slova jsou pro první dobu, cviku nabudou častým čtením a psaním vět v značkách. Při psaní dělej za písmenem šikmou čárku, za slovem dvě, za větou tři. Posílej hochům takto psané zprávy, diktuj na schůzce věty, udělej závody ve čtení vět, značkami napsaných. Když to ovládají, sáhni k vlajkám. Nauč je správně držet vlajku, mávat, aby se neshrnovala (viz obrázky v Z.). Pak rozděl na skupiny po třech (jeden signalisuje, druhý čte, třetí zapisuje cizí depeše), vysvětli postup, pošli aspoň na 300 kroků od sebe a ať prakticky zkouší se dorozumět. Nekřičet na sebe. Hlavní zásady: žádnou ledabylost při základním postavení. Každé písmeno se signalisuje jedním pohybem bez zastavení. Mezi písmenami s počátku 1 vteř. přestávky v základním postavení. Za každým slovem dá přijímací stanice znamení jedním kruhem: rozuměli jsme. Serie teček opak: nerozuměli jsme. Slovo nutno pak opakovat. U dvou vlajek je základní postavení svisle nad hlavou. Světlem to zkoušejte na nočním výletě elektrickými lampičkami na vzdálenost asi 100 m, ale nemluvit při tom hlasitě! Čárka 2 vteřiny, tečka půl vteřiny světla. Mezi nimi asi vteřina tmy. Konec písmene: kruh světlem, konec slova: dva kruhy, konec depeše: několik kruhů a za nimi světlo na 5 vteřin. Pískáním se to učte jen tam, kde nikoho tím nebudete rušit. Za písmenami delší mezery časové. '''Postup signalisování.''' Stanice volá: — .— . — tak dlouho, až protější odpoví: — . — . což znamená: jsme připraveni, začněte zprávu. Nebo odpoví: . — . . . což značí počkejte. Jinak volající začne první písmeno slova depeše. 3a22fc319e63db15346e955165804f7b6ffe735e 257 2012-10-25T17:54:36Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''MORSE.''' Vylož, proč se tomu učíme. Často se v přírodě potřebujeme dorozumět rychle na dálku a nebo bezhlučně. Na čtyřikrát postupně na schůzkách… '''MORSE.''' Vylož, proč se tomu učíme. Často se v přírodě potřebujeme dorozumět rychle na dálku a nebo bezhlučně. Na čtyřikrát postupně na schůzkách napiš značky s pomocnými slovy, hoši si je opíší a naučí. [[Soubor:Skautský vůdce str. 99.PNG]] fa4d0eba33c218c13bfd36d4d14b47dda5faa2a4 0 145 254 2012-10-25T17:41:31Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ORIENTACE.''' Určit sever různými způsoby uč hochy v přírodě. '''Kompasem''' tak, že ho nechají ležet na dlani, až se střelka ustálí, a pak jím poma… '''ORIENTACE.''' Určit sever různými způsoby uč hochy v přírodě. '''Kompasem''' tak, že ho nechají ležet na dlani, až se střelka ustálí, a pak jím pomalu točí, až střelka ukazuje 5° na levo (deklinace!) od bodu, jímž je označen sever. Růžicí kompasu jsou označeny světové strany. '''Dle mapy''' tak, že na ní najdeme svoje stanoviště a ještě nějaký bod dobře v krajině viditelný. Spojte je s počátku na mapě stéblem, pak jen myšlenou přímkou a stočte mapu tak, aby přímka směřovala od vás k onomu bodu v krajině. Pravý okraj mapy určuje přímku severojižní. '''Hodinky''' poslouží za svitu slunce. Uč to takto: Postav kus stébla do středu ciferníku správně jdoucích hodinek. Malá ručička musí směřovat ke slunci. Bude to tehdy, když se stínem stébla bude tvořit přímku. Pak jiným stéblem rozpul úhel mezi ní a dvanáctkou. Tím jsi určil bod jižní. Při dalším cviku ovšem stébla mohou odpadnout. [[Soubor:Skautský vůdce str. 98.PNG|thumb|left|Tři nejdůležitější souhvězdí pro orientaci na obloze.]] '''V noci''', svítí-li hvězdy, pomůže Polárka k přesnému určení severu. Uč tomu Skauty tak, že si nejprve najdou Velký Vůz, spojí si jeho zadní kola a přímku tuto prodlouží asi pětkráte. Tak přijdou k Polárce, velmi jasné hvězdě na konci oje Malého Vozu. '''I pařezy''' někdy zhruba prozradí severní stranu. Střed bývá k němu posunut a léta jsou hustší. Také mech, lišejník a zelený povlak zrněnky bývají v našich krajinách na kmenech stromů hlavně na straně severozápadní. Když už Skauti všechny způsoby znají, překvap je v krajině občas otázkou orientační: v kterou stranu je sever, naše obec, kterým směrem leží Praha apod! Při zkoušce žádej prakticky znalost všech způsobů. ac7f051aa09b2c754ce4cb5b657d706ea2fa9388 0 157 269 2012-10-25T18:10:27Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''POPIS KRAJINY.''' Začni menším úkolem. Tu a tam na vycházce se zeptej: co by dovedli povědět o budově školy, kterou jsme v poslední vesnici minuli, co o k… '''POPIS KRAJINY.''' Začni menším úkolem. Tu a tam na vycházce se zeptej: co by dovedli povědět o budově školy, kterou jsme v poslední vesnici minuli, co o kříži, který stál na rozcestí, které významné podrobnosti byly podle cesty od dnešního rána apod. Když už znají trochu orientaci dle mapy a provádíte tyto cviky na kopci, zeptej se, až sejdete dolů, na podrobnosti v krajině, jež byly vidět směrem na sever, na jih apod. Chce-li se někdo pokusit o náčrtek krajiny, dej jim k tomu hojně příležitosti. Posléze dej provést úkol dle podmínek zkoušky v org. uvedených. 1e46e29e5fa51e3905a32451b21fcc62d63bf52c 0 147 256 2012-10-25T17:43:26Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''POŠTA A TELEGRAF.''' Kup u papírníka cvičební formuláře pošt. průvodky, na schůzce je vyplníte. Přineste si krabice, balící papíry a motouzy. Ukaž, j… '''POŠTA A TELEGRAF.''' Kup u papírníka cvičební formuláře pošt. průvodky, na schůzce je vyplníte. Přineste si krabice, balící papíry a motouzy. Ukaž, jak se úhledně a bezpečně balí, pečetí, jak se píše adresa. Přines z pošty blankety telegramů, vyplňte je hutným slohem. Zkoušej též: Jak se posílají peníze? Jak budeš reklamovat ztracenou zásilku? e0f92d19a8a58bc8c4e3f335272ca2263cc56599 0 138 247 246 2012-10-25T17:26:38Z Stepan 2 '''PRVNÍ POMOC.''' Pověz nejprve hochům, že to nemusí být hned umělé dýchání u tonoucího neb ruka ve stroji, při nichž máš si vědět rady, že jsou to nejčastěji drobné, ale stejně důležité zákroky např. na výletě nebo v táboře. A přece dnes, kdy tak často se stane automobilové neštěstí, musí Skaut vědět si rady i v případech těžších. Především tedy: nenaříkat, ovládnout se, vzmužit se a rychle jednat. To pak se nemůže teprve přemýšlet, co bych měl dělat, to Skaut musí přesně vědět a tedy dřív se tomu spolehlivě naučit. A tu dbej od počátku, aby se při tom netropily hlouposti a nemístné žerty. — A vždy všechno prakticky a svědomitě do všech důležitých podrobností. Nepřejdou-li při cvičeních do zvyku, pak se v případě skutečné potřeby opomenou. Začni nejobyčejnějším. '''Krvácející ranou.''' Pověz krátce, co jsou to tepny, vlásečnice, žíly. Nejčastěji že bývají zasaženy pouze vlásečnice. Připomeň základní pravidla při ošetření rány: nedotýkat se jí prsty, abys ji neinfikoval. K vymytí, je-li nutné (nečistý nástroj, prach) jen naprosto čistou vodu a popř. úplně čistý kapesník, na ránu nikdy ne přímo vatu, vždy nejdříve gáz a pak vatu. Nemusíš-li, (hlína, prach v ní), ránu nečisti, jen její okolí potři tyčinkou jodovou. '''Odřenina.''' I malé dobře ošetři, jinak zhnisají a dlouho se hojí. Oděrky potři jodem, větší (prachem znečištěné) vymyj vodou a pak jod. Nech trochu krev zaschnout a přilož obvaz s borovou vaselinou, aby se nepřilepil. '''Říznutí.''' Stlač mezi rámou a srdcem. Krvácení ustane. Byl-li nůž i prst čistý, nech jen zaschnout krev. Byla-li podříznuta kůže a jako lupen leží na ráně, odstřihni ji, jinak se rána dlouho nehojí. Znečištěnou zalij jodem, není-li velká. Jinak potři jen kraje. Dej gáz, popř. kousek vaty. Přes menší kousek gázu přelep křížem dva úzké proužky náplastě, větší zavaž obinadlem. Ošetřenou ránu musíš ponechat v klidu, chránit ji před uhozením, namočením a znečištěním. Cvič to s hochy tím způsobem, že přineseš potřebné věci na schůzku (nemáte-li odd. lékárničku), tužkou naznačíš ránu a dáš obvázat. '''Stažení údu''' při úrazu žíly a tepny pod nebo nad ranou ukaž prakticky na holé ruce, k utažení použij šátku stočeného v provazec nebo šlí a podlož příslušné místo kaménkem, zátkou apod. Prohlédni si dobře obrázky v Základech. Připomeň, že stažení smí trvat nejdéle 3 hodiny, aby nenastalo odumření údu. '''Krvácení z nosu.''' Klid, tiše sedět, stisknout si chřípí, studený obklad do týla. Nestačí-li, srkat studenou vodu s octem neb kys. citronovou a jako poslední prostředek „tampony“ do nosu. Z vaty udělej válcovitý smotek a vstrč do nosní dírky. Odstraň až po delší době a vytahuj pomalu a opatrně krouživým pohybem. Nepomůže-li ani to, volej lékaře. Při úrazech automobilových přihodí se někdy '''krvácení z plic''' nebo '''ze žaludku'''. Pouč se v Základech. '''Mdloba.''' Je-li obličej bledý, polož hlavu nízko, popř. ještě zvedni nohy. Je-li zrudlý (např. při úpalu), posaď s hlavou co nejvýše. — Uvolni šat, obličej a prsa omývej studenou vodou, stříkej ji namočenými prsty prudce do tváře, spánky tři vodou s octem. Trvá-li déle než pět minut, zavolej lékaře. '''Popálení a opaření.''' Vylož, kolik stupňů známe. Zdůrazni hl. pravidlo: nikdy ne přímo gáz nebo vatu na ránu, vždy tuk, ovšem čistý. Vaselinu, lněný olej, čerstvé máslo, sádlo, loj (potře se jím hojně gáz). Puchýře otevřít jehlou protaženou v plameni, propíchnout u obvodu na dvou místech proti sobě. Přiškvařené šaty nechat na ráně, nestrhovat, na opařené noze punčochu nesvlékat, rozstřihnout, stejně i botu. '''Úžeh.''' Na pochodech za horkého dne častěji odpočinek a vyhledávání stínů, hojnější pití vody, pak se tak snadno nedostane. Nastal-li, pak rychle do stínu a chladu, smáčej celé tělo stud. vodou a dej hodně pít. Obklad na čelo a do týla často vyměňovat. '''Omrzliny.''' Úd je bílý, necitlivý. Zacházej s ním opatrně, je křehký, zvlášť pozor na uši. Třít velmi opatrně sněhem, ne hned do tepla, až zčervenají. Pak ošetři jako spáleninu. '''Cizí těleso v oku.''' Nacvič obrácení horního víčka přes sirku. Pokus se vytřít kouskem čisté vaty natočeným na sirce nebo smočeným růžkem čistého kapesníku. Je-li to horší, obvaz a ihned k lékaři. '''Bodnutí hmyzem.''' Vyjmi žíhadlo, hodně ránu vymačkej, potři čpavkem nebo kolíčkem. '''Uštknutí zmijí.''' Vypadá jako dvojí bodnutí špendlíkem blízko sebe. Rozřízni ostrým nožem ránu, aby krvácela a jed se vyplavil. — Stáhni končetinu mezi ranou a srdcem, Nemáš-li rozpukané rty nebo zkažený zub, vyssaj ji. Nic se ti nestane. Jed účinkuje jen přijde-li přímo do krve. Zalij ji jodem nebo silným hypermanganem, nebo do ní vlož krystalek kyseliny šťavelové. Nejlépe, když ji můžeš vypálit rozžhaveným nožíkem. Dej napít koňaku nebo rumu, poraněný nesmí spát, pošli ho k lékaři. '''Kousnutí zvířecí''' důkladně vymyj a vytři jodem. Je-li podezřeni na vzteklé zvíře, vypal rány rozžhaveným nožíkem a pošli pokousaného jak jen nejrychleji možno do Pasteurova ústavu do Prahy. '''Obvazy.''' Bylo už řečeno: na ránu nejprve gáz s mastí nebo za sucha, pak vatu a na tu buď kalikové pruhové obinadlo nebo ještě obvaz z trojcípého popř. skautského šátku. Stačí, když naučíš obvazy ruky, nohy a hlavy. Dělejte je na schůzkách ve dvojicích, jeden na druhém. '''Nosítka''' uč na výletě nejprve z kabátu nebo košile. Vždy dvě proti sobě. Později zkus z větví a chvojí. Neudělejte škody! '''Přenášení raněného''' uč nejprve na rukou dle Základů. Dva silnější ať nesou slabšího, pak ať se učí silnější sám si naložit a přenést slabšího. '''Vykloubení a zvrtnutí kloubu.''' Dej pozor na nerovné a měkké cestě, zvlášť máš-li střevíce (na turistiku jsou lepší boty!). Nebo při hrách, běhu a skocích. Poraněný kloub silně bolí, otéká a je nepohyblivý, zdeformovaný. Nech v úplném klidu (ruku do závěsu), dávej octanové obklady, volej hned lékaře nebo pacienta k němu doprav! Neodvažuj se sám něco napravovat! '''Závěsy''' z trojcípého a skautského šátku nauč hochy dle obrázků v Základech. '''Zlomeniny.''' S těmi se musí zvlášť opatrně, je-li i kůže porušena a vznikla povrchová rána. Hleď zamezit infekci! Přilož steril. gáz a lehký obvaz. Nejdůležitější ošetření spočívá v tom, že zamezím pohyblivost zlomeného údu, nejen že to jinak velmi bolí, ale aby zbytečně nenastaly komplikace. Docílíš to „dlahami“, jež přiložíš podél zlomeného údu, ale ne přímo na tělo, aby netlačily. Mohou to být tenká, úzká prkénka, silnější pruty, tenčí větve, třeba i slabší tyčky z plotu — co je po ruce. Musí ale dlahy přesahovat přes oba klouby nad a pod zlomeninou, a na těchto koncích je také ještě přivážeme — pak je díl mezi nimi nehybný. K obalení dlah lze použíti košilí, mechu, sena, dřevité vlny, trávy apod. '''Umělé dýchání.''' Připomeň, že hlavní věcí je: vyčistit jazyk, vytáhnout, aby hrtan nebyl zavalen, podložit hrudník, pracovat pomalu (pohyby jdou za sebou v intervalech 2 vt.), a jde-li o skutečný případ, nevzdávat se ani po 4 hodinách marného úsilí naděje, že se podaří vrátit život, a pokračovat. Nacvič s hochy na výletě tyto dva způsoby: Poloha naznak, podložený hrudník. Sám klekni rozkročmo nad jeho břichem. Plochýma rukama stiskni mu střídavě hrudník pod prsními svaly (výdech) povol (vdech). Nebo: klekni za hlavu bezvědomého, uchop jeho paže pod pěstmi a napni je do vzpažení (vdech). Ohni je v lokti a přitiskni šikmo shora na hrudník (výdech). Způsob, kdy pracují dva, nacvič ze Základů. Když už hoši první pomoc — hl. ošetření ran a obvazy — ovládají, nech je na výletech a v táboře ony drobné skutečné případy samy ošetřit, ovšem pod tvým dohledem. Vážnější případy, pokud z dvacetileté zkušenosti vím, se nám nestaly. Je tu uvedeno již více, než pro druhotřídního Skauta, aby tento oddíl byl zpracován pohromadě. Celou první pomoc si rozděl na několik partií (vždy trochu teorie a trochu prakse, např. uštknutí zmijí a obvazy na ruce a co jen lze, uč hned prakticky. Místa, kde se stiskují tepny ukaž na hochovi, svlečeném do plavek; ať se sami přesvědčí dotekem, že tam puls tepen je možno nahmatati. Barevnou křídou na jeho těle naznač i obrysy hlavních ústrojů, jak jsou v těle uloženy: srdce, plíce, žaludek, játra, ledviny. Občas zahraj s nimi na výletě hru „Raněný“. S počátku řekni jednomu, později dvěma hochům, aby šli nepozorovaně na označené místo stranou, zatím co ostatní jsou v práci. Vylož jim, „co se jim stalo“, nač si mají stěžovat. Ať zavolají nebo zapískají o pomoc. Ostatní přiběhnou a ošetří je. Sleduj při tom jejich počínání, a pak pochval nebo vytkni chyby. Dbej, aby kapesní lékárničky měli hoši vždy ssebou i na výletě. V táboře bezpodmínečně v každém staně jedna. '''Obsah kapesní lékárničky:''' *1 obálka hotových obvazů náplasťových (Kosmoplast), *1 pouzdro s tyčinkou Jodosticku k potření odřenin a menších ran. *1 pryžové pouzdro se čpavkem (štípnutí hmyzu). *1 tuba 5% bórové vaseliny sterilní (na spáleniny). *4 tabletky octanu hlinitého na obklady. Uprav si to do malé plechové krabičky, přidej kousek gázu a vaty v hedv. papíře zabalených, nitě a jehly a několik spínacích špendlíků. '''Obsah oddílové lékárničky:''' *20 g jodové tinktury 1:10 v lahvičce se zabroušenou zátkou, *50 g benzinu v lahv. se zabrouš. zátkou na očištění kůže před přitisknutím náplastě a po sejmutí. Na desinfekci nástrojů. *50 g Hofmanských kapek, zátka korková. *50 g čistého líhu, zátka gumová. *10 kostek cukru v pergam. papíře balených. *20 g tinktury opiové s valerianou proti průjmům v kapací lahvičce. *50 g Odoformu, zátka gumová. K desinfekci rukou a nástrojů, lžíce do litru vody. *30 g oleje na spáleniny, zátka korková. *Větší tuba 5% borové vaseliny sterilní. *Větší tuba 7½% formalinového krému (Antihydrol) proti přílišnému pocení nohou. *Krabička „Baby mya" proti opruzení a lyšeji. *5 g hypermanganu krystal. v lahvičce se zabrouš. zátkou. *10 pastilek octanu hlinitého na obklady. *1 tuba pastilek sody bikarbony proti pálení žáhy. *1 krabička pastilek citro-karbonových proti poruchám zažívacím. *1 rourka pastilek acophinu nebo panagonu proti horečkám a bolestem neuralgickým. *2 plech. krabičky s Ipeplastem, jedna v úzkém proužku (1 cm), druhá širší (3 cm). *1 balíček hydrofil. gázu sterilního. *1 větší balíček vaty. *3 hotové obvazy náprstkové. *3 hotové obvazy malého typu. *1 hotový obvaz středního typu. *3 obinadla 5 cm šíře. *1 třírohý šátek Esmarchův asi 60X60. *1 balíček spinadel. *Ostrá pinseta. *Ostré nůžky. *Lékařský teploměr v pouzdře. Nástroje musí být udržovány v bezvadné čistotě. Vše dobře označit. Uprav do sanitní torby tak, aby vše bylo utěsněno, nemohlo se házet a přemístit. Zkus ji pořídit ve tvaru rozvíracího kufříku s přihrádkami a zachycovacími páskami. Nesmí se při nošení překlápět! Pro tábor je třeba větší množství benzinu, líhu a několik krabiček Kosmoplastu. Pro rozsah '''druhotřídního stupně''' požaduj znalost: *Kde leží hlavní ústroje? (na vlastním tele ukaž). *Bodnutí hmyzem, uštknutí. *Krvácení z vlásečnic a z nosu. *Ošetření řezné rány (při praktické příležitosti). *Popálení, mdloba, umělé dýchání (prakticky). *Jednoduché obvazy a závěsy šátkem (prakt.). *Nosítka, transport raněného. *Co patří k osobní hygieně? (Péče o chrup, kůži, oči, uši, nehty). Co je na víc, patří do zkoušky prvotřídní, zároveň s detaily tělovědnými, fysiologickými a hygienickými. a13042f7030309cccaec3b967c58942f44e78324 246 2012-10-25T17:25:30Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''PRVNÍ POMOC.''' Pověz nejprve hochům, že to nemusí být hned umělé dýchání u tonoucího neb ruka ve stroji, při nichž máš si vědět rady, že jsou to … '''PRVNÍ POMOC.''' Pověz nejprve hochům, že to nemusí být hned umělé dýchání u tonoucího neb ruka ve stroji, při nichž máš si vědět rady, že jsou to nejčastěji drobné, ale stejně důležité zákroky např. na výletě nebo v táboře. A přece dnes, kdy tak často se stane automobilové neštěstí, musí Skaut vědět si rady i v případech těžších. Především tedy: nenaříkat, ovládnout se, vzmužit se a rychle jednat. To pak se nemůže teprve přemýšlet, co bych měl dělat, to Skaut musí přesně vědět a tedy dřív se tomu spolehlivě naučit. A tu dbej od počátku, aby se při tom netropily hlouposti a nemístné žerty. — A vždy všechno prakticky a svědomitě do všech důležitých podrobností. Nepřejdou-li při cvičeních do zvyku, pak se v případě skutečné potřeby opomenou. Začni nejobyčejnějším. '''Krvácející ranou.''' Pověz krátce, co jsou to tepny, vlásečnice, žíly. Nejčastěji že bývají zasaženy pouze vlásečnice. Připomeň základní pravidla při ošetření rány: nedotýkat se jí prsty, abys ji neinfikoval. K vymytí, je-li nutné (nečistý nástroj, prach) jen naprosto čistou vodu a popř. úplně čistý kapesník, na ránu nikdy ne přímo vatu, vždy nejdříve gáz a pak vatu. Nemusíš-li, (hlína, prach v ní), ránu nečisti, jen její okolí potři tyčinkou jodovou. '''Odřenina.''' I malé dobře ošetři, jinak zhnisají a dlouho se hojí. Oděrky potři jodem, větší (prachem znečištěné) vymyj vodou a pak jod. Nech trochu krev zaschnout a přilož obvaz s borovou vaselinou, aby se nepřilepil. '''Říznutí.''' Stlač mezi rámou a srdcem. Krvácení ustane. Byl-li nůž i prst čistý, nech jen zaschnout krev. Byla-li podříznuta kůže a jako lupen leží na ráně, odstřihni ji, jinak se rána dlouho nehojí. Znečištěnou zalij jodem, není-li velká. Jinak potři jen kraje. Dej gáz, popř. kousek vaty. Přes menší kousek gázu přelep křížem dva úzké proužky náplastě, větší zavaž obinadlem. Ošetřenou ránu musíš ponechat v klidu, chránit ji před uhozením, namočením a znečištěním. Cvič to s hochy tím způsobem, že přineseš potřebné věci na schůzku (nemáte-li odd. lékárničku), tužkou naznačíš ránu a dáš obvázat. '''Stažení údu''' při úrazu žíly a tepny pod nebo nad ranou ukaž prakticky na holé ruce, k utažení použij šátku stočeného v provazec nebo šlí a podlož příslušné místo kaménkem, zátkou apod. Prohlédni si dobře obrázky v Základech. Připomeň, že stažení smí trvat nejdéle 3 hodiny, aby nenastalo odumření údu. '''Krvácení z nosu.''' Klid, tiše sedět, stisknout si chřípí, studený obklad do týla. Nestačí-li, srkat studenou vodu s octem neb kys. citronovou a jako poslední prostředek „tampony“ do nosu. Z vaty udělej válcovitý smotek a vstrč do nosní dírky. Odstraň až po delší době a vytahuj pomalu a opatrně krouživým pohybem. Nepomůže-li ani to, volej lékaře. Při úrazech automobilových přihodí se někdy '''krvácení z plic''' nebo '''ze žaludku'''. Pouč se v Základech. '''Mdloba.''' Je-li obličej bledý, polož hlavu nízko, popř. ještě zvedni nohy. Je-li zrudlý (např. při úpalu), posaď s hlavou co nejvýše. — Uvolni šat, obličej a prsa omývej studenou vodou, stříkej ji namočenými prsty prudce do tváře, spánky tři vodou s octem. Trvá-li déle než pět minut, zavolej lékaře. '''Popálení a opaření.''' Vylož, kolik stupňů známe. Zdůrazni hl. pravidlo: nikdy ne přímo gáz nebo vatu na ránu, vždy tuk, ovšem čistý. Vaselinu, lněný olej, čerstvé máslo, sádlo, loj (potře se jím hojně gáz). Puchýře otevřít jehlou protaženou v plameni, propíchnout u obvodu na dvou místech proti sobě. Přiškvařené šaty nechat na ráně, nestrhovat, na opařené noze punčochu nesvlékat, rozstřihnout, stejně i botu. '''Úžeh.''' Na pochodech za horkého dne častěji odpočinek a vyhledávání stínů, hojnější pití vody, pak se tak snadno nedostane. Nastal-li, pak rychle do stínu a chladu, smáčej celé tělo stud. vodou a dej hodně pít. Obklad na čelo a do týla často vyměňovat. '''Omrzliny.''' Úd je bílý, necitlivý. Zacházej s ním opatrně, je křehký, zvlášť pozor na uši. Třít velmi opatrně sněhem, ne hned do tepla, až zčervenají. Pak ošetři jako spáleninu. '''Cizí těleso v oku.''' Nacvič obrácení horního víčka přes sirku. Pokus se vytřít kouskem čisté vaty natočeným na sirce nebo smočeným růžkem čistého kapesníku. Je-li to horší, obvaz a ihned k lékaři. '''Bodnutí hmyzem.''' Vyjmi žíhadlo, hodně ránu vymačkej, potři čpavkem nebo kolíčkem. '''Uštknutí zmijí.''' Vypadá jako dvojí bodnutí špendlíkem blízko sebe. Rozřízni ostrým nožem ránu, aby krvácela a jed se vyplavil. — Stáhni končetinu mezi ranou a srdcem, Nemáš-li rozpukané rty nebo zkažený zub, vyssaj ji. Nic se ti nestane. Jed účinkuje jen přijde-li přímo do krve. Zalij ji jodem nebo silným hypermanganem, nebo do ní vlož krystalek kyseliny šťavelové. Nejlépe, když ji můžeš vypálit rozžhaveným nožíkem. Dej napít koňaku nebo rumu, poraněný nesmí spát, pošli ho k lékaři. '''Kousnutí zvířecí''' důkladně vymyj a vytři jodem. Je-li podezřeni na vzteklé zvíře, vypal rány rozžhaveným nožíkem a pošli pokousaného jak jen nejrychleji možno do Pasteurova ústavu do Prahy. '''Obvazy.''' Bylo už řečeno: na ránu nejprve gáz s mastí nebo za sucha, pak vatu a na tu buď kalikové pruhové obinadlo nebo ještě obvaz z trojcípého popř. skautského šátku. Stačí, když naučíš obvazy ruky, nohy a hlavy. Dělejte je na schůzkách ve dvojicích, jeden na druhém. '''Nosítka''' uč na výletě nejprve z kabátu nebo košile. Vždy dvě proti sobě. Později zkus z větví a chvojí. Neudělejte škody! '''Přenášení raněného''' uč nejprve na rukou dle Základů. Dva silnější ať nesou slabšího, pak ať se učí silnější sám si naložit a přenést slabšího. '''Vykloubení a zvrtnutí kloubu.''' Dej pozor na nerovné a měkké cestě, zvlášť máš-li střevíce (na turistiku jsou lepší boty!). Nebo při hrách, běhu a skocích. Poraněný kloub silně bolí, otéká a je nepohyblivý, zdeformovaný. Nech v úplném klidu (ruku do závěsu), dávej octanové obklady, volej hned lékaře nebo pacienta k němu doprav! Neodvažuj se sám něco napravovat! '''Závěsy''' z trojcípého a skautského šátku nauč hochy dle obrázků v Základech. '''Zlomeniny.''' S těmi se musí zvlášť opatrně, je-li i kůže porušena a vznikla povrchová rána. Hleď zamezit infekci! Přilož steril. gáz a lehký obvaz. Nejdůležitější ošetření spočívá v tom, že zamezím pohyblivost zlomeného údu, nejen že to jinak velmi bolí, ale aby zbytečně nenastaly komplikace. Docílíš to „dlahami“, jež přiložíš podél zlomeného údu, ale ne přímo na tělo, aby netlačily. Mohou to být tenká, úzká prkénka, silnější pruty, tenčí větve, třeba i slabší tyčky z plotu — co je po ruce. Musí ale dlahy přesahovat přes oba klouby nad a pod zlomeninou, a na těchto koncích je také ještě přivážeme — pak je díl mezi nimi nehybný. K obalení dlah lze použíti košilí, mechu, sena, dřevité vlny, trávy apod. '''Umělé dýchání.''' Připomeň, že hlavní věcí je: vyčistit jazyk, vytáhnout, aby hrtan nebyl zavalen, podložit hrudník, pracovat pomalu (pohyby jdou za sebou v intervalech 2 vt.), a jde-li o skutečný případ, nevzdávat se ani po 4 hodinách marného úsilí naděje, že se podaří vrátit život, a pokračovat. Nacvič s hochy na výletě tyto dva způsoby: Poloha naznak, podložený hrudník. Sám klekni rozkročmo nad jeho břichem. Plochýma rukama stiskni mu střídavě hrudník pod prsními svaly (výdech) povol (vdech). Nebo: klekni za hlavu bezvědomého, uchop jeho paže pod pěstmi a napni je do vzpažení (vdech). Ohni je v lokti a přitiskni šikmo shora na hrudník (výdech). Způsob, kdy pracují dva, nacvič ze Základů. Když už hoši první pomoc — hl. ošetření ran a obvazy — ovládají, nech je na výletech a v táboře ony drobné skutečné případy samy ošetřit, ovšem pod tvým dohledem. Vážnější případy, pokud z dvacetileté zkušenosti vím, se nám nestaly. Je tu uvedeno již více, než pro druhotřídního Skauta, aby tento oddíl byl zpracován pohromadě. Celou první pomoc si rozděl na několik partií (vždy trochu teorie a trochu prakse, např. uštknutí zmijí a obvazy na ruce a co jen lze, uč hned prakticky. Místa, kde se stiskují tepny ukaž na hochovi, svlečeném do plavek; ať se sami přesvědčí dotekem, že tam puls tepen je možno nahmatati. Barevnou křídou na jeho těle naznač i obrysy hlavních ústrojů, jak jsou v těle uloženy: srdce, plíce, žaludek, játra, ledviny. Občas zahraj s nimi na výletě hru „Raněný“. S počátku řekni jednomu, později dvěma hochům, aby šli nepozorovaně na označené místo stranou, zatím co ostatní jsou v práci. Vylož jim, „co se jim stalo“, nač si mají stěžovat. Ať zavolají nebo zapískají o pomoc. Ostatní přiběhnou a ošetří je. Sleduj při tom jejich počínání, a pak pochval nebo vytkni chyby. Dbej, aby kapesní lékárničky měli hoši vždy ssebou i na výletě. V táboře bezpodmínečně v každém staně jedna. Obsah kapesní lékárničky: *1 obálka hotových obvazů náplasťových (Kosmoplast), *1 pouzdro s tyčinkou Jodosticku k potření odřenin a menších ran. *1 pryžové pouzdro se čpavkem (štípnutí hmyzu). *1 tuba 5% bórové vaseliny sterilní (na spáleniny). *4 tabletky octanu hlinitého na obklady. Uprav si to do malé plechové krabičky, přidej kousek gázu a vaty v hedv. papíře zabalených, nitě a jehly a několik spínacích špendlíků. Obsah oddílové lékárničky: *20 g jodové tinktury 1:10 v lahvičce se zabroušenou zátkou, *50 g benzinu v lahv. se zabrouš. zátkou na očištění kůže před přitisknutím náplastě a po sejmutí. Na desinfekci nástrojů. *50 g Hofmanských kapek, zátka korková. *50 g čistého líhu, zátka gumová. *10 kostek cukru v pergam. papíře balených. *20 g tinktury opiové s valerianou proti průjmům v kapací lahvičce. *50 g Odoformu, zátka gumová. K desinfekci rukou a nástrojů, lžíce do litru vody. *30 g oleje na spáleniny, zátka korková. *Větší tuba 5% borové vaseliny sterilní. *Větší tuba 7½% formalinového krému (Antihydrol) proti přílišnému pocení nohou. *Krabička „Baby mya" proti opruzení a lyšeji. *5 g hypermanganu krystal. v lahvičce se zabrouš. zátkou. *10 pastilek octanu hlinitého na obklady. *1 tuba pastilek sody bikarbony proti pálení žáhy. *1 krabička pastilek citro-karbonových proti poruchám zažívacím. *1 rourka pastilek acophinu nebo panagonu proti horečkám a bolestem neuralgickým. *2 plech. krabičky s Ipeplastem, jedna v úzkém proužku (1 cm), druhá širší (3 cm). *1 balíček hydrofil. gázu sterilního. *1 větší balíček vaty. *3 hotové obvazy náprstkové. *3 hotové obvazy malého typu. *1 hotový obvaz středního typu. *3 obinadla 5 cm šíře. *1 třírohý šátek Esmarchův asi 60X60. *1 balíček spinadel. *Ostrá pinseta. *Ostré nůžky. *Lékařský teploměr v pouzdře. Nástroje musí být udržovány v bezvadné čistotě. Vše dobře označit. Uprav do sanitní torby tak, aby vše bylo utěsněno, nemohlo se házet a přemístit. Zkus ji pořídit ve tvaru rozvíracího kufříku s přihrádkami a zachycovacími páskami. Nesmí se při nošení překlápět! Pro tábor je třeba větší množství benzinu, líhu a několik krabiček Kosmoplastu. Pro rozsah druhotřídního stupně požaduj znalost: *Kde leží hlavní ústroje? (na vlastním tele ukaž). *Bodnutí hmyzem, uštknutí. *Krvácení z vlásečnic a z nosu. *Ošetření řezné rány (při praktické příležitosti). *Popálení, mdloba, umělé dýchání (prakticky). *Jednoduché obvazy a závěsy šátkem (prakt.). *Nosítka, transport raněného. *Co patří k osobní hygieně? (Péče o chrup, kůži, oči, uši, nehty). Co je na víc, patří do zkoušky prvotřídní, zároveň s detaily tělovědnými, fysiologickými a hygienickými. f523fe60f136b679cf10f9d14607869a93c2d02c 0 165 278 2012-10-25T18:27:04Z Stepan 2 Založena nová stránka: [[Soubor:Skautský vůdce str. 105.PNG|left]] '''ROZDĚLÁNÍ OHNĚ.''' To lze cvičit jen na vycházce. Především musí vědět, kde nesmí oheň umístit. V mechu… [[Soubor:Skautský vůdce str. 105.PNG|left]] '''ROZDĚLÁNÍ OHNĚ.''' To lze cvičit jen na vycházce. Především musí vědět, kde nesmí oheň umístit. V mechu, lišejnících, suché trávě, u pařezu, na blízku keřů, stromů apod. Také ne tam, kde jiskry by mohly být zaváty do suché trávy apod. Dřív než oheň zapálí, musí mít zásobu suchého dřeva, ale stranou od ohně. Na podpálení drobné snítky, nebo chuchvalec suché trávy. Hlavní chybu nováček dělá, že chce hned velký oheň. Má být naopak hrdý na to, dovede-li uvařit s „hrstí chrastí“ jako Indián. Nauč ho zapálit jen větší hrst suchých snítek a pak křížem nebo do paprsků přikládat, zprvu tenké kousky a když se vytvořil žhavý popel, větší. Ať má na paměti, že žhoucí uhlíky jsou lepší pro stejnoměrné vaření, než plápolající dřevo. Ať pamatuje na směr větru. Použil-li kamenů, musí je už dle toho položit. Při přípravě pokrmů dbej vždy na čistotu a úpravnost podání. bb588d3c346b2570e5130123f60d3c9068222343 0 150 267 260 2012-10-25T18:08:34Z Stepan 2 '''SIGNALISOVÁNÍ SEMAFOREM''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 101 - 1.PNG|thumb|right]] Není pro větší dálku, ale je rychlejší. — Praporky asi 50X50 na tyčkách as 1 m. Písmena se signalisují přecházením z polohy do polohy. Na konci slova základní postavení. Volání stanice i připravenost volané se oznamuje polohou písmene „p“. Za každým slovem, jemuž bylo porozuměno písmeno „r“. Neporozumění polohu písmene „n“. Polohám se naučte dle vyobrazených pásů. Užívejte semaforu i vlajek při hrách na cestách, když některá družina byla vyslána k ohledání určitého místa apod. Semafor se ke zkoušce nevyžaduje, ale když hoši ovládají morse, nauč ho také. [[Soubor:Skautský vůdce str. 101 - 2.PNG]] e8c1b8dd7ac3fe37c4d8e4faefc33b0655e82ca8 260 2012-10-25T18:02:46Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SIGNALISOVÁNÍ SEMAFOREM''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 101 - 1.PNG|right]] Není pro větší dálku, ale je rychlejší. — Praporky asi 50X50 na tyčkách a… '''SIGNALISOVÁNÍ SEMAFOREM''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 101 - 1.PNG|right]] Není pro větší dálku, ale je rychlejší. — Praporky asi 50X50 na tyčkách as 1 m. Písmena se signalisují přecházením z polohy do polohy. Na konci slova základní postavení. Volání stanice i připravenost volané se oznamuje polohou písmene „p“. Za každým slovem, jemuž bylo porozuměno písmeno „r“. Neporozumění polohu písmene „n“. Polohám se naučte dle vyobrazených pásů. Užívejte semaforu i vlajek při hrách na cestách, když některá družina byla vyslána k ohledání určitého místa apod. Semafor se ke zkoušce nevyžaduje, ale když hoši ovládají morse, nauč ho také. [[Soubor:Skautský vůdce str. 101 - 2.PNG]] 809a7d06a6e087d9ff39a099b95d9f3c31b1712a 0 167 280 2012-10-25T18:28:25Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SKAUTSKÝ KROK.''' Málo bývá užíván v praksi, spíše je důkazem určité tělesné zdatnosti. Při nácviku vol. střídání po 16 krocích (počítá se do… '''SKAUTSKÝ KROK.''' Málo bývá užíván v praksi, spíše je důkazem určité tělesné zdatnosti. Při nácviku vol. střídání po 16 krocích (počítá se do osmi, vždy po dvou krocích), později po 30 krocích. Klus pomalý, dlouhé kroky, aby neunavil. Nesmíte se při tom udýchat. Správné tempo je 1½ km za 10 minut. Pozor na hochy slabší, zvláště jsou-li stiženi srdeční vadou. Nesmějí klusat vůbec. Menší jsou vždy v předu. 28a58bf43ef3c5a25eb80f1fa440e666602a91a2 0 159 274 271 2012-10-25T18:19:36Z Stepan 2 '''SLEDOVÁNÍ STOPY.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 103 - 1.PNG|thumb|right]] Nejvhodnější doba pro základní prvky stopařství je zima. Na sněhu ukaž na stopě boty, že třeba si všímat: podrobností na podešvi a podpodků, šířky a délky, tvaru špičky, hloubky stopy, vzdálenosti kroků, vzájemné polohy stop (kladení nohou při chůzi), stáří stopy apod. — Ukaž že stopa se sleduje po straně, aby se neničila vlastními. [[Soubor:Skautský vůdce str. 103 - 2.PNG|thumb|left|Stopu pozoruj proti slunci.]] Podobně dej sledovat stopu zajíce a psa. To pro začátek a povzbuzeni zájmu stačí. Ať si ale hoši navykají stopy kreslit a psát si k nim poznámky. Skvělého mistra mají v Setonovi. [[Soubor:Skautský vůdce str. 103 - 3.PNG|thumb|left|Nešlapte sami do stop.]] 8bc63283049db05f9be9a5a6a57330429086e763 271 2012-10-25T18:15:55Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SLEDOVÁNÍ STOPY.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 103 - 1.PNG|thumb|right]] Nejvhodnější doba pro základní prvky stopařství je zima. Na sněhu ukaž na st… '''SLEDOVÁNÍ STOPY.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 103 - 1.PNG|thumb|right]] Nejvhodnější doba pro základní prvky stopařství je zima. Na sněhu ukaž na stopě boty, že třeba si všímat: podrobností na podešvi a podpodků, šířky a délky, tvaru špičky, hloubky stopy, vzdálenosti kroků, vzájemné polohy stop (kladení nohou při chůzi), stáří stopy apod. — Ukaž že stopa se sleduje po straně, aby se neničila vlastními. [[Soubor:Skautský vůdce str. 103 - 2.PNG|thumb|left|Stopu pozoruj proti slunci.]] [[Soubor:Skautský vůdce str. 103 - 3.PNG|thumb|left|Nešlapte sami do stop.]] e9b8e670bb8a05a738da859bf5190cedb99f97cf 0 162 275 2012-10-25T18:23:23Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''STAVBA STANU.''' Nejprve nauč nováčka plátno skládat a připevňovat na tlumok. Stavbu uč na vycházce. Ať si nováček vyhledá sám místo. Dbej, aby od prv… '''STAVBA STANU.''' Nejprve nauč nováčka plátno skládat a připevňovat na tlumok. Stavbu uč na vycházce. Ať si nováček vyhledá sám místo. Dbej, aby od prvních počátků Skaut se naučil zacházet s nejcennějším majetkem oddílu s nejvyšší možnou opatrností. Stan musí postavit sám, bez pomoci druhého. Kolíky může mít již hotové, jež si doma sám udělal. Hlavně ať dbá, aby základna byla opravdu čtverec, o hraně 1,90 cm, úhly, aby byly pravé. Kolíky skloněny v úhlu 90° proti směru napětí, t. j. 45° od povrchu země. Výška tyče je asi 1,45 cm. [[Soubor:Skautský vůdce str. 104.PNG]] 457b4aae54c32d1c80b56d780dee63246276771e 0 142 251 2012-10-25T17:34:08Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''UŽITÍ ŠÁTKU A TYČE.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 96 - 1.PNG|thumb|left|Štoček Stehlíkova skaut. kalendáře.]] [[Soubor:Skautský vůdce str. 96 - 2.P… '''UŽITÍ ŠÁTKU A TYČE.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 96 - 1.PNG|thumb|left|Štoček Stehlíkova skaut. kalendáře.]] [[Soubor:Skautský vůdce str. 96 - 2.PNG|thumb|right|Praktické použití skaut. šátku.]] Užití šátku cvič ve smyslu obrázků na str. 496 a další, užití hole na str. 340 Z. Sk. Pro pěkný vzhled oddílu je nutno, aby měli všichni Skauti šátky stejné! Ukaž jim, jak se správně váže skautský šátek. Užití hole vysvětli na obrazcích str. 340 Z. Sk. a proveď, když se na výletech naskytne příležitost. Zdůrazni její vhodné užití pro stavbu stanů, hoši ji totiž rádi „zapomenou doma“. Při zkoušce žádej prakticky znalost užití šátku jako vlajky, obvazu na hlavu, ruku, koleno, a při hře: Šátečková. Tyče: k měření, vypnutí stanu a ostat. dle obrázků. Metr a decimetry na tyči. 4863eabb580e766fa37f87b19fd8282883797e7b 0 136 245 243 2012-10-25T17:12:07Z Stepan 2 '''ZNÁ ORGANISACI.''' Stačí, zná-li: *a) svůj kroj a jak se správně nosí (nepřečnívající kalhoty nad pasem, pás slezlý k jednomu boku, rozmačkaný klobouk!) *b) všechna označení na něm, jež nosí Skauti. *c) odznaky činovníků od vůdce po žup. Zpravodaje. *d) ví, kdo je to hraničář, zná odznaky: tří orlích per, za čin junácký, Stříbrný Vlk. *e) pozná Vlče, Šotka, Skautku, Rovera, vodního Skauta, Old Skauta. *f) zná zkoušky Skautů (zhruba, co se v nich žádá). *g) organisaci oddílu — okresu. *h) které jsou funkce v oddíle a jaký mají účel? Dle toho řiď i otázky při zkoušce. (Podrobnosti k svému poučení najdeš v „Organisaci 1930“). [[Soubor:Skautský vůdce str. 91.PNG|thumb|left|Štoček Stehlíkova skaut. kalendáře.]] b2fd0bdd82d2cbd04f110a0545f56cdda8c3feb8 243 2012-10-25T17:11:23Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ZNÁ ORGANISACI.''' Stačí, zná-li: *a) svůj kroj a jak se správně nosí (nepřečnívající kalhoty nad pasem, pás slezlý k jednomu boku, rozmačkaný klobo… '''ZNÁ ORGANISACI.''' Stačí, zná-li: *a) svůj kroj a jak se správně nosí (nepřečnívající kalhoty nad pasem, pás slezlý k jednomu boku, rozmačkaný klobouk!) *b) všechna označení na něm, jež nosí Skauti. *c) odznaky činovníků od vůdce po žup. Zpravodaje. *d) ví, kdo je to hraničář, zná odznaky: tří orlích per, za čin junácký, Stříbrný Vlk. *e) pozná Vlče, Šotka, Skautku, Rovera, vodního Skauta, Old Skauta. *f) zná zkoušky Skautů (zhruba, co se v nich žádá). *g) organisaci oddílu — okresu. *h) které jsou funkce v oddíle a jaký mají účel? Dle toho řiď i otázky při zkoušce. (Podrobnosti k svému poučení najdeš v „Organisaci 1930“). [[Soubor:Skautský vůdce str. 91.PNG|thumb|Štoček Stehlíkova skaut. kalendáře.]] 659ef1441b488c6b650a8391184ae2341788afc1 0 166 279 2012-10-25T18:27:48Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ŠITÍ.''' To se naučí nejlépe u maminky nebo sestřičky a při táboření bude dost příležitosti, aby prokázal, že to dovede i s tím vypráním. '''ŠITÍ.''' To se naučí nejlépe u maminky nebo sestřičky a při táboření bude dost příležitosti, aby prokázal, že to dovede i s tím vypráním. a4c582ac09f2f56bae96c28eb29977188fce944e 0 169 282 2012-10-25T18:37:22Z Stepan 2 Založena nová stránka: [[Soubor:Skautský vůdce str. 106.PNG|left]] '''Odborné zkoušky Skautů.''' Byly ve skautingu myšleny hned od počátku jako nutná protiváha příliš teoretick… [[Soubor:Skautský vůdce str. 106.PNG|left]] '''Odborné zkoušky Skautů.''' Byly ve skautingu myšleny hned od počátku jako nutná protiváha příliš teoretické školy, neboť skauting daleko dříve než škola vystihl, jak nutno pěstovati u hocha vědomí vlastní síly a dovednosti vlastním projevem, viditelným činem, prací. Skauting dříve než škola zdůraznil, že je třeba, užitečně usměrňovat přirozený pud hocha po činnosti rukodělné, povzbuzovat smysl pro praktičnost, pro „praktickou inteligenci“. Učit ho, že lze i jednoduchými prostředky docílit vtipně věcí dobrých a užitečných. V tom ohledu razil skauting cestu dnešní činné škole a vhodně ji doplňuje. A nemenší význam užitečný mají tyto průkazy pro pozdější život. Podporuj jejich skládání, zdůrazňuj často jejich význam, opatřuj instruktory, usnadňuj Skautům možnost přiučit se všemu, co jen možno z těchto praktických oborů. Na druhotřídním Skautovi žádej, aby měl rozhodně zkoušku z první pomoci, druhou z některého oboru přírodovědeckého a třetí z některé dovednosti řemeslné. Velký výchovný smysl těchto „odborek“ je i v tom, že se tu klade důraz na souvislost, syntesu, vlastní úsudek a poznatek a hlavně chuť jít věci na kloub, získat hlubší znalosti a dovednost. Odborné zkoušky jsou velikou předností skautingu, nemá být ani jednoho Skauta v oddíle, který by byl bez ní. Ať si první vybéře dle své záliby. a9334e302335b0880820a5723a107405bb8c7a29 0 171 285 2012-10-26T15:37:01Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''Skaut prvotřídní.''' Tento průkaz připravuje již na rádce, popř. vůdce. Proto učí hlavně samostatně myslit a jednat, teoretických poznatků v praksi vy… '''Skaut prvotřídní.''' Tento průkaz připravuje již na rádce, popř. vůdce. Proto učí hlavně samostatně myslit a jednat, teoretických poznatků v praksi využít a mít o všem dobrý názor a přehled. Skaut musí být nejméně ½ roku druhotřídním a prodělat jedno táboření. Za tu dobu může již prokázat, že je spolehlivý, uvědomuje si odpovědnost, jedná dle zákonů skautských. Celým svým jednáním a znalostmi musí prokázat, že je opravdu Skautem prvotřídním. Připravuje a zkouší vůdce, potvrzuje okresní Zpravodaj. d0a9905fbd47c072015ea4731d6735ca0221fc7c 0 191 315 2012-10-26T20:47:16Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''DRUHY OHNIŠŤ.''' Tomu uč Skauty buď postupně na vycházkách, na táboře. Prvotřídní Skaut ať zná nejužívanější, ale hlavně též zahladit všechny … '''DRUHY OHNIŠŤ.''' Tomu uč Skauty buď postupně na vycházkách, na táboře. Prvotřídní Skaut ať zná nejužívanější, ale hlavně též zahladit všechny stopy, i v tom ať ukáže svoji vyspělost. Obrázky pěkné najdeš v Základech od str. 343. Kotle a hrnce stavíme buď na kameny nebo je zavěšujeme na drátech. Správná výška nad ohněm je tak, aby plameny svým středem olizovaly celé dno. Ne výše, neboť by se vařilo pomalu a ne níže, neboť oheň by se dusil, bylo by mnoho kouře a ten by vnikal příliš pod pokličky a jídlo by čpělo. bdb7220520a769ccc4d960ccd2e3c886eaefd833 0 173 288 2012-10-26T15:51:30Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''HISTORIE SKAUTINGU.''' Dej o tom Skautovi promluvit k nově přijatým hochům. U táborového ohně k „domorodcům“, kteří přišli na návštěvu. Prameny na… '''HISTORIE SKAUTINGU.''' Dej o tom Skautovi promluvit k nově přijatým hochům. U táborového ohně k „domorodcům“, kteří přišli na návštěvu. Prameny najde v Základech a ve 4. roč. Encyklop. mládeže, vyšlo u nakladatelství „Plamja“ Praha II. Dlouhá tř. I v této knize. Stačí počátky Setonovy, B. Powellovy, Svojsík, Junák—Český Skaut, Svaz. Každý prvotřídní Skaut by měl přečísti knížku B. Powella: Na pouti za úspěchem. 9f037d2179c3a93e609c3c734b9ff91977bff639 0 178 294 2012-10-26T16:24:31Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''MAPA, PLÁNKY A NÁČRT KRAJINY.''' '''Čte speciální mapu.''' To jest, rozumí všem značkám, šrafám, vrstevnicím. Dovede si terén plasticky dle nich předs… '''MAPA, PLÁNKY A NÁČRT KRAJINY.''' '''Čte speciální mapu.''' To jest, rozumí všem značkám, šrafám, vrstevnicím. Dovede si terén plasticky dle nich představiti, popř. rýsovat plastické profily. '''Plánek''' učte se kreslit do náčrtníků. Začněte s klubovnou. Zvolte si měřítko (aby se vám vešla na váš papír), a narýsujte si je k hořenímu okraji, abyste je měli stále na očích. Např. jeden krok jeden centimetr. Narýsujte od ruky půdorys v tomto měřítku a pak odpočítávejte na kroky i vzdálenost mezi předměty a rýsujte jejich půdorysy, vše v měřítku. Pak zkuste na výletě plánek místa, kde odpočíváte. Plocha asi 100X100 kroků, měřítko třeba 1 cm = 5 krokům. Postavte se do prostřed a bodem uprostřed čtverce plánku vyznačte své stanoviště. Naznačte si od něho směr k někt. stromu, křoví apod. na plánku dle skutečnosti a odměřte na tomto paprsku na kroky vzdálenost. Hleďte si takto určit ještě několik pevných bodů různými směry od svého stanoviště a ostatní pak stále s ohledem na měřítko umístíte. Nakonec dle magnetky narýsujte na plánku směr severojižní. Pro počátky stačí místo s méně podrobnostmi, později více a větší. Nakonec zkuste vzdálenosti pouze odhadovati. '''Určení stanoviště dle mapy''' bylo již dotčeno u čtení mapy. '''Panoramatický náčrt krajiny''' a jeho postup vysvětlí nejlépe obrázek. (Stehlíkův skautský kalendář). Začni krajinou, kde je málo podrobností, dobře patrná silnice nebo řeka, ucelená plocha lesíka apod. Teprve později hleď postihnout vše důležité, co vidíš až k obzoru. [[Soubor:Skautský vůdce str. 110.PNG]] '''Postup:''' *1. Uč se tyto náčrtky kreslit na čtverečkovaném papíře, později teprve na kreslicím. *2. Urči si myšlenou vodorovnou přímku v krajině ve výši očí. Urči si její polohu na svém rámci. Je na obrázku ve výši 0. Stanov si její střed, t. j. '''hlavní''' bod a nanes od něho v pravo a v levo měřítko. Stejně na svislou hranu. *3. Zaměřuj úchylky jednotlivých význačných bodů v krajině od bodu hlavního, vodorovné i svislé. Úchylky odměřuj na centimetrovém pravítku, jež držíš 50 cm před okem. Podle svého měřítka zakresli. *4. Nyní jemně načrtni hlavní obrysy terénu (na obrázku levý okraj). *5. Propracuj důležité orientační detaily. (Cesty, budovy, stromy.) Střed obrázku. *6. Označ sever, udej svoje pozorovací stanoviště a datum i na hodinu. *7. Stačí-li ti čas a umíš to dobře, propracuj plasticky. (Šrafováním svahů popředí, ploch lesních atd.). Ukazuje to pravý okraj obrázku. Hlavně však pamatuj: i nejlepší náčrt je bezcenný, přišel-li pozdě do rukou toho, kdo jej potřebuje. Po skončení skautské hry nebo závodů. 6af03ce62cf3266cad3cbb87852b403544de3183 0 179 295 2012-10-26T16:28:46Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''MĚŘENÍ A ODHAD VÝŠKY A VZDÁLENOSTI.''' Dle obrázků a výkladu v Zákl. str. 57. a 58. je snadno k pochopení. Je ale třeba vštípit si v paměť několik v… '''MĚŘENÍ A ODHAD VÝŠKY A VZDÁLENOSTI.''' Dle obrázků a výkladu v Zákl. str. 57. a 58. je snadno k pochopení. Je ale třeba vštípit si v paměť několik vzdáleností a výšek a mít zběhlost ve správném odhadu, abychom nemusili užít tohoto složitějšího způsobu než jen pro případy neobyčejnější. Na vycházce na rovinné cestě pošli hochy na vzdálenost 10, 20 a po desítkách až na 100 kroků, pak na 150 a na dvě stě. Hraj často hru uvedenou v Z. na str. 59. Podobně s výškou. '''Odhadování.''' Pamatuj, příliš blízko se odhaduje: po slunci, na rovině, přes zasněžené plochy. Příliš daleko: v kleče, za soumraku, přes údolí. Příliš málo: hloubka vody, výška stromů. Ať každý ze Skautů má změřeny a pamatuje na svém těle rozměry: výšku těla vůbec a k očím, rozpětí paží, ukazováku a palce, délku od lokte ke konci ukazováku, délku svého normálního kroku. Tu si změř tím, že ujdeš 50 kroků, změříš přesně vzdálenost a dělíš padesáti. Pak ujdi 100 kroků, změř si při tom čas a víš, jak dlouho jdeš normálně 1 km. Kontroluj se pak na stát. silnici ujitím celého km. 1974c86073fa544a55f373d00f146c47b974c569 0 195 319 2012-10-26T20:59:12Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''OBĚD PRO DRUŽINU.''' Nejen uvařit, již rozpočet na potřebné množství si musí Skaut sám sestavit, opatřit sám, nebo dohodnout se, co kdo přinese, aby se… '''OBĚD PRO DRUŽINU.''' Nejen uvařit, již rozpočet na potřebné množství si musí Skaut sám sestavit, opatřit sám, nebo dohodnout se, co kdo přinese, aby se na nic nezapomnělo. Oběd vaří úplně sám, jen zásobu dřeva mu mohou jiní pomoci před tím nasbírat. Ať ale sám si určí, jaké a mnoho-li, aby i v tom se učil být zcela samostatným. Dbej při tom i na čistotu přípravy a úpravnost podání. 9648e7f9b6d9ac9208caf717c581ed8dceb3344d 0 185 308 306 2012-10-26T20:12:51Z Stepan 2 '''PLÍŽENÍ A POZOROVÁNÍ.''' Ničím se hochům tak nezavděčíš, jako tímhle. Nejprve uč hochy tiché chůzi (hra: poslouchaná) a plížení za dne. Pak v noci, kdy je snazší krytí, ale nesnadnější orientace a vystříhati se šelestu. Až se naučili plížit ke člověku ať se pokusí ke zvěři. Půjde to hůř, zvěř je mnohem obezřetnější než člověk, má výborný čich a sluch. Při tom dobrý kryt není vše, umět včas nehybně strnout je větší umění a více prospěje. Taková jsou pravidla dobrého stopaře: *1. Pohyb buď pozvolný, pozoruje-li tě zvěř, strň. *2. Pozadí tvoje ať se neliší mnoho barvou od tvého oděvu. *3. Z úkrytu do úkrytu rychle a jen tehdy, jsi-li jist, že nejsi pozorován. *4. Drž se ve stínu. Na výsluní jen když není zbytí. *5. Střež se jednobarevných ploch (trávník, písek), hledej povrch skvrnitý. *6. Výstupky, balvany, keře, kmeny stromů jsou tvé úkryty. *7. Ať tě není slyšet! Pozor na suché větvičky! *8. Chraň se objeviti jako silhoueta proti obzoru, i v noci. *9. Za úkrytem nevztyčuj hlavy, dívej se vždy po straně a šikmo. *10. Vítr ať vane vždy od zvěře k tobě, nejvýš vám oběma do boku, nikdy od tebe ke zvěři. Vhodné hry jsou: Plížená ke kloboukům, k lucernám, do tábora do stanů, Poslouchaná, Světélka, Válečná o prapory nebo i jen obyčejná na schovávačku. [[Soubor:Skautský vůdce str. 115.PNG]] a80c18963f1524994f2cd7af15e253218e435d48 306 2012-10-26T19:52:27Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''PLÍŽENÍ A POZOROVÁNÍ.''' Ničím se hochům tak nezavděčíš, jako tímhle. Nejprve uč hochy tiché chůzi (hra: poslouchaná) a plížení za dne. Pak v noc… '''PLÍŽENÍ A POZOROVÁNÍ.''' Ničím se hochům tak nezavděčíš, jako tímhle. Nejprve uč hochy tiché chůzi (hra: poslouchaná) a plížení za dne. Pak v noci, kdy je snazší krytí, ale nesnadnější orientace a vystříhati se šelestu. Až se naučili plížit ke člověku ať se pokusí ke zvěři. Půjde to hůř, zvěř je mnohem obezřetnější než člověk, má výborný čich a sluch. Při tom dobrý kryt není vše, umět včas nehybně strnout je větší umění a více prospěje. Taková jsou pravidla dobrého stopaře: *1. Pohyb buď pozvolný, pozoruje-li tě zvěř, strň. *2. Pozadí tvoje ať se neliší mnoho barvou od tvého oděvu. *3. Z úkrytu do úkrytu rychle a jen tehdy, jsi-li jist, že nejsi pozorován. *4. Drž se ve stínu. Na výsluní jen když není zbytí. *5. Střež se jednobarevných ploch (trávník, písek), hledej povrch skvrnitý. *6. Výstupky, balvany, keře, kmeny stromů jsou tvé úkryty. *7. Ať tě není slyšet! Pozor na suché větvičky! *8. Chraň se objeviti jako silhoueta proti obzoru, i v noci. *9. Za úkrytem nevztyčuj hlavy, dívej se vždy po straně a šikmo. *10. Vítr ať vane vždy od zvěře k tobě, nejvýš vám oběma do boku, nikdy od tebe ke zvěři. Vhodné hry jsou: Plížená ke kloboukům, k lucernám, do tábora do stanů, Poslouchaná, Světélka, Válečná o prapory nebo i jen obyčejná na schovávačku. 13a568eeba9f526b3ff217708200c8e1a7e51eaf 0 192 316 2012-10-26T20:54:22Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''POLNÍ KAMNA.''' Z hranatých kamenů, pevně posazených po směru větru se zrobí dvě zídky a mezi nimi se rozdělá oheň. Kotel, hrnec nebo kastrol posadíš … '''POLNÍ KAMNA.''' Z hranatých kamenů, pevně posazených po směru větru se zrobí dvě zídky a mezi nimi se rozdělá oheň. Kotel, hrnec nebo kastrol posadíš přímo na zídku. Při kotlu ale opatrně, aby se ti nezváhnul! Podlož vhodně menší kameny. '''Otevřený oheň.''' Zavěs kotlík buď na kůl (skautskou tyč) šikmo zaražený do břehu, nebo na trojnožku, udělanou z tyčí na rovině. Pak ji celou i s kotlíkem s ohně odneseš. '''Rožeň.''' Pečení na rožni není snadné. Místo drátu můžeš pro menší kousky masa použít i zelené silnější větévky. Vítr musí obracet plameny k masu, ale ty naň nesmí plně dosahovati. Vtip je v tom, maso ani nevysušit ani nespálit. Nejlepší je k topení dřevo tvrdé, bez kůry. Ne však klestí, maso se příliš začoudí. '''V hlíně.''' Připravené maso obal velkým listem lopuchu nebo zamotej do přesličky a oplácej jílem, ale takovým, který nepáchne. Polož pak do žhavého uhlí a zahrň. Peče se půl až 1 hodinu, dle velikosti masa. [[Soubor:Skautský vůdce str. 118.PNG]] e9e68e0887b90ae33299a66ac840ad3613efa4e1 0 181 297 2012-10-26T16:31:10Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''POPIS CHODCE.''' Tento požadavek je jen důkazem, že se bystré a nenápadné pozo¬rování Skautovi stalo již zvykem. Nebyl na chodce zvlášť upozor¬něn, al… '''POPIS CHODCE.''' Tento požadavek je jen důkazem, že se bystré a nenápadné pozo¬rování Skautovi stalo již zvykem. Nebyl na chodce zvlášť upozor¬něn, ale všimnul si ho. Toť tedy výsledek výcviku, jenž začal již u Skauta druhotřídního. ec23169ce4070b7f550908cf4724447f6e0f33de 0 186 307 2012-10-26T19:56:27Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''POZOROVÁNÍ A FOTOGRAFOVÁNÍ ZVĚŘE''' je pak vrcholem v tomto umění. Musíte mít ale mnoho trpělivosti. Výsledky však stojí za to a takové snímky jsou n… '''POZOROVÁNÍ A FOTOGRAFOVÁNÍ ZVĚŘE''' je pak vrcholem v tomto umění. Musíte mít ale mnoho trpělivosti. Výsledky však stojí za to a takové snímky jsou nejkrásnějšími trofejemi, jež Skaut může v přírodě ulovit. Podle stop si najděte místa, kam zvěř chodí pít, kde a kam vychází na pastvu, ale chraňte se nechat tam sebemenší známky po svojí přítomnosti. Pro fotografii v noci můžete použít i magnesia — to už budete mistry ve svém oboru. Zkuste též napodobit zvuky zvířat, abyste je přilákali, mnohá jsou velmi zvědavá. Zvláště zpěvné ptactvo je důvěřivé, ale dravci a havranovití velmi opatrní. To je ten nejkrásnější přírodopis a není zajímavější sbírky nad fotografie divoce žijících zvířat, rostlin a krásných scenerií krajinných. I v tom se může projeviti umělecké cítění velmi pěkně. Spořte alespoň na malý aparátek a nebudete litovat! 8694da45a5edc7f56a07b4acfbf11acc90031ade 0 201 327 2012-10-26T21:26:42Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''PŘÍRODNINY.''' Znát je — to Skauty nenaučíš žádnými přednáškami. Jen prakticky v přírodě. Zkoušej to takhle: U stromu a keře, pokaždé jiného d… '''PŘÍRODNINY.''' Znát je — to Skauty nenaučíš žádnými přednáškami. Jen prakticky v přírodě. Zkoušej to takhle: U stromu a keře, pokaždé jiného druhu, si prohlédnou důkladné tvar koruny a růst větví, kůru jednak v zimě, jednak v létě, listy, květy, plody. K čemu je dřevo? Stavba koruny se nejlépe studuje na podzim, kdy stromy již shodily listy a větve jsou holé. Pokuste se vystihnout náčrtkem jejich charakteristické rozvětvení. Zastavte se u každé nové rostlinky. Kdo ji zná? Nikdo? Však: máme ssebou klíč k určování rostlin. Smolařův nebo Polívkův. Kdo se o to pokusí? Jak přijdete na jedovatou rostlinu: rulík, blín apod. (v Zákl. je máte vyjmenovány), důkladně si prohlédněte i její stanoviště. Jak se projevuje otrava, co je protijedem? Kde se toho dopátráme? Hoši, zeptejte se doma a známých lékařů — tohle musíme vypátrat! Všímáme si životních společenstev a přizpůsobení rostlin k okolí. Např.: Co roste na skalnaté, výslunné stráni? Co v hlubokém stínu lesa, co u potoka, na polní mezi, v příkopě, na louce? To jsou jiná hlediska, než jak poznávají hoši tuto látku ve škole. Zkuste Kimovu hru s větévkami stromů, nebo jen s listy, plody. Ať v zimě se učí rozeznat větévky růz. dřevin jen podle pupenů. Ale herbáře nedělejte! Trpí příliš a pak — jsou to přec jen mumie, z nichž vyprchal život: tvar, barva a vůně! K houbaření máte zvlášť na táborech hojně příležitosti. Dobře se naučte znát houby jedlé a rozeznat — kde jsou takové případy — od jedovatých. Buď ze zkušenosti jiných, nebo dle klíčů: Macků, Kavina, Matoušek aj. Se zvířenou je to právě tak: Nespokojte se zjištěním, že přes cestu vám leze střevlík fialový, je-li jen trochu času na to, pozorujte jeho chůzi, orientaci, vložte mu drobnou housenku nebo dešťovku do cesty apod. Až přijdete k lesní tůňce, prohlédněte si všechno zevrubně. Kde se vytvořila, co roste na jejím břehu a ve vodě, jaké má větší i drobné obyvatele. Zůstaňte alespoň dvě hodiny přes poledne na pasece za slunného červnového dne a pozorujte život hmyzu na ní, volání ptáků, hleďte je podle zpěvu poznat, doplížit se k nim. Hleďte poznat kroužící dravce dle silhouety, pozorujte veverky, ale nerušte jich, nehoňte je. Hleďte se připlížit k datlovi, strakapůdovi, abyste je viděli při práci, bude to vzácná podívaná, jsou velmi ostražití. Poproste pana hajného a lesníka, aby s vámi prošel lesem a pověděl vám něco o věcech kolem, jež laikům zůstávají skryty. — Čtěte hodně Setona, i Setonův Rok v přírodě (překlad od M. Seiferta) si přečtěte, abyste se naučili chodit v přírodě s otevřenýma očima a ušima, rozumět jí. Hlavní věc ale: nerušte a buďte tiši, zvláště vstupujete-li do chrámu přírody, do lesa. Chcete-li vniknout do základních poznatků o projevech života, seznámit se se způsobem, jak se dělají biologické pokusy se živočichy a rostlinami, jak se dají dělat pokusy i na vašem vlastním těle nebo opět určovat nerosty, najdete návod v příručce B. Řehák: Přírodopisné praktikum (viz seznam literatury). [[Soubor:Skautský vůdce str. 122.PNG]] 7447e73e781d417a7ce232119a7df53e97585038 0 202 328 2012-10-26T21:27:29Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SAMOSTATNÁ CESTA.''' Neboj se hocha, když byl již rok Skautem, na ni pustit. Musí zvykat samostatnosti. Můžeš mu pro ni svěřit i určitý úkol. Zvlášť h… '''SAMOSTATNÁ CESTA.''' Neboj se hocha, když byl již rok Skautem, na ni pustit. Musí zvykat samostatnosti. Můžeš mu pro ni svěřit i určitý úkol. Zvlášť ho upozorni, že zpráva, kterou o ní odevzdá, má ukázat jeho vyspělost v postřehu a bystrost úsudku. 25c36f9294473ac258c6a613183db53a084184cb 0 180 296 2012-10-26T16:30:07Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SIGNALISOVÁNÍ.''' Prvotřídní Skaut vedle Morse zná i semafor. Požadovaná rychlost nabude se častějším cvikem, hoši dosáhnou ale i větší. Dbej jen,… '''SIGNALISOVÁNÍ.''' Prvotřídní Skaut vedle Morse zná i semafor. Požadovaná rychlost nabude se častějším cvikem, hoši dosáhnou ale i větší. Dbej jen, aby se zřetelně vysílalo a hbitě četlo. 4e77b2da195887fbd0e3d6f8d1a82e7183fb53cd 0 198 323 2012-10-26T21:06:50Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SKAUTSKÉ HRY.''' Požadavek zní pět, ale to je málo. Prvotřídní Skaut ze života oddílu musí znát již víc. Alespoň pět pro klubovnu, pět pro výlety a… '''SKAUTSKÉ HRY.''' Požadavek zní pět, ale to je málo. Prvotřídní Skaut ze života oddílu musí znát již víc. Alespoň pět pro klubovnu, pět pro výlety a tábor a pět ve formě závodů družstev, (t. j. americké). Že je zná, dokáže tím, že je bude příležitostně řídit. Návody: Základy a Fandrlík-Štefan: Hry v místnosti. Porůznu v „Junáku“. 57bebd1c10981973dc24eb4decdc61af85de8a4b 0 200 326 325 2012-10-26T21:14:16Z Stepan 2 [[Soubor:Skautský vůdce str. 121.PNG|thumb|left|Pro odhad času dle hvězd zapamatuj si tento obrázek.]] '''SOUHVĚZDÍ A ODHAD ČASU.''' Na nočních výletech a zvláště v táboře je příležitost zabývati se astronomií. Je to i krásná zábava na nočních hlídkách. V Zákl. od str. 450 jsou hvězdné mapy, z nichž se poučíte teoreticky. Při vhodné příležitosti si hledejte hlavní souhvězdí, použijte i kukátka. Stačí probudit zájem. Základy obsáhnou všichni, někteří půjdou hloub. Jen jim hned na počátku pověz o každém souhvězdí něco zajímavého, báji, která mu dala jméno, budou se sami po tom pídit. Bude-li každý znát asi tucet souhvězdí, stačí to. '''Odhad času podle hvězd.''' Najděte si Velký vůz a Polárku. Spojte jeho první hvězdu (na začátku oje) s Polárkou a přímku prodlužte na druhou stranu. Přijdete k souhvězdí tvaru W, to je Kassiopea. Přímka spojující Polárku s hvězdou B v souhvězdí Kassiopeiy je ručičkou hodin o 24 hodinách. Stojí-li svisle (Kassiopea je nahoře), je 24 hodin hvězdného času. Je-li Kassiopea v pravo, je 6 hodin, dole je 12 hodin, je-li v levo, 18 hodin. Čas hvězdný a čas sluneční je shodný jen za jarní rovnodennosti. Slunce se každý den opozdí o 4 minuty. Odečteme proto od hvězdného času za každý měsíc po 21. březnu 2 hod. a za každý den 4 minuty. Literatura: Flammarion: Populární astronomie. — Semerád: Mythologie souhvězdí. 00385aae38584e1bc90ed06cc22b71635dbde393 325 2012-10-26T21:13:45Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SOUHVĚZDÍ A ODHAD ČASU.''' Na nočních výletech a zvláště v táboře je příležitost zabývati se astronomií. Je to i krásná zábava na nočních hlídk… '''SOUHVĚZDÍ A ODHAD ČASU.''' Na nočních výletech a zvláště v táboře je příležitost zabývati se astronomií. Je to i krásná zábava na nočních hlídkách. V Zákl. od str. 450 jsou hvězdné mapy, z nichž se poučíte teoreticky. Při vhodné příležitosti si hledejte hlavní souhvězdí, použijte i kukátka. Stačí probudit zájem. Základy obsáhnou všichni, někteří půjdou hloub. Jen jim hned na počátku pověz o každém souhvězdí něco zajímavého, báji, která mu dala jméno, budou se sami po tom pídit. Bude-li každý znát asi tucet souhvězdí, stačí to. '''Odhad času podle hvězd.''' Najděte si Velký vůz a Polárku. Spojte jeho první hvězdu (na začátku oje) s Polárkou a přímku prodlužte na druhou stranu. Přijdete k souhvězdí tvaru W, to je Kassiopea. Přímka spojující Polárku s hvězdou B v souhvězdí Kassiopeiy je ručičkou hodin o 24 hodinách. Stojí-li svisle (Kassiopea je nahoře), je 24 hodin hvězdného času. Je-li Kassiopea v pravo, je 6 hodin, dole je 12 hodin, je-li v levo, 18 hodin. Čas hvězdný a čas sluneční je shodný jen za jarní rovnodennosti. Slunce se každý den opozdí o 4 minuty. Odečteme proto od hvězdného času za každý měsíc po 21. březnu 2 hod. a za každý den 4 minuty. Literatura: Flammarion: Populární astronomie. — Semerád: Mythologie souhvězdí. [[Soubor:Skautský vůdce str. 121.PNG|thumb|left|Pro odhad času dle hvězd zapamatuj si tento obrázek.]] 2bfcbd9a11f183524e5b2529f734d14e9b2afbd3 0 188 313 312 2012-10-26T20:39:24Z Stepan 2 [[Soubor:Skautský vůdce str. 116.PNG|thumb|left]] '''STAVBA STANŮ.''' '''Jednoduchý jehlanec''' umí už správně postavit. Uč nyní Skauta prvotřídního stavět jehlanec bez tyče, zavěšením na větev stromu, nebo na motouz napjatý mezi dva stromy. Je v něm více místa pro tlumok, popř. je pohodlný i pro 3 větší hochy. Ať umí i pěkně vyhodit stružku kolem (hlína vždy dovnitř, '''nikdy''' na plátno), zatížit kameny proti větru, popř. vyspravit obrubu. '''Dvoják čtyřplátnový''' je pro 4-6 (menších) hochů. Dbej, aby u něho stály tyče kolmo, jinak při větším větru jistě sletí. Tyče vždy zapustit kousek do půdy, zaklínit kaménky, dřevem apod. Prvotřídní Skaut ať ještě umí postavit A stan a domkový (tento s pomocí jiného), jsou-li v oddíle. '''Stan s podsadou''' skýtá větší pohodlí. V táborech stálých je stavíme vždy a výška prkenné podezdívky čili podsady ať je nejméně 70 cm, ale třeba 1 m, máme-li dost laciného materiálu. Nejlepší materiál jsou krajinky (odkorky), nejvkusnější kůra, sloupaná v širokých deskách. Tu byste si musili už v zimě u pana hajného zamluvit. Jiný vhodný materiál jsou okleštěné stromky. Postup práce: Změř délku plátna (není u všech stejná, i několik cm bývá rozdíl) a zaraž přesně v pravých úhlech 4 rohové kůly (asi třetinu do země), výška jejich nad zemí je výška podsady. Pravé úhly měř pomocí provázků, jež přidržuješ na středech kůlů. Od spodu počni jednu stranu pobíjet krajinkami tak, aby se taškovitě kryly (stékání vody!). Druhý Skaut při pobíjení drží na druhé straně kůlu ucho sekerky, aby se kůl při tom nezviklal. Na vhodné straně udělej dveře. V polovici délky plátna zaraž kůl, na nějž buď na skoby nebo na kůži zavěsíš vrátka. Napni pak stan, vztyčený na holi, stejnoměrně, ale nevrážej hřebíky do plátna, ani je nezachycuj v dírkách, nýbrž provlékni dírkami oka silnějšího motouzu a ta zachyť hřebíky. Plátno ti dvojnásob vydrží. Nevypínej příliš, až by plátno zmoklo, dírky by se vytrhaly! Stan s podsadou staví vždy dva. Dej k prvotřídnímu druhotřídního, nebo i pokročilejšího nováčka, ať ty drobné praktiky odkoukává. Lůžka udělej uvnitř podél protilehlých stěn, mezi ně jednopatrový stolek pro tlumoky, jeho hoření deska je pro toaletní drobnosti a el. svítilnu. Jsou-li hoši menší, mohou si udělat lůžka do pravého úhlu, nohama k sobě. Ve stanu bude více místa. Lůžko: celkem 3 páry kolíků, buď příčkami spojených a na těch krajinky, nebo jen postranní tyče (máry), při čemž jsou kolíky spojeny asi v polovici své výšky, a pak propleť silným motouzem, na způsob sítě. Na to přijde slamník. Na tyč k vrcholu stanu 2 skoby na šatstvo, pod postel kus prkna, na něm reservní boty, kartáč a leštidlo. Až se s veselou náladou nastěhujete, tak se to venku ještě pomaluje, nějak překřtí, a jste „doma“. Starší plátna ráda již propouštějí vodu. Za deště v nich mží. Jsou-li jinak dobrá, můžete si je sami impregnovat. Rozpusťte 25 dkg kamence v litru horké vody a přidejte pak dva litry studené. Do tohoto roztoku ponořte plátno na 3 dny. Pak rozpusťte 12 dkg octanu olovnatého v litru horké vody a přidejte opět 2 litry studené. Plátno z kamence lehce vyždímejte a namočte na 6 hodin do octanu. Lehce vyždímané rozprostřete na bidle a pomalu sušte. 93a5589ea29b19a3a12885b82e35dca0fbe68d48 312 310 2012-10-26T20:39:09Z Stepan 2 [[Soubor:Skautský vůdce str. 116.PNG|thumb|left|Popisek]] '''STAVBA STANŮ.''' '''Jednoduchý jehlanec''' umí už správně postavit. Uč nyní Skauta prvotřídního stavět jehlanec bez tyče, zavěšením na větev stromu, nebo na motouz napjatý mezi dva stromy. Je v něm více místa pro tlumok, popř. je pohodlný i pro 3 větší hochy. Ať umí i pěkně vyhodit stružku kolem (hlína vždy dovnitř, '''nikdy''' na plátno), zatížit kameny proti větru, popř. vyspravit obrubu. '''Dvoják čtyřplátnový''' je pro 4-6 (menších) hochů. Dbej, aby u něho stály tyče kolmo, jinak při větším větru jistě sletí. Tyče vždy zapustit kousek do půdy, zaklínit kaménky, dřevem apod. Prvotřídní Skaut ať ještě umí postavit A stan a domkový (tento s pomocí jiného), jsou-li v oddíle. '''Stan s podsadou''' skýtá větší pohodlí. V táborech stálých je stavíme vždy a výška prkenné podezdívky čili podsady ať je nejméně 70 cm, ale třeba 1 m, máme-li dost laciného materiálu. Nejlepší materiál jsou krajinky (odkorky), nejvkusnější kůra, sloupaná v širokých deskách. Tu byste si musili už v zimě u pana hajného zamluvit. Jiný vhodný materiál jsou okleštěné stromky. Postup práce: Změř délku plátna (není u všech stejná, i několik cm bývá rozdíl) a zaraž přesně v pravých úhlech 4 rohové kůly (asi třetinu do země), výška jejich nad zemí je výška podsady. Pravé úhly měř pomocí provázků, jež přidržuješ na středech kůlů. Od spodu počni jednu stranu pobíjet krajinkami tak, aby se taškovitě kryly (stékání vody!). Druhý Skaut při pobíjení drží na druhé straně kůlu ucho sekerky, aby se kůl při tom nezviklal. Na vhodné straně udělej dveře. V polovici délky plátna zaraž kůl, na nějž buď na skoby nebo na kůži zavěsíš vrátka. Napni pak stan, vztyčený na holi, stejnoměrně, ale nevrážej hřebíky do plátna, ani je nezachycuj v dírkách, nýbrž provlékni dírkami oka silnějšího motouzu a ta zachyť hřebíky. Plátno ti dvojnásob vydrží. Nevypínej příliš, až by plátno zmoklo, dírky by se vytrhaly! Stan s podsadou staví vždy dva. Dej k prvotřídnímu druhotřídního, nebo i pokročilejšího nováčka, ať ty drobné praktiky odkoukává. Lůžka udělej uvnitř podél protilehlých stěn, mezi ně jednopatrový stolek pro tlumoky, jeho hoření deska je pro toaletní drobnosti a el. svítilnu. Jsou-li hoši menší, mohou si udělat lůžka do pravého úhlu, nohama k sobě. Ve stanu bude více místa. Lůžko: celkem 3 páry kolíků, buď příčkami spojených a na těch krajinky, nebo jen postranní tyče (máry), při čemž jsou kolíky spojeny asi v polovici své výšky, a pak propleť silným motouzem, na způsob sítě. Na to přijde slamník. Na tyč k vrcholu stanu 2 skoby na šatstvo, pod postel kus prkna, na něm reservní boty, kartáč a leštidlo. Až se s veselou náladou nastěhujete, tak se to venku ještě pomaluje, nějak překřtí, a jste „doma“. Starší plátna ráda již propouštějí vodu. Za deště v nich mží. Jsou-li jinak dobrá, můžete si je sami impregnovat. Rozpusťte 25 dkg kamence v litru horké vody a přidejte pak dva litry studené. Do tohoto roztoku ponořte plátno na 3 dny. Pak rozpusťte 12 dkg octanu olovnatého v litru horké vody a přidejte opět 2 litry studené. Plátno z kamence lehce vyždímejte a namočte na 6 hodin do octanu. Lehce vyždímané rozprostřete na bidle a pomalu sušte. c4df7c4fcd4cbf1c6009f683e6f6d3c2a0dd2237 310 2012-10-26T20:37:37Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''STAVBA STANŮ.''' '''Jednoduchý jehlanec''' umí už správně postavit. Uč nyní Skauta prvotřídního stavět jehlanec bez tyče, zavěšením na větev stromu,… '''STAVBA STANŮ.''' '''Jednoduchý jehlanec''' umí už správně postavit. Uč nyní Skauta prvotřídního stavět jehlanec bez tyče, zavěšením na větev stromu, nebo na motouz napjatý mezi dva stromy. Je v něm více místa pro tlumok, popř. je pohodlný i pro 3 větší hochy. Ať umí i pěkně vyhodit stružku kolem (hlína vždy dovnitř, '''nikdy''' na plátno), zatížit kameny proti větru, popř. vyspravit obrubu. '''Dvoják čtyřplátnový''' je pro 4-6 (menších) hochů. Dbej, aby u něho stály tyče kolmo, jinak při větším větru jistě sletí. Tyče vždy zapustit kousek do půdy, zaklínit kaménky, dřevem apod. Prvotřídní Skaut ať ještě umí postavit A stan a domkový (tento s pomocí jiného), jsou-li v oddíle. '''Stan s podsadou''' skýtá větší pohodlí. V táborech stálých je stavíme vždy a výška prkenné podezdívky čili podsady ať je nejméně 70 cm, ale třeba 1 m, máme-li dost laciného materiálu. Nejlepší materiál jsou krajinky (odkorky), nejvkusnější kůra, sloupaná v širokých deskách. Tu byste si musili už v zimě u pana hajného zamluvit. Jiný vhodný materiál jsou okleštěné stromky. Postup práce: Změř délku plátna (není u všech stejná, i několik cm bývá rozdíl) a zaraž přesně v pravých úhlech 4 rohové kůly (asi třetinu do země), výška jejich nad zemí je výška podsady. Pravé úhly měř pomocí provázků, jež přidržuješ na středech kůlů. Od spodu počni jednu stranu pobíjet krajinkami tak, aby se taškovitě kryly (stékání vody!). Druhý Skaut při pobíjení drží na druhé straně kůlu ucho sekerky, aby se kůl při tom nezviklal. Na vhodné straně udělej dveře. V polovici délky plátna zaraž kůl, na nějž buď na skoby nebo na kůži zavěsíš vrátka. Napni pak stan, vztyčený na holi, stejnoměrně, ale nevrážej hřebíky do plátna, ani je nezachycuj v dírkách, nýbrž provlékni dírkami oka silnějšího motouzu a ta zachyť hřebíky. Plátno ti dvojnásob vydrží. Nevypínej příliš, až by plátno zmoklo, dírky by se vytrhaly! Stan s podsadou staví vždy dva. Dej k prvotřídnímu druhotřídního, nebo i pokročilejšího nováčka, ať ty drobné praktiky odkoukává. Lůžka udělej uvnitř podél protilehlých stěn, mezi ně jednopatrový stolek pro tlumoky, jeho hoření deska je pro toaletní drobnosti a el. svítilnu. Jsou-li hoši menší, mohou si udělat lůžka do pravého úhlu, nohama k sobě. Ve stanu bude více místa. Lůžko: celkem 3 páry kolíků, buď příčkami spojených a na těch krajinky, nebo jen postranní tyče (máry), při čemž jsou kolíky spojeny asi v polovici své výšky, a pak propleť silným motouzem, na způsob sítě. Na to přijde slamník. Na tyč k vrcholu stanu 2 skoby na šatstvo, pod postel kus prkna, na něm reservní boty, kartáč a leštidlo. Až se s veselou náladou nastěhujete, tak se to venku ještě pomaluje, nějak překřtí, a jste „doma“. Starší plátna ráda již propouštějí vodu. Za deště v nich mží. Jsou-li jinak dobrá, můžete si je sami impregnovat. Rozpusťte 25 dkg kamence v litru horké vody a přidejte pak dva litry studené. Do tohoto roztoku ponořte plátno na 3 dny. Pak rozpusťte 12 dkg octanu olovnatého v litru horké vody a přidejte opět 2 litry studené. Plátno z kamence lehce vyždímejte a namočte na 6 hodin do octanu. Lehce vyždímané rozprostřete na bidle a pomalu sušte. 267cbcc8ba8cf5a521a57808d8ef35ff9ad81d44 0 182 305 302 2012-10-26T19:42:24Z Stepan 2 '''STOPOVÁNÍ.''' Nejdříve je třeba stopy různých zvířat znát. Na čerstvém sněhu je prohlížejte nebo na vlhké půdě. Kreslete si je, fotografujte, dělejte popř. odlitky sádrové. Prohlížejte Setonovy knihy, je mistrem v kreslení stop a usuzování z nich. Prohlédněte si obrazy stop v Z. Sledovati stopu uč hochy podél, nešlapte do ní. Prohlížejte vždy proti slunci. Všimněte si, jak se mění na různém terénu a jak vypadá v postoji nebo zase v chůzi, skoku, běhu. Ztratí-li se Vám, jděte ještě kousek v tom směru, snad na vhodnější půdě bude zase zřetelnější. Vmyslete se při tom do situace stopovaného. Pro stáří stopy ať hoši pamatují: V písku za sucha brzy se stává nezřetelnou. Ve stínu a na vlhké půdě dlouho zůstává čerstvá. Všimni si, zda okraje neosychají, nejsou deštěm smyty (kdy pršelo), prach nebo stébla do ní naváta (kdy byl vítr toho směru?) '''Bosá noha člověka:''' Všimni si tvaru chodidla, otisku paty, šířky otisku, klenby mezi nártem a patou, oblouku prstů a jejich rozložení. Neodstává palec? Změř délku kroku. '''Obutá noha:''' Cvočky — chybí některý? Jsou tu příštipky? Tvar a šířka podešve, podpatku, délka stopy. Značka a kresba gumového podpatku. '''Rychlost chůze.''' Délka kroku u muže 75—80 cm, u ženy 60—70 cm. Při rychlé chůzi paty hlouběji vraženy, při běhu naopak špičky, že až otisk paty chybí vůbec, a krok až metr dlouhý. '''Vozidla.''' Směr dle odhozeného bláta a kaménku (proti směru jízdy) ze vzdálenosti odhození usuzujeme i na rychlost. Něco o ní poví i ostrost smyček a zatáček. '''U stop zvířat''' všimněte si i jiných „známek“: trusu, ztraceného peří, zbytků kořistí, vyvržených chuchvalců (dravci) úderů křídel do sněhu. Stopování ve spojení s plížením, usuzováním, pozorováním a fotografováním zvěře je nejkrásnějším uměním Skauta a přináší mu chvilky, na něž se nezapomíná. Hoši rádi se tomu učí a dej jim hojně příležitosti. Upozorni je, kdykoli najdete pěknou stopu a ať si ji hledí ostře načrtnut. V táboře mohou si dělat odlitky. Vezmou si ssebou hrneček, starou jídelní misku nebo nejlépe půlku starého, většího dětského míče, sáček sádry a do lahve vodu. Když najdou pěknou stopu, rozdělají sádru řídce a nalijí do stopy tak, že ji vyplní. Už za čtvrt hodiny je sádra ztuhlá a můžeme ji vyjmout. Tímto odlitkem můžeme kdykoli dělat do vlhkého písku stopy (ve stopovacím čtverci např.), jež jsou pak věrné, když i vzdálenost a umístění správně máme odpozorováno. Přečti Skautům i příklady usuzování ze Základů, str. 181 a dalším abys jim ukázal nejen zajímavou, ale i praktickou stránku čtení stop. '''Stopovací čtverec''' můžeš si upravit na písku (udržuj vlhký) v táboře, na dvoře u klubovny apod. Asi 2X3 m. Na něm můžeš ukázat rozličné druhy chůze, běhu, otisky nohou a bot. Při jedné straně např. přejdi, vedle přeběhni, třetí stopy jdi pozpátku a pak ještě se Skautem na zádech. Na čtverci se naučí hoši stopy studovat a kreslit. Ať si ale tytéž stopy prohlédnou za několik hodin, pak vyschlé, druhý, třetí den apod., aby viděli, jak se mění časem. Nech na čtverci odehráti nějakou scénu od dvou skautů. Ostatní přijdou a usuzují, co se přihodilo. To hochy velmi zajímá a výborně se tu učí. '''Na vycházce''', zvláště v zimě na čerstvém sněhu, prohlížejte dobře stopy, bývají velmi zřetelné. Kreslete je, fotografujte. Na schůzích je pak kreslete zpaměti. Později sledujte zřetelnou stopu zvěře nebo člověka, pokud jen budete moci daleko a usuzujte ze všech známek o stopovaném. '''Hrajte''' hodně hry ze Z. str. 176 a další. Hoši je mají nejraději. Všímejte si nenápadně i lidí ve vlaku. Dle obleku, tváře a rukou usuzujte na povolání. [[Soubor:Skautský vůdce str. 112.PNG|thumb|left]] [[Soubor:Skautský vůdce str. 113.PNG|thumb|left]] c248b20bd2896a104784eb5076885fbfc68efe2a 302 301 2012-10-26T19:23:32Z Stepan 2 '''STOPOVÁNÍ.''' Nejdříve je třeba stopy různých zvířat znát. Na čerstvém sněhu je prohlížejte nebo na vlhké půdě. Kreslete si je, fotografujte, dělejte popř. odlitky sádrové. Prohlížejte Setonovy knihy, je mistrem v kreslení stop a usuzování z nich. Prohlédněte si obrazy stop v Z. Sledovati stopu uč hochy podél, nešlapte do ní. Prohlížejte vždy proti slunci. Všimněte si, jak se mění na různém terénu a jak vypadá v postoji nebo zase v chůzi, skoku, běhu. Ztratí-li se Vám, jděte ještě kousek v tom směru, snad na vhodnější půdě bude zase zřetelnější. Vmyslete se při tom do situace stopovaného. Pro stáří stopy ať hoši pamatují: V písku za sucha brzy se stává nezřetelnou. Ve stínu a na vlhké půdě dlouho zůstává čerstvá. Všimni si, zda okraje neosychají, nejsou deštěm smyty (kdy pršelo), prach nebo stébla do ní naváta (kdy byl vítr toho směru?) '''Bosá noha člověka:''' Všimni si tvaru chodidla, otisku paty, šířky otisku, klenby mezi nártem a patou, oblouku prstů a jejich rozložení. Neodstává palec? Změř délku kroku. '''Obutá noha:''' Cvočky — chybí některý? Jsou tu příštipky? Tvar a šířka podešve, podpatku, délka stopy. Značka a kresba gumového podpatku. '''Rychlost chůze.''' Délka kroku u muže 75—80 cm, u ženy 60—70 cm. Při rychlé chůzi paty hlouběji vraženy, při běhu naopak špičky, že až otisk paty chybí vůbec, a krok až metr dlouhý. '''Vozidla.''' Směr dle odhozeného bláta a kaménku (proti směru jízdy) ze vzdálenosti odhození usuzujeme i na rychlost. Něco o ní poví i ostrost smyček a zatáček. '''U stop zvířat''' všimněte si i jiných „známek“: trusu, ztraceného peří, zbytků kořistí, vyvržených chuchvalců (dravci) úderů křídel do sněhu. Stopování ve spojení s plížením, usuzováním, pozorováním a fotografováním zvěře je nejkrásnějším uměním Skauta a přináší mu chvilky, na něž se nezapomíná. Hoši rádi se tomu učí a dej jim hojně příležitosti. Upozorni je, kdykoli najdete pěknou stopu a ať si ji hledí ostře načrtnut. V táboře mohou si dělat odlitky. Vezmou si ssebou hrneček, starou jídelní misku nebo nejlépe půlku starého, většího dětského míče, sáček sádry a do lahve vodu. Když najdou pěknou stopu, rozdělají sádru řídce a nalijí do stopy tak, že ji vyplní. Už za čtvrt hodiny je sádra ztuhlá a můžeme ji vyjmout. Tímto odlitkem můžeme kdykoli dělat do vlhkého písku stopy (ve stopovacím čtverci např.), jež jsou pak věrné, když i vzdálenost a umístění správně máme odpozorováno. Přečti Skautům i příklady usuzování ze Základů, str. 181 a dalším abys jim ukázal nejen zajímavou, ale i praktickou stránku čtení stop. '''Stopovací čtverec''' můžeš si upravit na písku (udržuj vlhký) v táboře, na dvoře u klubovny apod. Asi 2X3 m. Na něm můžeš ukázat rozličné druhy chůze, běhu, otisky nohou a bot. Při jedné straně např. přejdi, vedle přeběhni, třetí stopy jdi pozpátku a pak ještě se Skautem na zádech. Na čtverci se naučí hoši stopy studovat a kreslit. Ať si ale tytéž stopy prohlédnou za několik hodin, pak vyschlé, druhý, třetí den apod., aby viděli, jak se mění časem. Nech na čtverci odehráti nějakou scénu od dvou skautů. Ostatní přijdou a usuzují, co se přihodilo. To hochy velmi zajímá a výborně se tu učí. '''Na vycházce''', zvláště v zimě na čerstvém sněhu, prohlížejte dobře stopy, bývají velmi zřetelné. Kreslete je, fotografujte. Na schůzích je pak kreslete zpaměti. Později sledujte zřetelnou stopu zvěře nebo člověka, pokud jen budete moci daleko a usuzujte ze všech známek o stopovaném. '''Hrajte''' hodně hry ze Z. str. 176 a další. Hoši je mají nejraději. Všímejte si nenápadně i lidí ve vlaku. Dle obleku, tváře a rukou usuzujte na povolání. [[Soubor:Skautský vůdce str. 112.PNG|thumb|]] [[Soubor:Skautský vůdce str. 113.PNG|thumb|]] e5b3ebf41ed40e46f4abfe2e0c38fbf241600104 301 300 2012-10-26T19:19:56Z Stepan 2 '''STOPOVÁNÍ.''' Nejdříve je třeba stopy různých zvířat znát. Na čerstvém sněhu je prohlížejte nebo na vlhké půdě. Kreslete si je, fotografujte, dělejte popř. odlitky sádrové. Prohlížejte Setonovy knihy, je mistrem v kreslení stop a usuzování z nich. Prohlédněte si obrazy stop v Z. Sledovati stopu uč hochy podél, nešlapte do ní. Prohlížejte vždy proti slunci. Všimněte si, jak se mění na různém terénu a jak vypadá v postoji nebo zase v chůzi, skoku, běhu. Ztratí-li se Vám, jděte ještě kousek v tom směru, snad na vhodnější půdě bude zase zřetelnější. Vmyslete se při tom do situace stopovaného. Pro stáří stopy ať hoši pamatují: V písku za sucha brzy se stává nezřetelnou. Ve stínu a na vlhké půdě dlouho zůstává čerstvá. Všimni si, zda okraje neosychají, nejsou deštěm smyty (kdy pršelo), prach nebo stébla do ní naváta (kdy byl vítr toho směru?) '''Bosá noha člověka:''' Všimni si tvaru chodidla, otisku paty, šířky otisku, klenby mezi nártem a patou, oblouku prstů a jejich rozložení. Neodstává palec? Změř délku kroku. '''Obutá noha:''' Cvočky — chybí některý? Jsou tu příštipky? Tvar a šířka podešve, podpatku, délka stopy. Značka a kresba gumového podpatku. '''Rychlost chůze.''' Délka kroku u muže 75—80 cm, u ženy 60—70 cm. Při rychlé chůzi paty hlouběji vraženy, při běhu naopak špičky, že až otisk paty chybí vůbec, a krok až metr dlouhý. '''Vozidla.''' Směr dle odhozeného bláta a kaménku (proti směru jízdy) ze vzdálenosti odhození usuzujeme i na rychlost. Něco o ní poví i ostrost smyček a zatáček. '''U stop zvířat''' všimněte si i jiných „známek“: trusu, ztraceného peří, zbytků kořistí, vyvržených chuchvalců (dravci) úderů křídel do sněhu. Stopování ve spojení s plížením, usuzováním, pozorováním a fotografováním zvěře je nejkrásnějším uměním Skauta a přináší mu chvilky, na něž se nezapomíná. Hoši rádi se tomu učí a dej jim hojně příležitosti. Upozorni je, kdykoli najdete pěknou stopu a ať si ji hledí ostře načrtnut. V táboře mohou si dělat odlitky. Vezmou si ssebou hrneček, starou jídelní misku nebo nejlépe půlku starého, většího dětského míče, sáček sádry a do lahve vodu. Když najdou pěknou stopu, rozdělají sádru řídce a nalijí do stopy tak, že ji vyplní. Už za čtvrt hodiny je sádra ztuhlá a můžeme ji vyjmout. Tímto odlitkem můžeme kdykoli dělat do vlhkého písku stopy (ve stopovacím čtverci např.), jež jsou pak věrné, když i vzdálenost a umístění správně máme odpozorováno. Přečti Skautům i příklady usuzování ze Základů, str. 181 a dalším abys jim ukázal nejen zajímavou, ale i praktickou stránku čtení stop. '''Stopovací čtverec''' můžeš si upravit na písku (udržuj vlhký) v táboře, na dvoře u klubovny apod. Asi 2X3 m. Na něm můžeš ukázat rozličné druhy chůze, běhu, otisky nohou a bot. Při jedné straně např. přejdi, vedle přeběhni, třetí stopy jdi pozpátku a pak ještě se Skautem na zádech. Na čtverci se naučí hoši stopy studovat a kreslit. Ať si ale tytéž stopy prohlédnou za několik hodin, pak vyschlé, druhý, třetí den apod., aby viděli, jak se mění časem. Nech na čtverci odehráti nějakou scénu od dvou skautů. Ostatní přijdou a usuzují, co se přihodilo. To hochy velmi zajímá a výborně se tu učí. '''Na vycházce''', zvláště v zimě na čerstvém sněhu, prohlížejte dobře stopy, bývají velmi zřetelné. Kreslete je, fotografujte. Na schůzích je pak kreslete zpaměti. Později sledujte zřetelnou stopu zvěře nebo člověka, pokud jen budete moci daleko a usuzujte ze všech známek o stopovaném. '''Hrajte''' hodně hry ze Z. str. 176 a další. Hoši je mají nejraději. Všímejte si nenápadně i lidí ve vlaku. Dle obleku, tváře a rukou usuzujte na povolání. [[Soubor:Skautský vůdce str. 112.PNG]] [[Soubor:Skautský vůdce str. 113.PNG]] 2186403e4ee496268d08e90550570d3fa9a2bb87 300 299 2012-10-26T16:45:19Z Stepan 2 '''STOPOVÁNÍ.''' Nejdříve je třeba stopy různých zvířat znát. Na čerstvém sněhu je prohlížejte nebo na vlhké půdě. Kreslete si je, fotografujte, dělejte popř. odlitky sádrové. Prohlížejte Setonovy knihy, je mistrem v kreslení stop a usuzování z nich. Prohlédněte si obrazy stop v Z. Sledovati stopu uč hochy podél, nešlapte do ní. Prohlížejte vždy proti slunci. Všimněte si, jak se mění na různém terénu a jak vypadá v postoji nebo zase v chůzi, skoku, běhu. Ztratí-li se Vám, jděte ještě kousek v tom směru, snad na vhodnější půdě bude zase zřetelnější. Vmyslete se při tom do situace stopovaného. Pro stáří stopy ať hoši pamatují: V písku za sucha brzy se stává nezřetelnou. Ve stínu a na vlhké půdě dlouho zůstává čerstvá. Všimni si, zda okraje neosychají, nejsou deštěm smyty (kdy pršelo), prach nebo stébla do ní naváta (kdy byl vítr toho směru?) '''Bosá noha člověka:''' Všimni si tvaru chodidla, otisku paty, šířky otisku, klenby mezi nártem a patou, oblouku prstů a jejich rozložení. Neodstává palec? Změř délku kroku. '''Obutá noha:''' Cvočky — chybí některý? Jsou tu příštipky? Tvar a šířka podešve, podpatku, délka stopy. Značka a kresba gumového podpatku. '''Rychlost chůze.''' Délka kroku u muže 75—80 cm, u ženy 60—70 cm. Při rychlé chůzi paty hlouběji vraženy, při běhu naopak špičky, že až otisk paty chybí vůbec, a krok až metr dlouhý. '''Vozidla.''' Směr dle odhozeného bláta a kaménku (proti směru jízdy) ze vzdálenosti odhození usuzujeme i na rychlost. Něco o ní poví i ostrost smyček a zatáček. '''U stop zvířat''' všimněte si i jiných „známek“: trusu, ztraceného peří, zbytků kořistí, vyvržených chuchvalců (dravci) úderů křídel do sněhu. Stopování ve spojení s plížením, usuzováním, pozorováním a fotografováním zvěře je nejkrásnějším uměním Skauta a přináší mu chvilky, na něž se nezapomíná. Hoši rádi se tomu učí a dej jim hojně příležitosti. Upozorni je, kdykoli najdete pěknou stopu a ať si ji hledí ostře načrtnut. V táboře mohou si dělat odlitky. Vezmou si ssebou hrneček, starou jídelní misku nebo nejlépe půlku starého, většího dětského míče, sáček sádry a do lahve vodu. Když najdou pěknou stopu, rozdělají sádru řídce a nalijí do stopy tak, že ji vyplní. Už za čtvrt hodiny je sádra ztuhlá a můžeme ji vyjmout. Tímto odlitkem můžeme kdykoli dělat do vlhkého písku stopy (ve stopovacím čtverci např.), jež jsou pak věrné, když i vzdálenost a umístění správně máme odpozorováno. Přečti Skautům i příklady usuzování ze Základů, str. 181 a dalším abys jim ukázal nejen zajímavou, ale i praktickou stránku čtení stop. '''Stopovací čtverec''' můžeš si upravit na písku (udržuj vlhký) v táboře, na dvoře u klubovny apod. Asi 2X3 m. Na něm můžeš ukázat rozličné druhy chůze, běhu, otisky nohou a bot. Při jedné straně např. přejdi, vedle přeběhni, třetí stopy jdi pozpátku a pak ještě se Skautem na zádech. Na čtverci se naučí hoši stopy studovat a kreslit. Ať si ale tytéž stopy prohlédnou za několik hodin, pak vyschlé, druhý, třetí den apod., aby viděli, jak se mění časem. Nech na čtverci odehráti nějakou scénu od dvou skautů. Ostatní přijdou a usuzují, co se přihodilo. To hochy velmi zajímá a výborně se tu učí. '''Na vycházce''', zvláště v zimě na čerstvém sněhu, prohlížejte dobře stopy, bývají velmi zřetelné. Kreslete je, fotografujte. Na schůzích je pak kreslete zpaměti. Později sledujte zřetelnou stopu zvěře nebo člověka, pokud jen budete moci daleko a usuzujte ze všech známek o stopovaném. '''Hrajte''' hodně hry ze Z. str. 176 a další. Hoši je mají nejraději. Všímejte si nenápadně i lidí ve vlaku. Dle obleku, tváře a rukou usuzujte na povolání. c59e0bffad4b45cf4be2982b4525b931081d886c 299 298 2012-10-26T16:44:45Z Stepan 2 '''STOPOVÁNÍ.''' Nejdříve je třeba stopy různých zvířat znát. Na čerstvém sněhu je prohlížejte nebo na vlhké půdě. Kreslete si je, fotografujte, dělejte popř. odlitky sádrové. Prohlížejte Setonovy knihy, je mistrem v kreslení stop a usuzování z nich. Prohlédněte si obrazy stop v Z. Sledovati stopu uč hochy podél, nešlapte do ní. Prohlížejte vždy proti slunci. Všimněte si, jak se mění na různém terénu a jak vypadá v postoji nebo zase v chůzi, skoku, běhu. Ztratí-li se Vám, jděte ještě kousek v tom směru, snad na vhodnější půdě bude zase zřetelnější. Vmyslete se při tom do situace stopovaného. Pro stáří stopy ať hoši pamatují: V písku za sucha brzy se stává nezřetelnou. Ve stínu a na vlhké půdě dlouho zůstává čerstvá. Všimni si, zda okraje neosychají, nejsou deštěm smyty (kdy pršelo), prach nebo stébla do ní naváta (kdy byl vítr toho směru?) '''Bosá noha člověka:''' Všimni si tvaru chodidla, otisku paty, šířky otisku, klenby mezi nártem a patou, oblouku prstů a jejich rozložení. Neodstává palec? Změř délku kroku. '''Obutá noha:''' Cvočky — chybí některý? Jsou tu příštipky? Tvar a šířka podešve, podpatku, délka stopy. Značka a kresba gumového podpatku. '''Rychlost chůze.''' Délka kroku u muže 75—80 cm, u ženy 60—70 cm. Při rychlé chůzi paty hlouběji vraženy, při běhu naopak špičky, že až otisk paty chybí vůbec, a krok až metr dlouhý. '''Vozidla.''' Směr dle odhozeného bláta a kaménku (proti směru jízdy) ze vzdálenosti odhození usuzujeme i na rychlost. Něco o ní poví i ostrost smyček a zatáček. '''U stop zvířat''' všimněte si i jiných „známek“: trusu, ztraceného peří, zbytků kořistí, vyvržených chuchvalců (dravci) úderů křídel do sněhu. Stopování ve spojení s plížením, usuzováním, pozorováním a fotografováním zvěře je nejkrásnějším uměním Skauta a přináší mu chvilky, na něž se nezapomíná. Hoši rádi se tomu učí a dej jim hojně příležitosti. Upozorni je, kdykoli najdete pěknou stopu a ať si ji hledí ostře načrtnut. V táboře mohou si dělat odlitky. Vezmou si ssebou hrneček, starou jídelní misku nebo nejlépe půlku starého, většího dětského míče, sáček sádry a do lahve vodu. Když najdou pěknou stopu, rozdělají sádru řídce a nalijí do stopy tak, že ji vyplní. Už za čtvrt hodiny je sádra ztuhlá a můžeme ji vyjmout. Tímto odlitkem můžeme kdykoli dělat do vlhkého písku stopy (ve stopovacím čtverci např.), jež jsou pak věrné, když i vzdálenost a umístění správně máme odpozorováno. Přečti Skautům i příklady usuzování ze Základů, str. 181 a dalším abys jim ukázal nejen zajímavou, ale i praktickou stránku čtení stop. Stopovací čtverec můžeš si upravit na písku (udržuj vlhký) v táboře, na dvoře u klubovny apod. Asi 2X3 m. Na něm můžeš ukázat rozličné druhy chůze, běhu, otisky nohou a bot. Při jedné straně např. přejdi, vedle přeběhni, třetí stopy jdi pozpátku a pak ještě se Skautem na zádech. Na čtverci se naučí hoši stopy studovat a kreslit. Ať si ale tytéž stopy prohlédnou za několik hodin, pak vyschlé, druhý, třetí den apod., aby viděli, jak se mění časem. Nech na čtverci odehráti nějakou scénu od dvou skautů. Ostatní přijdou a usuzují, co se přihodilo. To hochy velmi zajímá a výborně se tu učí. Na vycházce, zvláště v zimě na čerstvém sněhu, prohlížejte dobře stopy, bývají velmi zřetelné. Kreslete je, fotografujte. Na schůzích je pak kreslete zpaměti. Později sledujte zřetelnou stopu zvěře nebo člověka, pokud jen budete moci daleko a usuzujte ze všech známek o stopovaném. Hrajte hodně hry ze Z. str. 176 a další. Hoši je mají nejraději. Všímejte si nenápadně i lidí ve vlaku. Dle obleku, tváře a rukou usuzujte na povolání. b28ad0b8604efbbb131e984ea236dd66a41f7c6b 298 2012-10-26T16:38:31Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''STOPOVÁNÍ.''' Nejdříve je třeba stopy různých zvířat znát. Na čerstvém sněhu je prohlížejte nebo na vlhké půdě. Kreslete si je, fotografujte, děle… '''STOPOVÁNÍ.''' Nejdříve je třeba stopy různých zvířat znát. Na čerstvém sněhu je prohlížejte nebo na vlhké půdě. Kreslete si je, fotografujte, dělejte popř. odlitky sádrové. Prohlížejte Setonovy knihy, je mistrem v kreslení stop a usuzování z nich. Prohlédněte si obrazy stop v Z. Sledovati stopu uč hochy podél, nešlapte do ní. Prohlížejte vždy proti slunci. Všimněte si, jak se mění na různém terénu a jak vypadá v postoji nebo zase v chůzi, skoku, běhu. Ztratí-li se Vám, jděte ještě kousek v tom směru, snad na vhodnější půdě bude zase zřetelnější. Vmyslete se při tom do situace stopovaného. Pro stáří stopy ať hoši pamatují: V písku za sucha brzy se stává nezřetelnou. Ve stínu a na vlhké půdě dlouho zůstává čerstvá. Všimni si, zda okraje neosychají, nejsou deštěm smyty (kdy pršelo), prach nebo stébla do ní naváta (kdy byl vítr toho směru?) '''Bosá noha člověka:''' Všimni si tvaru chodidla, otisku paty, šířky otisku, klenby mezi nártem a patou, oblouku prstů a jejich rozložení. Neodstává palec? Změř délku kroku. '''Obutá noha:''' Cvočky — chybí některý? Jsou tu příštipky? Tvar a šířka podešve, podpatku, délka stopy. Značka a kresba gumového podpatku. '''Rychlost chůze.''' Délka kroku u muže 75—80 cm, u ženy 60—70 cm. Při rychlé chůzi paty hlouběji vraženy, při běhu naopak špičky, že až otisk paty chybí vůbec, a krok až metr dlouhý. '''Vozidla.''' Směr dle odhozeného bláta a kaménku (proti směru jízdy) ze vzdálenosti odhození usuzujeme i na rychlost. Něco o ní poví i ostrost smyček a zatáček. 92ff47d4f3136833aadf3217f8e5a60023820c34 0 190 314 2012-10-26T20:44:56Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''TÁBOROVÁ KAMNA.''' To ponech na tábor. Nemáš-li v okolí dost kamenů, sežeň cihly. Plánek stavební je v Z. str. 345. Pláty, nějakou železnou tyč, rošt… '''TÁBOROVÁ KAMNA.''' To ponech na tábor. Nemáš-li v okolí dost kamenů, sežeň cihly. Plánek stavební je v Z. str. 345. Pláty, nějakou železnou tyč, rošt, dvířka, troubu a komín přivezte s sebou. Ať je staví vždy dva a třetí chystá, co třeba: hněte jíl s plevami, podává materiál, vymazává ap. Nedělej topení (vzdálenost roštu od plátů) příliš vysoké, bude se dříve vařit. Stačí 15 cm. Komín raději delší, ať mají dobrý tah a neobtěžuje vás kouř. Ať nedoléhá nikde ke dřevu! Zachyť ho do kruhového výřezu plechu. Nad kamna patří přístřešek tak velký, aby se pod ním umístila celá kuchyně. Na 8 kůlů, z nichž 3 nejnižší jsou alespoň 180 cm vysoké a protilehlé asi 230 cm, dejte silnější rám, na ten latě nebo řídce tenká prkna a pokryjte lepenkou. Je to nejjistější proti dešti při tak velké ploše. Plachty se neosvědčují. Tvoří „rybníčky“. Pod to se musí vejít nejen kamna, ale i kuchyňský stůl, 2 bedny nad sebou (uvnitř s přihrádkami), otvírající se z boků, na příruční zásoby. Rám na zavěšení nádobí, na vhodné straně stůl pro výdej jídla. Hned v sousedství je ohniště s kotly a stanoviště pro nádoby s pitnou vodou, na velkém táboře ještě zvláštní stan pro zásoby s prkennou podlahou. '''Sklep''' postavíte na suchém, stinném místě. Hlavně, aby v něm bylo chladno. Buď jej vykopeme ve břehu a zakryjeme vchod dvířky, anebo vykopeme v zemi a nad tím uděláme kostru chýše z větví listnatých a pokryjeme chvojím. Na dno dáme písek nebo chvojí. 7d650b0bd03a360b4acac3bd3e2f941c7f25f514 0 174 292 289 2012-10-26T16:08:26Z Stepan 2 [[Soubor:Skautský vůdce str. 108.PNG|thumb|left]] '''TĚLOVĚDA A ZDRAVOVĚDA.''' Občas hovořte o těchto věcech na schůzkách. Tělovědu v hlavních rysech dle školních učebnic. Témata zdravovědy mohou být: *Denní péče o tělo: mytí, koupání, zuby. *Jídlo: kdy, kolik masa, příkrmu, význam ovoce zvláště syrového, zeleniny. *Dýchání: práce plic — oběh krve. Co jim škodí, co prospívá. *Nakažlivé nemoci. *Smysly: co jim škodí, co prospívá. Které hry je cvičí. *Denní cviky: Proč cvičíme, jaký účel který cvik má. *Proč jsou tabák a alkohol jedy pro mladé tělo. *Hygiena v klubovně, na pochodu, při táboření. *Boj proti prachu a mouchám. *Osobní hygiena ve stanu: čistota, uložení věcí, udržování pořádku, jaké je nebezpečí v přepínání trainingu a honu za rekordy? *Hygiena pohlavní (s vyloučením mladších hochů), nebezpečí prostituce. *První pomoc, pokud přesahuje rámec požadavků pro zk. druhotřídní. Prameny najdete v Základech, ve Weignerově tělovědě (Vilímek), učebnicích pro měšťanské školy, v této knize. Hlavně však dbej, aby od první chvíle, kdy hoch přišel do oddílu, zvykal dodržovat nejdůležitější požadavky osobní hygieny a dbal na své zdraví. Prvotřídní Skaut už svým stálým příkladem hledí docílit, aby nově vstoupivší jimi se řídili. Tak zejména hleď, aby hoši si osvojili jako zvyk: *1. Denně ráno vlahou vodou a mýdlem kůži očistit, ruce kartáčkem ale pak studenou vodou až do pasu tělo otužovat. Hodně se koupat. Ruce mýt několikrát za den. *2. Ráno a před spaním čistit si zuby. I s nejmenším kazem jít k zubnímu lékaři. Mít stále čisté a ostříhané nehty. *3. Jíst jen prostou stravu a málo masa. Dobře kousat, nespěchat s jídlem a pít vodu. Pivo a víno jen řídkou výjimkou a likéry nikdy. *4. Hledět mít stále kolem sebe čerstvý vzduch. Hojně větrat, od jara do podzima spát při otevřeném okně, chodit hojně do přírody. Dýchat hluboce vždy nosem a nekouřit, ani se v zakouřených místnostech nezdržovat. *5. Nebýt mrzutý, nevrlý nebo zlostný. I to podrývá zdraví a znepříjemňuje tě okolí. Hleď, aby hoši pěstovali sporty, jež procvičují celé tělo a nejvíce využívají vydatného pobytu na čerstvém vzduchu. Z letních plování, lehkou atletiku a wolleyball na travnatém hřišti, ze zimních hlavně lyžaření a bruslení. [[Soubor:Skautský vůdce str. 109.PNG|left]] 4477d4fd1d0693646a16af824996e5ab35bd9241 289 2012-10-26T16:03:42Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''TĚLOVĚDA A ZDRAVOVĚDA.''' Občas hovořte o těchto věcech na schůzkách. Tělovědu v hlavních rysech dle školních učebnic. Témata zdravovědy mohou být:… '''TĚLOVĚDA A ZDRAVOVĚDA.''' Občas hovořte o těchto věcech na schůzkách. Tělovědu v hlavních rysech dle školních učebnic. Témata zdravovědy mohou být: *Denní péče o tělo: mytí, koupání, zuby. *Jídlo: kdy, kolik masa, příkrmu, význam ovoce zvláště syrového, zeleniny. *Dýchání: práce plic — oběh krve. Co jim škodí, co prospívá. *Nakažlivé nemoci. *Smysly: co jim škodí, co prospívá. Které hry je cvičí. *Denní cviky: Proč cvičíme, jaký účel který cvik má. *Proč jsou tabák a alkohol jedy pro mladé tělo. *Hygiena v klubovně, na pochodu, při táboření. *Boj proti prachu a mouchám. *Osobní hygiena ve stanu: čistota, uložení věcí, udržování pořádku, jaké je nebezpečí v přepínání trainingu a honu za rekordy? *Hygiena pohlavní (s vyloučením mladších hochů), nebezpečí prostituce. *První pomoc, pokud přesahuje rámec požadavků pro zk. druhotřídní. Prameny najdete v Základech, ve Weignerově tělovědě (Vilímek), učebnicích pro měšťanské školy, v této knize. Hlavně však dbej, aby od první chvíle, kdy hoch přišel do oddílu, zvykal dodržovat nejdůležitější požadavky osobní hygieny a dbal na své zdraví. Prvotřídní Skaut už svým stálým příkladem hledí docílit, aby nově vstoupivší jimi se řídili. Tak zejména hleď, aby hoši si osvojili jako zvyk: *1. Denně ráno vlahou vodou a mýdlem kůži očistit, ruce kartáčkem ale pak studenou vodou až do pasu tělo otužovat. Hodně se koupat. Ruce mýt několikrát za den. *2. Ráno a před spaním čistit si zuby. I s nejmenším kazem jít k zubnímu lékaři. Mít stále čisté a ostříhané nehty. *3. Jíst jen prostou stravu a málo masa. Dobře kousat, nespěchat s jídlem a pít vodu. Pivo a víno jen řídkou výjimkou a likéry nikdy. *4. Hledět mít stále kolem sebe čerstvý vzduch. Hojně větrat, od jara do podzima spát při otevřeném okně, chodit hojně do přírody. Dýchat hluboce vždy nosem a nekouřit, ani se v zakouřených místnostech nezdržovat. *5. Nebýt mrzutý, nevrlý nebo zlostný. I to podrývá zdraví a znepříjemňuje tě okolí. Hleď, aby hoši pěstovali sporty, jež procvičují celé tělo a nejvíce využívají vydatného pobytu na čerstvém vzduchu. Z letních plování, lehkou atletiku a wolleyball na travnatém hřišti, ze zimních hlavně lyžaření a bruslení. 4766c3fbf36d941569f29225876af4d68fab5a19 0 172 287 2012-10-26T15:49:27Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''VLASTIVĚDA.''' O českých dějinách ať má přehled. Zaveď tu a tam s hochy o různých dobách rozhovor, přesvědčíš se o jejich znalostech. Sám na schůz… '''VLASTIVĚDA.''' O českých dějinách ať má přehled. Zaveď tu a tam s hochy o různých dobách rozhovor, přesvědčíš se o jejich znalostech. Sám na schůzkách o tom „nepřednášej“, odkaž hochy na vhodné prameny (jsou hojné) a příležitostně — ve významné dny historického kalendáře — nech je o tom několik vět v oddíle promluvit. Proslov na 3—5 minut stačí. Z dějin ať znají v hlavních obrysech: Říše Velkomoravská, Cyril a Metod, kníže Václav — Boleslav, Přem. Otakar, Václav I., Karel IV., Hus, Král Václav, Žižka, Husitství, Jiří z Poděbrad, boj s Habsburky v 16. stol., 30letá válka, Bílá Hora, protireformace, buditelé: Dobrovský, Jungman, Havlíček, Palacký, rok 1848, světová válka, legie, Masaryk, Štefánik, odboj domácí, Rašín. Zeměpis republiky podobně. V obojím se musí uplatnit školní poznatky a četba. Dej i zhruba načrtnouti obrys hranic, umístit významná města, hory, pásma horská, tok řek apod. Ať zná oblasti průmyslové, zemědělské, turistické, léčebné. Sem patří i folklor naší republiky. Dva, tři dohromady mohou zhotoviti plastickou mapu okolí. Prameny: Školní učebnice, popř. Horák: Příruční dějiny české (Děd. Kom.) Novotný: České dějiny, Beletrie: Jirásek, Svátek, Winter, Medek, Třebízský. a7f4ca8586eea291dacaafba526b1abe3a8e10f8 0 205 331 2012-10-26T21:30:49Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''VÝCVIK NOVÁČKA.''' Tento bod zkoušky též ukáže, může-li být z hocha dobrý rádce. Sám může leccos umět a mít výborné vlastnosti, ale druhého tomu… '''VÝCVIK NOVÁČKA.''' Tento bod zkoušky též ukáže, může-li být z hocha dobrý rádce. Sám může leccos umět a mít výborné vlastnosti, ale druhého tomu naučit, to jistě není totéž! Dokáže-li to, má velmi cennou vlastnost, jež mu bude v životě vždy k užitku. Pozná při tom, jak je třeba trpělivosti, lásky k věci, jak leccos musí sám dohánět, aby se neoctl v úzkých. Je to výborná škola života. Hoši bývají pak na své „odchovance“ hrdí, když se jim vydařili, a bývají to i počátky dobrého přátelství. [[Soubor:Skautský vůdce str. 124.PNG]] ff3ff123f5b4b40acdfcead12ce443dd5748dca0 0 196 322 320 2012-10-26T21:04:48Z Stepan 2 [[Soubor:Skautský vůdce str. 120.PNG|thumb|left|Župní standarta, práce br. J. Nesládka. — Výklad: Přemyslův pluh, otka, žezlo a říšské jablko. Přemysl Oráč od pluhu k vládě byl povolán. V Přemyslově kraji duní dnes na severu hornická kladiva. Nade vším psí hlava — hraničářský odznak věrnosti.]] '''VÝROBKY ŘEMESLNÉ.''' Dnes se práce rukodělné pro svoji velikou cenu výchovnou a cvik ve zručnosti zavedly i ve škole. Skauting v tom školu předstihl o dobrých dvacet let, neboť je má ve svém programu od svých prvních začátků. Hleď podporovat záliby hochů a každý co možná ať se hledí v něčem zdokonalovat. Ať knihaří, truhlaří, zahradničí nebo robí v elektrice, radiu, modelech letadel, modelářství v hlíně, v řezbářství ap. Hleď jim poradit, povzbuzovat zájmem, pochvalou. Umožni jim uviděti závody a mistry v tomto oboru, nástroje, vymoženosti všeho druhu v oblíbeném zaměstnání. Nesmírně jim pro život prospěješ. Ale i v oddíle a klubovně se dají vždy všechny tyto dovednosti uplatnit. Pro prvotřídní zkoušku může to být výrobek pro potřebu soukromou, nebo pro oddíl, klubovnu, tábor apod. 69862e9edcf544c87ae4cd5348091d709fc36e63 320 2012-10-26T21:03:56Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''VÝROBKY ŘEMESLNÉ.''' Dnes se práce rukodělné pro svoji velikou cenu výchovnou a cvik ve zručnosti zavedly i ve škole. Skauting v tom školu předstihl o dob… '''VÝROBKY ŘEMESLNÉ.''' Dnes se práce rukodělné pro svoji velikou cenu výchovnou a cvik ve zručnosti zavedly i ve škole. Skauting v tom školu předstihl o dobrých dvacet let, neboť je má ve svém programu od svých prvních začátků. Hleď podporovat záliby hochů a každý co možná ať se hledí v něčem zdokonalovat. Ať knihaří, truhlaří, zahradničí nebo robí v elektrice, radiu, modelech letadel, modelářství v hlíně, v řezbářství ap. Hleď jim poradit, povzbuzovat zájmem, pochvalou. Umožni jim uviděti závody a mistry v tomto oboru, nástroje, vymoženosti všeho druhu v oblíbeném zaměstnání. Nesmírně jim pro život prospěješ. Ale i v oddíle a klubovně se dají vždy všechny tyto dovednosti uplatnit. Pro prvotřídní zkoušku může to být výrobek pro potřebu soukromou, nebo pro oddíl, klubovnu, tábor apod. [[Soubor:Skautský vůdce str. 120.PNG|thumb|left|Župní standarta, práce br. J. Nesládka. — Výklad: Přemyslův pluh, otka, žezlo a říšské jablko. Přemysl Oráč od pluhu k vládě byl povolán. V Přemyslově kraji duní dnes na severu hornická kladiva. Nade vším psí hlava — hraničářský odznak věrnosti.]] 6896292aa33661c88d833761986b318fd9894ac2 0 194 318 2012-10-26T20:57:51Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ZABEZPEČENÍ OHNĚ A ODKLIZENÍ.''' Po Skautovi a jeho ohništi nesmí zůstat stopy (černý kruh), natož nějaká škoda. Dbá vždy úzkostlivě opatrnosti, pro… '''ZABEZPEČENÍ OHNĚ A ODKLIZENÍ.''' Po Skautovi a jeho ohništi nesmí zůstat stopy (černý kruh), natož nějaká škoda. Dbá vždy úzkostlivě opatrnosti, proto pamatuj: *1. Na trávníku vyřízni lopatkou čtverec drnů asi 60X60, (rozděl na 4 kusy), opatrně je překlop kus dále a oheň rozdělej na holé hlíně. Až oheň zaliješ, položíš je opět na své místo. *2. Kde je listí, suchá tráva, či jiné hořlaviny, odhrab je do kruhu nejméně 1 m v průměru až na holou zem. Po ulití ohně lopatkou ještě naházej naň hlíny a pak teprve přizpůsob okolí. *3. Na mokrém místě nebo na sněhu udělej si podlahu z kamenů. Ale oheň zvlášť dobře ulej, aby vítr nerozfoukal jiskry. Úzkostlivě této opatrnosti u svých Skautů dbej nejen proto, abyste si nehyzdili přírodu a milá místa, ale neuvedli snad v nebezpečí požáru zvláště les. 21de12551c6d4e2c6db0a633f008cc39410aaf58 0 118 230 215 2012-10-25T16:36:05Z Stepan 2 [[Soubor:Skautský vůdce str. 81 - 2.PNG|left]] '''Stupeň nováčkovský.''' Účelem je prokázat, má-li hoch dosti schopností a bystrosti státi se Skautem. Ke zkoušce připravuje rádce družiny, zkouší vůdce nebo s jeho svolením rádce jiné družiny. 73a8838f79980baac03fd1e1db0083b43e0d386f 215 2012-10-25T15:29:37Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''Stupeň nováčkovský.''' Účelem je prokázat, má-li hoch dosti schopností a bystrosti státi se Skautem. Ke zkoušce připravuje rádce družiny, zkouší vůd… '''Stupeň nováčkovský.''' Účelem je prokázat, má-li hoch dosti schopností a bystrosti státi se Skautem. Ke zkoušce připravuje rádce družiny, zkouší vůdce nebo s jeho svolením rádce jiné družiny. dcc664b8e4d32c58a31c8384e3aed18345423549 0 122 220 2012-10-25T16:02:40Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''POZDRAVY.''' Vylož hochům, že i ve skautském pozdravu je ušlechtilý symbol. Palec přes malíček položený značí, že silný chrání slabého. A tři vzty… '''POZDRAVY.''' Vylož hochům, že i ve skautském pozdravu je ušlechtilý symbol. Palec přes malíček položený značí, že silný chrání slabého. A tři vztyčené prsty připomínají tři věty skautského slibu i že v jednotě je síla. Připomeň, že zdravit je slušnost, děkovat povinnost. A že nejde jen o to, pozdravit, ale také jak pozdrav vyhlíží. Nedbalý pozdrav je spíše projevem nezdvořilosti. Vždyť naopak zdravíme proto, abychom projevili někomu svoji úctu, nebo příslušnost k většímu celku. Proto se zdraví všichni Skauti navzájem malým, čili „tajným“ pozdravem i když nejsou v kroji. Při podávání rukou podávají levou, je blíže srdci a Skauti jsou si bratry. Zvlášť hochům připomeň, aby vždy zdravili státní vlajku, když je nesena v čele průvodu a standarty plukovní. Nejsou-li v kroji, tedy smeknutím. Při „tajném“ pozdravu se mnoho chybuje tím, že hoši při něm strkají loket do zadu a prsty zůstanou skoro v poloze vodorovné. To vypadá nevkusně. Pamatujte, že rámě zůstane nepohnutě svislé a předloktí se zvedne o 180°, takže i prsty přijdou do svislé polohy. Při pozdravu ke klobouku se okraje střechy dotýká pouze ukazováček, ne všechny tři prsty! Loket je v rovině ramen. 3fbc390d82b4b4ebdaa3a0e1e9b660cb9e20fabd 0 121 219 2012-10-25T16:01:05Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SIGNÁLY PÍŠŤALKOU.''' Na větší vzdálenosti vůdce nevolá, dává rozkaz píšťalkou. Vyžaduj při tom bezpodmínečnou poslušnost - okamžité vyhovění… '''SIGNÁLY PÍŠŤALKOU.''' Na větší vzdálenosti vůdce nevolá, dává rozkaz píšťalkou. Vyžaduj při tom bezpodmínečnou poslušnost - okamžité vyhovění signálu. * ----- pozor, přijde povel! * - . . Sraz, všichni k vůdci! * . - . rádcové k vůdci! * . . . . . pozor, nebezpečí! * . . . - - - . . . po chvílích se opakující jest signál, který smí být pískán nebo máván jen v opravdu vážném nebezpečí, je-li život ohrožen, při neštěstí apod. Je nazýván mezinárodně SOS a dbej přísně, aby ho nebylo zneužito! Vůbec netrp pískání hochů, vůdce ať má píšťalku hlasem odlišnou od rádců. Signálů užívej jen v nutnosti. 256b0bf382c196f0d5cacde823fe1709cbabacdb 0 120 234 218 2012-10-25T16:48:10Z Stepan 2 '''SKAUTSKÉ ZNAČKY''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 85.PNG|thumb|left|Štoček Stehlíkova skaut. kalendáře.]] Nakresli je hochům na tabuli v klubovně nebo na hladkých plochách hlíny v přírodě a připomeň jejich účel: dělám je tehdy, když mne má někdo sledovat po cestě na níž je plno odboček a sám cesty nezná. Dělají se vždy na pravé straně ve směru chůze, ale někdy místo abych je kreslil, skládám je z větviček, kaménků, šišek, snopečků trávy apod. Zkuste to vše na výletě podle příležitosti, užívejte i vodítka: určitých listů, kousků pestré vlny a až budou Skauti „mít už čich“ pro tyto věci, zahrejte s nimi „Honbu za pokladem“. Nejjednodušeji se hraje takto: Vůdce si vyjde o hodinu až dvě před oddílem, zanechává značky z různého materiálu, ukrývá dopisy, projde kudykoliv lesem a u cíle své cesty ukryje „poklad“: balíček čokolády, buráků ap., o něž se hoši po naleznutí spravedlivě rozdělí. Cesta stačí asi 6 km a pro případ nedorozumění urči na přesně označeném místě dobu srazu. V táboře se dá tato hra provést ještě tak, že dvě družiny pošleš na týž okruh, ale proti sobě. Musíš ale vše dříve dobře připravit a používat hojně dopisů a značek z růz. materiálů. I tři nebo čtyři družiny můžeš poslat různými směry, stejně dlouhými, k témuž cíli, dá to ale dosti přípravy. Značkující se v celku shodnou, jaké značky a kde asi (dle mapy) položí a pak každý připraví jednu trať. 7ef937a0a4e26bb0040e3116724a82a5a622b112 218 2012-10-25T15:58:27Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SKAUTSKÉ ZNAČKY''' Nakresli je hochům na tabuli v klubovně nebo na hladkých plochách hlíny v přírodě a připomeň jejich účel: dělám je tehdy, když mn… '''SKAUTSKÉ ZNAČKY''' Nakresli je hochům na tabuli v klubovně nebo na hladkých plochách hlíny v přírodě a připomeň jejich účel: dělám je tehdy, když mne má někdo sledovat po cestě na níž je plno odboček a sám cesty nezná. Dělají se vždy na pravé straně ve směru chůze, ale někdy místo abych je kreslil, skládám je z větviček, kaménků, šišek, snopečků trávy apod. Zkuste to vše na výletě podle příležitosti, užívejte i vodítka: určitých listů, kousků pestré vlny a až budou Skauti „mít už čich“ pro tyto věci, zahrejte s nimi „Honbu za pokladem“. Nejjednodušeji se hraje takto: Vůdce si vyjde o hodinu až dvě před oddílem, zanechává značky z různého materiálu, ukrývá dopisy, projde kudykoliv lesem a u cíle své cesty ukryje „poklad“: balíček čokolády, buráků ap., o něž se hoši po naleznutí spravedlivě rozdělí. Cesta stačí asi 6 km a pro případ nedorozumění urči na přesně označeném místě dobu srazu. V táboře se dá tato hra provést ještě tak, že dvě družiny pošleš na týž okruh, ale proti sobě. Musíš ale vše dříve dobře připravit a používat hojně dopisů a značek z růz. materiálů. I tři nebo čtyři družiny můžeš poslat různými směry, stejně dlouhými, k témuž cíli, dá to ale dosti přípravy. Značkující se v celku shodnou, jaké značky a kde asi (dle mapy) položí a pak každý připraví jednu trať. bd1c6b03255d6840c7967e2b271cde42c5320344 0 133 240 2012-10-25T17:03:20Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SKAUTSKÝ SLIB.''' Nenech hocha skládat slib, dokud jsi se nepřesvědčil, že to myslí doopravdy. Vždyť je to vážný závazek a dobrovolný! Ale také neodkl… '''SKAUTSKÝ SLIB.''' Nenech hocha skládat slib, dokud jsi se nepřesvědčil, že to myslí doopravdy. Vždyť je to vážný závazek a dobrovolný! Ale také neodkládej nemožně dlouho, vždyť dokud nesložil slib, není morálně vázán. Zjev, kdy hoch je již přes půl roku v oddíle a nesložil slibu, je výchovně špatný. Buď - anebo! Buď chceš být naším bratrem, účasten důvěry ve skautský kroj, anebo není pro tebe mezi námi místa. Je-li příčinou odkladu nedbalost vůdcova, je neomluvitelná. Je-li to jeho přílišná úzkostlivost, ať uváží, že hoši nejsou hotoví lidé, že je bude v oddíle teprve vychovávat! Na schůzkách jim vysvětli, co od nich slib žádá. '''Slibuji na svou čest:''' Čest je nejvyšším statkem člověka a proto se nemá tak nesmyslně ozývat každou chvíli z vašich úst: — no, na mou čest, apod. Slíbí-li někdo na svou čest, pak mu plně důvěřujeme, že ze všech sil se přičiní, aby splnil, co slíbil. A že nic nebude tak mocné, aby ho donutilo zrušit slib, který učinil dobrovolně, opravdově a celým srdcem. '''Milovati vlast svou —:''' Ne slovy, ale činy! Máme krásnou vlast, nejlepší její synové dali své životy za její osvobození, máme slavnou minulost, hojnost přírodního bohatství, zdravé základy pro šťastnou budoucnost, ale za tu jsme zodpovědní my, na nás záleží, co dokážeme. '''Plniti povinnosti vlastní —:''' Chceme, aby národ náš byl z prvních, ale usilujeme o to ne násilím a nenávistí, ale hodnotou a významem práce jednotlivce, aby tak měl pevnou oporu celý národ pro svoje umístění mezi národy druhými. Stůj na svém místě a plň dobře své povinnosti. Už od mládí se připravuj a uč se, kde jen můžeš. — A dobře se uč a pracuj! Život je stále těžší! Zákony skautské ukáží ti vždy správnou cestu na všech jeho křižovatkách. '''Duší i tělem býti hotov —:''' Nestačí mít dobrou vůli, když nejsem tělesně schopen a i největší silák nezmůže nic, neví-li jak, a nebo dokonce, nechce-li. Proto naše heslo praví: Buď připraven! A neptej se, kdo je ten, jemuž pomáháš, zda ti kdy ublížil, či ho vůbec neznáš. Stačí, že tvé pomoci potřebuje. Udělej, co můžeš. a495a23d708e6b7b59de134f3ad0584097052214 0 119 232 216 2012-10-25T16:39:31Z Stepan 2 '''SKAUTSKÝ ZÁKON A HESLO.''' '''Zákon''' nadiktuj k pamatování v tomto znění: Skaut je pravdomluvný, věrný a oddaný, je prospěšný a pomáhá jiným. Je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého Skauta. Je zdvořilý, ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských. Je poslušný, veselé mysli a spořivý. Je čistý v myšlení, slovech i skutcích. Všelijakých pomůcek k zapamatování, prstů či jiných hříček neužívej. Od počátku vštěpuj hochům úctu ke slovům zákona, hleď, aby mu hoši dobře rozuměli a hlavně dle něho jednali a žili. Uč je dívat se na život jako na velikou hru, k níž skauting napsal pravidla gentlemana. Vysvětli nováčkům postupně na několika schůzkách smysl vět zákona, ale hlavně při jejich chování, a jednání ukaž jim jej jako směrnici. A stejně při rozhovoru o denních událostech. '''Výklad zákona''' přizpůsob vhodně jejich prostředí. Např. hned na ustavující schůzce řekni hochům, že Skauti nejsou obyčejní kluci, že mají své zákony a povinnosti a že hoch je teprve tehdy Skautem, když slíbí, že je bude plnit a také vždy plní. Tak především ať si hned všichni rukou dáním mezi sebou slíbí, že nikdy si už neřeknou, ale také nikomu jinému nadávku, ani jiné ošklivé slovo a že se s nikým nebudou rvát. Kdo to neslíbí a nebude plnit, nesmí mezi nás, neboť Skaut je zdvořilý. V příští schůzce vylož: '''Skaut je pravdomluvný.''' On nelže, nepodvede, neoklame. Proto se těší Skauti takové důvěře. Nikde se to tak dobře nepozná, jako při hře. Hrají-li si kluci, slyšíte vzájemné osočování a lhaní, ba i nadávky. Ale Skaut považuje za podlost zvítězit lží nebo podvodem. Dodržuje přesně pravidla, není hrubým a podrážděným, i když prohrává. A první stiskne ruku vítězi. Někdy by snad způsobil někomu bolest, kdyby řekl o jiném pravdu, tu raději mlčí, ale neselže. Druhý a třetí článek vylož tak: '''Věrnost a oddanost''' není bez lásky. Máš-li někoho rád, nezradíš ho ve chvíli pro něho krušné, v neštěstí nebo nezaviněném ponížení, i kdyby ho ostatní opustili. Oddaně budeš hájit a plnit čestné příkazy zákona Skautů, i kdyby se ti ostatní hoši proto posmívali. Věrně a oddaně budeš lnout ke svému oddílu dobrá jeho pověst bude ti nade vše a sám se vždy o ni přičiníš. Budeš věrným synem své vlasti, budeš jako muž oddán republice, její blaho bude ti nejvyšším zákonem. '''Prospěšnost a ochota pomoci jiným''' - toť skautský zákon služby! Skaut není sobec. Vlastní zábava nebo pohodlí musí stranou tam, kde je třeba pomoci. Zvlášť lidem starým, neduživým, dětem. A víte, hoši, že už je mnoho Skautů, kteří získali odznak „Za čin junácký“? A ten se uděluje jen za záchranu života! To už je čin hrdinský a ten se nevykoná každého dne, ale dobrý skutek můžeš vykonat každý den. Třeba jen odhodit s cesty skleněný střep, aby se někdo bosý oň nezranil. Nyní nech hochy ještě vyprávět o kom vědí, že obětavě pomáhal při požáru, při sklizni, když hrozila bouře, když maminka ležela nemocná apod. Několik námětů ještě k ostatním článkům: '''Skaut je přítelem a bratrem...''' Nezná rozdílů v kabátě. Každý je mu stejně milý a s každým jedná stejně uctivě, jen když je to hodný člověk. Každý Skaut a každá Skautka má právo žádat od něho to, co on by na nich za daných okolností považoval za slušné žádat a splní to bratrsky a laskavě. '''Je zdvořilý.''' Ví, že není odpornějšího zjevu než nevychovanec. I když nesouhlasí, nedá se unést prchlivostí k hrubostem. Kdo zachová klid a slušnou formu, získává vždy sympatie. Není lepšího doporučení nad uhlazené, ale ne podlízavé! chování. Ovšem, že není pokrytcem, a svůj názor dovede hájit přesvědčivě, věcně, byť i temperamentně, však bez osobního útoku. Neužívá hrubých nebo dokonce sprostých slov, nechce být všady neomaleně a sobecky první. Nehovoří ani nešeptá při divadle, koncertě nebo přednášce a nežertuje stále na cizí účet. Nepodává ruky osobě starší, než je sám, nebyla-li mu nabídnuta. U stolu nejí nožem, kostičky a pecky nevyplivuje přímo na talíř, nýbrž na lžičku a tou je pak klade na talíř. Nehoupe se na židli. '''Je ochráncem přírody.''' Kdo už jiný, když ne Skaut? Vždyť příroda je jeho druhá matka, dárce zdraví a radosti. Žádná jiná krása, se nevyrovná výtvorům jejím. Skaut je hrdý na svůj úkol: „ochránce přírody“, vždyť si s ní nikdo tak dobře nerozumí jako on. '''Je poslušný.''' Ví, že ve spořádané společnosti je nutná dobrovolná kázeň. Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Kdo nese odpovědnost, musí mít i právo rozkazu. Ten není dáván bezúčelně, i když to není na první pohled zřejmo, a proto musí být splněn. '''Je veselé mysli.''' Ví, že je to poklad, půl zdraví. Vzpřimuje to hlavu i tehdy, kdy jiný je už rozmrzelý. Úsměv a vtip (ne hrubost!) je koření života a pomáhá lépe snášet nepříjemnosti. Bručák a skuhral není milým společníkem, ale dobrý humor už leckomu pomohl neztratit hlavu, kde jiní už si nevěděli rady. '''Je spořivý.''' Zná cenu peněz, nevydává je zbytečně. Nepije, nekouří, ukládá i malý peníz a vydává jen na účelné věci. Snaží se opatřiti si mnohé vlastní prací. Ale není lakomý. Chuďasa nikdy neoslyší. '''Je čistý.''' Z úst Skauta neuslyšíš sprostého slova. Nic nedá na posměch a nedá se svést špatnými kamarády, aby s nimi zapadl do hospod a nočních pelechů ke kartám, pitkám a zkaženým děvčatům. Ví, jak hnusnými nemocemi se platí tyto „zkušenosti“. [[Soubor:Skautský vůdce str. 83.PNG]] '''Heslo.''' Heslo vylož v tomto smyslu: Buď připraven konat vždy svoji povinnost, jednat rázně a dobře! Být vždy na svém místě. Zdravý tělesně a vědoucí, jak pomoci. Dovést se ovládat! Nenech se překvapit! Být pravým mužem na pravém místě a v pravý čas. Uvědom si vždy dosah svých slov a svých činů! V oddíle se plní naše heslo takto: Všichni Skauti jsou si bratry. Jakmile vás vůdce svolá, jste jeho spolupracovníky, jste ve službě. Tyto jsou vlastnosti Skauta ve službě: '''Pohotovost:''' Vidí rozkaz v očích vůdce dříve, než promluvil a skočí po práci sám, nedá se do ní strkat. '''Vytrvalost:''' Vůdce ti svěřil práci. Nehni se od ní, až je správně provedena. Jsi důležitým kolečkem ve stroji a nesmíš vysadit. Uznání vůdce: „— to svěřím tobě, ty jsi spolehlivý“ je největší jaké ti může dát. '''Dochvilnost:''' Raději o deset minut dříve, než o vteřinu později. Muži činu byli vždy dochvilní. Je velké umění účelně si rozdělit čas a dodržet. '''Přesnost:''' Skaut pozorně vyslechne, co se na něm chce, a pak to nepoplete a nemusí se vymlouvat „že on myslel“ atd. '''Dobrá nálada,''' ta za tebe udělá polovinu práce. ef7d3e7c945e26c04c7b08e0e7ccaeed69120a5b 216 2012-10-25T15:38:19Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SKAUTSKÝ ZÁKON A HESLO.''' '''Zákon''' nadiktuj k pamatování v tomto znění: Skaut je pravdomluvný, věrný a oddaný, je prospěšný a pomáhá jiným. Je … '''SKAUTSKÝ ZÁKON A HESLO.''' '''Zákon''' nadiktuj k pamatování v tomto znění: Skaut je pravdomluvný, věrný a oddaný, je prospěšný a pomáhá jiným. Je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého Skauta. Je zdvořilý, ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských. Je poslušný, veselé mysli a spořivý. Je čistý v myšlení, slovech i skutcích. Všelijakých pomůcek k zapamatování, prstů či jiných hříček neužívej. Od počátku vštěpuj hochům úctu ke slovům zákona, hleď, aby mu hoši dobře rozuměli a hlavně dle něho jednali a žili. Uč je dívat se na život jako na velikou hru, k níž skauting napsal pravidla gentlemana. Vysvětli nováčkům postupně na několika schůzkách smysl vět zákona, ale hlavně při jejich chování, a jednání ukaž jim jej jako směrnici. A stejně při rozhovoru o denních událostech. '''Výklad zákona''' přizpůsob vhodně jejich prostředí. Např. hned na ustavující schůzce řekni hochům, že Skauti nejsou obyčejní kluci, že mají své zákony a povinnosti a že hoch je teprve tehdy Skautem, když slíbí, že je bude plnit a také vždy plní. Tak především ať si hned všichni rukou dáním mezi sebou slíbí, že nikdy si už neřeknou, ale také nikomu jinému nadávku, ani jiné ošklivé slovo a že se s nikým nebudou rvát. Kdo to neslíbí a nebude plnit, nesmí mezi nás, neboť Skaut je zdvořilý. V příští schůzce vylož: '''Skaut je pravdomluvný.''' On nelže, nepodvede, neoklame. Proto se těší Skauti takové důvěře. Nikde se to tak dobře nepozná, jako při hře. Hrají-li si kluci, slyšíte vzájemné osočování a lhaní, ba i nadávky. Ale Skaut považuje za podlost zvítězit lží nebo podvodem. Dodržuje přesně pravidla, není hrubým a podrážděným, i když prohrává. A první stiskne ruku vítězi. Někdy by snad způsobil někomu bolest, kdyby řekl o jiném pravdu, tu raději mlčí, ale neselže. Druhý a třetí článek vylož tak: '''Věrnost a oddanost''' není bez lásky. Máš-li někoho rád, nezradíš ho ve chvíli pro něho krušné, v neštěstí nebo nezaviněném ponížení, i kdyby ho ostatní opustili. Oddaně budeš hájit a plnit čestné příkazy zákona Skautů, i kdyby se ti ostatní hoši proto posmívali. Věrně a oddaně budeš lnout ke svému oddílu dobrá jeho pověst bude ti nade vše a sám se vždy o ni přičiníš. Budeš věrným synem své vlasti, budeš jako muž oddán republice, její blaho bude ti nejvyšším zákonem. '''Prospěšnost a ochota pomoci jiným''' - toť skautský zákon služby! Skaut není sobec. Vlastní zábava nebo pohodlí musí stranou tam, kde je třeba pomoci. Zvlášť lidem starým, neduživým, dětem. A víte, hoši, že už je mnoho Skautů, kteří získali odznak „Za čin junácký“? A ten se uděluje jen za záchranu života! To už je čin hrdinský a ten se nevykoná každého dne, ale dobrý skutek můžeš vykonat každý den. Třeba jen odhodit s cesty skleněný střep, aby se někdo bosý oň nezranil. Nyní nech hochy ještě vyprávět o kom vědí, že obětavě pomáhal při požáru, při sklizni, když hrozila bouře, když maminka ležela nemocná apod. Několik námětů ještě k ostatním článkům: '''Skaut je přítelem a bratrem...''' Nezná rozdílů v kabátě. Každý je mu stejně milý a s každým jedná stejně uctivě, jen když je to hodný člověk. Každý Skaut a každá Skautka má právo žádat od něho to, co on by na nich za daných okolností považoval za slušné žádat a splní to bratrsky a laskavě. '''Je zdvořilý.''' Ví, že není odpornějšího zjevu než nevychovanec. I když nesouhlasí, nedá se unést prchlivostí k hrubostem. Kdo zachová klid a slušnou formu, získává vždy sympatie. Není lepšího doporučení nad uhlazené, ale ne podlízavé! chování. Ovšem, že není pokrytcem, a svůj názor dovede hájit přesvědčivě, věcně, byť i temperamentně, však bez osobního útoku. Neužívá hrubých nebo dokonce sprostých slov, nechce být všady neomaleně a sobecky první. Nehovoří ani nešeptá při divadle, koncertě nebo přednášce a nežertuje stále na cizí účet. Nepodává ruky osobě starší, než je sám, nebyla-li mu nabídnuta. U stolu nejí nožem, kostičky a pecky nevyplivuje přímo na talíř, nýbrž na lžičku a tou je pak klade na talíř. Nehoupe se na židli. '''Je ochráncem přírody.''' Kdo už jiný, když ne Skaut? Vždyť příroda je jeho druhá matka, dárce zdraví a radosti. Žádná jiná krása, se nevyrovná výtvorům jejím. Skaut je hrdý na svůj úkol: „ochránce přírody“, vždyť si s ní nikdo tak dobře nerozumí jako on. '''Je poslušný.''' Ví, že ve spořádané společnosti je nutná dobrovolná kázeň. Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Kdo nese odpovědnost, musí mít i právo rozkazu. Ten není dáván bezúčelně, i když to není na první pohled zřejmo, a proto musí být splněn. '''Je veselé mysli.''' Ví, že je to poklad, půl zdraví. Vzpřimuje to hlavu i tehdy, kdy jiný je už rozmrzelý. Úsměv a vtip (ne hrubost!) je koření života a pomáhá lépe snášet nepříjemnosti. Bručák a skuhral není milým společníkem, ale dobrý humor už leckomu pomohl neztratit hlavu, kde jiní už si nevěděli rady. '''Je spořivý.''' Zná cenu peněz, nevydává je zbytečně. Nepije, nekouří, ukládá i malý peníz a vydává jen na účelné věci. Snaží se opatřiti si mnohé vlastní prací. Ale není lakomý. Chuďasa nikdy neoslyší. '''Je čistý.''' Z úst Skauta neuslyšíš sprostého slova. Nic nedá na posměch a nedá se svést špatnými kamarády, aby s nimi zapadl do hospod a nočních pelechů ke kartám, pitkám a zkaženým děvčatům. Ví, jak hnusnými nemocemi se platí tyto „zkušenosti“. '''Heslo.''' Heslo vylož v tomto smyslu: Buď připraven konat vždy svoji povinnost, jednat rázně a dobře! Být vždy na svém místě. Zdravý tělesně a vědoucí, jak pomoci. Dovést se ovládat! Nenech se překvapit! Být pravým mužem na pravém místě a v pravý čas. Uvědom si vždy dosah svých slov a svých činů! V oddíle se plní naše heslo takto: Všichni Skauti jsou si bratry. Jakmile vás vůdce svolá, jste jeho spolupracovníky, jste ve službě. Tyto jsou vlastnosti Skauta ve službě: '''Pohotovost:''' Vidí rozkaz v očích vůdce dříve, než promluvil a skočí po práci sám, nedá se do ní strkat. '''Vytrvalost:''' Vůdce ti svěřil práci. Nehni se od ní, až je správně provedena. Jsi důležitým kolečkem ve stroji a nesmíš vysadit. Uznání vůdce: „— to svěřím tobě, ty jsi spolehlivý“ je největší jaké ti může dát. '''Dochvilnost:''' Raději o deset minut dříve, než o vteřinu později. Muži činu byli vždy dochvilní. Je velké umění účelně si rozdělit čas a dodržet. '''Přesnost:''' Skaut pozorně vyslechne, co se na něm chce, a pak to nepoplete a nemusí se vymlouvat „že on myslel“ atd. '''Dobrá nálada,''' ta za tebe udělá polovinu práce. 85f7110a830e657723a4088fd941ab63130f3aff 0 134 241 2012-10-25T17:05:23Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''SKLÁDANÍ SLIBU.''' Vol k tomu vhodnou chvíli např. u táborového ohně, u památného místa, ve významný den (28. října), na slavnostní schůzi apod. Ji… '''SKLÁDANÍ SLIBU.''' Vol k tomu vhodnou chvíli např. u táborového ohně, u památného místa, ve významný den (28. října), na slavnostní schůzi apod. Již do I. ročníku Vůdce napsal jsem návod, jak formálně tento obřad provésti a je to přijato i do „Organisace 1930“. Může vypadat takto: Místo se předem v hodině upraví: použijeme balvanu nebo vysokého pařezu jako stolku, položíme naň skřížené vlajky družin. Na nich jsou položeny knihy: Základové skautingu a Palackého Dějiny národu českého, rozevřené u význačných míst: u skautského zákona, u doby Husovy, Jiřího z Poděbrad. Za tím stojí jeden Skaut a drží šikmo státní vlajku. Po jeho levém boku může stát druhý s vlajkou oddílu. Oddíl stojí po družinách v podkově. Kdo chtí složit slib, uvnitř podkovy. Když zástupce vůdce vše připravil, vejde vůdce a přistoupí k vlajkám. Pozdraví oddíl: Buďte připraveni! Zdar všem, kdož se ctí nosí skautský odznak! Všichni odpoví: Zdar! Zástupce vůdce jde k němu, zdraví (vůdce pozdrav opětuje) a osloví ho: „Bratře vůdce, přivádím Ti nováčky, aby složili slib. Máme je rádi, konali dobře své povinnosti a dovolíš-li, budou našimi bratry“. Vůdce podá mu ruku se slovy: Svoluji, důvěřuji jim a dovoluji složiti slib. Obrácen k nováčkům: Ptám se Vás však, hoši, a povězte před celým oddílem: rozhodli jste se složiti slib sami, dobrovolně? Hoši jeden po druhém: Dobrovolně. Vůdce: Bratři Skauti, uvítejte nové Skauty naší hymnou! Po zazpívání první a poslední sloky (netáhnout, svižně zpívat!) následuje krátký proslov vůdcův o pojmu cti, významu slibu, jeho náplni v denním životě a významu skautského zákona. Pak vyzve chlapce: Pojďte složiti slib. Oddílu velí pozor. Hoši předstoupí blíže ke knihám, vůdce se postaví před ně, dívá se jim do tváře. Sám první: Slibujete na svou čest, že budete, jak nejlépe dovedete, milovati vlast svou, republiku čsl. a věrně jí sloužiti v každé době? Hoši při těchto slovech mají pravé ruce s prsty položenými k pozdravu, vztaženy směrem ke státní vlajce a odpoví najednou: Slibuji. Při druhém článku slibu vztáhnou ruce k „Základům Skautingu“ a při třetím k oddílové vlajce. Pokaždé odpoví: Slibuji. Na to vůdce: Jste přijati do oddílu Svazu Skautů. Podá každému postupně levou ruku a připevní skautský odznak na prsa. Na to se vrátí nováčci ke svým družinám, rádci jim připnou družinové stužky a Skauti podají ruku. Pak postoupí Skaut se státní vlajkou do středu podkovy a drží ji vztyčenou, kdežto oddílová po jeho boku se skloní při zpěvu národní hymny, jíž obřad končí. e9b2ada675ff764e98f2305b26fb14dc86241825 0 123 235 221 2012-10-25T16:51:03Z Stepan 2 '''STÁTNÍ HYMNY, ZNAKY A VLAJKA REPUBLIKY.''' Státní hymny znají ze školy. Nedovol je nikdy zpívat tak, aby vážnost jejich významu byla tím zlehčována. Zpívají se sborově. Nezpívají se na pochodu. '''Znaky.''' Malý znak mohou vidět na budově okres. a jiných úřadů, střední a velký řídčeji. Jsou vydány barevné jejich obrazy (i standarty pres. republiky), opatři je v knihkupectví nebo vypůjči ze školy a přines do schůzky. Bývají jejich obrázky i v učebnicích. Zkuste si je vyškrabat do sádrové desky a namalovat. Pamatuj, že na velkém znaku: spodní tři pole jsou znaky Těšínská (zlatá orlice), Opavska (pole červenobílé) a Ratibořska. Nápis „Pravda vítězí“ bylo heslo největšího českého krále Jiřího z Poděbrad, slavné paměti. Státní vlajka má rozměry 2X3, modrý klín sahá do poloviny, bílé pole je hoření. Ať si ji hoši zhotoví z barevných papírů na špejli a nebo z barevných látek na hůlce. Neužívejte jí však nikdy jako značkovací pomůcky při hrách; leckdy se pohodí na zemi a tam státní vlajka nepatří. Stejně ne vlajka bíločervená. Uč hochy úctě k vlajce — je symbolem našeho státu. Ať se někdo naučí pěkně přednášet Dykovu báseň o státní vlajce. Vysvětli, že je rozdíl mezi vlajkou a praporem. Vlajka není přibita k žerdi, dá se na laně posunovati, má přesné rozměry. Prapor je přibit a jeho délka může být různá. [[Soubor:Skautský vůdce str. 86.PNG]] 5c91c845d3b02eea311faecba3e963c97572cf17 221 2012-10-25T16:04:56Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''STÁTNÍ HYMNY, ZNAKY A VLAJKA REPUBLIKY.''' Státní hymny znají ze školy. Nedovol je nikdy zpívat tak, aby vážnost jejich významu byla tím zlehčována. Zp… '''STÁTNÍ HYMNY, ZNAKY A VLAJKA REPUBLIKY.''' Státní hymny znají ze školy. Nedovol je nikdy zpívat tak, aby vážnost jejich významu byla tím zlehčována. Zpívají se sborově. Nezpívají se na pochodu. '''Znaky.''' Malý znak mohou vidět na budově okres. a jiných úřadů, střední a velký řídčeji. Jsou vydány barevné jejich obrazy (i standarty pres. republiky), opatři je v knihkupectví nebo vypůjči ze školy a přines do schůzky. Bývají jejich obrázky i v učebnicích. Zkuste si je vyškrabat do sádrové desky a namalovat. Pamatuj, že na velkém znaku: spodní tři pole jsou znaky Těšínská (zlatá orlice), Opavska (pole červenobílé) a Ratibořska. Nápis „Pravda vítězí“ bylo heslo největšího českého krále Jiřího z Poděbrad, slavné paměti. Státní vlajka má rozměry 2X3, modrý klín sahá do poloviny, bílé pole je hoření. Ať si ji hoši zhotoví z barevných papírů na špejli a nebo z barevných látek na hůlce. Neužívejte jí však nikdy jako značkovací pomůcky při hrách; leckdy se pohodí na zemi a tam státní vlajka nepatří. Stejně ne vlajka bíločervená. Uč hochy úctě k vlajce — je symbolem našeho státu. Ať se někdo naučí pěkně přednášet Dykovu báseň o státní vlajce. Vysvětli, že je rozdíl mezi vlajkou a praporem. Vlajka není přibita k žerdi, dá se na laně posunovati, má přesné rozměry. Prapor je přibit a jeho délka může být různá. bc1932e12b75cfcc84002f5f44ef49e5391ef905 0 132 239 238 2012-10-25T17:00:20Z Stepan 2 '''UZLY.''' [[Soubor:Skautský vůdce str. 88.PNG|thumb|left|Štoček Stehlíkova skaut. kalendáře. '''Šest nováčkovských uzlů''' 1. Názvy, 2. Škotský, 3. Ambulanční, 4. Lodní smyčka, 5. Rybářský, 6. Pevná smyčka, 7. Zkracovačka, 8. Koncování lana.]] Vylož, že se jim učíme pro praktickou potřebu. Díváš-li se na nádraží na balíček, který motouzem balil někdo, kdo umí jen „mašličku na botě“, bývá to hanebná práce. Skaut je hoch zručný a umí alespoň 6 uzlů nejpotřebnějších. Na vycházce a v táboře pozná jejich cenu a pak časem i při kterémkoliv zaměstnání. '''Ambulanční''' čili kličkový je nejhojnější. Užívá se ho hlavně jako konečného uzlu při balení a při obvazech. '''Škotský''' použiješ při svazování provazů nestejné tloušťky, nebo k připevnění provazu do pevného oka. '''Lodní smyčka''' je pro uvázání jediného konce provazu ke kůlu (koně, člunu, provazů stan napínajících apod.). Cvičte ji vždy na holi, noze stolu nebo židle, na výletě na slabším kmeni stromu. Námořníci ji na kůl vždy nahazují. '''Rybářský''' je výborný uzel ke spojení dvou provazů. Je pevný, dá se ale zase dobře rozdělat. Zkracovačka (psí, ovčí nožka) není snadný, zkracujeme jím provazy, abychom je nemusili uříznout. Povolením jedné smyčky se rozváže. '''Pevná smyčka.''' Lze jí použít ke spouštění po laně při horolezectví, v případě požáru, mohu ji hodit tonoucímu, nahodit na pahýl stromu k vyšplhání (pozor! vyzkoušet jeho pevnost!) apod. Uzly cvič s kusy silného motouzu, aby byly zřetelné, a když se je hoši naučili, dej je vázat se zavřenýma očima, pak za zády o závod. Také za stejnou dobu nejvíce uzlů, nebo určité 4 uzly v nejkratší době apod. 74b88ba70d10e78fe035c61004c9fac18d1f83e2 238 2012-10-25T16:59:28Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''UZLY.''' Vylož, že se jim učíme pro praktickou potřebu. Díváš-li se na nádraží na balíček, který motouzem balil někdo, kdo umí jen „mašličku na b… '''UZLY.''' Vylož, že se jim učíme pro praktickou potřebu. Díváš-li se na nádraží na balíček, který motouzem balil někdo, kdo umí jen „mašličku na botě“, bývá to hanebná práce. Skaut je hoch zručný a umí alespoň 6 uzlů nejpotřebnějších. Na vycházce a v táboře pozná jejich cenu a pak časem i při kterémkoliv zaměstnání. '''Ambulanční''' čili kličkový je nejhojnější. Užívá se ho hlavně jako konečného uzlu při balení a při obvazech. '''Škotský''' použiješ při svazování provazů nestejné tloušťky, nebo k připevnění provazu do pevného oka. '''Lodní smyčka''' je pro uvázání jediného konce provazu ke kůlu (koně, člunu, provazů stan napínajících apod.). Cvičte ji vždy na holi, noze stolu nebo židle, na výletě na slabším kmeni stromu. Námořníci ji na kůl vždy nahazují. '''Rybářský''' je výborný uzel ke spojení dvou provazů. Je pevný, dá se ale zase dobře rozdělat. Zkracovačka (psí, ovčí nožka) není snadný, zkracujeme jím provazy, abychom je nemusili uříznout. Povolením jedné smyčky se rozváže. '''Pevná smyčka.''' Lze jí použít ke spouštění po laně při horolezectví, v případě požáru, mohu ji hodit tonoucímu, nahodit na pahýl stromu k vyšplhání (pozor! vyzkoušet jeho pevnost!) apod. Uzly cvič s kusy silného motouzu, aby byly zřetelné, a když se je hoši naučili, dej je vázat se zavřenýma očima, pak za zády o závod. Také za stejnou dobu nejvíce uzlů, nebo určité 4 uzly v nejkratší době apod. [[Soubor:Skautský vůdce str. 88.PNG|thumb|left|Štoček Stehlíkova skaut. kalendáře. '''Šest nováčkovských uzlů''' 1. Názvy, 2. Škotský, 3. Ambulanční, 4. Lodní smyčka, 5. Rybářský, 6. Pevná smyčka, 7. Zkracovačka, 8. Koncování lana.]] 6d99b443f0b650203b2b2760e9933b884524aed1 0 124 224 222 2012-10-25T16:10:00Z Stepan 2 [[Soubor:Skautský vůdce str. 87.PNG|left]] '''ZRUČNOSTI.''' Výcvik, jak přišít knoflík a zašít trhlinu v oděvu, přenech maminkám a sestrám svých hochů a na výletě, až něco praskne, vyzkoušej prakticky, jak to dovedou. I na schůzkách si všimni, aby hoši nechodili s trhlinou, nebo bez knoflíků, a jak si čistí boty. Pověz jim, i jak se konservuje kůže lojem a rybím tukem, aby zůstala vláčná (zimní, lyžařské boty apod.) Nůž nabrousit je nauč sám. Přines si brousek jemnozrnný (pískovcový nebo smirkový) a pak břidlicový, na nějž kápneš trochu oleje na obtáhnutí. Připomeň, že nůž nesmí nikdy do ohně ani na teplo. 9b690b5099fa4c9f975d96f0da796a52cf47bb10 222 2012-10-25T16:06:17Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''ZRUČNOSTI.''' Výcvik, jak přišít knoflík a zašít trhlinu v oděvu, přenech maminkám a sestrám svých hochů a na výletě, až něco praskne, vyzkoušej p… '''ZRUČNOSTI.''' Výcvik, jak přišít knoflík a zašít trhlinu v oděvu, přenech maminkám a sestrám svých hochů a na výletě, až něco praskne, vyzkoušej prakticky, jak to dovedou. I na schůzkách si všimni, aby hoši nechodili s trhlinou, nebo bez knoflíků, a jak si čistí boty. Pověz jim, i jak se konservuje kůže lojem a rybím tukem, aby zůstala vláčná (zimní, lyžařské boty apod.) Nůž nabrousit je nauč sám. Přines si brousek jemnozrnný (pískovcový nebo smirkový) a pak břidlicový, na nějž kápneš trochu oleje na obtáhnutí. Připomeň, že nůž nesmí nikdy do ohně ani na teplo. 8fdec3a8f0281dc72f0ceb01b1633116d8d393cb 0 39 90 89 2012-10-14T10:03:46Z Stepan 2 Motto: V tom je nejvyšší cena skautingu, že svým hochům dovede dát zdravé tělo, radostné mládí a na cestu do života praktickou zručnost. Je školou odpovědnosti a idealismu, statečného srdce a nezlomného charakteru. Věřím v jeho mravní sílu a v jeho vítězství. B. Ř. [[Soubor:Skautský vůdce str. 9.jpg]] Ruce se vztahují a oči důvěřivě hledí na Vás! Ti hoši hledají pravého muže, který by je vedl, hledají vůdce skautského oddílu... Vy máte mládež rád, Váš charakter je bez poskvrny, Vy se ještě dovedete zdravě smát a radovat ze života! Neváhejte, za pokus to stojí! Jejich srdce budou bít pro Vás, jejich činy budou uskutečňovat Vaše myšlenky, staňte se vůdcem oddílu Skautů! Prospějete, ale sám získáte! Naučíte se organisovat práci, řídit ji, užívati osobního vlivu, veřejně vystupovati. Nemá úspěchu v životě muž, který nedovede býti vůdcem! Bude podřízen po celý život! Skauting tvoří z hochů muže a z mužů vůdce! Vstupte do našich řad! A dovolte, abychom Vás oslovili jako jednoho z nás: '''''Buď, bratře, vítán!''''' Hledáš-li stezku, jež by Tě dovedla k poradnímu ohni zkušených, sleduj tyto stopy s důvěrou ve vlastní síly. Slyš hlas od Poradní skály! Nabízíme Ti svoji pomoc. Tato kniha usnadní Ti začátky, uvede Tě do skautské prakse. Budeš mít úspěch, vyrosteš a zkušenost dá Ti sílu pevné ruky. Vzroste však i Tvá odpovědnost a musíš ji nésti; bez ní nejsi vůdcem. Oddanost Tvých Skautů, život ve věrném jejich kruhu a nádherné přírodě bude Ti největší odměnou. Vstup v naše řady! Odznak skautského vůdce je nejvyšší ctí. Hle, toto řekl v Anglii Lord Roseberg o skautingu: Kdybych měl formulovati nejvyšší ideál pro svou vlast, pak by to bylo přání, aby v ní žil národ, jehož muži byli nebo jsou Skauty a jež ovládá skautský duch. Takový národ byl by pýchou lidstva. Byl by největší mravní silou světa, jakou kdo kdy poznal. 2ab2b23543d4589bfb0554b01098cc52285f64e9 89 88 2012-10-14T10:03:15Z Stepan 2 Motto: V tom je nejvyšší cena skautingu, že svým hochům dovede dát zdravé tělo, radostné mládí a na cestu do života praktickou zručnost. Je školou odpovědnosti a idealismu, statečného srdce a nezlomného charakteru. Věřím v jeho mravní sílu a v jeho vítězství. B. Ř. [[Soubor:Skautský vůdce str. 9.jpg|left]] Ruce se vztahují a oči důvěřivě hledí na Vás! Ti hoši hledají pravého muže, který by je vedl, hledají vůdce skautského oddílu... Vy máte mládež rád, Váš charakter je bez poskvrny, Vy se ještě dovedete zdravě smát a radovat ze života! Neváhejte, za pokus to stojí! Jejich srdce budou bít pro Vás, jejich činy budou uskutečňovat Vaše myšlenky, staňte se vůdcem oddílu Skautů! Prospějete, ale sám získáte! Naučíte se organisovat práci, řídit ji, užívati osobního vlivu, veřejně vystupovati. Nemá úspěchu v životě muž, který nedovede býti vůdcem! Bude podřízen po celý život! Skauting tvoří z hochů muže a z mužů vůdce! Vstupte do našich řad! A dovolte, abychom Vás oslovili jako jednoho z nás: '''''Buď, bratře, vítán!''''' Hledáš-li stezku, jež by Tě dovedla k poradnímu ohni zkušených, sleduj tyto stopy s důvěrou ve vlastní síly. Slyš hlas od Poradní skály! Nabízíme Ti svoji pomoc. Tato kniha usnadní Ti začátky, uvede Tě do skautské prakse. Budeš mít úspěch, vyrosteš a zkušenost dá Ti sílu pevné ruky. Vzroste však i Tvá odpovědnost a musíš ji nésti; bez ní nejsi vůdcem. Oddanost Tvých Skautů, život ve věrném jejich kruhu a nádherné přírodě bude Ti největší odměnou. Vstup v naše řady! Odznak skautského vůdce je nejvyšší ctí. Hle, toto řekl v Anglii Lord Roseberg o skautingu: Kdybych měl formulovati nejvyšší ideál pro svou vlast, pak by to bylo přání, aby v ní žil národ, jehož muži byli nebo jsou Skauty a jež ovládá skautský duch. Takový národ byl by pýchou lidstva. Byl by největší mravní silou světa, jakou kdo kdy poznal. 73e2c90c034d9c8f01216fdecabf21fc0926b451 88 86 2012-10-14T10:02:45Z Stepan 2 Motto: V tom je nejvyšší cena skautingu, že svým hochům dovede dát zdravé tělo, radostné mládí a na cestu do života praktickou zručnost. Je školou odpovědnosti a idealismu, statečného srdce a nezlomného charakteru. Věřím v jeho mravní sílu a v jeho vítězství. B. Ř. [[Soubor:Skautský vůdce str. 9.jpg|left]] Ruce se vztahují a oči důvěřivě hledí na Vás! Ti hoši hledají pravého muže, který by je vedl, hledají vůdce skautského oddílu... Vy máte mládež rád, Váš charakter je bez poskvrny, Vy se ještě dovedete zdravě smát a radovat ze života! Neváhejte, za pokus to stojí! Jejich srdce budou bít pro Vás, jejich činy budou uskutečňovat Vaše myšlenky, staňte se vůdcem oddílu Skautů! Prospějete, ale sám získáte! Naučíte se organisovat práci, řídit ji, užívati osobního vlivu, veřejně vystupovati. Nemá úspěchu v životě muž, který nedovede býti vůdcem! Bude podřízen po celý život! Skauting tvoří z hochů muže a z mužů vůdce! Vstupte do našich řad! A dovolte, abychom Vás oslovili jako jednoho z nás: '''''Buď, bratře, vítán!''''' Hledáš-li stezku, jež by Tě dovedla k poradnímu ohni zkušených, sleduj tyto stopy s důvěrou ve vlastní síly. Slyš hlas od Poradní skály! Nabízíme Ti svoji pomoc. Tato kniha usnadní Ti začátky, uvede Tě do skautské prakse. Budeš mít úspěch, vyrosteš a zkušenost dá Ti sílu pevné ruky. Vzroste však i Tvá odpovědnost a musíš ji nésti; bez ní nejsi vůdcem. Oddanost Tvých Skautů, život ve věrném jejich kruhu a nádherné přírodě bude Ti největší odměnou. Vstup v naše řady! Odznak skautského vůdce je nejvyšší ctí. Hle, toto řekl v Anglii Lord Roseberg o skautingu: Kdybych měl formulovati nejvyšší ideál pro svou vlast, pak by to bylo přání, aby v ní žil národ, jehož muži byli nebo jsou Skauty a jež ovládá skautský duch. Takový národ byl by pýchou lidstva. Byl by největší mravní silou světa, jakou kdo kdy poznal. e6b972ed2ca3d25ffffbaf4d1973173a8e6b25e2 86 2012-10-14T09:52:38Z Stepan 2 Založena nová stránka: Motto: V tom je nejvyšší cena skautingu, že svým hochům dovede dát zdravé tělo, radostné mládí a na cestu do života praktickou zručnost. Je školou odpov… Motto: V tom je nejvyšší cena skautingu, že svým hochům dovede dát zdravé tělo, radostné mládí a na cestu do života praktickou zručnost. Je školou odpovědnosti a idealismu, statečného srdce a nezlomného charakteru. Věřím v jeho mravní sílu a v jeho vítězství. B. Ř. Ruce se vztahují a oči důvěřivě hledí na Vás! Ti hoši hledají pravého muže, který by je vedl, hledají vůdce skautského oddílu... Vy máte mládež rád, Váš charakter je bez poskvrny, Vy se ještě dovedete zdravě smát a radovat ze života! Neváhejte, za pokus to stojí! Jejich srdce budou bít pro Vás, jejich činy budou uskutečňovat Vaše myšlenky, staňte se vůdcem oddílu Skautů! Prospějete, ale sám získáte! Naučíte se organisovat práci, řídit ji, užívati osobního vlivu, veřejně vystupovati. Nemá úspěchu v životě muž, který nedovede býti vůdcem! Bude podřízen po celý život! Skauting tvoří z hochů muže a z mužů vůdce! Vstupte do našich řad! A dovolte, abychom Vás oslovili jako jednoho z nás: '''''Buď, bratře, vítán!''''' Hledáš-li stezku, jež by Tě dovedla k poradnímu ohni zkušených, sleduj tyto stopy s důvěrou ve vlastní síly. Slyš hlas od Poradní skály! Nabízíme Ti svoji pomoc. Tato kniha usnadní Ti začátky, uvede Tě do skautské prakse. Budeš mít úspěch, vyrosteš a zkušenost dá Ti sílu pevné ruky. Vzroste však i Tvá odpovědnost a musíš ji nésti; bez ní nejsi vůdcem. Oddanost Tvých Skautů, život ve věrném jejich kruhu a nádherné přírodě bude Ti největší odměnou. Vstup v naše řady! Odznak skautského vůdce je nejvyšší ctí. Hle, toto řekl v Anglii Lord Roseberg o skautingu: Kdybych měl formulovati nejvyšší ideál pro svou vlast, pak by to bylo přání, aby v ní žil národ, jehož muži byli nebo jsou Skauty a jež ovládá skautský duch. Takový národ byl by pýchou lidstva. Byl by největší mravní silou světa, jakou kdo kdy poznal. 35b66453920ddd35e67289cdeb21b1aa29fcba9c 0 38 84 2012-10-14T09:43:54Z Stepan 2 Založena nová stránka: Mladí bratři, radost, spokojenost, vznikají jen z vykonané povinnosti k sobě, rodině, národu, lidstvu. Cit, rozvaha, čin zdobí muže. Připravujete se býti m… Mladí bratři, radost, spokojenost, vznikají jen z vykonané povinnosti k sobě, rodině, národu, lidstvu. Cit, rozvaha, čin zdobí muže. Připravujete se býti muži. A víc, budete vůdci veškeré československé mládeže. Vést znamená předvídat, organisovat a řídit. Bratr místonáčelník Řehák shrnul ve SKAUTSKÉM VŮDCI učení, jak kráčet, stoupat, druhým pomáhat cestou ke štěstí. Br. Dr. Fandrlik rozdělil vytýčenou cestu v úseky práce. Radostné práce. Den ze dne, rok po roce, vždy lépe, hlouběji a šíř, pracujte a hlásejte: Konat dobro buď připraven! Generál V. Klecanda. d94ceeabfcb12f4cd98e396c01305dfdc253ea02 0 12 82 81 2012-10-14T09:27:38Z Stepan 2 [[Soubor:Obr str.2-Svojsik-resample.jpg|240px|thumbnail|Portrét A. B. Svojsíka|left]] == Úvodní slovo. == Nedohledné širé lány, namnoze ladem ležící otvíraly se přede mnou, když jsem poprvé studoval dílo Baden-Powelovo. Jako krásné vidiny vyvstávaly před mým zrakem výchovné ideály zašlých století, zdánlivě nedosažitelné, ale zároveň objevovaly se krok za krokem cesty, rýsující se stále jasněji do nedozírné dáli. Některé z těchto cest byly dobře osvědčené, jiné opět lidstvem dávno zapomenuté, ale většinou nové a všechny schůdné, bezpečné a bohatě vyzdobené vším nejkrásnějším, co dává Příroda a Život. V počátcích bylo nutno se probojovat předsudky, ukázat, že ve skautingu jde o nový, vzácný typ výchovný, jenž účinně paralyzuje vlivy nepříznivé, zděděné i nabyté, vytváří individualitu, charakter, vychovává dokonalejšího člověka k štěstí a svobodě všech. Pohříchu vidíme stále, že mládež vstupuje do života nedostatečně připravená, ačkoliv podmínky životní jsou stále těžší a snad ji čekají úkoly ještě nesnadnější, než řešila doba naše. Upadá výchovný význam rodiny i školy a vlivy ostatní jsou stále nepříznivější. Chceme-li připravovati lepší budoucnost lidstva, je nutno výchovu příštích generací postaviti na pevnější základ. Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění i zájem o stát, ale vychovávati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí hesla, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, výchovy citu i vůle prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosažení soustředil skauting své nejlepší síly. Orientovati se správně v nepřeberném bohatství skautské výchovy, podati výstižně a zhuštěně její metodiku, vhodně vybírat a sestavovat účelné programy vycházek a schůzek není snadné ani pro odborníka. Vždyť je tu tolik různých oborů, vyžaduje se tolik znalostí a schopností, sleduje se tolik úkolů a cest! Pravda, není úkolem skautingu, aby hoch byl prvotřídním závodníkem, ale žádáme, aby byl zdráv a tělo všestranně vycvičeno; nechceme, aby léčil, ale dovedl opatřiti první pomoc a není-li lékaře na blízku i pomoc další; nežádáme zručnosti řemeslníka, ale produktivní práci, která by mu byla radostí a nezbytností; nebude detektivem, ale má se naučit dobře viděti a bystře usuzovati, kteréžto schopnosti jsou potřebné každému; nevychováváme pro politickou arénu, ale připravujeme pro politický život rušným životem táborů a kluboven, rozumnou samosprávou, účastí starších hochů ve vedení, výchovou vlastní i vzájemnou a hlavně soužitím mládeže v malých republikách, kde zájmy vlastní i obecné se scházejí a rozcházejí, přemáhá se sobectví, třídí se názory, poznávají lidé ve svých přednostech i chybách, hájí se ve smyslu skautského zákona nejcennější statky lidstva — pravda, právo, spravedlnost, zájem vlasti i láska k veškerenstvu, bez nichž není opravdové svobody. A k tomu vede všechna výchova skautská. Jak vidno, naměřil skauting tolik úkolů pro skauta i vůdce, že nezasvěcený snadno může pokládati skauting za utopii. Ale není tomu tak. Zakladatelům skautingu podařilo se vytvořiti skvělou syntesu ze všech prostředků výchovných, která vychovává generaci tělesně i mravně zdravou, průkopníky a pracovníky na těžký boj životní připravené a proniknuté láskou k vlasti i citem opravdového bratrství ke všem dobrým lidem. V české skautské literatuře máme již spisy, kde je uloženo vše důležité, co přichází v úvahu. Jde o to, jak skauting podávat, jak jej prožívat. Krásnou snahou skautingu je, aby veškerá výchova a výuka děla se způsobem mládeži nejvhodnějším, odchylným od běžných metod školských, formou her, zajímavých prací, cvičení, závodů a pokud možno prakticky, při čemž se stále kontroluje správnost a zdokonalují se a rozmnožují prostředky výchovné. V tom směru učinil jsem pokus a uveřejnil praktické příklady skautských schůzek a vycházek v r. 1914 ve „Cvičiteli“, vydávaném Českou Obcí Sokolskou a v r. 1919 v prvním ročníku našeho „Vůdce“. Touto cestou jdou také autoři této knihy, předeslali však obsáhlou část pokynů všeobecných, které samy o sobě tvoří cennou skautskou metodiku a usměrnili celou práci i s náležitým zřetelem k různým stupňům skautské výchovy a skautským zkouškám. Pročetl jsem tuto knihu v rukopise. Je to svědomitá práce dvou našich vynikajících praktiků, suverenně ovládajících všecky cesty skautské výchovy, dílo, které nesmírně usnadní práci našich vůdců a má všecky podmínky povznésti úroveň veškeré naší výchovy. Vedle podnes nedoceněné „Družinové soustavy“ br. Jana Nováka je to naše nejdokonalejší metodická kniha, kterou vřele doporučuji všem, kdo ve skautingu pracují. Bratřím autorům za dobrou skautskou práci upřímný dík, jejich zdařilému dílu na cestu do života hodně zdaru na prospěch drahé naší mládeže. Kéž je přijato se stejnou láskou, s jakou bylo napsáno. V Praze v březnu 1933 ANT. B. SVOJSÍK, náčelník Svazu. Úvodní slovo vyšlo také v časopise Vůdce, ročník XIII., číslo 5 - 6 , březen 1933 15c637b1dba9a8736b4200cf1611ab017a074bcd 81 80 2012-10-14T09:25:56Z Stepan 2 [[Soubor:Obr str.2-Svojsik-resample.jpg|240px|thumbnail|Portrét A. B. Svojsíka|left]] == Úvodní slovo. == Nedohledné širé lány, namnoze ladem ležící otvíraly se přede mnou, když jsem poprvé studoval dílo Baden-Powelovo. Jako krásné vidiny vyvstávaly před mým zrakem výchovné ideály zašlých století, zdánlivě nedosažitelné, ale zároveň objevovaly se krok za krokem cesty, rýsující se stále jasněji do nedozírné dáli. Některé z těchto cest byly dobře osvědčené, jiné opět lidstvem dávno zapomenuté, ale většinou nové a všechny schůdné, bezpečné a bohatě vyzdobené vším nejkrásnějším, co dává Příroda a Život. V počátcích bylo nutno se probojovat předsudky, ukázat, že ve skautingu jde o nový, vzácný typ výchovný, jenž účinně paralyzuje vlivy nepříznivé, zděděné i nabyté, vytváří individualitu, charakter, vychovává dokonalejšího člověka k štěstí a svobodě všech. Pohříchu vidíme stále, že mládež vstupuje do života nedostatečně připravená, ačkoliv podmínky životní jsou stále těžší a snad ji čekají úkoly ještě nesnadnější, než řešila doba naše. Upadá výchovný význam rodiny i školy a vlivy ostatní jsou stále nepříznivější. Chceme-li připravovati lepší budoucnost lidstva, je nutno výchovu příštích generací postaviti na pevnější základ. Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění i zájem o stát, ale vychovávati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí hesla, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, výchovy citu i vůle prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosažení soustředil skauting své nejlepší síly. Orientovati se správně v nepřeberném bohatství skautské výchovy, podati výstižně a zhuštěně její metodiku, vhodně vybírat a sestavovat účelné programy vycházek a schůzek není snadné ani pro odborníka. Vždyť je tu tolik různých oborů, vyžaduje se tolik znalostí a schopností, sleduje se tolik úkolů a cest! Pravda, není úkolem skautingu, aby hoch byl prvotřídním závodníkem, ale žádáme, aby byl zdráv a tělo všestranně vycvičeno; nechceme, aby léčil, ale dovedl opatřiti první pomoc a není-li lékaře na blízku i pomoc další; nežádáme zručnosti řemeslníka, ale produktivní práci, která by mu byla radostí a nezbytností; nebude detektivem, ale má se naučit dobře viděti a bystře usuzovati, kteréžto schopnosti jsou potřebné každému; nevychováváme pro politickou arénu, ale připravujeme pro politický život rušným životem táborů a kluboven, rozumnou samosprávou, účastí starších hochů ve vedení, výchovou vlastní i vzájemnou a hlavně soužitím mládeže v malých republikách, kde zájmy vlastní i obecné se scházejí a rozcházejí, přemáhá se sobectví, třídí se názory, poznávají lidé ve svých přednostech i chybách, hájí se ve smyslu skautského zákona nejcennější statky lidstva — pravda, právo, spravedlnost, zájem vlasti i láska k veškerenstvu, bez nichž není opravdové svobody. A k tomu vede všechna výchova skautská. Jak vidno, naměřil skauting tolik úkolů pro skauta i vůdce, že nezasvěcený snadno může pokládati skauting za utopii. Ale není tomu tak. Zakladatelům skautingu podařilo se vytvořiti skvělou syntesu ze všech prostředků výchovných, která vychovává generaci tělesně i mravně zdravou, průkopníky a pracovníky na těžký boj životní připravené a proniknuté láskou k vlasti i citem opravdového bratrství ke všem dobrým lidem. V české skautské literatuře máme již spisy, kde je uloženo vše důležité, co přichází v úvahu. Jde o to, jak skauting podávat, jak jej prožívat. Krásnou snahou skautingu je, aby veškerá výchova a výuka děla se způsobem mládeži nejvhodnějším, odchylným od běžných metod školských, formou her, zajímavých prací, cvičení, závodů a pokud možno prakticky, při čemž se stále kontroluje správnost a zdokonalují se a rozmnožují prostředky výchovné. V tom směru učinil jsem pokus a uveřejnil praktické příklady skautských schůzek a vycházek v r. 1914 ve „Cvičiteli", vydávaném Českou Obcí Sokolskou a v r. 1919 v prvním ročníku našeho „Vůdce". Touto cestou jdou také autoři této knihy, předeslali však obsáhlou část pokynů všeobecných, které samy o sobě tvoří cennou skautskou metodiku a usměrnili celou práci i s náležitým zřetelem k různým stupňům skautské výchovy a skautským zkouškám. Pročetl jsem tuto knihu v rukopise. Je to svědomitá práce dvou našich vynikajících praktiků, suverenně ovládajících všecky cesty skautské výchovy, dílo, které nesmírně usnadní práci našich vůdců a má všecky podmínky povznésti úroveň veškeré naší výchovy. Vedle podnes nedoceněné „Družinové soustavy" br. Jana Nováka je to naše nejdokonalejší metodická kniha, kterou vřele doporučuji všem, kdo ve skautingu pracují. Bratřím autorům za dobrou skautskou práci upřímný dík, jejich zdařilému dílu na cestu do života hodně zdaru na prospěch drahé naší mládeže. Kéž je přijato se stejnou láskou, s jakou bylo napsáno. V Praze v březnu 1933 ANT. B. SVOJSÍK, náčelník Svazu. Úvodní slovo vyšlo také v časopise Vůdce, ročník XIII., číslo 5 - 6 , březen 1933 768fbec10a4f4bb9656c3a0895ccf4cdcc6aa1a1 80 79 2012-10-14T09:25:36Z Stepan 2 [[Soubor:Obr str.2-Svojsik-resample.jpg|240px|thumbnail|Portrét A. B. Svojsíka|left]] == Úvodní slovo. == Nedohledné širé lány, namnoze ladem ležící otvíraly se přede mnou, když jsem poprvé studoval dílo Baden-Powelovo. Jako krásné vidiny vyvstávaly před mým zrakem výchovné ideály zašlých století, zdánlivě nedosažitelné, ale zároveň objevovaly se krok za krokem cesty, rýsující se stále jasněji do nedozírné dáli. Některé z těchto cest byly dobře osvědčené, jiné opět lidstvem dávno zapomenuté, ale většinou nové a všechny schůdné, bezpečné a bohatě vyzdobené vším nejkrásnějším, co dává Příroda a Život. V počátcích bylo nutno se probojovat předsudky, ukázat, že ve skautingu jde o nový, vzácný typ výchovný, jenž účinně paralyzuje vlivy nepříznivé, zděděné i nabyté, vytváří individualitu, charakter, vychovává dokonalejšího člověka k štěstí a svobodě všech. Pohříchu vidíme stále, že mládež vstupuje do života nedostatečně připravená, ačkoliv podmínky životní jsou stále těžší a snad ji čekají úkoly ještě nesnadnější, než řešila doba naše. Upadá výchovný význam rodiny i školy a vlivy ostatní jsou stále nepříznivější. Chceme-li připravovati lepší budoucnost lidstva, je nutno výchovu příštích generací postaviti na pevnější základ. Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění i zájem o stát, ale vychovávati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí hesla, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, výchovy citu i vůle prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosažení soustředil skauting své nejlepší síly. Orientovati se správně v nepřeberném bohatství skautské výchovy, podati výstižně a zhuštěně její metodiku, vhodně vybírat a sestavovat účelné programy vycházek a schůzek není snadné ani pro odborníka. Vždyť je tu tolik různých oborů, vyžaduje se tolik znalostí a schopností, sleduje se tolik úkolů a cest! Pravda, není úkolem skautingu, aby hoch byl prvotřídním závodníkem, ale žádáme, aby byl zdráv a tělo všestranně vycvičeno; nechceme, aby léčil, ale dovedl opatřiti první pomoc a není-li lékaře na blízku i pomoc další; nežádáme zručnosti řemeslníka, ale produktivní práci, která by mu byla radostí a nezbytností; nebude detektivem, ale má se naučit dobře viděti a bystře usuzovati, kteréžto schopnosti jsou potřebné každému; nevychováváme pro politickou arénu, ale připravujeme pro politický život rušným životem táborů a kluboven, rozumnou samosprávou, účastí starších hochů ve vedení, výchovou vlastní i vzájemnou a hlavně soužitím mládeže v malých republikách, kde zájmy vlastní i obecné se scházejí a rozcházejí, přemáhá se sobectví, třídí se názory, poznávají lidé ve svých přednostech i chybách, hájí se ve smyslu skautského zákona nejcennější statky lidstva — pravda, právo, spravedlnost, zájem vlasti i láska k veškerenstvu, bez nichž není opravdové svobody. A k tomu vede všechna výchova skautská. Jak vidno, naměřil skauting tolik úkolů pro skauta i vůdce, že nezasvěcený snadno může pokládati skauting za utopii. Ale není tomu tak. Zakladatelům skautingu podařilo se vytvořiti skvělou syntesu ze všech prostředků výchovných, která vychovává generaci tělesně i mravně zdravou, průkopníky a pracovníky na těžký boj životní připravené a proniknuté láskou k vlasti i citem opravdového bratrství ke všem dobrým lidem. V české skautské literatuře máme již spisy, kde je uloženo vše důležité, co přichází v úvahu. Jde o to, jak skauting podávat, jak jej prožívat. Krásnou snahou skautingu je, aby veškerá výchova a výuka děla se způsobem mládeži nejvhodnějším, odchylným od běžných metod školských, formou her, zajímavých prací, cvičení, závodů a pokud možno prakticky, při čemž se stále kontroluje správnost a zdokonalují se a rozmnožují prostředky výchovné. V tom směru učinil jsem pokus a uveřejnil praktické příklady skautských schůzek a vycházek v r. 1914 ve „Cvičiteli", vydávaném Českou Obcí Sokolskou a v r. 1919 v prvním ročníku našeho „Vůdce". Touto cestou jdou také autoři této knihy, předeslali však obsáhlou část pokynů všeobecných, které samy o sobě tvoří cennou skautskou metodiku a usměrnili celou práci i s náležitým zřetelem k různým stupňům skautské výchovy a skautským zkouškám. Pročetl jsem tuto knihu v rukopise. Je to svědomitá práce dvou našich vynikajících praktiků, suverenně ovládajících všecky cesty skautské výchovy, dílo, které nesmírně usnadní práci našich vůdců a má všecky podmínky povznésti úroveň veškeré naší výchovy. Vedle podnes nedoceněné „Družinové soustavy" br. Jana Nováka je to naše nejdokonalejší metodická kniha, kterou vřele doporučuji všem, kdo ve skautingu pracují. Bratřím autorům za dobrou skautskou práci upřímný dík, jejich zdařilému dílu na cestu do života hodně zdaru na prospěch drahé naší mládeže. Kéž je přijato se stejnou láskou, s jakou bylo napsáno. V Praze v březnu 1933 ANT. B. SVOJSÍK, náčelník Svazu. Úvodní slovo vyšlo také v časopise Vůdce, ročník XIII., číslo 5 - 6 , březen 1933 688e9667cd1803a360bf0f42ab8946f558bf1d7f 79 32 2012-10-14T09:25:05Z Stepan 2 [[Soubor:Obr str.2-Svojsik-resample.jpg|240px|thumbnail|Portrét A. B. Svojsíka|left]] == Úvodní slovo. == Nedohledné širé lány, namnoze ladem ležící otvíraly se přede mnou, když jsem poprvé studoval dílo Baden-Powelovo. Jako krásné vidiny vyvstávaly před mým zrakem výchovné ideály zašlých století, zdánlivě nedosažitelné, ale zároveň objevovaly se krok za krokem cesty, rýsující se stále jasněji do nedozírné dáli. Některé z těchto cest byly dobře osvědčené, jiné opět lidstvem dávno zapomenuté, ale většinou nové a všechny schůdné, bezpečné a bohatě vyzdobené vším nejkrásnějším, co dává Příroda a Život. V počátcích bylo nutno se probojovat předsudky, ukázat, že ve skautingu jde o nový, vzácný typ výchovný, jenž účinně paralyzuje vlivy nepříznivé, zděděné i nabyté, vytváří individualitu, charakter, vychovává dokonalejšího člověka k štěstí a svobodě všech. Pohříchu vidíme stále, že mládež vstupuje do života nedostatečně připravená, ačkoliv podmínky životní jsou stále těžší a snad ji čekají úkoly ještě nesnadnější, než řešila doba naše. Upadá výchovný význam rodiny i školy a vlivy ostatní jsou stále nepříznivější. Chceme-li připravovati lepší budoucnost lidstva, je nutno výchovu příštích generací postaviti na pevnější základ. Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění i zájem o stát, ale vychovávati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí hesla, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, výchovy citu i vůle prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosažení soustředil skauting své nejlepší síly. Orientovati se správně v nepřeberném bohatství skautské výchovy, podati výstižně a zhuštěně její metodiku, vhodně vybírat a sestavovat účelné programy vycházek a schůzek není snadné ani pro odborníka. Vždyť je tu tolik různých oborů, vyžaduje se tolik znalostí a schopností, sleduje se tolik úkolů a cest! Pravda, není úkolem skautingu, aby hoch byl prvotřídním závodníkem, ale žádáme, aby byl zdráv a tělo všestranně vycvičeno; nechceme, aby léčil, ale dovedl opatřiti první pomoc a není-li lékaře na blízku i pomoc další; nežádáme zručnosti řemeslníka, ale produktivní práci, která by mu byla radostí a nezbytností; nebude detektivem, ale má se naučit dobře viděti a bystře usuzovati, kteréžto schopnosti jsou potřebné každému; nevychováváme pro politickou arénu, ale připravujeme pro politický život rušným životem táborů a kluboven, rozumnou samosprávou, účastí starších hochů ve vedení, výchovou vlastní i vzájemnou a hlavně soužitím mládeže v malých republikách, kde zájmy vlastní i obecné se scházejí a rozcházejí, přemáhá se sobectví, třídí se názory, poznávají lidé ve svých přednostech i chybách, hájí se ve smyslu skautského zákona nejcennější statky lidstva — pravda, právo, spravedlnost, zájem vlasti i láska k veškerenstvu, bez nichž není opravdové svobody. A k tomu vede všechna výchova skautská. Jak vidno, naměřil skauting tolik úkolů pro skauta i vůdce, že nezasvěcený snadno může pokládati skauting za utopii. Ale není tomu tak. Zakladatelům skautingu podařilo se vytvořiti skvělou syntesu ze všech prostředků výchovných, která vychovává generaci tělesně i mravně zdravou, průkopníky a pracovníky na těžký boj životní připravené a proniknuté láskou k vlasti i citem opravdového bratrství ke všem dobrým lidem. V české skautské literatuře máme již spisy, kde je uloženo vše důležité, co přichází v úvahu. Jde o to, jak skauting podávat, jak jej prožívat. Krásnou snahou skautingu je, aby veškerá výchova a výuka děla se způsobem mládeži nejvhodnějším, odchylným od běžných metod školských, formou her, zajímavých prací, cvičení, závodů a pokud možno prakticky, při čemž se stále kontroluje správnost a zdokonalují se a rozmnožují prostředky výchovné. V tom směru učinil jsem pokus a uveřejnil praktické příklady skautských schůzek a vycházek v r. 1914 ve „Cvičiteli", vydávaném Českou Obcí Sokolskou a v r. 1919 v prvním ročníku našeho „Vůdce". Touto cestou jdou také autoři této knihy, předeslali však obsáhlou část pokynů všeobecných, které samy o sobě tvoří cennou skautskou metodiku a usměrnili celou práci i s náležitým zřetelem k různým stupňům skautské výchovy a skautským zkouškám. Pročetl jsem tuto knihu v rukopise. Je to svědomitá práce dvou našich vynikajících praktiků, suverenně ovládajících všecky cesty skautské výchovy, dílo, které nesmírně usnadní práci našich vůdců a má všecky podmínky povznésti úroveň veškeré naší výchovy. Vedle podnes nedoceněné „Družinové soustavy" br. Jana Nováka je to naše nejdokonalejší metodická kniha, kterou vřele doporučuji všem, kdo ve skautingu pracují. Bratřím autorům za dobrou skautskou práci upřímný dík, jejich zdařilému dílu na cestu do života hodně zdaru na prospěch drahé naší mládeže. Kéž je přijato se stejnou láskou, s jakou bylo napsáno. V Praze v březnu 1933 ANT. B. SVOJSÍK, náčelník Svazu. Úvodní slovo vyšlo také v časopise Vůdce, ročník XIII., číslo 5 - 6 , březen 1933 a2bc03f432360fa10bef2be3b0354c622747b60c 32 17 2012-10-09T06:37:43Z Tom 1 [[Soubor:Obr str.2-Svojsik-resample.jpg|240px|thumbnail|Portrét A. B. Svojsíka|left]] == Úvodní slovo. == Nedohledné širé lány, namnoze ladem ležící otvíraly se přede mnou, když jsem poprvé studoval dílo Baden-Powelovo. Jako krásné vidiny vyvstávaly před mým zrakem výchovné ideály zašlých století, zdánlivě nedosažitelné, ale zároveň objevovaly se krok za krokem cesty, rýsující se stále jasněji do nedozírné dáli. Některé z těchto cest byly dobře osvědčené, jiné opět lidstvem dávno zapomenuté, ale většinou nové a všechny schůdné, bezpečné a bohatě vyzdobené vším nejkrásnějším, co dává Příroda a Život. V počátcích bylo nutno se probojovat předsudky, ukázat, že ve skautingu jde o nový, vzácný typ výchovný, jenž účinně paralyzuje vlivy nepříznivé, zděděné i nabyté, vytváří individualitu, charakter, vychovává dokonalejšího člověka k štěstí a svobodě všech. Pohříchu vidíme stále, že mládež vstupuje do života nedostatečně připravená, ačkoliv podmínky životní jsou stále těžší a snad ji čekají úkoly ještě nesnadnější, než řešila doba naše. Upadá výchovný význam rodiny i školy a vlivy ostatní jsou stále nepříznivější. Chceme-li připravovati lepší budoucnost lidstva, je nutno výchovu příštích generací postaviti na pevnější základ. Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění i zájem o stát, ale vychovávati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí hesla, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, výchovy citu i vůle prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosažení soustředil skauting své nejlepší síly. Oriantovati se správně v nepřeberném bohatství skautské výchovy, podati výstižně a zhuštěně její metodiku, vhodně vybírat a sestavovat účelné programy vycházek a schůzek není snadné ani pro odborníka. Vždyť je tu tolik různých oborů, vyžaduje ise tolik znalostí a schopností, sleduje se tolik úkolů a cest! Pravda, není úkolem skautingu, aby hoch byl prvotřídním závodníkem, ale žádáme, aby byl zdráv a tělo všestranně vycvičeno; nechceme, aby léčil, ale dovedl opatřiti první pomoc a není-li lékaře na blízku i pomoc další; nežádáme zručnosti řemeslníka, ale produktivní práci, která by mu byla radostí a nezbyífcností; nebude detektivem, ale má se naučit dobře viděti a bystře usuzovati, kteréžto schopnosti jsou potřebné každému; nevychováváme pro politickou arénu, ale připravujeme pro politický život rušným životem táborů a kluboven, rozumnou samosprávou, účasití starších hochů ve vedení, výchovou vlastní i vzájemnou a hlavně soužitím mládeže v malých republikách, kde zájmy vlastní i obecné se scházejí a rozcházejí, přemáhá se sobectví, třídí se názory, poznávají lidé ve svých přednostech i chybách, hájí se ve smyslu skautského zákona nejcennější statky lidstva — pravda, právo, spravedlnost, zájem vlasti i láska k veškerenstvu, bez nichž není opravdové svobody. A k tomu vede všechna výchova skautská. Jak vidno, maiměřil skauting tolik úkolů pro Skauta i vůdce, že nezasvěcený snadno může pokládati skauting za utopii. Ale není tomis tak. Zakladatelům skautingu podařilo se vytvořiti skvělou synitesu ze všech prostředků výchovných, která vychovává generací tělesně i mravně zdravou, průkopníky a pracovníky na těžký boj životní připravené a proniknuté lás»kou k vlasti i ciltem opravdového bratrství ke všem dobrým lidem. V české skautské literatuře máme již spisy, kde je uloženo vše důležité, co přichází v úvahu. Jde o to, jak skauting podávat, jak jej prožívat. Krásnou sniahou skautingu je, aby veškerá výchova a výuka děla se způsobem mládeži nejvhodnějším, odchylným od běžných metod školských, formou her, zajímavých prací, cvičení, závodu a pokud možno prakticky, při čemž se stále kontroluje správnost a zdokonalují se a rozmnožují prostředky výchovné. V tom směru učinil jsem pokus a uveřejnil praktické příklady skautských schůzek a vycházek v r. 1914 ve „Cvičiteli", vydávaném Českou Obcí Sokolskou a v r. 1919 v prvním ročníku našeho „Vůdce". Touto cestou jdou také autoři této knihy, předeslali však obsáhlou část pokynů všeobecných, které samy o sobě tvoří cennou skautskou metodiku a usměrnili celou práci i s náležitým zřetelem k různým stupňům skautské východy a skautským zkouškám. Pročetl jsem tuto knihu v rukopise. Je to svědomitá práce dvou našich, vynikajících praktiků, suverenně ovládajících všecky cesty skautské výchovy, dílo, které nesmírně usnadní práci našich vůdců a má všecky podmínky povznésti úroveň veškeré naší výchovy. Vedle podnes nedoceněné „Družinové soustavy" br. Jana Nováka je to naše nejdokonalejší metodická kniha, kterou vřele doporučuji všem, kdo ve skautingu pracují. Bratřím auitorům za dobrou skautskou práci upřímný dík, jejich zdařilému dílu na cestu do života hodně zdaru na prospěch drahé naší mládeže. Kéž je přijato se stejnou láskou, s jakou bylo napsáno. V Praze v březnu 1933 ANT. B. SVOJSÍK* náčelník Svazu. 3fd9b04db4ba3d589cf752d4da9851b9ddbe57b5 17 16 2012-10-06T09:00:20Z 88.100.60.52 0 Úvodní slovo. Nedohledné širé lány, namnoze ladem ležící otvíraly se přede mnou, když jsem poprvé studoval dílo Baden-Powelovo. Jako krásné vidiny vyvstávaly před mým zrakem výchovné ideály zašlých století, zdánlivě nedosažitelné, ale zároveň objevovaly se krok za krokem cesty, rýsující se stále jasněji do nedozírné dáli. Některé z těchto cest byly dobře osvědčené, jiné opět lidstvem dávno zapomenuté, ale většinou nové a všechny schůdné, bezpečné a bohatě vyzdobené vším nejkrásnějším, co dává Příroda a Život. V počátcích bylo nutno se probojovat předsudky, ukázat, že ve skautingu jde o nový, vzácný typ výchovný, jenž účinně paralyzuje vlivy nepříznivé, zděděné i nabyté, vytváří individualitu, charakter, vychovává dokonalejšího člověka k štěstí a svobodě všech. Pohříchu vidíme stále, že mládež vstupuje do života nedostatečně připravená, ačkoliv podmínky životní jsou stále těžší a snad ji čekají úkoly ještě nesnadnější, než řešila doba naše. Upadá výchovný význam rodiny i školy a vlivy ostatní jsou stále nepříznivější. Chceme-li připravovati lepší budoucnost lidstva, je nutno výchovu příštích generací postaviti na pevnější základ. Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění i zájem o stát, ale vychovávati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí hesla, nabádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětství až po mužný věk, výchovy citu i vůle prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosažení soustředil skauting své nejlepší síly. Oriantovati se správně v nepřeberném bohatství skautské výchovy, podati výstižně a zhuštěně její metodiku, vhodně vybírat a sestavovat účelné programy vycházek a schůzek není snadné ani pro odborníka. Vždyť je tu tolik různých oborů, vyžaduje ise tolik znalostí a schopností, sleduje se tolik úkolů a cest! Pravda, není úkolem skautingu, aby hoch byl prvotřídním závodníkem, ale žádáme, aby byl zdráv a tělo všestranně vycvičeno; nechceme, aby léčil, ale dovedl opatřiti první pomoc a není-li lékaře na blízku i pomoc další; nežádáme zručnosti řemeslníka, ale produktivní práci, která by mu byla radostí a nezbyífcností; nebude detektivem, ale má se naučit dobře viděti a bystře usuzovati, kteréžto schopnosti jsou potřebné každému; nevychováváme pro politickou arénu, ale připravujeme pro politický život rušným životem táborů a kluboven, rozumnou samosprávou, účasití starších hochů ve vedení, výchovou vlastní i vzájemnou a hlavně soužitím mládeže v malých republikách, kde zájmy vlastní i obecné se scházejí a rozcházejí, přemáhá se sobectví, třídí se názory, poznávají lidé ve svých přednostech i chybách, hájí se ve smyslu skautského zákona nejcennější statky lidstva — pravda, právo, spravedlnost, zájem vlasti i láska k veškerenstvu, bez nichž není opravdové svobody. A k tomu vede všechna výchova skautská. Jak vidno, maiměřil skauting tolik úkolů pro Skauta i vůdce, že nezasvěcený snadno může pokládati skauting za utopii. Ale není tomis tak. Zakladatelům skautingu podařilo se vytvořiti skvělou synitesu ze všech prostředků výchovných, která vychovává generací tělesně i mravně zdravou, průkopníky a pracovníky na těžký boj životní připravené a proniknuté lás»kou k vlasti i ciltem opravdového bratrství ke všem dobrým lidem. V české skautské literatuře máme již spisy, kde je uloženo vše důležité, co přichází v úvahu. Jde o to, jak skauting podávat, jak jej prožívat. Krásnou sniahou skautingu je, aby veškerá výchova a výuka děla se způsobem mládeži nejvhodnějším, odchylným od běžných metod školských, formou her, zajímavých prací, cvičení, závodu a pokud možno prakticky, při čemž se stále kontroluje správnost a zdokonalují se a rozmnožují prostředky výchovné. V tom směru učinil jsem pokus a uveřejnil praktické příklady skautských schůzek a vycházek v r. 1914 ve „Cvičiteli", vydávaném Českou Obcí Sokolskou a v r. 1919 v prvním ročníku našeho „Vůdce". Touto cestou jdou také autoři této knihy, předeslali však obsáhlou část pokynů všeobecných, které samy o sobě tvoří cennou skautskou metodiku a usměrnili celou práci i s náležitým zřetelem k různým stupňům skautské východy a skautským zkouškám. Pročetl jsem tuto knihu v rukopise. Je to svědomitá práce dvou našich, vynikajících praktiků, suverenně ovládajících všecky cesty skautské výchovy, dílo, které nesmírně usnadní práci našich vůdců a má všecky podmínky povznésti úroveň veškeré naší výchovy. Vedle podnes nedoceněné „Družinové soustavy" br. Jana Nováka je to naše nejdokonalejší metodická kniha, kterou vřele doporučuji všem, kdo ve skautingu pracují. Bratřím auitorům za dobrou skautskou práci upřímný dík, jejich zdařilému dílu na cestu do života hodně zdaru na prospěch drahé naší mládeže. Kéž je přijato se stejnou láskou, s jakou bylo napsáno. V Praze v březnu 1933 ANT. B. SVOJSÍK* náčelník Svazu. 099c17c7af81e0bea69c470d2e67ef86c5bcbbd1 16 2012-10-06T08:43:46Z 88.100.60.52 0 Založena nová stránka: Nedohledné širé lány, namnoze ladem ležící otvíraly se přede mnou, když jsem poprvé studoval dílo Baden-Powelovo. Jako krásné vidiny vyvstávaly před mým… Nedohledné širé lány, namnoze ladem ležící otvíraly se přede mnou, když jsem poprvé studoval dílo Baden-Powelovo. Jako krásné vidiny vyvstávaly před mým zrakem výchovné ideály zašlých století, zdánlivě nedosažitelné, ale zároveň objevovaly se krok za krokem cesty, rýsující se stále jasněji do nedozírné dáli. Některé z těchto cest byly dobře osvědčené, jiné opět lidstvem dávno zapomenuté, ale většinou nové a všechny schůdné, bezpečné a bohatě vyzdobené vším nejkrásnějším, co dává Příroda a Život. V počátcích bylo nutno se probojovat předsudky, ukázat, že ve skautingu jde o nový, vzácný typ výchovný, jenž účinně paralysfurje vlivy nepříznivé, zděděné i nabyté, vytváří individualitu, charakter, vychovává dokonalejšího člověka k štěstí a svobodě všech. Pohříchu vidíme stále, že mládež vstupuje do života nedostatečně připravená, ačkoliv podmínky živoltní jsou stále těžší a snad ji če¬kají úkoly ještě nesnadnější, než řešila doba naše. Upadá výchovný význam rodiny i školy a vlivy ostatní jsou stále nepříznivější. Chceme-li připravovati lepší budoucnost lidstva, je nutno výchovu příštích generací postaviti na pevnější základ. Poměrně v krátkém čase lze povznést tělesnou zdatnost, vlastenecké cítění i zájem o stát, ale vychovávati charakter, povznésti mravní hodnoty, jsou problémy nesmírně nesnadné. Zde nestačí hesla, nafoádání, programové články a odborné spisy, zde je třeba silných, léta trvajících vlivů, od dětsltví až po mužný věk, výchovy citu i vůle prací, službou, celým životem. To je cíl, k jehož dosažení soustředil skauiting své nejlepší síly. Oriantovati se správně v nepřeberném bohatství skautské výchovy, podati výstižně a zhuštěně její metodiku, vhodně vybírat a sestavo¬vat účelné programy vycházek a schůzek není snadné ani pro odbor¬níka. Vždyť je tu tolik různých oborů, vyžaduje ise tolik znalostí a schopností, sleduje se tolik úkolů a cest! Pravda, není úkolem skau¬tingu, aby hoch byl prvotřídním závodníkem, ale žádáme, aby byl zdráv a tělo všestranně vycvičeno; nechceme, aby léčil, ale dovedl opatřiti první pomoc a není-li lékaře na blízku i pomoc další; nežá¬dáme zručnosti řemeslníka, ale produktivní práci, která by mu byla radostí a nezbyífcností; nebude detektivem, ale má se naučit dofcře vi- děti a bystře usuzovati, kteréžto schopnosti jsou potřebné každému; nevychováváme pro politickou arénu, ale připravujeme pro politický život rušným životem táborů a kluboven, rozumnou samosprávou, účasití starších hochů ve vedení, výchovou vlastní i vzájemnou a hlav¬ně soužitím mládeže v malých republikách, kde zájmy vlastní i obec¬né se scházejí a rozcházejí, přemáhá se sobectví, třídí se názory, po¬znávají lidé ve svých přednostech i chybách, hájí se ve smyslu skaut¬ského zákona nejcennější statky lidstva — pravda, právo, spravedl¬nost, zájem vlasti i láska k veškerenstvu, bez nichž není opravdové svobody. A k tomu vede všechna výchova skautská. Jak vidno, maiměřil skauting tolik úkolů pro Skauta i vůdce, že nezasvěcený snadno může pokládati skauting za utopii. Ale není tomis tak. Zakladatelům skautingu podařilo se vytvořiti skvělou synitesu ze všech prostředků výchovných, která vychovává generací tělesně i mravně zdravou, průkopníky a pracovníky na těžký boj životní při¬pravené a proniknuté lás»kou k vlasti i ciltem opravdového bratrství ke všem dobrým lidem. V české skautské literatuře máme již spisy, kde je uloženo vše důležité, co přichází v úvahu. Jde o to, jak skauting podávat, jak jej prožívat. Krásnou sniahou skautingu je, aby veškerá výchova a výuka děla se způsobem mládeži nejvhodnějším, odchylným od b재ných metod školských, formou her, zajímavých prací, cvičení, závodu a pokud možno prakticky, při čemž se stále kontroluje správnost a zdokonalují se a rozmnožují prostředky výchovné. V tom směru uči¬nil jsem pokus a uveřejnil praktické příklady skautských schůzek a vycházek v r. 1914 ve „Cvičiteli", vydávaném Českou Obcí Sokolskou a v r. 1919 v prvním ročníku našeho „Vůdce". Touto cestou jdou také autoři této knihy, předeslali však obsáh¬lou část pokynů všeobecných, které samy o sobě tvoří cennou skaut¬skou metodiku a usměrnili celou práci i s náležitým zřetelem k růz¬ným stupňům skautské východy a skautským zkouškám. Pročetl jsem tuto knihu v rukopise. Je to svědomitá práce dvou našich, vynikajících praktiků, suverenně ovládajících všecky cesty skautské výchovy, dílo, které nesmírně usnadní práci našich vůdců a má všecky podmínky povznésti úroveň veškeré naší výchovy. Vedle podnes nedoceněné „Družinové soustavy" br. Jana Nováka je to naše nejdokonalejší metodická kniha, kterou vřele doporučuji všem, kdo ve skautingu pracují. Bratřím auitorům za dobrou skautskou práci upřímný dík, je¬jich zdařilému dílu na cestu do života hodně zdaru na prospěch drahé naší mládeže. Kéž je přijato se stejnou láskou, s jakou bylo napsáno. V Praze v březnu 1933 ANT. B. SVOJSÍK* náčelník Svazu. 5ceeaffc23389e0b6097d8fc3f0d705b45301764 0 30 55 54 2012-10-13T17:53:44Z Stepan 2 Vůdce, ročník XVIII., číslo 5 ==S. ŘEHÁK== ==Metodika branné výchovy.== Armádní činitelé uznali skauting, jaký je vybudován také ve Svazu skautů a skautek, za všestrannou, nejlépe vyhovující brannou výchovu mládeže. Vše, co dnešní branná výchova žádá, zavedli jsme dávno a snažili se i v praksi prováděti dokonale, třeba jsme si při tom nehráli na vojáky. Nyní ovšem některé obory zdůrazníme. Abychom normalisovali látku a mohli spolehnouti i na určitý standard ve výcviku, uveřejníme postupně ve „Vůdci" sérii článků z metodiky branné výchovy, jež by mohly být základem vzorného propracování pro vůdcovské župní kursy weekendové a táborové kursy lesních škol. Budou vodítkem také pro práci v oddílech. ===Pořadová.=== Ne dlouho najednou. Stačí půl hodiny skutečného nácviku. Metodický výklad a ukázka instruktora se do nich ovšem nepočítá. '''První půlhodina.''' Nadiktovat správné povely. Pro první čtvrthodinu: pozor, pohov, vpravo — hleď, přímo — hleď, vpravo — vbok, čelem — vzad, rozchod. Pro druhou čtvrthodinu: pochodem — vchod, zastavit — stát (na levou nohu), 2 kroky — vchod, 3 kroky zpátky — vchod (jsou poloviční). Kursisté utvoří hlouček. Krátce metodika povelu. Názorně: Návěští, vlastní povel. Rozlišovat hlasově, pomlčka mezi nimi. Výslovnost, jistota, držení těla velícího. Ukázat správný výkon povelů první čtvrthodiny. Pak kursisté několikrát zkusí sami, bez povelů. Nyní ukáže instruktor správný nástup družiny v řad. „První družino! Směr (ukáže a hned se sám v udaný směr postaví) věž kostela, v řad — nastoupit!“ (Nejvyšší skaut družiny postaví se 5 kroků za velícího, ostatní doleva od něho na upažení. „Napravo vyřídit! Přímo — hleď! Pohov!“ V pozoru nenechávejme nikdy stát déle, než kolik je nezbytně nutno, pak však bezvadný pozor. Rozdělit na skupiny po 4—5. Určit velitele. Nástup v řad. Kursisté se střídají ve velení po 2—3 minutách. Druhá čtvrthodina. Kursisté do hloučku. Ukázat povely a výkony druhé čtvrthodiny. Nejprve zkusí sami, pak se utvoří opět skupiny a střídají se ve velení. Promísí se i povely z prvního dílu. '''Druhá půlhodina.''' Látka pro první díl: Nastup bočný: „První družino! Směr... v zástup — nastoupit!“ Za pochodu: Zkrátit krok, plný — krok, čelem — vzad, poklusem — v klus, vpravo — vbok. Použije se ovšem i povelů z první půlhodiny. Látka pro druhý díl: oddíl v celku. Povely: „První oddíle! Směr... v trojřad — nastoupit! Směr... v trojstup — nastoupit!“ S místa o 90°: Vpravo zatočit, pochodem — vchod! Za pochodu: Vpravo zatočit! S místa o 180°: Vpravo protichodem — vchod! Za pochodu: Vpravo protichodem! Tyto povely pro nás stačí. V župním vůdcovském kurse projdeme povely všechny. V oddíle si látku rozdělíme podle potřeby aspoň na čtyřikrát. Učí se velet rádcové a starší skauti. Procvičujeme ji na každé vycházce, vždy asi 10 minut. Přidáme občas: Skautským krokem — šestnáct — vklus! (Těch 16 se počítá jen na levou nohu.) Má-li oddíl hole, na návěští: pochodem! se hole položí na pravé rameno. Ve stoji se drží svisle podle pravé nohy. Cvičit hojně pochod se zpěvem. Vynechávat nebo střídat hvízdání. Literatura: Rukověť branné výchovy I., str. 112—129.. ===Hlášení a rozkaz.=== Při vystupování na veřejnosti (pořadatel, služby, účast na slavnostech, závody, veřejné vystoupení) a při polních hrách vyžadujeme ukázněnou formu ve vydávání rozkazů vůdcem (rádcem) a v hlášení od nich i od skautů. Forma rozkazu: „Bratře Ajagu (nebo: bratře Kazdo) jdi k rádci Rysů (nebo bratrovi x y) na roh lesa (ukážu v terénu nebo na mapě) a hlas mu: Hra začne ve 14.30. Sraz v 17 hodin na křižovatce u rybníka. Pošli situační náčrt umístění své družiny.“ Teď je 13.50. Skaut opakuje rozkaz: „Mám jít k rádci Rysů na roh lesa a hlásit rozkaz: Hra začne ...“ U rádce hlásí: „Bratře Ajagu, br. vůdce posílá rozkaz: Hra začne ...“ Vrátí se zpět a hlásí vůdci: „Bratře vůdce, hlásil jsem ve 14.05 tvůj rozkaz bratru Ajagu a přináším od něho situační náčrt. Hlásí ti: budu včas připraven. Odešel jsem ve 14.10.“ Neužívejte formy: ...jdi a řekni mu, aby... Forma, již jsem nahoře uvedl, zaručuje přesnější zapamatování a hlášení rozkazu a je psychologicky důraznější než ono „aby“. ===Spojka.=== Vysvětli stručně, jak se chová v terénu a jak rozkaz provede. Zvlášť upozorni na to, že nesmí svým zjevem upozornit na stanoviště velitele, k němuž byla poslána a že musí vždy zaujmout takovou polohu těla, jako má velitel a jeho okolí. Viz Rukojeť branné výchovy II, str. 150—152 a obrazové příklady. '''Metodika výcviku:''' Postav skauty do řídkého kruhu a pošeptej prvému zprávu o 5 slovech. Předá ji šeptem druhému, poslední tobě. Při druhé přidej číslo. Při třetí (podle vyspělosti skautů) sedm slov a dvě čísla. Na vycházce cvič i v lehu. Ve velmi řídké řadě. Rychle přeběhnout, lehnout a předat šeptem. Vytvořte řetěz podél silnice s mezerami 15—20 kroků. Sám zůstaň poslední a posílej zprávy dopředu (i rozkazy), kde je tvůj zástupce přijímá a zapisuje. Pak vytvoř se skauty ležící čelný řetěz v nepřehledném lese (mlází) a posílej zprávy s jednoho konce na druhý. Konečně posílej spojky při polních hrách a na vycházkách na udané místo podle mapy i přes nepřehledný terén a nakonec cvič v tom skauty i v noci (hl. na táboře). Využití: při pochodech nepřehledným terénem, v mlze, v noci a při polních hrách. ===Střelba vzduchovkou.=== Pro tuto partii vyžádejte si po případě instruktora odborníka. Skauti si zhotoví z prkna 2,5—3 cm silného modely vojenské pušky, t. zv. atrapy. V místě, kde je na pušce hledí, zapustí si kolmo pásek silnějšího mosazného plechu, v němž je vypilován trojúhelníkový zářez. Mušku upravíme třeba ze šroubu s vysokou hlavou, již po zašroubování připilujeme do tvaru trojúhelníka. Atrap potřebujeme alespoň jednu na družinu. K atrapám zhotovíme stojany asi 80 cm vysoké, k nimž s boku přišroubujeme velkým šroubem pušku do různé výše, podle toho, zda je máme venku na zemi nebo v klubovně na židli, stole apod. Vzduchovky pro mladší skauty stačí lehčího typu, pro starší armádní, vzor 36. '''Teorie střelby.''' Vysvětlíme krátce na náčrtku ballistickou křivku. Pojmy: hledí, záměrné hrany, výřez. Muška, vrchol mušky. '''Míření.''' Správné tehdy, když přímka, vycházející z oka střelce k vrcholu mušky (t. zv. záměrná), prochází středem zářezu ve výši záměrných hran. Znázorníme náčrtem, jak vidíme pak mušku v zářezu při správném míření. Znázorníme špatné mušky a důsledky zásahů. '''Zaměřování.''' Vysvětlíme na náčrtu, jak má sedět cíl na přesné mušce. Zaměřovat vždy s vodorovnými záměrnými hranami! Zkusíme na atrapách a vzduchovkách míření i zaměřování. Cíle jsou narýsovány jako černé kruhy 4 cm v průměru na čtvrtkách kreslicího papíru. Připínáčkem na zeď. '''Trojúhelník zaměřovací''' (čili chyb). Vystřihněte z plechu, nebo jen z kartonu kruh o průměru 4 cm a přiletujte silnější drát, nebo vlepte do rozštěpu tenké hůlky. Natřete černou barvou. (Právě tak hledí a mušku atrap.) Uprostřed kruhu otvor, aby se jím prostrčil hrot tužky. „Ukazovačka“ je hotova. Skaut-střelec postaví se k přišroubované atrapě. Na protilehlé stěně je čtvrtka balicího papíru. K ní se postaví druhý skaut, cílař, s ukazovačkou. Střelec míří a pohyby ruky, případně i slovně naznačuje cílaři, jak má posunovat ukazovačku, aby ji dostal správně na mušku. Atrapou nesmí pohnout! Když mu ukazovačka již správně sedí na mušce, hlásí: hotovo!, načež cílař udělá otvorem ukazovačky na papíře tužkou bod. Střelec zamíří takto ještě dvakrát. Po celou dobu nesmí se atrapy dotknout a s ní hnout. Nakonec cílař spojí jeho body do trojúhelníku, v jehož středu připíše začáteční písmeno jména střelce. Atrapou se trochu pohne (třeba stojanem) a zaměřuje jiný střelec. Čím menší trojúhelník, tím přesněji střelec mířil. Závody jednotlivců v družině, závod mezidružinový podle výsledku všech členů družiny i podle nejlepšího střelce. Cvičit častěji. '''Zacházení se vzduchovkou.''' Zvlášť upozornit: nikdy dvakrát za sebou nenatáhnout! Opatrnost na hledí, mušku, ústí hlavně. Ošetřování vzduchovky: nesmí napršet do hlavně! Prach kartáčkem, ne hadrem. Vaselinou natřít jen vnější části a jen slabou vrstvu. Uschovat v suchu! '''Bezpečnost při střelbě.''' Stálá opatření podle místa a počtu. Při střelbě: poloha těla, nasazení pušky, zamíření, spuštění. Střelba na 20 m z různých poloh, hlavně však leže, nejprve s opěrou, pak i bez opěry. Střelbu cvičte jen na místech k tomu upravených (poloha cílů!) a při dobře provedených opatřeních i pro okolí! Nikdy na vycházkách! Literatura: Rukověť branné výchovy II., str. 108—110, 123—127. 6dde6514aba40cd1fe924623491ebbcf5a59789c 54 2012-10-13T17:50:43Z Stepan 2 Založena nová stránka: Vůdce, ročník XVIII., číslo 5 ==S. ŘEHÁK== ==Metodika branné výchovy.== Armádní činitelé uznali skauting, jaký je vybudován také ve Svazu skautů a ska… Vůdce, ročník XVIII., číslo 5 ==S. ŘEHÁK== ==Metodika branné výchovy.== Armádní činitelé uznali skauting, jaký je vybudován také ve Svazu skautů a skautek, za všestrannou, nejlépe vyhovující brannou výchovu mládeže. Vše, co dnešní branná výchova žádá, zavedli jsme dávno a snažili se i v praksi prováděti dokonale, třeba jsme si při tom nehráli na vojáky. Nyní ovšem některé obory zdůrazníme. Abychom normalisovali látku a mohli spolehnouti i na určitý standard ve výcviku, uveřejníme postupně ve „Vůdci" sérii článků z metodiky branné výchovy, jež by mohly být základem vzorného propracování pro vůdcovské župní kursy weekendové a táborové kursy lesních škol. Budou vodítkem také pro práci v oddílech. ===Pořadová.=== Ne dlouho najednou. Stačí půl hodiny skutečného nácviku. Metodický výklad a ukázka instruktora se do nich ovšem nepočítá. '''První půlhodina.''' Nadiktovat správné povely. Pro první čtvrthodinu: pozor, pohov, vpravo — hleď, přímo — hleď, vpravo — vbok, čelem — vzad, rozchod. Pro druhou čtvrthodinu: pochodem — vchod, zastavit — stát (na levou nohu), 2 kroky — vchod, 3 kroky zpátky — vchod (jsou poloviční). Kursisté utvoří hlouček. Krátce metodika povelu. Názorně: Návěští, vlastní povel. Rozlišovat hlasově, pomlčka mezi nimi. Výslovnost, jistota, držení těla velícího. Ukázat správný výkon povelů první čtvrthodiny. Pak kursisté několikrát zkusí sami, bez povelů. Nyní ukáže instruktor správný nástup družiny v řad. „První družino! Směr (ukáže a hned se sám v udaný směr postaví) věž kostela, v řad — nastoupit!“ (Nejvyšší skaut družiny postaví se 5 kroků za velícího, ostatní doleva od něho na upažení. „Napravo vyřídit! Přímo — hleď! Pohov!“ V pozoru nenechávejme nikdy stát déle, než kolik je nezbytně nutno, pak však bezvadný pozor. Rozdělit na skupiny po 4—5. Určit velitele. Nástup v řad. Kursisté se střídají ve velení po 2—3 minutách. Druhá čtvrthodina. Kursisté do hloučku. Ukázat povely a výkony druhé čtvrthodiny. Nejprve zkusí sami, pak se utvoří opět skupiny a střídají se ve velení. Promísí se i povely z prvního dílu. '''Druhá půlhodina.''' Látka pro první díl: Nastup bočný: „První družino! Směr... v zástup — nastoupit!“ Za pochodu: Zkrátit krok, plný — krok, čelem — vzad, poklusem — v klus, vpravo — vbok. Použije se ovšem i povelů z první půlhodiny. Látka pro druhý díl: oddíl v celku. Povely: „První oddíle! Směr... v trojřad — nastoupit! Směr... v trojstup — nastoupit!" S místa o 90°: Vpravo zatočit, pochodem — vchod! Za pochodu: Vpravo zatočit! S místa o 180°: Vpravo protichodem — vchod! Za pochodu: Vpravo protichodem! Tyto povely pro nás stačí. V župním vůdcovském kurse projdeme povely všechny. V oddíle si látku rozdělíme podle potřeby aspoň na čtyřikrát. Učí se velet rádcové a starší skauti. Procvičujeme ji na každé vycházce, vždy asi 10 minut. Přidáme občas: Skautským krokem — šestnáct — vklus! (Těch 16 se počítá jen na levou nohu.) Má-li oddíl hole, na návěští: pochodem! se hole položí na pravé rameno. Ve stoji se drží svisle podle pravé nohy. Cvičit hojně pochod se zpěvem. Vynechávat nebo střídat hvízdání. Literatura: Rukověť branné výchovy I., str. 112—129.. ===Hlášení a rozkaz.=== Při vystupování na veřejnosti (pořadatel, služby, účast na slavnostech, závody, veřejné vystoupení) a při polních hrách vyžadujeme ukázněnou formu ve vydávání rozkazů vůdcem (rádcem) a v hlášení od nich i od skautů. Forma rozkazu: „Bratře Ajagu (nebo: bratře Kazdo) jdi k rádci Rysů (nebo bratrovi x y) na roh lesa (ukážu v terénu nebo na mapě) a hlas mu: Hra začne ve 14.30. Sraz v 17 hodin na křižovatce u rybníka. Pošli situační náčrt umístění své družiny.“ Teď je 13.50. Skaut opakuje rozkaz: „Mám jít k rádci Rysů na roh lesa a hlásit rozkaz: Hra začne ...“ U rádce hlásí: ,,Bratře Ajagu, br. vůdce posílá rozkaz: Hra začne ...“ Vrátí se zpět a hlásí vůdci: „Bratře vůdce, hlásil jsem ve 14.05 tvůj rozkaz bratru Ajagu a přináším od něho situační náčrt. Hlásí ti: budu včas připraven. Odešel jsem ve 14.10.“ Neužívejte formy: ...jdi a řekni mu, aby... Forma, již jsem nahoře uvedl, zaručuje přesnější zapamatování a hlášení rozkazu a je psychologicky důraznější než ono ,,aby“. ===Spojka.=== Vysvětli stručně, jak se chová v terénu a jak rozkaz provede. Zvlášť upozorni na to, že nesmí svým zjevem upozornit na stanoviště velitele, k němuž byla poslána a že musí vždy zaujmout takovou polohu těla, jako má velitel a jeho okolí. Viz Rukojeť branné výchovy II, str. 150—152 a obrazové příklady. '''Metodika výcviku:''' Postav skauty do řídkého kruhu a pošeptej prvému zprávu o 5 slovech. Předá ji šeptem druhému, poslední tobě. Při druhé přidej číslo. Při třetí (podle vyspělosti skautů) sedm slov a dvě čísla. Na vycházce cvič i v lehu. Ve velmi řídké řadě. Rychle přeběhnout, lehnout a předat šeptem. Vytvořte řetěz podél silnice s mezerami 15—20 kroků. Sám zůstaň poslední a posílej zprávy dopředu (i rozkazy), kde je tvůj zástupce přijímá a zapisuje. Pak vytvoř se skauty ležící čelný řetěz v nepřehledném lese (mlází) a posílej zprávy s jednoho konce na druhý. Konečně posílej spojky při polních hrách a na vycházkách na udané místo podle mapy i přes nepřehledný terén a nakonec cvič v tom skauty i v noci (hl. na táboře). Využití: při pochodech nepřehledným terénem, v mlze, v noci a při polních hrách. ===Střelba vzduchovkou.=== Pro tuto partii vyžádejte si po případě instruktora odborníka. Skauti si zhotoví z prkna 2,5—3 cm silného modely vojenské pušky, t. zv. atrapy. V místě, kde je na pušce hledí, zapustí si kolmo pásek silnějšího mosazného plechu, v němž je vypilován trojúhelníkový zářez. Mušku upravíme třeba ze šroubu s vysokou hlavou, již po zašroubování připilujeme do tvaru trojúhelníka. Atrap potřebujeme alespoň jednu na družinu. K atrapám zhotovíme stojany asi 80 cm vysoké, k nimž s boku přišroubujeme velkým šroubem pušku do různé výše, podle toho, zda je máme venku na zemi nebo v klubovně na židli, stole apod. Vzduchovky pro mladší skauty stačí lehčího typu, pro starší armádní, vzor 36. '''Teorie střelby.''' Vysvětlíme krátce na náčrtku ballistickou křivku. Pojmy: hledí, záměrné hrany, výřez. Muška, vrchol mušky. '''Míření.''' Správné tehdy, když přímka, vycházející z oka střelce k vrcholu mušky (t. zv. záměrná), prochází středem zářezu ve výši záměrných hran. Znázorníme náčrtem, jak vidíme pak mušku v zářezu při správném míření. Znázorníme špatné mušky a důsledky zásahů. '''Zaměřování.''' Vysvětlíme na náčrtu, jak má sedět cíl na přesné mušce. Zaměřovat vždy s vodorovnými záměrnými hranami! Zkusíme na atrapách a vzduchovkách míření i zaměřování. Cíle jsou narýsovány jako černé kruhy 4 cm v průměru na čtvrtkách kreslicího papíru. Připínáčkem na zeď. '''Trojúhelník zaměřovací''' (čili chyb). Vystřihněte z plechu, nebo jen z kartonu kruh o průměru 4 cm a přiletujte silnější drát, nebo vlepte do rozštěpu tenké hůlky. Natřete černou barvou. (Právě tak hledí a mušku atrap.) Uprostřed kruhu otvor, aby se jím prostrčil hrot tužky. „Ukazovačka“ je hotova. Skaut-střelec postaví se k přišroubované atrapě. Na protilehlé stěně je čtvrtka balicího papíru. K ní se postaví druhý skaut, cílař, s ukazovačkou. Střelec míří a pohyby ruky, případně i slovně naznačuje cílaři, jak má posunovat ukazovačku, aby ji dostal správně na mušku. Atrapou nesmí pohnout! Když mu ukazovačka již správně sedí na mušce, hlásí: hotovo!, načež cílař udělá otvorem ukazovačky na papíře tužkou bod. Střelec zamíří takto ještě dvakrát. Po celou dobu nesmí se atrapy dotknout a s ní hnout. Nakonec cílař spojí jeho body do trojúhelníku, v jehož středu připíše začáteční písmeno jména střelce. Atrapou se trochu pohne (třeba stojanem) a zaměřuje jiný střelec. Čím menší trojúhelník, tím přesněji střelec mířil. Závody jednotlivců v družině, závod mezidružinový podle výsledku všech členů družiny i podle nejlepšího střelce. Cvičit častěji. '''Zacházení se vzduchovkou.''' Zvlášť upozornit: nikdy dvakrát za sebou nenatáhnout! Opatrnost na hledí, mušku, ústí hlavně. Ošetřování vzduchovky: nesmí napršet do hlavně! Prach kartáčkem, ne hadrem. Vaselinou natřít jen vnější části a jen slabou vrstvu. Uschovat v suchu! '''Bezpečnost při střelbě.''' Stálá opatření podle místa a počtu. Při střelbě: poloha těla, nasazení pušky, zamíření, spuštění. Střelba na 20 m z různých poloh, hlavně však leže, nejprve s opěrou, pak i bez opěry. Střelbu cvičte jen na místech k tomu upravených (poloha cílů!) a při dobře provedených opatřeních i pro okolí! Nikdy na vycházkách! Literatura: Rukověť branné výchovy II., str. 108—110, 123—127. c5105396e6378151e59ed6a8ce22f60c023aac4a 0 31 59 58 2012-10-13T18:23:10Z Stepan 2 Vůdce, ročník XVIII., číslo 10 ==S. Řehák== ==Metodika branné výchovy.== '''Odhady a primitivní měření v přírodě.''' Ulož ve schůzce, aby hoši doma: 1. Odměřili si rozměry svého těla: rozpětí paží, délku pídě, předloktí a výšku těla po oči. Délku normálního kroku, již vypočítají jako průměr z 20 kroků, jež několikrát ušli a vždy přesně změřili. Těchto 5 délek ať pamatují a každý rok opraví. 2. Na holi vruby až do 1 m délky. V klubovně: Vyrýsujte silnou čáru tuží na podlaze 1 m délky, v rohu na stěně 1 m, 2 m a 3 m pro svislé odhady a na hraně stolu dva vroubky 1 m od sebe. Na vycházce odhady do 200, později do 600 m. Ve vhodném terénu na rovině (pastvina, polní cesta), je-li dobré osvětlení, zastav oddíl a vyber si 3 stejně velké skauty (raději větší). Pošli je na vzdálenost 50, 100 a 200 m. To jsou tři nejdůležitější opěrné body pro odhad vzdáleností v terénu a tyto úseky je třeba dobře si vštípit do paměti. Odměřování metrů na kroky provede se takto: Skauti dělají „dlouhé” kroky, t. j. 75 cm. Zkříží při tom ruce na zádech, jdou stejnoměrněji. Počítají se pouze kroky na pravou nohu (tedy dvojkroky). Pak platí: počet dvojkroků plus jedna polovina dá počet metrů. Tedy 34 dvojkroků je 51 m, 67 dvojkroků je 100 m, 133 dvojkr. je 200 m. Jsou-li to menší hoši, je třeba, aby znali délku svého normálního kroku a pak si snadno vypočtou, kolik jich musí udělat do 100 m. Při délce kroku např. 68 cm je to 73 dvojkroků. Když oni tři skauti zaujali svá stanoviště, oddíl určuje, jaké podrobnosti lze na každém z nich ještě rozeznat. (Odznaky, barvu vlasů, součástky kroje a výstroje). Na pokyn vůdcův všichni tři skauti kleknou, pak lehnou. Oddíl pozoruje, jak se mění jejich vzhled. Nyní ukazatelé vztyk a oddíl pozoruje je v kleku a pak v leže, konečně lehnou opět i ukazatelé. Všichni pak vztyk. Vyzvi nyní hochy v oddíle, aby přiložili plochou ruku k očím tak, aby spodní okraj malíku byl u paty některého z rozestavených skautů, např. na 100 m. Ať nepohnou rukou a točí se na svém místě zvolna o 360o. Co v terénu zasáhne spodní okraj malíku, leží ve vzdálenosti 100 m. Podobně ostatní dvě vzdálenosti. Pokračujte potom v cestě asi půl hodiny v sevřenějším útvaru a po tu dobu označuj v terénu body: stromy, stoh slámy, křoví, křižovatku apod. do 200 m. Zastav oddíl a dej provést odhad. (Každý skaut záznam na osmerku papíru). Pak pověř dva, ať odpočítají kroky a vypočítají správnou vzdálenost. Oddíl jde zatím dál. Správná vzdálenost se napíše do kroužku vedle odhadnuté. Tak si každý hned může své chyby v odhadech korigovat při nových úkolech. Takováto odhadování do 200 m během pochodu opakuj ještě několikrát a teprve když vidíš, že hoši již nedělají hrubších chyb a „že to jde”, proveď podobně nácvik se vzdáleností 200, 400 a 600 m. Tu již pamatuj: Do kopce — přidat. S kopce ubrat. Odhadneš obyčejně málo: přes jednotvárné plochy (pastvina, sníh), při slunci v zádech, při světlém pozadí za cílem, hloubku vody. Obyčejně příliš daleko: v kleče a v leže, za soumraku, přes údolí, slunce svítí do očí. Odhadování vzdáleností dělejte jindy také za šera, v křovinatém terénu, za jasné noci apod. Je dobře mít v oku a paměti i míru 1 km. Vědět např.: Od našeho kostela až k pomníku na křižovatce je právě 1 km. K nácviku v terénu užijme mapy. Na mapě s koty, na nichž na vycházce půjdeme, opíšeme tužkou kružnici o poloměru 1, 2, 3, 4 km. Když pak stojíme na kotě, snažíme se tyto vzdálenosti vštípit si v terénu do paměti. Na jiné kotě se o to pokusíme bez předchozí prohlídky mapy, ovšem že se mapou kontrolujeme. Na táboře a při nočních vycházkách cvičte ještě odhadování podle zvuku kroků, hlasu, nárazů kovu na kov. Výsledky jsou zajímavé. Odhad výšek. V klubovně zhotovte model měření výšky stromu metodou podobnosti trojúhelníků skautskou tyčí, podle obrázku v Základech na str. 58. K použití v terénu je hojně příležitostí. Jiná metoda — svítí-li slunce, je podle vrženého stínu. Postavíme vedle stromu tyč 1 m dl. Změříme na cm délku jejího stínu (na pídě). Výšku stromu vypočteme, dělíme-li délku stínu stromu (změříme na kroky — převedeme na metry, nebo změříme tyčí) délkou stínu tyče. Odhad šířky a zároveň vzdálenosti je již těžší a potřebuje mnoho cviku. V kapse košile nosíme tenčí provázek, jehož uzlíky na koncích jsou přesně 65 cm od sebe vzdáleny. Poněvadž naše oči jsou 6,5 cm od sebe, dostaneme tím poměr 1:10. Máme nyní odhadnout šířku mezi dvěma křovinami na kraji lesa. Jeden uzlík zaklesneme za zuby, druhý za nehet palce a ukazovák a napneme nit. Při tom vodorovně držíme v ruce stéblo trávy, jež tedy máme 65 cm před očima. Potřebujeme nyní jednu „známou” šířku nějakého objektu, který je v terénu v téže vzdálenosti jako křoviny. Např. domek, jehož skutečnou šířku podle počtu oken a dveří odhadneme asi na 8 m. Od konce stébla odměříme nyní nehtem palce, jak šířku domku vidíme a nyní tento díl nanášíme v terénu na onu šířku mezi dvěma křovinami. Nanesli jsme např. šestkrát. Křoví jsou tedy od sebe vzdálena asi 50 m. Násobíme-li 10x, vyjde jejich vzdálenost od nás: 480—500 m. Někdy nám poslouží osoba, jdoucí právě napříč ve stejné vzdálenosti, jež nám v terénu na kroky „odpíchne” potřebnou známou šířku (při menších vzdálenostech), již přepočítáme na metry. Odhad počtu: Nejprve spočítej počet kusů v menší skupině (náhodou nějak oddělené, je-li to v terénu) a pak odhadni, kolik těchto skupin do celého počtu. Cvičte na počtu stromů v zahradě (při pohledu s koty), počtu lidí na slavnostech, schůzích, v divadle, dobytka na pastvě. V klubovně na hrachu, čočce apod. Odměřování lomených vzdáleností (cesty) na mapě je také jen odhad, ovšem přesnější. Odměřování nauč jednak znamenáním si úseků tužkou na okraji proužku papíru nebo primitivně na tenkém stéble trávy nehtem palce. Výpočet doby pochodu nauč s pamatováním na doby oddechu. Deset minut na každou hodinu pochodu, po 4 hodinách 30 minut oddechu. Na zvolněné tempo při výstupu 4 minuty na 100 m výšky. Např. odměřená vzdálenost na mapě 26 km. Výstup v poslední čtvrtině celkem o 290 m. Vzdálenost vyžaduje 6 hod. 30 min., oddechy 50 min. + 30 min. = 1 hod. 20 min., výstup 12 min., celkem 8 hodin. Měření šířky řeky (údolí) podle náčrtu v Základech str. 57. V klubovně si udělejte model. Měření hloubek: dopadem kaménku. Hloubku vypočítáš, když čtverec doby násobíš pětkrát. (Vteřiny se odpočítávají volnějším vyslovováním: jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet.) c38c67da2cb2fa16dd222b7b715e7950248638d0 58 57 2012-10-13T18:22:16Z Stepan 2 Vůdce, ročník XVIII., číslo 10 ==S. Řehák== ==Metodika branné výchovy.== '''Odhady a primitivní měření v přírodě.''' Ulož ve schůzce, aby hoši doma: 1. Odměřili si rozměry svého těla: rozpětí paží, délku pídě, předloktí a výšku těla po oči. Délku normálního kroku, již vypočítají jako průměr z 20 kroků, jež několikrát ušli a vždy přesně změřili. Těchto 5 délek ať pamatují a každý rok opraví. 2. Na holi vruby až do 1 m délky. V klubovně: Vyrýsujte silnou čáru tuží na podlaze 1 m délky, v rohu na stěně 1 m, 2 m a 3 m pro svislé odhady a na hraně stolu dva vroubky 1 m od sebe. Na vycházce odhady do 200, později do 600 m. Ve vhodném terénu na rovině (pastvina, polní cesta), je-li dobré osvětlení, zastav oddíl a vyber si 3 stejně velké skauty (raději větší). Pošli je na vzdálenost 50, 100 a 200 m. To jsou tři nejdůležitější opěrné body pro odhad vzdáleností v terénu a tyto úseky je třeba dobře si vštípit do paměti. Odměřování metrů na kroky provede se takto: Skauti dělají ,,dlouhé” kroky, t. j. 75 cm. Zkříží při tom ruce na zádech, jdou stejnoměrněji. Počítají se pouze kroky na pravou nohu (tedy dvojkroky). Pak platí: počet dvojkroků plus jedna polovina dá počet metrů. Tedy 34 dvojkroků je 51 m, 67 dvojkroků je 100 m, 133 dvojkr. je 200 m. Jsou-li to menší hoši, je třeba, aby znali délku svého normálního kroku a pak si snadno vypočtou, kolik jich musí udělat do 100 m. Při délce kroku např. 68 cm je to 73 dvojkroků. Když oni tři skauti zaujali svá stanoviště, oddíl určuje, jaké podrobnosti lze na každém z nich ještě rozeznat. (Odznaky, barvu vlasů, součástky kroje a výstroje). Na pokyn vůdcův všichni tři skauti kleknou, pak lehnou. Oddíl pozoruje, jak se mění jejich vzhled. Nyní ukazatelé vztyk a oddíl pozoruje je v kleku a pak v leže, konečně lehnou opět i ukazatelé. Všichni pak vztyk. Vyzvi nyní hochy v oddíle, aby přiložili plochou ruku k očím tak, aby spodní okraj malíku byl u paty některého z rozestavených skautů, např. na 100 m. Ať nepohnou rukou a točí se na svém místě zvolna o 360o. Co v terénu zasáhne spodní okraj malíku, leží ve vzdálenosti 100 m. Podobně ostatní dvě vzdálenosti. Pokračujte potom v cestě asi půl hodiny v sevřenějším útvaru a po tu dobu označuj v terénu body: stromy, stoh slámy, křoví, křižovatku apod. do 200 m. Zastav oddíl a dej provést odhad. (Každý skaut záznam na osmerku papíru). Pak pověř dva, ať odpočítají kroky a vypočítají správnou vzdálenost. Oddíl jde zatím dál. Správná vzdálenost se napíše do kroužku vedle odhadnuté. Tak si každý hned může své chyby v odhadech korigovat při nových úkolech. Takováto odhadování do 200 m během pochodu opakuj ještě několikrát a teprve když vidíš, že hoši již nedělají hrubších chyb a „že to jde”, proveď podobně nácvik se vzdáleností 200, 400 a 600 m. Tu již pamatuj: Do kopce — přidat. S kopce ubrat. Odhadneš obyčejně málo: přes jednotvárné plochy (pastvina, sníh), při slunci v zádech, při světlém pozadí za cílem, hloubku vody. Obyčejně příliš daleko: v kleče a v leže, za soumraku, přes údolí, slunce svítí do očí. Odhadování vzdáleností dělejte jindy také za šera, v křovinatém terénu, za jasné noci apod. Je dobře mít v oku a paměti i míru 1 km. Vědět např.: Od našeho kostela až k pomníku na křižovatce je právě 1 km. K nácviku v terénu užijme mapy. Na mapě s koty, na nichž na vycházce půjdeme, opíšeme tužkou kružnici o poloměru 1, 2, 3, 4 km. Když pak stojíme na kotě, snažíme se tyto vzdálenosti vštípit si v terénu do paměti. Na jiné kotě se o to pokusíme bez předchozí prohlídky mapy, ovšem že se mapou kontrolujeme. Na táboře a při nočních vycházkách cvičte ještě odhadování podle zvuku kroků, hlasu, nárazů kovu na kov. Výsledky jsou zajímavé. Odhad výšek. V klubovně zhotovte model měření výšky stromu metodou podobnosti trojúhelníků skautskou tyčí, podle obrázku v Základech na str. 58. K použití v terénu je hojně příležitostí. Jiná metoda — svítí-li slunce, je podle vrženého stínu. Postavíme vedle stromu tyč 1 m dl. Změříme na cm délku jejího stínu (na pídě). Výšku stromu vypočteme, dělíme-li délku stínu stromu (změříme na kroky — převedeme na metry, nebo změříme tyčí) délkou stínu tyče. Odhad šířky a zároveň vzdálenosti je již těžší a potřebuje mnoho cviku. V kapse košile nosíme tenčí provázek, jehož uzlíky na koncích jsou přesně 65 cm od sebe vzdáleny. Poněvadž naše oči jsou 6,5 cm od sebe, dostaneme tím poměr 1:10. Máme nyní odhadnout šířku mezi dvěma křovinami na kraji lesa. Jeden uzlík zaklesneme za zuby, druhý za nehet palce a ukazovák a napneme nit. Při tom vodorovně držíme v ruce stéblo trávy, jež tedy máme 65 cm před očima. Potřebujeme nyní jednu „známou” šířku nějakého objektu, který je v terénu v téže vzdálenosti jako křoviny. Např. domek, jehož skutečnou šířku podle počtu oken a dveří odhadneme asi na 8 m. Od konce stébla odměříme nyní nehtem palce, jak šířku domku vidíme a nyní tento díl nanášíme v terénu na onu šířku mezi dvěma křovinami. Nanesli jsme např. šestkrát. Křoví jsou tedy od sebe vzdálena asi 50 m. Násobíme-li 10x, vyjde jejich vzdálenost od nás: 480—500 m. Někdy nám poslouží osoba, jdoucí právě napříč ve stejné vzdálenosti, jež nám v terénu na kroky „odpíchne” potřebnou známou šířku (při menších vzdálenostech), již přepočítáme na metry. Odhad počtu: Nejprve spočítej počet kusů v menší skupině (náhodou nějak oddělené, je-li to v terénu) a pak odhadni, kolik těchto skupin do celého počtu. Cvičte na počtu stromů v zahradě (při pohledu s koty), počtu lidí na slavnostech, schůzích, v divadle, dobytka na pastvě. V klubovně na hrachu, čočce apod. Odměřování lomených vzdáleností (cesty) na mapě je také jen odhad, ovšem přesnější. Odměřování nauč jednak znamenáním si úseků tužkou na okraji proužku papíru nebo primitivně na tenkém stéble trávy nehtem palce. Výpočet doby pochodu nauč s pamatováním na doby oddechu. Deset minut na každou hodinu pochodu, po 4 hodinách 30 minut oddechu. Na zvolněné tempo při výstupu 4 minuty na 100 m výšky. Např. odměřená vzdálenost na mapě 26 km. Výstup v poslední čtvrtině celkem o 290 m. Vzdálenost vyžaduje 6 hod. 30 min., oddechy 50 min. + 30 min. = 1 hod. 20 min., výstup 12 min., celkem 8 hodin. Měření šířky řeky (údolí) podle náčrtu v Základech str. 57. V klubovně si udělejte model. Měření hloubek: dopadem kaménku. Hloubku vypočítáš, když čtverec doby násobíš pětkrát. (Vteřiny se odpočítávají volnějším vyslovováním: jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet.) e1a574a813a7a8cb0ff6f6b1b4fef2adb1ef0fcd 57 2012-10-13T18:21:25Z Stepan 2 Založena nová stránka: Vůdce, ročník XVIII., číslo 10 ==S. Řehák== ==Metodika branné výchovy.== '''Odhady a primitivní měření v přírodě.''' Ulož ve schůzce, aby hoši doma… Vůdce, ročník XVIII., číslo 10 ==S. Řehák== ==Metodika branné výchovy.== '''Odhady a primitivní měření v přírodě.''' Ulož ve schůzce, aby hoši doma: 1. Odměřili si rozměry svého těla: rozpětí paží, délku pídě, předloktí a výšku těla po oči. Délku normálního kroku, již vypočítají jako průměr z 20 kroků, jež několikrát ušli a vždy přesně změřili. Těchto 5 délek ať pamatují a každý rok opraví. 2. Na holi vruby až do 1 m délky. V klubovně: Vyrýsujte silnou čáru tuží na podlaze 1 m délky, v rohu na stěně 1 m, 2 m a 3 m pro svislé odhady a na hraně stolu dva vroubky 1 m od sebe. Na vycházce odhady do 200, později do 600 m. Ve vhodném terénu na rovině (pastvina, polní cesta), je-li dobré osvětlení, zastav oddíl a vyber si 3 stejně velké skauty (raději větší). Pošli je na vzdálenost 50, 100 a 200 m. To jsou tři nejdůležitější opěrné body pro odhad vzdáleností v terénu a tyto úseky je třeba dobře si vštípit do paměti. Odměřování metrů na kroky provede se takto: Skauti dělají ,,dlouhé” kroky, t. j. 75 cm. Zkříží při tom ruce na zádech, jdou stejnoměrněji. Počítají se pouze kroky na pravou nohu (tedy dvojkroky). Pak platí: počet dvojkroků plus jedna polovina dá počet metrů. Tedy 34 dvojkroků je 51 m, 67 dvojkroků je 100 m, 133 dvojkr. je 200 m. Jsou-li to menší hoši, je třeba, aby znali délku svého normálního kroku a pak si snadno vypočtou, kolik jich musí udělat do 100 m. Při délce kroku např. 68 cm je to 73 dvojkroků. Když oni tři skauti zaujali svá stanoviště, oddíl určuje, jaké podrobnosti lze na každém z nich ještě rozeznat. (Odznaky, barvu vlasů, součástky kroje a výstroje). Na pokyn vůdcův všichni tři skauti kleknou, pak lehnou. Oddíl pozoruje, jak se mění jejich vzhled. Nyní ukazatelé vztyk a oddíl pozoruje je v kleku a pak v leže, konečně lehnou opět i ukazatelé. Všichni pak vztyk. Vyzvi nyní hochy v oddíle, aby přiložili plochou ruku k očím tak, aby spodní okraj malíku byl u paty některého z rozestavených skautů, např. na 100 m. Ať nepohnou rukou a točí se na svém místě zvolna o 360o. Co v terénu zasáhne spodní okraj malíku, leží ve vzdálenosti 100 m. Podobně ostatní dvě vzdálenosti. Pokračujte potom v cestě asi půl hodiny v sevřenějším útvaru a po tu dobu označuj v terénu body: stromy, stoh slámy, křoví, křižovatku apod. do 200 m. Zastav oddíl a dej provést odhad. (Každý skaut záznam na osmerku papíru). Pak pověř dva, ať odpočítají kroky a vypočítají správnou vzdálenost. Oddíl jde zatím dál. Správná vzdálenost se napíše do kroužku vedle odhadnuté. Tak si každý hned může své chyby v odhadech korigovat při nových úkolech. Takováto odhadování do 200 m během pochodu opakuj ještě několikrát a teprve když vidíš, že hoši již nedělají hrubších chyb a „že to jde”, proveď podobně nácvik se vzdáleností 200, 400 a 600 m. Tu již pamatuj: Do kopce — přidat. S kopce ubrat. Odhadneš obyčejně málo: přes jednotvárné plochy (pastvina, sníh), při slunci v zádech, při světlém pozadí za cílem, hloubku vody. Obyčejně příliš daleko: v kleče a v leže, za soumraku, přes údolí, slunce svítí do očí. Odhadování vzdáleností dělejte jindy také za šera, v křovinatém terénu, za jasné noci apod. Je dobře mít v oku a paměti i míru 1 km. Vědět např.: Od našeho kostela až k pomníku na křižovatce je právě 1 km. K nácviku v terénu užijme mapy. Na mapě s koty, na nichž na vycházce půjdeme, opíšeme tužkou kružnici o poloměru 1, 2, 3, 4 km. Když pak stojíme na kotě, snažíme se tyto vzdálenosti vštípit si v terénu do paměti. Na jiné kotě se o to pokusíme bez předchozí prohlídky mapy, ovšem že se mapou kontrolujeme. Na táboře a při nočních vycházkách cvičte ještě odhadování podle zvuku kroků, hlasu, nárazů kovu na kov. Výsledky jsou zajímavé. Odhad výšek. V klubovně zhotovte model měření výšky stromu metodou podobnosti trojúhelníků skautskou tyčí, podle obrázku v Základech na str. 58. K použití v terénu je hojně příležitostí. Jiná metoda — svítí-li slunce, je podle vrženého stínu. Postavíme vedle stromu tyč 1 m dl. Změříme na cm délku jejího stínu (na pídě). Výšku stromu vypočteme, dělíme-li délku stínu stromu (změříme na kroky — převedeme na metry, nebo změříme tyčí) délkou stínu tyče. Odhad šířky a zároveň vzdálenosti je již těžší a potřebuje mnoho cviku. V kapse košile nosíme tenčí provázek, jehož uzlíky na koncích jsou přesně 65 cm od sebe vzdáleny. Poněvadž naše oči jsou 6,5 cm od sebe, dostaneme tím poměr 1:10. Máme nyní odhadnout šířku mezi dvěma křovinami na kraji lesa. Jeden uzlík zaklesneme za zuby, druhý za nehet palce a ukazovák a napneme nit. Při tom vodorovně držíme v ruce stéblo trávy, jež tedy máme 65 cm před očima. Potřebujeme nyní jednu „známou” šířku nějakého objektu, který je v terénu v téže vzdálenosti jako křoviny. Např. domek, jehož skutečnou šířku podle počtu oken a dveří odhadneme asi na 8 m. Od konce stébla odměříme nyní nehtem palce, jak šířku domku vidíme a nyní tento díl nanášíme v terénu na onu šířku mezi dvěma křovinami. Nanesli jsme např. šestkrát. Křoví jsou tedy od sebe vzdálena asi 50 m. Násobíme-li 10x, vyjde jejich vzdálenost od nás: 480—500 m. Někdy nám poslouží osoba, jdoucí právě napříč ve stejné vzdálenosti, jež nám v terénu na kroky „odpíchne” potřebnou známou šířku (při menších vzdálenostech), již přepočítáme na metry. Odhad počtu: Nejprve spočítej počet kusů v menší skupině (náhodou nějak oddělené, je-li to v terénu) a pak odhadni, kolik těchto skupin do celého počtu. Cvičte na počtu stromů v zahradě (při pohledu s koty), počtu lidí na slavnostech, schůzích, v divadle, dobytka na pastvě. V klubovně na hrachu, čočce apod. Odměřování lomených vzdáleností (cesty) na mapě je také jen odhad, ovšem přesnější. Odměřování nauč jednak znamenáním si úseků tužkou na okraji proužku papíru nebo primitivně na tenkém stéble trávy nehtem palce. Výpočet doby pochodu nauč s pamatováním na doby oddechu. Deset minut na každou hodinu pochodu, po 4 hodinách 30 minut oddechu. Na zvolněné tempo při výstupu 4 minuty na 100 m výšky. Např. odměřená vzdálenost na mapě 26 km. Výstup v poslední čtvrtině celkem o 290 m. Vzdálenost vyžaduje 6 hod. 30 min., oddechy 50 min. + 30 min. = 1 hod. 20 min., výstup 12 min., celkem 8 hodin. Měření šířky řeky (údolí) podle náčrtu v Základech str. 57. V klubovně si udělejte model. Měření hloubek: dopadem kaménku. Hloubku vypočítáš, když čtverec doby násobíš pětkrát. (Vteřiny se odpočítávají volnějším vyslovováním: jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet.) 7c868fab3c7038ee4c2aeb39400a12ec3e7ddf3f 0 35 69 68 2012-10-13T19:37:33Z Stepan 2 '''Na uvítanou bratřím, kteří se přihlásili do kursu pro vedení junáckých oddílů.''' Drazí přátelé! Je radostné číst dopisy těch našich bratří, kteří byli pověřeni vedením kursů, s jakým nadšením chopili se práce a jak se svými spolupracovníky-instruktory kursy obětavě připravují. Láska k ušlechtilé věci je největší hybnou silou a také Vás všechny přivedl do kursů opravdový zájem o junáckou výchovu, již naše mládež potřebuje více, než kterákoliv jiná. Věříme, že i Vaše sympatie brzy se změní v nadšenou práci pro rozvoj junáctví až poznáte, že nic lepšího nebylo dosud ve výchově mládeže vymyšleno, a že ničím lépe nebudete sloužit své vlasti a její šťastnější budoucnosti, než když budete dobře junácky vychovávat mládež, kterou Vám svěří národ jako svůj nejdražší statek. Podzimní vichřice rozmetala mnoho, co nemělo skutečné vnitřní hodnoty. Skauting však skvěle obstál. Při novém budování státu důrazně se ozvalo volání: mládeži výchova junácká. Je všestranná, účelná, praktická, mládež ji přijímá s nadšením. Je přípravou pro praktický život. Doporučuje ji lékař, vychovatel, státník, rodiče, jasně se pro ni vyslovila armáda. Sami se přesvědčíte, že junáctví je promyšlený, ucelený výchovný systém, jejž nemožno trhat. Bylo by pravým opakem výchovy, vybírat z něho pro mládež jen vycházky a táboření pode jménem výchovy přírodou a při tom nežádat od mládeže mravních závazků, zachovávání junáckých zákonů, slibu, konání zkoušek, plnění služeb a práce ve prospěch celku. Junácká výchova není jen tělovýchova a není ji dobře možno ukazovat na veřejnosti. To je soustavná, praktická výchova životem, činem, prací, stálá sebevýchova v družině, oddíle, v klubovně, na vycházce, to je stálé navykání na odpovědnost a solidnost v práci, na soběstačnost a odvahu v duši a lásku v srdci. Junácká výchova má se projevit hlavně životem muže, který byl junácky vychován, má se zračit v jeho snahách a činech. A při tom pamatuje junácká výchova rozumně i na zdravý vývoj tělesný. Hlavně hrou a tělovýchovou na zdravém vzduchu, pokud jen možno bez umělého nářadí. Pamatuje na bystření smyslů a praktickou zručnost. Junáctví přineslo k nám táboření mládeže, v němž je dokonale využito výchovného prostředí přírodního i otužování těla a ducha. Z úst zástupce MŠANO bylo výstižně řečeno na posledním junáckém sněmu, jak junáctví prakticky vhodně doplňuje naukové vzdělání školní a jak záměrně buduje základy charakteru. Proto též MŠANO slíbilo JUNÁKU plnou podporu v zájmu školy samé a v zájmu budoucnosti našeho národa. Neboť junácká výchova má mnoho předností. Všichni víte, jak mládež touží po činnosti. Junáctví tuto touhu rozumně usměrňuje, vyplňuje užitečnými činy a při tom dává hojně příležitosti každému jednotlivci vyniknout, uplatnit osobní nadání, rozvíjet je, avšak stále pamatovat na prospěch celku. Od dětství musíme vyhledávat tyto schopné vedoucí talenty, dávat jim pociťovat i hořkost porážek a neúspěchů, aby z nich rostli praví junáci a dorostli v pravé muže, jakých republika dnes potřebuje, aby znova se vzchopila a rostla k nové síle a rozkvětu. Jen tak vypěstujeme v mládeži lásku k vlasti uvědomělou, hlubokou, projevovanou činy, ne slovy. Stát pevně sám, podpírat druhé, vést dobře mládež k společnému cíli — to žádá dnešní doba od mužů, kteří se dívají do budoucnosti. Proto jsme Vás pozvali a prosíme Vás, pomozte nám v této práci pro vlast a budoucnost našeho lidu. Dáváme mládeži novou náplň života, radostnou, účelnou, krásnou svým posláním i svými projevy. Věřte, práce junáckého vůdce, přes všechny oběti osobního pohodlí, je práce, při níž rozdáváte radost a štěstí svým hochům, při níž však nejvíce získáte sami! Naučíte se organisovat práci, předvídat překážky, řídit ji, naučíte se vést a dobývat úspěchů souhrou a spoluprací oddaných bratří, kteří jsou hrdi na svého vůdce, jako on na svoje hochy. Začnete s menším počtem, s družinou. Vyberete si spolupracovníky, svěříte jim práci. Vzbudíte zájem ostatních, budou se hlásit nováčci, porostete. Nebojte se, že na to nestačíte. Je dost pomůcek, příruček, brzy vniknete do postupu práce. Vedení tábora poznáte na Lesní škole — tam se zdokonalíte i ve vedení oddílu. Je to práce radostná, čestná, ovšem i nejvýš odpovědná. Rodiče svěřují nám své děti! Hleďte získat spolupracovníky i mezi dospělými. Ulehčíte si práci, když se postaráte o založení Sdružení přátel JUNÁKA. Dejte se do ní s nadšením a nezlomnou vůlí. Prokážete dobrou službu svému národu, jestliže se stanete svědomitými vůdci jeho mládeže. Budete zatím vedoucími. Po absolvování Lesní školy a jednoleté praksi můžete složit vůdcovské zkoušky a budete jmenováni vůdci junáků. Vůdcovský odznak na prsou mladého muže je nejvyšší ctí — je odznakem důvěry národa. Nepochybujeme o Vaší dobré vůli. Spojíte-li ji s vytrvalostí, radostný úspěch Vás nemine. Mnoho zdaru! [[Soubor:Podpis_náčelník.jpg]] 1df5195bdfdf0ef83554efc087d67c60850896c6 68 67 2012-10-13T19:34:16Z Stepan 2 '''Na uvítanou bratřím, kteří se přihlásili do kursu pro vedení junáckých oddílů.''' Drazí přátelé! Je radostné číst dopisy těch našich bratří, kteří byli pověřeni vedením kursů, s jakým nadšením chopili se práce a jak se svými spolupracovníky-instruktory kursy obětavě připravují. Láska k ušlechtilé věci je největší hybnou silou a také Vás všechny přivedl do kursů opravdový zájem o junáckou výchovu, již naše mládež potřebuje více, než kterákoliv jiná. Věříme, že i Vaše sympatie brzy se změní v nadšenou práci pro rozvoj junáctví až poznáte, že nic lepšího nebylo dosud ve výchově mládeže vymyšleno, a že ničím lépe nebudete sloužit své vlasti a její šťastnější budoucnosti, než když budete dobře junácky vychovávat mládež, kterou Vám svěří národ jako svůj nejdražší statek. Podzimní vichřice rozmetala mnoho, co nemělo skutečné vnitřní hodnoty. Skauting však skvěle obstál. Při novém budování státu důrazně se ozvalo volání: mládeži výchova junácká. Je všestranná, účelná, praktická, mládež ji přijímá s nadšením. Je přípravou pro praktický život. Doporučuje ji lékař, vychovatel, státník, rodiče, jasně se pro ni vyslovila armáda. Sami se přesvědčíte, že junáctví je promyšlený, ucelený výchovný systém, jejž nemožno trhat. Bylo by pravým opakem výchovy, vybírat z něho pro mládež jen vycházky a táboření pode jménem výchovy přírodou a při tom nežádat od mládeže mravních závazků, zachovávání junáckých zákonů, slibu, konání zkoušek, plnění služeb a práce ve prospěch celku. Junácká výchova není jen tělovýchova a není ji dobře možno ukazovat na veřejnosti. To je soustavná, praktická výchova životem, činem, prací, stálá sebevýchova v družině, oddíle, v klubovně, na vycházce, to je stálé navykání na odpovědnost a solidnost v práci, na soběstačnost a odvahu v duši a lásku v srdci. Junácká výchova má se projevit hlavně životem muže, který byl junácky vychován, má se zračit v jeho snahách a činech. A při tom pamatuje junácká výchova rozumně i na zdravý vývoj tělesný. Hlavně hrou a tělovýchovou na zdravém vzduchu, pokud jen možno bez umělého nářadí. Pamatuje na bystření smyslů a praktickou zručnost. Junáctví přineslo k nám táboření mládeže, v němž je dokonale využito výchovného prostředí přírodního i otužování těla a ducha. Z úst zástupce MŠANO bylo výstižně řečeno na posledním junáckém sněmu, jak junáctví prakticky vhodně doplňuje naukové vzdělání školní a jak záměrně buduje základy charakteru. Proto též MŠANO slíbilo JUNÁKU plnou podporu v zájmu školy samé a v zájmu budoucnosti našeho národa. Neboť junácká výchova má mnoho předností. Všichni víte, jak mládež touží po činnosti. Junáctví tuto touhu rozumně usměrňuje, vyplňuje užitečnými činy a při tom dává hojně příležitosti každému jednotlivci vyniknout, uplatnit osobní nadání, rozvíjet je, avšak stále pamatovat na prospěch celku. Od dětství musíme vyhledávat tyto schopné vedoucí talenty, dávat jim pociťovat i hořkost porážek a neúspěchů, aby z nich rostli praví junáci a dorostli v pravé muže, jakých republika dnes potřebuje, aby znova se vzchopila a rostla k nové síle a rozkvětu. Jen tak vypěstujeme v mládeži lásku k vlasti uvědomělou, hlubokou, projevovanou činy, ne slovy. Stát pevně sám, podpírat druhé, vést dobře mládež k společnému cíli — to žádá dnešní doba od mužů, kteří se dívají do budoucnosti. Proto jsme Vás pozvali a prosíme Vás, pomozte nám v této práci pro vlast a budoucnost našeho lidu. Dáváme mládeži novou náplň života, radostnou, účelnou, krásnou svým posláním i svými projevy. Věřte, práce junáckého vůdce, přes všechny oběti osobního pohodlí, je práce, při níž rozdáváte radost a štěstí svým hochům, při níž však nejvíce získáte sami! Naučíte se organisovat práci, předvídat překážky, řídit ji, naučíte se vést a dobývat úspěchů souhrou a spoluprací oddaných bratří, kteří jsou hrdi na svého vůdce, jako on na svoje hochy. Začnete s menším počtem, s družinou. Vyberete si spolupracovníky, svěříte jim práci. Vzbudíte zájem ostatních, budou se hlásit nováčci, porostete. Nebojte se, že na to nestačíte. Je dost pomůcek, příruček, brzy vniknete do postupu práce. Vedení tábora poznáte na Lesní škole — tam se zdokonalíte i ve vedení oddílu. Je to práce radostná, čestná, ovšem i nejvýš odpovědná. Rodiče svěřují nám své děti! Hleďte získat spolupracovníky i mezi dospělými. Ulehčíte si práci, když se postaráte o založení Sdružení přátel JUNÁKA. Dejte se do ní s nadšením a nezlomnou vůlí. Prokážete dobrou službu svému národu, jestliže se stanete svědomitými vůdci jeho mládeže. Budete zatím vedoucími. Po absolvování Lesní školy a jednoleté praksi můžete složit vůdcovské zkoušky a budete jmenováni vůdci junáků. Vůdcovský odznak na prsou mladého muže je nejvyšší ctí — je odznakem důvěry národa. Nepochybujeme o Vaší dobré vůli. Spojíte-li ji s vytrvalostí, radostný úspěch Vás nemine. Mnoho zdaru! 41b5c6160cca91687284021a0c9876838da5d1ed 67 2012-10-13T19:29:44Z Stepan 2 Založena nová stránka: Na uvítanou bratřím, kteří se přihlásili do kursu pro vedení junáckých oddílů. Drazí přátelé! Je radostné číst dopisy těch našich bratří, kteří … Na uvítanou bratřím, kteří se přihlásili do kursu pro vedení junáckých oddílů. Drazí přátelé! Je radostné číst dopisy těch našich bratří, kteří byli pověřeni vede¬ním kursů, s jakým nadšením chopili se práce a jak se svými spolupracovníky-instruktory kursy obětavě připravují. Láska k ušlechtilé věci je největší hybnou silou a také Vás všechny přivedl do kursů opravdový zájem o junáckou výchovu, již naše mládež potřebuje více, než kterákoliv jiná. Věříme, že i Vaše sympatie brzy se změní v nadšenou práci pro rozvoj junáctví až poznáte, že nic lepšího nebylo dosud ve výchově mládeže vymyšleno, a že ničím lépe nebudete sloužit své vlasti a její šťastnější budoucnosti, než když budete dobře junácky vychovávat mládež, kterou Vám svěří národ jako svůj nejdražší statek. Podzimní vichřice rozmetala mnoho, co nemělo skutečné vnitřní hod¬noty. Skauting však skvěle obstál. Při novém budování státu důrazně se ozvalo volání: mládeži výchova junácká. Je všestranná, účelná, praktická, mládež ji přijímá s nadšením. Je přípravou pro praktický život. Doporučuje ji lékař, vychovatel, státník, rodiče, jasně se pro ni vyslovila armáda. Sami se přesvědčíte, že junáctví je promyšlený, ucelený výchovný systém, jejž nemožno trhat. Bylo by pravým opakem výchovy, vybírat z něho pro mládež jen vycházky a táboření pode jménem výchovy příro¬dou a při tom nežádat od mládeže mravních závazků, zachovávání junáckých zákonů, slibu, konání zkoušek, plnění služeb a práce ve prospěch celku. Junácká výchova není jen tělovýchova a není ji dobře možno uka¬zovat na veřejnosti. To je soustavná, praktická výchova životem, činem, prací, stálá sebevýchova v družině, oddíle, v klubovně, na vycházce, to je stálé navykání na odpovědnost a solidnost v práci, na soběstačnost a od¬vahu v duši a lásku v srdci. Junácká výchova má se projevit hlavně životem muže, který byl junácky vychován, má se zračit v jeho snahách a činech. A při tom pamatuje junácká výchova rozumně i na zdravý vývoj tělesný. Hlavně hrou a tělovýchovou na zdravém vzduchu, pokud jen možno bez umělého nářadí. Pamatuje na bystření smyslů a praktickou zručnost. Junáctví přineslo k nám táboření mládeže, v němž je dokonale využito výchovného prostředí přírodního i otužování těla a ducha. Z úst zástupce MŠANO bylo výstižně řečeno na posledním junáckém sněmu, jak junáctví prakticky vhodně doplňuje naukové vzdělání školní a jak záměrně buduje základy charakteru. Proto též MŠANO slíbilo JUNÁKU plnou podporu v zájmu školy samé a v zájmu budoucnosti na¬šeho národa. Neboť junácká výchova má mnoho předností. Všichni víte, jak mládež touží po činnosti. Junáctví tuto touhu rozumně usměrňuje, vyplňuje užitečnými činy a při tom dává hojně příležitosti každému jednotlivci vyniknout, uplatnit osobní nadání, rozvíjet je, avšak stále pamatovat na prospěch celku. Od dětství musíme vyhledávat tyto schopné vedoucí talenty, dávat jim pociťovat i hořkost porážek a neúspě¬chů, aby z nich rostli praví junáci a dorostli v pravé muže, jakých repu-blika dnes potřebuje, aby znova se vzchopila a rostla k nové síle a roz¬květu. Jen tak vypěstujeme v mládeži lásku k vlasti uvědomělou, hlubo¬kou, projevovanou činy, ne slovy. Stát pevně sám, podpírat druhé, vést dobře mládež k společnému cíli — to žádá dnešní doba od mužů, kteří se dívají do budoucnosti. Proto jsme Vás pozvali a prosíme Vás, pomozte nám v této práci pro vlast a budoucnost našeho lidu. Dáváme mládeži novou náplň života, radostnou, účelnou, krásnou svým posláním i svými projevy. Věřte, práce junáckého vůdce, přes všechny oběti osobního pohodlí, je práce, při níž rozdáváte radost a štěstí svým hochům, při níž však nejvíce získáte sami! Naučíte se organisovat práci, předvídat překážky, řídit ji, naučíte se vést a dobývat úspěchů souhrou a spoluprací oddaných bratří, kteří jsou hrdi na svého vůdce, jako on na svoje hochy. Začnete s menším počtem, s družinou. Vyberete si spolupracovníky, svěříte jim práci. Vzbudíte zájem ostatních, budou se hlásit nováčci, porostete. Nebojte se, že na to nestačíte. Je dost pomůcek, příruček, brzy vni¬knete do postupu práce. Vedení tábora poznáte na Lesní škole — tam se zdokonalíte i ve vedení oddílu. Je to práce radostná, čestná, ovšem i nejvýš odpovědná. Rodiče svěřují nám své děti! Hleďte získat spolupracovníky i mezi dospělými. Ulehčíte si práci, když se postaráte o založení Sdružení přátel JUNÁKA. Dejte se do ní s nadšením a nezlomnou vůlí. Prokážete dobrou službu svému národu, jestliže se stanete svědomitými vůdci jeho mládeže. Budete zatím vedoucími. Po absolvování Lesní školy a jednoleté praksi můžete složit vůdcovské zkoušky a budete jmenováni vůdci junáků. Vůdcovský odznak na prsou mladého muže je nejvyšší ctí — je od¬znakem důvěry národa. Nepochybujeme o Vaší dobré vůli. Spojíte-li ji s vytrvalostí, radostný úspěch Vás nemine. Mnoho zdaru! Na uvítanou bratřím, kteří se přihlásili do kursu pro vedení junáckých oddílů. Drazí přátelé! Je radostné číst dopisy těch našich bratří, kteří byli pověřeni vede¬ním kursů, s jakým nadšením chopili se práce a jak se svými spolupracovníky-instruktory kursy obětavě připravují. Láska k ušlechtilé věci je největší hybnou silou a také Vás všechny přivedl do kursů opravdový zájem o junáckou výchovu, již naše mládež potřebuje více, než kterákoliv jiná. Věříme, že i Vaše sympatie brzy se změní v nadšenou práci pro rozvoj junáctví až poznáte, že nic lepšího nebylo dosud ve výchově mládeže vymyšleno, a že ničím lépe nebudete sloužit své vlasti a její šťastnější budoucnosti, než když budete dobře junácky vychovávat mládež, kterou Vám svěří národ jako svůj nejdražší statek. Podzimní vichřice rozmetala mnoho, co nemělo skutečné vnitřní hod¬noty. Skauting však skvěle obstál. Při novém budování státu důrazně se ozvalo volání: mládeži výchova junácká. Je všestranná, účelná, praktická, mládež ji přijímá s nadšením. Je přípravou pro praktický život. Doporučuje ji lékař, vychovatel, státník, rodiče, jasně se pro ni vyslovila armáda. Sami se přesvědčíte, že junáctví je promyšlený, ucelený výchovný systém, jejž nemožno trhat. Bylo by pravým opakem výchovy, vybírat z něho pro mládež jen vycházky a táboření pode jménem výchovy příro¬dou a při tom nežádat od mládeže mravních závazků, zachovávání junáckých zákonů, slibu, konání zkoušek, plnění služeb a práce ve prospěch celku. Junácká výchova není jen tělovýchova a není ji dobře možno uka¬zovat na veřejnosti. To je soustavná, praktická výchova životem, činem, prací, stálá sebevýchova v družině, oddíle, v klubovně, na vycházce, to je stálé navykání na odpovědnost a solidnost v práci, na soběstačnost a od¬vahu v duši a lásku v srdci. Junácká výchova má se projevit hlavně životem muže, který byl junácky vychován, má se zračit v jeho snahách a činech. A při tom pamatuje junácká výchova rozumně i na zdravý vývoj tělesný. Hlavně hrou a tělovýchovou na zdravém vzduchu, pokud jen možno bez umělého nářadí. Pamatuje na bystření smyslů a praktickou zručnost. Junáctví přineslo k nám táboření mládeže, v němž je dokonale využito výchovného prostředí přírodního i otužování těla a ducha. Z úst zástupce MŠANO bylo výstižně řečeno na posledním junáckém sněmu, jak junáctví prakticky vhodně doplňuje naukové vzdělání školní a jak záměrně buduje základy charakteru. Proto též MŠANO slíbilo JUNÁKU plnou podporu v zájmu školy samé a v zájmu budoucnosti na¬šeho národa. Neboť junácká výchova má mnoho předností. Všichni víte, jak mládež touží po činnosti. Junáctví tuto touhu rozumně usměrňuje, vyplňuje užitečnými činy a při tom dává hojně příležitosti každému jednotlivci vyniknout, uplatnit osobní nadání, rozvíjet je, avšak stále pamatovat na prospěch celku. Od dětství musíme vyhledávat tyto schopné vedoucí talenty, dávat jim pociťovat i hořkost porážek a neúspě¬chů, aby z nich rostli praví junáci a dorostli v pravé muže, jakých repu-blika dnes potřebuje, aby znova se vzchopila a rostla k nové síle a roz¬květu. Jen tak vypěstujeme v mládeži lásku k vlasti uvědomělou, hlubo¬kou, projevovanou činy, ne slovy. Stát pevně sám, podpírat druhé, vést dobře mládež k společnému cíli — to žádá dnešní doba od mužů, kteří se dívají do budoucnosti. Proto jsme Vás pozvali a prosíme Vás, pomozte nám v této práci pro vlast a budoucnost našeho lidu. Dáváme mládeži novou náplň života, radostnou, účelnou, krásnou svým posláním i svými projevy. Věřte, práce junáckého vůdce, přes všechny oběti osobního pohodlí, je práce, při níž rozdáváte radost a štěstí svým hochům, při níž však nejvíce získáte sami! Naučíte se organisovat práci, předvídat překážky, řídit ji, naučíte se vést a dobývat úspěchů souhrou a spoluprací oddaných bratří, kteří jsou hrdi na svého vůdce, jako on na svoje hochy. Začnete s menším počtem, s družinou. Vyberete si spolupracovníky, svěříte jim práci. Vzbudíte zájem ostatních, budou se hlásit nováčci, porostete. Nebojte se, že na to nestačíte. Je dost pomůcek, příruček, brzy vni¬knete do postupu práce. Vedení tábora poznáte na Lesní škole — tam se zdokonalíte i ve vedení oddílu. Je to práce radostná, čestná, ovšem i nejvýš odpovědná. Rodiče svěřují nám své děti! Hleďte získat spolupracovníky i mezi dospělými. Ulehčíte si práci, když se postaráte o založení Sdružení přátel JUNÁKA. Dejte se do ní s nadšením a nezlomnou vůlí. Prokážete dobrou službu svému národu, jestliže se stanete svědomitými vůdci jeho mládeže. Budete zatím vedoucími. Po absolvování Lesní školy a jednoleté praksi můžete složit vůdcovské zkoušky a budete jmenováni vůdci junáků. Vůdcovský odznak na prsou mladého muže je nejvyšší ctí — je od¬znakem důvěry národa. Nepochybujeme o Vaší dobré vůli. Spojíte-li ji s vytrvalostí, radostný úspěch Vás nemine. Mnoho zdaru! 4db247274d0ea768557c1e195d60abeb7c0d04e6 0 207 359 337 2012-11-04T12:13:05Z Tom 1 __NOTOC__ __NOEDITSECTION__ <!------- ÚVODNÍ OKNO -------> {|style="width:99.6%;margin-top:.7em;margin-left:.1em;background-color:#fcfcfc;border:1px solid #ccc" |style="width:56%;color:#000;padding-bottom:0.9em;"| {|style="border:solid 0px;background:none;width:100%" <div style="font-size:170%;border:none;text-align: center;margin: 0;padding:.5em;color:#000"> '''[www.rehakovi.cz {{CURRENTDAY}}. {{CURRENTMONTHNAMEGEN}} {{CURRENTYEAR}}]''' <!------- ÚVODNÍK -------> {| border="0" width="100%" style="margin-bottom:-10px" | <div style="margin:0.7% 0px 0px 0.3%;text-align:center; font-size:100%;"> ''Stránky věnované především Bohuslavu Řehákovi, jeho životu a dílu''</div> <!------- TABULKA UDRŽUJÍCÍ DESIGN -------> {| style="width: 100%; padding: 0px;margin-top:4px;" | style="width: 55%; vertical-align: top;"| {{Titulka-Bohuslav-Životopis}} {{Titulka-Bohuslav-Články}} | <!------- DRUHÝ SLOUPEC -------> | style="vertical-align: top;"| {{Titulka-Bohuslav-Skautský vůdce}} {{Titulka-Bohuslav-Jak šel životem}} |- | colspan="3" | <!------- PATIČKA -------> {{Titulka-patička}} <div style="text-align: center;"><small> ===== [[#globalWrapper|NAHORU]] ===== </small></div> |} e4d443d82016c320ec7d09035308eebe7309f783 337 2012-11-03T20:13:12Z Tom 1 Založena nová stránka: __NOTOC__ __NOEDITSECTION__ <!------- ÚVODNÍ OKNO -------> {|style="width:99.6%;margin-top:.7em;margin-left:.1em;background-color:#fcfcfc;border:1px solid #ccc" |style… __NOTOC__ __NOEDITSECTION__ <!------- ÚVODNÍ OKNO -------> {|style="width:99.6%;margin-top:.7em;margin-left:.1em;background-color:#fcfcfc;border:1px solid #ccc" |style="width:56%;color:#000;padding-bottom:0.9em;"| {|style="border:solid 0px;background:none;width:100%" <div style="font-size:170%;border:none;text-align: center;margin: 0;padding:.5em;color:#000"> '''[www.rehakovi.cz {{CURRENTDAY}}. {{CURRENTMONTHNAMEGEN}} {{CURRENTYEAR}}]''' <!------- ÚVODNÍK -------> {| border="0" width="100%" style="margin-bottom:-10px" | <div style="margin:0.7% 0px 0px 0.3%;text-align:center; font-size:100%;"> ''Stránky věnované především Bohuslavu Řehákovi, jeho životu a dílu''</div> <!------- TABULKA UDRŽUJÍCÍ DESIGN -------> {| style="width: 100%; padding: 0px;margin-top:4px;" | style="width: 55%; vertical-align: top;"| {{Titulka-Bohuslav-Životopis}} {{Titulka-Bohuslav-Články}} | <!------- DRUHÝ SLOUPEC -------> | style="vertical-align: top;"| {{Titulka-Bohuslav-Skautský vůdce}} {{Titulka-Bohuslav-Jak šel životem}} |- | colspan="3" | <!------- ODKAZY -------> {{Titulka-odkazy}} <div style="text-align: center;"><small> ===== [[#globalWrapper|NAHORU]] ===== </small></div> |} 7c08b56c69c32e2b7eedef822c84dd4d66cd30b8 0 227 373 369 2012-11-04T18:13:25Z Stepan 2 Webový server www.rehakovi.cz je věnován především životu a dílu významného českého pedagoga [[Bohuslav Řehák|Bohuslava Řeháka]]. Texty zde uvedené jsou autorským dílem, které je chráněno podle zákonů České republiky a jejich zveřejněním zde nevznikají žádná práva ani licenční ujednání dalším osobám. [//meta.wikimedia.org/wiki/Help:Contents Uživatelská příručka] vám napoví, jak MediaWiki používat. [//www.mediawiki.org/wiki/Manual:FAQ Často kladené otázky o MediaWiki] 6260aa69ff2f050f89e101b8831229d28585e441 369 2012-11-04T12:24:40Z Tom 1 Založena nová stránka: Webový server www.rehakovi.cz je věnován především životu a dílu významného českého pedagoga [[Bohuslav Řehák|Bohuslava Řeháka]]. Texty zde uvedené jsou… Webový server www.rehakovi.cz je věnován především životu a dílu významného českého pedagoga [[Bohuslav Řehák|Bohuslava Řeháka]]. Texty zde uvedené jsou autorským dílem, které je chráněno podle zákonů České republiky a jejich zveřejněním zde nevznikají žádná práva ani licenční ujednání dalším osobám. 4ec27a9c8d1872ce299e89be3e34552cb6b4b31a 0 2 33 2 2012-10-09T07:00:33Z Tom 1 == Pokusná stránka == 59117c88162772013517e57033e3e46bf9f24c25 2 2012-09-30T20:48:00Z Tom 1 Založena nová stránka: Pokusná stránka Pokusná stránka a9789188aa85dd6ebce76778bed52b885f6263a2 0 36 72 2012-10-13T20:04:02Z Stepan 2 Založena nová stránka: Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 ==BOHUSLAV ŘEHÁK== ==Poměr vůdce k rodičům, škole a veřejnosti.== Do našich řad přijde mnoho nových bratří jako ve… Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 ==BOHUSLAV ŘEHÁK== ==Poměr vůdce k rodičům, škole a veřejnosti.== Do našich řad přijde mnoho nových bratří jako vedoucí oddílů. Rádi bychom jim usnadnili začátky. Snad jim přijde vhod hrst zkušeností a rad, o nichž jsme se sami přesvědčili, že nám byly dobré. Jde hlavně o to, aby vůdce brzy našel správný poměr k rodičům svých junáků, k Sdružení přátel JUNÁKA, ke škole, úřadům, veřejnosti a v neposlední řadě k vlastnímu oddílu. Zkusme své poznatky vyjádřit hodně stručně. ===Poměr k rodičům.=== Informovat! O větších podnicích vždy. Průklepovým letáčkem, na schůzi rodičů, oběžníkem apod. Zainteresovat, získat spolupracovníky pro některé obory, svěřit hospodářskou a administrativní práci, instruktorství odborných zkoušek. Poprosit občas o vhodnou úsluhu pro oddíl. Upřímně a zdvořile poděkovat, raději písemně. Chování ke všem společensky bezvadné a srdečné. Nikdy nedělat rozdílu v kabátě a postavení. Mít trpělivost s dobrými radami rodičů a nikdy je ostře neodmítat. Klidně a zdvořile vysvětlit hledisko junácké. Neplést se do rodinných poměrů, avšak znát je dobře. Nežalovat rodičům, než jen v nejkrajnější nutnosti. Občas uspořádat večírek, besídku, hlavně pro rodiče a zaměstnat při ní všechny členy oddílu. Nedovolit, aby rodiče chodili s oddílem na vycházky nebo s ním tábořili. Výjimka: otec-instruktor. ===Poměr k Sdružení přátel JUNÁKA.=== Nevycházet s hlediska, že členům rady do vedení oddílu nic není. Velkou většinou bývá ve Sdružení plno dobré vůle a přemíra zájmů o detaily. Dobré vycházení se Sdružením bývá většinou výsledkem společenského taktu vůdce. Je ovšem potřebí vyhledat i pro funkce ve Sdružení osoby opravdu vhodné. Neuhýbat z programu a skautské techniky a zásad a věcně vysvětlit, proč se tak děje. Sdružení jsou nezbytným hospodářským základem pro skutečně úspěšné zakotvení a rozmach junáctví v místě. Je věcí místních vůdců, obstarávat pro ně stálý program činnosti, aby tato práce byla skutečně podporou, ne pouze běžným spolkařením. Sdružení přísluší kontrola financí oddílů, inventáře, vyúčtování táborového a vyúčtování podniků. Té se musí podřídit všichni. Vynasnažit se, aby rodiče junáků a skautek byli hojně v Sdružení zastoupeni. Alespoň jeden z nich ať je členem. Ať mají rodiče hlavní zastoupení v radě Sdružení. ===K oddílu.=== Být vždy objektivní, nepřipustit protekci, nemít oblíbenců. Daný slib dodržet, být přesný a důsledný. Nenechat se předstihnout ve svědomitém konání povinností. Netrpět pochlebování a nebát se provést věci nepopulární, jsou-li v zájmu celku. Podporovat inciativu, poradit, ukázat, práci však provedou junáci, vůdce jen vede. Získávat pravou autoritu především duševní převahou a důkladnou znalostí svého oboru, nedovolávat se hodnosti. Umět se na každou věc podívat se stanoviska hochů. Nekritisovat před hochy nepříznivě práci jiného vůdce. Ze zkušeností při neúspěchu dělat si stavební kameny k lepšímu plánu a stavbě. Nestačí dát rozkaz, nutno kontrolovat jeho vykonávání a přesvědčit se o výsledku. Malý chlapec má rád, když jsi trochu říznější, hoch 14—151etý chce mít silnějšího přítele, s nímž by mohl všechno podnikat, junák 16 až 171etý hledá apoštola, s nímž by mohl spolupracovat. Pravým vůdcem je ten, který dovede myslit dopředu, dovede sestavit plán, předvídá překážky, dovede rozdělit úkoly, dát přesné rozkazy a má odvahu za všech okolností spoléhat jenom na sebe. Tím nabude sebejistoty a oprávněného sebevědomí. ===Ke škole.=== Osobně se seznámit alespoň s některými učiteli. Informovat, pozvat občas: ke skládání slibu, na besídku, k návštěvě tábora. Nepoštvat školu příkrým jednáním, zvláště ne tehdy, když její jednání nebylo snad správné. Osobní zdvořilou návštěvou a taktním vysvětlením se docílí více, než obrněným písemným protestem. Informovat se občas ve škole o prospěchu junáků. Dávat odborky za vyznamenání a dovolené při neprospěchu. Vést oddíl tak, aby škola neměla důvodu ke stížnostem, hlavně na chování. Nepřicházet příliš pozdě z vycházek a neunavit na nich tak, aby hoši druhý den ve škole „za nic nestáli“. Nepřetěžovat schůzkami a podniky mezi týdnem. Schůzky ne delší než 1 ½ hod. a ne častěji než jednou týdně. Vést hochy v zásadě, že dobrý prospěch ve škole je význačnou vlastností junáka. ===K úřadům.=== Seznámit se s nařízeními o veřejných podnicích, projevech a průvodech. Kde není dosud Sdružení přátel JUNÁKA, podání k úřadům odevzdávat s podpisem okrskového velitele. Seznámit se se zodpovědností vůdce, plynoucí ze zákona a předpisů. (Viz Řehák-Fanderlík, Skautský vůdce str. 61.) Navštívit osobně starostu obce, na jejímž katastru táboříte. Vycházet srdečně přátelsky s panem hajným. ===K veřejnosti.=== Bezvadný život soukromý a rodinný. Společensky uhlazené vystupování. Dbát na úpravnost zevnějšku. Stejnokroj čistý, v pořádku a podle předpisu. Vůdce a jeho oddíl musí vždy vystupovat tak, aby veřejnost přesvědčoval o hodnotě junácké výchovy. Ochotně pomáhat, kde toho skutečně je třeba, nebýt však se svými junáky „děvče pro všechno“. Uvědomovat si vždy, že odznak junáckého vůdce je nejvyšší ctí a nejvyšším projevem důvěry nás všech, kteří za toto ušlechtilé hnutí mládeže zodpovídáme. e90567943426481ec007e7142e730577ad131ef0 0 33 78 70 2012-10-14T09:05:54Z Stepan 2 Za napjaté pozornosti Junáckého sněmu přednáší svůj programový projev bratr '''náčelník prof. Boh. Řehák:''' [[Soubor: Bohuslav_Řehák_-_sněm_1939.jpg|right]] Vážení hosté, drazí přátelé, sestry a bratři! Práce, kterou jste mně dnes uložili volbou za náčelníka JUNÁKA, je velká a nejvýš zodpovědná. Děkuji vám za tuto čest a důvěru, již jste mně projevili. Vynasnažím se ze všech sil, abych nezklamal důvěry vaší, jako jsem za ta dlouhá léta spolupráce nezklamal zvěčnělého bratra náčelníka. Bylo i jeho přáním, abych jednou převzal tuto povinnost. Z dnešního našeho jednotného Junáckého sněmu byl by měl velkou radost. Nedožil se této slavnostní chvíle, avšak jistě všichni máme stejný pocit, že je stále mezi námi, že to bude jeho duch a jeho snahy, které nás povedou i nadále a že to bude jeho velká mravní autorita, která navždy zůstane naším nedotknutelným drahým dědictvím. Projevem hluboké úcty a oddanosti k památce velkého náčelníka, bratra Svojsíka, a čestného náčelníka, bratra Jana Nováka, ujímám se práce, od níž byli odvoláni do nenávratna... Prožili jsme mnoho hrozných dnů. Nezapomeňme těch našich bratří Junáků, kteří ve čtyřiceti pěti státech celého světa s úzkostí v duši sledovali náš nerovný zápas za dědictví otců a i když jsme podlehli, posílali nám své projevy obdivu nad statečností, s jakou jsme snášeli svoji bolest. Prosím vás, abyste schválili tento projev světovému Junáckému ústředí: ''Bratři skauti!'' ''Československo, o jehož osud chvěli se mnozí z vás, zaceluje svoje rány. Jsme šťastni, že jsme byli povoláni k tomu, abychom junáckou výchovou mládeže pomáhali budovat nový rozkvět našeho národa a státu. K tomuto krásnému úkolu spojili jsme se všechny dosavadní organisace v jediném skautském ústředí „JUNÁK“. Zdravíme vás bratrsky ze společného Junáckého sněmu a děkujeme vám za všechny projevy sympatií, jež jste nám projevili ve dnech, v nichž jsme, opuštěni, neklesli.'' A nyní dovolte krátký projev programový: '''Pro koho bude naše práce?''' Pro náš lid a jeho republiku! Naše republika bude nyní potřebovat víc než kdy jindy živé hradby energických, spolehlivých lidí, svému národu naprosto oddaných, připravených k tvrdému životu, práci a obětem, aby se zacelily rány a z bolesti a utrpení se zrodila nová náplň života, nový duch, jímž národ bude žít, růst a budovat! A tuto novou náplň života přináší naší mládeži výchova junácká. Bude-li všechna naše mládež vychovávána junáctvím, bude vstupovat do života připravena a republika bude mít bezpečnou základnu, na níž může spolehlivě budovat lepší zítřky. '''Co je našim cílem ve výchově hochů?''' Od mládí vychovávat zdravého, národně uvědomělého, soběstačného hocha dobrého srdce, statečného a ukázněného, který ví, co je to zodpovědnost a který doroste v energického, obětavého muže, jehož junácká výchova se bude projevovat v celém jeho životě. Není druhé výchovy, jež by tak záměrně a při tom psychologicky tak vhodně dovedla vyhledávat schopné vedoucí talenty. Tím, že jim svěřujeme stále se zvyšující zodpovědnost, dáváme svým hochům prožít nejenom krásné mládí, nejenom možnost vyniknout, něco dokázat, my jim dáváme pocítit i hořkost porážek a neúspěchů, bez nichž nevyroste pravý Junák a pravý muž. Tento typ hocha-Junáka, jasně prokreslený a rázovitě vytepaný samotným zakladatelem českého junáctví, byl a bude naším cílem ve výchově jedince. Vychovat takových jedinců svému národu jak jen možno nejvíce, je druhou polovinou našeho cíle. Oč musíme usilovat, abychom tohoto cíle dosáhli? O dostatek do¬rých vůdců, o usnadnění jejich práce, o stálý rozvoj a prohlubování junácké výchovy, o její jednolitost a životnost. '''Dostatek dobrých vůdců.''' Požadavky, jež my klademe na junáckého vůdce, jsou mnohem větší, než požadavky kladené na dobrého cvičitele. Je mnohem snazší 100 chlapců dobře vycvičit, než 10 jich dobře vychovat. To je také důvod, proč skauting nerostl tak rychle, jak stoupala jeho obliba mezi mládeží, ačkoliv jí ukládal zachovávání mravních zákonů a příkazů, jež i dospělého stavějí často na rozcestí boje se sebou samým. Třebaže tedy junáctví ukládá mládeži povinnosti a nikoliv malé, hlásí se mládež hojně do našich řad — dosud však pro ni nebylo dostatek dobrých vůdců. Nebojíme se tohoto zjevu — byl příznakem roztříštěnosti a poživačné povrchnosti, v níž většina národa dosud žila. Podívejte se však na fotografie, jež dostáváme z Itálie, z Německa, z Rumunska a z Polska. Znám slabiny Balilly. Avšak objektivně: jaký pocit máte, bratři, když se díváte na fotografie osmi tisíc nadšených mladých mužů, vůdců oddílů italské mládeže, kteří defilují před representanty svého národa naplněni duchem radostné, činorodé a účelné práce pro svoji vlast a její šťastnou budoucnost, o níž vědí, že je v těch dětech a kteří s hrdostí cítí, že ty děti národ svěřil jim, jim že se dostalo cti nositi na svých prsou odznak důvěry celého italského národa, odznak, nad nějž neznají čestnějšího, odznak vůdce italské mládeže! Chtěli byste se domnívat, drazí přátelé, že my nenajdeme legie nadšených mladých mužů, že mezi námi nebude pochopení pro práci s mládeží teď, když jsme byli vrženi o tolik roků nazpět, když jsme odkázáni jen sami na sebe, když více než kdy jindy vlast volá, abychom jí dali svá srdce a své schopnosti, aby na nich budovala nový život a radostnější budoucnost? My naopak pevně věříme, že se najdou mezi námi nová sta a nové tisíce obětavých mužů, kteří budou hrdi na službu českému národu jako vůdcové českých junáckých oddílů. Podívejte se jen, jak to dělá Rumunsko, kde ročně projde přípravnými kursy přes 2.000 nových vůdců! My že bychom takto pracovat nedovedli? Tajemství úspěchů ovšem není jen v nadšení pro národní práci, je stejně důležitá i dobrá '''organisace přípravy, výchovy a výcviku vůdců.''' Abychom i toho dosáhli, potřebujeme nezbytně těchto podmínek: *1. Kádru stálých, zapracovaných instruktorů pro vůdcovské kursy. *2. Alespoň dvou stálých reservací pro vůdcovské Lesní školy. *3. Dostatek instruktivních a metodických příruček.  Tím je dán náš nejdůležitější program pro tento rok. Podnikli jsme již kroky k jeho vyplnění. Jednali jsme s p. ministrem školství a národní osvěty prof. Dr. Kaprasem o naší žádosti, aby MŠANO přikázalo některé profesory a učitele, kteří se osvědčili ve skautské práci, a přidělilo je službou v junáckém hnutí, jako tomu je v sousedních státech. Pan ministr dívá se příznivě na tuto žádost a dal svůj souhlas, neboť uznává důležitost junácké výchovy mládeže pro stát. Musíme ovšem ještě získati souhlas ministerstva financí. Věříme, že stejně příznivě nám vyjde vstříc i MNO, které dobře ví, jak Junáci vždy plně chápali, co armáda potřebuje od občanů tohoto státu a svoji povinnost vždy plnili. Proto také MNO dovedlo najít jasná slova, když bylo třeba ukázat na význam junácké výchovy pro výchovu brannou a občanskou. Je naší hrdostí, že jsme vždy, při všech jednáních, věrně stáli po boku naší armádě a po jejím boku také zůstaneme. Příznivé vyřízení těchto našich žádostí mnoho nám pomůže. Nemůžeme ovšem spoléhat jen na kádr stálých instruktorů, jež bude nutno nejprve připravit a vyškolit ve společném kurse. Proto '''rozmnožíme a budeme udržovat síť kursů''', jež obstaráváme sami svými dosavadními činovníky a instruktory. Další výcvik bude umožněn v Lesních školách.  Tím se dostávám k otázce '''stálých reservací.''' Jednal jsem již o jednom zvlášť vhodném místě a požádali jsme nyní stranu Národní jednoty, aby podporovala tento náš životní požadavek. Strana Národní jednoty uznává jeho důležitost a podnikla již kroky, aby naše žádost v tomto směru byla příznivě vyřízena. Otázka nových '''instruktivních příruček''', odpovídajících změněným poměrům. Nová úprava práce, jak jsme ji nyní provedli v ústředí, umožňuje nám potřebné příručky sestavit a vydat rychleji, než tomu bylo dříve. Na některých se již pracuje. Postupně za sebou vyjdou: Pokyny pro založení nových oddílů a středisek. Při tom používám příležitosti a prosím vás, abyste nyní již neprodleně začali s registrací na starých blanketech, kde již byly rozeslány. Nové jsou již v tisku. Junácký řád, v němž budou shrnuta základní ustanovení o povinnostech Junáka, vůdce a ostatních činovníků, hlavní zásady junácké výchovy a výcviku, ustanovení organisační podle nového uspořádání a vše ostatní, co s novou úpravou souvisí. Příručka tělovýchovy, v níž bude soustavně rozpracována junácká tělovýchova od prvního stupně Vlčat až po 161eté Junáky. Pro každý stupeň tělesné zdatnosti budou udány limity ve smyslu zákona o branné výchově. Lékařská komise připravuje pokyny a předpisy zdravotní, přizpůsobené novým poměrům a zapojené do výchovy a výcviku. Zdravotnictví bude znovu organisováno na široké vědecké základně tak, aby z našeho hnutí neměli v tomto směru prospěch jen sami členové, ale i věda. Bude zřízena zdravotnická evidence všech členů a bude zřízeno lékařské ústředí, které bude vydávati nutné směrnice ve všech věcech týkajících se zdravotnictví. Připravována je příručka pro nové junácké zkoušky. Místo dosavadních dvou budou nyní tři stupně. Téměř hotova je nová příručka pro Vlčata, po níž se tolik volá. Také pro junácké oddíly na venkově bude vydána zvláštní příručka, jak to poměry na venkově vyžadují. Tím není počet připravovaných prací vyčerpán, jmenuji jen první řadu. V důsledku změněných poměrů provedeme i '''novou úpravu vůdcovských zkoušek'''. Bude jmenováno asi 8 nových zkušebních komisí s jednotným zkušebním řádem. Poněvadž dobře víme, že vůdce oddílu byl a bude sloupem junácké výchovné práce, vynaložíme na dobrou přípravu vůdců největší úsilí. Stejně důležitou věcí je usnadnit vůdcům výchovnou práci tím, že s nich, pokud jen to bude možno, sejmeme starosti finanční a hospodářské. To znamená '''zvýšené úsilí při zakládání spolků dospělých lidí''', jako hospodářských středisek všude tam, kde bude i jen jeden oddíl. O tuto činnost se budeme dělit s dívčím kmenem a věnujeme jí tolik práce, kolik tato velmi důležitá věc zasluhuje. Kromě těchto hlavních, čekají nás ještě úkoly, jež vyplynou ze vzrůstu naší organisace: opatřování stálých tábořišť, hřišť, kluboven, normalisace krojových součástí a součástí výstroje, abych jmenoval některé nejbližší, z nichž ovšem první bude opatřit dostatek vhodných místností pro ústředí. Jednám již o konkrétním řešení. To, o čem jsem se dosud zmínil, jsou naše vnitřní věci. Před námi však leží i velký '''problém jednotné organisace tělovýchovné pod autoritou státní'''. K tomuto problému zaujímáme stanovisko jasné a věcné. Souhlasíme a hájíme junáckou výchovu jako základ, který je nejvhodnější pro mládež a nejúčelnější pro stát. Hájíme 4 svérázné složky této budoucí úpravy jako svébytné metodou i prostředky, jež třeba zachovat: junáctví, tělocvik, sport a Národní služby (motoristi, letci, hasiči, Červený kříž atd.). Takováto úprava jednotné organisace plně využije dosavadní vykonané práce a zkušeností na poli junáctví, tělocviku i sportu a zachová jejich osvědčené prostředky a metody pracovní. Dotknul jsem se nejbližšího, budeme však mít práci i jiného rázu. Spojili jsme se ze 4 proudů a třebaže jsme všichni rostli ze stejného základu, přece jen bude potřebí nějaké doby, abychom se úplně slili v jediné těleso stejnotvaré a prodchnuté stejným duchem. Bude potřebí, abychom všichni zvykli na zvýšenou ukázněnost, abychom ji nejenom požadovali, ale především sami šli svým hochům dobrým příkladem. Jsem však přesvědčen ze všeho dosavadního jednání a vzájemného styku, že se s důvěrou můžeme dívat na budoucí vývoj JUNÁKA. Kdo tak upřímně, jako my, si vzájemně vyšli vstříc a vybudovali si nové společné základy pro svoji práci, mají právo cítit radost a uspokojení nad tímto dílem svobodného rozhodnutí a bratrské spolupráce. My víme, že nás nyní čekají starosti a překážky. My však máme svůj velký cíl a půjdeme za ním vytrvale. Vzali jsme na sebe, bratři, velkou zodpovědnost. Na naší práci závisí šťastná budoucnost junáctví. My všichni dnes, v osudové chvíli českého junáctví, máme ukázat, jak dovedeme myslit dopředu, jak dovedeme sestavit plán, předvídat překážky, jak si dovedeme rozdělit úkoly, dát k nim přesné rozkazy a jak je dovedeme plnit. Prosím vás všechny upřímně, bratrsky, o svornou spolupráci! O důvěru a kázeň! O víru ve velké poslání junáctví, jemuž všichni budeme oddaně sloužit. Naše junácká stezka je zaměřena k vysoké metě! Půjdeme po ní s odvahou v duši, s nadšením v srdci a s úsměvem na rtech! 478937215aaf8f03c0baaafac99b48d6e2aea073 70 64 2012-10-13T19:42:05Z Stepan 2 Za napjaté pozornosti Junáckého sněmu přednáší svůj programový projev bratr '''náčelník prof. Boh. Řehák:''' [[Soubor: Bohuslav_Řehák_-_sněm_1939.jpg]] Vážení hosté, drazí přátelé, sestry a bratři! Práce, kterou jste mně dnes uložili volbou za náčelníka JUNÁKA, je velká a nejvýš zodpovědná. Děkuji vám za tuto čest a důvěru, již jste mně projevili. Vynasnažím se ze všech sil, abych nezklamal důvěry vaší, jako jsem za ta dlouhá léta spolupráce nezklamal zvěčnělého bratra náčelníka. Bylo i jeho přáním, abych jednou převzal tuto povinnost. Z dnešního našeho jednotného Junáckého sněmu byl by měl velkou radost. Nedožil se této slavnostní chvíle, avšak jistě všichni máme stejný pocit, že je stále mezi námi, že to bude jeho duch a jeho snahy, které nás povedou i nadále a že to bude jeho velká mravní autorita, která navždy zůstane naším nedotknutelným drahým dědictvím. Projevem hluboké úcty a oddanosti k památce velkého náčelníka, bratra Svojsíka, a čestného náčelníka, bratra Jana Nováka, ujímám se práce, od níž byli odvoláni do nenávratna... Prožili jsme mnoho hrozných dnů. Nezapomeňme těch našich bratří Junáků, kteří ve čtyřiceti pěti státech celého světa s úzkostí v duši sledovali náš nerovný zápas za dědictví otců a i když jsme podlehli, posílali nám své projevy obdivu nad statečností, s jakou jsme snášeli svoji bolest. Prosím vás, abyste schválili tento projev světovému Junáckému ústředí: ''Bratři skauti!'' ''Československo, o jehož osud chvěli se mnozí z vás, zaceluje svoje rány. Jsme šťastni, že jsme byli povoláni k tomu, abychom junáckou výchovou mládeže pomáhali budovat nový rozkvět našeho národa a státu. K tomuto krásnému úkolu spojili jsme se všechny dosavadní organisace v jediném skautském ústředí „JUNÁK“. Zdravíme vás bratrsky ze společného Junáckého sněmu a děkujeme vám za všechny projevy sympatií, jež jste nám projevili ve dnech, v nichž jsme, opuštěni, neklesli.'' A nyní dovolte krátký projev programový: '''Pro koho bude naše práce?''' Pro náš lid a jeho republiku! Naše republika bude nyní potřebovat víc než kdy jindy živé hradby energických, spolehlivých lidí, svému národu naprosto oddaných, připravených k tvrdému životu, práci a obětem, aby se zacelily rány a z bolesti a utrpení se zrodila nová náplň života, nový duch, jímž národ bude žít, růst a budovat! A tuto novou náplň života přináší naší mládeži výchova junácká. Bude-li všechna naše mládež vychovávána junáctvím, bude vstupovat do života připravena a republika bude mít bezpečnou základnu, na níž může spolehlivě budovat lepší zítřky. '''Co je našim cílem ve výchově hochů?''' Od mládí vychovávat zdravého, národně uvědomělého, soběstačného hocha dobrého srdce, statečného a ukázněného, který ví, co je to zodpovědnost a který doroste v energického, obětavého muže, jehož junácká výchova se bude projevovat v celém jeho životě. Není druhé výchovy, jež by tak záměrně a při tom psychologicky tak vhodně dovedla vyhledávat schopné vedoucí talenty. Tím, že jim svěřujeme stále se zvyšující zodpovědnost, dáváme svým hochům prožít nejenom krásné mládí, nejenom možnost vyniknout, něco dokázat, my jim dáváme pocítit i hořkost porážek a neúspěchů, bez nichž nevyroste pravý Junák a pravý muž. Tento typ hocha-Junáka, jasně prokreslený a rázovitě vytepaný samotným zakladatelem českého junáctví, byl a bude naším cílem ve výchově jedince. Vychovat takových jedinců svému národu jak jen možno nejvíce, je druhou polovinou našeho cíle. Oč musíme usilovat, abychom tohoto cíle dosáhli? O dostatek do¬rých vůdců, o usnadnění jejich práce, o stálý rozvoj a prohlubování junácké výchovy, o její jednolitost a životnost. '''Dostatek dobrých vůdců.''' Požadavky, jež my klademe na junáckého vůdce, jsou mnohem větší, než požadavky kladené na dobrého cvičitele. Je mnohem snazší 100 chlapců dobře vycvičit, než 10 jich dobře vychovat. To je také důvod, proč skauting nerostl tak rychle, jak stoupala jeho obliba mezi mládeží, ačkoliv jí ukládal zachovávání mravních zákonů a příkazů, jež i dospělého stavějí často na rozcestí boje se sebou samým. Třebaže tedy junáctví ukládá mládeži povinnosti a nikoliv malé, hlásí se mládež hojně do našich řad — dosud však pro ni nebylo dostatek dobrých vůdců. Nebojíme se tohoto zjevu — byl příznakem roztříštěnosti a poživačné povrchnosti, v níž většina národa dosud žila. Podívejte se však na fotografie, jež dostáváme z Itálie, z Německa, z Rumunska a z Polska. Znám slabiny Balilly. Avšak objektivně: jaký pocit máte, bratři, když se díváte na fotografie osmi tisíc nadšených mladých mužů, vůdců oddílů italské mládeže, kteří defilují před representanty svého národa naplněni duchem radostné, činorodé a účelné práce pro svoji vlast a její šťastnou budoucnost, o níž vědí, že je v těch dětech a kteří s hrdostí cítí, že ty děti národ svěřil jim, jim že se dostalo cti nositi na svých prsou odznak důvěry celého italského národa, odznak, nad nějž neznají čestnějšího, odznak vůdce italské mládeže! Chtěli byste se domnívat, drazí přátelé, že my nenajdeme legie nadšených mladých mužů, že mezi námi nebude pochopení pro práci s mládeží teď, když jsme byli vrženi o tolik roků nazpět, když jsme odkázáni jen sami na sebe, když více než kdy jindy vlast volá, abychom jí dali svá srdce a své schopnosti, aby na nich budovala nový život a radostnější budoucnost? My naopak pevně věříme, že se najdou mezi námi nová sta a nové tisíce obětavých mužů, kteří budou hrdi na službu českému národu jako vůdcové českých junáckých oddílů. Podívejte se jen, jak to dělá Rumunsko, kde ročně projde přípravnými kursy přes 2.000 nových vůdců! My že bychom takto pracovat nedovedli? Tajemství úspěchů ovšem není jen v nadšení pro národní práci, je stejně důležitá i dobrá '''organisace přípravy, výchovy a výcviku vůdců.''' Abychom i toho dosáhli, potřebujeme nezbytně těchto podmínek: *1. Kádru stálých, zapracovaných instruktorů pro vůdcovské kursy. *2. Alespoň dvou stálých reservací pro vůdcovské Lesní školy. *3. Dostatek instruktivních a metodických příruček.  Tím je dán náš nejdůležitější program pro tento rok. Podnikli jsme již kroky k jeho vyplnění. Jednali jsme s p. ministrem školství a národní osvěty prof. Dr. Kaprasem o naší žádosti, aby MŠANO přikázalo některé profesory a učitele, kteří se osvědčili ve skautské práci, a přidělilo je službou v junáckém hnutí, jako tomu je v sousedních státech. Pan ministr dívá se příznivě na tuto žádost a dal svůj souhlas, neboť uznává důležitost junácké výchovy mládeže pro stát. Musíme ovšem ještě získati souhlas ministerstva financí. Věříme, že stejně příznivě nám vyjde vstříc i MNO, které dobře ví, jak Junáci vždy plně chápali, co armáda potřebuje od občanů tohoto státu a svoji povinnost vždy plnili. Proto také MNO dovedlo najít jasná slova, když bylo třeba ukázat na význam junácké výchovy pro výchovu brannou a občanskou. Je naší hrdostí, že jsme vždy, při všech jednáních, věrně stáli po boku naší armádě a po jejím boku také zůstaneme. Příznivé vyřízení těchto našich žádostí mnoho nám pomůže. Nemůžeme ovšem spoléhat jen na kádr stálých instruktorů, jež bude nutno nejprve připravit a vyškolit ve společném kurse. Proto '''rozmnožíme a budeme udržovat síť kursů''', jež obstaráváme sami svými dosavadními činovníky a instruktory. Další výcvik bude umožněn v Lesních školách.  Tím se dostávám k otázce '''stálých reservací.''' Jednal jsem již o jednom zvlášť vhodném místě a požádali jsme nyní stranu Národní jednoty, aby podporovala tento náš životní požadavek. Strana Národní jednoty uznává jeho důležitost a podnikla již kroky, aby naše žádost v tomto směru byla příznivě vyřízena. Otázka nových '''instruktivních příruček''', odpovídajících změněným poměrům. Nová úprava práce, jak jsme ji nyní provedli v ústředí, umožňuje nám potřebné příručky sestavit a vydat rychleji, než tomu bylo dříve. Na některých se již pracuje. Postupně za sebou vyjdou: Pokyny pro založení nových oddílů a středisek. Při tom používám příležitosti a prosím vás, abyste nyní již neprodleně začali s registrací na starých blanketech, kde již byly rozeslány. Nové jsou již v tisku. Junácký řád, v němž budou shrnuta základní ustanovení o povinnostech Junáka, vůdce a ostatních činovníků, hlavní zásady junácké výchovy a výcviku, ustanovení organisační podle nového uspořádání a vše ostatní, co s novou úpravou souvisí. Příručka tělovýchovy, v níž bude soustavně rozpracována junácká tělovýchova od prvního stupně Vlčat až po 161eté Junáky. Pro každý stupeň tělesné zdatnosti budou udány limity ve smyslu zákona o branné výchově. Lékařská komise připravuje pokyny a předpisy zdravotní, přizpůsobené novým poměrům a zapojené do výchovy a výcviku. Zdravotnictví bude znovu organisováno na široké vědecké základně tak, aby z našeho hnutí neměli v tomto směru prospěch jen sami členové, ale i věda. Bude zřízena zdravotnická evidence všech členů a bude zřízeno lékařské ústředí, které bude vydávati nutné směrnice ve všech věcech týkajících se zdravotnictví. Připravována je příručka pro nové junácké zkoušky. Místo dosavadních dvou budou nyní tři stupně. Téměř hotova je nová příručka pro Vlčata, po níž se tolik volá. Také pro junácké oddíly na venkově bude vydána zvláštní příručka, jak to poměry na venkově vyžadují. Tím není počet připravovaných prací vyčerpán, jmenuji jen první řadu. V důsledku změněných poměrů provedeme i '''novou úpravu vůdcovských zkoušek'''. Bude jmenováno asi 8 nových zkušebních komisí s jednotným zkušebním řádem. Poněvadž dobře víme, že vůdce oddílu byl a bude sloupem junácké výchovné práce, vynaložíme na dobrou přípravu vůdců největší úsilí. Stejně důležitou věcí je usnadnit vůdcům výchovnou práci tím, že s nich, pokud jen to bude možno, sejmeme starosti finanční a hospodářské. To znamená '''zvýšené úsilí při zakládání spolků dospělých lidí''', jako hospodářských středisek všude tam, kde bude i jen jeden oddíl. O tuto činnost se budeme dělit s dívčím kmenem a věnujeme jí tolik práce, kolik tato velmi důležitá věc zasluhuje. Kromě těchto hlavních, čekají nás ještě úkoly, jež vyplynou ze vzrůstu naší organisace: opatřování stálých tábořišť, hřišť, kluboven, normalisace krojových součástí a součástí výstroje, abych jmenoval některé nejbližší, z nichž ovšem první bude opatřit dostatek vhodných místností pro ústředí. Jednám již o konkrétním řešení. To, o čem jsem se dosud zmínil, jsou naše vnitřní věci. Před námi však leží i velký '''problém jednotné organisace tělovýchovné pod autoritou státní'''. K tomuto problému zaujímáme stanovisko jasné a věcné. Souhlasíme a hájíme junáckou výchovu jako základ, který je nejvhodnější pro mládež a nejúčelnější pro stát. Hájíme 4 svérázné složky této budoucí úpravy jako svébytné metodou i prostředky, jež třeba zachovat: junáctví, tělocvik, sport a Národní služby (motoristi, letci, hasiči, Červený kříž atd.). Takováto úprava jednotné organisace plně využije dosavadní vykonané práce a zkušeností na poli junáctví, tělocviku i sportu a zachová jejich osvědčené prostředky a metody pracovní. Dotknul jsem se nejbližšího, budeme však mít práci i jiného rázu. Spojili jsme se ze 4 proudů a třebaže jsme všichni rostli ze stejného základu, přece jen bude potřebí nějaké doby, abychom se úplně slili v jediné těleso stejnotvaré a prodchnuté stejným duchem. Bude potřebí, abychom všichni zvykli na zvýšenou ukázněnost, abychom ji nejenom požadovali, ale především sami šli svým hochům dobrým příkladem. Jsem však přesvědčen ze všeho dosavadního jednání a vzájemného styku, že se s důvěrou můžeme dívat na budoucí vývoj JUNÁKA. Kdo tak upřímně, jako my, si vzájemně vyšli vstříc a vybudovali si nové společné základy pro svoji práci, mají právo cítit radost a uspokojení nad tímto dílem svobodného rozhodnutí a bratrské spolupráce. My víme, že nás nyní čekají starosti a překážky. My však máme svůj velký cíl a půjdeme za ním vytrvale. Vzali jsme na sebe, bratři, velkou zodpovědnost. Na naší práci závisí šťastná budoucnost junáctví. My všichni dnes, v osudové chvíli českého junáctví, máme ukázat, jak dovedeme myslit dopředu, jak dovedeme sestavit plán, předvídat překážky, jak si dovedeme rozdělit úkoly, dát k nim přesné rozkazy a jak je dovedeme plnit. Prosím vás všechny upřímně, bratrsky, o svornou spolupráci! O důvěru a kázeň! O víru ve velké poslání junáctví, jemuž všichni budeme oddaně sloužit. Naše junácká stezka je zaměřena k vysoké metě! Půjdeme po ní s odvahou v duši, s nadšením v srdci a s úsměvem na rtech! 268b02e9284b43388f83c28db243a67c4cbd87cd 64 2012-10-13T19:16:17Z Stepan 2 Založena nová stránka: Za napjaté pozornosti Junáckého sněmu přednáší svůj programový projev bratr '''náčelník prof. Boh. Řehák:''' Vážení hosté, drazí přátelé, sestry … Za napjaté pozornosti Junáckého sněmu přednáší svůj programový projev bratr '''náčelník prof. Boh. Řehák:''' Vážení hosté, drazí přátelé, sestry a bratři! Práce, kterou jste mně dnes uložili volbou za náčelníka JUNÁKA, je velká a nejvýš zodpovědná. Děkuji vám za tuto čest a důvěru, již jste mně projevili. Vynasnažím se ze všech sil, abych nezklamal důvěry vaší, jako jsem za ta dlouhá léta spolupráce nezklamal zvěčnělého bratra náčelníka. Bylo i jeho přáním, abych jednou převzal tuto povinnost. Z dnešního našeho jednotného Junáckého sněmu byl by měl velkou radost. Nedožil se této slavnostní chvíle, avšak jistě všichni máme stejný pocit, že je stále mezi námi, že to bude jeho duch a jeho snahy, které nás povedou i nadále a že to bude jeho velká mravní autorita, která navždy zůstane naším nedotknutelným drahým dědictvím. Projevem hluboké úcty a oddanosti k památce velkého náčelníka, bratra Svojsíka, a čestného náčelníka, bratra Jana Nováka, ujímám se práce, od níž byli odvoláni do nenávratna... Prožili jsme mnoho hrozných dnů. Nezapomeňme těch našich bratří Junáků, kteří ve čtyřiceti pěti státech celého světa s úzkostí v duši sledovali náš nerovný zápas za dědictví otců a i když jsme podlehli, posílali nám své projevy obdivu nad statečností, s jakou jsme snášeli svoji bolest. Prosím vás, abyste schválili tento projev světovému Junáckému ústředí: ''Bratři skauti!'' ''Československo, o jehož osud chvěli se mnozí z vás, zaceluje svoje rány. Jsme šťastni, že jsme byli povoláni k tomu, abychom junáckou výchovou mládeže pomáhali budovat nový rozkvět našeho národa a státu. K tomuto krásnému úkolu spojili jsme se všechny dosavadní organisace v jediném skautském ústředí „JUNÁK“. Zdravíme vás bratrsky ze společného Junáckého sněmu a děkujeme vám za všechny projevy sympatií, jež jste nám projevili ve dnech, v nichž jsme, opuštěni, neklesli.'' A nyní dovolte krátký projev programový: '''Pro koho bude naše práce?''' Pro náš lid a jeho republiku! Naše republika bude nyní potřebovat víc než kdy jindy živé hradby energických, spolehlivých lidí, svému národu naprosto oddaných, připravených k tvrdému životu, práci a obětem, aby se zacelily rány a z bolesti a utrpení se zrodila nová náplň života, nový duch, jímž národ bude žít, růst a budovat! A tuto novou náplň života přináší naší mládeži výchova junácká. Bude-li všechna naše mládež vychovávána junáctvím, bude vstupovat do života připravena a republika bude mít bezpečnou základnu, na níž může spolehlivě budovat lepší zítřky. '''Co je našim cílem ve výchově hochů?''' Od mládí vychovávat zdravého, národně uvědomělého, soběstačného hocha dobrého srdce, statečného a ukázněného, který ví, co je to zodpovědnost a který doroste v energického, obětavého muže, jehož junácká výchova se bude projevovat v celém jeho životě. Není druhé výchovy, jež by tak záměrně a při tom psychologicky tak vhodně dovedla vyhledávat schopné vedoucí talenty. Tím, že jim svěřujeme stále se zvyšující zodpovědnost, dáváme svým hochům prožít nejenom krásné mládí, nejenom možnost vyniknout, něco dokázat, my jim dáváme pocítit i hořkost porážek a neúspěchů, bez nichž nevyroste pravý Junák a pravý muž. Tento typ hocha-Junáka, jasně prokreslený a rázovitě vytepaný samotným zakladatelem českého junáctví, byl a bude naším cílem ve výchově jedince. Vychovat takových jedinců svému národu jak jen možno nejvíce, je druhou polovinou našeho cíle. Oč musíme usilovat, abychom tohoto cíle dosáhli? O dostatek do¬rých vůdců, o usnadnění jejich práce, o stálý rozvoj a prohlubování junácké výchovy, o její jednolitost a životnost. '''Dostatek dobrých vůdců.''' Požadavky, jež my klademe na junáckého vůdce, jsou mnohem větší, než požadavky kladené na dobrého cvičitele. Je mnohem snazší 100 chlapců dobře vycvičit, než 10 jich dobře vychovat. To je také důvod, proč skauting nerostl tak rychle, jak stoupala jeho obliba mezi mládeží, ačkoliv jí ukládal zachovávání mravních zákonů a příkazů, jež i dospělého stavějí často na rozcestí boje se sebou samým. Třebaže tedy junáctví ukládá mládeži povinnosti a nikoliv malé, hlásí se mládež hojně do našich řad — dosud však pro ni nebylo dostatek dobrých vůdců. Nebojíme se tohoto zjevu — byl příznakem roztříštěnosti a poživačné povrchnosti, v níž většina národa dosud žila. Podívejte se však na fotografie, jež dostáváme z Itálie, z Německa, z Rumunska a z Polska. Znám slabiny Balilly. Avšak objektivně: jaký pocit máte, bratři, když se díváte na fotografie osmi tisíc nadšených mladých mužů, vůdců oddílů italské mládeže, kteří defilují před representanty svého národa naplněni duchem radostné, činorodé a účelné práce pro svoji vlast a její šťastnou budoucnost, o níž vědí, že je v těch dětech a kteří s hrdostí cítí, že ty děti národ svěřil jim, jim že se dostalo cti nositi na svých prsou odznak důvěry celého italského národa, odznak, nad nějž neznají čestnějšího, odznak vůdce italské mládeže! Chtěli byste se domnívat, drazí přátelé, že my nenajdeme legie nadšených mladých mužů, že mezi námi nebude pochopení pro práci s mládeží teď, když jsme byli vrženi o tolik roků nazpět, když jsme odkázáni jen sami na sebe, když více než kdy jindy vlast volá, abychom jí dali svá srdce a své schopnosti, aby na nich budovala nový život a radostnější budoucnost? My naopak pevně věříme, že se najdou mezi námi nová sta a nové tisíce obětavých mužů, kteří budou hrdi na službu českému národu jako vůdcové českých junáckých oddílů. Podívejte se jen, jak to dělá Rumunsko, kde ročně projde přípravnými kursy přes 2.000 nových vůdců! My že bychom takto pracovat nedovedli? Tajemství úspěchů ovšem není jen v nadšení pro národní práci, je stejně důležitá i dobrá '''organisace přípravy, výchovy a výcviku vůdců.''' Abychom i toho dosáhli, potřebujeme nezbytně těchto podmínek: *1. Kádru stálých, zapracovaných instruktorů pro vůdcovské kursy. *2. Alespoň dvou stálých reservací pro vůdcovské Lesní školy. *3. Dostatek instruktivních a metodických příruček.  Tím je dán náš nejdůležitější program pro tento rok. Podnikli jsme již kroky k jeho vyplnění. Jednali jsme s p. ministrem školství a národní osvěty prof. Dr. Kaprasem o naší žádosti, aby MŠANO přikázalo některé profesory a učitele, kteří se osvědčili ve skautské práci, a přidělilo je službou v junáckém hnutí, jako tomu je v sousedních státech. Pan ministr dívá se příznivě na tuto žádost a dal svůj souhlas, neboť uznává důležitost junácké výchovy mládeže pro stát. Musíme ovšem ještě získati souhlas ministerstva financí. Věříme, že stejně příznivě nám vyjde vstříc i MNO, které dobře ví, jak Junáci vždy plně chápali, co armáda potřebuje od občanů tohoto státu a svoji povinnost vždy plnili. Proto také MNO dovedlo najít jasná slova, když bylo třeba ukázat na význam junácké výchovy pro výchovu brannou a občanskou. Je naší hrdostí, že jsme vždy, při všech jednáních, věrně stáli po boku naší armádě a po jejím boku také zůstaneme. Příznivé vyřízení těchto našich žádostí mnoho nám pomůže. Nemůžeme ovšem spoléhat jen na kádr stálých instruktorů, jež bude nutno nejprve připravit a vyškolit ve společném kurse. Proto '''rozmnožíme a budeme udržovat síť kursů''', jež obstaráváme sami svými dosavadními činovníky a instruktory. Další výcvik bude umožněn v Lesních školách.  Tím se dostávám k otázce '''stálých reservací.''' Jednal jsem již o jednom zvlášť vhodném místě a požádali jsme nyní stranu Národní jednoty, aby podporovala tento náš životní požadavek. Strana Národní jednoty uznává jeho důležitost a podnikla již kroky, aby naše žádost v tomto směru byla příznivě vyřízena. Otázka nových '''instruktivních příruček''', odpovídajících změněným poměrům. Nová úprava práce, jak jsme ji nyní provedli v ústředí, umožňuje nám potřebné příručky sestavit a vydat rychleji, než tomu bylo dříve. Na některých se již pracuje. Postupně za sebou vyjdou: Pokyny pro založení nových oddílů a středisek. Při tom používám příležitosti a prosím vás, abyste nyní již neprodleně začali s registrací na starých blanketech, kde již byly rozeslány. Nové jsou již v tisku. Junácký řád, v němž budou shrnuta základní ustanovení o povinnostech Junáka, vůdce a ostatních činovníků, hlavní zásady junácké výchovy a výcviku, ustanovení organisační podle nového uspořádání a vše ostatní, co s novou úpravou souvisí. Příručka tělovýchovy, v níž bude soustavně rozpracována junácká tělovýchova od prvního stupně Vlčat až po 161eté Junáky. Pro každý stupeň tělesné zdatnosti budou udány limity ve smyslu zákona o branné výchově. Lékařská komise připravuje pokyny a předpisy zdravotní, přizpůsobené novým poměrům a zapojené do výchovy a výcviku. Zdravotnictví bude znovu organisováno na široké vědecké základně tak, aby z našeho hnutí neměli v tomto směru prospěch jen sami členové, ale i věda. Bude zřízena zdravotnická evidence všech členů a bude zřízeno lékařské ústředí, které bude vydávati nutné směrnice ve všech věcech týkajících se zdravotnictví. Připravována je příručka pro nové junácké zkoušky. Místo dosavadních dvou budou nyní tři stupně. Téměř hotova je nová příručka pro Vlčata, po níž se tolik volá. Také pro junácké oddíly na venkově bude vydána zvláštní příručka, jak to poměry na venkově vyžadují. Tím není počet připravovaných prací vyčerpán, jmenuji jen první řadu. V důsledku změněných poměrů provedeme i '''novou úpravu vůdcovských zkoušek'''. Bude jmenováno asi 8 nových zkušebních komisí s jednotným zkušebním řádem. Poněvadž dobře víme, že vůdce oddílu byl a bude sloupem junácké výchovné práce, vynaložíme na dobrou přípravu vůdců největší úsilí. Stejně důležitou věcí je usnadnit vůdcům výchovnou práci tím, že s nich, pokud jen to bude možno, sejmeme starosti finanční a hospodářské. To znamená '''zvýšené úsilí při zakládání spolků dospělých lidí''', jako hospodářských středisek všude tam, kde bude i jen jeden oddíl. O tuto činnost se budeme dělit s dívčím kmenem a věnujeme jí tolik práce, kolik tato velmi důležitá věc zasluhuje. Kromě těchto hlavních, čekají nás ještě úkoly, jež vyplynou ze vzrůstu naší organisace: opatřování stálých tábořišť, hřišť, kluboven, normalisace krojových součástí a součástí výstroje, abych jmenoval některé nejbližší, z nichž ovšem první bude opatřit dostatek vhodných místností pro ústředí. Jednám již o konkrétním řešení. To, o čem jsem se dosud zmínil, jsou naše vnitřní věci. Před námi však leží i velký '''problém jednotné organisace tělovýchovné pod autoritou státní'''. K tomuto problému zaujímáme stanovisko jasné a věcné. Souhlasíme a hájíme junáckou výchovu jako základ, který je nejvhodnější pro mládež a nejúčelnější pro stát. Hájíme 4 svérázné složky této budoucí úpravy jako svébytné metodou i prostředky, jež třeba zachovat: junáctví, tělocvik, sport a Národní služby (motoristi, letci, hasiči, Červený kříž atd.). Takováto úprava jednotné organisace plně využije dosavadní vykonané práce a zkušeností na poli junáctví, tělocviku i sportu a zachová jejich osvědčené prostředky a metody pracovní. Dotknul jsem se nejbližšího, budeme však mít práci i jiného rázu. Spojili jsme se ze 4 proudů a třebaže jsme všichni rostli ze stejného základu, přece jen bude potřebí nějaké doby, abychom se úplně slili v jediné těleso stejnotvaré a prodchnuté stejným duchem. Bude potřebí, abychom všichni zvykli na zvýšenou ukázněnost, abychom ji nejenom požadovali, ale především sami šli svým hochům dobrým příkladem. Jsem však přesvědčen ze všeho dosavadního jednání a vzájemného styku, že se s důvěrou můžeme dívat na budoucí vývoj JUNÁKA. Kdo tak upřímně, jako my, si vzájemně vyšli vstříc a vybudovali si nové společné základy pro svoji práci, mají právo cítit radost a uspokojení nad tímto dílem svobodného rozhodnutí a bratrské spolupráce. My víme, že nás nyní čekají starosti a překážky. My však máme svůj velký cíl a půjdeme za ním vytrvale. Vzali jsme na sebe, bratři, velkou zodpovědnost. Na naší práci závisí šťastná budoucnost junáctví. My všichni dnes, v osudové chvíli českého junáctví, máme ukázat, jak dovedeme myslit dopředu, jak dovedeme sestavit plán, předvídat překážky, jak si dovedeme rozdělit úkoly, dát k nim přesné rozkazy a jak je dovedeme plnit. Prosím vás všechny upřímně, bratrsky, o svornou spolupráci! O důvěru a kázeň! O víru ve velké poslání junáctví, jemuž všichni budeme oddaně sloužit. Naše junácká stezka je zaměřena k vysoké metě! Půjdeme po ní s odvahou v duši, s nadšením v srdci a s úsměvem na rtech! 98a9c0129185ddd0ea75ea3f567c1ffe982f2381 0 213 347 2012-11-03T22:25:46Z Stepan 2 Založena nová stránka: ''Bratr Boh. Řehák, náčelník Švehlových junáků a jeden z prvních spolupracovníků bratra Svojsíka, vzpomínal takto:'' Má-li muž ve svém životě vytvoř… ''Bratr Boh. Řehák, náčelník Švehlových junáků a jeden z prvních spolupracovníků bratra Svojsíka, vzpomínal takto:'' Má-li muž ve svém životě vytvořit dílo, jež daleko přetrvá jeho život, musí vyrůst v bojovníka, který je schopen vytknout si jasný cíl, je připraven houževnatě prosazovat svoje myšlenky a je odhodlán vtělovat je v činy. Je-li při tom veden silou svého přesvědčení a plamenem svého srdce, zdaří se jeho dílo. Proto i v době, kdy strašlivá vichřice vyrvala naše tisícileté pohraniční kameny a rozmetala je tak, že se zaryly hluboko do našeho vlastního těla, v této těžké, osudové době, kdy byly smeteny tak mnohé honosné hodnoty a jiné otřeseny do základů, dílo Svojsíkovo skvěle obstálo. Dnes se bratru Svojsíkovi, hrdinovi práce a rytíři ducha, dostává plného zadostiučinění za všechna příkoří, jež mu nepochopení a zloba navalily na cestu životem. Dnes, kdy se budují základy nové výchovy české mládeže, aby byly zabezpečeny zdravé kořeny, z nichž má vyrůstat šťastnější budoucnost našeho národa a státu, je to dílo Svojsíkovo, je to výchova junácká, které připadá tento úkol stejně těžký, jako nanejvýš čestný. A výchova junácká jej splní, jestliže my všichni, kteří jsme převzali zodpovědnost, pokračovat v díle svého zakladatele, splníme svoji junáckou povinnost, jak nás zavazuje naše svědomí a junácký slib. Junácká výchova přirozeným vývojem zapustila své kořeny nejprve ve městech a dlouho se udržovala jenom v nich. Na venkov nepronikla, neboť na venkově má skauting jiné životní podmínky, než ve městě a potřebuje náplň a formu provádění přizpůsobenou ke svým poměrům. Br. náčelník však opětovně se pokoušel o to, aby dobrodiní junácké výchovy přinesl i mládeži na venkově. Po několik let připravoval půdu pro toto velké poslání, jež bylo jeho nejtoužebnějším přáním. Splnilo se letos v létě založením Švehlových junáků. To byl poslední rozkaz, který jsem od svého náčelníka obdržel: „Svěřuji Ti vybudování mohutného hnutí skautského na venkově. Venkov je zdravým základem celého národa, nepodlehl nikdy, ani v nejhorších dobách a uchoval nám jazyk a půdu, dva nejcennější statky. Venkov kulturně roste, avšak jeho mládež ještě není plně vedena k úkolům, jež na ni čekají. Skauting tu bude mít široké pole působnosti, možnost velkého rozkvětu a vykoná mnoho dobra.“ Přičiníme se ze všech sil, aby se vyplnila tato slova. Zavazuje nás k tomu hluboká úcta a vděčnost k celoživotnímu dílu muže, který pro dobro mládeže svého národa přinesl oběti největší, aby jí připravil krásné mládí. Budeme vzpomínat a budeme pracovat. Cítíme osudovou závažnost své povinnosti. Splníme ji. 26a09ba9819d4c9a8ba500506bf1bd775a8f9372 0 235 414 413 2013-04-16T15:21:53Z Tom 1 '''Roman Vaněk''' (* [[11. leden|11. ledna]] [[1969]]) je [[Češi|český]] [[kuchař]], [[gastronomie|gastronom]], gurmán a autor kuchařských knih. == Životopis == Roman Vaněk se původně věnoval fotografii. Vystudoval v letech [[1984]] až [[1988]] [[Střední odborná výtvarná škola V.Hollara|Střední odbornou výtvarnou škola V.Hollara]] v Praze. Po skončení školy nastoupil do [[ČTK|Československé tiskové kanceláře]] jako laborant a fotograf. Po listopadové revoluci v roce 1989 spoluzakládal [[Studentské listy]], souběžně spolupracoval s [[Lidové noviny|Lidovými novinami]] jako fotoreportér. V roce 1993 začal podnikat v mezinárodním obchodu. Nejprve se věnoval dovozu obuvi a usní z Brazílie, tyto aktivity ukončil v roce 2005. Od roku 2002 začal dovážet brazilská vína a stal se tak prvním dovozcem brazilských vín do Evropy<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref><ref>[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor R. Vaňka pro Bux Café]</ref>. Postupně se stále více věnoval gastronomii. V letech [[2004]] až [[2007]] absolvoval kurzy vaření v hotelu Radisson SAS Alcron pod vedením Jiřího Štifta a obchodních zahraničních cest využíval čím dál více k tomu, aby se seznámil s gastronomií navštívených zemí. Zároveň navazoval styky s restauratéry a kuchaři celého světa. V roce [[2007]] zakládá [[Pražský kulinářský institut]], kuchařskou školu pro veřejnost sídlící v [[Praha|Praze]] - Suchdole, která svoji činnost zahajuje prvním kurzem pro veřejnost [[10. leden|10. ledna]] [[2008]]<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref> a kde Roman Vaněk dodnes působí jako ředitel a lektor. O dva roky později spoluzakládá vydavatelství Prakul Production s.r.o. zaměřené na gastronomickou literaturu. V té době také začíná být mediálně známou osobností. Objevuje se po boku [[Zdeněk Pohlreich|Zdeňka Pohlreicha]] v několika dílech jeho pořadu „Ano šéfe!“ ([[TV Prima]]) a jako jeden z porotců kuchařské reality show Na nože! ([[TV Prima]]), kde působil i jako spolutvůrce námětu a odborný poradce. V té době se také odehrála epizoda zájmu bulvárních médií o "skvrny kolem očí" <ref name=skvrny>[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka]</ref>. V reakci na toto bulvární téma vymyslel několik absurdních historek o údajném původu skvrn. Fakticky se jedná o [[Hyperpigmentace|hyperpigmentaci]] jako následek [[Atopický exém|atopického exému]]<ref name=skvrny>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka]</ref>. Ještě v době, kdy již byl uznávanou gastronomickou autoritou a přednášel na odborných školách, neměl oficiální vzdělání v oboru gastronomie. To si doplnil až v roce [[2011]] absolutoriem Střední školy gastronomické a hotelové v Praze Braníku, kde získal výuční list v oboru [[kuchař]]. Přednáší na American Business Institute, mnoha konferencích, školách a institucích. Sbírá jídelní lístky a staré kuchařské knihy. Je ženatý a má dvě dcery Terezu a Kateřinu. == Dílo == Roman Vaněk je autorem námětů a producentem edice odborných kuchařských [[DVD]] pojmenované „Krok za krokem“ jež se prodávají v několika zemích světa<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref>. V této edici v letech 2009 až 2011 vyšlo: # '''Zapomenuté poklady české kuchyně''' (aneb jak to ta babička tenkrát vařila...) [http://www.prakul.cz/product/product?productId=2] # '''Pokrmy k rodinnému stolu krok za krokem''' (Set 3 DVD se Zdeňkem Pohlreichem s celkem 5 hodinami a 27 minutami materiálu. Každé DVD obsahuje tištěné brožury se všemi postupy [http://www.csfd.cz/film/291104-pokrmy-k-rodinnemu-stolu-krok-za-krokem/]) # '''Sushi krok za krokem''' (více než hodinový edukativní DVD projekt Pražského kulinářského institutu a šéfkuchaře Tomáše Hnátka [http://www.prakul.cz/product/product?productId=3]) # '''Grilování krok za krokem''' (Set 3 DVD s 4 a půl hodinami receptů pouze o grilování. [http://www.prakul.cz/product/product?productId=6]) Roman Vaněk je spoluautorem série kuchařských knih předních šéfkuchařů působících v České republice, kterou vydala v létech 2009 až 2010 Euromedia pod názvem "Bravo, šéfe!": # '''Bravo, šéfe! Zdeněk Pohlreich vaří mezinárodní kuchyni'''. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1320-9 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2832592]. Kniha nabízí třicet předpisů mezinárodní kuchyně v podání Zdeňka Pohlreicha na předkrmy, saláty, polévky hlavní jídla a dezerty, osm z nich (kuřecích) podrobně představuje přiložené DVD. # '''Bravo, šéfe! Riccardo Lucque vaří italskou kuchyni'''. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1324-7 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2842271]. Kniha popisuje pestrou škálu italských jídel od předkrmů po moučníky. Doprovodné DVD seznamuje s přípravou vybraných receptů. # '''Bravo, šéfe! Dalibor Navrátil vaří francouzskou kuchyni'''. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2010. ISBN 978-80-249-1361-2 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2862714]. Dalibor Navrátil, který je nositelem francouzského rytířského řádu Chaine des Rotisseurs za přínos k moderní gastronomii, popisuje třicet receptů z ryb, drůbeže, zeleniny, masa, ovoce a další speciality francouzské kuchyně. Vybrané recepty jsou krok za krokem popsány na přiloženém DVD. # '''Bravo, šéfe! Václav Frič vaří tradiční českou kuchyni'''. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2010. ISBN 978-80-249-1398-8 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3358276]. Výběr 30 receptů na pokrmy klasické české kuchyně od předkrmů až po moučníky. Postup přípravy je podrobně rozepsán a u osmi pokrmů je navíc možné vše shlédnout na přiloženém dvd. Roman Vaněk je dále autorem cestopisné knihy „S vařečkou kolem světa“ Praha : Euromedia Group - Ikar, 2011. ISBN 978-80-249-1514-2. V knize vystupuje Roman Vaněk jako průvodce světovou gastronomií a popisuje setkání se světovými kuchaři, které osobně na svých cestách poznal. Představuje i vybrané kuchařské předpisy. [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3552599] Roman Vaněk je i spoluautorem knihy '''Sushi doma krok za krokem''' ( Prakul Production 2012), která se stala světovým finalistou v kategorii „Nejlepší japonská kuchařská kniha“ mezinárodní soutěže Gourmed Cookbook Awards 2012.<ref name=Award>http://www.prakul.cz/default/article?articleId=8</ref> Prestiž Romanu Vaňkovi definitivně zajistily dva na sebe navazující knižní bestselery, jejichž je autorem i nakladatelem: # '''Poklady klasické české kuchyně, aneb, Jak to ta babička tenkrát vařila'''. Praha : Prakul Production, 2012. ISBN 978-80-905048-0-6. Kniha kuchařských předpisů klasické české kuchyně, odlehčených, upravených pro současné vaření. Vhodná je pro úplné začátečníky, inspiraci může najít i zkušený kuchař. [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3659455]. Titul má přes přes 40 000 prodaných výtisků a kniha byla za Českou republiku nominována do světové soutěže Gourmet World Cookbook Award 2012 v kategorii ''„Nejlepší kuchařská kniha pro profesionály“''. <ref name=Award>http://www.prakul.cz/default/article?articleId=8</ref><ref name=Award2>http://hobby.idnes.cz/kucharske-knihy-cena-0ly-/hobby-domov.aspx?c=A121219_123117_hobby-domov_bma</ref> # '''Kouzlo kuchyně Čech a Moravy, aneb, Dědictví našich babiček'''. Praha : Prakul Production, 2012. ISBN 978-80-905048-8-2. Kuchařská kniha do detailu popisuje více než 200 receptů české a moravské kuchyně. [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3817015] Roman Vaněk je autorem námětu a zároveň průvodcem jednoho z nejsledovanějších českých internetových pořadů roku 2012 s názvem „Peklo na talíři“, který byl v roce 2012 oceněn na mezinárodním filmovém festivalu Life Sciences Film Festival cenou studentů a který se dočkal během necelého roku více než 27 milionů shlédnutí. == Odkazy == *[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka] *[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka] *[http://www.vanekroman.cz/ Oficiální stránky Romana Vaňka] *[http://www.novinky.cz/bydleni/jak-bydli-vip/274860-jak-bydli-propagator-kvalitniho-jidla-roman-vanek-ve-vilce-nedaleko-berounky.html Bydlení Romana Vaňka] *[http://pohlreichzdenek.cz/na-noze-o-poradu O pořadu "Na nože!"] *[http://www.iprima.cz/nanoze/porotci/roman-vanek Informace o Romanu Vaňkovi jako porotci pořadu "Na nože"] *[http://www.novinky.cz/zena/styl/286119-roman-vanek-drtiva-vetsina-ceskych-kucharek-neni-pro-amatery.html Roman Vaněk o kuchařských knihách] *[http://www.stream.cz/peklonataliri Peklo na talíři] *[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka] *[http://www.lidovky.cz/rozhovor-s-romanem-vankem-dc0-/dobra-chut.aspx?c=A120615_162328_dobra-chut_glu Kritika receptů ze serveru mimibazar.cz] *[http://life.ihned.cz/c1-55812920-roman-vanek-dokud-to-budeme-kupovat-tak-se-nic-nezmeni Roman Vaněk kritizuje kvalitu potravin v supermarketech] *[http://www.youtube.com/watch?v=-1TJbyBBvYI Spot na podporu prezidentské kandidatury Karla Schwarzenberga] *[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095889602-barvy-zivota/212562221200037/obsah/236534-roman-vanek/ V pořadu ČT "Barvy života"] *[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor s R. Vaňkem na bux.cz] *[http://kuchyne.dumazahrada.cz/clanky/celebrity-v-kuchyni/roman-vanek-nahrazky-surovin-neuznavam-25880.aspx Rozhovor s R. Vaňkem na Kuchyně CZ] *[http://neoluxor.cz/akce/krest-knihy-kouzlo-kuchyne-cech-a-moravy-romana-vanka--149/ Křest knihy „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ Romana Vaňka] *[http://www.zlinskynocnik.cz/web/publicistika/rozhovor-roman-vanek-cesi-vyjidaji-popelnice/ Rozhovor pro Zlínský nočník] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/16.1.2012/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 16. 1. 2012] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/1.3.2013/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 1. 3. 2013] *[http://www.oahshb.cz/cz/prednaska-pana-romana-vanka-1404045809.html O přednášce R. Vaňka na hotelové škole v Havlíčkově Brodě] *[http://www.businessinstitut.cz/blokovy-modul-roman-vanek O přednášce R. Vaňka v Business Institutu] *[http://www.zajidlem.cz/vsechny-clanky/roman-vanek-lidi-uz-neopijete-rohlikem-137/ Rozhovor R. Vaňka pro server zajidlem.cz] *[http://www.lidovky.cz/chybi-nam-selsky-rozum-a-pokora-rika-roman-vanek-ft4-/dobra-chut.aspx?c=A120628_142629_dobra-chut_glu Rozhovor R. Vaňka pro server lidovky.cz] *[http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/49867/bolona-lancmit-tuk-peklo-na-taliri-kucharske-skoly-produkuji-diletanty.html Rozhovor R. Vaňka pro Reflex.cz] *[http://hobby.idnes.cz/kucharka-poklady-ceske-kuchyne-vas-nauci-varit-lepe-nez-deset-kurzu-1pu-/hobby-domov.aspx?c=A120125_113211_hobby-domov_bma Recenze kuchařské knihy R. Vaňka "Poklady české kuchyně] *[http://aktualne.centrum.cz/prezidentske-volby/clanek.phtml?id=768562 Informace o podpoře Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě] 0b63b26454a3862798893696dc64d37bb59124d8 413 412 2013-04-16T15:20:35Z Tom 1 /* Dílo */ '''Roman Vaněk''' (* [[11. leden|11. ledna]] [[1969]]) je [[Češi|český]] [[kuchař]], [[gastronomie|gastronom]], gurmán a autor kuchařských knih. == Životopis == Roman Vaněk se původně věnoval fotografii. Vystudoval v letech [[1984]] až [[1988]] [[Střední odborná výtvarná škola V.Hollara|Střední odbornou výtvarnou škola V.Hollara]] v Praze. Po skončení školy nastoupil do [[ČTK|Československé tiskové kanceláře]] jako laborant a fotograf. Po listopadové revoluci v roce 1989 spoluzakládal [[Studentské listy]], souběžně spolupracoval s [[Lidové noviny|Lidovými novinami]] jako fotoreportér. V roce 1993 začal podnikat v mezinárodním obchodu. Nejprve se věnoval dovozu obuvi a usní z Brazílie, tyto aktivity ukončil v roce 2005. Od roku 2002 začal dovážet brazilská vína a stal se tak prvním dovozcem brazilských vín do Evropy<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref><ref>[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor R. Vaňka pro Bux Café]</ref>. Postupně se stále více věnoval gastronomii. V letech [[2004]] až [[2007]] absolvoval kurzy vaření v hotelu Radisson SAS Alcron pod vedením Jiřího Štifta a obchodních zahraničních cest využíval čím dál více k tomu, aby se seznámil s gastronomií navštívených zemí. Zároveň navazoval styky s restauratéry a kuchaři celého světa. V roce [[2007]] zakládá [[Pražský kulinářský institut]], kuchařskou školu pro veřejnost sídlící v [[Praha|Praze]] - Suchdole, která svoji činnost zahajuje prvním kurzem pro veřejnost [[10. leden|10. ledna]] [[2008]]<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref> a kde Roman Vaněk dodnes působí jako ředitel a lektor. O dva roky později spoluzakládá vydavatelství Prakul Production s.r.o. zaměřené na gastronomickou literaturu. V té době také začíná být mediálně známou osobností. Objevuje se po boku [[Zdeněk Pohlreich|Zdeňka Pohlreicha]] v několika dílech jeho pořadu „Ano šéfe!“ ([[TV Prima]]) a jako jeden z porotců kuchařské reality show Na nože! ([[TV Prima]]), kde působil i jako spolutvůrce námětu a odborný poradce. V té době se také odehrála epizoda zájmu bulvárních médií o "skvrny kolem očí" <ref name=skvrny>[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka]</ref>. V reakci na toto bulvární téma vymyslel několik absurdních historek o údajném původu skvrn. Fakticky se jedná o [[Hyperpigmentace|hyperpigmentaci]] jako následek [[Atopický exém|atopického exému]]<ref name=skvrny>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka]</ref>. Ještě v době, kdy již byl uznávanou gastronomickou autoritou a přednášel na odborných školách, neměl oficiální vzdělání v oboru gastronomie. To si doplnil až v roce [[2011]] absolutoriem Střední školy gastronomické a hotelové v Praze Braníku, kde získal výuční list v oboru [[kuchař]]. == Dílo == Roman Vaněk je autorem námětů a producentem edice odborných kuchařských [[DVD]] pojmenované „Krok za krokem“ jež se prodávají v několika zemích světa<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref>. V této edici v letech 2009 až 2011 vyšlo: # '''Zapomenuté poklady české kuchyně''' (aneb jak to ta babička tenkrát vařila...) [http://www.prakul.cz/product/product?productId=2] # '''Pokrmy k rodinnému stolu krok za krokem''' (Set 3 DVD se Zdeňkem Pohlreichem s celkem 5 hodinami a 27 minutami materiálu. Každé DVD obsahuje tištěné brožury se všemi postupy [http://www.csfd.cz/film/291104-pokrmy-k-rodinnemu-stolu-krok-za-krokem/]) # '''Sushi krok za krokem''' (více než hodinový edukativní DVD projekt Pražského kulinářského institutu a šéfkuchaře Tomáše Hnátka [http://www.prakul.cz/product/product?productId=3]) # '''Grilování krok za krokem''' (Set 3 DVD s 4 a půl hodinami receptů pouze o grilování. [http://www.prakul.cz/product/product?productId=6]) Roman Vaněk je spoluautorem série kuchařských knih předních šéfkuchařů působících v České republice, kterou vydala v létech 2009 až 2010 Euromedia pod názvem "Bravo, šéfe!": # '''Bravo, šéfe! Zdeněk Pohlreich vaří mezinárodní kuchyni'''. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1320-9 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2832592]. Kniha nabízí třicet předpisů mezinárodní kuchyně v podání Zdeňka Pohlreicha na předkrmy, saláty, polévky hlavní jídla a dezerty, osm z nich (kuřecích) podrobně představuje přiložené DVD. # '''Bravo, šéfe! Riccardo Lucque vaří italskou kuchyni'''. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1324-7 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2842271]. Kniha popisuje pestrou škálu italských jídel od předkrmů po moučníky. Doprovodné DVD seznamuje s přípravou vybraných receptů. # '''Bravo, šéfe! Dalibor Navrátil vaří francouzskou kuchyni'''. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2010. ISBN 978-80-249-1361-2 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2862714]. Dalibor Navrátil, který je nositelem francouzského rytířského řádu Chaine des Rotisseurs za přínos k moderní gastronomii, popisuje třicet receptů z ryb, drůbeže, zeleniny, masa, ovoce a další speciality francouzské kuchyně. Vybrané recepty jsou krok za krokem popsány na přiloženém DVD. # '''Bravo, šéfe! Václav Frič vaří tradiční českou kuchyni'''. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2010. ISBN 978-80-249-1398-8 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3358276]. Výběr 30 receptů na pokrmy klasické české kuchyně od předkrmů až po moučníky. Postup přípravy je podrobně rozepsán a u osmi pokrmů je navíc možné vše shlédnout na přiloženém dvd. Roman Vaněk je dále autorem cestopisné knihy „S vařečkou kolem světa“ Praha : Euromedia Group - Ikar, 2011. ISBN 978-80-249-1514-2. V knize vystupuje Roman Vaněk jako průvodce světovou gastronomií a popisuje setkání se světovými kuchaři, které osobně na svých cestách poznal. Představuje i vybrané kuchařské předpisy. [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3552599] Roman Vaněk je i spoluautorem knihy '''Sushi doma krok za krokem''' ( Prakul Production 2012), která se stala světovým finalistou v kategorii „Nejlepší japonská kuchařská kniha“ mezinárodní soutěže Gourmed Cookbook Awards 2012.<ref name=Award>http://www.prakul.cz/default/article?articleId=8</ref> Prestiž Romanu Vaňkovi definitivně zajistily dva na sebe navazující knižní bestselery, jejichž je autorem i nakladatelem: # '''Poklady klasické české kuchyně, aneb, Jak to ta babička tenkrát vařila'''. Praha : Prakul Production, 2012. ISBN 978-80-905048-0-6. Kniha kuchařských předpisů klasické české kuchyně, odlehčených, upravených pro současné vaření. Vhodná je pro úplné začátečníky, inspiraci může najít i zkušený kuchař. [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3659455]. Titul má přes přes 40 000 prodaných výtisků a kniha byla za Českou republiku nominována do světové soutěže Gourmet World Cookbook Award 2012 v kategorii ''„Nejlepší kuchařská kniha pro profesionály“''. <ref name=Award>http://www.prakul.cz/default/article?articleId=8</ref><ref name=Award2>http://hobby.idnes.cz/kucharske-knihy-cena-0ly-/hobby-domov.aspx?c=A121219_123117_hobby-domov_bma</ref> # '''Kouzlo kuchyně Čech a Moravy, aneb, Dědictví našich babiček'''. Praha : Prakul Production, 2012. ISBN 978-80-905048-8-2. Kuchařská kniha do detailu popisuje více než 200 receptů české a moravské kuchyně. [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3817015] Přednáší na American Business Institute, mnoha konferencích, školách a institucích. Je autorem námětu a zároveň průvodcem jednoho z nejsledovanějších českých internetových pořadů roku 2012 s názvem „Peklo na talíři“, který byl v roce 2012 oceněn na mezinárodním filmovém festivalu Life Sciences Film Festival cenou studentů a který se dočkal během necelého roku více než 27 milionů shlédnutí. Sbírá jídelní lístky a staré kuchařské knihy. Je ženatý a má dvě dcery Terezu a Kateřinu. Roman Vaněk je znalcem gastronomie, surovin a velkým strážcem jejich kvality a perfektně se stará o zázemí celé kulinářské instituce. <ref name=DVD></ref> == Odkazy == *[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka] *[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka] *[http://www.vanekroman.cz/ Oficiální stránky Romana Vaňka] *[http://www.novinky.cz/bydleni/jak-bydli-vip/274860-jak-bydli-propagator-kvalitniho-jidla-roman-vanek-ve-vilce-nedaleko-berounky.html Bydlení Romana Vaňka] *[http://pohlreichzdenek.cz/na-noze-o-poradu O pořadu "Na nože!"] *[http://www.iprima.cz/nanoze/porotci/roman-vanek Informace o Romanu Vaňkovi jako porotci pořadu "Na nože"] *[http://www.novinky.cz/zena/styl/286119-roman-vanek-drtiva-vetsina-ceskych-kucharek-neni-pro-amatery.html Roman Vaněk o kuchařských knihách] *[http://www.stream.cz/peklonataliri Peklo na talíři] *[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka] *[http://www.lidovky.cz/rozhovor-s-romanem-vankem-dc0-/dobra-chut.aspx?c=A120615_162328_dobra-chut_glu Kritika receptů ze serveru mimibazar.cz] *[http://life.ihned.cz/c1-55812920-roman-vanek-dokud-to-budeme-kupovat-tak-se-nic-nezmeni Roman Vaněk kritizuje kvalitu potravin v supermarketech] *[http://www.youtube.com/watch?v=-1TJbyBBvYI Spot na podporu prezidentské kandidatury Karla Schwarzenberga] *[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095889602-barvy-zivota/212562221200037/obsah/236534-roman-vanek/ V pořadu ČT "Barvy života"] *[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor s R. Vaňkem na bux.cz] *[http://kuchyne.dumazahrada.cz/clanky/celebrity-v-kuchyni/roman-vanek-nahrazky-surovin-neuznavam-25880.aspx Rozhovor s R. Vaňkem na Kuchyně CZ] *[http://neoluxor.cz/akce/krest-knihy-kouzlo-kuchyne-cech-a-moravy-romana-vanka--149/ Křest knihy „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ Romana Vaňka] *[http://www.zlinskynocnik.cz/web/publicistika/rozhovor-roman-vanek-cesi-vyjidaji-popelnice/ Rozhovor pro Zlínský nočník] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/16.1.2012/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 16. 1. 2012] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/1.3.2013/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 1. 3. 2013] *[http://www.oahshb.cz/cz/prednaska-pana-romana-vanka-1404045809.html O přednášce R. Vaňka na hotelové škole v Havlíčkově Brodě] *[http://www.businessinstitut.cz/blokovy-modul-roman-vanek O přednášce R. Vaňka v Business Institutu] *[http://www.zajidlem.cz/vsechny-clanky/roman-vanek-lidi-uz-neopijete-rohlikem-137/ Rozhovor R. Vaňka pro server zajidlem.cz] *[http://www.lidovky.cz/chybi-nam-selsky-rozum-a-pokora-rika-roman-vanek-ft4-/dobra-chut.aspx?c=A120628_142629_dobra-chut_glu Rozhovor R. Vaňka pro server lidovky.cz] *[http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/49867/bolona-lancmit-tuk-peklo-na-taliri-kucharske-skoly-produkuji-diletanty.html Rozhovor R. Vaňka pro Reflex.cz] *[http://hobby.idnes.cz/kucharka-poklady-ceske-kuchyne-vas-nauci-varit-lepe-nez-deset-kurzu-1pu-/hobby-domov.aspx?c=A120125_113211_hobby-domov_bma Recenze kuchařské knihy R. Vaňka "Poklady české kuchyně] *[http://aktualne.centrum.cz/prezidentske-volby/clanek.phtml?id=768562 Informace o podpoře Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě] a0a1e00a466e0849c875b450067bbad51db5f741 412 411 2013-04-16T14:51:36Z Tom 1 '''Roman Vaněk''' (* [[11. leden|11. ledna]] [[1969]]) je [[Češi|český]] [[kuchař]], [[gastronomie|gastronom]], gurmán a autor kuchařských knih. == Životopis == Roman Vaněk se původně věnoval fotografii. Vystudoval v letech [[1984]] až [[1988]] [[Střední odborná výtvarná škola V.Hollara|Střední odbornou výtvarnou škola V.Hollara]] v Praze. Po skončení školy nastoupil do [[ČTK|Československé tiskové kanceláře]] jako laborant a fotograf. Po listopadové revoluci v roce 1989 spoluzakládal [[Studentské listy]], souběžně spolupracoval s [[Lidové noviny|Lidovými novinami]] jako fotoreportér. V roce 1993 začal podnikat v mezinárodním obchodu. Nejprve se věnoval dovozu obuvi a usní z Brazílie, tyto aktivity ukončil v roce 2005. Od roku 2002 začal dovážet brazilská vína a stal se tak prvním dovozcem brazilských vín do Evropy<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref><ref>[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor R. Vaňka pro Bux Café]</ref>. Postupně se stále více věnoval gastronomii. V letech [[2004]] až [[2007]] absolvoval kurzy vaření v hotelu Radisson SAS Alcron pod vedením Jiřího Štifta a obchodních zahraničních cest využíval čím dál více k tomu, aby se seznámil s gastronomií navštívených zemí. Zároveň navazoval styky s restauratéry a kuchaři celého světa. V roce [[2007]] zakládá [[Pražský kulinářský institut]], kuchařskou školu pro veřejnost sídlící v [[Praha|Praze]] - Suchdole, která svoji činnost zahajuje prvním kurzem pro veřejnost [[10. leden|10. ledna]] [[2008]]<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref> a kde Roman Vaněk dodnes působí jako ředitel a lektor. O dva roky později spoluzakládá vydavatelství Prakul Production s.r.o. zaměřené na gastronomickou literaturu. V té době také začíná být mediálně známou osobností. Objevuje se po boku [[Zdeněk Pohlreich|Zdeňka Pohlreicha]] v několika dílech jeho pořadu „Ano šéfe!“ ([[TV Prima]]) a jako jeden z porotců kuchařské reality show Na nože! ([[TV Prima]]), kde působil i jako spolutvůrce námětu a odborný poradce. V té době se také odehrála epizoda zájmu bulvárních médií o "skvrny kolem očí" <ref name=skvrny>[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka]</ref>. V reakci na toto bulvární téma vymyslel několik absurdních historek o údajném původu skvrn. Fakticky se jedná o [[Hyperpigmentace|hyperpigmentaci]] jako následek [[Atopický exém|atopického exému]]<ref name=skvrny>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka]</ref>. Ještě v době, kdy již byl uznávanou gastronomickou autoritou a přednášel na odborných školách, neměl oficiální vzdělání v oboru gastronomie. To si doplnil až v roce [[2011]] absolutoriem Střední školy gastronomické a hotelové v Praze Braníku, kde získal výuční list v oboru [[kuchař]]. == Dílo == Roman Vaněk je autorem námětů a producentem edice odborných kuchařských [[DVD]] pojmenované „Krok za krokem“ jež se prodávají v několika zemích světa<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref>. V této edici v letech 2009 až 2011 vyšlo: # '''Zapomenuté poklady české kuchyně''' (aneb jak to ta babička tenkrát vařila...) [http://www.prakul.cz/product/product?productId=2] # '''Pokrmy k rodinnému stolu krok za krokem''' (Set 3 DVD se Zdeňkem Pohlreichem s celkem 5 hodinami a 27 minutami materiálu. Každé DVD obsahuje tištěné brožury se všemi postupy [http://www.csfd.cz/film/291104-pokrmy-k-rodinnemu-stolu-krok-za-krokem/]) # '''Sushi krok za krokem''' (více než hodinový edukativní DVD projekt Pražského kulinářského institutu a šéfkuchaře Tomáše Hnátka [http://www.prakul.cz/product/product?productId=3]) # '''Grilování krok za krokem''' (Set 3 DVD s 4 a půl hodinami receptů pouze o grilování. [http://www.prakul.cz/product/product?productId=6]) Roman Vaněk je spoluautorem série kuchařských knih předních šéfkuchařů působících v České republice, kterou vydala v létech 2009 až 2010 Euromedia pod názvem "Bravo, šéfe!": # '''Bravo, šéfe! Zdeněk Pohlreich vaří mezinárodní kuchyni'''. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1320-9 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2832592]. Kniha nabízí třicet předpisů mezinárodní kuchyně v podání Zdeňka Pohlreicha na předkrmy, saláty, polévky hlavní jídla a dezerty, osm z nich (kuřecích) podrobně představuje přiložené DVD. # '''Bravo, šéfe! Riccardo Lucque vaří italskou kuchyni'''. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1324-7 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2842271]. Kniha popisuje pestrou škálu italských jídel od předkrmů po moučníky. Doprovodné DVD seznamuje s přípravou vybraných receptů. # '''Bravo, šéfe! Dalibor Navrátil vaří francouzskou kuchyni'''. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2010. ISBN 978-80-249-1361-2 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2862714]. Dalibor Navrátil, který je nositelem francouzského rytířského řádu Chaine des Rotisseurs za přínos k moderní gastronomii, popisuje třicet receptů z ryb, drůbeže, zeleniny, masa, ovoce a další speciality francouzské kuchyně. Vybrané recepty jsou krok za krokem popsány na přiloženém DVD. # '''Bravo, šéfe! Václav Frič vaří tradiční českou kuchyni'''. Praha : Euromedia Group - Ikar, 2010. ISBN 978-80-249-1398-8 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3358276]. Výběr 30 receptů na pokrmy klasické české kuchyně od předkrmů až po moučníky. Postup přípravy je podrobně rozepsán a u osmi pokrmů je navíc možné vše shlédnout na přiloženém dvd. Roman Vaněk je dále autorem cestopisné knihy „S vařečkou kolem světa“ Praha : Euromedia Group - Ikar, 2011. ISBN 978-80-249-1514-2. V knize vystupuje Roman Vaněk jako průvodce světovou gastronomií a popisuje setkání se světovými kuchaři, které osobně na svých cestách poznal. Představuje i vybrané kuchařské předpisy. [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3552599] Prestiž Romanu Vaňkovi definitivně zajistily dva na sebe navazující knižní bestselery, jejichž je autorem i nakladatelem: # '''Poklady klasické české kuchyně, aneb, Jak to ta babička tenkrát vařila'''. Praha : Prakul Production, 2012. ISBN 978-80-905048-0-6. Kniha kuchařských předpisů klasické české kuchyně, odlehčených, upravených pro současné vaření. Vhodná je pro úplné začátečníky, inspiraci může najít i zkušený kuchař. [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3659455]. Kniha získala prestižní cenu „Nejlepší kuchařská kniha ČR 2012 na světové soutěži Gourmet World Cookbook Award 2012. # '''Kouzlo kuchyně Čech a Moravy, aneb, Dědictví našich babiček'''. Praha : Prakul Production, 2012. ISBN 978-80-905048-8-2. Kuchařská kniha do detailu popisuje více než 200 receptů české a moravské kuchyně. [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3817015] (Prakul Production 2012). První uvedená kniha (Poklady) získala prestižní cenu „Nejlepší kuchařská kniha ČR 2012 na světové soutěži Gourmet World Cookbook Award 2012. e spoluautorem knihy Sushi doma krok za krokem ( Prakul Production 2012), která se stala světovým finalistou v kategorii „Nejlepší japonská kuchařská kniha“ mezinárodní soutěže Gourmed Cookbook Awards 2012. Přednáší na American Business Institute, mnoha konferencích, školách a institucích. Je autorem námětu a zároveň průvodcem jednoho z nejsledovanějších českých internetových pořadů roku 2012 s názvem „Peklo na talíři“, který byl v roce 2012 oceněn na mezinárodním filmovém festivalu Life Sciences Film Festival cenou studentů a který se dočkal během necelého roku více než 27 milionů shlédnutí. Sbírá jídelní lístky a staré kuchařské knihy. Je ženatý a má dvě dcery Terezu a Kateřinu. Roman Vaněk je znalcem gastronomie, surovin a velkým strážcem jejich kvality a perfektně se stará o zázemí celé kulinářské instituce. <ref name=DVD></ref> == Odkazy == *[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka] *[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka] *[http://www.vanekroman.cz/ Oficiální stránky Romana Vaňka] *[http://www.novinky.cz/bydleni/jak-bydli-vip/274860-jak-bydli-propagator-kvalitniho-jidla-roman-vanek-ve-vilce-nedaleko-berounky.html Bydlení Romana Vaňka] *[http://pohlreichzdenek.cz/na-noze-o-poradu O pořadu "Na nože!"] *[http://www.iprima.cz/nanoze/porotci/roman-vanek Informace o Romanu Vaňkovi jako porotci pořadu "Na nože"] *[http://www.novinky.cz/zena/styl/286119-roman-vanek-drtiva-vetsina-ceskych-kucharek-neni-pro-amatery.html Roman Vaněk o kuchařských knihách] *[http://www.stream.cz/peklonataliri Peklo na talíři] *[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka] *[http://www.lidovky.cz/rozhovor-s-romanem-vankem-dc0-/dobra-chut.aspx?c=A120615_162328_dobra-chut_glu Kritika receptů ze serveru mimibazar.cz] *[http://life.ihned.cz/c1-55812920-roman-vanek-dokud-to-budeme-kupovat-tak-se-nic-nezmeni Roman Vaněk kritizuje kvalitu potravin v supermarketech] *[http://www.youtube.com/watch?v=-1TJbyBBvYI Spot na podporu prezidentské kandidatury Karla Schwarzenberga] *[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095889602-barvy-zivota/212562221200037/obsah/236534-roman-vanek/ V pořadu ČT "Barvy života"] *[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor s R. Vaňkem na bux.cz] *[http://kuchyne.dumazahrada.cz/clanky/celebrity-v-kuchyni/roman-vanek-nahrazky-surovin-neuznavam-25880.aspx Rozhovor s R. Vaňkem na Kuchyně CZ] *[http://neoluxor.cz/akce/krest-knihy-kouzlo-kuchyne-cech-a-moravy-romana-vanka--149/ Křest knihy „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ Romana Vaňka] *[http://www.zlinskynocnik.cz/web/publicistika/rozhovor-roman-vanek-cesi-vyjidaji-popelnice/ Rozhovor pro Zlínský nočník] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/16.1.2012/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 16. 1. 2012] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/1.3.2013/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 1. 3. 2013] *[http://www.oahshb.cz/cz/prednaska-pana-romana-vanka-1404045809.html O přednášce R. Vaňka na hotelové škole v Havlíčkově Brodě] *[http://www.businessinstitut.cz/blokovy-modul-roman-vanek O přednášce R. Vaňka v Business Institutu] *[http://www.zajidlem.cz/vsechny-clanky/roman-vanek-lidi-uz-neopijete-rohlikem-137/ Rozhovor R. Vaňka pro server zajidlem.cz] *[http://www.lidovky.cz/chybi-nam-selsky-rozum-a-pokora-rika-roman-vanek-ft4-/dobra-chut.aspx?c=A120628_142629_dobra-chut_glu Rozhovor R. Vaňka pro server lidovky.cz] *[http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/49867/bolona-lancmit-tuk-peklo-na-taliri-kucharske-skoly-produkuji-diletanty.html Rozhovor R. Vaňka pro Reflex.cz] *[http://hobby.idnes.cz/kucharka-poklady-ceske-kuchyne-vas-nauci-varit-lepe-nez-deset-kurzu-1pu-/hobby-domov.aspx?c=A120125_113211_hobby-domov_bma Recenze kuchařské knihy R. Vaňka "Poklady české kuchyně] *[http://aktualne.centrum.cz/prezidentske-volby/clanek.phtml?id=768562 Informace o podpoře Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě] 9a4ef528ed2f2d0efba809a89b4ea9fba3acdff2 411 410 2013-04-16T14:11:21Z Tom 1 '''Roman Vaněk''' (* [[11. leden|11. ledna]] [[1969]]) je [[Češi|český]] [[kuchař]], [[gastronomie|gastronom]], gurmán a autor kuchařských knih. == Životopis == Roman Vaněk se původně věnoval fotografii. Vystudoval v letech [[1984]] až [[1988]] [[Střední odborná výtvarná škola V.Hollara|Střední odbornou výtvarnou škola V.Hollara]] v Praze. Po skončení školy nastoupil do [[ČTK|Československé tiskové kanceláře]] jako laborant a fotograf. Po listopadové revoluci v roce 1989 spoluzakládal [[Studentské listy]], souběžně spolupracoval s [[Lidové noviny|Lidovými novinami]] jako fotoreportér. V roce 1993 začal podnikat v mezinárodním obchodu. Nejprve se věnoval dovozu obuvi a usní z Brazílie, tyto aktivity ukončil v roce 2005. Od roku 2002 začal dovážet brazilská vína a stal se tak prvním dovozcem brazilských vín do Evropy<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref><ref>[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor R. Vaňka pro Bux Café]</ref>. Postupně se stále více věnoval gastronomii. V letech [[2004]] až [[2007]] absolvoval kurzy vaření v hotelu Radisson SAS Alcron pod vedením Jiřího Štifta a obchodních zahraničních cest využíval čím dál více k tomu, aby se seznámil s gastronomií navštívených zemí. Zároveň navazoval styky s restauratéry a kuchaři celého světa. V roce [[2007]] zakládá [[Pražský kulinářský institut]], kuchařskou školu pro veřejnost sídlící v [[Praha|Praze]] - Suchdole, která svoji činnost zahajuje prvním kurzem pro veřejnost [[10. leden|10. ledna]] [[2008]]<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref> a kde Roman Vaněk dodnes působí jako ředitel a lektor. O dva roky později spoluzakládá vydavatelství Prakul Production s.r.o. zaměřené na gastronomickou literaturu. V té době také začíná být mediálně známou osobností. Objevuje se po boku [[Zdeněk Pohlreich|Zdeňka Pohlreicha]] v několika dílech jeho pořadu „Ano šéfe!“ ([[TV Prima]]) a jako jeden z porotců kuchařské reality show Na nože! ([[TV Prima]]), kde působil i jako spolutvůrce námětu a odborný poradce. V té době se také odehrála epizoda zájmu bulvárních médií o "skvrny kolem očí" <ref name=skvrny>[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka]</ref>. V reakci na toto bulvární téma vymyslel několik absurdních historek o údajném původu skvrn. Fakticky se jedná o [[Hyperpigmentace|hyperpigmentaci]] jako následek [[Atopický exém|atopického exému]]<ref name=skvrny>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka]</ref>. Ještě v době, kdy již byl uznávanou gastronomickou autoritou a přednášel na odborných školách, neměl oficiální vzdělání v oboru gastronomie. To si doplnil až v roce [[2011]] absolutoriem Střední školy gastronomické a hotelové v Praze Braníku, kde získal výuční list v oboru [[kuchař]]. == Dílo == Roman Vaněk je autorem námětů a producentem edice odborných kuchařských [[DVD]] pojmenované „Krok za krokem“ jež se prodávají v několika zemích světa<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref>. V této edici v letech 2009 až 2011 vyšlo: # Zapomenuté poklady české kuchyně (aneb jak to ta babička tenkrát vařila...) [http://www.prakul.cz/product/product?productId=2] # Pokrmy k rodinnému stolu krok za krokem (Set 3 DVD se Zdeňkem Pohlreichem s celkem 5 hodinami a 27 minutami materiálu. Každé DVD obsahuje tištěné brožury se všemi postupy [http://www.csfd.cz/film/291104-pokrmy-k-rodinnemu-stolu-krok-za-krokem/]) # Sushi krok za krokem (více než hodinový edukativní DVD projekt Pražského kulinářského institutu a šéfkuchaře Tomáše Hnátka [http://www.prakul.cz/product/product?productId=3]) # Grilování krok za krokem (Set 3 DVD s 4 a půl hodinami receptů pouze o grilování. [http://www.prakul.cz/product/product?productId=6]) Roman Vaněk je spoluautorem série kuchařských knih předních šéfkuchařů působících v České republice, kterou vydala v létech 2009 až 2010 Euromedia pod názvem "Bravo, šéfe!": # '''Bravo, šéfe! Zdeněk Pohlreich vaří mezinárodní kuchyni''' Praha : Euromedia Group - Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1320-9 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2832592]. Kniha nabízí třicet předpisů mezinárodní kuchyně v podání Zdeňka Pohlreicha na předkrmy, saláty, polévky hlavní jídla a dezerty, osm z nich (kuřecích) podrobně představuje přiložené DVD. # '''Bravo, šéfe! Riccardo Lucque vaří italskou kuchyni''' Praha : Euromedia Group - Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1324-7 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2842271]. Kniha popisuje pestrou škálu italských jídel od předkrmů po moučníky. Doprovodné DVD seznamuje s přípravou vybraných receptů. # '''Bravo, šéfe! Dalibor Navrátil vaří francouzskou kuchyni''' Praha : Euromedia Group - Ikar, 2010. ISBN 978-80-249-1361-2 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2862714]. Dalibor Navrátil, který je nositelem francouzského rytířského řádu Chaine des Rotisseurs za přínos k moderní gastronomii, popisuje třicet receptů z ryb, drůbeže, zeleniny, masa, ovoce a další speciality francouzské kuchyně. Vybrané recepty jsou krok za krokem popsány na přiloženém DVD. # '''Bravo, šéfe! Václav Frič vaří tradiční českou kuchyni''' Praha : Euromedia Group - Ikar, 2010. ISBN 978-80-249-1398-8 [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3358276]. Výběr 30 receptů na pokrmy klasické české kuchyně od předkrmů až po moučníky. Postup přípravy je podrobně rozepsán a u osmi pokrmů je navíc možné vše shlédnout na přiloženém dvd. Napsal cestopisnou knihu „S vařečkou kolem světa“ (Euromedia 2011) Roman Vaněk je znalcem gastronomie, surovin a velkým strážcem jejich kvality a perfektně se stará o zázemí celé kulinářské instituce. Je autorem dvou knižních bestsellerů „Poklady klasické české kuchyně“ (Prakul Production 2011) a „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ (Prakul Production 2012). První uvedená kniha (Poklady) získala prestižní cenu „Nejlepší kuchařská kniha ČR 2012 na světové soutěži Gourmet World Cookbook Award 2012. e spoluautorem knihy Sushi doma krok za krokem ( Prakul Production 2012), která se stala světovým finalistou v kategorii „Nejlepší japonská kuchařská kniha“ mezinárodní soutěže Gourmed Cookbook Awards 2012. Přednáší na American Business Institute, mnoha konferencích, školách a institucích. Je autorem námětu a zároveň průvodcem jednoho z nejsledovanějších českých internetových pořadů roku 2012 s názvem „Peklo na talíři“, který byl v roce 2012 oceněn na mezinárodním filmovém festivalu Life Sciences Film Festival cenou studentů a který se dočkal během necelého roku více než 27 milionů shlédnutí. Sbírá jídelní lístky a staré kuchařské knihy. Je ženatý a má dvě dcery Terezu a Kateřinu. <ref name=DVD></ref> == Odkazy == *[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka] *[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka] *[http://www.vanekroman.cz/ Oficiální stránky Romana Vaňka] *[http://www.novinky.cz/bydleni/jak-bydli-vip/274860-jak-bydli-propagator-kvalitniho-jidla-roman-vanek-ve-vilce-nedaleko-berounky.html Bydlení Romana Vaňka] *[http://pohlreichzdenek.cz/na-noze-o-poradu O pořadu "Na nože!"] *[http://www.iprima.cz/nanoze/porotci/roman-vanek Informace o Romanu Vaňkovi jako porotci pořadu "Na nože"] *[http://www.novinky.cz/zena/styl/286119-roman-vanek-drtiva-vetsina-ceskych-kucharek-neni-pro-amatery.html Roman Vaněk o kuchařských knihách] *[http://www.stream.cz/peklonataliri Peklo na talíři] *[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka] *[http://www.lidovky.cz/rozhovor-s-romanem-vankem-dc0-/dobra-chut.aspx?c=A120615_162328_dobra-chut_glu Kritika receptů ze serveru mimibazar.cz] *[http://life.ihned.cz/c1-55812920-roman-vanek-dokud-to-budeme-kupovat-tak-se-nic-nezmeni Roman Vaněk kritizuje kvalitu potravin v supermarketech] *[http://www.youtube.com/watch?v=-1TJbyBBvYI Spot na podporu prezidentské kandidatury Karla Schwarzenberga] *[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095889602-barvy-zivota/212562221200037/obsah/236534-roman-vanek/ V pořadu ČT "Barvy života"] *[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor s R. Vaňkem na bux.cz] *[http://kuchyne.dumazahrada.cz/clanky/celebrity-v-kuchyni/roman-vanek-nahrazky-surovin-neuznavam-25880.aspx Rozhovor s R. Vaňkem na Kuchyně CZ] *[http://neoluxor.cz/akce/krest-knihy-kouzlo-kuchyne-cech-a-moravy-romana-vanka--149/ Křest knihy „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ Romana Vaňka] *[http://www.zlinskynocnik.cz/web/publicistika/rozhovor-roman-vanek-cesi-vyjidaji-popelnice/ Rozhovor pro Zlínský nočník] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/16.1.2012/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 16. 1. 2012] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/1.3.2013/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 1. 3. 2013] *[http://www.oahshb.cz/cz/prednaska-pana-romana-vanka-1404045809.html O přednášce R. Vaňka na hotelové škole v Havlíčkově Brodě] *[http://www.businessinstitut.cz/blokovy-modul-roman-vanek O přednášce R. Vaňka v Business Institutu] *[http://www.zajidlem.cz/vsechny-clanky/roman-vanek-lidi-uz-neopijete-rohlikem-137/ Rozhovor R. Vaňka pro server zajidlem.cz] *[http://www.lidovky.cz/chybi-nam-selsky-rozum-a-pokora-rika-roman-vanek-ft4-/dobra-chut.aspx?c=A120628_142629_dobra-chut_glu Rozhovor R. Vaňka pro server lidovky.cz] *[http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/49867/bolona-lancmit-tuk-peklo-na-taliri-kucharske-skoly-produkuji-diletanty.html Rozhovor R. Vaňka pro Reflex.cz] *[http://hobby.idnes.cz/kucharka-poklady-ceske-kuchyne-vas-nauci-varit-lepe-nez-deset-kurzu-1pu-/hobby-domov.aspx?c=A120125_113211_hobby-domov_bma Recenze kuchařské knihy R. Vaňka "Poklady české kuchyně] *[http://aktualne.centrum.cz/prezidentske-volby/clanek.phtml?id=768562 Informace o podpoře Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě] 70bdb9468854c59209c0178a90a0fad58aec0d25 410 409 2013-04-16T13:57:52Z Tom 1 '''Roman Vaněk''' (* [[11. leden|11. ledna]] [[1969]]) je [[Češi|český]] [[kuchař]], [[gastronomie|gastronom]], gurmán a autor kuchařských knih. == Životopis == Roman Vaněk se původně věnoval fotografii. Vystudoval v letech [[1984]] až [[1988]] [[Střední odborná výtvarná škola V.Hollara|Střední odbornou výtvarnou škola V.Hollara]] v Praze. Po skončení školy nastoupil do [[ČTK|Československé tiskové kanceláře]] jako laborant a fotograf. Po listopadové revoluci v roce 1989 spoluzakládal [[Studentské listy]], souběžně spolupracoval s [[Lidové noviny|Lidovými novinami]] jako fotoreportér. V roce 1993 začal podnikat v mezinárodním obchodu. Nejprve se věnoval dovozu obuvi a usní z Brazílie, tyto aktivity ukončil v roce 2005. Od roku 2002 začal dovážet brazilská vína a stal se tak prvním dovozcem brazilských vín do Evropy<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref><ref>[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor R. Vaňka pro Bux Café]</ref>. Postupně se stále více věnoval gastronomii. V letech [[2004]] až [[2007]] absolvoval kurzy vaření v hotelu Radisson SAS Alcron pod vedením Jiřího Štifta a obchodních zahraničních cest využíval čím dál více k tomu, aby se seznámil s gastronomií navštívených zemí. Zároveň navazoval styky s restauratéry a kuchaři celého světa. V roce [[2007]] zakládá [[Pražský kulinářský institut]], kuchařskou školu pro veřejnost sídlící v [[Praha|Praze]] - Suchdole, která svoji činnost zahajuje prvním kurzem pro veřejnost [[10. leden|10. ledna]] [[2008]]<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref> a kde Roman Vaněk dodnes působí jako ředitel a lektor. O dva roky později spoluzakládá vydavatelství Prakul Production s.r.o. zaměřené na gastronomickou literaturu. V té době také začíná být mediálně známou osobností. Objevuje se po boku [[Zdeněk Pohlreich|Zdeňka Pohlreicha]] v několika dílech jeho pořadu „Ano šéfe!“ ([[TV Prima]]) a jako jeden z porotců kuchařské reality show Na nože! ([[TV Prima]]), kde působil i jako spolutvůrce námětu a odborný poradce. V té době se také odehrála epizoda zájmu bulvárních médií o "skvrny kolem očí" <ref name=skvrny>[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka]</ref>. V reakci na toto bulvární téma vymyslel několik absurdních historek o údajném původu skvrn. Fakticky se jedná o [[Hyperpigmentace|hyperpigmentaci]] jako následek [[Atopický exém|atopického exému]]<ref name=skvrny>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka]</ref>. Ještě v době, kdy již byl uznávanou gastronomickou autoritou a přednášel na odborných školách, neměl oficiální vzdělání v oboru gastronomie. To si doplnil až v roce [[2011]] absolutoriem Střední školy gastronomické a hotelové v Praze Braníku, kde získal výuční list v oboru [[kuchař]]. == Dílo == Roman Vaněk je autorem námětů a producentem edice odborných kuchařských [[DVD]] pojmenované „Krok za krokem“ jež se prodávají v několika zemích světa<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref>. V této edici v letech 2009 až 2011 vyšlo: # Zapomenuté poklady české kuchyně (aneb jak to ta babička tenkrát vařila...) [http://www.prakul.cz/product/product?productId=2] # Pokrmy k rodinnému stolu krok za krokem (Set 3 DVD se Zdeňkem Pohlreichem s celkem 5 hodinami a 27 minutami materiálu. Každé DVD obsahuje tištěné brožury se všemi postupy [http://www.csfd.cz/film/291104-pokrmy-k-rodinnemu-stolu-krok-za-krokem/]) # Sushi krok za krokem (více než hodinový edukativní DVD projekt Pražského kulinářského institutu a šéfkuchaře Tomáše Hnátka [http://www.prakul.cz/product/product?productId=3]) # Grilování krok za krokem (Set 3 DVD s 4 a půl hodinami receptů pouze o grilování. [http://www.prakul.cz/product/product?productId=6]) Roman Vaněk je znalcem gastronomie, surovin a velkým strážcem jejich kvality a perfektně se stará o zázemí celé kulinářské instituce. Je autorem kuchařských knih předních šéfkuchařů působících v Čechách : 1- Bravo, šéfe! Zdeněk Pohlreich vaří mezinárodní kuchyni (Euromedia 2009) 2- Bravo, šéfe! Riccardo Lucque vaří italskou kuchyni (Euromedia 2009), 3- Bravo, šéfe! Dalibor Navrátil vaří francouzskou kuchyni (Euromedia 2010), 4- Bravo, šéfe! Václav Frič vaří tradiční českou kuchyni (Euromedia 2010) Napsal cestopisnou knihu „S vařečkou kolem světa“ (Euromedia 2011) Je autorem dvou knižních bestsellerů „Poklady klasické české kuchyně“ (Prakul Production 2011) a „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ (Prakul Production 2012). První uvedená kniha (Poklady) získala prestižní cenu „Nejlepší kuchařská kniha ČR 2012 na světové soutěži Gourmet World Cookbook Award 2012. e spoluautorem knihy Sushi doma krok za krokem ( Prakul Production 2012), která se stala světovým finalistou v kategorii „Nejlepší japonská kuchařská kniha“ mezinárodní soutěže Gourmed Cookbook Awards 2012. Přednáší na American Business Institute, mnoha konferencích, školách a institucích. Je autorem námětu a zároveň průvodcem jednoho z nejsledovanějších českých internetových pořadů roku 2012 s názvem „Peklo na talíři“, který byl v roce 2012 oceněn na mezinárodním filmovém festivalu Life Sciences Film Festival cenou studentů a který se dočkal během necelého roku více než 27 milionů shlédnutí. Sbírá jídelní lístky a staré kuchařské knihy. Je ženatý a má dvě dcery Terezu a Kateřinu. <ref name=DVD></ref> == Odkazy == *[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka] *[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka] *[http://www.vanekroman.cz/ Oficiální stránky Romana Vaňka] *[http://www.novinky.cz/bydleni/jak-bydli-vip/274860-jak-bydli-propagator-kvalitniho-jidla-roman-vanek-ve-vilce-nedaleko-berounky.html Bydlení Romana Vaňka] *[http://pohlreichzdenek.cz/na-noze-o-poradu O pořadu "Na nože!"] *[http://www.iprima.cz/nanoze/porotci/roman-vanek Informace o Romanu Vaňkovi jako porotci pořadu "Na nože"] *[http://www.novinky.cz/zena/styl/286119-roman-vanek-drtiva-vetsina-ceskych-kucharek-neni-pro-amatery.html Roman Vaněk o kuchařských knihách] *[http://www.stream.cz/peklonataliri Peklo na talíři] *[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka] *[http://www.lidovky.cz/rozhovor-s-romanem-vankem-dc0-/dobra-chut.aspx?c=A120615_162328_dobra-chut_glu Kritika receptů ze serveru mimibazar.cz] *[http://life.ihned.cz/c1-55812920-roman-vanek-dokud-to-budeme-kupovat-tak-se-nic-nezmeni Roman Vaněk kritizuje kvalitu potravin v supermarketech] *[http://www.youtube.com/watch?v=-1TJbyBBvYI Spot na podporu prezidentské kandidatury Karla Schwarzenberga] *[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095889602-barvy-zivota/212562221200037/obsah/236534-roman-vanek/ V pořadu ČT "Barvy života"] *[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor s R. Vaňkem na bux.cz] *[http://kuchyne.dumazahrada.cz/clanky/celebrity-v-kuchyni/roman-vanek-nahrazky-surovin-neuznavam-25880.aspx Rozhovor s R. Vaňkem na Kuchyně CZ] *[http://neoluxor.cz/akce/krest-knihy-kouzlo-kuchyne-cech-a-moravy-romana-vanka--149/ Křest knihy „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ Romana Vaňka] *[http://www.zlinskynocnik.cz/web/publicistika/rozhovor-roman-vanek-cesi-vyjidaji-popelnice/ Rozhovor pro Zlínský nočník] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/16.1.2012/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 16. 1. 2012] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/1.3.2013/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 1. 3. 2013] *[http://www.oahshb.cz/cz/prednaska-pana-romana-vanka-1404045809.html O přednášce R. Vaňka na hotelové škole v Havlíčkově Brodě] *[http://www.businessinstitut.cz/blokovy-modul-roman-vanek O přednášce R. Vaňka v Business Institutu] *[http://www.zajidlem.cz/vsechny-clanky/roman-vanek-lidi-uz-neopijete-rohlikem-137/ Rozhovor R. Vaňka pro server zajidlem.cz] *[http://www.lidovky.cz/chybi-nam-selsky-rozum-a-pokora-rika-roman-vanek-ft4-/dobra-chut.aspx?c=A120628_142629_dobra-chut_glu Rozhovor R. Vaňka pro server lidovky.cz] *[http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/49867/bolona-lancmit-tuk-peklo-na-taliri-kucharske-skoly-produkuji-diletanty.html Rozhovor R. Vaňka pro Reflex.cz] *[http://hobby.idnes.cz/kucharka-poklady-ceske-kuchyne-vas-nauci-varit-lepe-nez-deset-kurzu-1pu-/hobby-domov.aspx?c=A120125_113211_hobby-domov_bma Recenze kuchařské knihy R. Vaňka "Poklady české kuchyně] *[http://aktualne.centrum.cz/prezidentske-volby/clanek.phtml?id=768562 Informace o podpoře Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě] c75b3996935beea3d94b4765afbb73908293189d 409 408 2013-04-16T13:22:13Z Tom 1 /* Životopis */ '''Roman Vaněk''' (* [[11. leden|11. ledna]] [[1969]]) je [[Češi|český]] [[kuchař]], [[gastronomie|gastronom]], gurmán a autor kuchařských knih. == Životopis == Roman Vaněk se původně věnoval fotografii. Vystudoval v letech [[1984]] až [[1988]] [[Střední odborná výtvarná škola V.Hollara|Střední odbornou výtvarnou škola V.Hollara]] v Praze. Po skončení školy nastoupil do [[ČTK|Československé tiskové kanceláře]] jako laborant a fotograf. Po listopadové revoluci v roce 1989 spoluzakládal [[Studentské listy]], souběžně spolupracoval s [[Lidové noviny|Lidovými novinami]] jako fotoreportér. V roce 1993 začal podnikat v mezinárodním obchodu. Nejprve se věnoval dovozu obuvi a usní z Brazílie, tyto aktivity ukončil v roce 2005. Od roku 2002 začal dovážet brazilská vína a stal se tak prvním dovozcem brazilských vín do Evropy<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref><ref>[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor R. Vaňka pro Bux Café]</ref>. Postupně se stále více věnoval gastronomii. V letech [[2004]] až [[2007]] absolvoval kurzy vaření v hotelu Radisson SAS Alcron pod vedením Jiřího Štifta a obchodních zahraničních cest využíval čím dál více k tomu, aby se seznámil s gastronomií navštívených zemí. Zároveň navazoval styky s restauratéry a kuchaři celého světa. V roce [[2007]] zakládá [[Pražský kulinářský institut]], kuchařskou školu pro veřejnost sídlící v [[Praha|Praze]] - Suchdole, která svoji činnost zahajuje prvním kurzem pro veřejnost [[10. leden|10. ledna]] [[2008]]<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref> a kde Roman Vaněk dodnes působí jako ředitel a lektor. O dva roky později spoluzakládá vydavatelství Prakul Production s.r.o. zaměřené na gastronomickou literaturu. V té době také začíná být mediálně známou osobností. Objevuje se po boku [[Zdeněk Pohlreich|Zdeňka Pohlreicha]] v několika dílech jeho pořadu „Ano šéfe!“ ([[TV Prima]]) a jako jeden z porotců kuchařské reality show Na nože! ([[TV Prima]]), kde působil i jako spolutvůrce námětu a odborný poradce. V té době se také odehrála epizoda zájmu bulvárních médií o "skvrny kolem očí" <ref name=skvrny>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref>. Ještě v době, kdy již byl uznávanou gastronomickou autoritou a přednášel na odborných školách, neměl oficiální vzdělání v oboru gastronomie. To si doplnil až v roce [[2011]] absolutoriem Střední školy gastronomické a hotelové v Praze Braníku, kde získal výuční list v oboru [[kuchař]]. Roman Vaněk je znalcem gastronomie, surovin a velkým strážcem jejich kvality a perfektně se stará o zázemí celé kulinářské instituce. Je autorem námětů a producentem odborných kuchařských DVD edice „Krok za krokem“ jež se prodávají v několika zemích světa a mnoha článků o gastronomii. DVd vznikly v letech 2009-2011. 1- Zapomenuté poklady české kuchyně (aneb jak to ta babička tenkrát vařila...) 2- Pokrmy k rodinnému stolu krok za krokem Zdeněk Pohlreich 3- Sushi krok za krokem 4- Grilování krok za krokem Je autorem kuchařských knih předních šéfkuchařů působících v Čechách : 1- Bravo, šéfe! Zdeněk Pohlreich vaří mezinárodní kuchyni (Euromedia 2009) 2- Bravo, šéfe! Riccardo Lucque vaří italskou kuchyni (Euromedia 2009), 3- Bravo, šéfe! Dalibor Navrátil vaří francouzskou kuchyni (Euromedia 2010), 4- Bravo, šéfe! Václav Frič vaří tradiční českou kuchyni (Euromedia 2010) Napsal cestopisnou knihu „S vařečkou kolem světa“ (Euromedia 2011) Je autorem dvou knižních bestsellerů „Poklady klasické české kuchyně“ (Prakul Production 2011) a „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ (Prakul Production 2012). První uvedená kniha (Poklady) získala prestižní cenu „Nejlepší kuchařská kniha ČR 2012 na světové soutěži Gourmet World Cookbook Award 2012. e spoluautorem knihy Sushi doma krok za krokem ( Prakul Production 2012), která se stala světovým finalistou v kategorii „Nejlepší japonská kuchařská kniha“ mezinárodní soutěže Gourmed Cookbook Awards 2012. Přednáší na American Business Institute, mnoha konferencích, školách a institucích. Je autorem námětu a zároveň průvodcem jednoho z nejsledovanějších českých internetových pořadů roku 2012 s názvem „Peklo na talíři“, který byl v roce 2012 oceněn na mezinárodním filmovém festivalu Life Sciences Film Festival cenou studentů a který se dočkal během necelého roku více než 27 milionů shlédnutí. Sbírá jídelní lístky a staré kuchařské knihy. Je ženatý a má dvě dcery Terezu a Kateřinu. == Odkazy == *[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka] *[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka] *[http://www.vanekroman.cz/ Oficiální stránky Romana Vaňka] *[http://www.novinky.cz/bydleni/jak-bydli-vip/274860-jak-bydli-propagator-kvalitniho-jidla-roman-vanek-ve-vilce-nedaleko-berounky.html Bydlení Romana Vaňka] *[http://pohlreichzdenek.cz/na-noze-o-poradu O pořadu "Na nože!"] *[http://www.iprima.cz/nanoze/porotci/roman-vanek Informace o Romanu Vaňkovi jako porotci pořadu "Na nože"] *[http://www.novinky.cz/zena/styl/286119-roman-vanek-drtiva-vetsina-ceskych-kucharek-neni-pro-amatery.html Roman Vaněk o kuchařských knihách] *[http://www.stream.cz/peklonataliri Peklo na talíři] *[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka] *[http://www.lidovky.cz/rozhovor-s-romanem-vankem-dc0-/dobra-chut.aspx?c=A120615_162328_dobra-chut_glu Kritika receptů ze serveru mimibazar.cz] *[http://life.ihned.cz/c1-55812920-roman-vanek-dokud-to-budeme-kupovat-tak-se-nic-nezmeni Roman Vaněk kritizuje kvalitu potravin v supermarketech] *[http://www.youtube.com/watch?v=-1TJbyBBvYI Spot na podporu prezidentské kandidatury Karla Schwarzenberga] *[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095889602-barvy-zivota/212562221200037/obsah/236534-roman-vanek/ V pořadu ČT "Barvy života"] *[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor s R. Vaňkem na bux.cz] *[http://kuchyne.dumazahrada.cz/clanky/celebrity-v-kuchyni/roman-vanek-nahrazky-surovin-neuznavam-25880.aspx Rozhovor s R. Vaňkem na Kuchyně CZ] *[http://neoluxor.cz/akce/krest-knihy-kouzlo-kuchyne-cech-a-moravy-romana-vanka--149/ Křest knihy „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ Romana Vaňka] *[http://www.zlinskynocnik.cz/web/publicistika/rozhovor-roman-vanek-cesi-vyjidaji-popelnice/ Rozhovor pro Zlínský nočník] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/16.1.2012/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 16. 1. 2012] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/1.3.2013/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 1. 3. 2013] *[http://www.oahshb.cz/cz/prednaska-pana-romana-vanka-1404045809.html O přednášce R. Vaňka na hotelové škole v Havlíčkově Brodě] *[http://www.businessinstitut.cz/blokovy-modul-roman-vanek O přednášce R. Vaňka v Business Institutu] *[http://www.zajidlem.cz/vsechny-clanky/roman-vanek-lidi-uz-neopijete-rohlikem-137/ Rozhovor R. Vaňka pro server zajidlem.cz] *[http://www.lidovky.cz/chybi-nam-selsky-rozum-a-pokora-rika-roman-vanek-ft4-/dobra-chut.aspx?c=A120628_142629_dobra-chut_glu Rozhovor R. Vaňka pro server lidovky.cz] *[http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/49867/bolona-lancmit-tuk-peklo-na-taliri-kucharske-skoly-produkuji-diletanty.html Rozhovor R. Vaňka pro Reflex.cz] *[http://hobby.idnes.cz/kucharka-poklady-ceske-kuchyne-vas-nauci-varit-lepe-nez-deset-kurzu-1pu-/hobby-domov.aspx?c=A120125_113211_hobby-domov_bma Recenze kuchařské knihy R. Vaňka "Poklady české kuchyně] *[http://aktualne.centrum.cz/prezidentske-volby/clanek.phtml?id=768562 Informace o podpoře Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě] 1af08277cc6074a2dc802469980a7a727b849d7b 408 407 2013-03-18T16:49:32Z Tom 1 '''Roman Vaněk''' (* [[11. leden|11. ledna]] [[1969]]) je [[Češi|český]] [[kuchař]], [[gastronomie|gastronom]], gurmán a autor kuchařských knih. == Životopis == Roman Vaněk se původně věnoval fotografii. Vystudoval v letech [[1984]] až [[1988]] [[Střední odborná výtvarná škola V.Hollara|Střední odbornou výtvarnou škola V.Hollara]] v Praze. Po skončení školy nastoupil do [[ČTK|Československé tiskové kanceláře]] jako laborant a fotograf. Po listopadové revoluci v roce 1989 spoluzakládal [[Studentské listy]], souběžně spolupracoval s [[Lidové noviny|Lidovými novinami]] jako fotoreportér. V roce 1993 začal podnikat v mezinárodním obchodu. Nejprve se věnoval dovozu obuvi a usní z Brazílie, tyto aktivity ukončil v roce 2005. Od roku 2002 začal dovážet brazilská vína a stal se tak prvním dovozcem brazilských vín do Evropy<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref><ref>[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor R. Vaňka pro Bux Café]</ref>. Postupně se stále více věnoval gastronomii. V letech [[2004]] až [[2007]] absolvoval kurzy vaření v hotelu Radisson SAS Alcron pod vedením Jiřího Štifta a obchodních zahraničních cest využíval čím dál více k tomu, aby se seznámil s gastronomií navštívených zemí. Zároveň navazoval styky s restauratéry a kuchaři celého světa. V roce [[2007]] zakládá [[Pražský kulinářský institut]], kuchařskou školu pro veřejnost sídlící v [[Praha|Praze]] - Suchdole, která svoji činnost zahajuje prvním kurzem pro veřejnost [[10. leden|10. ledna]] [[2008]]<ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref> a kde Roman Vaněk dodnes působí jako ředitel a lektor. O dva roky později spoluzakládá vydavatelství Prakul Production s.r.o. zaměřené na gastronomickou literaturu. V té době také začíná být mediálně známou osobností. Objevuje se po boku [[Zdeněk Pohlreich|Zdeňka Pohlreicha]] v několika dílech jeho pořadu „Ano šéfe!“ ([[TV Prima]]) a jako jeden z porotců kuchařské reality show Na nože! ([[TV Prima]]), kde působil i jako spolutvůrce námětu a odborný poradce. Ještě v době, kdy již byl uznávanou gastronomickou autoritou a přednášel na odborných školách, neměl oficiální vzdělání v oboru gastronomie. To si doplnil až v roce [[2011]] absolutoriem Střední školy gastronomické a hotelové v Praze Braníku, kde získal výuční list v oboru [[kuchař]]. Roman Vaněk je znalcem gastronomie, surovin a velkým strážcem jejich kvality a perfektně se stará o zázemí celé kulinářské instituce. Je autorem námětů a producentem odborných kuchařských DVD edice „Krok za krokem“ jež se prodávají v několika zemích světa a mnoha článků o gastronomii. DVd vznikly v letech 2009-2011. 1- Zapomenuté poklady české kuchyně (aneb jak to ta babička tenkrát vařila...) 2- Pokrmy k rodinnému stolu krok za krokem Zdeněk Pohlreich 3- Sushi krok za krokem 4- Grilování krok za krokem Je autorem kuchařských knih předních šéfkuchařů působících v Čechách : 1- Bravo, šéfe! Zdeněk Pohlreich vaří mezinárodní kuchyni (Euromedia 2009) 2- Bravo, šéfe! Riccardo Lucque vaří italskou kuchyni (Euromedia 2009), 3- Bravo, šéfe! Dalibor Navrátil vaří francouzskou kuchyni (Euromedia 2010), 4- Bravo, šéfe! Václav Frič vaří tradiční českou kuchyni (Euromedia 2010) Napsal cestopisnou knihu „S vařečkou kolem světa“ (Euromedia 2011) Je autorem dvou knižních bestsellerů „Poklady klasické české kuchyně“ (Prakul Production 2011) a „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ (Prakul Production 2012). První uvedená kniha (Poklady) získala prestižní cenu „Nejlepší kuchařská kniha ČR 2012 na světové soutěži Gourmet World Cookbook Award 2012. e spoluautorem knihy Sushi doma krok za krokem ( Prakul Production 2012), která se stala světovým finalistou v kategorii „Nejlepší japonská kuchařská kniha“ mezinárodní soutěže Gourmed Cookbook Awards 2012. Přednáší na American Business Institute, mnoha konferencích, školách a institucích. Je autorem námětu a zároveň průvodcem jednoho z nejsledovanějších českých internetových pořadů roku 2012 s názvem „Peklo na talíři“, který byl v roce 2012 oceněn na mezinárodním filmovém festivalu Life Sciences Film Festival cenou studentů a který se dočkal během necelého roku více než 27 milionů shlédnutí. Sbírá jídelní lístky a staré kuchařské knihy. Je ženatý a má dvě dcery Terezu a Kateřinu. == Odkazy == *[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka] *[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka] *[http://www.vanekroman.cz/ Oficiální stránky Romana Vaňka] *[http://www.novinky.cz/bydleni/jak-bydli-vip/274860-jak-bydli-propagator-kvalitniho-jidla-roman-vanek-ve-vilce-nedaleko-berounky.html Bydlení Romana Vaňka] *[http://pohlreichzdenek.cz/na-noze-o-poradu O pořadu "Na nože!"] *[http://www.iprima.cz/nanoze/porotci/roman-vanek Informace o Romanu Vaňkovi jako porotci pořadu "Na nože"] *[http://www.novinky.cz/zena/styl/286119-roman-vanek-drtiva-vetsina-ceskych-kucharek-neni-pro-amatery.html Roman Vaněk o kuchařských knihách] *[http://www.stream.cz/peklonataliri Peklo na talíři] *[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka] *[http://www.lidovky.cz/rozhovor-s-romanem-vankem-dc0-/dobra-chut.aspx?c=A120615_162328_dobra-chut_glu Kritika receptů ze serveru mimibazar.cz] *[http://life.ihned.cz/c1-55812920-roman-vanek-dokud-to-budeme-kupovat-tak-se-nic-nezmeni Roman Vaněk kritizuje kvalitu potravin v supermarketech] *[http://www.youtube.com/watch?v=-1TJbyBBvYI Spot na podporu prezidentské kandidatury Karla Schwarzenberga] *[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095889602-barvy-zivota/212562221200037/obsah/236534-roman-vanek/ V pořadu ČT "Barvy života"] *[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor s R. Vaňkem na bux.cz] *[http://kuchyne.dumazahrada.cz/clanky/celebrity-v-kuchyni/roman-vanek-nahrazky-surovin-neuznavam-25880.aspx Rozhovor s R. Vaňkem na Kuchyně CZ] *[http://neoluxor.cz/akce/krest-knihy-kouzlo-kuchyne-cech-a-moravy-romana-vanka--149/ Křest knihy „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ Romana Vaňka] *[http://www.zlinskynocnik.cz/web/publicistika/rozhovor-roman-vanek-cesi-vyjidaji-popelnice/ Rozhovor pro Zlínský nočník] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/16.1.2012/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 16. 1. 2012] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/1.3.2013/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 1. 3. 2013] *[http://www.oahshb.cz/cz/prednaska-pana-romana-vanka-1404045809.html O přednášce R. Vaňka na hotelové škole v Havlíčkově Brodě] *[http://www.businessinstitut.cz/blokovy-modul-roman-vanek O přednášce R. Vaňka v Business Institutu] *[http://www.zajidlem.cz/vsechny-clanky/roman-vanek-lidi-uz-neopijete-rohlikem-137/ Rozhovor R. Vaňka pro server zajidlem.cz] *[http://www.lidovky.cz/chybi-nam-selsky-rozum-a-pokora-rika-roman-vanek-ft4-/dobra-chut.aspx?c=A120628_142629_dobra-chut_glu Rozhovor R. Vaňka pro server lidovky.cz] *[http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/49867/bolona-lancmit-tuk-peklo-na-taliri-kucharske-skoly-produkuji-diletanty.html Rozhovor R. Vaňka pro Reflex.cz] *[http://hobby.idnes.cz/kucharka-poklady-ceske-kuchyne-vas-nauci-varit-lepe-nez-deset-kurzu-1pu-/hobby-domov.aspx?c=A120125_113211_hobby-domov_bma Recenze kuchařské knihy R. Vaňka "Poklady české kuchyně] *[http://aktualne.centrum.cz/prezidentske-volby/clanek.phtml?id=768562 Informace o podpoře Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě] f3d21c42dd5ae0ebd76f5a9814aaad340e1080f0 407 406 2013-03-18T16:35:25Z Tom 1 '''Roman Vaněk''' (* [[11. leden|11. ledna]] [[1969]]) je [[Češi|český]] [[kuchař]], [[gastronomie|gastronom]], gurmán a autor kuchařských knih. == Životopis == Roman Vaněk se původně věnoval fotografii. Vystudoval v letech [[1984]] až [[1988]] [[Střední odborná výtvarná škola V.Hollara|Střední odbornou výtvarnou škola V.Hollara]] v Praze. Po skončení školy nastoupil do [[ČTK|Československé tiskové kanceláře]] jako laborant a fotograf. Po listopadové revoluci v roce 1989 spoluzakládal [[Studentské listy]], souběžně spolupracoval s [[Lidové noviny|Lidovými novinami]] jako fotoreportér. V roce 1993 začal podnikat v mezinárodním obchodu. Nejprve se věnoval dovozu obuvi a usní z Brazílie, tyto aktivity ukončil v roce 2005. Od roku 2002 začal dovážet brazilská vína a stal se tak prvním dovozcem brazilských vín do ČR <ref name=životopis>[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka]</ref><ref>[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor R. Vaňka pro Bux Café]</ref>. Postupně se stále více věnoval gastronomii. V letech [[2004]] až [[2007]] absolvoval kurzy vaření v hotelu Radisson SAS Alcron pod vedením Jiřího Štifta a obchodních zahraničních cest využíval čím dál více k tomu, aby se seznámil s gastronomií navštívených zemí. Zároveň navazoval styky s restauratéry a kuchaři celého světa. V roce [[2007]] zakládá [[Pražský kulinářský institut]], kuchařskou školu pro veřejnost sídlící v [[Praha|Praze]] - Suchdole. 1984-1988 Střední odborná výtvarná škola V.Hollara v Praze 1988-1989 ČTK, laborant, fotograf 1989-1991 Studentské listy – spoluzakladatel, fotoreportér, souběžně spolupracovník Lidových novin – fotoreportér (Irán, Kanada) 1993-2005 dovoz obuvi a usní z Brazílie, zastoupení předních brazilských výrobců obuvi, zahraniční obchod (Brazílie, Asie, Estonsko, Uruguay, Argentina, Austrálie) 1997 založení společnosti Cosmopolitan Central Europe s.r.o. 2002 dovoz prvních brazilských vín do Evropy 2004 založení společnosti Cosmopolitan Brazilian Wines s.r.o., zabývající se výhradním dovozem a prodejem brazilských vín, zastoupení nejprestižnějších brazilských vinařství 2004-2007 absolvent kurzů vaření v hotelu Radisson SAS Alcron pod vedením Jiřího Štifta, kulinářské stáže v zahraničí 2006 člen mezinárodní poroty Avaliacao dos Vinhos Brasileiros, Bento Goncalves, Brasil 2007 založení Pražského kulinářského institutu 10.1.2008 otevření Pražského kulinářského institutu (Prakul) 10. 1. 2008 první gastronomický kurz pro veřejnost v Prakulu 2010 spoluzaložil vydavatelství Prakul Production s.r.o. 2011 absolvent Střední školy gastronomické a hotelové v Praze Braníku – obor kuchař Šéf Pražského kulinářského institutu (PRAKUL) Roman Vaněk začínal v roce 1993 podnikání zahraničním obchodem mimo Asie a Austrálie především dovozem obuvi z Brazílie a v roce 1997 založil se svou partnerskou firmou v Brazílii společnost, která dodnes zastupuje přední brazilské výrobce obuvi po celé Evropě. Brazilskou obuv rozšířil na Slovensko a do pobaltských států Litvy, Lotyšska a především Estonska. Postupně se mu však díky jeho lásce ke gastronomii otevřely dveře do nejlepších vinařství v Brazílii a v roce 2004 založil společnost (Cosmopolitan Brazilian Wines s.r.o.) zabývající se výhradně dovozem brazilských vín od nejvýznamnějších producentů. V Brazílii se zapsal do čítanek, když jako vůbec první začal vozit brazilská vína do Evropy v roce 2003. Pomáhal rozšiřovat export brazilských vín do České republiky, Německa a Norska, kde také přednášel. Na svých cestách ochutnal cizokrajné speciality, navštívil mnoho restaurací, mohl tak poznávat a srovnávat. Zájem o kulinářství v něm dřímal odmalička. Měl to štěstí, že se začal přátelit s významnými šéfkuchaři u nás i v zahraničí, díky jimž začal chápat základy profesionální gastronomie. Absolvoval kulinářské stáže u nás i v zahraničí. Svoji gastronomickou vášeň korunoval v roce 2008 založením Pražského kulinářského institutu – nejprestižnější školy kurzů vaření pro veřejnost i profesionály v České republice. „PRAKUL“ navazuje na dobrou gastronomickou tradici první republiky či na populární lekce vaření Viléma Vrabce. Pod vedením špičkových českých i zahraničních šéfkuchařů a lektorů se tu ve více než dvou stech druzích kurzů učí vařit a péct nejen amatéři, ale i profesionálové, kteří se chtějí dozvědět něco nového například o vedení restaurace, či nových gastronomických trendech ve světě. Roman Vaněk je znalcem gastronomie, surovin a velkým strážcem jejich kvality a perfektně se stará o zázemí celé kulinářské instituce. Působil jako odborný gastronomický poradce ve filmu Jiřího Vejdělka „Muži v naději“. Mohli jste ho vidět na TV Prima v první TV serii Pohlreichova „Ano šéfe!“, nebo společně se Zdeňkem Pohlreichem a Evou Filipovou jako jednoho z porotců kuchařské reality show Na nože!, kde působil i jako spolutvůrce námětu a odborný poradce. Je autorem námětů a producentem odborných kuchařských DVD edice „Krok za krokem“ jež se prodávají v několika zemích světa a mnoha článků o gastronomii. DVd vznikly v letech 2009-2011. 1- Zapomenuté poklady české kuchyně (aneb jak to ta babička tenkrát vařila...) 2- Pokrmy k rodinnému stolu krok za krokem Zdeněk Pohlreich 3- Sushi krok za krokem 4- Grilování krok za krokem Je autorem kuchařských knih předních šéfkuchařů působících v Čechách : 1- Bravo, šéfe! Zdeněk Pohlreich vaří mezinárodní kuchyni (Euromedia 2009) 2- Bravo, šéfe! Riccardo Lucque vaří italskou kuchyni (Euromedia 2009), 3- Bravo, šéfe! Dalibor Navrátil vaří francouzskou kuchyni (Euromedia 2010), 4- Bravo, šéfe! Václav Frič vaří tradiční českou kuchyni (Euromedia 2010) Napsal cestopisnou knihu „S vařečkou kolem světa“ (Euromedia 2011) Je autorem dvou knižních bestsellerů „Poklady klasické české kuchyně“ (Prakul Production 2011) a „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ (Prakul Production 2012). První uvedená kniha (Poklady) získala prestižní cenu „Nejlepší kuchařská kniha ČR 2012 na světové soutěži Gourmet World Cookbook Award 2012. e spoluautorem knihy Sushi doma krok za krokem ( Prakul Production 2012), která se stala světovým finalistou v kategorii „Nejlepší japonská kuchařská kniha“ mezinárodní soutěže Gourmed Cookbook Awards 2012. Přednáší na American Business Institute, mnoha konferencích, školách a institucích. Je autorem námětu a zároveň průvodcem jednoho z nejsledovanějších českých internetových pořadů roku 2012 s názvem „Peklo na talíři“, který byl v roce 2012 oceněn na mezinárodním filmovém festivalu Life Sciences Film Festival cenou studentů a který se dočkal během necelého roku více než 27 milionů shlédnutí. Sbírá jídelní lístky a staré kuchařské knihy. Je ženatý a má dvě dcery Terezu a Kateřinu. == Odkazy == *[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka] *[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka] *[http://www.vanekroman.cz/ Oficiální stránky Romana Vaňka] *[http://www.novinky.cz/bydleni/jak-bydli-vip/274860-jak-bydli-propagator-kvalitniho-jidla-roman-vanek-ve-vilce-nedaleko-berounky.html Bydlení Romana Vaňka] *[http://pohlreichzdenek.cz/na-noze-o-poradu O pořadu "Na nože!"] *[http://www.iprima.cz/nanoze/porotci/roman-vanek Informace o Romanu Vaňkovi jako porotci pořadu "Na nože"] *[http://www.novinky.cz/zena/styl/286119-roman-vanek-drtiva-vetsina-ceskych-kucharek-neni-pro-amatery.html Roman Vaněk o kuchařských knihách] *[http://www.stream.cz/peklonataliri Peklo na talíři] *[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka] *[http://www.lidovky.cz/rozhovor-s-romanem-vankem-dc0-/dobra-chut.aspx?c=A120615_162328_dobra-chut_glu Kritika receptů ze serveru mimibazar.cz] *[http://life.ihned.cz/c1-55812920-roman-vanek-dokud-to-budeme-kupovat-tak-se-nic-nezmeni Roman Vaněk kritizuje kvalitu potravin v supermarketech] *[http://www.youtube.com/watch?v=-1TJbyBBvYI Spot na podporu prezidentské kandidatury Karla Schwarzenberga] *[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095889602-barvy-zivota/212562221200037/obsah/236534-roman-vanek/ V pořadu ČT "Barvy života"] *[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor s R. Vaňkem na bux.cz] *[http://kuchyne.dumazahrada.cz/clanky/celebrity-v-kuchyni/roman-vanek-nahrazky-surovin-neuznavam-25880.aspx Rozhovor s R. Vaňkem na Kuchyně CZ] *[http://neoluxor.cz/akce/krest-knihy-kouzlo-kuchyne-cech-a-moravy-romana-vanka--149/ Křest knihy „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ Romana Vaňka] *[http://www.zlinskynocnik.cz/web/publicistika/rozhovor-roman-vanek-cesi-vyjidaji-popelnice/ Rozhovor pro Zlínský nočník] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/16.1.2012/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 16. 1. 2012] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/1.3.2013/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 1. 3. 2013] *[http://www.oahshb.cz/cz/prednaska-pana-romana-vanka-1404045809.html O přednášce R. Vaňka na hotelové škole v Havlíčkově Brodě] *[http://www.businessinstitut.cz/blokovy-modul-roman-vanek O přednášce R. Vaňka v Business Institutu] *[http://www.zajidlem.cz/vsechny-clanky/roman-vanek-lidi-uz-neopijete-rohlikem-137/ Rozhovor R. Vaňka pro server zajidlem.cz] *[http://www.lidovky.cz/chybi-nam-selsky-rozum-a-pokora-rika-roman-vanek-ft4-/dobra-chut.aspx?c=A120628_142629_dobra-chut_glu Rozhovor R. Vaňka pro server lidovky.cz] *[http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/49867/bolona-lancmit-tuk-peklo-na-taliri-kucharske-skoly-produkuji-diletanty.html Rozhovor R. Vaňka pro Reflex.cz] *[http://hobby.idnes.cz/kucharka-poklady-ceske-kuchyne-vas-nauci-varit-lepe-nez-deset-kurzu-1pu-/hobby-domov.aspx?c=A120125_113211_hobby-domov_bma Recenze kuchařské knihy R. Vaňka "Poklady české kuchyně] *[http://aktualne.centrum.cz/prezidentske-volby/clanek.phtml?id=768562 Informace o podpoře Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě] 578b4254a449883587793fe735b1850b454bc948 406 2013-03-18T15:17:35Z Tom 1 Založena nová stránka: == Odkazy == *[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka] *[http://www.ceskatelevize.cz/por… == Odkazy == *[http://www.prakul.cz/o-institutu Informace o Pražském kulinářském institutu a oficiální životopis Romana Vaňka] *[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800038-13-komnata-romana-vanka/ 13. komnata Romana Vaňka] *[http://www.vanekroman.cz/ Oficiální stránky Romana Vaňka] *[http://www.novinky.cz/bydleni/jak-bydli-vip/274860-jak-bydli-propagator-kvalitniho-jidla-roman-vanek-ve-vilce-nedaleko-berounky.html Bydlení Romana Vaňka] *[http://pohlreichzdenek.cz/na-noze-o-poradu O pořadu "Na nože!"] *[http://www.iprima.cz/nanoze/porotci/roman-vanek Informace o Romanu Vaňkovi jako porotci pořadu "Na nože"] *[http://www.novinky.cz/zena/styl/286119-roman-vanek-drtiva-vetsina-ceskych-kucharek-neni-pro-amatery.html Roman Vaněk o kuchařských knihách] *[http://www.stream.cz/peklonataliri Peklo na talíři] *[http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/141951/porotce-vanek-na-skvrny-se-me-ptaji-casto.html Článek v Blesku o skvrnách kolem očí Romana Vaňka] *[http://www.lidovky.cz/rozhovor-s-romanem-vankem-dc0-/dobra-chut.aspx?c=A120615_162328_dobra-chut_glu Kritika receptů ze serveru mimibazar.cz] *[http://life.ihned.cz/c1-55812920-roman-vanek-dokud-to-budeme-kupovat-tak-se-nic-nezmeni Roman Vaněk kritizuje kvalitu potravin v supermarketech] *[http://www.youtube.com/watch?v=-1TJbyBBvYI Spot na podporu prezidentské kandidatury Karla Schwarzenberga] *[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095889602-barvy-zivota/212562221200037/obsah/236534-roman-vanek/ V pořadu ČT "Barvy života"] *[http://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/roman-vanek.html Rozhovor s R. Vaňkem na bux.cz] *[http://kuchyne.dumazahrada.cz/clanky/celebrity-v-kuchyni/roman-vanek-nahrazky-surovin-neuznavam-25880.aspx Rozhovor s R. Vaňkem na Kuchyně CZ] *[http://neoluxor.cz/akce/krest-knihy-kouzlo-kuchyne-cech-a-moravy-romana-vanka--149/ Křest knihy „Kouzlo kuchyně Čech a Moravy“ Romana Vaňka] *[http://www.zlinskynocnik.cz/web/publicistika/rozhovor-roman-vanek-cesi-vyjidaji-popelnice/ Rozhovor pro Zlínský nočník] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/16.1.2012/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 16. 1. 2012] *[http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/1.3.2013/ Roman Vaněk v Hyde Parku ČT 1. 3. 2013] *[http://www.oahshb.cz/cz/prednaska-pana-romana-vanka-1404045809.html O přednášce R. Vaňka na hotelové škole v Havlíčkově Brodě] *[http://www.businessinstitut.cz/blokovy-modul-roman-vanek O přednášce R. Vaňka v Business Institutu] *[http://www.zajidlem.cz/vsechny-clanky/roman-vanek-lidi-uz-neopijete-rohlikem-137/ Rozhovor R. Vaňka pro server zajidlem.cz] *[http://www.lidovky.cz/chybi-nam-selsky-rozum-a-pokora-rika-roman-vanek-ft4-/dobra-chut.aspx?c=A120628_142629_dobra-chut_glu Rozhovor R. Vaňka pro server lidovky.cz] *[http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/49867/bolona-lancmit-tuk-peklo-na-taliri-kucharske-skoly-produkuji-diletanty.html Rozhovor R. Vaňka pro Reflex.cz] *[http://hobby.idnes.cz/kucharka-poklady-ceske-kuchyne-vas-nauci-varit-lepe-nez-deset-kurzu-1pu-/hobby-domov.aspx?c=A120125_113211_hobby-domov_bma Recenze kuchařské knihy R. Vaňka "Poklady české kuchyně] *[http://aktualne.centrum.cz/prezidentske-volby/clanek.phtml?id=768562 Informace o podpoře Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě] 1b84c98a8fcb013a78e2036bde5257e34d9822a9 0 28 61 52 2012-10-13T18:25:02Z Stepan 2 Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 ===Prof. B. ŘEHÁK, župní zpravodaj, Jičín=== ===Skauting a škola.=== Dosud nerozřešený poměr a přece by mohlo jeho dobré řešení přinést naší škole — zvláště národní a občanské — velké hodnoty výchovné, prvky, po nichž se právem dnes tolik volá. Ze svazu skautů RCS vychází nyní podnět k spolupráci skautingu a školy. Na valném sjezdu Svazu v únoru přednesen bude tento referát, doplněný ještě resolucemi pro min. školství a nár. osvěty a pro ministerstvo vnitra se žádostí za ochranu ideje skautské a našeho kroje. Jednal o něm již sjezd učitelů a profesorů — skautských činovníků v listopadu; valný sjezd o něm rozhodne. Prosím skautské činovníky, aby mne laskavě upozornili na vhodné doplňky dopisem. Svaz svěřil mně tento referát jako starému skautu. Prožil jsem život v oddíle od jara 1912 jako skaut, později rádce, od r. 1914 jako vůdce. Po převratu jako místonáčelník i župní zpravodaj, tedy celkem už 17 let, a ve všech oborech činnosti, od piky. Připomínám to, poněvadž ona léta a zkušenosti ve skautingu prožité jsou základnou tomuto referátu, v němž hodnotím skauting jako profesor učitelského ústavu. Aby bylo jasno hned od počátku: S politickým skautingem různých stran, zneužívaným pro účely stranické, nemáme co dělat. Prohlašujeme také, že skauting není ani pouze tělovýchova, ani sport, ani pouze táboření, ani pouze život klubovní — to jsou jen jeho složky — skauting je nejlepší výchovou mládeže, úměrně mravní i tělesnou, a to prostředky nejideálnějšími: je to výchova hrou a prací, výchova empirická, založená na vlastním projevu dítěte v činu positivním a užitečném. Skauting není vlastně organisace — ta je tu jen jako podklad k usměrnění práce a jejímu zdokonalování — skauting je hnutí, je nový směr ve výchově... Je to skautský duch, jenž padá na váhu — ne forma — skauting je nové náboženství mládeže v nejušlechtilejším toho slova smyslu. Skaut — toť hledač stezek — ale hlavně té správné stezky do života. A jak úzce se tato nová výchova přimyká ke skutečnému životu, je vidět i z velikého praktického smyslu, jenž je jí podložen. Je to vidět z toho, jak zdůrazňuje výchovu budoucího občana svobodného státu, vede ho k soběstačnosti a službě pro celek, jak se stará o jeho zdraví a skutečně potřebnou výzbroj pro život. Že u nás praktický čin je na prvním místě, je vidět i z požadavků, jež klademe na skauta prvého a druhého stupně, i z našich odborných dovedností. Aby lépe vysvitlo, jak veliké hodnoty výchovné skauting přináší a jak skvěle může doplnit naukovou činnost školy, povím o tom více. Po převratu zaveden byl na naše národní školy nový předmět: občanská nauka. V jejich hodinách se děti učí o zřízení obecním, učí se o vlastnostech dobrého občana, mluví se k nim o úctě k vlajce apod. Podívejte se do našich „Základů“. Najdete to tam všechno a dávno před tím, než to přišlo do školy. S jedním ovšem rozdílem: že skauting všechno tohle prakticky dělal, o čem škola dosud jen učí a mluví. My byli na našich táborech první, kdož postavili mládež k pozdravu před státní vlajku a pozdravem třepetající se vlajky státní začínal oficielně den v každém našem táboře... Náš skaut, dříve, nežli mu připneme svůj odznak, zdvihá tři prsty a slibuje především: milovati vlast svou a věrně jí sloužiti v každé době, plniti povinnosti své vlastní a zachovávati zákony skautské. A není to praktická výchova k demokratičnosti a vzájemné shodě, když v oddíle setkávají se dobrovolně (ne z nutnosti, jako ve škole) a bratrsky studenti s učedníky a prodavači z obchodů? Nepěstuje se tu prakticky vzájemnost — kolektivní smysl, poctivost při hře a později v životě ,,fair play”, soběstačnost, která nechce vše na státě, obětavost až do nasazení vlastního života pro záchranu druhého, jak o tom svědčí každým rokem několik udělených odznaků „Za čin junácký“? Nepěstuje se tu prakticky znalost zřízení obecního a státního, když posíláme své skauty, aby sami obstarali některé záležitosti oddílu, např. slevu na dráze, hlášení u starosty obce, na lesní správě, na poště, u četnictva, u kupce apod.? A což naše praktická výchova společenská v tomto styku, v klubovnách a na táborech — dnes — kdy si veřejnost i školní úřady tolik stěžují na zpepičtění naší mládeže? A hlavně upozorňuji na praktické pěstění pocitu zodpovědnosti, jehož je nám pro budoucí občany tolik třeba! Dosáhne toho škola výkladem lépe, nežli my, když svěřujeme hochům stráže v táborech a podrobujeme je při tom sebeovládání, když je ustanovujeme s mapou a kompasem v ruce vůdcem oddílu na výletě, nebo pověřujeme úkolem, na němž závisí úspěch celého oddílu? Přicházím k druhému předmětu, který byl nově do naší školy zaveden: k ručním pracím výchovným. Ale to jsou všechno věci, které naši skauti dělali dávno před tím, než s nimi začla škola! Projděte opět naše skautské příručky a vzpo¬meňte naší praxe: vzpomeňte, jak my již dávno před školou zdůrazňovali, že je třeba užitečně usměrnit přirozený pud dítěte po činnosti rukodělné, povzbuzovat smysl pro praktičnost jako nutnou protiváhu naší příliš dosud theoretické školy, jak je nutno u dítěte pěstovat vědomí vlastní síly a dovednosti vlastním projevem, vlastním, viditelným činem. My to skauty neučíme, my jim dáváme příležitost k praksi takové, že vypěstují si nejenom zručnost, ale i nutnou přesnost a poctivost v práci, kterou nejčastěji např. při výstavbě tábora, pocítí na vlastní kůži, spadne-li jim špatně postavený stan v dešti na hlavu anebo sletí postel... Jak pedagogicky bezcenný je naproti tomu tábor takové YMCY, nebo tábory sokolské — pokud jsem je viděl – kdy celý tábor úplně postaví dospělí lidé před příchodem hochů, dospělí lidé, jen k tomu určení jim vaří atd., nehledě též k praktické stránce, že za to, co stojí lidé a gáže vůdců v táborech YMCY, byly by naše takové tábory nejméně dva. Tábor — v němž třeba všechno si vyrobit vlastní prací — to je ta nejlepší škola práce a, co hlavního, dovede vzbudit tu pravou radost z práce — a to, myslím, je nejcennější výsledek, zvláště v době, kdy se kolem nás ozývají tak otravná hesla, jako, že práce je kletbou lidského rodu... Naši skauti denně ve svých klubovnách a každoročně v táborech dokazují, že i jednoduchými prostředky lze vtipně docíliti věcí dobrých a užitečných a neztratit nikdy a nikde hlavu. Pak se nedivte, že podrobný, úřední návod pro ruční práce výchovné ve škole je vlastně doslova vybrán z našich skautských příruček. Činná škola je dnes snahou našich nejlepších pedagogů – ale, kdo razil cestu tomuto hnutí, byl skauting! My jsme ve své skautské praxi zásady činné školy od začátku prováděli – hodně později o ní oficielní pedagogové začali teprve mluvit a odvažovali se na první pokusy. Naši skauti nosili již dávno na svých rukávech odznaky za ony dovednosti, o které se pak činná škola začala snažit. I v tom jsme byli průkopníky moderní výchovy mládeže — a ještě v něčem, neméně důležitém: v tělesné výchově. Sokol ještě dlouho cvičil na nářadí v tělocvičnách — o škole ani nemluvě – kdy my jsme, hned na počátku, řekli: co nejméně nářadí pro mládež, za to hodně her a lehké athletiky. Skauting vyvedl naši mládež ze zaprášených tělocvičen na travnaté palouky a lesní stezky, skauting svlékl naši mládež do plavek a vystavil paprskům životadárného slunce, skauting vlil do prsou naší mládeže radost a štěstí ze života v náručí matky přírody. A skauting to byl, který první k vycházkám svým připojil pozorování v přírodě, orientaci, užívání a kreslení náčrtů a map, dorozumívání na větší vzdálenosti, stopování, nejen poznávání, ale i péči o krásy a památky přírodní, aby tak budil účinnou lásku k domovině, k vlasti. Nedivte se tedy opět, že v podrobném novém návodu pro vycházky školní je zase úplný výpis z našich „Základů skautingu“. Zásluhu o to má br. náčelník, neboť se mu podařilo přesvědčit prof. Drtinu, tehdejšího státního tajemníka, o nutnosti, zavést skautské prvky do tělovýchovy školní a vypracoval pak na jeho vyzvání s br. místonáčelníkem Janem Novákem příslušný materiál. Prostřednictvím Hellerovým pak skutečně tento elaborát přešel do předpisů školních. Ale my žádáme, aby se tyto osnovy také skutečně dodržovaly. Znám konkrétní případy, jak se přímo hanebným způsobem tělovýchova na některých ústavech odbývá a povětšině se skautské prvky v ní, zvláště vycházky, orientace apod., vůbec nedělají. Podle nich byla pak upravena dobrá Stunova příručka „Vycházky — putování“, jež je úplně na podkladě našich „Základů skautingu“ napsána, ovšem, že si všímá pouze tělovýchovy – skauting to tedy není, neboť chybí ještě všechna výchova mravní. Myslím, že kdyby už ani jiného nebylo, měla by škola dostatečně důvodů, aby se o skauting zajímala: co cenného po převratu získala — to jsou prvky výchovy skautské! Skauting může dát ale ještě víc! On vychovává svoji mládež tak, jak žádná škola na světě dosud mládeže nevychovávala — metodami, jimž se mládež nevzpírá, naopak — jimiž je nadšena... A není veliká cena skautské výchovy též v tom, že v dnešní době, kdy člověk nerozumně stále jen by chtěl brát, dostávat a třeba násilím uchvacovat, skauting prakticky vede naši mládež, aby dávala, nesobecky, kamarádsky pro druhého něco udělala? A nejsme my všichni — skautští pracovníci — živým toho dokladem, jak veliká je složka idealismu ve hnutí skautském? A není náš náčelník, br. Svojsík, typem skauta, mužem, jejž budeme svým skautům vždy za vzor stavět pro jeho ušlechtilý idealismus? Ve skautingu je skryta veliká mravní síla, která nedovolí nikomu kdo přilnul k němu duší i srdcem, aby opustil zásady, jež mu skauting dal. Básník to řekl krásně: „Poněvadž jsme poznali trýzeň žízně, hloubíme studnici vody živé, aby mohli píti i jiní.“ Nemůžeme dát naší mládeži bezpečnějšího vůdce v životě, než bude-li vyrůstat v zásadách skautských a nemůžeme dáti své republice občanů lepších, než dobré skauty, dorostlé v muže a ženy. Skauting republice vychovává muže činu, nesobecké, navyklé na svépomoc a vlastní síly, kteří při každém kroku nevztahují ruku ke státu s kategorickým: dej! Ani to naše heslo „Bud připraven!“ není pro stát tak docela bez významu. A ještě něco: Vážím si skautské výchovy nade vše, poněvadž ona nebéře dětem jejich mládí, naopak, ještě šťastně nachází mnoho momentů, které umožňují dětem prožít ve skautingu nejkrásnější doby mládí, na něž i dospělý muž nebo žena vždy radostně bude vzpomínat. Nemůže dát dítěti nikdo radostnějšího mládí a při tom lépe je vyzbrojit pro život, než když je pošle do oddílu a táborů dobrého skautského vůdce. Vnitřní naši sílu vidím i v tom, že jsme přes všechno lákání a zase ústrky zůstali nepolitickými, že známe jen mládež a nedovolujeme žádné politické straně, aby po ní sahala a zneužívala jí k bojům politickým, u některých stran velmi špinavým. Ale jsou i úřady republiky, kde nám tuto nepolitičnost vytýkají jako nedostatek: v ministerstvu zdravotnictví nám už kdysi řekli rovnou: „Když za vámi nestojí žádná politická strana, nemůžeme nic dělat.“ Vida — jací jsme to my skauti republikáni — musíme sloužit zájmům některé politické strany a pak teprve o nás úřady republiky budou vědět. — Těžko nebýt ironickým... Myslím, že bude jen v zájmu státu, když nám dá vydatný příspěvek na prázdninové táboření naší mládeže, neboť se tím stará o zdraví i výchovu svých budoucích občanů, a když poskytne příspěvek výpravám, jež jdou representovat naši mládež na fórum mezinárodní — neboť nemůže mít účinnější propagandy mezinárodní, než jsou čety skautů, Sokolů a sportovců. Jistě není našim úředním kruhům neznámo, jak čestně se mezi 44 národy zhostili naši hoši své těžké úlohy letos v Anglii — jak se o nich vyslovil princ Waleský — budoucí král Anglie — sám skaut — a jak světový náčelník skautů, sir R. Baden-Powell o nich psal obšírně našemu ministru zahraničí – a byla to slova největšího uznání. To jiné státy jinak rozumějí této živé a nejpůsobivější propagandě — jak jinak se o to staral stát maďarský, polský – a naši hoši? A víte, jak hledí na skauting Spojené státy? Skautský svaz americký dostal od Kongresu čestnou listinu spolkovou — vyznamenání, jehož se dostalo toliko ještě dvěma institucím: Červenému kříži a Americké legii. Tak si cení americký stát skautské výchovy mládeže. Náš stát zůstal dosud zatím blahosklonně neinteresovaným... Mohlo by se nám z úředních kruhů vytknout, že jsme ještě nedokázali to, co skauti v Americe. Ovšem, nedokázali, tam ale hned od počátku pracovali s přízní a za podpory státu a amerických milionářů — a přece, co v našich nesrovnatelně těžkých poměrech náš Svaz dosud dokázal, je hodno úcty každého nepředpojatého člověka. Jsme v mnohých oborech skautské výchovy dále než ti, kdož byli našimi učiteli, přidali jsme již svoje, ryze české prvky, budujeme již svůj, český skauting, a kdybychom měli podmínky takové Ameriky, Anglie, Polska, Maďarska, mluvili by na mezinárodním foru brzy o nás ještě jinak. Jiná námitka by mohla být, že nejsou všichni naši skauti takoví, jak je představuje náš program, náš cíl a naše odborná literatura. Ale prosím ministerstvo školství, vysloví-li tuto námitku, aby uvážilo, že my pracujeme bez prostředků, s holýma rukama, a aby si položilo také tuto otázku: A jaké jsou výsledky ve školách, jemu podřízených, ve školách i nejmoderněji zařízených, s plnými kabinety, s nejlepšími pomůckami, se staletou tradicí, se silami, jež několik let jsou k svému povolání školeny – jsou ty výsledky vždycky takové, jak máme napsáno v našich osnovách, instrukcích a učebných cílech? A myslím, že pak naše výsledky, docílené, opakuji, s holýma rukama, snesou toto porovnání. O tom jsem pevně přesvědčen: pro výchovu charakteru budoucího muže naše tábory, jsou-li řízeny ušlechtilým, zkušeným vůdcem, vykonají mnohem více, než kterákoli naše dosavadní škola, neboť celý ráz takového života vede hochy k tomu, aby vyrůstali v junáky čestné, přímé, silné tělem i duchem, v junáky, kteří mají hluboký odpor ke kavárenskému povalečství a líné změkčilosti. Vy sami víte na sta případů, s jakým uznáním a opravdovým překvapením opouštěli naše tábory návštěvníci, kteří je zřeli po prvé. A zůstali našimi horlivými zastánci zvláště tehdy, když lidé neinformovaní nás házeli do jednoho pytle s divokými skauty, vršovickými a košířskými trampy a podobnou čeládkou. Přicházím k poslední výchovné složce skautingu, o níž je nutno se ještě zmínit. Není nejvýznačnějším zájmem min. Nár. obrany předvojenská výchova mládeže a nesplňuje ji skauting způsobem přímo ideálním? Od tělovýchovy přes orientaci v přírodě až po ty polní hry? Nejsme militaristy, nechceme batailony ve školách, není jich naprosto třeba, stačí jen, aby pokud možno nejvíce mládeže prošlo výchovou skautskou, a bez jakýchkoli nových zařízení bude splněno přání vůdčích kruhů naší armády. Nebojte se o těchto věcech mluvit. Jen osobní zbabělci vás mohou vinit z militarismu. Nejsme a nebudeme útočníky, nesaháme po cizím, ale na obranu musíme býti připraveni! Kdyby stát náš byl napaden — kde bude skautovo místo? A čí to odznak nosí na svých prsou — černou psí hlavu v bílém poli? Ten je s praporu starých Chodů, věrných a statečných obránců vlasti. Tak už se zneužívalo humanitního hesla Masarykova, že on sám musel prohlásit: jsi-li napaden, braň se a, je-li nutno, i železem... Hesla: odzbrojit, pryč s armádou, jsou jen pro velké národy, ne pro malé — až odzbrojí velmoci, pak složíme zbraně i my — ale ono to tak brzy nebude ... Nejlepší zárukou míru ještě na dlouho je a bude zdatná armáda — ale o její zdatnosti nerozhoduje jen počet a kvalita jejích zbraní, ale ve stejné míře — ne-li hlavně: duch její, její mravní stav. Divím se, že není v našem min. nár. obrany ještě dost porozumění pro skauting, mohlo by mu vyjít v mnohém vstříc: půjčit nebo darovat stany, typy, které vyřazuje z užívání, neboť stanů máme ještě naprostý nedostatek a oddíly ani Svaz nemá peněz na jejich zakoupení v míře postačující. Žádáme stát o podporu, ale právě v duchu skautském nechceme od státu almužnu, několik tisíc korun subvence a tím aby byl náš poměr k němu vyřízen. My rozumíme tomuto poměru jinak. Je v nejvlastnějším zájmu státu, aby podporoval skauting především mravní podporou a především ve škole. Co tím míníme, povím obšírněji, ale dodávám hned: do set milionů jdoucí sumy vydává náš stát na zločince, prostitutky a mládež mravně zpustlou — avšak mládeži skautské, hnutí, které mládež zachraňuje před těmito propastmi, odměřuje několik tisícovek almužny. To není rozumné hospodaření s hlediska státu; s jeho stanoviska je nejúčinnější finanční podpora skautingu samozřejmá, už také z toho důvodu, že skauting je organisací mládeže a ne lidí dospělých, samostatně výdělečně schopných. Ale ovšem, v našich poměrech může hrozit nebezpečí ještě horší pro nás, než je nevšímavost státu: ovládnutí skautingu až do jeho zbyrokratisování — a pak jsme v koncích — tím by byl skauting pochován. Pokud budou skautskými vůdci lidé, kteří jimi budou z vlastní vůle, z lásky k věci, bude skauting žít a vzkvétat; budou-li to lidé placení, zabijí ho. Pokud bude mít skautský oddíl hochy, kteří do něho vstupují dobrovolně, ze svobodné vůle, potud budeme míti skauty. Kdybychom připustili, aby byl zaveden povinně do škol, ztratí oň mládež zájem, budou v oddílech opět žáci, ale ne hoši-skauti. Skautský oddíl může být jedině doplňkem školy, a to doplňkem velmi nutným, neboť naše škola učí, zásobuje vědomostmi, ale dosud nevychovává anebo jen zcela neúměrně k rozsahu učiva, kdežto skauting je především výchova. A doplňkem i proto, že dnešní škola nepřihlíží k individualitě žákově, kdežto skauting na ní buduje... Škola např. chce v hodinách občanské nauky poučováním působit na vytváření charakteru, ale skauting k tomu dodává: jen vyučováním a poučováním toho nedocílíte, k tomu vede jen neustálé praktické jednání. Jistě tu má svůj úkol i rodina, ale skauting může působit více: nutí řešit každé chvíle poměr ke kamarádům, družině, oddílu, ke slibu, k povinnostem skautským, k jeho deseti zákonům, a ty jsou přece souhrnem veškeré ethiky člověka — oddíl, to je malá obec, to je samospráva — skauting je nejlepší školou života. Musíme si v něm uchovat nezávislost a sebedůvěru. Něco jiného je, bude-li stát financovat několik administrativních úředníků v ústředí Svazu. My si ten zájem státu představujeme též ve větším uplatnění skautingu ve vzdělávacím kursu pro učitele tělocviku na školách středních a v ustanovení referenta o skautingu v ministerstvu školství a u zemské školní rady. Žádáme o vydání pokynů všem okresním školním inspektorům, aby se zvýšeným zájmem sledovali zakládání oddílů skautských ve všech místech, kde je škola, aby ředitelé středních škol, řídící učitelé a starostové obcí dostali pokyn, aby příznivě se stavěli k našim žádostem o propůjčení některých vhodných místností za klubovny skautské. Vždyť v době zimní je klubovna rodinným krbem našich skautů a velmi důležitým místem výchovy. A žádáme ovšem, aby se platné osnovy pro tělovýchovu na středních školách, v nichž už prvky skautské jsou, také skutečně dodržovaly. Žádáme, aby školní inspektoři, ředitelé středních škol a řídící učitelé poskytli všemožnou pomoc učitelům, kteří skautský oddíl založí a dobře povedou, a aby to bylo těmto učitelům přičteno k dobru při jejich kvalifikaci, neboť k tomu mně přisvědčíte všichni, kdož jste učitelé-vůdci, že je těžší být dobrým vůdcem, než učitelem. Ve škole máš kluka ve školní lavici a stojíš nad ním popříp. s notesem v ruce, ale v klubovně nebo v táboře stojí on vedle tebe, tam nemáš nadřízené autority, tam teprve se dovíš opravdově, je-li respekt k tobě jen povinný, nebo skutečný. A žádný inspektor a žádná zemská školní rada nemůže dát učiteli lepší vysvědčení o jeho schopnostech, nežli když ve svém oddílu skutky prokáže, že je dobrým vůdcem... Být dobrým vůdcem, je vrchol vychovatelské dovednosti. Je škoda, že čeští učitelé dosud se nevěnovali alespoň studiu skautingu, ač měli být první, kdož se chopili jeho prakse, neboť si nechávají ujít výchovné prostředky, že lepších nemožno vůbec najít. Nic na tom nezmění, že zakladatelem českého skautingu je učitel, že po převratu 60 proc. našich zpravodajů byli učitelé, že nás mnoho vůdců a činovníků je učitelů, celek je dosud buď indiferentní nebo i nepřátelský, a to, jako učitel, nedovedu dobře pochopit. Ovšem, jednu zkušenost již mám: naši nepřátelé v řadách učitelských jsou nejčastěji učitelé špatní, pohodlní, ba vlastně líní páni, jimž osobní pohodlíčko je nade vše, pro zájmy celku nehnou nikdy ani prstem, nás se jen ironicky ptají: „Bláhovci, dá vám za to někdo něco?“ Je jich málo, ale jsou. Sami dělají jen tolik, aby je nevyhodili, proto nás nikdy nepochopí. Přes ty můžeme tedy klidně přejít — ale co ta masa ostatních? Ta zůstane i nadále indiferentní? Což už tu nejsou výsledky? Což všechno dobré a svěží, zdravé, co se do naší školy po převratu dostalo, není vzato ze skautingu? Připomněl jsem již občanskou nauku, ruční práce výchovné, tělovýchovu, ukáži nyní ještě vztah skautingu k ostatním předmětům, např. k zeměpisu a dějepisu — tedy vlastivědě: Ta může těžit z celého našeho programu orientace v přírodě, skicování terénu, poznávání kulturních památek a hlavně soustavných vycházek, několikadenních výletů a putovních táborů. Jednu výhodu mají naši skauti při cestování, jíž nemá nikdo jiný. Oni všady a kdyby se roztoulali po celém světě, najdou bratry skauty — hochy stejného smýšlení a zásad — stačí jen pohled na náš odznak a skautský pozdrav, aby dva hoši, kteří před tím nikdy se neviděli, byli naráz družnými kamarády, při čemž „domorodec“ udělá pro „cizince“, co jen je v jeho silách: je mu průvodcem, zaopatří nocleh, často pozve k sobě, poradí v další cestě, zkrátka: zase ne slova, ale užitečné činy, skauting v praksi. Dnes se právem naříká, jak upadá zpěv v našem národě — ale skauti zpívají a rádi zpívají: v klubovnách, na výletech, na táborech — vždyť už máme svoje vlastní, skautské písničky. Ani ten jazyk vyučovací a sloh nevyjde na prázdno. Skauting poskytuje tolik příležitosti k samostatnému vyjadřování na schůzkách, při zápisech protokolů a referátů, výletů a při debatách klubovních, že se to musí, bude-li na to vůdce dbáti, projeviti i v pohotovosti výrazu a způsobu vyjadřování skauta velmi příznivě. Řekl jsem již, že nesmírně cenným prvkem výchovným ve skautingu je nejužší styk s přírodou. Nebudu dokazovat, že mnohý dnešní člověk je v přírodě hluchý a slepý, horší je, že ani naše oficielní škola není o mnoho dále. Naše děti vidí ještě na velké většině škol hlavně vycpaniny a dobré nebo i méně dobré obrazy. Přírody a základních jejích zákonů životních neznají. Biologického postupu ve vyučování je ještě velmi po málu. Ale hleďte, není to opět skauting, který tu učiteli připravuje půdu, pracuje v jeho intencích, který hocha nejintensivněji sbližuje s přírodou? To můžeme tvrdit bez jakékoli výjimky: není žádného druhého hnutí výchovného, které by tak úplně a tak ušlechtile dovedlo využít nesmírného vlivu přírody na mladou duši, jako to dokázal skauting. V ní poznáváme život, jeho vzrůst, podmínky růstu, jeho škůdce, dobu zrání, příčinu a následky, vítězství i smrt. Příroda je velikou a pravdivou vychovatelkou. A kdyby žádná jiná složka vyučování neměla prospěchu ze skautingu, než jen přírodní vědy — stálo by za to, aby škola šla se skautingem ruku v ruce. Ale ono není jediného předmětu, jenž by neměl ve skautingu mocný a hlavně praktický, tedy nezbytný doplněk. V něm je uskutečněna též nejideálnější koncentrace učiva — na praktickém podkladě. A přece slyšíme stesky na skauting: Skautování prý chlapce rozptyluje — je příčinou neprospěchu, slyšíme někdy od učitele — ale obyčejně odpůrce skautingu a obyčejně jen v jeho předmětě. A možná, že by se ten kolega na mne divně podíval, kdybych mu řekl, že asi nebude chyba jen na straně chlapcově, možná, že také on sám k tomu přispěl, buď nezáživností a nudností svých výkladů, takže hoch ztratil zájem o jeho předmět, nebo nějakou nespravedlností, nemístným vtipem apod., takže hoch pak animositu vůči osobě učitelově přenáší i na předmět, neboť bude asi pramálo případů, aby hoch, který je dobrým skautem a jedná ve skautském duchu, ve škole neprospíval jen z vlastní viny. Vždyť slíbil: „Konati řádně povinnosti své vlastní...“ Ostatně my jsme tu pro upokojení i takovýchto pedagogů zařídili tzv. dovolené. Chceme proniknout se skautingem i na venek — a už slyšíme: skauting je jen pro městskou mládež. Na venkově má dítě pohybu a zdravého vzduchu dost. Ptám se opět: Což je skauting jen tělovýchovou? Není v něm stejně důležitá výchova charakteru budoucího občana? A není právě na venkově více příležitosti ke scestí, poněvadž je více ponechána mládež sama sobě? Není také na venkově mládež mravně zaostalá? Že jsou tu už tělocvičné spolky? Máte slyšet jejich cvičitele mládeže: nejde to — jsou bezradní. Vidí své cvičence, vidí-li je všechny vůbec, jen na tu hodinu cvičení, nemají s nimi jinak styku a ne každý z těch cvičitelů s mládeží umí jednat. A přece, leckdes, co nedokázal učitel v přeplněné třídě, co nedokázal cvičitel při chvilkovém setkání, dokázal dobrý skautský vůdce — získal důvěru mládeže a mnohý nenapravitelný lehkomyslník a zbujník vybíjel svoji přemíru energie způsobem sobě i obci užitečným. Pro venkov cenil bych zvláště onen skautský prvek samostatnosti a podnikavosti, ono kurážné „hledání nových cest“, vynalézavost a odvahu pustit se do něčeho nového, jako protiváhu typické konservativnosti našeho venkova. Kampak ale s vaším krojem na venkov! Ovšem, že je možný skauting na venkově i bez kroje, alespoň pro první dobu, než se vžije. Že není čas na venkově na vycházky? V čase polních prací ovšem, ale což hodiny vlastivědy, tělocviku, leckdy i zpěvu? A co hodiny občanské nauky, vycházky a prázdniny? A co neděle? Zato známe my až příliš dobře překážku jinou, která brzdí: dosud rozlišují mezi bohatým a chudým, ale tak daleko přece žádný nepůjde, aby zakazoval styk svému synkovi ze statku s hochem podruha jen proto, že je podruhův. A kdyby — život chlapců v oddíle a jejich vzájemné kamarádství zlomilo by nakonec odpor i té nejtvrdší palice. Ale ovšem: se skautingem na venkově to nepůjde bez školy a bez učitele. Po denním pobytu ve škole je hoch na venkově namnoze odkázán sám na sebe, rodiče bývají tak zaměstnáni, že se dětem nemohou věnovat, jen málokde možno mluvit o „rodinné výchově“ a mnohdy chybí i potřebné znalosti a schopnosti vychovávat — co by tu mohl vykonat dobře vedený skautský oddíl, který podchytí mládež hlavně v neděli, kdy jinak se toulává se staršími výrostky a málokdy pochytí co dobrého! A pak onen hluboce ethický prvek skautský — lásky k přírodě a jejím památkám — neboť jen tak zůstanou nám v naší bohaté vlasti uchráněny památky přírodní neporušené, když i náš venkov uvědoměle si jich bude všímat a nebude v přírodě vidět jen svoji živitelku. A jak mnoho dobrého může způsobit skautská výchova kamarádstvím hochů, z nichž dorostou jednou muži, v dnešních rozeštvaných poměrech politických a náboženských v našich vesnicích a městečkách, kde život oddílu, vědomí pospolitosti, může být ještě intensivnější, než ve městech! A jak se tu může skautsky vychovávaná a vedená mládež uplatnit i ve prospěch své obce! Obstarávat udržování a výzdobu místa kolem pomníků a na návsích, být organisovaně ku pomoci hasičům v případě požáru, pohotová k první pomoci při neštěstích automobilových, pomáhat osobám sestaralým a na sebe odkázaným, pečovat o psy a kočky, starat se jejich čisté misky, čerstvou vodu, teplý útulek. A skautský návyk na čistotu a pořádek by neměl dobrého vlivu na vzhled a pořádek v obci, na hygienu spaní na venkově apod.? Neptejte se už, co může ze skautingu venkov potřebovat, odpovězte raději, co z něho nemůže potřebovat? Vidíte, že venkov nemůže býti skautingu překážkou. Zato známe my až příliš dobře překážku jinou, která brzdí dosud rozvoj skautingu do rozkvětu, jak by to pro své význačné vlastnosti zasluhoval. Mládeže máme hojnost, ale nemáme pro ni vůdce skautských oddílů. Dostatek dobrých vůdců — tak zní základní problém skautingu — to jsou ty pilíře, na nichž spočívá klenba skautské výchovy. Ty ostatní přístavky organisační se pak už vybudují hravě. Máme málo vůdců — Máme málo lidí nesobeckých, málo opravdových přátel mládeže. Jistě tu někdy brání důvody sociální, starost o výdělek, zaměstnání, jež zabere velmi mnoho času, ohledy rodinné u těch, kdo by jinak věnovali se vedení oddílu. Ale to není u každého. Je až zarážející, jak málo se dnes najde mezi mladou inteligencí lidí, kteří by nemysleli jen na sebe a věnovali se též trochu zájmům veřejným... Vždyť je to jejich povinností jako inteligence, oni mají býti solí země, mají opět dávat z toho, co pomocí a za vedení jiných získali — ale to jsou jen bílé vrány, kteří takto jednají. Naprosto tím nechci říci, že by dělníci nemohli být též dobrými vůdci, naopak, máme je i z nich, je tento živel prakse mezi námi nutný a dobrá třetina našich skautů jsou učedníci, dělníci, příručí apod. Ale inteligence je k tomu mravně zavázána, dát se do služeb národa a státu i mimo svoje povolání. A především ti, kdož jsou stále v tak blízkém vztahu k mládeži, její učitelé. Vím, co se všechno dnes na učiteli na venkově žádá; aby měl všechnu činnost osvětovou, měl schůzky s rodiči, vedl Kampeličky a Reifeisenky, obecní kroniky a zápisy. Ale to, s postupujícím uvědoměním na venkově, bude přecházet na jiné, učitel si je k tomu bude moci vychovat a starat se víc o svěřenou mládež. Získá tím škola i skauting. A získají i ti, kdož se vedení oddílu ujmou. Dobře vedený skautský oddíl je nejideálnějším působištěm dobrého pedagoga a jeho nejlepší legitimací. Ničím nezískáte rodiče tak bezpečně a trvale, jako dobrým oddílem skautů. A nijak nemůžete prokázat své obci, v níž jste učiteli, službu větší a ušlechtilejší, nežli když budete vychovávat její mládež v duchu skautském. Kdo jseš v řadách učitelských opravdovým přítelem mládeže, podej nám ruku. Přesvědčíš se sám, že jsme našli dobrou cestu, jak zabezpečit budoucnost svého národa a státu. bcf83646ebac251ce0bf7fe3aa0215d3a412a011 52 45 2012-10-13T17:05:40Z Stepan 2 Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 Prof. B. ŘEHÁK, župní zpravodaj, Jičín: Skauting a škola. Dosud nerozřešený poměr a přece by mohlo jeho dobré řešení přinést naší škole — zvláště národní a občanské — velké hodnoty výchovné, prvky, po nichž se právem dnes tolik volá. Ze svazu skautů RCS vychází nyní podnět k spolupráci skautingu a školy. Na valném sjezdu Svazu v únoru přednesen bude tento referát, doplněný ještě resolucemi pro min. školství a nár. osvěty a pro ministerstvo vnitra se žádostí za ochranu ideje skautské a našeho kroje. Jednal o něm již sjezd učitelů a profesorů — skautských činovníků v listopadu; valný sjezd o něm rozhodne. Prosím skautské činovníky, aby mne laskavě upozornili na vhodné doplňky dopisem. Svaz svěřil mně tento referát jako starému skautu. Prožil jsem život v oddíle od jara 1912 jako skaut, později rádce, od r. 1914 jako vůdce. Po převratu jako místonáčelník i župní zpravodaj, tedy celkem už 17 let, a ve všech oborech činnosti, od piky. Připomínám to, poněvadž ona léta a zkušenosti ve skautingu prožité jsou základnou tomuto referátu, v němž hodnotím skauting jako profesor učitelského ústavu. Aby bylo jasno hned od počátku: S politickým skautingem různých stran, zneužívaným pro účely stranické, nemáme co dělat. Prohlašujeme také, že skauting není ani pouze tělovýchova, ani sport, ani pouze táboření, ani pouze život klubovní — to jsou jen jeho složky — skauting je nejlepší výchovou mládeže, úměrně mravní i tělesnou, a to prostředky nejideálnějšími: je to výchova hrou a prací, výchova empirická, založená na vlastním projevu dítěte v činu positivním a užitečném. Skauting není vlastně organisace — ta je tu jen jako podklad k usměrnění práce a jejímu zdokonalování — skauting je hnutí, je nový směr ve výchově... Je to skautský duch, jenž padá na váhu — ne forma — skauting je nové náboženství mládeže v nejušlechtilejším toho slova smyslu. Skaut — toť hledač stezek — ale hlavně té správné stezky do života. A jak úzce se tato nová výchova přimyká ke skutečnému životu, je vidět i z velikého praktického smyslu, jenž je jí podložen. Je to vidět z toho, jak zdůrazňuje výchovu budoucího občana svobodného státu, vede ho k soběstačnosti a službě pro celek, jak se stará o jeho zdraví a skutečně potřebnou výzbroj pro život. Že u nás praktický čin je na prvním místě, je vidět i z požadavků, jež klademe na skauta prvého a druhého stupně, i z našich odborných dovedností. Aby lépe vysvitlo, jak veliké hodnoty výchovné skauting přináší a jak skvěle může doplnit naukovou činnost školy, povím o tom více. Po převratu zaveden byl na naše národní školy nový předmět: občanská nauka. V jejich hodinách se děti učí o zřízení obecním, učí se o vlastnostech dobrého občana, mluví se k nim o úctě k vlajce apod. Podívejte se do našich „Základů“. Najdete to tam všechno a dávno před tím, než to přišlo do školy. S jedním ovšem rozdílem: že skauting všechno tohle prakticky dělal, o čem škola dosud jen učí a mluví. My byli na našich táborech první, kdož postavili mládež k pozdravu před státní vlajku a pozdravem třepetající se vlajky státní začínal oficielně den v každém našem táboře... Náš skaut, dříve, nežli mu připneme svůj odznak, zdvihá tři prsty a slibuje především: milovati vlast svou a věrně jí sloužiti v každé době, plniti povinnosti své vlastní a zachovávati zákony skautské. A není to praktická výchova k demokratičnosti a vzájemné shodě, když v oddíle setkávají se dobrovolně (ne z nutnosti, jako ve škole) a bratrsky studenti s učedníky a prodavači z obchodů? Nepěstuje se tu prakticky vzájemnost — kolektivní smysl, poctivost při hře a později v životě ,,fair play”, soběstačnost, která nechce vše na státě, obětavost až do nasazení vlastního života pro záchranu druhého, jak o tom svědčí každým rokem několik udělených odznaků „Za čin junácký“? Nepěstuje se tu prakticky znalost zřízení obecního a státního, když posíláme své skauty, aby sami obstarali některé záležitosti oddílu, např. slevu na dráze, hlášení u starosty obce, na lesní správě, na poště, u četnictva, u kupce apod.? A což naše praktická výchova společenská v tomto styku, v klubovnách a na táborech — dnes — kdy si veřejnost i školní úřady tolik stěžují na zpepičtění naší mládeže? A hlavně upozorňuji na praktické pěstění pocitu zodpovědnosti, jehož je nám pro budoucí občany tolik třeba! Dosáhne toho škola výkladem lépe, nežli my, když svěřujeme hochům stráže v táborech a podrobujeme je při tom sebeovládání, když je ustanovujeme s mapou a kompasem v ruce vůdcem oddílu na výletě, nebo pověřujeme úkolem, na němž závisí úspěch celého oddílu? Přicházím k druhému předmětu, který byl nově do naší školy zaveden: k ručním pracím výchovným. Ale to jsou všechno věci, které naši skauti dělali dávno před tím, než s nimi začla škola! Projděte opět naše skautské příručky a vzpo¬meňte naší praxe: vzpomeňte, jak my již dávno před školou zdůrazňovali, že je třeba užitečně usměrnit přirozený pud dítěte po činnosti rukodělné, povzbuzovat smysl pro praktičnost jako nutnou protiváhu naší příliš dosud theoretické školy, jak je nutno u dítěte pěstovat vědomí vlastní síly a dovednosti vlastním projevem, vlastním, viditelným činem. My to skauty neučíme, my jim dáváme příležitost k praksi takové, že vypěstují si nejenom zručnost, ale i nutnou přesnost a poctivost v práci, kterou nejčastěji např. při výstavbě tábora, pocítí na vlastní kůži, spadne-li jim špatně postavený stan v dešti na hlavu anebo sletí postel... Jak pedagogicky bezcenný je naproti tomu tábor takové YMCY, nebo tábory sokolské — pokud jsem je viděl – kdy celý tábor úplně postaví dospělí lidé před příchodem hochů, dospělí lidé, jen k tomu určení jim vaří atd., nehledě též k praktické stránce, že za to, co stojí lidé a gáže vůdců v táborech YMCY, byly by naše takové tábory nejméně dva. Tábor — v němž třeba všechno si vyrobit vlastní prací — to je ta nejlepší škola práce a, co hlavního, dovede vzbudit tu pravou radost z práce — a to, myslím, je nejcennější výsledek, zvláště v době, kdy se kolem nás ozývají tak otravná hesla, jako, že práce je kletbou lidského rodu... Naši skauti denně ve svých klubovnách a každoročně v táborech dokazují, že i jednoduchými prostředky lze vtipně docíliti věcí dobrých a užitečných a neztratit nikdy a nikde hlavu. Pak se nedivte, že podrobný, úřední návod pro ruční práce výchovné ve škole je vlastně doslova vybrán z našich skautských příruček. Činná škola je dnes snahou našich nejlepších pedagogů – ale, kdo razil cestu tomuto hnutí, byl skauting! My jsme ve své skautské praxi zásady činné školy od začátku prováděli – hodně později o ní oficielní pedagogové začali teprve mluvit a odvažovali se na první pokusy. Naši skauti nosili již dávno na svých rukávech odznaky za ony dovednosti, o které se pak činná škola začala snažit. I v tom jsme byli průkopníky moderní výchovy mládeže — a ještě v něčem, neméně důležitém: v tělesné výchově. Sokol ještě dlouho cvičil na nářadí v tělocvičnách — o škole ani nemluvě – kdy my jsme, hned na počátku, řekli: co nejméně nářadí pro mládež, za to hodně her a lehké athletiky. Skauting vyvedl naši mládež ze zaprášených tělocvičen na travnaté palouky a lesní stezky, skauting svlékl naši mládež do plavek a vystavil paprskům životadárného slunce, skauting vlil do prsou naší mládeže radost a štěstí ze života v náručí matky přírody. A skauting to byl, který první k vycházkám svým připojil pozorování v přírodě, orientaci, užívání a kreslení náčrtů a map, dorozumívání na větší vzdálenosti, stopování, nejen poznávání, ale i péči o krásy a památky přírodní, aby tak budil účinnou lásku k domovině, k vlasti. Nedivte se tedy opět, že v podrobném novém návodu pro vycházky školní je zase úplný výpis z našich „Základů skautingu“. Zásluhu o to má br. náčelník, neboť se mu podařilo přesvědčit prof. Drtinu, tehdejšího státního tajemníka, o nutnosti, zavést skautské prvky do tělovýchovy školní a vypracoval pak na jeho vyzvání s br. místonáčelníkem Janem Novákem příslušný materiál. Prostřednictvím Hellerovým pak skutečně tento elaborát přešel do předpisů školních. Ale my žádáme, aby se tyto osnovy také skutečně dodržovaly. Znám konkrétní případy, jak se přímo hanebným způsobem tělovýchova na některých ústavech odbývá a povětšině se skautské prvky v ní, zvláště vycházky, orientace apod., vůbec nedělají. Podle nich byla pak upravena dobrá Stunova příručka „Vycházky — putování“, jež je úplně na podkladě našich „Základů skautingu“ napsána, ovšem, že si všímá pouze tělovýchovy – skauting to tedy není, neboť chybí ještě všechna výchova mravní. Myslím, že kdyby už ani jiného nebylo, měla by škola dostatečně důvodů, aby se o skauting zajímala: co cenného po převratu získala — to jsou prvky výchovy skautské! Skauting může dát ale ještě víc! On vychovává svoji mládež tak, jak žádná škola na světě dosud mládeže nevychovávala — metodami, jimž se mládež nevzpírá, naopak — jimiž je nadšena... A není veliká cena skautské výchovy též v tom, že v dnešní době, kdy člověk nerozumně stále jen by chtěl brát, dostávat a třeba násilím uchvacovat, skauting prakticky vede naši mládež, aby dávala, nesobecky, kamarádsky pro druhého něco udělala? A nejsme my všichni — skautští pracovníci — živým toho dokladem, jak veliká je složka idealismu ve hnutí skautském? A není náš náčelník, br. Svojsík, typem skauta, mužem, jejž budeme svým skautům vždy za vzor stavět pro jeho ušlechtilý idealismus? Ve skautingu je skryta veliká mravní síla, která nedovolí nikomu kdo přilnul k němu duší i srdcem, aby opustil zásady, jež mu skauting dal. Básník to řekl krásně: „Poněvadž jsme poznali trýzeň žízně, hloubíme studnici vody živé, aby mohli píti i jiní.“ Nemůžeme dát naší mládeži bezpečnějšího vůdce v životě, než bude-li vyrůstat v zásadách skautských a nemůžeme dáti své republice občanů lepších, než dobré skauty, dorostlé v muže a ženy. Skauting republice vychovává muže činu, nesobecké, navyklé na svépomoc a vlastní síly, kteří při každém kroku nevztahují ruku ke státu s kategorickým: dej! Ani to naše heslo „Bud připraven!“ není pro stát tak docela bez významu. A ještě něco: Vážím si skautské výchovy nade vše, poněvadž ona nebéře dětem jejich mládí, naopak, ještě šťastně nachází mnoho momentů, které umožňují dětem prožít ve skautingu nejkrásnější doby mládí, na něž i dospělý muž nebo žena vždy radostně bude vzpomínat. Nemůže dát dítěti nikdo radostnějšího mládí a při tom lépe je vyzbrojit pro život, než když je pošle do oddílu a táborů dobrého skautského vůdce. Vnitřní naši sílu vidím i v tom, že jsme přes všechno lákání a zase ústrky zůstali nepolitickými, že známe jen mládež a nedovolujeme žádné politické straně, aby po ní sahala a zneužívala jí k bojům politickým, u některých stran velmi špinavým. Ale jsou i úřady republiky, kde nám tuto nepolitičnost vytýkají jako nedostatek: v ministerstvu zdravotnictví nám už kdysi řekli rovnou: „Když za vámi nestojí žádná politická strana, nemůžeme nic dělat.“ Vida — jací jsme to my skauti republikáni — musíme sloužit zájmům některé politické strany a pak teprve o nás úřady republiky budou vědět. — Těžko nebýt ironickým... Myslím, že bude jen v zájmu státu, když nám dá vydatný příspěvek na prázdninové táboření naší mládeže, neboť se tím stará o zdraví i výchovu svých budoucích občanů, a když poskytne příspěvek výpravám, jež jdou representovat naši mládež na fórum mezinárodní — neboť nemůže mít účinnější propagandy mezinárodní, než jsou čety skautů, Sokolů a sportovců. Jistě není našim úředním kruhům neznámo, jak čestně se mezi 44 národy zhostili naši hoši své těžké úlohy letos v Anglii — jak se o nich vyslovil princ Waleský — budoucí král Anglie — sám skaut — a jak světový náčelník skautů, sir R. Baden-Powell o nich psal obšírně našemu ministru zahraničí – a byla to slova největšího uznání. To jiné státy jinak rozumějí této živé a nejpůsobivější propagandě — jak jinak se o to staral stát maďarský, polský – a naši hoši? A víte, jak hledí na skauting Spojené státy? Skautský svaz americký dostal od Kongresu čestnou listinu spolkovou — vyznamenání, jehož se dostalo toliko ještě dvěma institucím: Červenému kříži a Americké legii. Tak si cení americký stát skautské výchovy mládeže. Náš stát zůstal dosud zatím blahosklonně neinteresovaným... Mohlo by se nám z úředních kruhů vytknout, že jsme ještě nedokázali to, co skauti v Americe. Ovšem, nedokázali, tam ale hned od počátku pracovali s přízní a za podpory státu a amerických milionářů — a přece, co v našich nesrovnatelně těžkých poměrech náš Svaz dosud dokázal, je hodno úcty každého nepředpojatého člověka. Jsme v mnohých oborech skautské výchovy dále než ti, kdož byli našimi učiteli, přidali jsme již svoje, ryze české prvky, budujeme již svůj, český skauting, a kdybychom měli podmínky takové Ameriky, Anglie, Polska, Maďarska, mluvili by na mezinárodním foru brzy o nás ještě jinak. Jiná námitka by mohla být, že nejsou všichni naši skauti takoví, jak je představuje náš program, náš cíl a naše odborná literatura. Ale prosím ministerstvo školství, vysloví-li tuto námitku, aby uvážilo, že my pracujeme bez prostředků, s holýma rukama, a aby si položilo také tuto otázku: A jaké jsou výsledky ve školách, jemu podřízených, ve školách i nejmoderněji zařízených, s plnými kabinety, s nejlepšími pomůckami, se staletou tradicí, se silami, jež několik let jsou k svému povolání školeny – jsou ty výsledky vždycky takové, jak máme napsáno v našich osnovách, instrukcích a učebných cílech? A myslím, že pak naše výsledky, docílené, opakuji, s holýma rukama, snesou toto porovnání. O tom jsem pevně přesvědčen: pro výchovu charakteru budoucího muže naše tábory, jsou-li řízeny ušlechtilým, zkušeným vůdcem, vykonají mnohem více, než kterákoli naše dosavadní škola, neboť celý ráz takového života vede hochy k tomu, aby vyrůstali v junáky čestné, přímé, silné tělem i duchem, v junáky, kteří mají hluboký odpor ke kavárenskému povalečství a líné změkčilosti. Vy sami víte na sta případů, s jakým uznáním a opravdovým překvapením opouštěli naše tábory návštěvníci, kteří je zřeli po prvé. A zůstali našimi horlivými zastánci zvláště tehdy, když lidé neinformovaní nás házeli do jednoho pytle s divokými skauty, vršovickými a košířskými trampy a podobnou čeládkou. Přicházím k poslední výchovné složce skautingu, o níž je nutno se ještě zmínit. Není nejvýznačnějším zájmem min. Nár. obrany předvojenská výchova mládeže a nesplňuje ji skauting způsobem přímo ideálním? Od tělovýchovy přes orientaci v přírodě až po ty polní hry? Nejsme militaristy, nechceme batailony ve školách, není jich naprosto třeba, stačí jen, aby pokud možno nejvíce mládeže prošlo výchovou skautskou, a bez jakýchkoli nových zařízení bude splněno přání vůdčích kruhů naší armády. Nebojte se o těchto věcech mluvit. Jen osobní zbabělci vás mohou vinit z militarismu. Nejsme a nebudeme útočníky, nesaháme po cizím, ale na obranu musíme býti připraveni! Kdyby stát náš byl napaden — kde bude skautovo místo? A čí to odznak nosí na svých prsou — černou psí hlavu v bílém poli? Ten je s praporu starých Chodů, věrných a statečných obránců vlasti. Tak už se zneužívalo humanitního hesla Masarykova, že on sám musel prohlásit: jsi-li napaden, braň se a, je-li nutno, i železem... Hesla: odzbrojit, pryč s armádou, jsou jen pro velké národy, ne pro malé — až odzbrojí velmoci, pak složíme zbraně i my — ale ono to tak brzy nebude ... Nejlepší zárukou míru ještě na dlouho je a bude zdatná armáda — ale o její zdatnosti nerozhoduje jen počet a kvalita jejích zbraní, ale ve stejné míře — ne-li hlavně: duch její, její mravní stav. Divím se, že není v našem min. nár. obrany ještě dost porozumění pro skauting, mohlo by mu vyjít v mnohém vstříc: půjčit nebo darovat stany, typy, které vyřazuje z užívání, neboť stanů máme ještě naprostý nedostatek a oddíly ani Svaz nemá peněz na jejich zakoupení v míře postačující. Žádáme stát o podporu, ale právě v duchu skautském nechceme od státu almužnu, několik tisíc korun subvence a tím aby byl náš poměr k němu vyřízen. My rozumíme tomuto poměru jinak. Je v nejvlastnějším zájmu státu, aby podporoval skauting především mravní podporou a především ve škole. Co tím míníme, povím obšírněji, ale dodávám hned: do set milionů jdoucí sumy vydává náš stát na zločince, prostitutky a mládež mravně zpustlou — avšak mládeži skautské, hnutí, které mládež zachraňuje před těmito propastmi, odměřuje několik tisícovek almužny. To není rozumné hospodaření s hlediska státu; s jeho stanoviska je nejúčinnější finanční podpora skautingu samozřejmá, už také z toho důvodu, že skauting je organisací mládeže a ne lidí dospělých, samostatně výdělečně schopných. Ale ovšem, v našich poměrech může hrozit nebezpečí ještě horší pro nás, než je nevšímavost státu: ovládnutí skautingu až do jeho zbyrokratisování — a pak jsme v koncích — tím by byl skauting pochován. Pokud budou skautskými vůdci lidé, kteří jimi budou z vlastní vůle, z lásky k věci, bude skauting žít a vzkvétat; budou-li to lidé placení, zabijí ho. Pokud bude mít skautský oddíl hochy, kteří do něho vstupují dobrovolně, ze svobodné vůle, potud budeme míti skauty. Kdybychom připustili, aby byl zaveden povinně do škol, ztratí oň mládež zájem, budou v oddílech opět žáci, ale ne hoši-skauti. Skautský oddíl může být jedině doplňkem školy, a to doplňkem velmi nutným, neboť naše škola učí, zásobuje vědomostmi, ale dosud nevychovává anebo jen zcela neúměrně k rozsahu učiva, kdežto skauting je především výchova. A doplňkem i proto, že dnešní škola nepřihlíží k individualitě žákově, kdežto skauting na ní buduje... Škola např. chce v hodinách občanské nauky poučováním působit na vytváření charakteru, ale skauting k tomu dodává: jen vyučováním a poučováním toho nedocílíte, k tomu vede jen neustálé praktické jednání. Jistě tu má svůj úkol i rodina, ale skauting může působit více: nutí řešit každé chvíle poměr ke kamarádům, družině, oddílu, ke slibu, k povinnostem skautským, k jeho deseti zákonům, a ty jsou přece souhrnem veškeré ethiky člověka — oddíl, to je malá obec, to je samospráva — skauting je nejlepší školou života. Musíme si v něm uchovat nezávislost a sebedůvěru. Něco jiného je, bude-li stát financovat několik administrativních úředníků v ústředí Svazu. My si ten zájem státu představujeme též ve větším uplatnění skautingu ve vzdělávacím kursu pro učitele tělocviku na školách středních a v ustanovení referenta o skautingu v ministerstvu školství a u zemské školní rady. Žádáme o vydání pokynů všem okresním školním inspektorům, aby se zvýšeným zájmem sledovali zakládání oddílů skautských ve všech místech, kde je škola, aby ředitelé středních škol, řídící učitelé a starostové obcí dostali pokyn, aby příznivě se stavěli k našim žádostem o propůjčení některých vhodných místností za klubovny skautské. Vždyť v době zimní je klubovna rodinným krbem našich skautů a velmi důležitým místem výchovy. A žádáme ovšem, aby se platné osnovy pro tělovýchovu na středních školách, v nichž už prvky skautské jsou, také skutečně dodržovaly. Žádáme, aby školní inspektoři, ředitelé středních škol a řídící učitelé poskytli všemožnou pomoc učitelům, kteří skautský oddíl založí a dobře povedou, a aby to bylo těmto učitelům přičteno k dobru při jejich kvalifikaci, neboť k tomu mně přisvědčíte všichni, kdož jste učitelé-vůdci, že je těžší být dobrým vůdcem, než učitelem. Ve škole máš kluka ve školní lavici a stojíš nad ním popříp. s notesem v ruce, ale v klubovně nebo v táboře stojí on vedle tebe, tam nemáš nadřízené autority, tam teprve se dovíš opravdově, je-li respekt k tobě jen povinný, nebo skutečný. A žádný inspektor a žádná zemská školní rada nemůže dát učiteli lepší vysvědčení o jeho schopnostech, nežli když ve svém oddílu skutky prokáže, že je dobrým vůdcem... Být dobrým vůdcem, je vrchol vychovatelské dovednosti. Je škoda, že čeští učitelé dosud se nevěnovali alespoň studiu skautingu, ač měli být první, kdož se chopili jeho prakse, neboť si nechávají ujít výchovné prostředky, že lepších nemožno vůbec najít. Nic na tom nezmění, že zakladatelem českého skautingu je učitel, že po převratu 60 proc. našich zpravodajů byli učitelé, že nás mnoho vůdců a činovníků je učitelů, celek je dosud buď indiferentní nebo i nepřátelský, a to, jako učitel, nedovedu dobře pochopit. Ovšem, jednu zkušenost již mám: naši nepřátelé v řadách učitelských jsou nejčastěji učitelé špatní, pohodlní, ba vlastně líní páni, jimž osobní pohodlíčko je nade vše, pro zájmy celku nehnou nikdy ani prstem, nás se jen ironicky ptají: „Bláhovci, dá vám za to někdo něco?“ Je jich málo, ale jsou. Sami dělají jen tolik, aby je nevyhodili, proto nás nikdy nepochopí. Přes ty můžeme tedy klidně přejít — ale co ta masa ostatních? Ta zůstane i nadále indiferentní? Což už tu nejsou výsledky? Což všechno dobré a svěží, zdravé, co se do naší školy po převratu dostalo, není vzato ze skautingu? Připomněl jsem již občanskou nauku, ruční práce výchovné, tělovýchovu, ukáži nyní ještě vztah skautingu k ostatním předmětům, např. k zeměpisu a dějepisu — tedy vlastivědě: Ta může těžit z celého našeho programu orientace v přírodě, skicování terénu, poznávání kulturních památek a hlavně soustavných vycházek, několikadenních výletů a putovních táborů. Jednu výhodu mají naši skauti při cestování, jíž nemá nikdo jiný. Oni všady a kdyby se roztoulali po celém světě, najdou bratry skauty — hochy stejného smýšlení a zásad — stačí jen pohled na náš odznak a skautský pozdrav, aby dva hoši, kteří před tím nikdy se neviděli, byli naráz družnými kamarády, při čemž „domorodec“ udělá pro „cizince“, co jen je v jeho silách: je mu průvodcem, zaopatří nocleh, často pozve k sobě, poradí v další cestě, zkrátka: zase ne slova, ale užitečné činy, skauting v praksi. Dnes se právem naříká, jak upadá zpěv v našem národě — ale skauti zpívají a rádi zpívají: v klubovnách, na výletech, na táborech — vždyť už máme svoje vlastní, skautské písničky. Ani ten jazyk vyučovací a sloh nevyjde na prázdno. Skauting poskytuje tolik příležitosti k samostatnému vyjadřování na schůzkách, při zápisech protokolů a referátů, výletů a při debatách klubovních, že se to musí, bude-li na to vůdce dbáti, projeviti i v pohotovosti výrazu a způsobu vyjadřování skauta velmi příznivě. Řekl jsem již, že nesmírně cenným prvkem výchovným ve skautingu je nejužší styk s přírodou. Nebudu dokazovat, že mnohý dnešní člověk je v přírodě hluchý a slepý, horší je, že ani naše oficielní škola není o mnoho dále. Naše děti vidí ještě na velké většině škol hlavně vycpaniny a dobré nebo i méně dobré obrazy. Přírody a základních jejích zákonů životních neznají. Biologického postupu ve vyučování je ještě velmi po málu. Ale hleďte, není to opět skauting, který tu učiteli připravuje půdu, pracuje v jeho intencích, který hocha nejintensivněji sbližuje s přírodou? To můžeme tvrdit bez jakékoli výjimky: není žádného druhého hnutí výchovného, které by tak úplně a tak ušlechtile dovedlo využít nesmírného vlivu přírody na mladou duši, jako to dokázal skauting. V ní poznáváme život, jeho vzrůst, podmínky růstu, jeho škůdce, dobu zrání, příčinu a následky, vítězství i smrt. Příroda je velikou a pravdivou vychovatelkou. A kdyby žádná jiná složka vyučování neměla prospěchu ze skautingu, než jen přírodní vědy — stálo by za to, aby škola šla se skautingem ruku v ruce. Ale ono není jediného předmětu, jenž by neměl ve skautingu mocný a hlavně praktický, tedy nezbytný doplněk. V něm je uskutečněna též nejideálnější koncentrace učiva — na praktickém podkladě. A přece slyšíme stesky na skauting: Skautování prý chlapce rozptyluje — je příčinou neprospěchu, slyšíme někdy od učitele — ale obyčejně odpůrce skautingu a obyčejně jen v jeho předmětě. A možná, že by se ten kolega na mne divně podíval, kdybych mu řekl, že asi nebude chyba jen na straně chlapcově, možná, že také on sám k tomu přispěl, buď nezáživností a nudností svých výkladů, takže hoch ztratil zájem o jeho předmět, nebo nějakou nespravedlností, nemístným vtipem apod., takže hoch pak animositu vůči osobě učitelově přenáší i na předmět, neboť bude asi pramálo případů, aby hoch, který je dobrým skautem a jedná ve skautském duchu, ve škole neprospíval jen z vlastní viny. Vždyť slíbil: „Konati řádně povinnosti své vlastní...“ Ostatně my jsme tu pro upokojení i takovýchto pedagogů zařídili tzv. dovolené. Chceme proniknout se skautingem i na venek — a už slyšíme: skauting je jen pro městskou mládež. Na venkově má dítě pohybu a zdravého vzduchu dost. Ptám se opět: Což je skauting jen tělovýchovou? Není v něm stejně důležitá výchova charakteru budoucího občana? A není právě na venkově více příležitosti ke scestí, poněvadž je více ponechána mládež sama sobě? Není také na venkově mládež mravně zaostalá? Že jsou tu už tělocvičné spolky? Máte slyšet jejich cvičitele mládeže: nejde to — jsou bezradní. Vidí své cvičence, vidí-li je všechny vůbec, jen na tu hodinu cvičení, nemají s nimi jinak styku a ne každý z těch cvičitelů s mládeží umí jednat. A přece, leckdes, co nedokázal učitel v přeplněné třídě, co nedokázal cvičitel při chvilkovém setkání, dokázal dobrý skautský vůdce — získal důvěru mládeže a mnohý nenapravitelný lehkomyslník a zbujník vybíjel svoji přemíru energie způsobem sobě i obci užitečným. Pro venkov cenil bych zvláště onen skautský prvek samostatnosti a podnikavosti, ono kurážné „hledání nových cest“, vynalézavost a odvahu pustit se do něčeho nového, jako protiváhu typické konservativnosti našeho venkova. Kampak ale s vaším krojem na venkov! Ovšem, že je možný skauting na venkově i bez kroje, alespoň pro první dobu, než se vžije. Že není čas na venkově na vycházky? V čase polních prací ovšem, ale což hodiny vlastivědy, tělocviku, leckdy i zpěvu? A co hodiny občanské nauky, vycházky a prázdniny? A co neděle? Zato známe my až příliš dobře překážku jinou, která brzdí: dosud rozlišují mezi bohatým a chudým, ale tak daleko přece žádný nepůjde, aby zakazoval styk svému synkovi ze statku s hochem podruha jen proto, že je podruhův. A kdyby — život chlapců v oddíle a jejich vzájemné kamarádství zlomilo by nakonec odpor i té nejtvrdší palice. Ale ovšem: se skautingem na venkově to nepůjde bez školy a bez učitele. Po denním pobytu ve škole je hoch na venkově namnoze odkázán sám na sebe, rodiče bývají tak zaměstnáni, že se dětem nemohou věnovat, jen málokde možno mluvit o „rodinné výchově“ a mnohdy chybí i potřebné znalosti a schopnosti vychovávat — co by tu mohl vykonat dobře vedený skautský oddíl, který podchytí mládež hlavně v neděli, kdy jinak se toulává se staršími výrostky a málokdy pochytí co dobrého! A pak onen hluboce ethický prvek skautský — lásky k přírodě a jejím památkám — neboť jen tak zůstanou nám v naší bohaté vlasti uchráněny památky přírodní neporušené, když i náš venkov uvědoměle si jich bude všímat a nebude v přírodě vidět jen svoji živitelku. A jak mnoho dobrého může způsobit skautská výchova kamarádstvím hochů, z nichž dorostou jednou muži, v dnešních rozeštvaných poměrech politických a náboženských v našich vesnicích a městečkách, kde život oddílu, vědomí pospolitosti, může být ještě intensivnější, než ve městech! A jak se tu může skautsky vychovávaná a vedená mládež uplatnit i ve prospěch své obce! Obstarávat udržování a výzdobu místa kolem pomníků a na návsích, být organisovaně ku pomoci hasičům v případě požáru, pohotová k první pomoci při neštěstích automobilových, pomáhat osobám sestaralým a na sebe odkázaným, pečovat o psy a kočky, starat se jejich čisté misky, čerstvou vodu, teplý útulek. A skautský návyk na čistotu a pořádek by neměl dobrého vlivu na vzhled a pořádek v obci, na hygienu spaní na venkově apod.? Neptejte se už, co může ze skautingu venkov potřebovat, odpovězte raději, co z něho nemůže potřebovat? Vidíte, že venkov nemůže býti skautingu překážkou. Zato známe my až příliš dobře překážku jinou, která brzdí dosud rozvoj skautingu do rozkvětu, jak by to pro své význačné vlastnosti zasluhoval. Mládeže máme hojnost, ale nemáme pro ni vůdce skautských oddílů. Dostatek dobrých vůdců — tak zní základní problém skautingu — to jsou ty pilíře, na nichž spočívá klenba skautské výchovy. Ty ostatní přístavky organisační se pak už vybudují hravě. Máme málo vůdců — Máme málo lidí nesobeckých, málo opravdových přátel mládeže. Jistě tu někdy brání důvody sociální, starost o výdělek, zaměstnání, jež zabere velmi mnoho času, ohledy rodinné u těch, kdo by jinak věnovali se vedení oddílu. Ale to není u každého. Je až zarážející, jak málo se dnes najde mezi mladou inteligencí lidí, kteří by nemysleli jen na sebe a věnovali se též trochu zájmům veřejným... Vždyť je to jejich povinností jako inteligence, oni mají býti solí země, mají opět dávat z toho, co pomocí a za vedení jiných získali — ale to jsou jen bílé vrány, kteří takto jednají. Naprosto tím nechci říci, že by dělníci nemohli být též dobrými vůdci, naopak, máme je i z nich, je tento živel prakse mezi námi nutný a dobrá třetina našich skautů jsou učedníci, dělníci, příručí apod. Ale inteligence je k tomu mravně zavázána, dát se do služeb národa a státu i mimo svoje povolání. A především ti, kdož jsou stále v tak blízkém vztahu k mládeži, její učitelé. Vím, co se všechno dnes na učiteli na venkově žádá; aby měl všechnu činnost osvětovou, měl schůzky s rodiči, vedl Kampeličky a Reifeisenky, obecní kroniky a zápisy. Ale to, s postupujícím uvědoměním na venkově, bude přecházet na jiné, učitel si je k tomu bude moci vychovat a starat se víc o svěřenou mládež. Získá tím škola i skauting. A získají i ti, kdož se vedení oddílu ujmou. Dobře vedený skautský oddíl je nejideálnějším působištěm dobrého pedagoga a jeho nejlepší legitimací. Ničím nezískáte rodiče tak bezpečně a trvale, jako dobrým oddílem skautů. A nijak nemůžete prokázat své obci, v níž jste učiteli, službu větší a ušlechtilejší, nežli když budete vychovávat její mládež v duchu skautském. Kdo jseš v řadách učitelských opravdovým přítelem mládeže, podej nám ruku. Přesvědčíš se sám, že jsme našli dobrou cestu, jak zabezpečit budoucnost svého národa a státu. 38e761ffa0f2ed9b907aa4649bf0ec072af40c24 45 44 2012-10-13T14:59:05Z Stepan 2 Vůdce, ročník X., listopad - prosinec 1929, číslo 2 - 3 Prof. B. ŘEHÁK, župní zpravodaj, Jičín: Skauting a škola. Dosud nerozřešený poměr a přece by mohlo jeho dobré řešení přinést naší škole — zvláště národní a občanské — velké hodnoty výchovné, prvky, po nichž se právem dnes tolik volá. Ze svazu skautů RCS vychází nyní podnět k spolupráci skautingu a školy. Na valném sjezdu Svazu v únoru přednesen bude tento referát, doplněný ještě resolucemi pro min. školství a nár. osvěty a pro ministerstvo vnitra se žádostí za ochranu ideje skautské a našeho kroje. Jednal o něm již sjezd učitelů a profesorů — skautských činovníků v listopadu; valný sjezd o něm rozhodne. Prosím skautské činovníky, aby mne laskavě upozornili na vhodné doplňky dopisem. Svaz svěřil mně tento referát jako starému skautu. Prožil jsem život v oddíle od jara 1912 jako skaut, později rádce, od r. 1914 jako vůdce. Po převratu jako místonáčelník i župní zpravodaj, tedy celkem už 17 let, a ve všech oborech činnosti, od piky. Připomínám to, poněvadž ona léta a zkušenosti ve skautingu prožité jsou základnou tomuto referátu, v němž hodnotím skauting jako profesor učitelského ústavu. Aby bylo jasno hned od počátku: S politickým skautingem různých stran, zneužívaným pro účely stranické, nemáme co dělat. Prohlašujeme také, že skauting není ani pouze tělovýchova, ani sport, ani pouze táboření, ani pouze život klubovní — to jsou jen jeho složky — skauting je nejlepší výchovou mládeže, úměrně mravní i tělesnou, a to prostředky nejideálnějšími: je to výchova hrou a prací, výchova empirická, založená na vlastním projevu dítěte v činu positivním a užitečném. Skauting není vlastně organisace — ta je tu jen jako podklad k usměrnění práce a jejímu zdokonalování — skauting je hnutí, je nový směr ve výchově... Je to skautský duch, jenž padá na váhu — ne forma — skauting je nové náboženství mládeže v nejušlechtilejším toho slova smyslu. Skaut — toť hledač stezek — ale hlavně té správné stezky do života. A jak úzce se tato nová výchova přimyká ke skutečnému životu, je vidět i z velikého praktického smyslu, jenž je jí podložen. Je to vidět z toho, jak zdůrazňuje výchovu budoucího občana svobodného státu, vede ho k soběstačnosti a službě pro celek, jak se stará o jeho zdraví a skutečně potřebnou výzbroj pro život. Že u nás praktický čin je na prvním místě, je vidět i z požadavků, jež klademe na skauta prvého a druhého stupně, i z našich odborných dovedností. Aby lépe vysvitlo, jak veliké hodnoty výchovné skauting přináší a jak skvěle může doplnit naukovou činnost školy, povím o tom více. Po převratu zaveden byl na naše národní školy nový předmět: občanská nauka. V jejich hodinách se děti učí o zřízení obecním, učí se o vlastnostech dobrého občana, mluví se k nim o úctě k vlajce apod. Podívejte se do našich „Základů“. Najdete to tam všechno a dávno před tím, než to přišlo do školy. S jedním ovšem rozdílem: že skauting všechno tohle prakticky dělal, o čem škola dosud jen učí a mluví. My byli na našich táborech první, kdož postavili mládež k pozdravu před státní vlajku a pozdravem třepetající se vlajky státní začínal oficielně den v každém našem táboře... Náš skaut, dříve, nežli mu připneme svůj odznak, zdvihá tři prsty a slibuje především: milovati vlast svou a věrně jí sloužiti v každé době, plniti povinnosti své vlastní a zachovávati zákony skautské. A není to praktická výchova k demokratičnosti a vzájemné shodě, když v oddíle setkávají se dobrovolně (ne z nutnosti, jako ve škole) a bratrsky studenti s učedníky a prodavači z obchodů? Nepěstuje se tu prakticky vzájemnost — kolektivní smysl, poctivost při hře a později v životě ,,fair play”, soběstačnost, která nechce vše na státě, obětavost až do nasazení vlastního života pro záchranu druhého, jak o tom svědčí každým rokem několik udělených odznaků „Za čin junácký“? Nepěstuje se tu prakticky znalost zřízení obecního a státního, když posíláme své skauty, aby sami obstarali některé záležitosti oddílu, např. slevu na dráze, hlášení u starosty obce, na lesní správě, na poště, u četnictva, u kupce apod.? A což naše praktická výchova společenská v tomto styku, v klubovnách a na táborech — dnes — kdy si veřejnost i školní úřady tolik stěžují na zpepičtění naší mládeže? A hlavně upozorňuji na praktické pěstění pocitu zodpovědnosti, jehož je nám pro budoucí občany tolik třeba! Dosáhne toho škola výkladem lépe, nežli my, když svěřujeme hochům stráže v táborech a podrobujeme je při tom sebeovládání, když je ustanovujeme s mapou a kompasem v ruce vůdcem oddílu na výletě, nebo pověřujeme úkolem, na němž závisí úspěch celého oddílu? Přicházím k druhému předmětu, který byl nově do naší školy zaveden: k ručním pracím výchovným. Ale to jsou všechno věci, které naši skauti dělali dávno před tím, než s nimi začla škola! Projděte opět naše skautské příručky a vzpo¬meňte naší praxe: vzpomeňte, jak my již dávno před školou zdůrazňovali, že je třeba užitečně usměrnit přirozený pud dítěte po činnosti rukodělné, povzbuzovat smysl pro praktičnost jako nutnou protiváhu naší příliš dosud theoretické školy, jak je nutno u dítěte pěstovat vědomí vlastní síly a dovednosti vlastním projevem, vlastním, viditelným činem. My to skauty neučíme, my jim dáváme příležitost k praksi takové, že vypěstují si nejenom zručnost, ale i nutnou přesnost a poctivost v práci, kterou nejčastěji např. při výstavbě tábora, pocítí na vlastní kůži, spadne-li jim špatně postavený stan v dešti na hlavu anebo sletí postel... Jak pedagogicky bezcenný je naproti tomu tábor takové YMCY, nebo tábory sokolské — pokud jsem je viděl – kdy celý tábor úplně postaví dospělí lidé před příchodem hochů, dospělí lidé, jen k tomu určení jim vaří atd., nehledě též k praktické stránce, že za to, co stojí lidé a gáže vůdců v táborech YMCY, byly by naše takové tábory nejméně dva. Tábor — v němž třeba všechno si vyrobit vlastní prací — to je ta nejlepší škola práce a, co hlavního, dovede vzbudit tu pravou radost z práce — a to, myslím, je nejcennější výsledek, zvláště v době, kdy se kolem nás ozývají tak otravná hesla, jako, že práce je kletbou lidského rodu... Naši skauti denně ve svých klubovnách a každoročně v táborech dokazují, že i jednoduchými prostředky lze vtipně docíliti věcí dobrých a užitečných a neztratit nikdy a nikde hlavu. Pak se nedivte, že podrobný, úřední návod pro ruční práce výchovné ve škole je vlastně doslova vybrán z našich skautských příruček. Činná škola je dnes snahou našich nejlepších pedagogů – ale, kdo razil cestu tomuto hnutí, byl skauting! My jsme ve své skautské praxi zásady činné školy od začátku prováděli – hodně později o ní oficielní pedagogové začali teprve mluvit a odvažovali se na první pokusy. Naši skauti nosili již dávno na svých rukávech odznaky za ony dovednosti, o které se pak činná škola začala snažit. I v tom jsme byli průkopníky moderní výchovy mládeže — a ještě v něčem, neméně důležitém: v tělesné výchově. Sokol ještě dlouho cvičil na nářadí v tělocvičnách — o škole ani nemluvě – kdy my jsme, hned na počátku, řekli: co nejméně nářadí pro mládež, za to hodně her a lehké athletiky. Skauting vyvedl naši mládež ze zaprášených tělocvičen na travnaté palouky a lesní stezky, skauting svlékl naši mládež do plavek a vystavil paprskům životadárného slunce, skauting vlil do prsou naší mládeže radost a štěstí ze života v náručí matky přírody. A skauting to byl, který první k vycházkám svým připojil pozorování v přírodě, orientaci, užívání a kreslení náčrtů a map, dorozumívání na větší vzdálenosti, stopování, nejen poznávání, ale i péči o krásy a památky přírodní, aby tak budil účinnou lásku k domovině, k vlasti. Nedivte se tedy opět, že v podrobném novém návodu pro vycházky školní je zase úplný výpis z našich „Základů skautingu“. Zásluhu o to má br. náčelník, neboť se mu podařilo přesvědčit prof. Drtinu, tehdejšího státního tajemníka, o nutnosti, zavést skautské prvky do tělovýchovy školní a vypracoval pak na jeho vyzvání s br. místonáčelníkem Janem Novákem příslušný materiál. Prostřednictvím Hellerovým pak skutečně tento elaborát přešel do předpisů školních. Ale my žádáme, aby se tyto osnovy také skutečně dodržovaly. Znám konkrétní případy, jak se přímo hanebným způsobem tělovýchova na některých ústavech odbývá a povětšině se skautské prvky v ní, zvláště vycházky, orientace apod., vůbec nedělají. Podle nich byla pak upravena dobrá Stunova příručka „Vycházky — putování“, jež je úplně na podkladě našich „Základů skautingu“ napsána, ovšem, že si všímá pouze tělovýchovy – skauting to tedy není, neboť chybí ještě všechna výchova mravní. Myslím, že kdyby už ani jiného nebylo, měla by škola dostatečně důvodů, aby se o skauting zajímala: co cenného po převratu získala — to jsou prvky výchovy skautské! Skauting může dát ale ještě víc! On vychovává svoji mládež tak, jak žádná škola na světě dosud mládeže nevychovávala — metodami, jimž se mládež nevzpírá, naopak — jimiž je nadšena... A není veliká cena skautské výchovy též v tom, že v dnešní době, kdy člověk nerozumně stále jen by chtěl brát, dostávat a třeba násilím uchvacovat, skauting prakticky vede naši mládež, aby dávala, nesobecky, kamarádsky pro druhého něco udělala? A nejsme my všichni — skautští pracovníci — živým toho dokladem, jak veliká je složka idealismu ve hnutí skautském? A není náš náčelník, br. Svojsík, typem skauta, mužem, jejž budeme svým skautům vždy za vzor stavět pro jeho ušlechtilý idealismus? Ve skautingu je skryta veliká mravní síla, která nedovolí nikomu kdo přilnul k němu duší i srdcem, aby opustil zásady, jež mu skauting dal. Básník to řekl krásně: „Poněvadž jsme poznali trýzeň žízně, hloubíme studnici vody živé, aby mohli píti i jiní.“ Nemůžeme dát naší mládeži bezpečnějšího vůdce v životě, než bude-li vyrůstat v zásadách skautských a nemůžeme dáti své republice občanů lepších, než dobré skauty, dorostlé v muže a ženy. Skauting republice vychovává muže činu, nesobecké, navyklé na svépomoc a vlastní síly, kteří při každém kroku nevztahují ruku ke státu s kategorickým: dej! Ani to naše heslo „Bud připraven!“ není pro stát tak docela bez významu. A ještě něco: Vážím si skautské výchovy nade vše, poněvadž ona nebéře dětem jejich mládí, naopak, ještě šťastně nachází mnoho momentů, které umožňují dětem prožít ve skautingu nejkrásnější doby mládí, na něž i dospělý muž nebo žena vždy radostně bude vzpomínat. Nemůže dát dítěti nikdo radostnějšího mládí a při tom lépe je vyzbrojit pro život, než když je pošle do oddílu a táborů dobrého skautského vůdce. Vnitřní naši sílu vidím i v tom, že jsme přes všechno lákání a zase ústrky zůstali nepolitickými, že známe jen mládež a nedovolujeme žádné politické straně, aby po ní sahala a zneužívala jí k bojům politickým, u některých stran velmi špinavým. Ale jsou i úřady republiky, kde nám tuto nepolitičnost vytýkají jako nedostatek: v ministerstvu zdravotnictví nám už kdysi řekli rovnou: „Když za vámi nestojí žádná politická strana, nemůžeme nic dělat.“ Vida — jací jsme to my skauti republikáni — musíme sloužit zájmům některé politické strany a pak teprve o nás úřady republiky budou vědět. — Těžko nebýt ironickým... Myslím, že bude jen v zájmu státu, když nám dá vydatný příspěvek na prázdninové táboření naší mládeže, neboť se tím stará o zdraví i výchovu svých budoucích občanů, a když poskytne příspěvek výpravám, jež jdou representovat naši mládež na fórum mezinárodní — neboť nemůže mít účinnější propagandy mezinárodní, než jsou čety skautů, Sokolů a sportovců. Jistě není našim úředním kruhům neznámo, jak čestně se mezi 44 národy zhostili naši hoši své těžké úlohy letos v Anglii — jak se o nich vyslovil princ Waleský — budoucí král Anglie — sám skaut — a jak světový náčelník skautů, sir R. Baden-Powell o nich psal obšírně našemu ministru zahraničí – a byla to slova největšího uznání. To jiné státy jinak rozumějí této živé a nejpůsobivější propagandě — jak jinak se o to staral stát maďarský, polský – a naši hoši? A víte, jak hledí na skauting Spojené státy? Skautský svaz americký dostal od Kongresu čestnou listinu spolkovou — vyznamenání, jehož se dostalo toliko ještě dvěma institucím: Červenému kříži a Americké legii. Tak si cení americký stát skautské výchovy mládeže. Náš stát zůstal dosud zatím blahosklonně neinteresovaným... Mohlo by se nám z úředních kruhů vytknout, že jsme ještě nedokázali to, co skauti v Americe. Ovšem, nedokázali, tam ale hned od počátku pracovali s přízní a za podpory státu a amerických milionářů — a přece, co v našich nesrovnatelně těžkých poměrech náš Svaz dosud dokázal, je hodno úcty každého nepředpojatého člověka. Jsme v mnohých oborech skautské výchovy dále než ti, kdož byli našimi učiteli, přidali jsme již svoje, ryze české prvky, budujeme již svůj, český skauting, a kdybychom měli podmínky takové Ameriky, Anglie, Polska, Maďarska, mluvili by na mezinárodním foru brzy o nás ještě jinak. Jiná námitka by mohla být, že nejsou všichni naši skauti takoví, jak je představuje náš program, náš cíl a naše odborná literatura. Ale prosím ministerstvo školství, vysloví-li tuto námitku, aby uvážilo, že my pracujeme bez prostředků, s holýma rukama, a aby si položilo také tuto otázku: A jaké jsou výsledky ve školách, jemu podřízených, ve školách i nejmoderněji zařízených, s plnými kabinety, s nejlepšími pomůckami, se staletou tradicí, se silami, jež několik let jsou k svému povolání školeny – jsou ty výsledky vždycky takové, jak máme napsáno v našich osnovách, instrukcích a učebných cílech? A myslím, že pak naše výsledky, docílené, opakuji, s holýma rukama, snesou toto porovnání. O tom jsem pevně přesvědčen: pro výchovu charakteru budoucího muže naše tábory, jsou-li řízeny ušlechtilým, zkušeným vůdcem, vykonají mnohem více, než kterákoli naše dosavadní škola, neboť celý ráz takového života vede hochy k tomu, aby vyrůstali v junáky čestné, přímé, silné tělem i duchem, v junáky, kteří mají hluboký odpor ke kavárenskému povalečství a líné změkčilosti. Vy sami víte na sta případů, s jakým uznáním a opravdovým překvapením opouštěli naše tábory návštěvníci, kteří je zřeli po prvé. A zůstali našimi horlivými zastánci zvláště tehdy, když lidé neinformovaní nás házeli do jednoho pytle s divokými skauty, vršovickými a košířskými trampy a podobnou čeládkou. Přicházím k poslední výchovné složce skautingu, o níž je nutno se ještě zmínit. Není nejvýznačnějším zájmem min. Nár. obrany předvojenská výchova mládeže a nesplňuje ji skauting způsobem přímo ideálním? Od tělovýchovy přes orientaci v přírodě až po ty polní hry? Nejsme militaristy, nechceme batailony ve školách, není jich naprosto třeba, stačí jen, aby pokud možno nejvíce mládeže prošlo výchovou skautskou, a bez jakýchkoli nových zařízení bude splněno přání vůdčích kruhů naší armády. Nebojte se o těchto věcech mluvit. Jen osobní zbabělci vás mohou vinit z militarismu. Nejsme a nebudeme útočníky, nesaháme po cizím, ale na obranu musíme býti připraveni! Kdyby stát náš byl napaden — kde bude skautovo místo? A čí to odznak nosí na svých prsou — černou psí hlavu v bílém poli? Ten je s praporu starých Chodů, věrných a statečných obránců vlasti. Tak už se zneužívalo humanitního hesla Masarykova, že on sám musel prohlásit: jsi-li napaden, braň se a, je-li nutno, i železem... Hesla: odzbrojit, pryč s armádou, jsou jen pro velké národy, ne pro malé — až odzbrojí velmoci, pak složíme zbraně i my — ale ono to tak brzy nebude ... Nejlepší zárukou míru ještě na dlouho je a bude zdatná armáda — ale o její zdatnosti nerozhoduje jen počet a kvalita jejích zbraní, ale ve stejné míře — ne-li hlavně: duch její, její mravní stav. Divím se, že není v našem min. nár. obrany ještě dost porozumění pro skauting, mohlo by mu vyjít v mnohém vstříc: půjčit nebo darovat stany, typy, které vyřazuje z užívání, neboť stanů máme ještě naprostý nedostatek a oddíly ani Svaz nemá peněz na jejich zakoupení v míře postačující. Žádáme stát o podporu, ale právě v duchu skautském nechceme od státu almužnu, několik tisíc korun subvence a tím aby byl náš poměr k němu vyřízen. My rozumíme tomuto poměru jinak. Je v nejvlastnějším zájmu státu, aby podporoval skauting především mravní podporou a především ve škole. Co tím míníme, povím obšírněji, ale dodávám hned: do set milionů jdoucí sumy vydává náš stát na zločince, prostitutky a mládež mravně zpustlou — avšak mládeži skautské, hnutí, které mládež zachraňuje před těmito propastmi, odměřuje několik tisícovek almužny. To není rozumné hospodaření s hlediska státu; s jeho stanoviska je nejúčinnější finanční podpora skautingu samozřejmá, už také z toho důvodu, že skauting je organisací mládeže a ne lidí dospělých, samostatně výdělečně schopných. Ale ovšem, v našich poměrech může hrozit nebezpečí ještě horší pro nás, než je nevšímavost státu: ovládnutí skautingu až do jeho zbyrokratisování — a pak jsme v koncích — tím by byl skauting pochován. Pokud budou skautskými vůdci lidé, kteří jimi budou z vlastní vůle, z lásky k věci, bude skauting žít a vzkvétat; budou-li to lidé placení, zabijí ho. Pokud bude mít skautský oddíl hochy, kteří do něho vstupují dobrovolně, ze svobodné vůle, potud budeme míti skauty. Kdybychom připustili, aby byl zaveden povinně do škol, ztratí oň mládež zájem, budou v oddílech opět žáci, ale ne hoši-skauti. Skautský oddíl může být jedině doplňkem školy, a to doplňkem velmi nutným, neboť naše škola učí, zásobuje vědomostmi, ale dosud nevychovává anebo jen zcela neúměrně k rozsahu učiva, kdežto skauting je především výchova. A doplňkem i proto, že dnešní škola nepřihlíží k individualitě žákově, kdežto skauting na ní buduje... Škola např. chce v hodinách občanské nauky poučováním působit na vytváření charakteru, ale skauting k tomu dodává: jen vyučováním a poučováním toho nedocílíte, k tomu vede jen neustálé praktické jednání. Jistě tu má svůj úkol i rodina, ale skauting může působit více: nutí řešit každé chvíle poměr ke kamarádům, družině, oddílu, ke slibu, k povinnostem skautským, k jeho deseti zákonům, a ty jsou přece souhrnem veškeré ethiky člověka — oddíl, to je malá obec, to je samospráva — skauting je nejlepší školou života. Musíme si v něm uchovat nezávislost a sebedůvěru. Něco jiného je, bude-li stát financovat několik administrativních úředníků v ústředí Svazu. My si ten zájem státu představujeme též ve větším uplatnění skautingu ve vzdělávacím kursu pro učitele tělocviku na školách středních a v ustanovení referenta o skautingu v ministerstvu školství a u zemské školní rady. Žádáme o vydání pokynů všem okresním školním inspektorům, aby se zvýšeným zájmem sledovali zakládání oddílů skautských ve všech místech, kde je škola, aby ředitelé středních škol, řídící učitelé a starostové obcí dostali pokyn, aby příznivě se stavěli k našim žádostem o propůjčení některých vhodných místností za klubovny skautské. Vždyť v době zimní je klubovna rodinným krbem našich skautů a velmi důležitým místem výchovy. A žádáme ovšem, aby se platné osnovy pro tělovýchovu na středních školách, v nichž už prvky skautské jsou, také skutečně dodržovaly. Žádáme, aby školní inspektoři, ředitelé středních škol a řídící učitelé poskytli všemožnou pomoc učitelům, kteří skautský oddíl založí a dobře povedou, a aby to bylo těmto učitelům přičteno k dobru při jejich kvalifikaci, neboť k tomu mně přisvědčíte všichni, kdož jste učitelé-vůdci, že je těžší být dobrým vůdcem, než učitelem. Ve škole máš kluka ve školní lavici a stojíš nad ním popříp. s notesem v ruce, ale v klubovně nebo v táboře stojí on vedle tebe, tam nemáš nadřízené autority, tam teprve se dovíš opravdově, je-li respekt k tobě jen povinný, nebo skutečný. A žádný inspektor a žádná zemská školní rada nemůže dát učiteli lepší vysvědčení o jeho schopnostech, nežli když ve svém oddílu skutky prokáže, že je dobrým vůdcem... Být dobrým vůdcem, je vrchol vychovatelské dovednosti. Je škoda, že čeští učitelé dosud se nevěnovali alespoň studiu skautingu, ač měli být první, kdož se chopili jeho prakse, neboť si nechávají ujít výchovné prostředky, že lepších nemožno vůbec najít. Nic na tom nezmění, že zakladatelem českého skautingu je učitel, že po převratu 60 proc. našich zpravodajů byli učitelé, že nás mnoho vůdců a činovníků je učitelů, celek je dosud buď indiferentní nebo i nepřátelský, a to, jako učitel, nedovedu dobře pochopit. Ovšem, jednu zkušenost již mám: naši nepřátelé v řadách učitelských jsou nejčastěji učitelé špatní, pohodlní, ba vlastně líní páni, jimž osobní pohodlíčko je nade vše, pro zájmy celku nehnou nikdy ani prstem, nás se jen ironicky ptají: „Bláhovci, dá vám za to někdo něco?“ Je jich málo, ale jsou. Sami dělají jen tolik, aby je nevyhodili, proto nás nikdy nepochopí. Přes ty můžeme tedy klidně přejít — ale co ta masa ostatních? Ta zůstane i nadále indiferentní? Což už tu nejsou výsledky? Což všechno dobré a svěží, zdravé, co se do naší školy po převratu dostalo, není vzato ze skautingu? Připomněl jsem již občanskou nauku, ruční práce výchovné, tělovýchovu, ukáži nyní ještě vztah skautingu k ostatním předmětům, např. k zeměpisu a dějepisu — tedy vlastivědě: Ta může těžit z celého našeho programu orientace v přírodě, skicování terénu, poznávání kulturních památek a hlavně soustavných vycházek, několikadenních výletů a putovních táborů. Jednu výhodu mají naši skauti při cestování, jíž nemá nikdo jiný. Oni všady a kdyby se roztoulali po celém světě, najdou bratry skauty — hochy stejného smýšlení a zásad — stačí jen pohled na náš odznak a skautský pozdrav, aby dva hoši, kteří před tím nikdy se neviděli, byli naráz družnými kamarády, při čemž „domorodec“ udělá pro „cizince“, co jen je v jeho silách: je mu průvodcem, zaopatří nocleh, často pozve k sobě, poradí v další cestě, zkrátka: zase ne slova, ale užitečné činy, skauting v praksi. Dnes se právem naříká, jak upadá zpěv v našem národě — ale skauti zpívají a rádi zpívají: v klubovnách, na výletech, na táborech — vždyť už máme svoje vlastní, skautské písničky. Ani ten jazyk vyučovací a sloh nevyjde na prázdno. Skauting poskytuje tolik příležitosti k samostatnému vyjadřování na schůzkách, při zápisech protokolů a referátů, výletů a při debatách klubovních, že se to musí, bude-li na to vůdce dbáti, projeviti i v pohotovosti výrazu a způsobu vyjadřování skauta velmi příznivě. Řekl jsem již, že nesmírně cenným prvkem výchovným ve skautingu je nejužší styk s přírodou. Nebudu dokazovat, že mnohý dnešní člověk je v přírodě hluchý a slepý, horší je, že ani naše oficielní škola není o mnoho dále. Naše děti vidí ještě na velké většině škol hlavně vycpaniny a dobré nebo i méně dobré obrazy. Přírody a základních jejích zákonů životních neznají. Biologického postupu ve vyučování je ještě velmi po málu. Ale hleďte, není to opět skauting, který tu učiteli připravuje půdu, pracuje v jeho intencích, který hocha nejintensivněji sbližuje s přírodou? To můžeme tvrdit bez jakékoli výjimky: není žádného druhého hnutí výchovného, které by tak úplně a tak ušlechtile dovedlo využít nesmírného vlivu přírody na mladou duši, jako to dokázal skauting. V ní poznáváme život, jeho vzrůst, podmínky růstu, jeho škůdce, dobu zrání, příčinu a následky, vítězství i smrt. Příroda je velikou a pravdivou vychovatelkou. A kdyby žádná jiná složka vyučování neměla prospěchu ze skautingu, než jen přírodní vědy — stálo by za to, aby škola šla se skautingem ruku v ruce. Ale ono není jediného předmětu, jenž by neměl ve skautingu mocný a hlavně praktický, tedy nezbytný doplněk. V něm je uskutečněna též nejideálnější koncentrace učiva — na praktickém podkladě. A přece slyšíme stesky na skauting: Skautování prý chlapce rozptyluje — je příčinou neprospěchu, slyšíme někdy od učitele — ale obyčejně odpůrce skautingu a obyčejně jen v jeho předmětě. A možná, že by se ten kolega na mne divně podíval, kdybych mu řekl, že asi nebude chyba jen na straně chlapcově, možná, že také on sám k tomu přispěl, buď nezáživností a nudností svých výkladů, takže hoch ztratil zájem o jeho předmět, nebo nějakou nespravedlností, nemístným vtipem apod., takže hoch pak animositu vůči osobě učitelově přenáší i na předmět, neboť bude asi pramálo případů, aby hoch, který je dobrým skautem a jedná ve skautském duchu, ve škole neprospíval jen z vlastní viny. Vždyť slíbil: „Konati řádně povinnosti své vlastní...“ Ostatně my jsme tu pro upokojení i takovýchto pedagogů zařídili tzv. dovolené. Chceme proniknout se skautingem i na venek — a už slyšíme: skauting je jen pro městskou mládež. Na venkově má dítě pohybu a zdravého vzduchu dost. Ptám se opět: Což je skauting jen tělovýchovou? Není v něm stejně důležitá výchova charakteru budoucího občana? A není právě na venkově více příležitosti ke scestí, poněvadž je více ponechána mládež sama sobě? Není také na venkově mládež mravně zaostalá? Že jsou tu už tělocvičné spolky? Máte slyšet jejich cvičitele mládeže: nejde to — jsou bezradní. Vidí své cvičence, vidí-li je všechny vůbec, jen na tu hodinu cvičení, nemají s nimi jinak styku a ne každý z těch cvičitelů s mládeží umí jednat. A přece, leckdes, co nedokázal učitel v přeplněné třídě, co nedokázal cvičitel při chvilkovém setkání, dokázal dobrý skautský vůdce — získal důvěru mládeže a mnohý nenapravitelný lehkomyslník a zbujník vybíjel svoji přemíru energie způsobem sobě i obci užitečným. Pro venkov cenil bych zvláště onen skautský prvek samostatnosti a podnikavosti, ono kurážné „hledání nových cest“, vynalézavost a odvahu pustit se do něčeho nového, jako protiváhu typické konservativnosti našeho venkova. Kampak ale s vaším krojem na venkov! Ovšem, že je možný skauting na venkově i bez kroje, alespoň pro první dobu, než se vžije. Že není čas na venkově na vycházky? V čase polních prací ovšem, ale což hodiny vlastivědy, tělocviku, leckdy i zpěvu? A co hodiny občanské nauky, vycházky a prázdniny? A co neděle? Zato známe my až příliš dobře překážku jinou, která brzdí: dosud rozlišují mezi bohatým a chudým, ale tak daleko přece žádný nepůjde, aby zakazoval styk svému synkovi ze statku s hochem podruha jen proto, že je podruhův. A kdyby — život chlapců v oddíle a jejich vzájemné kamarádství zlomilo by nakonec odpor i té nejtvrdší palice. Ale ovšem: se skautingem na venkově to nepůjde bez školy a bez učitele. Po denním pobytu ve škole je hoch na venkově namnoze odkázán sám na sebe, rodiče bývají tak zaměstnáni, že se dětem nemohou věnovat, jen málokde možno mluvit o „rodinné výchově“ a mnohdy chybí i potřebné znalosti a schopnosti vychovávat — co by tu mohl vykonat dobře vedený skautský oddíl, který podchytí mládež hlavně v neděli, kdy jinak se toulává se staršími výrostky a málokdy pochytí co dobrého! A pak onen hluboce ethický prvek skautský — lásky k přírodě a jejím památkám — neboť jen tak zůstanou nám v naší bohaté vlasti uchráněny památky přírodní neporušené, když i náš venkov uvědoměle si jich bude všímat a nebude v přírodě vidět jen svoji živitelku. A jak mnoho dobrého může způsobit skautská výchova kamarádstvím hochů, z nichž dorostou jednou muži, v dnešních rozeštvaných poměrech politických a náboženských v našich vesnicích a městečkách, kde život oddílu, vědomí pospolitosti, může být ještě intensivnější, než ve městech! A jak se tu může skautsky vychovávaná a vedená mládež uplatnit i ve prospěch své obce! Obstarávat udržování a výzdobu místa kolem pomníků a na návsích, být organisovaně ku pomoci hasičům v případě požáru, pohotová k první pomoci při neštěstích automobilových, pomáhat osobám sestaralým a na sebe odkázaným, pečovat o psy a kočky, starat se jejich čisté misky, čerstvou vodu, teplý útulek. A skautský návyk na čistotu a pořádek by neměl dobrého vlivu na vzhled a pořádek v obci, na hygienu spaní na venkově apod.? Neptejte se už, co může ze skautingu venkov potřebovat, odpovězte raději, co z něho nemůže potřebovat? Vidíte, že venkov nemůže býti skautingu překážkou. Zato známe my až příliš dobře překážku jinou, která brzdí dosud rozvoj skautingu do rozkvětu, jak by to pro své význačné vlastnosti zasluhoval. Mládeže máme hojnost, ale nemáme pro ni vůdce skautských oddílů. Dostatek dobrých vůdců — tak zní základní problém skautingu — to jsou ty pilíře, na nichž spočívá klenba skautské výchovy. Ty ostatní přístavky organisační se pak už vybudují hravě. Máme málo vůdců — Máme málo lidí nesobeckých, málo opravdových přátel mládeže. Jistě tu někdy brání důvody sociální, starost o výdělek, zaměstnání, jež zabere velmi mnoho času, ohledy rodinné u těch, kdo by jinak věnovali se vedení oddílu. Ale to není u každého. Je až zarážející, jak málo se dnes najde mezi mladou inteligencí lidí, kteří by nemysleli jen na sebe a věnovali se též trochu zájmům veřejným... Vždyť je to jejich povinností jako inteligence, oni mají býti solí země, mají opět dávat z toho, co pomocí a za vedení jiných získali — ale to jsou jen bílé vrány, kteří takto jednají. Naprosto tím nechci říci, že by dělníci nemohli být též dobrými vůdci, naopak, máme je i z nich, je tento živel prakse mezi námi nutný a dobrá třetina našich skautů jsou učedníci, dělníci, příručí apod. Ale inteligence je k tomu mravně zavázána, dát se do služeb národa a státu i mimo svoje povolání. A především ti, kdož jsou stále v tak blízkém vztahu k mládeži, její učitelé. Vím, co se všechno dnes na učiteli na venkově žádá; aby měl všechnu činnost osvětovou, měl schůzky s rodiči, vedl Kampeličky a Reifeisenky, obecní kroniky a zápisy. Ale to, s postupujícím uvědoměním na venkově, bude přecházet na jiné, učitel si je k tomu bude moci vychovat a starat se víc o svěřenou mládež. Získá tím škola i skauting. A získají i ti, kdož se vedení oddílu ujmou. Dobře vedený skautský oddíl je nejideálnějším působištěm dobrého pedagoga a jeho nejlepší legitimací. Ničím nezískáte rodiče tak bezpečně a trvale, jako dobrým oddílem skautů. A nijak nemůžete prokázat své obci, v níž jste učiteli, službu větší a ušlechtilejší, nežli když budete vychovávat její mládež v duchu skautském. Kdo jseš v řadách učitelských opravdovým přítelem mládeže, podej nám ruku. Přesvědčíš se sám, že jsme našli dobrou cestu, jak zabezpečit budoucnost svého národa a státu. a7a5bc8091d06ff8f74ba20532d4c6c42054aabe 44 43 2012-10-13T14:48:24Z Stepan 2 Vůdce, ročník X., listopad - prosinec 1929, číslo 2 - 3 Prof. B. ŘEHÁK, župní zpravodaj, Jičín: Skauting a škola. Dosud nerozřešený poměr a přece by mohlo jeho dobré řešení přinést naší škole — zvláště národní a občanské — velké hodnoty výchovné, prvky, po nichž se právem dnes tolik volá. Ze svazu skautů RCS vychází nyní podnět k spolupráci skautingu a školy. Na valném sjezdu Svazu v únoru přednesen bude tento referát, doplněný ještě resolucemi pro min. školství a nár. osvěty a pro ministerstvo vnitra se žádostí za ochranu ideje skautské a našeho kroje. Jednal o něm již sjezd učitelů a profesorů — skautských činovníků v listopadu; valný sjezd o něm rozhodne. Prosím skautské činovníky, aby mne laskavě upozornili na vhodné doplňky dopisem. Svaz svěřil mně tento referát jako starému skautu. Prožil jsem život v oddíle od jara 1912 jako skaut, později rádce, od r. 1914 jako vůdce. Po převratu jako místonáčelník i župní zpravodaj, tedy celkem už 17 let, a ve všech oborech činnosti, od piky. Připomínám to, poněvadž ona léta a zkušenosti ve skautingu prožité jsou základnou tomuto referátu, v němž hodnotím skauting jako profesor učitelského ústavu. Aby bylo jasno hned od počátku: S politickým skautingem různých stran, zneužívaným pro účely stranické, nemáme co dělat. Prohlašujeme také, že skauting není ani pouze tělovýchova, ani sport, ani pouze táboření, ani pouze život klubovní — to jsou jen jeho složky — skauting je nejlepší výchovou mládeže, úměrně mravní i tělesnou, a to prostředky nejideálnějšími: je to výchova hrou a prací, výchova empirická, založená na vlastním projevu dítěte v činu positivním a užitečném. Skauting není vlastně organisace — ta je tu jen jako podklad k usměrnění práce a jejímu zdokonalování — skauting je hnutí, je nový směr ve výchově... Je to skautský duch, jenž padá na váhu — ne forma — skauting je nové náboženství mládeže v nejušlechtilejším toho slova smyslu. Skaut — toť hledač stezek — ale hlavně té správné stezky do života. A jak úzce se tato nová výchova přimyká ke skutečnému životu, je vidět i z velikého praktického smyslu, jenž je jí podložen. Je to vidět z toho, jak zdůrazňuje výchovu budoucího občana svobodného státu, vede ho k soběstačnosti a službě pro celek, jak se stará o jeho zdraví a skutečně potřebnou výzbroj pro život. Že u nás praktický čin je na prvním místě, je vidět i z požadavků, jež klademe na skauta prvého a druhého stupně, i z našich odborných dovedností. Aby lépe vysvitlo, jak veliké hodnoty výchovné skauting přináší a jak skvěle může doplnit naukovou činnost školy, povím o tom více. Po převratu zaveden byl na naše národní školy nový předmět: občanská nauka. V jejich hodinách se děti učí o zřízení obecním, učí se o vlastnostech dobrého občana, mluví se k nim o úctě k vlajce apod. Podívejte se do našich „Základů“. Najdete to tam všechno a dávno před tím, než to přišlo do školy. S jedním ovšem rozdílem: že skauting všechno tohle prakticky dělal, o čem škola dosud jen učí a mluví. My byli na našich táborech první, kdož postavili mládež k pozdravu před státní vlajku a pozdravem třepetající se vlajky státní začínal oficielně den v každém našem táboře... Náš skaut, dříve, nežli mu připneme svůj odznak, zdvihá tři prsty a slibuje především: milovati vlast svou a věrně jí sloužiti v každé době, plniti povinnosti své vlastní a zachovávati zákony skautské. A není to praktická výchova k demokratičnosti a vzájemné shodě, když v oddíle setkávají se dobrovolně (ne z nutnosti, jako ve škole) a bratrsky studenti s učedníky a prodavači z obchodů? Nepěstuje se tu prakticky vzájemnost — kolektivní smysl, poctivost při hře a později v životě ,,fair play”, soběstačnost, která nechce vše na státě, obětavost až do nasazení vlastního života pro záchranu druhého, jak o tom svědčí každým rokem několik udělených odznaků „Za čin junácký“? Nepěstuje se tu prakticky znalost zřízení obecního a státního, když posíláme své skauty, aby sami obstarali některé záležitosti oddílu, např. slevu na dráze, hlášení u starosty obce, na lesní správě, na poště, u čet¬nictva, u kupce apod.? A což naše praktická výchova společenská v tomto styku, v klubovnách a na táborech — dnes — kdy si veřejnost i školní úřady tolik stěžují na zpepičtění naší mládeže? A hlavně upozorňuji na praktické pěstění pocitu zodpovědnosti, jehož je nám pro budoucí občany tolik třeba! Dosáhne toho škola výkladem lépe, nežli my, když svěřujeme hochům stráže v táborech a podrobujeme je při tom sebeovládání, když je ustanovujeme s mapou a kompasem v ruce vůdcem oddílu na výletě, nebo pověřujeme úkolem, na němž závisí úspěch celého oddílu? Přicházím k druhému předmětu, který byl nově do naší školy zaveden: k ručním pracím výchovným. Ale to jsou všechno věci, které naši skauti dělali dávno před tím, než s nimi začla škola! Projděte opět naše skautské příručky a vzpo¬meňte naší praxe: vzpomeňte, jak my již dávno před školou zdůrazňovali, že je třeba užitečně usměrnit přirozený pud dítěte po činnosti rukodělné, povzbuzovat smysl pro praktičnost jako nutnou protiváhu naší příliš dosud theoretické školy, jak je nutno u dítěte pěstovat vědomí vlastní síly a dovednosti vlastním projevem, vlastním, viditelným činem. My to skauty neučíme, my jim dáváme příležitost k praksi takové, že vypěstují si nejenom zručnost, ale i nutnou přesnost a poctivost v práci, kterou nejčastěji např. při výstavbě tábora, pocítí na vlastní kůži, spadne-li jim špatně postavený stan v dešti na hlavu anebo sletí postel... Jak pedagogicky bezcenný je naproti tomu tábor takové YMCY, nebo tábory sokolské — pokud jsem je viděl – kdy celý tábor úplně postaví dospělí lidé před příchodem hochů, dospělí lidé, jen k tomu určení jim vaří atd., nehledě též k praktické stránce, že za to, co stojí lidé a gáže vůdců v táborech YMCY, byly by naše takové tábory nejméně dva. Tábor — v němž třeba všechno si vyrobit vlastní prací — to je ta nejlepší škola práce a, co hlavního, dovede vzbudit tu pravou radost z práce — a to, myslím, je nejcennější výsledek, zvláště v době, kdy se kolem nás ozývají tak otravná hesla, jako, že práce je kletbou lidského rodu... Naši skauti denně ve svých klubovnách a každoročně v táborech dokazují, že i jednoduchými prostředky lze vtipně docíliti věcí dobrých a užitečných a neztratit nikdy a nikde hlavu. Pak se nedivte, že podrobný, úřední návod pro ruční práce výchovné ve škole je vlastně doslova vybrán z našich skautských příruček. Činná škola je dnes snahou našich nejlepších pedagogů – ale, kdo razil cestu tomuto hnutí, byl skauting! My jsme ve své skautské praxi zásady činné školy od začátku prováděli – hodně později o ní oficielní pedagogové začali teprve mluvit a odvažovali se na první pokusy. Naši skauti nosili již dávno na svých rukávech odznaky za ony dovednosti, o které se pak činná škola začala snažit. I v tom jsme byli průkopníky moderní výchovy mládeže — a ještě v něčem, neméně důležitém: v tělesné výchově. Sokol ještě dlouho cvičil na nářadí v tělocvičnách — o škole ani nemluvě – kdy my jsme, hned na počátku, řekli: co nejméně nářadí pro mládež, za to hodně her a lehké athletiky. Skauting vyvedl naši mládež ze zaprášených tělocvičen na travnaté palouky a lesní stezky, s k a u t i n g svlékl naši mládež do plavek a vystavil paprskům životadárného slunce, skauting vlil do prsou naší mládeže radost a štěstí ze života v náručí matky přírody. A skauting to byl, který první k vycházkám svým připojil pozorování v přírodě, orientaci, užívání a kreslení náčrtů a map, dorozumívání na větší vzdálenosti, stopování, nejen poznávání, ale i péči o krásy a památky přírodní, aby tak budil účinnou lásku k domovině, k vlasti. Nedivte se tedy opět, že v podrobném novém návodu pro vycházky školní je zase úplný výpis z našich „Základů skautingu“. Zásluhu o to má br. náčelník, neboť se mu podařilo přesvědčit prof. Drtinu, tehdejšího státního tajemníka, o nutnosti, zavést skautské prvky do tělovýchovy školní a vypracoval pak na jeho vyzvání s br. místonáčelníkem Janem Novákem příslušný materiál. Prostřednictvím Hellerovým pak skutečně tento elaborát přešel do předpisů školních. Ale my žádáme, aby se tyto osnovy také skutečně dodržovaly. Znám konkrétní případy, jak se přímo hanebným způsobem tělovýchova na některých ústavech odbývá a povětšině se skautské prvky v ní, zvláště vycházky, orientace apod., vůbec nedělají. Podle nich byla pak upravena dobrá Stunova příručka „Vycházky — putování“, jež je úplně na podkladě našich „Základů skautingu“ napsána, ovšem, že si všímá pouze tělovýchovy – skauting to tedy není, neboť chybí ještě všechna výchova mravní. Myslím, že kdyby už ani jiného nebylo, měla by škola dostatečně důvodů, aby se o skauting zajímala: co cenného po převratu získala — to jsou prvky výchovy skautské! Skauting může dát ale ještě víc! On vychovává svoji mládež tak, jak žádná škola na světě dosud mládeže nevychovávala — metodami, jimž se mládež nevzpírá, naopak — jimiž je nadšena... A není veliká cena skautské výchovy též v tom, že v dnešní době, kdy člověk nerozumně stále jen by chtěl brát, dostávat a třeba násilím uchvacovat, skauting prakticky vede naši mládež, aby dávala, nesobecky, kamarádsky pro druhého něco udělala? A nejsme my všichni — skautští pracovníci — živým toho dokladem, jak veliká je složka idealismu ve hnutí skautském? A není náš náčelník, br. Svojsík, typem skauta, mužem, jejž budeme svým skautům vždy za vzor stavět pro jeho ušlechtilý idealismus? Ve skautingu je skryta veliká mravní síla, která nedovolí nikomu kdo přilnul k němu duší i srdcem, aby opustil zásady, jež mu skauting dal. Básník to řekl krásně: „Poněvadž jsme poznali trýzeň žízně, hloubíme studnici vody živé, aby mohli píti i jiní.“ Nemůžeme dát naší mládeži bezpečnějšího vůdce v životě, než bude-li vyrůstat v zásadách skautských a nemůžeme dáti své republice občanů lepších, než dobré skauty, dorostlé v muže a ženy. Skauting republice vychovává muže činu, nesobecké, navyklé na svépomoc a vlastní síly, kteří při každém kroku nevztahují ruku ke státu s kategorickým: dej! Ani to naše heslo „Bud připraven!“ není pro stát tak docela bez významu. A ještě něco: Vážím si skautské výchovy nade vše, poněvadž ona nebéře dětem jejich mládí, naopak, ještě šťastně nachází mnoho momentů, které umožňují dětem prožít ve skautingu nejkrásnější doby mládí, na něž i dospělý muž nebo žena vždy radostně bude vzpomínat. Nemůže dát dítěti nikdo radostnějšího mládí a při tom lépe je vyzbrojit pro život, než když je pošle do oddílu a táborů dobrého skautského vůdce. Vnitřní naši sílu vidím i v tom, že jsme přes všechno lákání a zase ústrky zůstali nepolitickými, že známe jen mládež a nedovolujeme žádné politické straně, aby po ní sahala a zneužívala jí k bojům politickým, u některých stran velmi špinavým. Ale jsou i úřady republiky, kde nám tuto nepolitičnost vytýkají jako nedostatek: v ministerstvu zdravotnictví nám už kdysi řekli rovnou: „Když za vámi nestojí žádná politická strana, nemůžeme nic dělat.“ Vida — jací jsme to my skauti republikáni — musíme sloužit zájmům některé politické strany a pak teprve o nás úřady republiky budou vědět. — Těžko nebýt ironickým... Myslím, že bude jen v zájmu státu, když nám dá vydatný příspěvek na prázdninové táboření naší mládeže, neboť se tím stará o zdraví i výchovu svých budoucích občanů, a když poskytne příspěvek výpravám, jež jdou representovat naši mládež na fórum mezinárodní — neboť nemůže mít účinnější propagandy mezinárodní, než jsou čety skautů, Sokolů a sportovců. Jistě není našim úředním kruhům neznámo, jak čestně se mezi 44 národy zhostili naši hoši své těžké úlohy letos v Anglii — jak se o nich vyslovil princ Waleský — budoucí král Anglie — sám skaut — a jak světový náčelník skautů, sir R. Baden-Powell o nich psal obšírně našemu ministru zahraničí – a byla to slova největšího uznání. To jiné státy jinak rozumějí této živé a nejpůsobivější propagandě — jak jinak se o to staral stát maďarský, polský – a naši hoši? A víte, jak hledí na skauting Spojené státy? Skautský svaz americký dostal od Kongresu čestnou listinu spolkovou — vyznamenání, jehož se dostalo toliko ještě dvěma institucím: Červenému kříži a Americké legii. Tak si cení americký stát skautské výchovy mládeže. Náš stát zůstal dosud zatím blahosklonně neinteresovaným... Mohlo by se nám z úředních kruhů vytknout, že jsme ještě nedokázali to, co skauti v Americe. Ovšem, nedokázali, tam ale hned od počátku pracovali s přízní a za podpory státu a amerických milionářů — a přece, co v našich nesrovnatelně těžkých poměrech náš Svaz dosud dokázal, je hodno úcty každého nepředpojatého člověka. Jsme v mnohých oborech skautské výchovy dále než ti, kdož byli našimi učiteli, přidali jsme již svoje, ryze české prvky, budujeme již svůj, český skauting, a kdybychom měli podmínky takové Ameriky, Anglie, Polska, Maďarska, mluvili by na mezinárodním foru brzy o nás ještě jinak. Jiná námitka by mohla být, že nejsou všichni naši skauti takoví, jak je představuje náš program, náš cíl a naše odborná literatura. Ale prosím ministerstvo školství, vysloví-li tuto námitku, aby uvážilo, že my pracujeme bez prostředků, s holýma rukama, a aby si položilo také tuto otázku: A jaké jsou výsledky ve školách, jemu podřízených, ve školách i nejmoderněji zařízených, s plnými kabinety, s nejlepšími pomůckami, se staletou tradicí, se silami, jež několik let jsou k svému povolání školeny – jsou ty výsledky vždycky takové, jak máme napsáno v našich osnovách, instrukcích a učebných cílech? A myslím, že pak naše výsledky, docílené, opakuji, s holýma rukama, snesou toto porovnání. O tom jsem pevně přesvědčen: pro výchovu charakteru budoucího muže naše tábory, jsou-li řízeny ušlechtilým, zkušeným vůdcem, vykonají mnohem více, než kterákoli naše dosavadní škola, neboť celý ráz takového života vede hochy k tomu, aby vyrůstali v junáky čestné, přímé, silné tělem i duchem, v junáky, kteří mají hluboký odpor ke kavárenskému povalečství a líné změkčilosti. Vy sami víte na sta případů, s jakým uznáním a opravdovým překvapením opouštěli naše tábory návštěvníci, kteří je zřeli po prvé. A zůstali našimi horlivými zastánci zvláště tehdy, když lidé neinformovaní nás házeli do jednoho pytle s divokými skauty, vršo¬vickými a košířskými trampy a podobnou čeládkou. Přicházím k poslední výchovné složce skautingu, o níž je nutno se ještě zmínit. Není nejvýznačnějším zájmem min. Nár. obrany předvojenská výchova mládeže a nesplňuje ji skauting způsobem přímo ideálním? Od tělovýchovy přes orientaci v přírodě až po ty polní hry? Nejsme militaristy, nechceme batailony ve školách, není jich naprosto třeba, stačí jen, aby pokud možno nejvíce mládeže prošlo výchovou skautskou, a bez jakýchkoli nových zařízení bude splněno přání vůdčích kruhů naší armády. Nebojte se o těchto věcech mluvit. Jen osobní zbabělci vás mohou vinit z militarismu. Nejsme a nebudeme útočníky, nesaháme po cizím, ale na obranu musíme býti připraveni! Kdyby stát náš byl napaden — kde bude skautovo místo? A čí to odznak nosí na svých prsou — černou psí hlavu v bílém poli? Ten je s praporu starých Chodů, věrných a statečných obránců vlasti. Tak už se zneužívalo humanitního hesla Masarykova, že on sám musel prohlásit: jsi-li napaden, braň se a, je-li nutno, i železem... Hesla: odzbrojit, pryč s armádou, jsou jen pro velké národy, ne pro malé — až odzbrojí velmoci, pak složíme zbraně i my — ale ono to tak brzy nebude ... Nejlepší zárukou míru ještě na dlouho je a bude zdatná armáda — ale o její zdatnosti nerozhoduje jen počet a kvalita jejích zbraní, ale ve stejné míře — ne-li hlavně: duch její, její mravní stav. Divím se, že není v našem min. nár. obrany ještě dost porozumění pro skauting, mohlo by mu vyjít v mnohém vstříc: půjčit nebo darovat stany, typy, které vyřazuje z užívání, neboť stanů máme ještě naprostý nedo¬statek a oddíly ani Svaz nemá peněz na jejich zakoupení v míře postačující. Žádáme stát o podporu, ale právě v duchu skautském nechceme od státu almužnu, několik tisíc korun subvence a tím aby byl náš poměr k němu vyřízen. My rozumíme tomuto poměru jinak. Je v nejvlastnějším zájmu státu, aby podporoval skauting především mravní podporou a především ve škole. Co tím míníme, povím obšírněji, ale dodávám hned: do set milionů jdoucí sumy vydává náš stát na zločince, prostitutky a mládež mravně zpustlou — avšak mládeži skautské, hnutí, které mládež zachraňuje před těmito propastmi, odměřuje několik tisícovek almužny. To není rozumné hospodaření s hlediska státu; s jeho stanoviska je nejúčinnější finanční podpora skautingu samozřejmá, už také z toho důvodu, že skauting je organisací mládeže a ne lidí dospělých, samostatně výdělečně schopných. Ale ovšem, v našich poměrech může hrozit nebezpečí ještě horší pro nás, než je nevšímavost státu: ovládnutí skautingu až do jeho zbyrokratisování — a pak jsme v koncích — tím by byl skauting pochován. Pokud budou skautskými vůdci lidé, kteří jimi budou z vlastní vůle, z lásky k věci, bude skauting žít a vzkvétat; budou-li to lidé placení, zabijí ho. Pokud bude mít skautský oddíl hochy, kteří do něho vstupují dobrovolně, ze svobodné vůle, potud budeme míti skauty. Kdybychom připustili, aby byl zaveden povinně do škol, ztratí oň mládež zájem, budou v oddílech opět žáci, ale ne hoši-skauti. Skautský oddíl může být jedině doplňkem školy, a to doplňkem velmi nutným, neboť naše škola učí, zásobuje vědomostmi, ale dosud nevychovává anebo jen zcela neúměrně k rozsahu učiva, kdežto skauting je především výchova. A doplňkem i proto, že dnešní škola nepřihlíží k individualitě žákově, kdežto skauting na ní buduje... Škola např. chce v hodinách občanské nauky poučováním působit na vytváření charakteru, ale skauting k tomu dodává: jen vyučováním a poučováním toho nedocílíte, k tomu vede jen neustálé praktické jednání. Jistě tu má svůj úkol i rodina, ale skauting může působit více: nutí řešit každé chvíle poměr ke kamarádům, družině, oddílu, ke slibu, k povinnostem skautským, k jeho deseti zákonům, a ty jsou přece souhrnem veškeré ethiky člověka — oddíl, to je malá obec, to je samospráva — skauting je nejlepší školou života. Musíme si v něm uchovat nezávislost a sebedůvěru. Něco jiného je, bude-li stát financovat několik administrativních úředníků v ústředí Svazu. My si ten zájem státu představujeme též ve větším uplatnění skautingu ve vzdělávacím kursu pro učitele tělocviku na školách středních a v ustanovení referenta o skautingu v ministerstvu školství a u zemské školní rady. Žádáme o vydání pokynů všem okresním školním inspektorům, aby se zvýšeným zájmem sledovali zakládání oddílů skautských ve všech místech, kde je škola, aby ředitelé středních škol, řídící učitelé a starostové obcí dostali pokyn, aby příznivě se stavěli k našim žádostem o propůjčení některých vhodných místností za klubovny skautské. Vždyť v době zimní je klubovna rodinným krbem našich skautů a velmi důležitým místem výchovy. A žádáme ovšem, aby se platné osnovy pro tělovýchovu na středních školách, v nichž už prvky skautské jsou, také skutečně dodržovaly. Žádáme, aby školní inspektoři, ředitelé středních škol a řídící učitelé poskytli všemožnou pomoc učitelům, kteří skautský oddíl založí a dobře povedou, a aby to bylo těmto učitelům přičteno k dobru při jejich kvalifikaci, neboť k tomu mně přisvědčíte všichni, kdož jste učitelé-vůdci, že je těžší být dobrým vůdcem, než učitelem. Ve škole máš kluka ve školní lavici a stojíš nad ním popříp. s notesem v ruce, ale v klubovně nebo v táboře stojí on vedle tebe, tam nemáš nadřízené autority, tam teprve se dovíš opravdově, je-li respekt k tobě jen povinný, nebo skutečný. A žádný inspektor a žádná zemská školní rada nemůže dát učiteli lepší vysvědčení o jeho schopnostech, nežli když ve svém oddílu skutky prokáže, že je dobrým vůdcem... Být dobrým vůdcem, je vrchol vychovatelské dovednosti. Je škoda, že čeští učitelé dosud se nevěnovali alespoň studiu skautingu, ač měli být první, kdož se chopili jeho prakse, neboť si nechávají ujít výchovné prostředky, že lepších nemožno vůbec najít. Nic na tom nezmění, že zakladatelem českého skautingu je učitel, že po převratu 60 proc. našich zpravodajů byli učitelé, že nás mnoho vůdců a činovníků je učitelů, celek je dosud buď indiferentní nebo i nepřátelský, a to, jako učitel, nedovedu dobře pochopit. Ovšem, jednu zkušenost již mám: naši nepřátelé v řadách učitelských jsou nejčastěji učitelé špatní, pohodlní, ba vlastně líní páni, jimž osobní pohodlíčko je nade vše, pro zájmy celku nehnou nikdy ani prstem, nás se jen ironicky ptají: „Bláhovci, dá vám za to někdo něco?“ Je jich málo, ale jsou. Sami dělají jen tolik, aby je nevyhodili, proto nás nikdy nepochopí. Přes ty můžeme tedy klidně přejít — ale co ta masa ostatních? Ta zůstane i nadále indiferentní? Což už tu nejsou výsledky? Což všechno dobré a svěží, zdravé, co se do naší školy po převratu dostalo, není vzato ze skautingu? Připomněl jsem již občanskou nauku, ruční práce výchovné, tělovýchovu, ukáži nyní ještě vztah skautingu k ostatním předmětům, např. k zeměpisu a dějepisu — tedy vlastivědě: Ta může těžit z celého našeho programu orientace v přírodě, skicování terénu, poznávání kulturních památek a hlavně soustavných vycházek, několikadenních výletů a putovních táborů. Jednu výhodu mají naši skauti při cestování, jíž nemá nikdo jiný. Oni všady a kdyby se roztoulali po celém světě, najdou bratry skauty — hochy stejného smýšlení a zásad — stačí jen pohled na náš odznak a skautský pozdrav, aby dva hoši, kteří před tím nikdy se neviděli, byli naráz družnými kamarády, při čemž „domorodec“ udělá pro „cizince“, co jen je v jeho silách: je mu průvodcem, zaopatří nocleh, často pozve k sobě, po-radí v další cestě, zkrátka: zase ne slova, ale užitečné činy, skauting v praksi. Dnes se právem naříká, jak upadá zpěv v našem národě — ale skauti zpívají a rádi zpívají: v klubovnách, na výletech, na táborech — vždyť už máme svoje vlastní, skautské písničky. Ani ten jazyk vyučovací a sloh nevyjde na prázdno. Skauting poskytuje tolik příležitosti k samostatnému vyjadřování na schůzkách, při zápisech protokolů a referátů, výletů a při debatách klubovních, že se to musí, bude-li na to vůdce dbáti, projeviti i v pohotovosti výrazu a způsobu vyjadřování skauta velmi příznivě. Řekl jsem již, že nesmírně cenným prvkem výchovným ve skautingu je n e j u ž š í styk s přírodou. Nebudu dokazovat, že mnohý dnešní člověk je v přírodě hluchý a slepý, horší je, že ani naše oficielní škola není o mnoho dále. Naše děti vidí ještě na velké většině škol hlavně vycpaniny a dobré nebo i méně dobré obrazy. Přírody a základních jejích zákonů životních neznají. Biologického postupu ve vyučování je ještě velmi po málu. Ale hleďte, není to opět skauting, který tu učiteli připravuje půdu, pracuje v jeho intencích, který hocha nejintensivněji sbližuje s přírodou? To můžeme tvrdit bez jakékoli výjimky: není žádného druhého hnutí výchovného, které by tak úplně a tak ušlechtile dovedlo využít nesmírného vlivu přírody na mladou duši, jako to dokázal skauting. V ní poznáváme život, jeho vzrůst, podmínky růstu, jeho škůdce, dobu zrání, příčinu a ná-sledky, vítězství i smrt. Příroda je velikou a pravdivou vychovatelkou. A kdyby žádná jiná složka vyučování neměla prospěchu ze skautingu, než jen přírodní vědy — stálo by za to, aby škola šla se skautingem ruku v ruce. Ale ono není jediného předmětu, jenž by neměl ve skautingu mocný a hlavně praktický, tedy nezbytný doplněk. V něm je uskutečněna též nejideálnější koncentrace učiva — na praktickém podkladě. A přece slyšíme stesky na skauting: Skautování prý chlapce rozptyluje — je příčinou neprospěchu, slyšíme někdy od učitele — ale obyčejně odpůrce skautingu a obyčejně jen v jeho předmětě. A možná, že by se ten kolega na mne divně podíval, kdybych mu řekl, že asi nebude chyba jen na straně chlapcově, možná, že také on sám k tomu přispěl, buď nezáživností a nudností svých výkladů, takže hoch ztratil zájem o jeho předmět, nebo nějakou nespravedlností, nemístným vtipem apod., takže hoch pak animositu vůči osobě učitelově přenáší i na předmět, neboť bude asi pramálo případů, aby hoch, který je dobrým skautem a jedná ve skautském duchu, ve škole neprospíval jen z vlastní viny. Vždyť slíbil: „Konati řádně povinnosti své vlastní...“ Ostatně my jsme tu pro upokojení i takovýchto pedagogů zařídili tzv. dovolené. Chceme proniknout se skautingem i na venek — a už slyšíme: skauting je jen pro městskou mládež. Na venkově má dítě pohybu a zdravého vzduchu dost. Ptám se opět: Což je skauting jen tělovýchovou? Není v něm stejně důležitá výchova charakteru budoucího občana? A není prá¬vě na venkově více příležitosti ke scestí, poněvadž je více ponechána mládež sama sobě? Není také na venkově mládež mravně zaostalá? Že jsou tu už tělocvičné spolky? Máte slyšet jejich cvičitele mládeže: nejde to — jsou bezradní. Vidí své cvičence, vidí-li je všechny vůbec, jen na tu hodinu cvičení, nemají s nimi jinak styku a ne každý z těch cvičitelů s mládeží umí jednat. A přece, leckdes, co nedokázal učitel v přeplněné třídě, co nedokázal cvičitel při chvilkovém setkání, dokázal dobrý skautský vůdce — získal důvěru mládeže a mnohý nenapravitelný lehkomyslník a zbujník vybíjel svoji přemíru energie způsobem sobě i obci užitečným. Pro venkov cenil bych zvláště onen skautský prvek samostatnosti a podnikavosti, ono kurážné „hledání nových cest“, vynalézavost a odvahu pustit se do něčeho nového, jako protiváhu typické konservativnosti našeho venkova. Kampak ale s vaším krojem na venkov! Ovšem, že je možný skauting na venkově i bez kroje, alespoň pro první dobu, než se vžije. Že není čas na venkově na vycházky? V čase polních prací ovšem, ale což hodiny vlastivědy, tělocviku, leckdy i zpěvu? A co hodiny občanské nauky, vycházky a prázdniny? A co neděle? Zato známe my až příliš dobře překážku jinou, která brzdí: dosud rozlišují mezi bohatým a chudým, ale tak daleko přece žádný nepůjde, aby zakazoval styk svému synkovi ze statku s hochem podruha jen proto, že je podruhův. A kdyby — život chlapců v oddíle a jejich vzájemné kamarádství zlomilo by nakonec odpor i té nejtvrdší palice. Ale ovšem: se skautingem na venkově to nepůjde bez školy a bez učitele. Po denním pobytu ve škole je hoch na venkově namnoze odkázán sám na sebe, rodiče bývají tak zaměstnáni, že se dětem nemohou věnovat, jen málokde možno mluvit o „rodinné výchově“ a mnohdy chybí i potřebné znalosti a schopnosti vychovávat — co by tu mohl vykonat dobře vedený skautský oddíl, který podchytí mládež hlavně v neděli, kdy jinak se toulává se staršími výrostky a málokdy pochytí co dobrého! A pak onen hluboce ethický prvek skautský — lásky k přírodě a jejím památkám — neboť jen tak zůstanou nám v naší bohaté vlasti uchráněny památky přírodní neporušené, když i náš venkov uvědoměle si jich bude všímat a nebude v přírodě vidět jen svoji živitelku. A jak mnoho dobrého může způsobit skautská výchova kamarádstvím hochů, z nichž dorostou jednou muži, v dnešních rozeštvaných poměrech politických a náboženských v našich vesnicích a městečkách, kde život oddílu, vědomí pospolitosti, může být ještě intensivnější, než ve městech! A jak se tu může skautsky vychovávaná a vedená mládež uplatnit i ve prospěch své obce! Obstarávat udržování a výzdobu místa kolem pomníků a na návsích, být organisovaně ku pomoci hasičům v případě požáru, pohotová k první pomoci při neštěstích automobilových, pomáhat osobám sestaralým a na sebe odkázaným, pečovat o psy a kočky, starat se jejich čisté misky, čerstvou vodu, teplý útulek. A skautský návyk na čistotu a pořádek by neměl dobrého vlivu na vzhled a pořádek v obci, na hygienu spaní na venkově apod.? Neptejte se už, co může ze skautingu venkov potřebovat, odpovězte raději, co z něho nemůže potřebovat? Vidíte, že venkov nemůže býti skautingu překážkou. Zato známe my až příliš dobře překážku jinou, která brzdí dosud rozvoj skautingu do rozkvětu, jak by to pro své význačné vlastnosti zasluhoval. Mládeže máme hojnost, ale nemáme pro ni vůdce skautských oddílů. Dostatek dobrých vůdců — tak zní základní problém skautingu — to jsou ty pilíře, na nichž spočívá klenba skautské výchovy. Ty ostatní přístavky organisační se pak už vybudují hravě. Máme málo vůdců — Máme málo lidí nesobeckých, málo opravdových přátel mládeže. Jistě tu někdy brání důvody sociální, starost o výdělek, zaměstnání, jež zabere velmi mnoho času, ohledy rodinné u těch, kdo by jinak věnovali se vedení oddílu. Ale to není u každého. Je až zarážející, jak málo se dnes najde mezi mladou inteligencí lidí, kteří by nemysleli jen na sebe a věnovali se též trochu zájmům veřejným... Vždyť je to jejich povinností jako inteligence, oni mají býti solí země, mají opět dávat z toho, co pomocí a za vedení jiných získali — ale to jsou jen bílé vrány, kteří takto jednají. Naprosto tím nechci říci, že by dělníci nemohli být též dobrými vůdci, naopak, máme je i z nich, je tento živel prakse mezi námi nutný a dobrá třetina našich skautů jsou učedníci, dělníci, příručí apod. Ale inteligence je k tomu mravně zavázána, dát se do služeb národa a státu i mimo svoje povolání. A především ti, kdož jsou stále v tak blízkém vztahu k mládeži, její učitelé. Vím, co se všechno dnes na učiteli na venkově žádá; aby měl všechnu činnost osvětovou, měl schůzky s rodiči, vedl Kampeličky a Reifeisenky, obecní kroniky a zápisy. Ale to, s postupujícím uvědoměním na venkově, bude přecházet na jiné, učitel si je k tomu bude moci vychovat a starat se víc o svěřenou mládež. Získá tím škola i skauting. A získají i ti, kdož se vedení oddílu ujmou. Dobře vedený skautský oddíl je nejideálnějším působištěm dobrého pedagoga a jeho nejlepší legitimací. Ničím nezískáte rodiče tak bezpečně a trvale, jako dobrým oddílem skautů. A nijak nemůžete prokázat své obci, v níž jste učiteli, službu větší a ušlechtilejší, nežli když budete vychovávat její mládež v duchu skautském. Kdo jseš v řadách učitelských opravdovým přítelem mládeže, podej nám ruku. Přesvědčíš se sám, že jsme našli dobrou cestu, jak zabezpečit budoucnost svého národa a státu. 0b4f83b7c0bed1041ed7e98fb3cef2f4dd2222ae 43 42 2012-10-13T14:22:58Z Stepan 2 Vůdce, ročník X., listopad - prosinec 1929, číslo 2 - 3 Prof. B. ŘEHÁK, župní zpravodaj, Jičín: Skauting a škola. Dosud nerozřešený poměr a přece by mohlo jeho dobré řešení přinést naší škole — zvláště národní a občanské — velké hodnoty výchovné, prvky, po nichž se právem dnes tolik volá. Ze svazu skautů RCS vychází nyní podnět k spolupráci skautingu a školy. Na valném sjezdu Svazu v únoru přednesen bude tento referát, do-plněný ještě resolucemi pro min. školství a nár. osvěty a pro ministerstvo vnitra se žádostí za ochranu ideje skautské a našeho kroje. Jednal o něm již sjezd učitelů a profesorů — skautských činovníků v listopadu; valný sjezd o něm rozhodne. Prosím skautské činovníky, aby mne laskavě upozornili na vhodné doplňky dopisem. Svaz svěřil mně tento referát jako starému skautu. Prožil jsem život v oddíle od jara 1912 jako skaut, později rádce, od r. 1914 jako vůdce. Po převratu jako místonáčelník i župní zpravodaj, tedy celkem už 17 let, a ve všech oborech činnosti, od piky. Připomínám to, poněvadž ona léta a zkušenosti ve skautingu prožité jsou základnou tomuto referátu, v němž hodnotím skauting jako profesor učitelského ústavu. Aby bylo jasno hned od počátku: S politickým skautingem různých stran, zneužívaným pro účely stranické, nemáme co dělat. Prohlašujeme také, že skauting není ani pouze tělovýchova, ani sport, ani pouze táboření, ani pouze život klubovní — to jsou jen jeho složky — skauting je nejlepší výchovou mládeže, úměrně mravní i tělesnou, a to prostředky nejideálnějšími: je to výchova hrou a prací, výchova empirická, založená na vlastním projevu dítěte v činu positivním a užitečném. Skauting není vlastně organisace — ta je tu jen jako podklad k usměr¬nění práce a jejímu zdokonalování — skauting je hnutí, je nový směr ve výchově... Je to skautský duch, jenž padá na váhu — ne forma — skauting je nové náboženství mládeže v nejušlechtilejším toho slova smyslu. Skaut — toť hledač stezek — ale hlavně té správné stezky do života. A jak úzce se tato nová výchova přimyká ke skutečnému životu, je vidět i z velikého praktického smyslu, jenž je jí podložen. Je to vidět z toho, jak zdůrazňuje výchovu budoucího občana svo¬bodného státu, vede ho k soběstačnosti a službě pro celek, jak se stará o jeho zdraví a skutečně potřebnou výzbroj pro život. Že u nás prak¬tický čin je na prvním místě, je vidět i z požadavků, jež klademe na skauta prvého a druhého stupně, i z našich odborných dovedností. Aby lépe vysvitlo, jak veliké hodnoty výchovné skauting přináší a jak skvěle může doplnit naukovou činnost školy, povím o tom více. Po převratu zaveden byl na naše národní školy nový předmět: ob¬čanská nauka. V jejich hodinách se děti učí o zřízení obecním, učí se o vlastnostech dobrého občana, mluví se k nim o úctě k vlajce apod. Podívejte se do našich „Základů“. Najdete to tam všechno a dávno před tím, než to přišlo do školy. S jedním ovšem rozdílem: že skauting všechno tohle prakticky dělal, o čem škola dosud jen učí a mluví. My byli na našich táborech první, kdož postavili mládež k pozdravu před státní vlajku a pozdravem třepetající se vlajky státní začínal oficielně den v každém našem táboře... Náš skaut, dříve, nežli mu připneme svůj odznak, zdvihá tři prsty a slibuje především: milovati vlast svou a věrně jí sloužiti v každé době, plniti povinnosti své vlastní a zachovávati zákony skautské. A není to praktická výchova k demokratičnosti a vzájemné shodě, když v oddíle setkávají se dobrovolně (ne z nutnosti, jako ve škole) a bratrsky studenti s učedníky a prodavači z obchodů? Nepěstuje se tu prakticky vzájemnost — kolektivní smysl, poctivost při hře a později v životě ,,fair play”, soběstačnost, která nechce vše na státě, obětavost až do nasazení vlastního života pro záchranu druhého, jak o tom svědčí každým rokem několik udělených odznaků „Za čin junácký“? Nepěstuje se tu prakticky znalost zřízení obecního a státního, když posíláme své skauty, aby sami obstarali některé záležitosti oddílu, např. slevu na dráze, hlášení u starosty obce, na lesní správě, na poště, u čet¬nictva, u kupce apod.? A což naše praktická výchova společenská v tomto styku, v klubov¬nách a na táborech — dnes — kdy si veřejnost i školní úřady tolik st쬞ují na zpepičtění naší mládeže? A hlavně upozorňuji na praktické pěstění pocitu zodpověd¬nosti, jehož je nám pro budoucí občany tolik třeba! Dosáhne toho škola výkladem lépe, nežli my, když svěřujeme hochům stráže v táborech a po¬drobujeme je při tom sebeovládání, když je ustanovujeme s mapou a kompasem v ruce vůdcem oddílu na výletě, nebo pověřujeme úkolem, na němž závisí úspěch celého oddílu? Přicházím k druhému předmětu, který byl nově do naší školy za¬veden: k ručním pracím výchovným. Ale to jsou všechno věci, které naši skauti dělali dávno před tím, než s nimi začla škola! Projděte opět naše skautské příručky a vzpo¬meňte naší praxe: vzpomeňte, jak my již dávno před školou zdůrazňovali, že je třeba užitečně usměrnit přirozený pud dítěte po činnosti ruko¬dělné, povzbuzovat smysl pro praktičnost jako nutnou protiváhu naší příliš dosud theoretické školy, jak je nutno u dítěte pěstovat vědomí vlastní síly a dovednosti vlastním projevem, vlastním, viditelným činem. My to skauty neučíme, my jim dáváme příležitost k praksi takové, že vypěstují si nejenom zručnost, ale i nutnou přesnost a poctivost v práci, kterou nejčastěji např. při výstavbě tábora, pocítí na vlastní kůži, spadne-li jim špatně postavený stan v dešti na hlavu anebo sletí postel... Jak pedagogicky bezcenný je naproti tomu tábor takové YMCY, nebo tábory sokolské — pokud jsem je viděl – kdy celý tábor úplně postaví dospělí lidé před příchodem hochů, dospělí lidé, jen k tomu určení jim vaří atd., nehledě též k praktické stránce, že za to, co stojí lidé a gáže vůdců v táborech YMCÝ, byly by naše takové tábory nejméně dva. Tábor — v němž třeba všechno si vyrobit vlastní prací — to je ta nejlepší škola práce a, co hlavního, dovede vzbudit tu pravou radost z práce — a to, myslím, je nejcennější výsledek, zvláště v době, kdy se kolem nás ozývají tak otravná hesla, jako, že práce je kletbou lidského rodu... Naši skauti denně ve svých klubovnách a každoročně v táborech do¬kazují, že i jednoduchými prostředky lze vtipně docíliti věcí dobrých a užitečných a neztratit nikdy a nikde hlavu. Pak se nedivte, že podrobný, úřední návod pro ruční práce výchovné ve škole je vlastně doslova vybrán z našich skautských příruček. Činná škola je dnes snahou našich nejlepších pedagogů – ale, kdo razil cestu tomuto hnutí, byl skauting! My jsme ve své skautské praxi zásady činné školy od začátku pro¬váděli – hodně později o ní oficielní pedagogové začali teprve mluvit a odvažovali se na první pokusy. Naši skauti nosili již dávno na svých rukávech odznaky za ony do¬vednosti, o které se pak činná škola začala snažit. I v tom jsme byli průkopníky moderní výchovy mládeže — a ještě v něčem, neméně důležitém: v tělesné výchově. Sokol ještě dlouho cvičil na nářadí v tělocvičnách — o škole ani nemluvě – kdy my jsme, hned na počátku, řekli: co nejméně nářadí pro mládež, za to hodně her a lehké athletiky. Skauting vyvedl naši mládež ze zaprášených tělocvičen na trav¬naté palouky a lesní stezky, s k a u t i n g svlékl naši mládež do plavek a vystavil paprskům životadárného slunce, skauting vlil do prsou naší mládeže radost a štěstí ze života v náručí matky přírody. A skauting to byl, který první k vycházkám svým připojil pozoro¬vání v přírodě, orientaci, užívání a kreslení náčrtů a map, dorozumívání na větší vzdálenosti, stopování, nejen poznávání, ale i péči o krásy a památky přírodní, aby tak budil účinnou lásku k domovině, k vlasti. Nedivte se tedy opět, že v podrobném novém návodu pro vycházky školní je zase úplný výpis z našich „Základů skautingu“. Zásluhu o to má br. náčelník, neboť se mu podařilo přesvědčit prof. Drtinu, tehdejšího státního tajemníka, o nutnosti, zavést skautské prvky do tělovýchovy školní a vypracoval pak na jeho vyzvání s br. místonáčelníkem Janem Novákem příslušný materiál. Prostřednictvím Hellerovým pak skutečně tento elaborát přešel do předpisů školních. Ale my žádáme, aby se tyto osnovy také skutečně dodržovaly. Znám konkrétní případy, jak se přímo hanebným způsobem tělovýchova na některých ústavech odbývá a povětšině se skautské prvky v ní, zvláště vycházky, orientace apod., vůbec nedělají. Podle nich byla pak upravena dobrá Stunova příručka „Vy¬cházky — putování“, jež je úplně na podkladě našich „Základů skautingu“ napsána, ovšem, že si všímá pouze tělovýchovy – skauting to tedy není, neboť chybí ještě všechna výchova mravní. Myslím, že kdyby už ani jiného nebylo, měla by škola dostatečně dů¬vodů, aby se o skauting zajímala: co cenného po převratu získala — to jsou prvky výchovy skautské! Skauting může dát ale ještě víc! On vychovává svoji mládež tak, jak žádná škola na světě dosud mlá¬deže nevychovávala — metodami, jimž se mládež nevzpírá, naopak — jimiž je nadšena... A není veliká cena skautské výchovy též v tom, že v dnešní době, kdy člověk nerozumně stále jen by chtěl brát, dostávat a třeba násilím uchvacovat, skauting prakticky vede naši mládež, aby dávala, nesobecky, ka¬marádsky pro druhého něco udělala? A nejsme my všichni — skautští pracovníci — živým toho dokladem, jak veliká je složka idealismu ve hnutí skautském? A není náš náčelník, br. Svojsík, typem skauta, mužem, jejž budeme svým skautům vždy za vzor stavět pro jeho ušlechtilý idealismus? Ve skautingu je skryta veliká mravní síla, která nedovolí nikomu kdo přilnul k němu duší i srdcem, aby opustil zásady, jež mu skauting dal. Básník to řekl krásně: „Poněvadž jsme poznali trýzeň žízně, hloubíme studnici vody živé, aby mohli píti i jiní.“ Nemůžeme dát naší mládeži bezpečnějšího vůdce v životě, než bude-li vyrůstat v zásadách skautských a nemůžeme dáti své republice občanů lepších, než dobré skauty, dorostlé v muže a ženy. Skauting republice vychovává muže činu, nesobecké, navyklé na své¬pomoc a vlastní síly, kteří při každém kroku nevztahují ruku ke státu s kategorickým: dej! Ani to naše heslo „Bud připraven!“ není pro stát tak docela bez významu. A ještě něco: Vážím si skautské výchovy nade vše, poněvadž ona nebéře dětem jejich mládí, naopak, ještě šťastně nachází mnoho momentů, které umož¬ňují dětem prožít ve skautingu nejkrásnější doby mládí, na něž i dospělý muž nebo žena vždy radostně bude vzpomínat. Nemůže dát dítěti nikdo radostnějšího mládí a při tom lépe je vy¬zbrojit pro život, než když je pošle do oddílu a táborů dobrého skaut¬ského vůdce. Vnitřní naši sílu vidím i v tom, že jsme přes všechno lákání a zase ústrky zůstali nepolitickými, že známe jen mládež a nedovolujeme žádné politické straně, aby po ní sahala a zneužívala jí k bojům politickým, u některých stran velmi špinavým. Ale jsou i úřady republiky, kde nám tuto nepolitičnost vytýkají jako nedostatek: v ministerstvu zdravotnictví nám už kdysi řekli rovnou: „Když za vámi nestojí žádná politická strana, nemůžeme nic dělat.“ Vida — jací jsme to my skauti republikáni — musíme sloužit zájmům některé politické strany a pak teprve o nás úřady republiky budou vědět. — Těžko nebýt ironickým... Myslím, že bude jen v zájmu státu, když nám dá vydatný příspěvek na prázdninové táboření naší mládeže, neboť se tím stará o zdraví i vý¬chovu svých budoucích občanů, a když poskytne příspěvek výpravám, jež jdou representovat naši mládež na fórum mezinárodní — neboť nemůže mít účinnější propagandy mezinárodní, než jsou čety skautů, Sokolů a sportovců. Jistě není našim úředním kruhům neznámo, jak čestně se mezi 44 ná¬rody zhostili naši hoši své těžké úlohy letos v Anglii — jak se o nich vyslovil princ Waleský — budoucí král Anglie — sám skaut — a jak světový náčelník skautů, sir R. Baden-Powell o nich psal obšírně našemu ministru zahraničí – a byla to slova největšího uznání. To jiné státy jinak rozumějí této živé a nejpůsobivější propagandě — jak jinak se o to staral stát maďarský, polský – a naši hoši? A víte, jak hledí na skauting Spojené státy? Skautský svaz americký dostal od Kongresu čestnou listinu spolkovou — vyznamenání, jehož se dostalo toliko ještě dvěma institucím: Červenému kříži a Americké legii. Tak si cení americký stát skautské výchovy mládeže. Náš stát zůstal dosud zatím blahosklonně neinteresovaným... Mohlo by se nám z úředních kruhů vytknout, že jsme ještě nedokázali to, co skauti v Americe. Ovšem, nedokázali, tam ale hned od počátku pracovali s přízní a za podpory státu a amerických milionářů — a přece, co v našich nesrovnatelně těžkých poměrech náš Svaz dosud dokázal, je hodno úcty každého nepředpojatého člověka. Jsme v mnohých oborech skautské výchovy dále než ti, kdož byli našimi učiteli, přidali jsme již svoje, ryze české prvky, budujeme již svůj, český skauting, a kdybychom měli podmínky takové Ameriky, Anglie, Polska, Maďarska, mluvili by na mezinárodním foru brzy o nás ještě jinak. Jiná námitka by mohla být, že nejsou všichni naši skauti takoví, jak je představuje náš program, náš cíl a naše odborná literatura. Ale prosím ministerstvo školství, vysloví-li tuto námitku, aby uvážilo, že my pracujeme bez prostředků, s holýma rukama, a aby si položilo také tuto otázku: A jaké jsou výsledky ve školách, jemu podřízených, ve školách i nejmoderněji zařízených, s plnými kabinety, s nejlepšími pomůckami, se staletou tradicí, se silami, jež několik let jsou k svému povolání školeny – jsou ty výsledky vždycky takové, jak máme napsáno v našich osnovách, instrukcích a učebných cílech? A myslím, že pak naše výsledky, docílené, opakuji, s holýma rukama, snesou toto porovnání. O tom jsem pevně přesvědčen: pro výchovu charakteru budoucího muže naše tábory, jsou-li řízeny ušlechtilým, zkušeným vůdcem, vykonají mno-hem více, než kterákoli naše dosavadní škola, neboť celý ráz takového života vede hochy k tomu, aby vyrůstali v junáky čestné, přímé, silné tělem i duchem, v junáky, kteří mají hluboký odpor ke kavárenskému povalečství a líné změkčilosti. Vy sami víte na sta případů, s jakým uznáním a opravdovým překvapením opouštěli naše tábory návštěvníci, kteří je zřeli po prvé. A zůstali našimi horlivými zastánci zvláště tehdy, když lidé neinformovaní nás házeli do jednoho pytle s divokými skauty, vršo¬vickými a košířskými trampy a podobnou čeládkou. Přicházím k poslední výchovné složce skautingu, o níž je nutno se ještě zmínit. Není nejvýznačnějším zájmem min. Nár. obrany předvojenská výchova mládeže a nesplňuje ji skauting způsobem přímo ideálním? Od tělovýchovy přes orientaci v přírodě až po ty polní hry? Nejsme militaristy, nechceme batailony ve školách, není jich naprosto třeba, stačí jen, aby pokud možno nejvíce mládeže prošlo výchovou skautskou, a bez jakýchkoli nových zařízení bude splněno přání vůdčích kruhů naší armády. Nebojte se o těchto věcech mluvit. Jen osobní zbabělci vás mohou vinit z militarismu. Nejsme a nebudeme útočníky, nesaháme po cizím, ale na obranu musíme býti připraveni! Kdyby stát náš byl napaden — kde bude skautovo místo? A čí to odznak nosí na svých prsou — černou psí hlavu v bílém poli? Ten je s praporu starých Chodů, věrných a statečných obránců vlasti. Tak už se zneužívalo humanitního hesla Masarykova, že on sám musel prohlásit: jsi-li napaden, braň se a, je-li nutno, i železem... Hesla: odzbrojit, pryč s armádou, jsou jen pro velké národy, ne pro malé — až odzbrojí velmoci, pak složíme zbraně i my — ale ono to tak brzy nebude ... Nejlepší zárukou míru ještě na dlouho je a bude zdatná armáda — ale o její zdatnosti nerozhoduje jen počet a kvalita jejích zbraní, ale ve stejné míře — ne-li hlavně: duch její, její mravní stav. Divím se, že není v našem min. nár. obrany ještě dost porozumění pro skauting, mohlo by mu vyjít v mnohém vstříc: půjčit nebo darovat stany, typy, které vyřazuje z užívání, neboť stanů máme ještě naprostý nedo¬statek a oddíly ani Svaz nemá peněz na jejich zakoupení v míře postačující. Žádáme stát o podporu, ale právě v duchu skautském nechceme od státu almužnu, několik tisíc korun subvence a tím aby byl náš poměr k němu vyřízen. My rozumíme tomuto poměru jinak. Je v nejvlastnějším zájmu státu, aby podporoval skauting především mravní podporou a přede¬vším ve škole. Co tím míníme, povím obšírněji, ale dodávám hned: do set milionů jdoucí sumy vydává náš stát na zločince, prostitutky a mládež mravně zpustlou — avšak mládeži skautské, hnutí, které mládež zachra¬ňuje před těmito propastmi, odměřuje několik tisícovek almužny. To není rozumné hospodaření s hlediska státu; s jeho stanoviska je nejúčinnější finanční podpora skautingu samozřejmá, už také z toho důvodu, že skauting je organisací mládeže a ne lidí dospělých, samostatně výděleč¬ně schopných. Ale ovšem, v našich poměrech může hrozit nebezpečí ještě horší pro nás, než je nevšímavost státu: ovládnutí skautingu až do jeho zbyrokratisování — a pak jsme v koncích — tím by byl skauting pochován. Pokud budou skautskými vůdci lidé, kteří jimi budou z vlastní vůle, z lásky k věci, bude skauting žít a vzkvétat; budou-li to lidé placení, zabijí ho. Pokud bude mít skautský oddíl hochy, kteří do něho vstupují dobro¬volně, ze svobodné vůle, potud budeme míti skauty. Kdybychom připustili, aby byl zaveden povinně do škol, ztratí oň mlá¬dež zájem, budou v oddílech opět žáci, ale ne hoši-skauti. Skautský oddíl může být jedině doplňkem školy, a to doplňkem velmi nutným, neboť naše škola učí, zásobuje vědomostmi, ale dosud nevychovává anebo jen zcela neúměrně k rozsahu učiva, kdežto skauting je především výchova. A doplňkem i proto, že dnešní škola nepřihlíží k in¬dividualitě žákově, kdežto skauting na ní buduje... Škola např. chce v hodinách občanské nauky poučováním působit na vytváření charakteru, ale skauting k tomu dodává: jen vyučováním a poučováním toho nedocílíte, k tomu vede jen neustálé praktické jednání. Jistě tu má svůj úkol i rodina, ale skauting může působit více: nutí řešit každé chvíle poměr ke kamarádům, družině, oddílu, ke slibu, k povinnostem skautským, k jeho deseti zákonům, a ty jsou přece souhrnem ve¬škeré ethiky člověka — oddíl, to je malá obec, to je samospráva —skau¬ting je nejlepší školou života. Musíme si v něm uchovat nezávislost a sebedůvěru. Něco jiného je, bude-li stát financovat několik administrativních úředníků v ústředí Svazu. My si ten zájem státu představujeme též ve větším uplat¬nění skautingu ve vzdělávacím kursu pro učitele tělocviku na školách středních a v ustanovení referenta o skautingu v ministerstvu školství a u zemské školní rady. Žádáme o vydání pokynů všem okresním školním inspektorům, aby se zvýšeným zájmem sledovali zakládání oddílů skautských ve všech místech, kde je škola, aby ředitelé středních škol, řídící učitelé a starostové obcí dostali pokyn, aby příznivě se stavěli k našim žádostem o propůjčení ně-kterých vhodných místností za klubovny skautské. Vždyť v době zimní je klubovna rodinným krbem našich skautů a velmi důležitým místem vý-chovy. A žádáme ovšem, aby se platné osnovy pro tělovýchovu na střed¬ních školách, v nichž už prvky skautské jsou, také skutečně dodržovaly. Žádáme, aby školní inspektoři, ředitelé středních škol a řídící učitelé po¬skytli všemožnou pomoc učitelům, kteří skautský oddíl založí a dobře po-vedou, a aby to bylo těmto učitelům přičteno k dobru při jejich kvalifi¬kaci, neboť k tomu mně přisvědčíte všichni, kdož jste učitelé-vůdci, že je těžší být dobrým vůdcem, než učitelem. Ve škole máš kluka ve školní lavici a stojíš nad ním popříp. s notesem v ruce, ale v klubovně nebo v táboře stojí on vedle tebe, tam nemáš nadřízené autority, tam teprve se dovíš opravdově, je-li respekt k tobě jen povinný, nebo skutečný. A žádný inspektor a žádná zemská školní rada nemůže dát učiteli lepší vysvědčení o jeho schopnostech, nežli když ve svém oddílu skutky prokáže, že je dobrým vůdcem... Být dobrým vůdcem, je vrchol vychovatelské dovednosti. Je škoda, že čeští učitelé dosud se nevěnovali alespoň studiu skau¬tingu, ač měli být první, kdož se chopili jeho prakse, neboť si nechávají ujít výchovné prostředky, že lepších nemožno vůbec najít. Nic na tom nezmění, že zakladatelem českého skautingu je učitel, že po převratu 60 proc. našich zpravodajů byli učitelé, že nás mnoho vůdců a činovníků je učitelů, celek je dosud buď indiferentní nebo i nepřátelský, a to, jako učitel, nedovedu dobře pochopit. Ovšem, jednu zkušenost již mám: naši nepřátelé v řadách učitelských jsou nejčastěji učitelé špatní, pohodlní, ba vlastně líní páni, jimž osobní pohodlíčko je nade vše, pro zájmy celku nehnou nikdy ani prstem, nás se jen ironicky ptají: „Bláhovci, dá vám za to někdo něco?“ Je jich málo, ale jsou. Sami dělají jen tolik, aby je nevyhodili, proto nás nikdy nepochopí. Přes ty můžeme tedy klidně přejít — ale co ta masa ostatních? Ta zůstane i nadále indiferentní? Což už tu nejsou výsledky? Což všechno dobré a svěží, zdravé, co se do naší školy po převratu dostalo, není vzato ze skautingu? Připomněl jsem již občanskou nauku, ruční práce výchovné, tělovýchovu, ukáži nyní ještě vztah skautingu k ostatním předmětům, např. k zeměpisu a dějepisu — tedy vlastivědě: Ta může těžit z celého našeho programu orientace v přírodě, skicování terénu, poznávání kulturních památek a hlavně soustavných vycházek, několikadenních výletů a putovních táborů. Jednu výhodu mají naši skauti při cestování, jíž nemá nikdo jiný. Oni všady a kdyby se roztoulali po celém světě, najdou bratry skauty — hochy stejného smýšlení a zásad — stačí jen pohled na náš odznak a skautský pozdrav, aby dva hoši, kteří před tím nikdy se neviděli, byli naráz družnými kamarády, při čemž „domorodec“ udělá pro „cizince“, co jen je v jeho silách: je mu průvodcem, zaopatří nocleh, často pozve k sobě, po-radí v další cestě, zkrátka: zase ne slova, ale užitečné činy, skauting v praksi. Dnes se právem naříká, jak upadá zpěv v našem národě — ale skauti zpívají a rádi zpívají: v klubovnách, na výletech, na táborech — vždyť už máme svoje vlastní, skautské písničky. Ani ten jazyk vyučovací a sloh nevyjde na prázdno. Skauting posky¬tuje tolik příležitosti k samostatnému vyjadřování na schůzkách, při zá¬pisech protokolů a referátů, výletů a při debatách klubovních, že se to musí, bude-li na to vůdce dbáti, projeviti i v pohotovosti výrazu a způ¬sobu vyjadřování skauta velmi příznivě. Řekl jsem již, že nesmírně cenným prvkem výchovným ve skautingu je n e j u ž š í styk s přírodou. Nebudu dokazovat, že mnohý dnešní člověk je v přírodě hluchý a slepý, horší je, že ani naše oficielní škola není o mnoho dále. Naše děti vidí ještě na velké většině škol hlavně vycpaniny a dobré nebo i méně dobré obrazy. Přírody a základních jejích zákonů životních neznají. Biologického postupu ve vyučování je ještě velmi po má¬lu. Ale hleďte, není to opět skauting, který tu učiteli připravuje půdu, pra¬cuje v jeho intencích, který hocha nejintensivněji sbližuje s přírodou? To můžeme tvrdit bez jakékoli výjimky: není žádného druhého hnutí výchovného, které by tak úplně a tak ušlechtile dovedlo využít nesmírné¬ho vlivu přírody na mladou duši, jako to dokázal skauting. V ní poznáváme život, jeho vzrůst, podmínky růstu, jeho škůdce, dobu zrání, příčinu a ná-sledky, vítězství i smrt. Příroda je velikou a pravdivou vychovatelkou. A kdyby žádná jiná složka vyučování neměla prospěchu ze skautingu, než jen přírodní vědy — stálo by za to, aby škola šla se skautingem ruku v ruce. Ale ono není jediného předmětu, jenž by neměl ve skautingu mocný a hlavně praktický, tedy nezbytný doplněk. V něm je uskutečněna též nejideálnější koncentrace učiva — na praktickém podkladě. A přece slyšíme stesky na skauting: Skautování prý chlapce rozptyluje — je příčinou neprospěchu, slyší¬me někdy od učitele — ale obyčejně odpůrce skautingu a obyčejně jen v jeho předmětě. A možná, že by se ten kolega na mne divně podíval, kdybych mu řekl, že asi nebude chyba jen na straně chlapcově, možná, že také on sám k tomu přispěl, buď nezáživností a nudností svých výkladů, takže hoch ztratil zájem o jeho předmět, nebo nějakou nespravedlností, nemístným vtipem apod., takže hoch pak animositu vůči osobě učitelově přenáší i na předmět, neboť bude asi pramálo případů, aby hoch, který je dobrým skautem a jedná ve skautském duchu, ve škole neprospíval jen z vlastní viny. Vždyť slíbil: „Konati řádně povinnosti své vlastní...“ Ostatně my jsme tu pro upokojení i takovýchto pedagogů zařídili tzv. dovolené. Chceme proniknout se skautingem i na venek — a už slyšíme: skau¬ting je jen pro městskou mládež. Na venkově má dítě pohybu a zdravého vzduchu dost. Ptám se opět: Což je skauting jen tělovýchovou? Není v něm stejně důležitá výchova charakteru budoucího občana? A není prá¬vě na venkově více příležitosti ke scestí, poněvadž je více ponechána mlá¬dež sama sobě? Není také na venkově mládež mravně zaostalá? Že jsou tu už tělocvičné spolky? Máte slyšet jejich cvičitele mládeže: nejde to — jsou bezradní. Vidí své cvičence, vidí-li je všechny vůbec, jen na tu hodinu cvičení, nemají s nimi jinak styku a ne každý z těch cvičitelů s mlá¬deží umí jednat. A přece, leckdes, co nedokázal učitel v přeplněné třídě, co nedokázal cvičitel při chvilkovém setkání, dokázal dobrý skautský vůdce — získal důvěru mládeže a mnohý nenapravitelný lehkomyslník a zbujník vybíjel svoji přemíru energie způsobem sobě i obci užitečným. Pro venkov cenil bych zvláště onen skautský prvek samostatnosti a podnikavosti, ono kurážné „hledání nových cest“, vynalézavost a odvahu pustit se do něčeho nového, jako protiváhu typické konservativnosti na¬šeho venkova. Kampak ale s vaším krojem na venkov! Ovšem, že je možný skauting na venkově i bez kroje, alespoň pro první dobu, než se vžije. Že není čas na venkově na vycházky? V čase polních prací ovšem, ale což hodiny vlastivědy, tělocviku, leckdy i zpěvu? A co hodiny občanské nauky, vycházky a prázdniny? A co neděle? Zato známe my až příliš dobře překážku jinou, která brzdí: dosud roz¬lišují mezi bohatým a chudým, ale tak daleko přece žádný nepůjde, aby zakazoval styk svému synkovi ze statku s hochem podruha jen proto, že je podruhův. A kdyby — život chlapců v oddíle a jejich vzájemné kamarádství zlomilo by nakonec odpor i té nejtvrdší palice. Ale ovšem: se skautingem na venkově to nepůjde bez školy a bez učitele. Po denním pobytu ve škole je hoch na venkově namnoze odkázán sám na sebe, rodiče bývají tak zaměstnáni, že se dětem nemohou věno¬vat, jen málokde možno mluvit o „rodinné výchově“ a mnohdy chybí i po¬třebné znalosti a schopnosti vychovávat — co by tu mohl vykonat dobře vedený skautský oddíl, který podchytí mládež hlavně v neděli, kdy jinak se toulává se staršími výrostky a málokdy pochytí co dobrého! A pak onen hluboce ethický prvek skautský — lásky k přírodě a je¬jím památkám — neboť jen tak zůstanou nám v naší bohaté vlasti uchrá¬něny památky přírodní neporušené, když i náš venkov uvědoměle si jich bude všímat a nebude v přírodě vidět jen svoji živitelku. A jak mnoho dobrého může způsobit skautská výchova kamarádstvím hochů, z nichž dorostou jednou muži, v dnešních rozeštvaných poměrech politických a náboženských v našich vesnicích a městečkách, kde život oddílu, vědomí pospolitosti, může být ještě intensivnější, než ve městech! A jak se tu může skautsky vychovávaná a vedená mládež uplatnit i ve prospěch své obce! Obstarávat udržování a výzdobu místa kolem po¬mníků a na návsích, být organisovaně ku pomoci hasičům v případě po¬žáru, pohotová k první pomoci při neštěstích automobilových, pomáhat osobám sestaralým a na sebe odkázaným, pečovat o psy a kočky, starat se jejich čisté misky, čerstvou vodu, teplý útulek. A skautský návyk na čistotu a pořádek by neměl dobrého vlivu na vzhled a pořádek v obci, na hygienu spaní na venkově apod.? Neptejte se už, co může ze skautingu venkov potřebovat, odpovězte raději, co z něho nemůže potřebovat? Vidíte, že venkov nemůže býti skautingu překážkou. Zato známe my až příliš dobře překážku jinou, která brzdí dosud roz¬voj skautingu do rozkvětu, jak by to pro své význačné vlastnosti zaslu¬hoval. Mládeže máme hojnost, ale nemáme pro ni vůdce skautských od¬dílů. Dostatek dobrých vůdců — tak zní základní problém skautingu — to jsou ty pilíře, na nichž spočívá klenba skautské výchovy. Ty ostatní pří¬stavky organisační se pak už vybudují hravě. Máme málo vůdců — Máme málo lidí nesobeckých, málo opravdových přátel mládeže. Jistě tu někdy brání důvody sociální, starost o výdělek, zaměstnání, jež zabere velmi mnoho času, ohledy rodinné u těch, kdo by jinak věnovali se vedení oddílu. Ale to není u každého. Je až zarážející, jak málo se dnes najde mezi mladou inteligencí lidí, kteří by nemysleli jen na sebe a věnovali se též trochu zájmům veřejným... Vždyť je to jejich povinností jako inteligence, oni mají býti solí země, mají opět dávat z toho, co pomocí a za vedení ji¬ných získali — ale to jsou jen bílé vrány, kteří takto jednají. Naprosto tím nechci říci, že by dělníci nemohli být též dobrými vůdci, naopak, máme je i z nich, je tento živel prakse mezi námi nutný a dobrá třetina našich skautů jsou učedníci, dělníci, příručí apod. Ale inteligence je k tomu mravně zavázána, dát se do služeb národa a státu i mimo svoje povolání. A především ti, kdož jsou stále v tak blízkém vztahu k mládeži, její učitelé. Vím, co se všechno dnes na učiteli na venkově žádá; aby měl všechnu činnost osvětovou, měl schůzky s rodiči, vedl Kampeličky a Reifeisenky, obecní kroniky a zápisy. Ale to, s postupujícím uvědoměním na venkově, bude přecházet na jiné, učitel si je k tomu bude moci vychovat a starat se víc o svěřenou mládež. Získá tím škola i skauting. A získají i ti, kdož se vedení oddílu ujmou. Dobře vedený skautský oddíl je nejideálnějším působištěm dobrého pedagoga a jeho nejlepší legitimací. Ničím nezískáte rodiče tak bezpečně a trvale, jako dobrým oddí¬lem skautů. A nijak nemůžete prokázat své obci, v níž jste učiteli, službu větší a ušlechtilejší, nežli když budete vychovávat její mládež v duchu skautském. Kdo jseš v řadách učitelských opravdovým přítelem mládeže, podej nám ruku. Přesvědčíš se sám, že jsme našli dobrou cestu, jak zabezpečit budoucnost svého národa a státu. ec7a14cfd40a892188c01ede816494ac56f3625a 42 2012-10-13T14:22:19Z Stepan 2 Založena nová stránka: Vůdce, ročník X., listopad - prosinec 1929, číslo 2 - 3 Prof. B. ŘEHÁK, župní zpravodaj, Jičín: Skauting a škola. Dosud nerozřešený poměr a přece by m… Vůdce, ročník X., listopad - prosinec 1929, číslo 2 - 3 Prof. B. ŘEHÁK, župní zpravodaj, Jičín: Skauting a škola. Dosud nerozřešený poměr a přece by mohlo jeho dobré řešení při¬nést naší škole — zvláště národní a občanské — velké hodnoty výchovné, prvky, po nichž se právem dnes tolik volá. Ze svazu skautů RCS vychází nyní podnět k spolupráci skautingu a školy. Na valném sjezdu Svazu v únoru přednesen bude tento referát, do-plněný ještě resolucemi pro min. školství a nár. osvěty a pro ministerstvo vnitra se žádostí za ochranu ideje skautské a našeho kroje. Jednal o něm již sjezd učitelů a profesorů — skautských činovníků v listopadu; valný sjezd o něm rozhodne. Prosím skautské činovníky, aby mne laskavě upozornili na vhodné doplňky dopisem. Svaz svěřil mně tento referát jako starému skautu. Prožil jsem život v oddíle od jara 1912 jako skaut, později rádce, od r. 1914 jako vůdce. Po převratu jako místonáčelník i župní zpravodaj, tedy celkem už 17 let, a ve všech oborech činnosti, od piky. Připomínám to, poněvadž ona léta a zkušenosti ve skautingu prožité jsou základnou tomuto referátu, v němž hodnotím skauting jako profesor učitelského ústavu. Aby bylo jasno hned od počátku: S politickým skautingem různých stran, zneužívaným pro účely stranické, nemáme co dělat. Prohlašujeme také, že skauting není ani pouze tělovýchova, ani sport, ani pouze táboření, ani pouze život klubovní — to jsou jen jeho složky — skauting je nejlepší výchovou mládeže, úměrně mravní i tělesnou, a to prostředky nejideálnějšími: je to výchova hrou a prací, výchova empirická, založená na vlastním projevu dítěte v činu positivním a užitečném. Skauting není vlastně organisace — ta je tu jen jako podklad k usměr¬nění práce a jejímu zdokonalování — skauting je hnutí, je nový směr ve výchově... Je to skautský duch, jenž padá na váhu — ne forma — skauting je nové náboženství mládeže v nejušlechtilejším toho slova smyslu. Skaut — toť hledač stezek — ale hlavně té správné stezky do života. A jak úzce se tato nová výchova přimyká ke skutečnému životu, je vidět i z velikého praktického smyslu, jenž je jí podložen. Je to vidět z toho, jak zdůrazňuje výchovu budoucího občana svo¬bodného státu, vede ho k soběstačnosti a službě pro celek, jak se stará o jeho zdraví a skutečně potřebnou výzbroj pro život. Že u nás prak¬tický čin je na prvním místě, je vidět i z požadavků, jež klademe na skauta prvého a druhého stupně, i z našich odborných dovedností. Aby lépe vysvitlo, jak veliké hodnoty výchovné skauting přináší a jak skvěle může doplnit naukovou činnost školy, povím o tom více. Po převratu zaveden byl na naše národní školy nový předmět: ob¬čanská nauka. V jejich hodinách se děti učí o zřízení obecním, učí se o vlastnostech dobrého občana, mluví se k nim o úctě k vlajce apod. Podívejte se do našich „Základů“. Najdete to tam všechno a dávno před tím, než to přišlo do školy. S jedním ovšem rozdílem: že skauting všechno tohle prakticky dělal, o čem škola dosud jen učí a mluví. My byli na našich táborech první, kdož postavili mládež k pozdravu před státní vlajku a pozdravem třepetající se vlajky státní začínal oficielně den v každém našem táboře... Náš skaut, dříve, nežli mu připneme svůj odznak, zdvihá tři prsty a slibuje především: milovati vlast svou a věrně jí sloužiti v každé době, plniti povinnosti své vlastní a zachovávati zákony skautské. A není to praktická výchova k demokratičnosti a vzájemné shodě, když v oddíle setkávají se dobrovolně (ne z nutnosti, jako ve škole) a bratrsky studenti s učedníky a prodavači z obchodů? Nepěstuje se tu prakticky vzájemnost — kolektivní smysl, poctivost při hře a později v životě ,,fair play”, soběstačnost, která nechce vše na státě, obětavost až do nasazení vlastního života pro záchranu druhého, jak o tom svědčí každým rokem několik udělených odznaků „Za čin junácký“? Nepěstuje se tu prakticky znalost zřízení obecního a státního, když posíláme své skauty, aby sami obstarali některé záležitosti oddílu, např. slevu na dráze, hlášení u starosty obce, na lesní správě, na poště, u čet¬nictva, u kupce apod.? A což naše praktická výchova společenská v tomto styku, v klubov¬nách a na táborech — dnes — kdy si veřejnost i školní úřady tolik st쬞ují na zpepičtění naší mládeže? A hlavně upozorňuji na praktické pěstění pocitu zodpověd¬nosti, jehož je nám pro budoucí občany tolik třeba! Dosáhne toho škola výkladem lépe, nežli my, když svěřujeme hochům stráže v táborech a po¬drobujeme je při tom sebeovládání, když je ustanovujeme s mapou a kompasem v ruce vůdcem oddílu na výletě, nebo pověřujeme úkolem, na němž závisí úspěch celého oddílu? Přicházím k druhému předmětu, který byl nově do naší školy za¬veden: k ručním pracím výchovným. Ale to jsou všechno věci, které naši skauti dělali dávno před tím, než s nimi začla škola! Projděte opět naše skautské příručky a vzpo¬meňte naší praxe: vzpomeňte, jak my již dávno před školou zdůrazňovali, že je třeba užitečně usměrnit přirozený pud dítěte po činnosti ruko¬dělné, povzbuzovat smysl pro praktičnost jako nutnou protiváhu naší příliš dosud theoretické školy, jak je nutno u dítěte pěstovat vědomí vlastní síly a dovednosti vlastním projevem, vlastním, viditelným činem. My to skauty neučíme, my jim dáváme příležitost k praksi takové, že vypěstují si nejenom zručnost, ale i nutnou přesnost a poctivost v práci, kterou nejčastěji např. při výstavbě tábora, pocítí na vlastní kůži, spadne-li jim špatně postavený stan v dešti na hlavu anebo sletí postel... Jak pedagogicky bezcenný je naproti tomu tábor takové YMCY, nebo tábory sokolské — pokud jsem je viděl – kdy celý tábor úplně postaví dospělí lidé před příchodem hochů, dospělí lidé, jen k tomu určení jim vaří atd., nehledě též k praktické stránce, že za to, co stojí lidé a gáže vůdců v táborech YMCÝ, byly by naše takové tábory nejméně dva. Tábor — v němž třeba všechno si vyrobit vlastní prací — to je ta nejlepší škola práce a, co hlavního, dovede vzbudit tu pravou radost z práce — a to, myslím, je nejcennější výsledek, zvláště v době, kdy se kolem nás ozývají tak otravná hesla, jako, že práce je kletbou lidského rodu... Naši skauti denně ve svých klubovnách a každoročně v táborech do¬kazují, že i jednoduchými prostředky lze vtipně docíliti věcí dobrých a užitečných a neztratit nikdy a nikde hlavu. Pak se nedivte, že podrobný, úřední návod pro ruční práce výchovné ve škole je vlastně doslova vybrán z našich skautských příruček. Činná škola je dnes snahou našich nejlepších pedagogů – ale, kdo razil cestu tomuto hnutí, byl skauting! My jsme ve své skautské praxi zásady činné školy od začátku pro¬váděli – hodně později o ní oficielní pedagogové začali teprve mluvit a odvažovali se na první pokusy. Naši skauti nosili již dávno na svých rukávech odznaky za ony do¬vednosti, o které se pak činná škola začala snažit. I v tom jsme byli průkopníky moderní výchovy mládeže — a ještě v něčem, neméně důležitém: v tělesné výchově. Sokol ještě dlouho cvičil na nářadí v tělocvičnách — o škole ani nemluvě – kdy my jsme, hned na počátku, řekli: co nejméně nářadí pro mládež, za to hodně her a lehké athletiky. Skauting vyvedl naši mládež ze zaprášených tělocvičen na trav¬naté palouky a lesní stezky, s k a u t i n g svlékl naši mládež do plavek a vystavil paprskům životadárného slunce, skauting vlil do prsou naší mládeže radost a štěstí ze života v náručí matky přírody. A skauting to byl, který první k vycházkám svým připojil pozoro¬vání v přírodě, orientaci, užívání a kreslení náčrtů a map, dorozumívání na větší vzdálenosti, stopování, nejen poznávání, ale i péči o krásy a památky přírodní, aby tak budil účinnou lásku k domovině, k vlasti. Nedivte se tedy opět, že v podrobném novém návodu pro vycházky školní je zase úplný výpis z našich „Základů skautingu“. Zásluhu o to má br. náčelník, neboť se mu podařilo přesvědčit prof. Drtinu, tehdejšího státního tajemníka, o nutnosti, zavést skautské prvky do tělovýchovy školní a vypracoval pak na jeho vyzvání s br. místonáčelníkem Janem Novákem příslušný materiál. Prostřednictvím Hellerovým pak skutečně tento elaborát přešel do předpisů školních. Ale my žádáme, aby se tyto osnovy také skutečně dodržovaly. Znám konkrétní případy, jak se přímo hanebným způsobem tělovýchova na některých ústavech odbývá a povětšině se skautské prvky v ní, zvláště vycházky, orientace apod., vůbec nedělají. Podle nich byla pak upravena dobrá Stunova příručka „Vy¬cházky — putování“, jež je úplně na podkladě našich „Základů skautingu“ napsána, ovšem, že si všímá pouze tělovýchovy – skauting to tedy není, neboť chybí ještě všechna výchova mravní. Myslím, že kdyby už ani jiného nebylo, měla by škola dostatečně dů¬vodů, aby se o skauting zajímala: co cenného po převratu získala — to jsou prvky výchovy skautské! Skauting může dát ale ještě víc! On vychovává svoji mládež tak, jak žádná škola na světě dosud mlá¬deže nevychovávala — metodami, jimž se mládež nevzpírá, naopak — jimiž je nadšena... A není veliká cena skautské výchovy též v tom, že v dnešní době, kdy člověk nerozumně stále jen by chtěl brát, dostávat a třeba násilím uchvacovat, skauting prakticky vede naši mládež, aby dávala, nesobecky, ka¬marádsky pro druhého něco udělala? A nejsme my všichni — skautští pracovníci — živým toho dokladem, jak veliká je složka idealismu ve hnutí skautském? A není náš náčelník, br. Svojsík, typem skauta, mužem, jejž budeme svým skautům vždy za vzor stavět pro jeho ušlechtilý idealismus? Ve skautingu je skryta veliká mravní síla, která nedovolí nikomu kdo přilnul k němu duší i srdcem, aby opustil zásady, jež mu skauting dal. Básník to řekl krásně: „Poněvadž jsme poznali trýzeň žízně, hloubíme studnici vody živé, aby mohli píti i jiní.“ Nemůžeme dát naší mládeži bezpečnějšího vůdce v životě, než bude-li vyrůstat v zásadách skautských a nemůžeme dáti své republice občanů lepších, než dobré skauty, dorostlé v muže a ženy. Skauting republice vychovává muže činu, nesobecké, navyklé na své¬pomoc a vlastní síly, kteří při každém kroku nevztahují ruku ke státu s kategorickým: dej! Ani to naše heslo „Bud připraven!“ není pro stát tak docela bez významu. A ještě něco: Vážím si skautské výchovy nade vše, poněvadž ona nebéře dětem jejich mládí, naopak, ještě šťastně nachází mnoho momentů, které umož¬ňují dětem prožít ve skautingu nejkrásnější doby mládí, na něž i dospělý muž nebo žena vždy radostně bude vzpomínat. Nemůže dát dítěti nikdo radostnějšího mládí a při tom lépe je vy¬zbrojit pro život, než když je pošle do oddílu a táborů dobrého skaut¬ského vůdce. Vnitřní naši sílu vidím i v tom, že jsme přes všechno lákání a zase ústrky zůstali nepolitickými, že známe jen mládež a nedovolujeme žádné politické straně, aby po ní sahala a zneužívala jí k bojům politickým, u některých stran velmi špinavým. Ale jsou i úřady republiky, kde nám tuto nepolitičnost vytýkají jako nedostatek: v ministerstvu zdravotnictví nám už kdysi řekli rovnou: „Když za vámi nestojí žádná politická strana, nemůžeme nic dělat.“ Vida — jací jsme to my skauti republikáni — musíme sloužit zájmům některé politické strany a pak teprve o nás úřady republiky budou vědět. — Těžko nebýt ironickým... Myslím, že bude jen v zájmu státu, když nám dá vydatný příspěvek na prázdninové táboření naší mládeže, neboť se tím stará o zdraví i vý¬chovu svých budoucích občanů, a když poskytne příspěvek výpravám, jež jdou representovat naši mládež na fórum mezinárodní — neboť nemůže mít účinnější propagandy mezinárodní, než jsou čety skautů, Sokolů a sportovců. Jistě není našim úředním kruhům neznámo, jak čestně se mezi 44 ná¬rody zhostili naši hoši své těžké úlohy letos v Anglii — jak se o nich vyslovil princ Waleský — budoucí král Anglie — sám skaut — a jak světový náčelník skautů, sir R. Baden-Powell o nich psal obšírně našemu ministru zahraničí – a byla to slova největšího uznání. To jiné státy jinak rozumějí této živé a nejpůsobivější propagandě — jak jinak se o to staral stát maďarský, polský – a naši hoši? A víte, jak hledí na skauting Spojené státy? Skautský svaz americký dostal od Kongresu čestnou listinu spolkovou — vyznamenání, jehož se dostalo toliko ještě dvěma institucím: Červenému kříži a Americké legii. Tak si cení americký stát skautské výchovy mládeže. Náš stát zůstal dosud zatím blahosklonně neinteresovaným... Mohlo by se nám z úředních kruhů vytknout, že jsme ještě nedokázali to, co skauti v Americe. Ovšem, nedokázali, tam ale hned od počátku pracovali s přízní a za podpory státu a amerických milionářů — a přece, co v našich nesrovnatelně těžkých poměrech náš Svaz dosud dokázal, je hodno úcty každého nepředpojatého člověka. Jsme v mnohých oborech skautské výchovy dále než ti, kdož byli našimi učiteli, přidali jsme již svoje, ryze české prvky, budujeme již svůj, český skauting, a kdybychom měli podmínky takové Ameriky, Anglie, Polska, Maďarska, mluvili by na mezinárodním foru brzy o nás ještě jinak. Jiná námitka by mohla být, že nejsou všichni naši skauti takoví, jak je představuje náš program, náš cíl a naše odborná literatura. Ale prosím ministerstvo školství, vysloví-li tuto námitku, aby uvážilo, že my pracujeme bez prostředků, s holýma rukama, a aby si položilo také tuto otázku: A jaké jsou výsledky ve školách, jemu podřízených, ve školách i nejmoderněji zařízených, s plnými kabinety, s nejlepšími pomůckami, se staletou tradicí, se silami, jež několik let jsou k svému povolání školeny – jsou ty výsledky vždycky takové, jak máme napsáno v našich osnovách, instrukcích a učebných cílech? A myslím, že pak naše výsledky, docílené, opakuji, s holýma rukama, snesou toto porovnání. O tom jsem pevně přesvědčen: pro výchovu charakteru budoucího muže naše tábory, jsou-li řízeny ušlechtilým, zkušeným vůdcem, vykonají mno-hem více, než kterákoli naše dosavadní škola, neboť celý ráz takového života vede hochy k tomu, aby vyrůstali v junáky čestné, přímé, silné tělem i duchem, v junáky, kteří mají hluboký odpor ke kavárenskému povalečství a líné změkčilosti. Vy sami víte na sta případů, s jakým uznáním a opravdovým překvapením opouštěli naše tábory návštěvníci, kteří je zřeli po prvé. A zůstali našimi horlivými zastánci zvláště tehdy, když lidé neinformovaní nás házeli do jednoho pytle s divokými skauty, vršo¬vickými a košířskými trampy a podobnou čeládkou. Přicházím k poslední výchovné složce skautingu, o níž je nutno se ještě zmínit. Není nejvýznačnějším zájmem min. Nár. obrany předvojenská výchova mládeže a nesplňuje ji skauting způsobem přímo ideálním? Od tělovýchovy přes orientaci v přírodě až po ty polní hry? Nejsme militaristy, nechceme batailony ve školách, není jich naprosto třeba, stačí jen, aby pokud možno nejvíce mládeže prošlo výchovou skautskou, a bez jakýchkoli nových zařízení bude splněno přání vůdčích kruhů naší armády. Nebojte se o těchto věcech mluvit. Jen osobní zbabělci vás mohou vinit z militarismu. Nejsme a nebudeme útočníky, nesaháme po cizím, ale na obranu musíme býti připraveni! Kdyby stát náš byl napaden — kde bude skautovo místo? A čí to odznak nosí na svých prsou — černou psí hlavu v bílém poli? Ten je s praporu starých Chodů, věrných a statečných obránců vlasti. Tak už se zneužívalo humanitního hesla Masarykova, že on sám musel prohlásit: jsi-li napaden, braň se a, je-li nutno, i železem... Hesla: odzbrojit, pryč s armádou, jsou jen pro velké národy, ne pro malé — až odzbrojí velmoci, pak složíme zbraně i my — ale ono to tak brzy nebude ... Nejlepší zárukou míru ještě na dlouho je a bude zdatná armáda — ale o její zdatnosti nerozhoduje jen počet a kvalita jejích zbraní, ale ve stejné míře — ne-li hlavně: duch její, její mravní stav. Divím se, že není v našem min. nár. obrany ještě dost porozumění pro skauting, mohlo by mu vyjít v mnohém vstříc: půjčit nebo darovat stany, typy, které vyřazuje z užívání, neboť stanů máme ještě naprostý nedo¬statek a oddíly ani Svaz nemá peněz na jejich zakoupení v míře postačující. Žádáme stát o podporu, ale právě v duchu skautském nechceme od státu almužnu, několik tisíc korun subvence a tím aby byl náš poměr k němu vyřízen. My rozumíme tomuto poměru jinak. Je v nejvlastnějším zájmu státu, aby podporoval skauting především mravní podporou a přede¬vším ve škole. Co tím míníme, povím obšírněji, ale dodávám hned: do set milionů jdoucí sumy vydává náš stát na zločince, prostitutky a mládež mravně zpustlou — avšak mládeži skautské, hnutí, které mládež zachra¬ňuje před těmito propastmi, odměřuje několik tisícovek almužny. To není rozumné hospodaření s hlediska státu; s jeho stanoviska je nejúčinnější finanční podpora skautingu samozřejmá, už také z toho důvodu, že skauting je organisací mládeže a ne lidí dospělých, samostatně výděleč¬ně schopných. Ale ovšem, v našich poměrech může hrozit nebezpečí ještě horší pro nás, než je nevšímavost státu: ovládnutí skautingu až do jeho zbyrokratisování — a pak jsme v koncích — tím by byl skauting pochován. Pokud budou skautskými vůdci lidé, kteří jimi budou z vlastní vůle, z lásky k věci, bude skauting žít a vzkvétat; budou-li to lidé placení, zabijí ho. Pokud bude mít skautský oddíl hochy, kteří do něho vstupují dobro¬volně, ze svobodné vůle, potud budeme míti skauty. Kdybychom připustili, aby byl zaveden povinně do škol, ztratí oň mlá¬dež zájem, budou v oddílech opět žáci, ale ne hoši-skauti. Skautský oddíl může být jedině doplňkem školy, a to doplňkem velmi nutným, neboť naše škola učí, zásobuje vědomostmi, ale dosud nevychovává anebo jen zcela neúměrně k rozsahu učiva, kdežto skauting je především výchova. A doplňkem i proto, že dnešní škola nepřihlíží k in¬dividualitě žákově, kdežto skauting na ní buduje... Škola např. chce v hodinách občanské nauky poučováním působit na vytváření charakteru, ale skauting k tomu dodává: jen vyučováním a poučováním toho nedocílíte, k tomu vede jen neustálé praktické jednání. Jistě tu má svůj úkol i rodina, ale skauting může působit více: nutí řešit každé chvíle poměr ke kamarádům, družině, oddílu, ke slibu, k povinnostem skautským, k jeho deseti zákonům, a ty jsou přece souhrnem ve¬škeré ethiky člověka — oddíl, to je malá obec, to je samospráva —skau¬ting je nejlepší školou života. Musíme si v něm uchovat nezávislost a sebedůvěru. Něco jiného je, bude-li stát financovat několik administrativních úředníků v ústředí Svazu. My si ten zájem státu představujeme též ve větším uplat¬nění skautingu ve vzdělávacím kursu pro učitele tělocviku na školách středních a v ustanovení referenta o skautingu v ministerstvu školství a u zemské školní rady. Žádáme o vydání pokynů všem okresním školním inspektorům, aby se zvýšeným zájmem sledovali zakládání oddílů skautských ve všech místech, kde je škola, aby ředitelé středních škol, řídící učitelé a starostové obcí dostali pokyn, aby příznivě se stavěli k našim žádostem o propůjčení ně-kterých vhodných místností za klubovny skautské. Vždyť v době zimní je klubovna rodinným krbem našich skautů a velmi důležitým místem vý-chovy. A žádáme ovšem, aby se platné osnovy pro tělovýchovu na střed¬ních školách, v nichž už prvky skautské jsou, také skutečně dodržovaly. Žádáme, aby školní inspektoři, ředitelé středních škol a řídící učitelé po¬skytli všemožnou pomoc učitelům, kteří skautský oddíl založí a dobře po-vedou, a aby to bylo těmto učitelům přičteno k dobru při jejich kvalifi¬kaci, neboť k tomu mně přisvědčíte všichni, kdož jste učitelé-vůdci, že je těžší být dobrým vůdcem, než učitelem. Ve škole máš kluka ve školní lavici a stojíš nad ním popříp. s notesem v ruce, ale v klubovně nebo v táboře stojí on vedle tebe, tam nemáš nadřízené autority, tam teprve se dovíš opravdově, je-li respekt k tobě jen povinný, nebo skutečný. A žádný inspektor a žádná zemská školní rada nemůže dát učiteli lepší vysvědčení o jeho schopnostech, nežli když ve svém oddílu skutky prokáže, že je dobrým vůdcem... Být dobrým vůdcem, je vrchol vychovatelské dovednosti. Je škoda, že čeští učitelé dosud se nevěnovali alespoň studiu skau¬tingu, ač měli být první, kdož se chopili jeho prakse, neboť si nechávají ujít výchovné prostředky, že lepších nemožno vůbec najít. Nic na tom nezmění, že zakladatelem českého skautingu je učitel, že po převratu 60 proc. našich zpravodajů byli učitelé, že nás mnoho vůdců a činovníků je učitelů, celek je dosud buď indiferentní nebo i nepřátelský, a to, jako učitel, nedovedu dobře pochopit. Ovšem, jednu zkušenost již mám: naši nepřátelé v řadách učitelských jsou nejčastěji učitelé špatní, pohodlní, ba vlastně líní páni, jimž osobní pohodlíčko je nade vše, pro zájmy celku nehnou nikdy ani prstem, nás se jen ironicky ptají: „Bláhovci, dá vám za to někdo něco?“ Je jich málo, ale jsou. Sami dělají jen tolik, aby je nevyhodili, proto nás nikdy nepochopí. Přes ty můžeme tedy klidně přejít — ale co ta masa ostatních? Ta zůstane i nadále indiferentní? Což už tu nejsou výsledky? Což všechno dobré a svěží, zdravé, co se do naší školy po převratu dostalo, není vzato ze skautingu? Připomněl jsem již občanskou nauku, ruční práce výchovné, tělovýchovu, ukáži nyní ještě vztah skautingu k ostatním předmětům, např. k zeměpisu a dějepisu — tedy vlastivědě: Ta může těžit z celého našeho programu orientace v přírodě, skicování terénu, poznávání kulturních památek a hlavně soustavných vycházek, několikadenních výletů a putovních táborů. Jednu výhodu mají naši skauti při cestování, jíž nemá nikdo jiný. Oni všady a kdyby se roztoulali po celém světě, najdou bratry skauty — hochy stejného smýšlení a zásad — stačí jen pohled na náš odznak a skautský pozdrav, aby dva hoši, kteří před tím nikdy se neviděli, byli naráz družnými kamarády, při čemž „domorodec“ udělá pro „cizince“, co jen je v jeho silách: je mu průvodcem, zaopatří nocleh, často pozve k sobě, po-radí v další cestě, zkrátka: zase ne slova, ale užitečné činy, skauting v praksi. Dnes se právem naříká, jak upadá zpěv v našem národě — ale skauti zpívají a rádi zpívají: v klubovnách, na výletech, na táborech — vždyť už máme svoje vlastní, skautské písničky. Ani ten jazyk vyučovací a sloh nevyjde na prázdno. Skauting posky¬tuje tolik příležitosti k samostatnému vyjadřování na schůzkách, při zá¬pisech protokolů a referátů, výletů a při debatách klubovních, že se to musí, bude-li na to vůdce dbáti, projeviti i v pohotovosti výrazu a způ¬sobu vyjadřování skauta velmi příznivě. Řekl jsem již, že nesmírně cenným prvkem výchovným ve skautingu je n e j u ž š í styk s přírodou. Nebudu dokazovat, že mnohý dnešní člověk je v přírodě hluchý a slepý, horší je, že ani naše oficielní škola není o mnoho dále. Naše děti vidí ještě na velké většině škol hlavně vycpaniny a dobré nebo i méně dobré obrazy. Přírody a základních jejích zákonů životních neznají. Biologického postupu ve vyučování je ještě velmi po má¬lu. Ale hleďte, není to opět skauting, který tu učiteli připravuje půdu, pra¬cuje v jeho intencích, který hocha nejintensivněji sbližuje s přírodou? To můžeme tvrdit bez jakékoli výjimky: není žádného druhého hnutí výchovného, které by tak úplně a tak ušlechtile dovedlo využít nesmírné¬ho vlivu přírody na mladou duši, jako to dokázal skauting. V ní poznáváme život, jeho vzrůst, podmínky růstu, jeho škůdce, dobu zrání, příčinu a ná-sledky, vítězství i smrt. Příroda je velikou a pravdivou vychovatelkou. A kdyby žádná jiná složka vyučování neměla prospěchu ze skautingu, než jen přírodní vědy — stálo by za to, aby škola šla se skautingem ruku v ruce. Ale ono není jediného předmětu, jenž by neměl ve skautingu mocný a hlavně praktický, tedy nezbytný doplněk. V něm je uskutečněna též nejideálnější koncentrace učiva — na praktickém podkladě. A přece slyšíme stesky na skauting: Skautování prý chlapce rozptyluje — je příčinou neprospěchu, slyší¬me někdy od učitele — ale obyčejně odpůrce skautingu a obyčejně jen v jeho předmětě. A možná, že by se ten kolega na mne divně podíval, kdybych mu řekl, že asi nebude chyba jen na straně chlapcově, možná, že také on sám k tomu přispěl, buď nezáživností a nudností svých výkladů, takže hoch ztratil zájem o jeho předmět, nebo nějakou nespravedlností, nemístným vtipem apod., takže hoch pak animositu vůči osobě učitelově přenáší i na předmět, neboť bude asi pramálo případů, aby hoch, který je dobrým skautem a jedná ve skautském duchu, ve škole neprospíval jen z vlastní viny. Vždyť slíbil: „Konati řádně povinnosti své vlastní...“ Ostatně my jsme tu pro upokojení i takovýchto pedagogů zařídili tzv. dovolené. Chceme proniknout se skautingem i na venek — a už slyšíme: skau¬ting je jen pro městskou mládež. Na venkově má dítě pohybu a zdravého vzduchu dost. Ptám se opět: Což je skauting jen tělovýchovou? Není v něm stejně důležitá výchova charakteru budoucího občana? A není prá¬vě na venkově více příležitosti ke scestí, poněvadž je více ponechána mlá¬dež sama sobě? Není také na venkově mládež mravně zaostalá? Že jsou tu už tělocvičné spolky? Máte slyšet jejich cvičitele mládeže: nejde to — jsou bezradní. Vidí své cvičence, vidí-li je všechny vůbec, jen na tu hodinu cvičení, nemají s nimi jinak styku a ne každý z těch cvičitelů s mlá¬deží umí jednat. A přece, leckdes, co nedokázal učitel v přeplněné třídě, co nedokázal cvičitel při chvilkovém setkání, dokázal dobrý skautský vůdce — získal důvěru mládeže a mnohý nenapravitelný lehkomyslník a zbujník vybíjel svoji přemíru energie způsobem sobě i obci užitečným. Pro venkov cenil bych zvláště onen skautský prvek samostatnosti a podnikavosti, ono kurážné „hledání nových cest“, vynalézavost a odvahu pustit se do něčeho nového, jako protiváhu typické konservativnosti na¬šeho venkova. Kampak ale s vaším krojem na venkov! Ovšem, že je možný skauting na venkově i bez kroje, alespoň pro první dobu, než se vžije. Že není čas na venkově na vycházky? V čase polních prací ovšem, ale což hodiny vlastivědy, tělocviku, leckdy i zpěvu? A co hodiny občanské nauky, vycházky a prázdniny? A co neděle? Zato známe my až příliš dobře překážku jinou, která brzdí: dosud roz¬lišují mezi bohatým a chudým, ale tak daleko přece žádný nepůjde, aby zakazoval styk svému synkovi ze statku s hochem podruha jen proto, že je podruhův. A kdyby — život chlapců v oddíle a jejich vzájemné kamarádství zlomilo by nakonec odpor i té nejtvrdší palice. Ale ovšem: se skautingem na venkově to nepůjde bez školy a bez učitele. Po denním pobytu ve škole je hoch na venkově namnoze odkázán sám na sebe, rodiče bývají tak zaměstnáni, že se dětem nemohou věno¬vat, jen málokde možno mluvit o „rodinné výchově“ a mnohdy chybí i po¬třebné znalosti a schopnosti vychovávat — co by tu mohl vykonat dobře vedený skautský oddíl, který podchytí mládež hlavně v neděli, kdy jinak se toulává se staršími výrostky a málokdy pochytí co dobrého! A pak onen hluboce ethický prvek skautský — lásky k přírodě a je¬jím památkám — neboť jen tak zůstanou nám v naší bohaté vlasti uchrá¬něny památky přírodní neporušené, když i náš venkov uvědoměle si jich bude všímat a nebude v přírodě vidět jen svoji živitelku. A jak mnoho dobrého může způsobit skautská výchova kamarádstvím hochů, z nichž dorostou jednou muži, v dnešních rozeštvaných poměrech politických a náboženských v našich vesnicích a městečkách, kde život oddílu, vědomí pospolitosti, může být ještě intensivnější, než ve městech! A jak se tu může skautsky vychovávaná a vedená mládež uplatnit i ve prospěch své obce! Obstarávat udržování a výzdobu místa kolem po¬mníků a na návsích, být organisovaně ku pomoci hasičům v případě po¬žáru, pohotová k první pomoci při neštěstích automobilových, pomáhat osobám sestaralým a na sebe odkázaným, pečovat o psy a kočky, starat se jejich čisté misky, čerstvou vodu, teplý útulek. A skautský návyk na čistotu a pořádek by neměl dobrého vlivu na vzhled a pořádek v obci, na hygienu spaní na venkově apod.? Neptejte se už, co může ze skautingu venkov potřebovat, odpovězte raději, co z něho nemůže potřebovat? Vidíte, že venkov nemůže býti skautingu překážkou. Zato známe my až příliš dobře překážku jinou, která brzdí dosud roz¬voj skautingu do rozkvětu, jak by to pro své význačné vlastnosti zaslu¬hoval. Mládeže máme hojnost, ale nemáme pro ni vůdce skautských od¬dílů. Dostatek dobrých vůdců — tak zní základní problém skautingu — to jsou ty pilíře, na nichž spočívá klenba skautské výchovy. Ty ostatní pří¬stavky organisační se pak už vybudují hravě. Máme málo vůdců — Máme málo lidí nesobeckých, málo opravdových přátel mládeže. Jistě tu někdy brání důvody sociální, starost o výdělek, zaměstnání, jež zabere velmi mnoho času, ohledy rodinné u těch, kdo by jinak věnovali se vedení oddílu. Ale to není u každého. Je až zarážející, jak málo se dnes najde mezi mladou inteligencí lidí, kteří by nemysleli jen na sebe a věnovali se též trochu zájmům veřejným... Vždyť je to jejich povinností jako inteligence, oni mají býti solí země, mají opět dávat z toho, co pomocí a za vedení ji¬ných získali — ale to jsou jen bílé vrány, kteří takto jednají. Naprosto tím nechci říci, že by dělníci nemohli být též dobrými vůdci, naopak, máme je i z nich, je tento živel prakse mezi námi nutný a dobrá třetina našich skautů jsou učedníci, dělníci, příručí apod. Ale inteligence je k tomu mravně zavázána, dát se do služeb národa a státu i mimo svoje povolání. A především ti, kdož jsou stále v tak blízkém vztahu k mládeži, její učitelé. Vím, co se všechno dnes na učiteli na venkově žádá; aby měl všechnu činnost osvětovou, měl schůzky s rodiči, vedl Kampeličky a Reifeisenky, obecní kroniky a zápisy. Ale to, s postupujícím uvědoměním na venkově, bude přecházet na jiné, učitel si je k tomu bude moci vychovat a starat se víc o svěřenou mládež. Získá tím škola i skauting. A získají i ti, kdož se vedení oddílu ujmou. Dobře vedený skautský oddíl je nejideálnějším působištěm dobrého pedagoga a jeho nejlepší legitimací. Ničím nezískáte rodiče tak bezpečně a trvale, jako dobrým oddí¬lem skautů. A nijak nemůžete prokázat své obci, v níž jste učiteli, službu větší a ušlechtilejší, nežli když budete vychovávat její mládež v duchu skautském. Kdo jseš v řadách učitelských opravdovým přítelem mládeže, podej nám ruku. Přesvědčíš se sám, že jsme našli dobrou cestu, jak zabezpečit budoucnost svého národa a státu. 62f17d2b7b81075a4674d66b5ae1890441c17bce 0 211 343 2012-11-03T21:58:47Z Stepan 2 Založena nová stránka: Prof. J. Řehák, župan skautské župy Riegrovy: '''Skauting je výchovou charakteru a výchovou k občanství.''' Skauting je výchova, která se plánovitě a p… Prof. J. Řehák, župan skautské župy Riegrovy: '''Skauting je výchovou charakteru a výchovou k občanství.''' Skauting je výchova, která se plánovitě a prakticky snaží poskytnouti příležitost k rozvoji a úspěchu v životě. Není to ani druh sportu ani nějaký tramping, nýbrž výchova tělesná a mravní prací a hrou, pobytem a tábořením v přírodě, životem v oddíle. Necvičí jenom svaly, zbystřuje i smysly, učí praktické zručnosti, - schopnosti pozorovací a soudnosti. '''Zvlášť zdůrazňuje vědomí zodpovědnosti, oddanost k národu a státu.''' '''Skauting je výchovou charakteru. V tom je jeho velká síla. Nechceme jen zdravé lidi, jen technickou vyspělost, tu mohou mít i lidé pokřivených duší.''' Skauting dává mládeži na cestu do života idealismus, statečné srdce a nezlomný charakter. Neboť dříve, než skaut smí na prsou nosit skautský odznak, '''musí složit před celým oddílem slib, že bude milovati vlast svou, republiku Československou a věrně jí sloužiti v každé době,''' že bude svědomitě konat své povinnosti a plnit zákony skautské a že bude hotov duší i tělem pomáhati každému, kdo pomoci potřebuje. '''A skautský zákon praví jasně:''' Skaut je zdvořilý, je ochráncem přírody, je šetrný, je prospěšný a pomáhá jiným atd. Nikoliv: má být, musíš být. Tím zdůrazňuje: teprve když plníš tyto příkazy, jsi opravdu skautem. A tak je skautský zákon a slib skutečným vodítkem v denním rozhodování i na rozcestích života a musí se zračit ve všech činech skauta a i tehdy, až dospěje v muže. President Hoover pravil skautům americkým: „Kdyby skautský duch pochopen byl všemi národy, věřím, že by se změnila tvářnost světa.“ — Skauting ponechává v oddílech samosprávě a iniciativě hochů široké pole a navyká je dobrovolné kázni. '''Tím vychovává republice muže činu, nesobecké, navyklé na svépomoc a překonávání překážek, což při našem všeobecném nedostatku houževnaté vytrvalosti má zvýšený význam.''' Skauting rozvíjí takto plně vlohy jednotlivce, je výchovou plně individuální, ale usměrňuje je pro dobro celku. Skautský zákon služby, dobrovolné, nezištné, je prvním našim zákonem. Skauting dovede ušlechtile využít nesmírného vlivu přírody na mladou duši i jejího velikého významu pro moderní tělovýchovu. Ve svých táborech odnaučuje mládež rozmazlenosti, vede ji k spartánské prostotě v bydlení i stravě, k otužování a soběstačnosti. Ví však také, že mladé tělo je málo odolné a velmi tvárlivé, proto se varuje jednostranné specialisace a přepínání, nežádá rekordů, za to však klade důraz na všestrannost a slušný průměr. V tom je průkopníkem správné tělesné výchovy. '''Skauting učí pravému vlastenectví, ne slovy, ale činy. Opíráme se o rodnou hroudu a tradici národní, usilujeme, aby národ náš byl z prvních, ale usilujeme o to ne násilím, křivdou a nenávistí, jak činí Němci, kteří se domnívají svůj národ povznášet tím, že jiné podceňují a snižují s protivnou nadutostí.''' My toho chceme docílit kvalitou a významem práce jednotlivce aby tak měl silné opory celý národ pro svoje umístění - mezi národy druhými. Především musím mít snahu, aby ze mne vyrostl člověk, který něco dovede, který dobude úspěchu. '''A když jsem to dokázal, musím vědět, že práce pro vlast je mou povinností a že se za ni neplatí.''' V pohraničí pak je třeba už mládeži vštěpovat: '''Až vyrosteš, stůj pevně sám na přední stráži a podpírej drahé. Není času na stranické boje, je zločinem bít se mezi sebou před tváří nepřítele.''' Skauting v Jablonci zásluhou br. Jar. Staňka, okr. zpravodaje Svazu skautů a br. odb. uč. V. Kazdy, vůdce oddílu, utěšeně vzrůstá. Také na Liberecku jsou silné a dobré oddíly, takže letos skautská župa Riegrova svěřila pořádání svého každoročního srazu o svatodušních svátcích hraničářům. '''Ve svatodušní neděli sjedou se uvědomnělí hraničáři do Liberce, aby uviděli Skauty a Vlčata při jejich závodech ve skautských dovednostech a podpořili skautskou slavnost, na níž účast mají i oddíly dívčí. Zakončena bude táborovým ohněm.''' '''Kdo má rád mládež, kdo miluje svůj národ a stát, kdo pochopil, že ve skautingu po boku Sokolstva vyrůstá nová opora hraničářů, neodepře nám ruky pomocné.''' c1175aeb3f9302010f5ff8cb199a9e84957b3ee6 0 212 348 345 2012-11-03T23:28:02Z Stepan 2 ''Referát br. místonáčelníka Bohuslava Řeháka na jednání Hlavního stanu 1. prosince 1935 v paláci Skaut v Praze.'' '''Skautská výchova a brannost našeho národa.''' Bratři a sestry! Jde o věc velké závažnosti a dalekosáhlých důsledků. Je třeba, aby Hlavní Stan zaujal k ní stanovisko, vytyčil a schválil hlavní směrnice. Pokusím se načrtnouti vám obraz, jak si představuji požadavek branné výchovy, uplatněný ve skautingu, a prosím vás, abyste tento referát přijali za podklad k diskusi. Především, je výchovy k brannosti našemu národu tak nutně třeba? Odpověď těch, kdo střízlivě posuzují situaci, nemůže vyznít jinak, než ano. Je sice pravda, že máme dvě mezinárodní opory míru. Společnost národů a Kellogův pakt. Ale: Jeden z významných evropských států, který obě smlouvy podepsal, porušil je a vede válku. Jeho důvody jsou při tom tak věcné, že při objektivním posuzování nelze jim upřít vážnosti. Jeden z našich sousedů, nejnebezpečnější, dokonce těchto smluv ani neuznává. Jiní číhají na příležitost, aby zvrátily stav, za nímž dosud (víme, jak dlouho?) stojí Společnost národů. Dojde-li k válce ve střední Evropě a my budeme napadeni, nemusíme si činit ilusí o konečném účelu tohoto útoku na nás: vymazat československý stát z mapy Evropy. To je střízlivý pohled na situaci, je vážná a odpovědní činitelé varují před jejím podceňováním. Ministr národní obrany, šéf generálního štábu znova a znova zdůrazňují naše skautské heslo: „Být připraven!“ Po výchově k brannosti volá i náš ministr zahraničí, kterého nejméně můžeme podezřívati z nějakého imperialismu nebo militarismu. I my všichni jsme jednotní v názoru, že válka je nejhorším zlem a že nechceme útočné války. Je to však přesvědčení i všech našich sousedů? Je snadnější kořistí národ, který v důvěře, že jiní chrání jeho bezpečnost, se o svoji obranu nestará, nebo národ, který dovede a bude bránit svoji samostatnost, poněvadž je obrany schopen? Že na to stačí armáda? O schopnosti k obraně nerozhoduje dnes už jenom armáda v poli, její počet a výzbroj, především ovšem její duch, stejně rozhoduje i branná schopnost těch, kdo zůstanou v zápolí, a to i žen a mládeže. Brannou výchovu musí projít celý národ. Můžeme toto heslo razit tím spíše, že nepomýšlíme na útok a výchova k brannosti bude u nás zároveň výchovou občanskou. Nebude zbytečná. Pro svoje spojence i pro obranu míru budeme míti cenu jenom jako národ zdatný, o jehož brannosti nelze pochybovat. Jen tehdy, když svoje názory a snahy budeme moci podepřít zdatnou armádou vysoké úrovně a ukázněnou branností celého národa, bude náš hlas míti váhu ve chvílích kritických. Nebylo by dnes Československého státu, kdyby nebylo legií — ke všemu byla dlouho Dohoda hluchá, nic by nebyl pořídil Masaryk ani kdokoliv jiný, kdyby za ním nebyla stála ozbrojená moc. A netrvala by dlouho naše samostatnost, kdyby se o nás v těchto nebezpečných dobách vědělo, že jsme národem, který není schopen se bránit. Nebudou-li naše děti dobrými vojáky československými, budou jejich děti vojáky pruskými, neboť národ, který sám se nedovede bránit, nebude nikomu stát za to, aby se mu postavil po bok, i když bude jeho věc nejspravedlivější... Dlouho jsme podceňovali situaci. Politické kořistění bylo důležitější, než starost o zabezpečení státu. Jak je to dlouho, co se u nás o armádě nesmělo ani mluvit, aby člověk byl dost pokrokový? Jak je to dlouho, co se na Svaz skautů hrnulo osočování, že chce militarisovat mládež, že jeho výchova je vojáčkováním, že „mládež nebudeme učit slídění a fangličkářství“ (tím byla míněna naše znalost stopování, bystření smyslů a úsudku a naše odznaky za prokázané odborné schopnosti nebo význačné činy). Doba dala za pravdu nám. Br. náčelník dostává úplné, bohužel málo radostné zadostiučinění. Viděl a mluvil jasně, když představitelé všech ostatních korporací, které do toho měly co mluvit, báli se mluvit, poněvadž to bylo nepopulární; nebo dokonce stavěli se proti ní. Byly již vydány zatímní směrnice pro provádění branné výchovy a chystá se zákonná úprava výchovy k brannosti. Svaz skautů a skautek prohlásil již usnesením Náčelnictva, že svoji dosavadní brannou výchovu, jíž skauting byl a je, ještě doplní podle požadavků zákona a bude jej provádět. O požadavcích dosavadních směrnic mohu referovat jen stručně. Žádají: *přípravu občana po stránce mravní a tělesné, přípravu úsudkovou a věcnou, aby se usnadnil a urychlil výcvik vojska, základy vojenského výcviku i pro ty, kteří nebudou vojáky, udržeti dosažený stupeň výcviku, připraviti k pomocným úkonům ty, kdož nebudou bojovníky, t. j. hlavně ženy a mládež, vzbuzovati zájem o otázky praktické obrany státu. *'''Ve výchově mravní''' žádají: výchovu k ukázněnosti, smysl pro družnost a obětavost, odvahu, ráznost a pohotovost — vám to nepotřebuji vysvětlovat, co je to jiného, než skauting? *'''Ve výchově praktické''' žádá se: výcvik ve službě strážní, znalost organisace čsl. branné moci a branné povinnosti, znalost praktického použití map, orientace v terénu a kreslení náčrtů (tedy věci typicky skautské), pořadový výcvik beze zbraně i se zbraní (ten pro skauty nepřichází v úvahu, jen pro O. S.), znalost hlavních věcí ze služebního řádu (i tento požadavek bude u nás redukován), praktický výcvik ve vrhu granátem, bojový výcvik v pozorování a popisu terénu, plížení a pohybech přískoky, výcvik ve střelbě z pušky (ostrá střelba je dovolena až od 18 let). *'''Pro polní službu''' se žádají: cvičení pochodová až do 30 km, s břemenem úměrným věku, v létě i v zimě, noční pochody, utáboření pod stany, vaření na polních ohních, úprava pramenů a studní, táborová služba dozorčí, požární a strážní, pochody a táboření zajištěné protiletcům, maskování, družstvo jako průzkumná hlídka a jako polní stráž, znalost ochrany proti plynům a zacházení s maskou, zběhlost v signalisování morseovky vlajkou, svítilnou, píšťalkou. To je zhruba podstata chystané branné výchovy. Neušlo vám jistě, že dobré dvě třetiny toho všeho my již dávno děláme. Jestliže naši velitelé nepřestávají zdůrazňovat, že my potřebujeme vojáka, který nemusí ke všemu dostat rozkaz, nýbrž vojáka, který umí v mezích svého daného úkolu samostatně účelně jednat, pak se neměli bát sáhnout po skautingu, neboť není druhého systému, který by tak dokonale splňoval tyto požadavky. — Je sice Svaz skautů a skautek mezi organisacemi, jež budou výchovou k brannosti pověřeny, jeho pravé místo se mu však na nátlak jiných korporací stále upírá — na těžkou škodu tohoto státu. Dnes se ovšem v mluvení o brannosti nejhorlivěji předstihují ti, kteří ji 17 let dusili... '''Jaká je naše situace a jak ji budeme řešit?''' Nás k názoru na nutnost branné výchovy nepřivedlo teprve nebezpečí zaťaté pěstě Hitlerovy, před níž Henlein dělá umělou mlhu. A nejen to. My jsme od prvních počátků naší samostatnosti vychovávali k dokonalé brannosti. Nejen k brannosti fysické, nýbrž i k brannosti mravní a hospodářské. Dnes nám musejí dáti za pravdu všichni, kdo to s branností myslí poctivě, a jimž není jen konjunkturou. Dnes se uznává, co jsme tvrdili vždy, že nestačí jen fysická síla, ani zručnost a sebe lepší schopnosti, že je třeba i výchovy k odpovědnosti, smyslu pro povinnost, výchovy charakteru. Že je třeba výchovy k činu a ne pouze řečnění o brannosti, připínání stuh a deklamování o lásce k vlasti. To je pohodlně odbytá (skutečně jen odbytá) výchova k brannosti. A hlavně je třeba výchovy k brannosti hospodářské, jež je dnes stejně důležitá, jako zbraň v ruce statečného muže. Podívejte se do kterékoliv brožury, jež dosud o brannosti vyšla! Pokud se tam neplýtvá frásemi a opravdu něco konkrétního podává, je to všechno vesměs skauting. Na nic lepšího se dosud nepřišlo a jsem přesvědčen, ani nepřijde. Mohu dnes jen opakovat, co jsem napsal již před šesti lety ve studii „Skauting a škola“: Na skautingu není třeba měnit ani tečky, postačí jen něco málo doplnit, a je nejdokonalejší výchovou k brannosti. Výchovou pro mládež psychologicky nejvhodnější. Neboť my nechceme bataliony mládeže, my nechceme výchovu vojenskou, nýbrž výchovu k brannosti, a to je rozdíl. Zdůrazňuji jako stěžejní zásadu našeho názoru na věc: Skauting to musí zůstat, v metodě i formě, a i věci vojenské musejí býti podávány tak, aby zapadly do celkového rámce skautské výchovy. V naší branné výchově nesmí být věc chápána jako hraní na vojáky (odstrašující příklad jsme viděli v Hradci Králové). Po stránce věcné máme tedy mnohem snazší situaci než ostatní, kteří ze skautingu vybírají a napodobují. Přes to se domnívám, že naše situace, chceme-li ji hodnotně zvládnout a prokázat se pozoruhodnými výsledky i v nových okolnostech, není snadná. Důvody jsou v nedostatku schopných vůdců a finančních prostředků. S nedostatkem vůdců budou zápasit i jiní, přece však je najdou snáze, neboť nekladou na vůdce mládeže tak vysoké požadavky, jako my. A já se přímo obávám, aby na to někde nestačili ti, kdo na vojně udělali desátníka. — Pokud prostředků finančních, budou na tom všichni ostatní lépe než my — důvody nebudu a snad ani nemusím vykládat. Tady bude potřeba nasadit hlavní páky, to bude úkolem ústřední rady. Vůdcovský sbor jí však musí stále dodávat fakta v dobrých a úspěšných výsledcích. Přede dvěma roky, v březnu 1933, odhlasoval valný sjezd Svazu československého důstojnictva jednomyslně tuto resoluci: „Upozorňujeme na skautskou výchovu mládeže, která je jedním z nejvhodnějších prostředků výchovy k brannosti. Na této výchově, jak ji provádí nepolitická celostátní organisace Svaz J. S. ČSR., není třeba nic měniti. Je to výchova dobrého občana, je v ní však též všechno, čeho potřebuje dobrý voják. Svaz junáků skautů sdružuje své členstvo na základě téhož slibu a zákona, jehož prvním článkem je: milovati vlast svou, rep. Československou, a věrně jí sloužiti v každé době. Skauti mají významné heslo: Buď připraven! Uváživši o všech důvodech v této zprávě stručně shrnutých, navrhuje komise, aby se valná hromada usnesla: 1. Nechť stát věnuje zvýšený zájem skautské výchově mládeže. 2. Nechť stát poskytne zákonitou ochranu odznaku a kroji, aby tohoto hnutí nemohlo být zneužíváno. 3. Nechť vydatnou podporou finanční i morální umožní Svazu Junáků skautů, aby se mohl stálými instruktory starati o hojné kursy pro výchovu skautských vůdců. 4. Aby stát měl záruku a kontrolu činnosti těchto oddílů Svazu skautů, nechť je zřízen inspektorát skautingu při ministerstvu zdravotnictví nebo ministerstvu národní obrany. 5. Nechť ministerstvo školství a národní osvěty osvědčí skauting jako instituci státu prospěšnou a doporučí středním školám a okresním školním inspektorátům zřizování oddílů skautských pod vedením kvalifikovaných vůdců. 6. Aby ministerstvo národní obrany vycházelo morální i hmotnou podporou vstříc Svazu Junáků Skautů (zapůjčováním nářadí apod.).“ Dnes se můžeme opřít o citované usnesení Svazu čsl. důstojnictva, a to v několika směrech: 1. Obraťte se na členy Odboček jako instruktory pro některé speciální věci, jako je polní služba, vojenské kreslení náčrtů a způsob hlášení, výcvik ve vrhu granátem a ve střelbě z pušky, zajišťování proti letcům, obrana protiplynová a zacházení s maskou apod. 2. Požádejte přímo u velitelství pluků o určení aktivních důstojníků jako instruktorů v těchto nebo i v jiných oborech, např. vojenském čtení map, stavbě polních telefonů apod. (V Hradci Králové byli brigádníkem, p. qen. Kutlvašrem takto pověřeni již tři důstojníci jako instruktoři skautští.) 3. Vyžádejte si v místech, kde je posádka, instruktora a zapůjčení přístrojů, jimiž se učí mířit, použití střelnice a zapůjčení vzduchovek. Pro skauty od 18 let můžete žádat i o povolení ostré střelby na vojenské střelnici. Vyšel o tom již zvláštní výnos MNO., má ho každá posádka. 4. Můžete hledat v členech Svazu čsl. důstojnictva, zvláště v záložních důstojnících v místech mimo posádky — na venkově — i vůdce oddílů. Považuji tuto spolupráci, hlavně ve formě instruktorů, za velmi důležitou, neboť jinak těžko bychom zmohli s hodnotnými výsledky práci v dnešních oddílech — nemáme přece všechny vůdce těchto odborných věcí znalé, a my musíme ještě rozšířit okruh své působnosti na pokud možno největší počet mládeže — v jejím vlastním zájmu! O mládež nemusíme míti starost, ale nemáme už dnes dostatek schopných vůdců. Rozšíříme-li skauting o prvky polní služby — a o tu hlavně jde, získá skauting pro mládež jen na přitažlivosti. Osoba vůdcova tak, jako dnes, bude však nejdůležitější. Žádný předpis, žádná osnova, sebelepší směrnice jsou málo platné, hlavní věcí je, kdo to bude provádět. Je nesporné, že požadavky na skautského vůdce se tím zvyšují, ač už dnes jsou značné a veřejnost nedovede oceniti obětavost a pravé vlastenectví těch, kteří dobře vedou svoje oddíly. V dnešní těžké době je nejkrásnějším zjevem, že jich ve Svazu tolik je — co však za rok, za dva, až jich budeme potřebovat dvakrát a snad i třikrát tolik? Poraďte, jak získat schopné vůdce a branná výchova je ve skautingu ideálně rozřešena ... Několik námětů dávám k uvážení: 1. Musíme žádat o vydání výnosu pro všechny úřady platného, aby vedení oddílů bylo považováno za službu pro stát, v jehož zájmu je, aby se vyšlo všem oprávněným žádostem vůdce v úpravě jeho služby vstříc, a aby doba jeho dovolené byla určena vždy tak, aby mohl osobně vésti tábor svého oddílu. To je minimum, co může stát udělat, aniž by to stálo haléř výdajů. 2. Musíme žádat správu státních lesů a statků, aby s větší blahovůlí vycházela vstříc našim oddílům při žádostech o povolení vycházek do lesa a k táboření. 3. Potřebujeme jasný průkaz, že vláda republiky uznává Svaz skautů a skautek za instituci pro stát prospěšnou, jež zasluhuje veškeré podpory. Nechceme o nic víc a nic méně, než čeho se již mnohokráte dostalo jiným organisacím při mnohých příležitostech. To je minimum morální podpory. Musíme podat vládě — přímo ministru vojenství — jasné memorandum, v němž právem poukážeme na vykonanou již práci, na práci holýma rukama — na fakt, že jsme brannou výchovu prováděli už tehdy, kdy jiní ji potírali, na fakt, jak velmi dobře se naši skauti osvědčují — neslyšel jsem dosud důstojníka, který by skauty nechválil — na fakt, že skauting je a zůstane nejlepší výchovou mládeže. To vše je nutno dokazovati bez obalu — ale pak také žádat, aby se M. N. O. za nás postavilo při opatřování nejnezbytnějších finančních prostředků. Zbavíme-li jen z poloviny naše oddíly starostí finančních, hneme podstatně i otázkou vůdců — a při tom náklad z veřejných peněz vynaložený bude stále jen nepatrným zlomkem protihodnoty, kterou za to státu dáme. Podívejte se, kolik desítek milionů stojí naše věznice, donucovací pracovny, kolik stojí jen hlídání henleinovských táborů lidu — a my nemůžeme dostat ani sto tisíc korun, abychom měli zajištěnu alespoň výchovu vůdců. A je to věcí i '''ministerstva školství a národní osvěty,''' aby se za nás postavilo. Tvrdím tu se vším důrazem, že nemá a nenajde lepší cesty, jak ve škole provádět skutečnou, účelnou výchovu k brannosti, aby byla přizpůsobena pro mládež, než je skauting. Je v nejvlastnějším zájmu ministerstva školství, protože to je v zájmu státu, aby přímo vybízelo učitele škol národních i škol středních, aby se věnovali vedení skautských oddílů, a za pět let bude vidět výsledky, o jejichž hodnotě a průkaznosti jsem pevně přesvědčen. Neboť brannost je věcí celostátní, a ne věcí prestiže osobní, prestiže spolkové nebo dokonce politických stran. '''A základem brannosti je výchova mravní!''' Výchova charakteru. Nepostačí, bude-li voják umět střílet, bude-li bystrý a dobře vycvičený, jestliže mu v rozhodné chvíli osud národa bude lhostejným a on svého státu nebude chtít bránit. Všechno je možno jakž takž dohonit, i zbraně koupit, i naučit s nimi zacházet, není však možno za nic koupit a na rychlo vytvořit tělesné ani mravní vlastnosti dobrého vojáka, a ty přes všechnu moderní výzbroj jsou a budou vždy rozhodující. Ty možno docíliti jen soustavnou výchovou a na ni musí býti čas. To je těžiště problému výchovy k brannosti, to je pravá náplň hesla: V osudné chvíli celý národ ve zbrani! Výchova k brannosti žádá, abychom všechen pesimismus a poraženectví nahradili kladným názorem na život a důvěrou v samy sebe a abychom si uvědomili i naše národní chyby: naši nedisciplinovanost, jíž je protivný rozkaz, ač je to naprosto nutné podřízení své vůle vůli toho, kdo nese odpovědnost. Naši ukvapenost a náchylnost k bědování. Naši nesvornost. Nejen uvědomit, vyvodit i důsledky pro výchovu. Mezi sebou musíme vymýtit také naprosto nemožnou a v dnešních těžkých dobách nebezpečnou vadu skautskou, kterou bych krátce označil jako vytahování se vůdce posměšným kritisováním opatření vyšších správních orgánů. To je demagogie velmi laciná a velmi neodpovědná. Znáte přece sklon naší mládeže k tomuto planému, zbrklému kritisování, když to však někde podporujeme, třeba jen pod titulem „psiny“, konáme práci proti sobě horší, než by si kdo druhý na nás mohl vymyslet. Humor a dobrý vtip je něco zcela jiného, než jízlivost a nevychovanost. Kdo to činí, není skautským vůdcem, i kdyby jeho technické znalosti byly nejdokonalejší. Objektivní kritika je podmíněna vzájemnou úctou. A ještě něco, bratři a sestry, čeho se již dotknul br. náčelník. Musíme vyhlazovat všechnu švejkovinu, ať se s ní setkáme kdekoli. Rozlezla se už příliš povážlivě. Nemyslete, že jen mezi mládeží. Přátelé, i to patří k branné výchově, abychom svoji mládež nenechali otravovat sprostými žvasty o ulejváku, i kdyby to tak zv. moderní kritika chválila sebe více. Švejkům se dobře vede i v republice. Je naší povinností, všechno ulejváctví pranýřovat a naší mládeži jasně vysvětlovat, že se musíme vyrovnat všem cizincům a zvláště ve vědě a technice udržet s nimi krok, jako to už dokazujeme v letectví, že každý obor činnosti žádá celé muže, to že je její úkol a není času nazbyt. Velikou naší předností při tom je, že již od počátku máme vžitý systém družinový, systém svorné spolupráce, při němž je ulejváctví ihned zjevné, jenž však umožňuje vybírat a vychovávat vůdčí talenty. '''V čem je třeba dnešní náš skauting doplnit?''' Ne snad proto, že by na to nebylo už nějak v „Základech“ pamatováno, víme, že tam i ta střelba je, spíše pro žádanou formu provádění. '''Budou to hlavně tyto obory:''' Znalost povinností strážní služby a praktický výcvik v ní (použití hesel, směna, chování při kontrole, ohrožení apod.). K tomu se dobře hodí naše tábory a srazy. Základní znalosti o branné povinnosti a organisaci naší branné moci. (Sem patří pojmy: družstvo, četa, rota, prapor, pluk, jaké jsou jejich značky pro zakreslování?) Hodnotné odznaky, jak se např. rozezná pěšák od dělostřelce. Výzbroj naší armády a hlavně naše letectvo. Jak bych se mohl státi letcem? Jak poddůstojníkem, jak důstojníkem? To je věc klubovních schůzek. Základní znalosti ze služebního řádu. Ve formě rozhovorů o těchto tematech budeme na schůzkách probírat: Vojenská přísaha, poměr vojska k vlastnímu státu. Pravé vlastenectví. Kdo je naším spojencem, kdo pravděpodobným nepřítelem, kdo neutrálem. O nutnosti vojenské kázně, jež je v zájmu všech. O vojenském rozkazu, jeho provedení, o důsledcích neplnění rozkazu. O poměru občanstva k armádě. O vojenském stejnokroji a odznacích na něm apod. V bojovém výcviku musíme hlavně cvičit přízemní plížení a pohyb přískoky, jež už děláme při mnohých skautských hrách, nově přidáme: výcvik strážného, po případě dvojice strážných, výcvik pátrače, výcvik družiny jako průzkumné hlídky, výcvik spojky. Noční pochody a pochody se zajištěním proti letcům. To všechno jen prakticky na vycházkách a v táborech. Ve střelbě puškou musíme probrati: Složení pušky, co je dovoleno rozebrati, jak se to dělá, jak se puška čistí a co se s ní nesmí dělat. Pak přijde cvičení v nasazování pušky, míření na zaměřovacích přístrojích (až do trojúhelníku chyb na 25 m), střelba vzduchovkou, po př. střelba zápalková, a od 18 let střelba ostrá. Vrh granátem. Vysvětlení, co je a jak působí granát, jak se s ním zachází, praktický výcvik ve vrhání (stačí nám na to třebas oblázky stejné váhy), a to ze stoje a z leže až na 25 m na cíl 1 m široký. V obraně protiplynové přidáme: poučení o bojových plynech, jejich účincích, o použití masky, důležitosti klidu a kázně, o ochranných opatřeních a o sanaci. Nasazování a nošení masky nacvičíme v stoje, při chůzi, a dorozumívání v masce. Vidíte, že doplňovat postačí jen zcela málo. Učiníme tak i v odborných zkouškách a vypracujeme několik nových z těchto branných oborů. Musíme doplnit i požadavky pro stupeň druhotřídní a prvotřídní, a ovšem i požadavky při zkouškách vůdcovských. Bude také nutno provést nový výběr látky pro kursy Lesních škol. '''Co je proti dnešku třeba více zdůrazňovat?''' Pochody v semknutých útvarech a cvičení základních pořadových. Ukázněnou formu ve vydávání rozkazu vůdcem a hlášení od skauta. Hlavně při příležitostech pořadatelských, slavnostních, při součinnosti s jinými organisacemi, zkrátka, při všem veřejném representování. Hoši někdy z rozpačitosti nebo klackovitosti neumějí se jako skauti representovat. Ještě ošklivěji vypadá tento zjev u dívek. Opačný extrém, stejně neoprávněný, je, když vůdce na táboře mluví se skauty pouze po ohlášení a po předvedení rádcem. Zdůrazníme také znalost terénu a jeho zobrazování. Budeme hojně procvičovat hbité čtení speciálky a schopnost výstižně, stručně popsat terén viděný s určitého místa. Při tom musí být užíváno výrazů, jež jsou obvyklé u vojska, např. sedlo, zářez, terénní stupeň, temeno, úpatí, úžlabina apod. Velmi důležitá je hbitost, s jakou dovedeme určit na mapě, kde právě v krajině jsme, a to i v lese a v nepřehledném terénu. Bude třeba cvičit sběhlost ve srovnávání kresby na mapě s viděnou skutečností. Cvičit pochody podle mapy, hlavně v nepřehledném terénu. Budeme hojněji kreslit náčrty, jednak pochodové, jednak situační a náčrty panoramatické. Zvlášť velkou důležitost budou mít cvičení ve směrové orientaci, a to i za tmy. A ovšem budeme hrát hojněji i všechny hry, jež cvičí smysly, zvláště sluch. Úmyslně nevyčerpávám celou látku, zbývá ještě dost věcí, jež sem patří. Jistě to stačí, abyste si učinili představu o tom, jak můžeme brannou výchovu provádět my, skauti. Nerozváděl jsem blíže jednotlivé partie. Není dnes na to času. Vydám tiskem příručku o praktické výchově k brannosti, v níž látku metodicky roztřídím spolu s praktickými návody k procvičování. Končím otázkou: Je v souhlase s naším posláním, když my, skauti, hlasatelé míru a bratrství mezi národy, postavíme se plně za požadavek výchovy k brannosti a budeme ji provádět? Mám poctivé a jasně přesvědčení, že je to přímo naší povinností. Které jsou vlastnosti dobrého vojáka? Jistě, že dobré, tělesné zdraví a otužilost, bystrá iniciativa, pracovitost a vytrvalost, ukázněnost a vědomí odpovědnosti, statečnost, sebedůvěra a nezlomný charakter. Nuže, kterou z těchto vlastností nemá mít i dobrý občan? Není jiné morálky pro československého občana a jiné pro československého vojáka, není jiné morálky ani pro skauta. Českoslovenští skauti vyslovují se jasně pro brannost svého národa, pro niž od prvních počátků naší samostatnosti cílevědomě pracovali. Víme, co chceme, je to služba svému národu a státu, nedáme se odradit překážkami, nejsou nepřekonatelné! Obětavost, odpovědnost a nebát se! Ať se pak děje cokoli — budeme připraveni. 81afc8df5065b69c9213888156c3b642a2c5ac3d 345 2012-11-03T22:08:29Z Stepan 2 Založena nová stránka: ''Referát br. místonáčelníka Bohuslava Řeháka na jednání Hlavního stanu 1. prosince 1935 v paláci Skaut v Praze.'' ''Referát br. místonáčelníka Bohuslava Řeháka na jednání Hlavního stanu 1. prosince 1935 v paláci Skaut v Praze.'' 50fd19c83a5ea63563d24260d6295c0a7fd0efb7 0 214 350 2012-11-04T10:37:42Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''Sokolstvo a skauting.''' Zájem o skauting, tuto dokonalou výchovu mládeže, je stále větší, a proto rád vyhovuji přání bratří, abych o něm napsal krát… '''Sokolstvo a skauting.''' Zájem o skauting, tuto dokonalou výchovu mládeže, je stále větší, a proto rád vyhovuji přání bratří, abych o něm napsal krátkou informaci do tohoto listu. Nebudu rozvádět program skautingu a hovořit o jednotlivých jeho statích; účelem těchto řádek bude jen naznačit, v čem náš cíl se sokolským je společný, v čem však my jdeme dále a které jsou to ty nové prvky, jež skauting do výchovy mládeže přinesl. Nutno si nejprve uvědomit podstatný rozdíl obou institucí, plynoucí z jejich určení: Sokolstvo je výchovou dospělých, skauting je výchovou mládeže. Sokolstvo, zvláště v poslední době cítí dobře, že své mládeži nedává ještě to, co jí patří a co jí dáváme my. A proto Sokolstvo se rozhodlo zavést skauting, který je výchovou všestrannou a přináší zcela nové, mládež přímo si podmaňující methody. Máme dosti společného: Tak cvičení tělesná, na nářadí i prostná, v nichž je Sokolstvo mistrem. My však zvláště holdujeme lehké athletice, tělu nejpotřebnější. Cílem je nám tu: dobrý výkon a všestrannost, na níž klademe zvláštní váhu. Společným zářivým bodem je nám i vroucí láska k vlasti a hluboké uvědomění národní, činy podepřené. Společnou je též snaha po mravním zdokonalení a vytvoření pevných charakterů, dobrých občanů, k čemuž my nové cesty otvíráme, pro mládež nejvhodnější. A které jsou nyní ty nové prvky, jež dodávají výchově skautské tak význačný ráz a tvoří z ní systém dnes nejdokonalejší, takřka nové náboženství mládeže? Pokusím se shrnout je do pěti nejdůležitějších znaků. My využíváme '''romantičnosti''' mládeže. Nebojíme se jí, ano, ona stává se naším nejlepším prostředkem výchovným, bezpečnou cestou k získání vlastností, na něž skauti jsou hrdi a jež zovou krátce: soběstačnost. Je nesmírně romantické žít měsíc v lese, postavit si útulné stany, obědvat na kořenech smrků, prožívat kouzlo táborového ohně a zažít krásy noční procházky lesem, ale — ten tábor nevznikne zázrakem, je potřebí dříve kus tvrdé práce, než je postaven, a práce solidní, jež nejde jen ledabylo odbýt, a na noční vycházku do lesa je potřebí — nebát se. Nuže, co tu již získáváme dobrého takto použitým sklonem k romantičnosti, u vší mládeže velmi mocně vyvinutým. Každý mladý hoch touží být Robinsonem — dobrá, splňme mu toto horoucí přání: projde nejlepší školou práce a vytrvalosti. Je též velmi romantické a zvláštní, zdravit se navzájem pozdravem, jehož jiní neznají — ale ty tři vztyčené prsty připomínají při každém pozdravu skautovi jeho trojí slib a palec přes malíček přehnutý znamená: Silný chrání slabšího! A všem moralistům a suchým kazatelům, kteří se děsí této romantičnosti povím, že co se jim nikdy nepodaří: naučit mládež ušlechtilé radosti ze života, nadchnout ji a udělat z ní užitečnou složku národa, to se mně podaří nejlépe právě v prostředí hodně romantickém, v táborech a u těch romantických táborových ohňů, neboť tam hovoří k hochově srdci nejenom myšlénky moje, ale i všechna příroda, a co nejdůležitějšího: ten hoch necítí ruku na svém rameně, on neví, že je veden. A jsme-li již jednou v táboře, nuže '''nejužší styk s přírodou''' považuji za další, nesmírně důležitou a vlastně nejdůležitější složku naší výchovy, již Sokolstvu přinášíme. Je potřebí dokazovat, že mnohý dnešní člověk je pro přírodu hluchý a slepý a že travnatý palouk, sluncem prozářené vřesoviště dýchající vůní mladého smrčí nesnese srovnání se zaprášenou tělocvičnou? Skaut svléká se do plavek a vystavuje své tělo slunci, vzduchu, vodě; to jinak pak koluje krev a hruď se rozpíná, vždyť — jak by se tam jinak mohla vejít všechna ta radost, že slunéčko pěkně svítí, že je ho možno chytat rukama a volat: Hoši, já už jsem opálen jako Indián! Po stránce morální: Kde jinde tolik krásy sneseno, tolik příležitostí k chápání nejzákladnějších zákonů přírodních? V přírodě hoch poznává život, jeho vznik, podmínky růstu, jeho škůdce, dobu zrání, příčiny a výsledek, zhoubu a smrt i vítězné překonávání překážek. Příroda je nejlepší učitelkou. A co říci o stopování zvířat, o bezprostředním poznávání jejich zvyků, celého života plného zápasu o bytí a nebytí, o znalosti rostlin a jejich něžné krásy, o znalosti složení půdy a obrazech dávných dob ze života naší země, o výkladech astronomických v noci na pokraji šumivého lesa, nejlepšího přítele mládí — nedivte se, že skauti mají horoucně přírodu rádi a že za vůdcem, který je k tomuto vede, šli by třeba do ohně. Jmen a podob zvířat i rostlin používají pak skauti jako jmen a znaků svých družin i jednotlivých skautů. Učí se dobrým jejich vlastnostem a hledí je napodobit, stávajíce se tak nejlepšími přáteli přírody. A prakticky: Učíme skauty dobře se vyznati v přírodě, býti v ní doma, odhadovat správně vzdálenosti, počet, orientovat se, jak to vůbec jen jde, neboť skaut i když zbloudí, ví jak se chovat a neztratí nikdy a nikde hlavu. Příroda nutí nás též k primitivismu, kdykoliv v ní co potřebujeme pro sebe i jiné. A to je důležité pro hocha, aby se naučil i jednoduchými prostředky vtipně docílit věcí dobrých a užitečných. Jsmeť moderními Robinsony a skauting je výchova prací. Důležitým znakem skautingu je též do krajnosti jdoucí '''individuálnost výchovy''' každého skauta. Proto jsou naši hoši rozděleni do družin, jež mají nejvýše po 9 členech a desátý je rádce: starší, zkušený skaut vhodných vlastností k vedení svých druhů. Rádce musí proniknout do duše každého ze svých hochů a s každým jednat zvlášť dle jejich individuality. A tato právě okolnost je nesmírné ceny ve skautingu. 3—4 družiny skládají pak oddíl — velkou rodinu s vůdcem, v níž se hoši naučí pravé bratrskosti — a to je druhý důležitý moment tohoto seskupení. Ale je jich ještě více. My klademe důraz na to, aby mládež měla co největší samosprávu ve svých družinách a oddíle. Neboť my tím posilujeme její sebevědomí a svádíme vrozenou chtivost po činnosti a napodobení starších na užitečné pole, zároveň ale dáváme jí pocítiti i tíhu zodpovědnosti a vedeme ji tak k samostatnosti, sebevýchově, smyslu pro celek a řádnému konání povinností. A tu již jsme u čtvrtého znaku method skautských, jež bych shrnul pod názvem '''úzké navázání na praktický život.''' Už to naše heslo „Buď připraven“ k tomu směřuje a dochází výrazu v znalosti první pomoci, v plnění alespoň jednoho dobrého skutku denně, ve vypěstěné odhodlanosti a přání býti všady užitečným, pomáhati, kde toho třeba, ať už je to podnik humánní, národní, kulturní a nebo jednotlivec. Skauting to je, který nám teprve ukázal, že i mládež — ta dosud od dospělých přehlížená mládež — je též platnou a užitečnou složkou svého národa, jen když se k tomu vhodně vede. A ona všestrannost skautská jeví se i v požadavcích zkoušek, jimž své skauty podrobujeme, abychom na užitečném poli vyšli jejich ctižádosti vstříc. Připomínám hned, že se nebojíme dávat mládeži odznaky za odborné znalosti nebo vynikající, hrdinné činy, jsouť tyto odznaky v rukou skautských dobrými činiteli. Uvedu nejprve slib a zkoušky vlčat (hochů od 8—11 let). Z těch už, bratři a sestry uvidíte, jaký to vlastně duch vane ze skautingu a že ještě ani zdaleka není skautingem: vzít baťoch a hůl, jít na výlet, postavit si v lese stan, uvařit si na polním ohni a vyspat se v přírodě. To je jen docela malá část programu skautského (táboření), neboť skauting vypadá takto: Slib vlčat ''1)''. Slibuji činiti, jak nejlépe dovedu: # abych byl dobrým synem své vlasti a poslušným vlčkem zákonů smečky, # abych prokázal každý den někomu něco dobrého. ''1) Pro dívky - šotky a skautky je ovšem vše dívkám přiměřeně upraveno. O dívčím skautingu najdou interessenti bližší informace a pokyny ve "Vůdci", orgánu Svazu skautů R. Č. S.'' Zákon smečky zní: Vlče podrobuje se vždy starému vlku, vlče nepodrobuje se nikdy sobě. Aby vlče dosáhlo první hvězdy, musí: Znáti národní vlajku a umět ji vyvěšovat, dovésti uvázat 4 různé uzle, metati kozelce, zacvičit jednoduchou sestavu z prostných, házeti míčem pravou i levou rukou, předvést 2 skautská tělesná cvičení a znát jejich význam, věděti, proč dýchati nosem, míti čisté ruce, zuby a nehty. Vlče se dvěma hvězdami. Musí dokázat, že zná Morseovou abecedu, 8 bodů kompasu, umí zazpívat obě hymny československé, zhotovit model čehokoli ze dřeva, hlíny, lepenky, umí vyčistit pár bot, rozdělat oheň, složit pěkně šaty, doběhnouti se zprávou nejméně o 15 slovech, že dovede ošetřit poraněný prst, spáleninu, zná nebezpečí znečištěné rány a škrábnutí nehtem, zná 5 cviků skautských a jejich význam a že si spoří. A nyní poslyšte zkoušky skauta (od 11—18 let): Zkouška nováčkovská: znáti skautský zákon, význam hesla, značky a pozdravy. Znáti znak, vlajku a hymny republiky a hymnu skautskou, umět 6 určitých uzlů a dovésti používat skautské hole. Zkouška druhotřídní: Zná organisaci a dovede říci, proč je skautem. Základní znalosti první pomoci. Znalost značek specielní mapy a hlavních pomůcek orientačních. Vyznati se v jízdním řádu a správně vypravit poštovní zásilku. Vyslati a přijmouti zprávu značkami Morseovými. Sledovati správně stopu. Provésti zpaměti denní skautská cvičení. Dovést postaviti jednoduchý stan, rozdělat polní oheň a připravit na něm oběd, nabrousit nůž, spravit punčochu, přišít knoflík a záplatu, znáti zvířata a rostliny v okolí svého bydliště a ukládat si úspory v peněžním ústavě. Skaut prvotřídní zná: Dějiny své vlasti a vývoj skautingu v cizině i u nás. Skautský zákon a jeho výklad, základy tělovědy a zdravovědy. Správně čte specielní mapu a nakreslí plánek určitého místa. Zná hlavní souhvězdí, rostliny a živočichy, zhruba geologické poměry v domácí krajině. Zná stavbu složitých stanů a kamen, uvaří pro družinu oběd. Zhotoví výrobek z oboru prací řemeslných. Umí plovat, vykoná samostatně pěšky nebo ve člunu cestu přes 20 km, přenocuje a napíše o ní zprávu. Kromě toho máme mnoho zkoušek odborných, jako: První pomoc, drvoštěp, plavec, ošetřovatel, hasič, hvězdář, knihař, košíkář, krejčí, kuchař, lodník, stopař, táborník, všeumělec. Kdo chce získat odznak např. všeumělce, musí umět: natřít dveře nebo vanu, bíliti strop, opravit plynové vedení, ucpaný vodovod, šňůry od spouštěcích záclon, panty oken a dveří, věšet obrazy, drobné opravy na nábytku, úhledně zabalit a svázat balík, zasadit sklo do oken, spravit rákosovou židli apod. Zákon skautů je souhrn vlastností dokonalého gentlemana: Skaut je pravdomluvný, je věrný a oddaný, je prospěšný a pomáhá jiným, je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta, je zdvořilý, je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských, je poslušný rodičů, představených a vůdců, je veselé mysli, je spořivý, je čistý v smýšlení, slovech i skutcích. A slib skautů? Nejvznešenější cíl, jaký možno mládeži a budoucím občanům dáti. Vždyť skaut slavnostně slibuje: Slibuji na svou čest, jak nejlépe dovedu: # milovati vlast svou, republiku Československou a sloužiti jí věrně v každé době; # plniti povinnosti vlastní a zachovávati zákony skautské; # duší a tělem býti hotov pomáhati bližním. Nuže, bratři a sestry, to je skauting a cítíte nyní, jakého zločinu dopouštějí se na mládeži ti, kdož hledí zatáhnouti skauting na pole politické, kdož ho organisují při některé politické straně, kdož nesvědomitým velikášstvím hnáti a cílem ryze osobním, mají dosti odvahy, aby všechnu tu dnešní špínu, rozháranost a nenávist našeho politického života zanášeli i mezi ty malé a dospívající hochy? A jak ubohé bývají výmluvy na tuto oprávněnou výtku! Dostalo se mi nedávno od jednoho předního činovníka (jednalo se tehdy o skauting jedné ze socialistických stran) na takovouto výtku klassické odpovědi: „To nemá s politikou co dělat, „skaut — socialista“ znamená, že ten hoch je svým světovým názorem socialista.“ Prosím — věří někdo z vás, že 131etý hoch má už „světový názor“ a že ví, co je to socialismus? Kdyby ještě ostatní strany, lidová, nár. dem. a agrární udělaly si „svůj“ skauting, bratři, chápete, kam by to až došlo? — Opakuji pevně — politický skauting je zločinem. Zdržel jsem se u tohoto bodu, abych zdůraznil, že v názoru naprosté nepolitičnosti je Svaz skautů R. Č. S. se Sokolstvem za jedno. — Ale ještě na jednu osvědčenou methodu skautskou, jíž cíle svého docházíme, nesmíme zapomenout — jsou to naše '''hry'''. — Vždyť ve formě her a závodů kromě nejlepšího osvěžení absolvujeme leckterý bod svého programu a specielně naše polní hry ve volné přírodě zvláště vhodně upravené jsou nedocenitelným prostředkem, jak setřásti s hocha plachost a poskytnouti mu příležitost k tomu, aby ukázal, jaké schopnosti v něm dřímají. Neboť tyto hry jsou takové, že skaut při nich musí často dokázat, jak je silný, čiperný, dobrý běhoun, jak se dovede plížit a zná přírodu, jak se umí ovládat a být na vše připraven. A toho všeho byste, bratři, v tělocvičně nedocílili nikdy. A když tak přehlédnete těchto 5 bodů, jež jsem jako nejmarkantnější vybral, přiznáte, že výchova dorostu sokolského proti skautskému je ještě příliš jednostranná a všední. Potřebuje skautingu jako žíznivý vody. Že se tak děje teprve dnes, nenese vinu skauting a jeho představitelé. Je ovšem pochopitelné, že ze začátku, když br. Svojsík začal propagovati tento nový směr výchovy u nás, Sokolstvo, majíc svoji starou tradici, bránilo se, neboť se trochu bálo tohoto „cizího vlivu“ jakým skauting do jisté míry jest. — Ale již tehdá někteří přední pracovníci sokolští viděli dobře, a třeba že ještě nyní nemohou se někteří jednotlivci v předsednictvu Č. O. S. zhostit jisté ztrnulosti a řekl bych také trochu neupřímnosti, je jisto, že Sokolstvo konečně poznalo, jak mnoho drahého času již ušlo a že nutno výchovu dorostu postavit na nové, skautingem rozšířené základy. A proto rozhodla se již Č. O. S., že skauting zavede a dala zakladateli čs. skautingu a nynějšímu náčelníkovi Svazu, br. A. B. Svojsíkovi a místonáčelníku br. Janu Novákovi k disposici rubriku ve „Cvičiteli“, kdež jsou uveřejňovány praktické pokyny k provádění sokolského skautingu a kromě toho oba jmenovaní napsali pro sokolský skauting krásnou, pečlivě připravenou a skvěle vypravenou knihu „Základové skautingu“, jejíž první díl, tělovýchovný, již vyšel nákladem Č. O. S. A ku konci ještě několik vět ku zavedení skautingu v jednotě jičínské. Byl jsem požádán, abych se ujal vedení kursu vůdcovského. Myslím, že bychom nejlepšího výsledku docílili, kdyby účastníků bylo jen málo, nejvýš 8—9, a kdyby se přihlásili jen ti, kdož mají nejen potřebné vlastnosti, ale i lásku k věci a především — kdož mají mládež raději, než sebe. Vůdce skautů pozná netušené radosti ve svém oddíle — ale lehká funkce to není. Nebylo by též správno myslit, že kdo je dobrým cvičitelem, funkcionářem, učitelem apod., že by již byl též dobrým vůdcem skautů — a dokonce by jím nebyl přes noc. Celkem nutno říci, že kromě kvalit povahových a vlastností osobních musí dobrý skautský vůdce znát trochu ode všeho, a hlavně musí dobře znát a milovat přírodu: ukažte chlapcům zvěř, ptáky, rostliny, stopy, hvězdy, zahrajte s nimi plíženou, strhněte je proslovem u táborového ohně v klíně temného lesa a jsou vaši, věří vám — nyní přišel váš čas. Kde jinde v jednotách chcete začít se skautingem (čím dříve, tím lépe, a teď je doba nejvhodnější), radil bych přizpůsobit vhodně místním poměrům (neslevovat však z programu!) a pomalu — jeden oddíl na zkoušku stačí úplně, a až se vůdce trochu prokouše a starší hoši se zapracují na pomocníky-rádce, pak založte druhý, třetí. V roce 1914 jsem napsal: Až půjde Sokol se Skautem ruku v ruce, dostane naše mládež nové náboženství. Dnes s radostí tuto součinnost pozdravuji a věřím, že vybudujeme jedinou, celonárodní instituci mravně a tělovýchovnou — a této práci srdečné: Zdar! S. Řehák, místonáčelník Svazu Skautů R. Č. S. 33feacd4da96965e35afed82bc71891f299d3df7 0 27 394 351 2012-11-04T20:30:17Z Stepan 2 Přesměrování na [[Bohuslav Řehák/Články]] #REDIRECT [[Bohuslav Řehák/Články]] 88e4c803a264dbdbdc61e0256c6721628e1c6f6a 351 349 2012-11-04T10:42:34Z Stepan 2 [[Sokolstvo a skauting]] Věstník Sokolské župy Čížkovy, ročník XIV., číslo 5 - 6, V Jičíně 20. května 1921 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 [[Skauting je výchovou charakteru a výchovou k občanství.]] Obrana národa, ročník 1933, číslo 23, V Jablonci nad Nisou 2. června 1933 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 [[Skautská výchova a brannost našeho národa.]] Vůdce, ročník XVI., číslo 3 - 4, 1936 [[Metodika branné výchovy]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 5, 1938 [[Metodika branné výchovy 2]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 10, 1938 [[Švehlovi junáci.]] Vůdce, ročník XIX., číslo 1, září 1938 [[Proslov na tryzně za A. B. Svojsíka, Městská knihovna v Praze 10. prosince 1938]] Vůdce, ročník XIX., číslo 4 - 5, 1939 [[Programový projev na Sněmu 22.1.1939]] Vůdce, ročník XX., číslo 1 - 2, 1939 [[Na uvítanou bratřím]] Vůdce, ročník XX., číslo 3, 1939 [[Poměr vůdce k rodičům, škole a veřejnosti]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 [[Jmenování velitelem]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 044272f2f40594158939c0cb737bfb848ff3a1ae 349 346 2012-11-04T10:17:24Z Stepan 2 [[Sokolstvo a skauting]] Věstník Sokolské župy Čížkovy, ročník XIV., číslo 5 - 6, V Jičíně 20. května 1921 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 [[Skauting je výchovou charakteru a výchovou k občanství.]] Obrana národa, ročník 1933, číslo 23, V Jablonci nad Nisou 2. června 1933 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 [[Skautská výchova a brannost našeho národa.]] Vůdce, ročník XVI., číslo 3 - 4, 1936 [[Metodika branné výchovy]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 5, 1938 [[Metodika branné výchovy 2]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 10, 1938 [[Proslov na tryzně za A. B. Svojsíka, Městská knihovna v Praze 10. prosince 1938]] Vůdce, ročník XIX., číslo 4 - 5, 1939 [[Programový projev na Sněmu 22.1.1939]] Vůdce, ročník XX., číslo 1 - 2, 1939 [[Na uvítanou bratřím]] Vůdce, ročník XX., číslo 3, 1939 [[Poměr vůdce k rodičům, škole a veřejnosti]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 [[Jmenování velitelem]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 ffdd06516adf4877ea2c50de6a677d5e26fc34e7 346 344 2012-11-03T22:22:38Z Stepan 2 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 [[Skauting je výchovou charakteru a výchovou k občanství.]] Obrana národa, ročník 1933, číslo 23, V Jablonci nad Nisou 2. června 1933 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 [[Skautská výchova a brannost našeho národa.]] Vůdce, ročník XVI., číslo 3 - 4, 1936 [[Metodika branné výchovy]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 5, 1938 [[Metodika branné výchovy 2]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 10, 1938 [[Proslov na tryzně za A. B. Svojsíka, Městská knihovna v Praze 10. prosince 1938]] Vůdce, ročník XIX., číslo 4 - 5, 1939 [[Programový projev na Sněmu 22.1.1939]] Vůdce, ročník XX., číslo 1 - 2, 1939 [[Na uvítanou bratřím]] Vůdce, ročník XX., číslo 3, 1939 [[Poměr vůdce k rodičům, škole a veřejnosti]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 [[Jmenování velitelem]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 ac9d85ccd8b071ebdb97bb642ea18df97e76cd92 344 342 2012-11-03T22:05:23Z Stepan 2 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 [[Skauting je výchovou charakteru a výchovou k občanství.]] Obrana národa, ročník 1933, číslo 23, V Jablonci nad Nisou 2. června 1933 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 [[Skautská výchova a brannost našeho národa.]] Vůdce, ročník XVI., číslo 3 - 4, 1936 [[Metodika branné výchovy]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 5, 1938 [[Metodika branné výchovy 2]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 10, 1938 [[Programový projev na Sněmu 22.1.1939]] Vůdce, ročník XX., číslo 1 - 2, 1939 [[Na uvítanou bratřím]] Vůdce, ročník XX., číslo 3, 1939 [[Poměr vůdce k rodičům, škole a veřejnosti]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 [[Jmenování velitelem]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 15d6a1b894334fc7c33475e758eb8f3ff6d3645d 342 74 2012-11-03T21:51:59Z Stepan 2 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 [[Skauting je výchovou charakteru a výchovou k občanství.]] Obrana národa, ročník 1933, číslo 23, V Jablonci nad Nisou 2. června 1933 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 [[Metodika branné výchovy]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 5, 1938 [[Metodika branné výchovy 2]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 10, 1938 [[Programový projev na Sněmu 22.1.1939]] Vůdce, ročník XX., číslo 1 - 2, 1939 [[Na uvítanou bratřím]] Vůdce, ročník XX., číslo 3, 1939 [[Poměr vůdce k rodičům, škole a veřejnosti]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 [[Jmenování velitelem]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 8f4a43da0ff8a0eb9cce6233ee8dff049e4b095f 74 71 2012-10-13T20:06:38Z Stepan 2 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 [[Metodika branné výchovy]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 5, 1938 [[Metodika branné výchovy 2]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 10, 1938 [[Programový projev na Sněmu 22.1.1939]] Vůdce, ročník XX., číslo 1 - 2, 1939 [[Na uvítanou bratřím]] Vůdce, ročník XX., číslo 3, 1939 [[Poměr vůdce k rodičům, škole a veřejnosti]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 [[Jmenování velitelem]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 a1c2fcff38f7221448959869c770997afd2c5ccb 71 65 2012-10-13T19:50:20Z Stepan 2 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 [[Metodika branné výchovy]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 5, 1938 [[Metodika branné výchovy 2]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 10, 1938 [[Programový projev na Sněmu 22.1.1939]] Vůdce, ročník XX., číslo 1 - 2, 1939 [[Na uvítanou bratřím]] Vůdce, ročník XX., číslo 3, 1939 [[Poměr vůdce k rodičům, škole a veřejnosti]] Vůdce, ročník XX., číslo 4, 1939 47bbbeba38b6c1882fcd513816ef00836c519179 65 62 2012-10-13T19:19:38Z Stepan 2 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 [[Metodika branné výchovy]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 5, 1938 [[Metodika branné výchovy 2]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 10, 1938 [[Programový projev na Sněmu 22.1.1939]] Vůdce, ročník XX., číslo 1 - 2, 1939 [[Na uvítanou bratřím]] Vůdce, ročník XX., číslo 3, 1939 334ad7702bb2bab0ea6030d0fc0dc1c2e607d52e 62 56 2012-10-13T18:33:40Z Stepan 2 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 [[Metodika branné výchovy]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 5, 1938 [[Metodika branné výchovy 2]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 10, 1938 [[Programový projev na Sněmu 22.1.1939]] Vůdce, ročník XX., číslo 1 - 2, 1939 d1fb9f037c5680fff621de8e1ba789496e38cc44 56 53 2012-10-13T17:56:58Z Stepan 2 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 [[Metodika branné výchovy]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 5, 1938 [[Metodika branné výchovy 2]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 10, 1938 b29af224829d9e8a2a17aa72d5d203a613eef154 53 51 2012-10-13T17:28:18Z Stepan 2 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 [[Metodika branné výchovy]] Vůdce, ročník XVIII., číslo 5 c5d75ecb05041e24efb8ef41fc6795d570cbfb10 51 46 2012-10-13T17:04:57Z Stepan 2 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., číslo 2 - 3, listopad - prosinec 1929 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., číslo 2, listopad 1933 b4e21c27291a95ee5dc8604f25d623d771ff48b4 46 41 2012-10-13T16:03:38Z Stepan 2 [[Skauting a škola]] Vůdce, ročník X., listopad - prosinec 1929, číslo 2 - 3 [[Jak skautský tábor vypadat nemá]] Vůdce, ročník XIV., listopad 1933, číslo 2 efab44773f50fcd02dc44203b99f2683e547d6a8 41 2012-10-13T14:17:35Z Maru 3 Založena nová stránka: [[Skauting a škola]] [[Skauting a škola]] 0ede6511aa63a8e155fbe7f7b32c65978a63a1bd 0 216 353 2012-11-04T11:00:01Z Stepan 2 Založena nová stránka: '''Švehlovi junáci.''' Ještě před prázdninami oznámilo Náčelnictvo Svazu skautů zvláštním oběžníkem všem zpravodajům, že přijalo za autonomního čl… '''Švehlovi junáci.''' Ještě před prázdninami oznámilo Náčelnictvo Svazu skautů zvláštním oběžníkem všem zpravodajům, že přijalo za autonomního člena Svaz Švehlových junáků skautů a že je na dobré cestě jednání i s jinými organisacemi skautskými, jež dosud stály mimo Svaz, aby s nimi v této vážné době byla navázána spolupráce. Pokud skautů venkova se týče, věc není nikterak nová. Přečtěte si Zprávu o Val. sjezdu z února 1934 nebo články ve Vůdci roč. XII. a XIV. Píši tyto řádky, aby naši činovníci a starší skauti byli blíže informováni, než bylo stručně v oběžníku. Je jistě úspěchem skautingu, rozhodla-li se naše největší státotvorná strana, že zavede právě skauting jako instituci, která by výchovně vedla mládež na venkově hl. od 11—17 roků a při tom jí dala brannou výchovu, již odborníci uznávají za nejlépe vyhovující. Mohla tak učinit, aniž se Svazu vůbec ptala, tak jako jiné strany založily skautské oddíly, jež však stály proti Svazu. Republikánská strana naopak volila cestu spolupráce a jakmile po poradě s odborníky přikročila k činu, požádala br. náčelníka a br. starostu o přispění, komu má být tento odpovědný úkol svěřen. Když jsem byl pak k tomu vyzván, bylo samozřejmou naší podmínkou, že má práce ve Svazu skautů nebude tím nijak rušena, že Svaz Švehlových junáků bude členem Svazu skautů a že mládeže, v těchto oddílech organisované, nesmí býti používáno k politické agitaci. Když pak republikánská strana prohlásila, že plně s tím souhlasí a že si naopak přeje, aby skautská výchova byla vhodně upravena a organisována pro mládež venkovskou, bez jakéhokoliv ovlivňování Svazu skautů, přijal jsem tento úkol, který znamená velkou, odpovědnou práci a starosti. Přijal jsem proto, že jsem z hloubi duše přesvědčen, že je osudovou nutností pro naši republiku, aby výchova skautská připravila alespoň většinu její mládeže a že jsme povinni učinit vše, co je v našich silách, aby její rozšíření proniklo právě i na venkov. Skauting na venkově potřebuje po stránce praktické poněkud jinou náplň a má jiné podmínky organisační, než skauting pro mládež městskou. A skauting je dosud jen ve městech. Ve venkovských obcích je pole působnosti dosud zcela volné. Formy spolupráce budou vypracovány příslušnými činiteli obou Svazů. V organisování a vedení skautingu na venkově je třeba změn, jež vyplývají z daných okolností a jež vyžadují jiné metody pracovní, přizpůsobenou náplň a samostatné vedení, zapadající do poměrů na venkově, aby se podchytily možnosti spolupráce s ostatními kulturními institucemi venkova. Změny vyplývají již z rozdílnosti vývoje a mentality mládeže městské a venkovské, v různosti prostředí, jež ji obklopuje a z různosti zájmů. Je tu otázka času na schůzky a vycházky, různost v možnosti táboření a v neposlední řadě stránka finanční. Skautská výchova na venkově bude v první řadě pomáhat rodičům, neboť venkovští rodiče při své těžké a vysilující každodenní práci nemají většinou času zabývat se promyšlenou výchovou svých dětí. Každá vesnice potřebuje pro řadu oborů schopné, pokrokové vůdce se širokým rozhledem. Na to musí být zvlášť pamatováno při zpracování stupňů skautské vyspělosti. Zdravotní poměry jsou v mnohém na venkově horší, než ve městě. Proto hygiena osobní, hygiena bydlení a spaní a snaha, i v jednoduchém prostředí a malými prostředky zpříjemniti si svoje bydlení a okolí, musí být v těchto požadavcích zvláště vyzvednuta. Větší důraz bude položen i na praktické znalosti a zručnosti, na základy technologie hospodářských surovin, na zacházení s motory, na chov drobného zvířectva, zelinářství a ovocnictví, na znalost použití léčivých rostlin, na výcvik v záchranných pracích při živelních pohromách a na spolupráci s hasičstvem, CPO a Selskými jízdami. Švehlovi junáci ujmou se přírodního ochranářství, péče o zpěvné ptactvo, účelného zužitkování dosud planě ležících ploch. Budou se starat o čistotu a úpravnost své obce, o přírodní a historické drobnější památky a o zpříjemnění pobytu na venkově. Skautská výchova přinese i venkovské mládeži nejlepší náplň výchovy k brannosti. Ovšem jiné možnosti časové a ohled na hospodářské práce budou vyžadovat vhodné úpravy, jež bude jiná, než ve městech. To vše vyžaduje speciální přípravy vůdců venkovských oddílů, využití všech možností zavedeného tisku a kulturních institucí venkova a tudíž i samostatnou síť organisační, jež by tyto úkoly prováděla na základně, metodou i náplní přizpůsobené potřebám venkova. Co může zůstat společného, zůstane. Bude to především slib, zákon, odznak i kroj, v němž klobouky budou nosit jen činovníci, kdežto skauti lodičky. I časopis Junák bude společný. Kancelář Svazu Švehlových junáků je již vybudována a je v domě Zemědělské osvěty, Praha-Vinohrady, Slezská 7. Telefon čís. 55781. Skautingu se tu otevírá nové velké pole možností a úspěchu pro dobro naší mládeže. Nejde o politický skauting. Nechceme a nebudeme jej budovat. Jde o zájem státu, státu především! To je třeba, aby si uvědomili bratři činovníci a pronikání skautingu na venkov podporovali všemi silami, kde jen budou moci, jak bylo přáním bratra náčelníka. Když mně v této věci radil, kterých hodnot skautské výchovy nejlépe prakticky využít, netušil ovšem, jak hrozný mrak se blíží a jak těžkou zkouškou projde náš národ... Tím více nás jeho odkaz zavazuje. e0b9ffdcbdf40cabf2cd97f370baaeee0e092cb9 2 225 366 2012-11-04T12:20:35Z Tom 1 Založena nová stránka: [[Uživatel:Tom/Pískoviště]] [[Uživatel:Tom/Pískoviště]] 114bcfb6b39c483ee159952fa3fbb963017303e9 4 228 370 2012-11-04T12:25:21Z Tom 1 Přesměrování na [[O www.rehakovi.cz]] #REDIRECT [[O www.rehakovi.cz]] 8eb88ba519ac063ea6612726dadf18a57aa13285 6 32 63 2012-10-13T18:41:15Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 223 364 2012-11-04T12:19:34Z Tom 1 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 210 340 2012-11-03T20:19:21Z Tom 1 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 221 362 2012-11-04T12:18:55Z Tom 1 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 23 30 2012-10-09T06:25:03Z Tom 1 Portrét A. B. Svojsíka. Převzato z: ŘEHÁK, Bohuslav a Velen FANDERLÍK. <i>Skautský vůdce</i>. Nákladem Svazu Junáků Skautů RČS, Vytisklo Tiskařské družstvo, z.s. s r.o. v Jičíne, 1933. Založení a vedení oddílu. Stupně skautské v… Portrét A. B. Svojsíka. Převzato z: ŘEHÁK, Bohuslav a Velen FANDERLÍK. <i>Skautský vůdce</i>. Nákladem Svazu Junáků Skautů RČS, Vytisklo Tiskařské družstvo, z.s. s r.o. v Jičíne, 1933. Založení a vedení oddílu. Stupně skautské vyspělosti. Táboření. Programy 42 schůzek a 34 vycházek. S 83. obr. v textu. 68f2d6947115a8feb71f4da48c9b56632b3b670b 6 222 363 2012-11-04T12:19:15Z Tom 1 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 34 66 2012-10-13T19:28:18Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 215 352 2012-11-04T10:47:09Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 218 357 2012-11-04T11:08:30Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 152 262 2012-10-25T18:03:19Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 151 261 2012-10-25T18:03:04Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 155 265 2012-10-25T18:07:26Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 158 270 2012-10-25T18:12:57Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 160 272 2012-10-25T18:16:21Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 161 273 2012-10-25T18:18:13Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 163 276 2012-10-25T18:24:16Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 164 277 2012-10-25T18:26:38Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 168 281 2012-10-25T18:31:26Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 175 290 2012-10-26T16:05:09Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 176 291 2012-10-26T16:08:17Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 177 293 2012-10-26T16:20:25Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 183 303 2012-10-26T19:25:09Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 184 304 2012-10-26T19:26:00Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 187 309 2012-10-26T20:15:04Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 189 311 2012-10-26T20:38:32Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 193 317 2012-10-26T20:54:45Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 197 321 2012-10-26T21:04:01Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 199 324 2012-10-26T21:13:28Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 203 329 2012-10-26T21:29:29Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 204 330 2012-10-26T21:30:33Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 42 95 2012-10-14T10:56:19Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 43 96 2012-10-14T10:56:56Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 44 97 2012-10-14T10:58:23Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 45 98 2012-10-14T10:59:13Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 46 99 2012-10-14T10:59:47Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 57 112 2012-10-14T12:28:58Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 61 117 2012-10-14T15:04:01Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 66 127 2012-10-14T15:26:35Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 62 120 2012-10-14T15:19:02Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 63 121 2012-10-14T15:19:21Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 70 132 2012-10-14T15:49:42Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 72 134 2012-10-14T15:50:21Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 71 133 2012-10-14T15:50:20Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 80 145 2012-10-15T19:57:03Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 81 146 2012-10-15T19:57:27Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 79 144 2012-10-15T19:56:50Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 89 156 2012-10-15T21:00:05Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 86 153 2012-10-15T20:45:57Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 88 155 2012-10-15T20:52:00Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 97 174 171 2012-10-17T15:53:17Z Stepan 2 Stepan načtena nová verze &quot;[[Soubor:Skautský vůdce str. 55.PNG]]&quot;: '''SKAUTSKÝ HRAD.''' Stojí v Prachovských skalách a vede k němu Skautská stezka, jak hlásá orientační tabulka na cestě, vedoucí od vesnice Prachova k chatě Klubu da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 171 170 2012-10-17T15:40:54Z Stepan 2 Stepan načtena nová verze &quot;[[Soubor:Skautský vůdce str. 55.PNG]]&quot;: '''SKAUTSKÝ HRAD.''' Stojí v Prachovských skalách a vede k němu Skautská stezka, jak hlásá orientační tabulka na cestě, vedoucí od vesnice Prachova k chatě Klubu da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 170 2012-10-17T15:39:22Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 99 178 2012-10-17T16:07:23Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 100 180 2012-10-17T16:11:54Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 102 184 2012-10-17T16:19:57Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 104 187 2012-10-17T16:25:42Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 107 191 2012-10-17T19:10:33Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 116 207 2012-10-19T16:21:55Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 110 195 2012-10-17T19:29:23Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 126 225 2012-10-25T16:11:45Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 127 229 2012-10-25T16:35:28Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 128 231 2012-10-25T16:39:14Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 129 233 2012-10-25T16:47:25Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 130 236 2012-10-25T16:51:33Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 125 223 2012-10-25T16:09:17Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 131 237 2012-10-25T16:58:29Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 40 87 2012-10-14T10:00:30Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 137 244 2012-10-25T17:11:39Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 141 250 2012-10-25T17:33:23Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 140 249 2012-10-25T17:33:19Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 144 253 2012-10-25T17:40:40Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 149 258 2012-10-25T17:56:04Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 224 365 2012-11-04T12:19:52Z Tom 1 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 220 361 2012-11-04T12:16:33Z Tom 1 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 6 234 401 2012-11-06T21:00:36Z Stepan 2 da39a3ee5e6b4b0d3255bfef95601890afd80709 10 226 367 2012-11-04T12:21:13Z Tom 1 Založena nová stránka: <includeonly>{{#ifeq:{{{2}}}|R|<span style="font-weight: bold; color: red; background-color:WhiteSmoke;">{{{1}}}</span>|{{#ifeq:{{{2}}}|G|<span style="font-weight:… <includeonly>{{#ifeq:{{{2}}}|R|<span style="font-weight: bold; color: red; background-color:WhiteSmoke;">{{{1}}}</span>|{{#ifeq:{{{2}}}|G|<span style="font-weight: bold; color: green; background-color:Ivory;">{{{1}}}</span>|{{#ifeq:{{{2}}}|B|<span style="font-weight: bold; color: blue; background-color:Aqua;">{{{1}}}</span>|{{#ifeq:{{{2}}}|W|<span style="font-weight: bold; color: white; background-color:Black;">{{{1}}}</span>|{{#ifeq:{{{2}}}|Y|<span style="font-weight: bold; color: yellow; background-color:Black;">{{{1}}}</span>|<span style="font-weight: bold; background-color:Yellow;">{{{1}}}</span>}}}}}}}}}}</includeonly><noinclude> === Šablona "hl" pro zvýraznění textu (highlight). === '''Použití:''' * '''<nowiki>{{hl|</nowiki>''text''<nowiki>}}</nowiki>''' použijte pro <span style="font-weight: bold; background-color:Yellow;">text tučný podbarvený žlutě</span> * '''<nowiki>{{hl|</nowiki>''text''<nowiki>|R}}</nowiki>''' použijte pro <span style="font-weight: bold; color: red; background-color:WhiteSmoke;">text červený, tučný podbarvený světle šedivě</span> (R = red) * '''<nowiki>{{hl|</nowiki>''text''<nowiki>|G}}</nowiki>''' použijte pro <span style="font-weight: bold; color: green; background-color:Ivory;">text zelený, tučný podbarvený slonovinově</span> (G = green) * '''<nowiki>{{hl|</nowiki>''text''<nowiki>|B}}</nowiki>''' použijte pro <span style="font-weight: bold; color: blue; background-color:Aqua;">text modrý, tučný podbarvený světle vodově</span> (B = blue) * '''<nowiki>{{hl|</nowiki>''text''<nowiki>|W}}</nowiki>''' použijte pro <span style="font-weight: bold; color: white; background-color:Black;">text bílý, tučný podbarvený černě</span> (W = White) * '''<nowiki>{{hl|</nowiki>''text''<nowiki>|Y}}</nowiki>''' použijte pro <span style="font-weight: bold; color: yellow; background-color:Black;">text žlutý, tučný podbarvený černě</span> (Y = Yellow) </noinclude> 7df84ab8527e5c6d7ab1407281925c5274ad113f 10 231 388 2012-11-04T20:08:19Z Stepan 2 Založena nová stránka: {{Titulka-yellow|Logo=Knihy_32px.gif|Titulek_odkaz=Knihy/Jak šel životem|Titulek_text=Jak šel životem zakladatel čsl. junáctva Ant. B. Svojsík|Text_článku={{:Kn… {{Titulka-yellow|Logo=Knihy_32px.gif|Titulek_odkaz=Knihy/Jak šel životem|Titulek_text=Jak šel životem zakladatel čsl. junáctva Ant. B. Svojsík|Text_článku={{:Knihy/Jak šel životem}} |Patička_odkaz=Knihy/Jak šel životem|Patička_text=Více...}} cd6618e1da33f1e3a3d320f47d987ed5e5c87efe 10 230 376 2012-11-04T18:21:36Z Stepan 2 Založena nová stránka: {{Titulka-yellow|Logo=Knihy_32px.gif|Titulek_odkaz=Knihy/Skautský vůdce|Titulek_text=Kniha "''Skautský vůdce''"|Text_článku={{:Knihy/Skautský vůdce}} |Patička_o… {{Titulka-yellow|Logo=Knihy_32px.gif|Titulek_odkaz=Knihy/Skautský vůdce|Titulek_text=Kniha "''Skautský vůdce''"|Text_článku={{:Knihy/Skautský vůdce}} |Patička_odkaz=Knihy/Skautský vůdce|Patička_text=Více...}} 204ca99939e954688cfb3a969c1e6872f6007290 10 232 392 2012-11-04T20:27:15Z Stepan 2 Založena nová stránka: {{Titulka-yellow|Logo=Knihy_32px.gif|Titulek_odkaz=Bohuslav Řehák/Články|Titulek_text=Články Bohuslava Řeháka|Text_článku={{:Bohuslav Řehák/Články}} |Pati… {{Titulka-yellow|Logo=Knihy_32px.gif|Titulek_odkaz=Bohuslav Řehák/Články|Titulek_text=Články Bohuslava Řeháka|Text_článku={{:Bohuslav Řehák/Články}} |Patička_odkaz=Bohuslav Řehák/Články|Patička_text=Více...}} 8da7914f66831169318c1f4a0e423a20a42a1368 10 208 391 390 2012-11-04T20:26:50Z Stepan 2 {{Titulka-yellow|Logo=Knihy_32px.gif|Titulek_odkaz=Bohuslav Řehák/Životopis|Titulek_text=Stručný životopis Bohuslava Řeháka|Text_článku={{:Bohuslav Řehák/Životopis}} |Patička_odkaz=Bohuslav Řehák/Životopis|Patička_text=Více...}} 9bb2c93a4a0cc186b0d7d3d38da2a7d077eddac1 390 338 2012-11-04T20:24:18Z Stepan 2 {{Titulka-yellow|Logo=Knihy_32px.gif|Titulek_odkaz=Bohuslav Řehák/Články|Titulek_text=Články Bohuslava Řeháka|Text_článku={{:Bohuslav Řehák/Články}} |Patička_odkaz=Bohuslav Řehák/Články|Patička_text=Více...}} 8da7914f66831169318c1f4a0e423a20a42a1368 338 2012-11-03T20:16:54Z Tom 1 Založena nová stránka: {{Titulka-yellow|Logo=Knihy_32px.gif|Titulek_odkaz=Bohuslav Řehák/Životopis|Titulek_text=Stručný životopis Bohuslava Řeháka|Text_článku={{:Bohuslav Řehák/Ži… {{Titulka-yellow|Logo=Knihy_32px.gif|Titulek_odkaz=Bohuslav Řehák/Životopis|Titulek_text=Stručný životopis Bohuslava Řeháka|Text_článku={{:Bohuslav Řehák/Životopis}} |Patička_odkaz=Bohuslav Řehák/Životopis|Patička_text=Více...}} 9bb2c93a4a0cc186b0d7d3d38da2a7d077eddac1 10 229 372 2012-11-04T12:46:20Z Tom 1 Založena nová stránka: <div style="background-color: rgb(255, 254, 255); width: 100%; border: 1px rgb(170, 213, 255) solid; margin-bottom: 5px;margin-left:-1px"> <div style="height: 16pt; back… <div style="background-color: rgb(255, 254, 255); width: 100%; border: 1px rgb(170, 213, 255) solid; margin-bottom: 5px;margin-left:-1px"> <div style="height: 16pt; background-color: rgb(170, 213, 255); border: 0px; border-bottom: 1px rgb(130, 173, 215); border-style: solid; font: 11pt; font-weight: bolder; position: relative;"> <div style="position: absolute; top: 0; left: 0;">[[Soubor:{{{Logo|Viteze.gif}}}|32px]] </div> <div style="padding-left: 35px;">[[{{{Titulek_odkaz|Titulek}}}|{{{Titulek_text|Titulek}}}]]</div> </div> <div style="font-size: 95%; margin: 0.4em; margin-top: 1em"> {{{Text_článku|Text článku}}} </div> <div style="width: 100%; background-color: rgb(205, 232, 255); border-top: rgb(170, 213, 255) 1px solid; text-align: right; font-size: 90%;"> [[{{{Patička_odkaz|Patička}}}|{{{Patička_text|Patička}}}...]]</div> </div> 5b793efbf96da04886d5ac95f331c74b80bc5438 10 219 368 360 2012-11-04T12:23:28Z Tom 1 <div style="margin-left:-1px; width: 99.9%; background-color: rgb(255, 254, 255); border: 1px rgb(210, 210, 240) solid; margin-bottom: 5px"> <div style="height: 16pt; background-color: rgb(210, 210, 240); border: 0px; border-bottom: 1px rgb(170, 170, 200); border-style: solid; font: 11pt; font-weight: bolder; position: relative;"> <div style="position: absolute; top: 0; left: 0;">[[Soubor:Viteze.gif|32px]]</div> <div style="padding-left: 35px;">[[O www.rehakovi.cz|O www.rehakovi.cz]]</div></div> <div style="margin-left:.5em; margin-top:.8em; text-align: center;"> <small class="plainlinks"> {{:O www.rehakovi.cz}} <!------- SPODNÍ ODKAZY -------> <div class="MainPageBG" style="padding: .5em 1em 0; margin: 3px 3px 0; text-align: center;"> <small> [[Special:Allpages|'''Všechny články''']] | [[Special:Newpages|'''Nové články''']] | [[:Kategorie:Kategorie|'''Kategorie''']] </small> </div> 803b0be466319bab8f8c8342aacba6282b9512a3 360 2012-11-04T12:15:33Z Tom 1 Založena nová stránka: <div style="margin-left:-1px; width: 99.9%; background-color: rgb(255, 254, 255); border: 1px rgb(210, 210, 240) solid; margin-bottom: 5px"> <div style="height: 16pt; ba… <div style="margin-left:-1px; width: 99.9%; background-color: rgb(255, 254, 255); border: 1px rgb(210, 210, 240) solid; margin-bottom: 5px"> <div style="height: 16pt; background-color: rgb(210, 210, 240); border: 0px; border-bottom: 1px rgb(170, 170, 200); border-style: solid; font: 11pt; font-weight: bolder; position: relative;"> <div style="position: absolute; top: 0; left: 0;">[[Soubor:Viteze.gif|32px]]</div> <div style="padding-left: 35px;">[[Odkazy|Cesty někam jinam]]</div></div> <div style="margin-left:.5em; margin-top:.8em; text-align: center;"> <small class="plainlinks"> Webový server www.rehakovi.cz je věnován především životu a dílu významného českého pedagoga [[Bohuslav Řehák|Bohuslava Řeháka]]. <!------- SPODNÍ ODKAZY -------> <div class="MainPageBG" style="padding: .5em 1em 0; margin: 3px 3px 0; text-align: center;"> <small> [[Special:Allpages|'''Všechny články''']] | [[Special:Newpages|'''Nové články''']] | [[:Kategorie:Kategorie|'''Kategorie''']] </small> </div> cf28aca31cec6b46aa75d8803c867f6233d1ba5f 10 209 339 2012-11-03T20:17:21Z Tom 1 Založena nová stránka: <div style="background-color: rgb(255, 254, 251); border: 1px rgb(245, 223, 154) solid; margin-bottom: 5px;"> <div style="height: 16pt; background-color: rgb(245, 223, 1… <div style="background-color: rgb(255, 254, 251); border: 1px rgb(245, 223, 154) solid; margin-bottom: 5px;"> <div style="height: 16pt; background-color: rgb(245, 223, 154); border: 0px; border-bottom: 1px rgb(205, 183, 114); border-style: solid; font: 11pt; font-weight: bolder; position: relative;"> <div style="position: absolute; top: 0; left: 0;">[[Soubor:{{{Logo|Viteze.gif}}}|32px]] </div> <div style="padding-left: 35px;">[[{{{Titulek_odkaz|Titulek}}}|{{{Titulek_text|Titulek}}}]]</div> </div> <div style="font-size: 95%; margin: 0.4em; margin-top: 1em"> {{{Text_článku|Text článku}}} </div> <div style="width: 100%; background-color: rgb(255, 240, 205); border-top: rgb(245, 223, 154) 1px solid; text-align: right; font-size: 90%;"> [[{{{Patička_odkaz|Patička}}}|{{{Patička_text|Patička}}}...]]</div> </div> a02dfbc8e1a84273b604c69ac30103bdc0712513 10 24 36 35 2012-10-09T12:44:36Z Tom 1 <noinclude> == Šablona pro zobrazení číselného url == Jelikož jednotlivé stránky internetu jsou pojmenovány často dlouhými (protože výstižnými) názvy a protože české znaky jsou ještě zakódovány do několikamístných kódů, vychází výsledné internetové URL (tedy adresa webové stránky) často velmi dlouhé. Pokud takové URL pošleme někomu jako odkaz mailem, dojde pravděpodobně k jeho zalomení do několika řádek a výsledkem bude text, který nepůjde "prokliknout" a dokonce se bude do okna prohlížeče přenášet jen velmi obtížně. Proto existuje tato šablona. Použijeme ji tak, že na libovolné místo textu (zpravidla úplně na začátek nebo naopak na konec - ale je to opravdu jedno) vložíme text: <b><nowiki>{{url}}</nowiki></b> Ve výsledku se pak na tomto místě zobrazí barevný rámeček s číselným URL odkazem na příslušný článek - viz dole na této stránce. URL Je ta zelená část textu, tedy v případě této stránky <b><nowiki>"https://intranet.mlp.cz/wiki/index.php?title=1&curid=5429"</nowiki></b>. Tento odkaz pak lze poslat mailem. Buď jej normálně označíme do bloku a zkopírujeme (třeba ctrl-c), nebo ve firefoxu klikneme na odkaz pravým (!) tlačítkem a z menu, které se otevře, vybereme volbu "Kopírovat adresu odkazu". Teoreticky je možné jej poté z textu zase odstranit (tedy smazat text <b><nowiki>{{URL}}</nowiki></b>) a rámeček zmizí. Odkaz v mailu (nebo kdokoliv jinde) ovšem zůstává platný i nadále. Každá wiki stránka má totiž přiřazené jedinečné identifikační číslo (v případě této stránky je to 5429), které se dalšími editacemi stránky nemění a je možné jej využít právě i v URL odkazu. Tato číslo ovšem není normálně snadno zjistitelné, proto byla vytvořena tato šablona. URL odkaz na tuto stránku, tedy na stránku obsahující šablonu: [[Kategorie:Šablony]] </noinclude> <br/><div style="text-align: center;"><font style="width: auto; height: auto; padding-left: 20px; padding-right: 20px; background-color: gold; border: 1px rgb(205, 183, 114); border-style: solid; font: 8pt; font-weight: bolder; position: center;text-align: center;"><small class="plainlinks">URL odkaz na tuto stránku: http://www.rehakovi.cz/index.php?title=1&curid={{PAGEID}}</small></font></div><br/> 44a073e90a7fb6e8fc576f8ee7391c3eca4b138a 35 2012-10-09T12:44:11Z Tom 1 Založena nová stránka: <noinclude> == Šablona pro zobrazení číselného url == Jelikož jednotlivé stránky internetu jsou pojmenovány často dlouhými (protože výstižnými) názvy a … <noinclude> == Šablona pro zobrazení číselného url == Jelikož jednotlivé stránky internetu jsou pojmenovány často dlouhými (protože výstižnými) názvy a protože české znaky jsou ještě zakódovány do několikamístných kódů, vychází výsledné internetové URL (tedy adresa webové stránky) často velmi dlouhé. Pokud takové URL pošleme někomu jako odkaz mailem, dojde pravděpodobně k jeho zalomení do několika řádek a výsledkem bude text, který nepůjde "prokliknout" a dokonce se bude do okna prohlížeče přenášet jen velmi obtížně. Proto existuje tato šablona. Použijeme ji tak, že na libovolné místo textu (zpravidla úplně na začátek nebo naopak na konec - ale je to opravdu jedno) vložíme text: <b><nowiki>{{url}}</nowiki></b> Ve výsledku se pak na tomto místě zobrazí barevný rámeček s číselným URL odkazem na příslušný článek - viz dole na této stránce. URL Je ta zelená část textu, tedy v případě této stránky <b><nowiki>"https://intranet.mlp.cz/wiki/index.php?title=1&curid=5429"</nowiki></b>. Tento odkaz pak lze poslat mailem. Buď jej normálně označíme do bloku a zkopírujeme (třeba ctrl-c), nebo ve firefoxu klikneme na odkaz pravým (!) tlačítkem a z menu, které se otevře, vybereme volbu "Kopírovat adresu odkazu". Teoreticky je možné jej poté z textu zase odstranit (tedy smazat text <b><nowiki>{{URL}}</nowiki></b>) a rámeček zmizí. Odkaz v mailu (nebo kdokoliv jinde) ovšem zůstává platný i nadále. Každá wiki stránka má totiž přiřazené jedinečné identifikační číslo (v případě této stránky je to 5429), které se dalšími editacemi stránky nemění a je možné jej využít právě i v URL odkazu. Tato číslo ovšem není normálně snadno zjistitelné, proto byla vytvořena tato šablona. URL odkaz na tuto stránku, tedy na stránku obsahující šablonu: [[Kategorie:Šablony]] </noinclude> <br/><div style="text-align: center;"><font style="width: auto; height: auto; padding-left: 20px; padding-right: 20px; background-color: gold; border: 1px rgb(205, 183, 114); border-style: solid; font: 8pt; font-weight: bolder; position: center;text-align: center;"><small class="plainlinks">URL odkaz na tuto stránku: http://www.gewiki.cz/index.php?title=1&curid={{PAGEID}}</small></font></div><br/> 3e6725e1a363e4ff32a8b80508a350613494a774 100 2085 2271 2270 2013-12-05T12:28:49Z Tom 1 == Zajímavé odkazy == * http://jardajehlickajachting.webnode.cz/baltske-dotazy-a-odpovedi/ == Vybavení == * http://www.ochranne-prostredky.cz/odev/nepromokavy-odev/nepromokavy-odev-kapriol-rain-zluty.htm * http://pracovniochrana.cz/p/728/pracovni-bunda-anzac-3v1-oranzova-zimni * http://www.levanter.cz/index.php?page=shop.product_details&flypage=flypage.tpl&product_id=164&category_id=26&option=com_virtuemart&Itemid=56 3078f849bbc3bd63302006fd265d4864d6fb2b0c 2270 2013-12-05T12:18:44Z Tom 1 Založena nová stránka: == Zajímavé odkazy == * http://jardajehlickajachting.webnode.cz/baltske-dotazy-a-odpovedi/ == Zajímavé odkazy == * http://jardajehlickajachting.webnode.cz/baltske-dotazy-a-odpovedi/ 6cd6010b642530cd02995236ca702612563a6b58 100 26 38 2012-10-09T13:05:15Z Tom 1 Založena nová stránka: Pokus Pokus 30b99c2f00826637ef6864fb2c7958f01a39ea31